Chrudim - Radnice se v poslední době potýká s problémem, který není nikomu příjemný. Co dál s odpady přitom řešili místní politici a úředníci již několikrát. Nešlo přitom jen o černé skládky, které se pravidelně v intravilánu města objevují. Vzniknout by měl třeba i separační dvůr a dořešit je třeba i likvidaci bioodpadu.  

Město je z hlediska zákona o odpadech původcem odpadů, které produkují občané žijící na jeho území a jako původce je tedy povinno připravovat Plán odpadového hospodářství (POH). Chrudim disponovala do konce roku 2010 platným plánem, který byl poté aktualizován a jeho platnost byla prodloužena. V současné době je však třeba vytvořit plán nový.

Pro vytvoření POH vznikla pracovní skupina složená ze zástupců města, zaměstnanců městského úřadu, předsedkyně Komise životního prostředí, zástupců zpracovatele POH a zástupců svozové společnosti, kterou jsou místní Technické služby. Tato pracovní skupina má za úkol vymyslet, jak s odpady v Chrudimi dál. Poté bude návrh předložen na veřejném projednání k připomínkování veřejností. „Budou v něm zohledněny i náměty obyvatel, které zazněly v uplynulých letech na veřejném projednání Desatera problémů města Chrudim," dodává Šárka Trunečková (SNK - ED) městská zastupitelka, koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agenda 21. Trunečková má s pořádáním veřejných diskusí bohaté zkušenosti. Chrudimáky nakládání s odpady dlouhodobě zajímá. Chrudimské noviny již několikrát informovaly o dotazech týkajících se třeba právě bioodpadu, které na adresu města jeho obyvatelé směřují. 

Chrudim - Areál bývalého letního kina je v letních měsících bezpochyby nejvytíženější, proto se radnice rozhodla rozjet další formu zjišťování, co s ním dál. Příznivci "leťáku" tak teď mohu vyplnňovat dotazníky, které následně speciální pracovní skupina bude vyhodnocovat.  

Koncem května proběhlo plánovací setkání, kde se stovka Chrudimáků věnovala ve čtyřech skupinách hodnocení stavu zanedbaného areálu a také se snažila vymyslet, co s bývalým letním kinem dál. Kaegoricky se například vyslovila proti jeho zbourání a případné výstavbě multifunkční plochy, která by mohla fungovat i jako parkoviště. Stalo se tak přesto, že přiléhající Lázeňská ulice je pravidelně obestavena auty, která zde zoufalí řidiči paarkují, protože jiné místo k dispozici není. Podobně ulice vypadá i v době konání plesů a společenských událostí v budově Muzea. Na potřeby hostů však příznivci "leťáku" neslyší.  

Stačí přitom nahlédnout přímo do dotazníku a je jasno, kterým směrem si radnice přeje, aby se zanedbaný areál ubíral. Většina z bodů, z nichž má zájemce vybrat, se týká zakonzervování současného stavu, případně dalších rekonstrukcí tohoto reliktu doby minulé. Jak dopadne diskuse, pokud se v ní snad objeví názor, s nímž příznivci letního kina zcela nesouhlasí, dokázal před lety architekt a šéf Chrudimských patriotů Josef Kopečný. Ten totiž naprosto bez jakékoliv argumentace rozzlobeně křičel, že auta do prostoru za divadlem nepatří.  

Dotazník, který nyní radnice zveřejnila, prý umožňuje i těm, kdo se setkání nezúčastnili, vybrat si ze seznamu, který na místě vytvořili ti aktivnější, priority. Doplnit dotazík však lze však i o další nápady a inspirace, které by mohly být v areálu za Muzeem realizovány. Výsledky si následně prohlédnou architekti a pokusí se je zapracovat do projektů, z nichž se později vybere ten nejlepší. 

Chrudim - Letošní 600. výročí upálení mistra Jana Husa si připomenou i představitelé místních církví a náboženských sdružení.  Slavnostní vzpomínka bude rozložena do dvou dní a krom samotného aktu u pomníku náboženského reformátora, proběhne i přednáška a koncert historické hudby.  

Dvoudenní vzpomínku zahájí v neděli, kdy si připomínáme příchod věrozvěstů, svatých bratří Cyrila a Metoděje, v 17 hodin ekumenická bohoslužba u Husova pomníku na Školním náměstí. Předsedat jí bude místní farář Československé církve husitské Vladislav Pek. Ta vznikla původně jako Československá církev v roce 1920 a slovo "husitská" si do svého názvu přidala až v roce 1971. V současnosti se k ní hlásí zhruba 40 tisíc věřících. V pondělí, tedy v samotný den státního svátku, při němž je Husova smrt v německé Kostnici připomínána, sejdou se zájemci opět v 17 hodin u pomníku na Školním náměstí.

S promluvou zde vystoupí starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) a od půl šesté na něj se svou přednáškou v kryptě bývalého kostela svatého Josefa naváže historik Matin Horyna. Zazpívají také Dyškanti, kteří se na hudbu doby Husovy i husitské zaměřují a věrně interpretují.  

Chrudim patřila v 15. a 16. století spolu s dalšími východočeskými městy k oporám utrakvistické církve. K významným památkám hudební kultury tohoto období patří i několik pramenů dochovaných právě v Chrudimi. Kromě dvou reprezentativních liturgických zpěvníků souvisejících s činností zdejšího literátského bratrstva (latinský graduál z roku 1530 a český graduál ze druhé poloviny 16. století) se v Chrudimi dochovalo také torzo čtyřhlasého žaltáře z přelomu 16. a 17. století.