Chrudim - Oblíbený ředitel zdejšího Státního okresního archivu Ivo Šulc končí ve své funkci. Chrudimák, který svými odbornými pracemi, ale především i řadou popularizačních programů vzdělával veřejnost, se teď přesune do archivu v Zámrsku.

Ivo Šulc nebyl na místo vedoucího pracovníka podstatně většího oblastního archivu přesunut za trest, jak by se mohlo někomu zdát, nýbrž za odměnu, protože odváděl v Chrudimi skvělou práci. V chrudimském okresním archivu pracoval celých 21 let a byl také prvním šéfem archivu v jeho nové budově ve Filištínské ulici. Dnes už bývalý vedoucí pracovník Státního okresního archivu v Chrudimi se však s městem zcela neloučí, protože tady i nadále zůstane bydlet. Čeká ho však pendlování mezi pracovišti v Pardubicích, Zámrsku a Hradci Králové. Kontakt na Ivo Šulce najdou zájemci zde.

Vedením chrudimského archivu byl dočasně pověřen Šulcův zástupce Petr Boček. Nový vedoucí pracovník bude však vybrán ve výběrovém řízení. Podobně bude muset chrudimská radnice s největší pravděpodobností vybrat i nového kronikáře, což je další funkce, kterou bývalý šéf místního archivu zastával.

Mimo své odborné činnosti byl Ivo Šulc též úspěšný popularizátor dávno minulých dob a především filmových a fotografických dokladů, jak se v minulosti žilo. Na svém kontě má rovněž řadu pubikací pro širokou veřejnost, jež se týkají především Chrudimi a regionu Chrudimska.  

Chrudim - Technické služby Chrudim pod dočasným vedením šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ a jednatele této firmy Petra Kopeckého začínají fungovat tak, jak mají. Co se dříve odbylo ledabylostí a nedůsledností, dnes představuje příkladné řízení podniku zodpovědného za pořádek ve městě. Důkazů je k dispozici několik.

Jedním z nich je nepochybně známý a zanedbaný pozemek v lokalitě sídliště Na Šancích, kde nepravidelně pomocí kosy „krotil“ přerostlou zeleň místní policista Michal Jinoch senior. Nemohl se totiž dívat na to, jak přerostlé pelyňky a další traviny brání řidičům ve výhledu z křižovatky. „Tak a je to posekáno. Tímto bych chtěl poděkovat Technickým službám Chrudim za posekání problematického místa z pohledu bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci, kterým je křižovatka u sídliště sídliště Větrník-Topol, konkrétně sídliště Na Šancích. S pracovníkem Technických služeb jsem se domluvil na celkovém výseku pozemku, aby byl zachován bezpečný výhled a toto bylo bez problémů ihned akceptováno. Hned má člověk lepší pocit, když vidí, že to funguje. Kosu dávám zatím pod zámek,“ říká s úsměvem Jinoch.

[[img:chrn_fullwidth:11674:Bezpečnému projetí křižovatky nic nebrání.  Foto: Michal Jinoch senior]]

Jako by Kopeckému nestačilo vyjít vstříc obyvatelům sídliště, které bylo v nedávné minulosti zkoušeno velkou vodou, zkusil prosadit i racionalizaci kropení ulic ve městě vodou. Auto s postřikovačem tak již kolem sebe nekropí nazdařbůh proudy vody, které často zasáhnou i zaparkované vozy. Jeden z pracovníků sedící v kabině vozu reguluje tlak takovým způsobem, aby se nic z toho nestávalo. Podobně se podařilo usměrnit vodu v Široké ulici, kde došlo před kropením k opětovnému zasypání dlažby kamínky, což je údržba, kterou dlažební kostky pravidelně potřebují. Kdo by čekal, že je kropící vůz vyplaví, čekal by marně. K ničemu takovému nedošlo a městská firma tak ušetřila tisíce korun.

[[img:chrn_fullwidth:11675:Kropící vůz projíždí Širokou ulicí a jeho obsluha se chová ohleduplně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Korunu všemu ale Petr Kopecký nasadil intervencí ve prospěch útulku pro opuštěná zvířata. Vydal totiž prohlášení, v němž Chrudimáky informuje o stop stavu v přijímání koček, protože kapacity útulku jsou již naplněny. Milovníkům zvířat také vysvětlil, že ne všechny volně pobíhající kočky jsou toulavé a potřebují pomoc. Jde tedy o informace, které redakce Chrudimských novin v minulých letech jen horko těžko „páčila“ z místního tiskového odboru.

Chrudim - Pověstmi opředená lavička nedaleko kostela sv. Kateřiny byla v nedávné minulosti oblíbeným cílem mládeže. Ta zde ale netrávila chvilky vzrušení nad romány Boženy Němcové, nýbrž popíjela alkohol a údajně tady kouřila i konopí. Co se zde za poslední rok změnilo?

Přesně před rokem mířila na místní městský úřad stížnost několika zdejších obyvatel, kteří nemohli v podvečerních hodinách ani otevřít okno. Z míst, kde stojí lavička, se totiž ozýval hluk a byl cítit charakteristický zápach nasládlého kouře konopí. Velitel městské policie Lukáš Dvořák, jemuž v té době ještě čouhaly nitě z nových výložek vrchního strážníka, se dušoval, že se jeho podřízení na „lavičku neřesti“ více zaměří a hlučící mládežníky patřičně ukázní.

[[gal:11671]]

Nové koště dobře mete, takže se Dvořákovy sliby staly realitou. Lavička byla zbavena krytí, které jí poskytoval přerostlý jehličnan, a nedaleko se objevil dokonce odpadkový koš. Vajgly se zde sice po zemi válí i nadále, ale opilí mladí lidé se tu podle všeho už nepovalují a místní si nestěžují. Městská policie si tak může připsat na svou pažbu další úspěšný zářez.

Chrudim - Nepřející udavač přerušil o víkendu svatební veselí v místní části Topol. Na zdejším fotbalovém hřišti totiž probíhala hostina, která se neobešla bez hudby a svatebního veselí. Muž však zavolal strážníky ještě před 22. hodinou a ti pak hlučící svatebčany umravnili. Kdo byl ale v právu?

Podle všeho nejde o ojedinělou akci, která některým místním obyvatelům „leze na nervy“. Topolská pobočka tělovýchovné jednoty Sokol totiž nabízí pronájem hřiště každému, kdo si zaplatí příslušnou částku. Zda potom dodržuje noční klid, který je stanoven na dobu od 22 hodin do šesti hodin ráno, Sokolové už nekontrolují.

„Sportoviště a rekreační plocha v Topoli jsou v majetku Tělocvičné jednoty Sokol Topol. V tomto případě není nutné mít výjimku na konání akce schválenou radou města Chrudim, neboť se jedná o čtvrtou zónu. Všechny kulturní akce na veřejných prostranstvích by ale měly být podle vyhlášky číslo 8/2008 hlášeny na Odboru školství, kultury, sportu a památkové péče Městského úřadu Chrudim,“ říká Blanka Pavlišová z Úseku kultury a sportu MěÚ. Zóny města pak upravuje další vyhláška, kterou v roce 2008 schválila rada města a následně i městské zastupitelstvo.

Ve vyhlášce, kterou Pavlišová cituje, však stojí, že pouze veřejné akce v zónách 1, 2 a 3 nesmí být v době nočního klidu provázeny reprodukovanou či živou hudbou. O zóně 4, v níž se místní část Topol nachází, není v této části dokumentu ani slovo. Ohlásit je však pořadatelé musí. Nakolik je svatba veřejnou akcí, zůstává rovněž záhadou. Nabízí se též otázka, zda svatebčané a jejich hosté znají úřednická „lejstra“, která jim přikazují, co všechno musí zajistit, aby si mohli zatančit, zazpívat a pobavit se v místech, která samo město považuje z hlediska dodržování nočního klidu za méně významná než centrum města.

Samotnou vyhlášku najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

8_2008.doc

Chrudim - Týrání zvířete, přecitlivělost některých obyvatel města nebo snad pomsta sousedů? To jsou otázky, které si teď kladou úřednice Městského úřadu Chrudim poté, co k nim dorazila stížnost na údajně týraného psa ve Fibichově ulici.

Panující vedra a nedostatek vody momentálně doléhá i na čtyřnohé přátele obyvatel města. Jeden z nich má svoji boudu s výběhem ve Fibichově ulici uprostřed krásně upravené zahrady. Z chodníku není psí míšenec prakticky vidět, přesto jeho údajné trápení neuniklo pozornému zraku jednoho z chodců. „Ve Fibichově ulici se nachází kousek zahrady. Asi uprostřed této zeleně je klec se psem a malou boudou. Kdykoliv jdu kolem, a chodím tudy denně, ať brzo ráno, dopoledne, odpoledne nebo večer, pes leží na stříšce této boudy a je tam stále sám. Když byla ta vedra, není zdálky vidět, zda má vůbec vodu k pití. Jednou jsem zde viděla pána, dělal nějakou práci na zahradě, ale psa nepustil po zahradě se proběhnout, jen mu něco přikazoval a pes musel vzorně sedět na boudě. Nechápu, za jakým účelem tam toho psa majitel má. Kdyby jej měl proto, aby mu zahradu hlídal, nebude celý den izolovaný v kleci. Když tam majitel je, psa z klece nepustí. Pes musí strádat, neustále je tam sám, bez kontaktu lidí, nemůže se proběhnout. Kdyby se majiteli něco stalo, nebo nikdo k psovi za celé dny nepřišel, pes by pošel hlady a žízní. Domnívám se, že tam není něco v pořádku a dochází tak k týrání zvířete. Kdyby si vodu převrhl, bude celé dny v těch vedrech strádat žízní,“ popisuje situaci, která prý panuje na okrasné zahradě ve Fibichově ulici Chrudimačka, která se představila pouze jako Alena. Je přitom známou věcí, že se stále najde dost necitlivých majitelů psů, kteří je třeba zavírají v autech, zatímco sami brázdí s košíky některý ze supermarketů. Psi se tak mohou ve voze snadno přehřát a uhynout. 

[[img:chrn_fullwidth:11663:Psova bouda je ve stínu a přestože je v kotci, nevypadá, že by strádal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městská úřednice Kateřina Mrózková, do jejíž gesce podobné případy spadají, krčí však nad tímto příspěvkem rameny. Město se může obrátit na majitele a na místě i prošetřit, zda k týrání zvířete skutečně dochází. Pokud by tomu tak bylo, může být pes majiteli odebrán, nebo přichází v úvahu i trestní oznámení. „Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, prověří ve spolupráci s Krajskou veterinární správou pro Pardubický kraj, zda v tomto případě nedochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Další postup bude zvolen na základě tohoto prověření,“ říká Mrózková. Prokáže se tedy podezření pozorné chodkyně, která neváhala a informovala městský úřad před tím, než celou věc probrala s majitelem psa?

Chrudim - Redakce Chrudimských novin dostává od svých čtenářů nezřídka kuriózní podněty. Jedním z nich byl i podnět čtenáře, který se představil jako Karel. Podle něj se prý děly v ulici Na Valech nekalosti a město se údajně ani nenamáhalo místní informovat, o co jde.

„Řešíte tady kdejakou blbost a všimli jste si, že skoro týden byla část ulice Na Valech mystifikována stavební prací značenou dopravním značením a nakonec bylo vše uklizeno, protože se kope jinde,“ píše Karel. A pokračuje. „Člověk se na oficiálních stránkách města nic nedozví, takže je uveden v omyl a spoustě lidí to znepříjemnilo život. Přitom stačilo na webu města uvést, že se bude někde kopat, ale to město neřeší a uvádí kdejakou blbost. A přitom to ví, protože to muselo schválit,“ popisuje svoji zkušenost s informačním systémem města čtenář Chrudimských novin.

Jedna z tiskových mluvčí města, Sylva Drašnarová, se však brání. Podle všeho zde skutečně došlo k mystifikaci, kdy místní nepochopili, že dopravní značení opravdu nepatřilo primárně do ulice Na Valech, ale do sousední Opletalovy ulice. „V této souvislosti, vzhledem k absenci bližších podrobností, mohu uvést pouze tolik, že na základě požadavku firmy Kubík vydal Odbor dopravy MěÚ Chrudim souhlas s umístěním přenosných dopravních značek v termínu od 30. června do 8. července z důvodu plánované rekonstrukce plynovodu v ulicích Na Valech a Opletalova,“ vysvětluje Sylva Drašnarová, proč se tu objevily značky, která tady údajně neměly co dělat.  

Chrudim - Kostrové hroby z raného středověku objevili nyní archeologové jen pár kroků od slepičáry v Dašické ulici. Původní předpoklady, že tady snad narazí na pozůstatky lidí z mladší i starší doby kamenné, se prozatím nepotvrdily. Objevily se však možné pozůstatky žárových hrobů lužické kultury.

Tým souputníků nejslavnějšího archeologa na světě, Indiana Jonese, tak momentálně pod vedením Jana Musila z Regionálního muzea v Chrudimi postupuje pomocí špachtlí a štětečků při odkrývání pozůstatků dávných obyvatel okolí Chrudimi. Původně řešili archeologové dilema, zda místo středověkého hrobu nejde o hrob keltský. Zkušený vědec, kterým je právě Jan Musil, však kategoricky tuto myšlenku odmítl. Dávní Bójové, kteří v okolí města sídlili, totiž své zemřelé pohřbívali v orientaci ve směru sever - jih.

Nalezený hrob je orientován východozápadně, takže půjde s největší pravděpodobností o nebožtíka z rozmezí 11. až 13. století. Vzhledem k velikosti kostry patřila navíc pravděpodobně malé ženě, protože dětské kosterní pozůstatky mají na koncích kostí růstové chrupavky. Ty zde absentují. Rozbor zubního kamene z částečně dochované lebky může prozradit, čím se žena živila a obsah dutiny břišní zase, zda trpěla nějakými neduhy v podobě parazitů.

Archeolgické průzkumy znamenají obvykle zdržení celé stavby a rostoucí netrpělivost řidičů aut, kteří musí místo oblíbené zkratky Dašickou ulicí stát dlouhé fronty na Pardubické ulici. Uzavírka zde skončí až v říjnu, protože po pokládce nového povrchu silnice přijde vybudovat ještě cyklochodník do Vestce. „Já bych archeology zakázal a nebo, ať si hrabou za vlastní finance. Za tu dobu, co odštětečkovali pár kostí, tak už bagry mohly mít vyhrabán základ nové silnice,“ nechal se slyšet na adresu vědců Daniel Seifert. Obavy šoférů však nejsou na místě, protože kosterní pozůstatky přijdou vyzvednout a přemístit do Regionálního muzea v Chrudimi. Stavba pak prý pokračuje v nastaveném časovém harmonogramu.

Chrudim - Není žádným tajemstvím, že jsou někteří řidiči bezohlední a ohrožují často dokonce i chodce na přechodech. Taková situace pravidelně nastává také u přechodu na Palackého třídě v místech, kde ústí Škroupova ulice.

Své o tom ví Lucie Malinská, která ve snaze najít řešení situace, při níž jsou ohrožovány i její děti, hledá pomoc u městské policie. Strážník u přechodu by totiž případného provinilce mohl nejen vystrašit, ale pokud by došlo k ohrožení chodců, rovnou i pokutovat. „Musím si stěžovat na nedodržování dopravních předpisů u přechodu pro chodce přes silnici na Palackého třídě. Několikrát nás tady ohrožovala auta vyjíždějící ze Škroupovy ulice vpravo na hlavní silnici Palackého. Tuto silnici přecházím dost často a za poslední týden mě a mé děti několikrát ohrozilo auto nebo auta, a to když jsme měli zelenou, tedy vstoupili jsme do vozovky. Dnes se to stalo znovu, čekali jsme na zelenou, byla nás skupinka lidí, což nešlo přehlídnout, a syna málem porazilo auto, které vůbec nedbalo na to, že chodci mají přednost a prostě vyrazilo vpřed. Nakonec ještě zrychlilo a ujelo, řidič se ani nepřesvědčil, že se nám nikomu nic nestalo. To už beru jako vrchol. Bylo by dobře, pokud by zde více hlídkovali strážníci, nebo byl využíván kamerový systém k zjišťování viníků tohoto bezohledného chování. Jde tu přeci o naši bezpečnost a našich dětí. Stále je učíme, aby chodily na zelenou a rozhlížely se. To dělají, ale co když potkají takové, slušně řečeno, neomalené řidiče,“ ptá se mladá maminka.

[[img:chrn_fullwidth:260:Čeká se zde na první mrtvé?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský vrchní strážník Lukáš Dvořák stížnosti chápe, ale řešení není podle něj tak jednoduché. Strážníci mají prý mnoho jiných povinností a jeden z nich zkrátka nemůže neustále hlídkovat u inkriminovaného přechodu. „Nalézt účinné řešení této situace není ze strany městské policie jednoduché. Uvedený kamerový systém v tomto případě může řešit až následek, což podle mého názoru není prioritou. Strážník u přechodu by v danou chvíli mohl přispět ke zlepšení situace, ale ten zde samozřejmě nemůže být pořád, což opět problém plně nevyřeší. Celou věc budeme ještě konzultovat s Odborem dopravy Městského úřadu Chrudim a Dopravním inspektorátem Policie České republiky. Do konečného vyřešení nezbývá než apelovat na chodce, aby při přecházení komunikace dbali zvýšené opatrnosti a na přechod vstupovali v okamžiku, kdy si budou jistí, že jim nehrozí nebezpečí v podobě odbočujících vozidel,“ zakončuje „knížecí“ radou Dvořák.

Bude tedy město čekat na svého prvního mrtvého, jako třeba v případě kruhového objezdu „Na Bídě“ a nevhodně umístěného přechodu pro chodce? Také tady se hnuly ledy až poté, co zde nejvyšší cenu zaplatili chodci, které připravilo o život auto.

Chrudim - Už jen tři dny zbývají těm, kterým není lhostejný osud areálu bývalého letního kina. V pátek 24. července končí totiž termín, v němž je možné vyplnit a odeslat dotazníky, prostřednictvím nichž chce radnice zjistit, jakou budoucnost letnímu kinu obyvatelé města přisoudí.

Rozdělení bodů, které dotazník obsahuje, vzešlo z veřejné debaty, která se uskutečnila 19. května. Tady se městští úředníci pokoušeli zjistit priority a následně vytvořili i jednotlivé záměry, které přijdou případně v areálu realizovat. K dotazníku je sice možné připojit své vlastní názory, které budou zcela nezávislé na schválených bodech, ale i přesto se podle některých hlasů jedná o manipulativní dotazník, jenž zdaleka nereprezentuje názorovou rozmanitost zájemců o letní kino. Kritici také upozorňují na skutečnost, že si většina Chrudimáků v letních měsících, tedy v době, kdy by mělo dojít k vyplnění dotazníků, vybírá dovolenou.

Z diskuze, která se rozproudila pod původním článkem v Chrudimských novinách, jenž byl dotazníku věnován, však vyplývá, že příznivců současného stavu areálu bývalého letního kina je naprosté minimum. Většina by zde uvítala změnu, ať už jde o vytvoření klidové zóny nebo výceúčelový areál. Kritice byli také podrobeni příznivci „leťáku“, kteří prý začínají připomínat sektu.

Chrudim - Šéf Sportovích areálů města Chrudim Luděk Marousek nemá teď mnoho důvodů k nespokojenosti. Počasí přeje návštěvám plovárny, dotěrná zeleň, na níž si stěžovali chodci v ulici Dr. Milady Horákové, je pryč a městská policie spolehlivě ukázňuje všechny neposlušné návštěvníky koupaliště.

Sezóna na moderní chrudimské plovárně začala letos už poslední květnový víkend a v těchto dnech je v plném proudu. Návštěvnost je zatím tedy dobrá. Náladu nedokáže Marouskovi pokazit ani proměnlivé počasí, při němž letní vedra občas vystřídají přívalové deště provázené bouřkou. Od zahájení provozu totiž letní koupaliště, jež je proslulé spíše svým zaměřením na zážitkové koupání, než na kondiční plavce, navštívilo hned 20 tisíc koupání chtivých návštěvníků.

Lidé si zde pochvalují především zbrusu nový odbavovací systém, který výrazně zrychlil odbavování u vstupu a eliminoval tak fronty. Navíc zde došlo k rozšíření sortimentu sportovních atrakcí, mezi nimiž nechybí ani populární vodní fotbálek. Vodní fotbal je určen všem, kdo milují vodní sporty spojené s pěkným počasím a prázdninovou aktivní zábavou. Zápas se hraje 20 minut a hráč překonává mimo soupeře též naprosto kluzký povrch, čímž hra přináší množství legračních situací a pádů. Fotbálek je velmi populární hra podobná normálnímu fotbalu, ale o poznání zábavnější. Hraje se na speciálním nafukovacím hřišti o rozměrech 20 x 10 metrů ohraničeném mantinely o výšce jeden metr, do nichž je pernamentně vháněn vzduch pomoci ventilátorů. Hrací plocha hřistě je tvořena kluzkým povrchem, který je navíc průběžně kropen vodou.

Podstatně negativnější reakce prý ale u návštěvníků vyvolává nabídka pochutin a dobrot, které zde nabízí stánky s občerstvením. Pochvalují si sice, že se tady díky nabídce nápojů nepotulují žádní opilci, ale převaha smažených jídel je pro letní měsíce u vody naprosto nevhodná. Moderní plavci uvítají spíše lehké, ovocné koktejly a saláty, než smažené hranolky a langoše.