Chrudim - Další z výběrových řízení na vedoucí pracovníky mateřských škol, které zřizuje samo město, je u konce. Novou ředitelkou Mateřské školy U Stadionu se tak stane Helena Šantrůčková Marunová.

Městští radní, kteří novou ředitelku, jež nahradí současnou ředitelku Janu Jablonskou, vybrali, neměli těžké rozhodování. Nová ředitelka je totiž zkušenou pedagogickou pracovnicí, která působila třeba na prestižních chrudimské „základce“ Dr. Jana Malíka. Až do nástupu do vedoucí funkce v Mateřské škole U Stadionu nyní pracuje jako učitelka v Mateřské škole Na Valech, která v minulosti vznikla sloučením několika budov a pohltila i Mateřskou školu v Sladkovského ulici.

Diplomovaná specialistka Šantrůčková Marunová by svou funkci měla převzít prvního srpna, přičemž rada města společně s jejím jmenováním schválila i platový výměr nové ředitelky.

Chrudim - Cyklostezka na Podhůru sice letos opět s největší pravděpodobností nevznikne, ale ani tak zde nepřijdou cyklisté zkrátka. Město totiž chystá další rozšíření takzvaného „singltreku“ v rekreačních lesích, který si za dobu jeho existence oblíbila řada vyznavačů lehkého adrenalinu na dvou kolech.

Chrudimský singltrek je sice jen necelé dva kilometry dlouhý a vede v mírném terénu pod rozhlednou Bára, avšak za pouhý rok si stačil získat řadu příznivců. Na jednosměrné stezce vinoucí se přímo mezi stromy se tak prohánějí na kolech celé rodiny i ti, kdo své „vytuněné“ velocipedy sedlají pravidelně. A protože na sport místní radnice slyší a pravidelně do něj investuje nemalé částky z městské kasy, vznikne tady nejen zázemí pro cyklisty, ale i nová stezka. Ta by měla pomoci v tréningu rovnováhy. Takzvaný pumptrek projede totiž cyklista jen pohybem těla nahoru a dolu.

[[img:chrn_fullwidth:11285:Singltrek si oblíbil i chrudimský neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl.  Foto: Facebook]]

Rekreační lesy tak už zdaleka nepřipomínají romantické a mlhou zahalené plíce města, ale často spíše městský bulvár plný korzujících turistů. Jejich obliba rok od roku roste a míří sem tisíce návštěvníků. Lákadel je zde totiž spousta. Kromě upravených cest, na nichž se pohodlně projde maminka s kočárkem, vybíjí se děti třeba na venkovní tělocvičně nebo lanovém parku u rozhledny Bára. Přestože zde chybí plnohodnotné občerstvení, které má suplovat lesní restaurace Na Hájence, návštěvníkům to podle všeho moc nevadí. Pochutiny si přinesou s sebou a odpadky pak často vyhodí přímo mezi mech a pobíhající hmyz. Odpadkových košů je totiž v lese stále velký nedostatek a ukázněných turistů ještě méně.

Slibovaná cyklostezka, která by umožnila snazší cestu do lesů za městem, je také prozatím podle všeho hudbou daleké budoucnosti. Slibování její výstavby už se tak pomalu stává koloritem každé z vládnoucích koalic. Podle všeho vše vázne na výkupu pozemků, které není město stále schopno uspokojivě nakoupit. Vedení města tak opět slibuje, že stavět by se mohlo začít příští rok.

Chrudim - Vládnoucí radniční koalice se ráda a často chlubí svou otevřeností a poskytováním informací každému, kdo si o ně řekne. Své o tom vědí třeba místní Svobodní, kteří svádějí prozatím neúspěšnou bitvu o zveřejňování podkladů k zasedání městského zastupitelstva, nebo redakce Chrudimských novin, jíž město tvrdošíjně odmítá sdělit výši platu městské úřednice Šárky Trunečkové. Cenzury radničních tiskovin si teď všimli i jiní.

První, kdo na podivné praktiky politiků na radnici upozornil, byl městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Tomu se nelíbilo, že na fotografiích vystavených na městském webu, které zachycovaly vzpomínkový akt u busty prezidenta Masaryka, byli vyfoceni jen místní vládnoucí špičky a ne všichni, kdo se aktu zúčastnili. Pilný tak upozornil na skutečnost, že přestože jde o web města, slouží spíše k sebepropagaci a permanentní předvolební kampani především starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), a to vše za peníze daňových poplatníků.

[[img:chrn_fullwidth:11251:Stahují se v Chrudimi nad svobodou slova a demokracií mračna?  Foto: Chrudimské noviny]]

Prapodivného složení informací v oficiálním tiskovém výstupu radnice, kterým je Chrudimských zpravodaj, si teď všimla i skupina lidí, která provozuje internetové stránky bezkorupce.cz. A veselé čtení to není. Investigativní novináři totiž sledovali, jaký je podíl odlišných názorů, než jsou ty, které vedení města zastává, právě ve zmiňované tiskovině. Jde tedy o názorovou pluralitu a též konstruktivní kritiku. Celkem se v Chrudimském zpravodaji nenachází ani jeden názor, který by třeba k problematice Zdravého města nebo k akcím pořádaných radnicí, byl v opozici a kritizoval je. Cenzura, jíž redakce provozuje, je natolik velká, že jiné názory nemají šanci. Chrudim se tak umístila až na 51. místě, přičemž místo první získaly Kostomlaty nad Labem.

Obecně známou věcí je, že vedení města má problém s jakoukoliv kritikou. Pravidelně proto podává na redakci Chrudimských novin trestní oznámení nejen starosta Řezníček, ale prostřednictvím jiných osob (Petr Locker) i neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se jinak rád a často chlubí svou novinářskou erudicí a zkušenostmi. Čtvrt století po Sametové revoluci se tak navracejí praktiky, které za minulého režimu vedly k útisku stovek svobodných lidí a novinářů především, kdy jediný správný názor byl ten, jenž zastávala vládnoucí třída a za odlišné postoje se posílali občané tehdejšího Československa do kriminálů a vyhazovali z práce.

Chrudim - Pro věčnou paměť má ve městě vzniknout třeba 3D model historického centra, za nějž radnice zaplatí bezmála půl milionu korun. Připomínat bude vítězství v soutěži o „Historické město roku“, kde právě Chrudim bodovala. Nabízí se ale otázka, jak by se asi východočeské Athény umístily, kdyby porotci viděli nestoudnosti, které se dějí na náměstíčku u Muzea.

Pravidelně se zde totiž dějí věci, nad nimiž zůstává rozum stát a paradoxně je přitom nikdo neřeší. Náměstíčko slouží pravidelně jako parkoviště. „Náměstíčko před Muzeem bylo vytvořeno architektem Romanem Kouckým podle požadavku města na dotvoření významného komunikačního bodu v centru města. Kruhové chodníkové náměstí s vydlážděnými grafickými motivy se tak po dlouhé době stalo bezpečným místem, křižovatkou cest nejenom aut, ale i chodců,“ přibližuje okolnosti vzniku unikátního prostoru, který pravidelně krášlí třeba vánoční stromek, jeden ze čtenářů Chrudimských novin, který si však přeje zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno ale zná. „V jedné z jeho odboček je různobarevnou dlažbou vytvořen obrazec lemu šatu svaté Anežky České. Vydlážděný chodník na náměstíčku je zátěžově dimenzován pro chodce, auta po něm jezdit nemohou, protože podkladová vrstva váhu aut neunese a v drobné dlažbě se vyjíždějí koleje,“ upozorňuje čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:11250:Z náměstíčka před Muzeem si některé autoškoly udělaly vhodné místo k reklamě. Pochopitelně grátis. Navíc nevratně poškozují unikátní dlažbu určenou jen pro pěší a město i strážníci dělají, že to nevidí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Poslední měsíce se však majitelé některých autoškol rozhodli, že právě funkci této dlažby prověří a své vozy odstavují právě na uvedeném náměstíčku, které mělo zůstat automobilům uzavřeno. Pravidelně zde totiž stojí nejen osobní auta, ale dokonce i dodávky a zůstává tak otázkou času, kdy se tu objeví vyjeté koleje nebo ještě hůře, vytrhané kostky. Auta zde přitom nestojí jen chvilku, ale často i celé hodiny, protože učitelé autoškoly si zde udělali parkoviště v době, kdy sami odcházejí na oběd.

Problém s parkováním aut na náměstíčku před Muzeem podle všeho nemají ani strážníci, kteří jinak bdělým okem sledují centrum města a každého provinilce, který si nezaplatí parkování, okamžitě pokutují. Je snad náměstíčko příliš daleko? Korunu neuvěřitelnému počínání autoškol dodává pak sám starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který do Restaurace v Muzeu chodí společně s desítkami dalších úředníků na oběd a auta porušující zákon o provozu na místních komunikacích i městskou vyhlášku jej nechávají zcela chladným. Historické centrum města tak dostává na frak podobně jako třeba neopečovávaný morový sloup nebo zprzněná architektura Hotelu Bohemia.

Chrudim - V těchto dnech je tomu právě rok, co byl podle všeho nenávratně zlikvidován oblíbený Koniášův potlach, který rok co rok pořádala parta nadšenců na takzvaném „Koniášově plácku“. Ohniště v lokalitě za Divadlem Karla Pippicha přilákalo na pálení čarodějnic vždy stovky obyvatel města, pro něž se stalo jedinečnou příležitostí užít si zde několik hodin spontánní zábavy.

Po loňské likvidaci akce starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED), jemuž byl oheň v centru města dlouho trnem v oku, hranice na „Roštině“ nevznikne ani letos. Ohniště, které nechalo město zabetonovat, je totiž pro další akce tohoto typu nepoužitelné. Starosta a městští úředníci přitom argumentovali v neprospěch akce tím, že zdejší plácek nebyl jako ohniště vůbec zamýšlen. Vzniknout zde mělo jakési odpočinkové místo a v prostoru ohniště chtělo město vybudovat stůl se stromem uprostřed. Ani po roce však nic takového na Koniášově plácku nevzniklo. Dalším argumentem v neprospěch potlachu měly být poškozené stromy, což měl prý na svědomí právě oheň z hranice, na níž si děti opékaly vuřty a kolem níž se odehrávaly soutěže pro nejmenší. Proč však byly lípy vysazeny tak blízko kruhu, který logicky evokuje v myslích soudných občanů právě místo k pálení ohňů, nedokázal starosta ani úřednice Hana Dušánkové vysvětlit.

Zakopaný pes leží však podle všeho jinde a neochota vedení města přistoupit na argumenty zastánců potlachu, kteří spatřují v místě konání, kterým je centrum Chrudimě, velkou výhodu pro občany města, pramení spíše v osobní nevraživosti a řevnivosti mezi místními politiky. Právě Koniášův potlach měl přitom symbolizovat spolupráci mezi různými subjekty a politickými stranami ve městě. S tím jak tato vůle ke spolupráci především vinou některých matadorů politického dění a jejich autoritativního řízení města mizela, zmizela nadobro i ochota tolerovat Koniášův potlach. „Původně byl Koniášův potlach symbolem spolupráce mezi stranami na chrudimské radnici, postupně se ale přetransformoval do současné podoby, kdy se jeho přípravou zabývají ti, kdo chtějí pro chrudimské měšťany udělat něco navíc, něco hezkého, vtipného, svěžího a možná i trošku provokativního,“ říkal už před rokem jeden z hlavních organizátorů potlachu a bývalý radní Luboš Jelínek (Chrudimská volba).

Poslední vývoj v předvolebních jednáních, která následovala po volbách do zastupitelstva města, dává jeho slovům plně za pravdu a dokazuje, že vůle ke konání spontánních akcí a občanských aktivit, z nichž se dlouhé roky těšily desítky ba i stovky obyvatel města, bude i nadále spíše potlačována, než podporována. Akce ve městě, které lze označit jako „pálení čarodějnic“, se budou konat třeba 30. dubna od půl desáté večer v Klášterních zahradách. Zde město organizuje i „Čarodějnický majáles“, který však loni připomínal spíše jeden z reliktů komunismu. Čarodějnice se slétnou také třeba v pět odpoledne v areálu bývalého letního kina nebo ve stejnou hodinu v nedalekých Medlešicích. Plácek „Na Roštině“ zůstane ale letos dál opuštěný a děti si zde nezasoutěží. 

[[gal:3987]]

Chrudim - Letošní Desatero problémů města, jedna z největších akcí, na nichž se radnice pravidelně chlubí svými úspěchy na poli udržitelného rozvoje, je sice už minulostí, přesto se manažerka projektu, městská úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED) snaží nyní zjistit, jaké jsou priority obyvatel města, jež se týkají právě desítky bodů schválených na setkání ve velkém sále Muzea.

Na webových stránkách města se tak objevil anketní lístek, který si zájemci mohou stáhnout do svého počítače a následně vyplnit. Jakmile však takový zvědavec lístek ve formátu pdf otevře, čeká ho nemilé překvapení. Grafická podoba materiálu je poznamenána nesmyslně rozházenými písmenky, která nedávají žádný smysl. Zda je na vině chyba programu, který byl k vytvoření lístku použit, nebo neschopnost úředníka, jenž ho sestavoval, zůstává otevřenou otázkou. Výkladní skříň vedení města, kterým projekt „Zdravého města“ nepochybně je, tak dostává další povážlivé trhliny.

Co ale samotné Desatero skrývá? Kromě podpory polytechnického vzdělání chrudimské mládeže ve školách a školkách přináší hned druhý bod dlouhou bolest a také nenaplněný slib mnoha volebních stran a uskupení ve městě. Veřejnost se zde shodla, že parkování v okolí centra města, konkrétně na Tyršově náměstí je neúnosné a touží po parkovacím domě. Revitalizaci si pak zaslouží jak skatepark, tak areál bývalého letního kina za Muzeem. Chrudimáci by také byli vděční za řešení hlučící mládeže, ať už tento bod znamená cokoliv. Že děti školou povinné a především teenageři nadělají trošku hluku, je totiž věcí běžnou. Následuje stokráte „omletá“ cyklostezka na Podhůru a evergreen, který nedokázala uspokojivě vyřešit manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská, jímž jsou bezdomovci. Jakým způsobem by město mělo zajistit větší počet pracovních příležitostí pro zdravotně znevýhodněné spoluobčany, zůstává také velkou neznámou. Opět se zde dostává ke slovu hlas kritiků, kteří považují Desatero za něco, co je ve své podstatě zbytečné a neslouží k ničemu jinému, než k permanentní předvolební kampani některých místních politiků.

Dotazník najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

anketni_listek_desatero_2015_web.pdf

Chrudim - Jeden z největších a také nejnákladnějších projektů, na němž se město podílelo, je u konce. Jde o sanaci areálu bývalé Transporty, který si za dva roky vyžádal náklady, jež se blíží astronomickým 170 milionům korun. Radnice však tuto částku ze svého neplatila, protože ji poskytl Operační program Životní prostředí a Pardubický kraj.

K oficiálnímu ukončení prací tak došlo až letos 31. března. K tomuto datu byly poskytovateli dotace odevzdány všechny doklady, aby mohl vyhodnotit celý projekt likvidace jedů, které obsahovala zemina především v lokalitě, jíž se dlouhá léta říká „Korea“. Právě zde se v jímce nacházelo znečištění, které hrozilo kontaminovat podzemní vody a znehodnotit tak třeba studny v Medlešicích a Markovicích. Nyní vstupuje projekt do takzvané „fáze udržitelnosti“, kdy bude po dobu pěti let monitorován, aby snad nedošlo ke kontaminaci podzemních vod.

Celá lokalita se nachází na severním až severozápadním okraji města. Závažnost problematiky znečištění byla odhalena už v roce 2003. Výsledky průzkumných prací provedených v rámci analýzy rizika odkryly řadu vážných skutečností - kontaminace chlorovanými karcinogenními látkami byla kromě zdroje vody medlešického pivovaru zjištěna i v několika individuálních zdrojích pitných vod v obci Medlešice. Takže práce přišly mnohde za pět minut dvanáct.

[[img:chrn_fullwidth:11230:Bagry se v bývalé Transportě prakticky nezastavily.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Na základě těchto alarmujících zjištění byl ve spolupráci Pardubického kraje a města Chrudim navržen další postup směřující k odstranění ekologické zátěže. Výsledkem bylo v roce 2009 zpracování kompletní projektové dokumentace, následovala žádost o poskytnutí dotace. V rámci sanačních prací byla provedena dvě základní nápravná opatření. Prvním bylo odtěžení znečištěných zemin v ohniscích kontaminace. Celková plocha a objem sanační odtěžby byly 2349 metrů čtverečních, respektive 17 277 m3, při hloubce odtěžby sedm až osm metrů pod úrovní terénu. V rámci sanační odtěžby byly veškeré odtěžované zeminy tříděny a kategorizovány, a znečištěné zeminy byly přepravovány k předúpravě a odstranění na řízenou skládku nebezpečného odpadu. V rámci sanační odtěžby pak bylo z lokality odstraněno více než 25 tun karcinogenních chlorovaných uhlovodíků, 130 tun látek ropného původu a 4,5 tuny látek skupiny BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny). Druhým krokem došlo k aplikaci Fentonova činidla, jejímž výsledkem byl rozklad karcinogenních uhlovodíků, a to s účinností mezi 70 a 90 procenty. Sanační práce mělo „na triku“ „Sdružení Transporta 2012“ a sdružení společností Vodní zdroje, Ekomonitor a Strabag.

Chrudim - Centrum sociálních služeb a pomoci (CSSP) se v poslední době snaží více medializovat svoji činnost, protože tlak na trhu sociálních služeb sílí a konkurence roste. Po informacích o připravované stavbě venkovní tělocvičny pro seniory a zřízení 24hodinové služby tak přichází jeho ředitelka Hana Pilná s další „bombou“. Pečovatelky se budou učit sebeobraně.

Důvodem, proč CSSP přistoupilo k tomuto kroku, není překvapivě snaha ochránit své zaměstnance před agresivními seniory, kteří by snad mohli napadnou pečovatelku v některém z domů, jež tato organizace provozuje, ale právě zmiňovaná služba 24hodinové péče. Při ní křehké ženy z řad pečovatelek často chodí opuštěnými chrudimskými ulicemi ještě za tmy a mohou se stát snadným terčem případného násilníka. Městská ani státní policie totiž nemá své příslušníky všude a kamerový systém, který strážníci obsluhují, je už několik let funkční jen z části.

[[img:chrn_fullwidth:282:Na zaměstnance Centra sociálních služeb a pomoci v Chrudimi si už násilníci nepřijdou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dámy pečující o chrudimské seniory v jejich domovech tak v těchto dnech absolvovaly první z řady školení, které jim mělo přiblížit, jakým způsobem se případnému přepadení bránit. Vysvětleno jim bylo i zacházení s pepřový sprejem a základní kopy a chvaty sebeobrany. O vybavení pečovatelek střelnou zbraní ředitelka Hana Pilná prý zatím neuvažuje.

Chrudim - Že jsou klienti „Šance pro tebe“ lidé pracovití, dokázali svým zapojením do akce „Ukliďme svět“. Po vzoru Daniela Schindlera, který svými „Clean up“ akcemi, jimiž neodolala žádná černá skládka ve městě, i klienti Šance teď prosmýčili kdejaký kout v centru města.

Na Den Země, který se tradičně připisuje k datu 22. dubna, se pracovníci a klienti Šance pro tebe připravovali téměř celý duben. Například v Chrudimi se začalo uklízet už v úterý 14. dubna, a to konkrétně kolem vlakové zastávky Chrudim město. „Akci Ukliďme svět, podpořilo také město Chrudim a kromě našich klientů byla určena i pro širokou veřejnost, aktivně se jí zúčastnilo sedm zájemců,“ popisuje Tomáš Jakoubek ze Šance pro Tebe, který je koordinátorem aktivit v Chrudimi. Kolem zastávky se celkem nasbíralo jedenáct plných pytlů odpadků, bohužel ale nechyběly ani velké kusy nepořádku, například rozbitá palubní deska automobilu anebo část myčky na nádobí. „Bylo až s podivem, co všechno se našlo vyhozené v okolí trati. Namátkou třeba stará trika a kraťasy, kusy kabelů, PET lahve a plechovky od piva, staré rádio nebo kusy starých koberců,“ doplňuje Tomáš Jakoubek. Zúčastnění klienti z řad dětí a mladých lidí si nakonec akci chválili. Měli totiž možnosti si ověřit, že i prací pro své okolí lze trávit čas smysluplně a prospěšně.

[[img:chrn_fullwidth:11222:Děti se práce nezalekly.  Foto: Šance pro tebe]]

Dalšími místy, kterým se věnovala pečlivá ruka klienta i zaměstnance Šance pro tebe, byly Klášterní zahrady. Samotné okolí kláštera a Školní náměstí, kde se uklízelo ve stejný den jako na vlakové zastávce. „Do úklidu se zapojilo deset našich malých a mladých klientů z nízkoprahového klubu Futur a dva pracovníci Šance pro Tebe. Děti měly možnost všimnout si toho, co se všude kolem nás válí věcí, které by tam být nemusely. Dokonce se děti setkaly s pochvalou od veřejnosti za to, že se do úklidu zapojily s takovou vehemencí,“ říká Lucie Kmošková, pracovnice nízkoprahového klubu pro děti a mládež Futur v Chrudimi. Odměnou pro malé účastníky úklidu pak bylo malé grilování ve vnitřním nádvoří kláštera.

Technické služby Chrudim, které mají péči o pořádek ve městě, nestíhají často odstranit odhozené odpadky a v samotném centru města tak vznikají i černé skládky. Přestože prostředí vychovává, tak kde se jednou objeví odhozený papírek od čokolády, brzy přibude i další nepořádek. Mladí klienti Šance pro tebe tak získali cennou zkušenost, kterou mají šanci zužitkovat ve svém dalším životě.

Chrudim - Jedním ze způsobů, jak vyjádřit svůj nesouhlas s odvoláním dnes již bývalé ředitelky Regionálního muzea Martiny Vítkové, je podpis petice. Ta se teď objevila na internetu a má už zhruba čtyřicet podpisů. Mezi podepsanými však nejsou jen Chrudimáci.

Jedním z prvních, kdo podepsal a také největším šiřitelem petice na sociálních sítích je chrudimský galerista Luboš Jelínek. Je to právě on, kdo patří k velkým podporovatelům Martiny Vítkové, v níž vidí odbornici a člověka na svém místě ve vedení muzea. Dalším podepsaným je třeba kněz a odborník na církevní umění Radek Martinek, který působí jako kaplan v Pardubicích, dále chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách Ivan Baborák, známá česká spisovatelka Kateřina Tučková, novinář Lukáš Vaníček a šéf Chrudimské volby a bývalý městský zastupitel Josef Štěpánek.

Mezi jmény, která signovala petici „Proti nucenému odchodu Martiny Vítkové z postu ředitelky Regionálního muzea v Chrudimi“ se však skví i jméno neuvolněného chrudimského místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD). Jsou to přitom právě Tejklovi straničtí kolegové z vedení Pardubického kraje, kdo stojí za zlikvidováním Martiny Vítkové jako ředitelky Regionálního muzea. Krajským hejtmanem je totiž Martin Netolický (ČSSD), jehož podřízení Vítkovou odvolali. Zdroje blízké vedení kraje však hovoří spíše o donucení k rezignaci. Samotného Tejkla pak k podpisu petice prý přesvědčil zmiňovaný malíř Ivan Baborák. Daleko účelnější by ale nejspíš bylo, kdyby si to jako místostarosta druhého největšího města v kraji se svými spolustraníky „na férovku“ vyříkal.

Zda bude mít samotná petice nějaký hlubší smysl a povede alespoň k zodpovědnější kulturní politice a  k zamyšlení těch, kteří na současném personálním chaosu v Regionálním muze v Chrudimi nesou ve skutečnosti největší podíl viny, ukáže až budoucnost. Mlčení vedení chrudimské radnice je však v této záležitosti v mnohém vypovídající a svědčí přinejmenším o naprosté rezignaci měnit cokoliv v tomto městě k lepšímu. 

Petici můžete podepsat zde.

Příloha: 

tejklbaborak_petice.pdf