Chrudim - Letošní tříkrálová sbírka je už minulostí a farní charity tak mohou pouze počítat vybrané peníze. Přestože se ve společnosti stále ještě hovoří o krizi, v letošním roce se opět podařilo vybrat víc než v letech minulých.

Konkrétně v Chrudimi se mezi obyvatele města v termínu od 2. do 11. ledna rozešlo 126 koledníků s doprovodem, který byl vlastně garantem, že se jedná o oficiální akci katolické Charity. V minulosti se totiž objevili i falešní koledníci, kteří si sbírku dělali do vlastních kapes. Ani letošní, už patnáctý ročník se však neobešel bez komplikací. V některých místech na malé koledníky, kteří dokonce lidem i zazpívali, volali nerudní obyvatelé panelových domů policii. Vše se ale podařilo vysvětlit a koleda tak mohla pokračovat.

Na Chrudimsku se celkem vybralo více než 690 tisíc korun. Samotní Chrudimáci pak přispěli 180 tisíci korunami, což je o 70 tisíc korun víc než loni. Co však s penězi pracovníci Charity udělají? Už předem bylo zveřejněno několik záměrů. Jde třeba o charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, a to především o rozvoj a provozní činnost pečovatelské služby, nákup ochranných, zdravotních a kompenzačních pomůcek a jejich údržbu. Charita také pomůže rodinám i jednotlivcům, kteří se dostanou do životní krize a samozřejmě část prostředků by měla jít i na rozvoj humanitární pomoci v Indii. Zde se jedná o takzvanou „adopci na dálku“. 

Chrudim - Někde už prý vypukla, jinde se teprve rozbíhá. Řeč je o chřipkové epidemii, která by po útlumu, který nastal díky vánočním svátkům, měla brzy zasáhnout i Chrudimsko. Nevypočitatelné počasí jí v tom nahrává.

Státní zdravotní ústav pravidelně zveřejňuje statistiky, které ukazují, kolik nemocných s chřipkou a dalšími respiračními obtížemi se objevilo. Současnou situaci je tak prý možné hodnotit jako počínající chřipkovou epidemii, přestože počet nemocných rozhodně neroste raketovou rychlostí. Především v Pardubickém kraji je prý situace prozatím lepší, než v krajích jiných.

Už tradičně se tak opakuje scénář, který v takových případech naplňují především zdravotnická zařízení. Chrudimská nemocnice tak zrušila veškeré návštěvy. „S platností od 14. ledna do odvolání nařizuji zákaz návštěv Nemocnice Pardubického kraje, a. s., Chrudimské nemocnice z důvodu zvýšeného výskytu respiračních infekcí včetně chřipkových onemocnění,“ uvádí ve své instrukci člen představenstva spojených nemocnic Pardubického kraje a bývalý šéf zdejší nemocnice Vladimír Ninger. Příbuzní a přátelé nemocných by proto měli cestu za pacienty odložit, dokud Ninger svůj příkaz neodvolá. 

Chrudim - Město se pomalu ale jistě zbavuje svého nemovitého majetku. Po domech, které se podařilo prodat především zásluhou bývalého prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD), mají teď zájemci šanci koupit si i kousek silnice.

Nejde však o silnici v centru města, nýbrž o maličkou část komunikace, která vede podél mlýna v Janderově. Tato cesta napojuje na pěšinku, která vroubí řeku Chrudimku a končí u zahrádek ležících nedaleko náhonu, jenž napájí zdejší mlýn. Cena, za níž by měla být cesta k mání, nebyla zatím zveřejněna.

Nový majitel však nemůže padesát metrů čtverečních, které jsou teď k mání, ohradit a znemožnit tak třeba průjezd vozidel. Na cestě samozřejmě leží věcné břemeno, které takové jednání znemožňuje. My si jen připomeňme, že místostarosta Tejkl prodal třeba dům na Žižkově náměstí, Charvátovu vilu a také dům v Poděbradově ulici. Co se ale městu nedaří, je prodej domu na Palackého třídě. Ten už byl k mání dokonce dvakrát, ale stále se na něj nenašel žádný zájemce. 

Chrudim - Kontejnery nejrůznějších barev se po městě vyskytují tu ve větších, onde v menších skupinách. V nedávné době k nádobám na tříděný odpad přibyl i kontejner na použité oděvy. Objeví se ve městě také nádrže na použité tuky z domácnosti?

Podle některých obyvatel města by o takovou nádobu zájem byl. Vylévat přepálený olej do odpadu totiž není ekologické, ani praktické. Tuk může v trubkách ztuhnout a ucpat je. Má Zdravé město zájem na tom, aby jeho občané třídili odpad i tímto způsobem? Šéf Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář to vylučuje. „V Chrudimi nejsou žádné nádoby na použitý olej z domácností a v současné době se o nich neuvažuje. Tuky je možné odevzdat ve sběrném dvoře,“ tvrdí Kolář ve své univerzální odpovědi, kterou v minulosti odbyl i možnost vytvoření vlastní kompostárny.

Důvodem jsou podle všeho náklady, které by společnosti vznikly. Ta totiž musí podle některých kritiků vyplácet horentní sumy svým jednatelům jako odměny za jejich náročnou a těžkou práci ve vedení firmy zabývající se odvozem odpadů a údržbou městského inventáře. Pokud ho tedy zrovna sama neničí. „Počet jednatelů v TS Chrudim je zbytečně vysoký. Vzhledem k tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb ve výši cca 45 milionů za r. 2013 opravdu netuším, proč jich je hned pět. Vždyť v soukromém sektoru by takovou firmu řídil jeden, maximálně dva jednatelé a osobní náklady by zcela jistě nebyly na úrovni poloviny tržeb. Společnost s 45 miliony tržeb, s dlouhodobým majetkem ve výši skoro 85 milionů, vydělává před zdaněním 0,02 koruny ročně na jednu korunu vloženého majetku, přičemž poplatek za svoz odpadů platí občané ve 100% výši a firmy platí daleko více,“ tvrdí ve svém komentáři Josef Lebduška, člen Strany svobodných občanů.

Kdo tedy vlastně společnost zastupuje? Kromě ředitele Zdeňka Koláře je to městský úředník a šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, městský zastupitel Tomáš Vápeník (SNK-ED), další z městských zastupitelů František Pilný (ANO 2011) a konečně i člen místní ODS Ivan Pištora. Ti za svou práci dostávají měsíčně tři a půl tisíce korun.  

Chrudim - Prezident České republiky Miloš Zeman dokázal svou přítomností zaplnit v úterý dopoledne Velký sál Muzea do posledního místa. Ještě předtím se krátce setkal s nově zvoleným vedením města, aby byl o chvíli později přivítán občany potleskem ve stoje. Dokonce na něj někteří mávali v předních řadách zelenými kartami, aby tak vyjádřili souhlas s postoji svého prezidenta. On jim na oplátku pokynul rukou a chopil se toho, co mu jde nejlépe - stal se moderátorem debaty.

A nutno uznat, že úspěšným i přes výhrady některých dotazujících, kterým chyběla snad jen červená karta. Prezident se hned na úvod zeptal starosty města Petra Řezníčka, proč byla nová radniční koalice uzavřena teprve až v pondělí 12. ledna, když vyhlásil komunální volby v loňském roce na termín 10. a 11. října, a vzápětí mu doporučil, aby jel do Pelhřimova, ne proto, aby si jako ve slavné hlášce z Menzelovy komedie Vesničko má středisková prohlédl tamní krematorium, nýbrž proto, aby tam dal zapsat nový rekord Chrudimě, která se stala posledním městem v České republice, které dokázalo narozdíl od jiných míst až po třech měsících od voleb sestavit novou funkční koalici. Vzápětí však Miloš Zeman zmírnil svůj šťouchanec vůči Řezníčkovi prohlášením, že starostou se má vždy stát ten, kdo získá v komunálních volbách nejvíce hlasů a vyjádřil tím podporu svému hostiteli. Na stranu prezidenta se přidal i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD), který uvedl, že se bude těšit na spolupráci s novým vedením města.

Chrudimská témata - nemocnice a obchvat města
Netolický hned vzápětí Chrudimáky ubezpečil, že se kraj nechystá rušit Nemocnici Chrudim a naopak prý dělá vše proto, aby ji stabilizoval. Prezident Zeman sebral hozenou rukavici a navázal na další chrudimské téma - silniční obchvat města, který je momentálně ve výstavbě, avšak prozatím pouze jeho první část, která přivede v letošním roce nadměrnou silniční zátěž z jednoho konce města na druhý a nebude logicky pokračovat až za Slatiňany. Miloš Zeman v této souvislosti řekl, že se ve Fondu dopravní infrastruktury zbytečně zadržuje až 80 miliard korun, přičemž stát za tyto peníze loni nepostavil ani kilometr nových dálnic. "Je to proto, že nejsou připraveny projektové dokumentace ani výkup pozemků," uvedl prezident Zeman. "Doporučil jsem proto ministrovi dopravy, aby tyto peníze uvolnil mezi kraje, které mají spoustu připravených projektů včetně vykoupených pozemků jako tady v Chrudimi," poukázal prezident na možnosti financování druhé etapy silničního obchvatu Chrudimě, který bude mít smysl až po svém úplném dokončení. Miloš Zeman vzápětí nezapomněl město narozdíl od některých jeho opozičních kritiků pochválit za to, že hospodaří ve svém rozpočtu s přebytkem a snižuje úspěšně svoje finanční závazky.

Prezident České republiky se rozhodl svůj projev neprodlužovat a nebyl by to ani on, kdyby ho nedoprovodil nějakým vtipem. "Fidel Castro dokázal běžně hovořit osm až devět hodin v kuse a možná i proto se udržel u moci přes čtyřicet let. Každopádně je to pro mne důvod k zamyšlení. Přesto se budu raději držet doporučení T. G. Masaryka, že se nemá mluvit příliš dlouho, aby se dostalo na všechny. Demokracie je totiž o diskusi," podotkl Miloš Zeman a sklidil za to jeden z mnoha potlesků v sále. V následujících dotazech mimo jiné odpovídal na to, jestli bude kandidovat na prezidenta i podruhé. Miloš Zeman odvětil, že se rozhodne až za dva roky, tedy rok před skončením jeho současného mandátu. Vyjádřil se i k současnému propadu české koruny, na který má podle něj vliv vícero faktorů. Tím prvním má být celosvětový pokles cen ropy a tím druhým politika České národní banky, která uměle hodnotu české koruny už nějaký čas snižuje. "Je to proto, aby bylo nevýhodné vstoupit do eurozóny a přijmout společnou měnu," vysvětlil prezident, podle kterého by na takový krok doplatil za současné situace každý občan České republiky citelným zdražením veškerého sortimentu a služeb, pokud by ČR přijala nyní euro.

Dotazy "na tělo" od Pirátů a Kudrnáčovy dcery
Prezident musel čelit i několika nepříjemným dotazům na tělo, ukázalo se ale, že konfrontaci miluje a je víc než zdatným řečníkem. Nejprve si poradil s dotazem mladého člena České pirátské strany, kterého zajímalo, zda je někdy Zeman ve své neomylnosti ochoten připustit i svoji chybu. A prezident mu dal hned dva příklady svých pochybení. Poprvé, když v začátcích sociální demokracie slíbil jejím členům, že nechá vyrobit nové členské průkazy vázané do kůže "ódéesáků". "Už po chvíli jsem toho litoval a později se za tento výrok dokonce styděl," přiznal prezident. "A podruhé? Když jsem chybně interpretoval po návštěvě Číny, že bychom si měli vzít z této země příklad, jak dokázala stabilizovat tamní společnost. Bylo to z mé strany hodně zjednodušené, protože si nedokážu představit, že by se nám v České republice líbila čínská politika. Ve skutečnosti jsem chtěl poukázat na to, že si tato země prošla v minulosti dvěma velkými otřesy - nejprve takzvaným Velkým skokem, při kterém bylo zničeno čínské hospodářství a nastal hladomor, a podruhé Kulturní revolucí, při které byla zničena čínská inteligence. Málokdo přitom ví, že současní představitelé Číny byli za Mao Ce-tunga vězněni v koncentračních táborech a že právě oni směřují teď Čínu pryč od komunismu směrem k vyspělé tržní společnosti, jejíž ekonomika je druhou nejsilnější na světě a do osmi let by měla být podle některých prognóz dokonce nejsilnější. A právě o tento úspěšný mechanismus změn v tamní společnosti by se měla naše země intenzivně zajímat. Bylo tedy mou chybou, že jsem to nedokázal vysvětlit hned na začátku," podotkl Miloš Zeman.

Dalším, kdo zjevně nesouhlasí s kroky Miloše Zemana, byla dcera Ondřeje Kudrnáče - neúspěšného kandidáta na starostu v Chrudimi, která se ptala, jak bylo Zemanovi v Praze loni 17. listopadu, kdy proti němu stál početný dav lidí s červenými kartami. Prezident začal opět vtipem: "Líbí se mi vaše červené šaty." A ve stejném tónu i pokračoval. "Měl jsem spolu s ostatními nejprve za to, že protestují proti kartám Opencard a této nesmyslné miliardové investici," čímž Miloš Zeman rozesmál zaplněný sál. A potom se už o něco vážněji snažil vysvětlit, že narozdíl od těchto lidí stál se svou tehdejší přítelkyní 17. listopadu 1989 na Národní třídě a chránil ji vlastním tělem před obušky zasahujících vojáků a policistů. "Přiznám se, že jsem měl tenkrát strach, zatímco tito lidé ho neměli, protože dobře věděli, že se jim nic nestane. Že nebudou zmláceni, ani uvězněni nebo vyhozeni z práce, což se mi před rokem 1989 stalo celkem třikrát," odpověděl prezident na poslední otázku z davu, proč nepovažuje protesty lidí s červenými kartami za žádné hrdinství.

Pomůže Miloš Zeman s penězi pro obchvat?
Na závěr veřejného setkání s občany se prezident České republiky podepsal do pamětní knihy města Chrudim a převzal od starosty Řezníčka loutku z dílny chrudimského výtvarníka Ivana Baboráka spolu s jeho knížkou říkanek z našeho regionu. "Už jsem se bál, že řeknete, přečtěte si ji, až nebudete mít na Hradě co dělat," zažertoval prezident naposledy na účet starosty, když mu doporučoval si útlou červenou knížečku přečíst. Potom ještě chvíli zkušeně zapózoval novinářům a zamával davu, který měl ve většině na své straně. Prezident si ještě na závěr vyžádal osobní setkání s nově zvoleným prvním místostarostou města Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD), kterému přislíbil pomoc při hledání peněz na výstavbu druhé etapy obchvatu. Vystoupení prezidenta Zemana přitom přihlížela celá plejáda krajských i místních politiků - od pravice až po levici. A ti řešili překvapivě po skončení této akce jediné - nikoli vystoupení prezidenta republiky, nýbrž Romana Málka a jeho Koalici pro Chrudim, jež se jeví mnohým místním politikům napříč celým politickým spektrem po posledních událostech jako nedůvěryhodní partneři. O tom, co kolovalo na důkaz nevyzpytatelnosti Koalice pro Chrudim v rukou zdejších politiků ve Velkém sále Muzea, se podrobněji dočtete v jiném samostatném materiálu.

Chrudim - Povolební pat, který skončil na pondělním zasedání městského zastupitelstva, se týkal i rady města. Kritika předkládala starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) argument, že v radě zasedají i lidé, kteří se už do zastupitelstva nedostali. Člen rady přitom musí být i městským zastupitelem.

Byl to třeba opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011), kdo upozorňoval na možné budoucí problémy, které by mohly z rozhodnutí takové rady „v klinické smrti“ v budoucnu plynout. Šlo především o nejrůznější žádosti o dotace a přerozdělování peněz z městského rozpočtu. Tehdejší první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) sice ubezpečoval, že žádné komplikace nehrozí, zároveň se ale vedení města při každém zasedání zastupitelstva snažilo problém s městskou radou vyřešit. Opozice však hlasování o nových radních a dokonce i o jejich počtu vždy zablokovala.

Poté, co městští zastupitelé v pondělí zvolili nového starostu a čtyři místostarosty, kteří ze své funkce už zasednou v nové městské radě, došlo i na volbu dalších městských radních. Svých pět kolegů tak doplní Tomáš Vondráček (ČSSD), Tomáš Židek (SNK-ED), Viliam Kopecký (Koalice pro Chrudim) a Petr Vojtěchovský (ODS). Komunisté sice navrhli jako svého kandidáta Jaroslava Moučku, ten ale zvolen do rady města nebyl. Získal totiž jen šest hlasů, a to nestačilo. 

Chrudim - Městští zastupitelé na své pondělní schůzi zvolili nové vedení města. Nekonalo se žádné překvapení, do svých škamen tak usedne jeden starosta a čtyři místostarostové. Tedy počet, o němž si štěbetali vrabci na střeše od okamžiku, kdy městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) zradil své opoziční kolegy a domluvil se na spolupráci se starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED).

Sál byl v pondělí opět naplněn takřka k prasknutí. Valnou většinu míst podle všeho obsadili příznivci staronového starosty Řezníčka. Ten se bez překvapení stal jediným kandidátem na starostu. Bývalý kandidát, František Pilný (ANO 2011), tentokrát dokonce absentoval. Poté, co Řezníček formálně kandidaturu přijal, došlo k samotné volbě. Ještě před ní ale stihnul zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011) navrhnout, aby se volilo veřejně. Každý by se tak mohl přesvědčit, jak který městský zastupitel volil. To však Kudrnáčovi kolegové odmítli. Proti návrhu překvapivě nebyli sociální demokraté, kteří se pouze zdrželi hlasování.

Petr Řezníček po svém zvolení poděkoval za důvěru a slíbil spolupráci se všemi subjekty v městském zastupitelstvu. Samozřejmě prý jen s těmi, které budou mít na budování města zájem. Následoval frenetický potlesk starostových příznivců, mezi nimiž nechyběla ani chrudimská „první dáma“ a starostova manželka Zorka Řezníčková.

Také volba místostarostů představovala dobře nacvičené divadlo. Drobné vzrušení přinesl nejmladší z městských zastupitelů Josef Káles mladší (Svobodní), který místo navrhovaných čtyř neuvolněných místostarostů předložil návrh pouze na dva možné zástupce starosty. Politologův návrh však natěšení kandidáti s podporou svých věrných hravě smetli ze stolu. Jako první v pořadí byl tedy zvolen důchodce Jaroslav Trávníček (ČSSD). Ten bude zastupovat starostu v případě, že tento bude na cestách, nebo nebude moci svou funkci vykonávat. Stal se tak „prvním místostarostou“. Jako druhého pak zastupitelé vybrali Jana Čechlovského z Občanské demokratické strany. Ten získal 15 hlasů z celkových 26.

[[img:chrn_fullwidth:10131:]]

Před volbou dvou zbývajících pánů a vládců radnice opět Josel Káles mladší, spíše symbolicky, navrhnul svého kolegu Petra Lichtenberga (Svobodní) jako jednoho z možných zástupců starosty. „Místostarosta by neměl být podrazák,“ tvrdil Káles s jasným poukazem na kandidáta Romana Málka, jenž vrazil Svobodným kudlu do zad svým zběhnutím od opozice. Po samotné volbě předseda komise Tomáš Vondráček (ČSSD) oznámil, že Lichtenberg získal sedm hlasů, jeho protivník Miroslav Tejkl (ČSSD) 19 a Málek 14. Výsledek je tedy jasný. Chrudim tak bude mít čtyři místostarosty, z nichž každý si za tuto svoji funkci přijde na více než dvacet tisíc korun.

Chrudim - Konečné rozhodnutí patu by se mělo uskutečnit v pondělí 12. ledna v 16 hodin při dalším zasedání městského zastupitelstva. Prakticky nic jiného zvolení zástupci občanů na svém programu nemají. Velký zasedací sál v budově městského úřadu v Pardubické ulici se tak opět jistě zaplní i veřejností, která je zvědavá na povolební vyjednávání ve městě.

Jednání by mělo být krátké, protože se v minulých dnech „upekla“ koalice, která by městu ráda další čtyři roky vládla. Tvořit ji má SNK-ED současného starosty města Petra Řezníčka, ČSSD, která na pozice místostarostů nominovala staré známé Miroslava Tejkla a Jaroslava Trávníčka, ODS zase bývalého poslance a také svého času starostu Jana Čechlovského a konečně také Koalice pro Chrudim Romana Málka, jemuž jeho dnes již bývalí přátelé nemohou přijít na jméno. Podle některých hlasů totiž Málek zradil opozici, jež si přála změnu ve vedení města. Zmizet tak měl starosta Řezníček a nahrazen měl být některým z kandidátů druhého nejsilnějšího uskupení ve městě, kterým je ANO 2011. Jeho zástupci prý podpoří jen konkrétní osoby na pozice místostarostů, koalici jako celek však pravděpodobně nikoliv.

Jazýčkem na vahách byli určitou dobu i místní komunisté, s nimiž se starosta Řezníček nerozpakoval jednat. Povolení k jednání s komunisty si do Prahy jel také vyprosit Jan Čechlovský. Ten však „požehnání“ od svých stranických kolegů nedostal a ze spolupráce s „třešničkami“ tak nakonec sešlo. Samotní komunisté jsou před dnešní volbou tajemní a nechtějí prozradit, zda koalici v nastíněné podobě podpoří. Ať už se rozhodnou jakkoli, jejich hlasy na výsledku pravděpodobně nic nezmění. 

Chrudim - Neziskovka Amalthea, která sídlí v Městském parku, se rozhodla pomoci dětem, které by mohly mít problém se školní docházkou. Od loňského září proto provozuje předškolní klub Amálka, který je určen právě dětem předškolního věku. O školku v pravém slova smyslu ale nejde.

„Klub je určen dětem předškolního věku z málo podnětného rodinného prostředí, které nenavštěvují běžné mateřské školy a v budoucnu zahajují školní docházku s řadou handicapů. Neumí například malovat, vystřihovat, neznají barvy, nikdy neviděly živé zvíře, nebyly s rodiči na výletě. Často jsou potom vyloučené z kolektivu a z důvodu nedostatečných podnětů v předškolním věku nezvládají učivo běžné základní školy. Proto je hlavním cílem klubu připravit tyto děti na vstup na běžnou základní školu nebo na přestup do školy mateřské,“ říká Tereza Dvořáková z neziskové organizace Amalthea.

Děti v klubu poznají jiné prostředí, osvojí si režim dne, dovednosti a vědomosti, které jsou důležité pro jejich budoucí školní docházku. Vstup do běžných škol je potom pro ně méně stresující, protože nepřicházejí zcela nepřipravené. Provoz klubu je čtyři dny v týdnu v dopoledních hodinách. „Cílem našeho klubu není jen rozvoj dětí, ale i příprava jejich rodičů na požadavky běžného vzdělávacího systému. Jde třeba o vyzvedávání dětí, přípravu svačin, omlouvání nepřítomnosti. Součástí docházky do klubu je i individuální práce v rodinách, jejímž cílem je předat rodičům informace a konkrétní praktické ukázky, jak mohou s dětmi sami pracovat. V prvním roce fungování náš klub navštěvovalo celkem šestnáct dětí. Přicházely do něj děti nedotčené jakýmkoli režimem a mnohdy i základními pravidly společenského chování nebo hygienickými návyky,“ vysvětluje Dvořáková, jaká je skladba malých klientů klubu Amálka. 

„Děti si přitom velice rychle zvykly, naučily se fungovat v kolektivu, účastnit se řízené činnosti a osvojily si dovednosti, které jim v budoucnu usnadní přechod do školských zařízení. Za veliký úspěch považujeme, že z tohoto počtu se nám podařilo umístit šest dětí do mateřských škol a tři děti připravit na vstup do prvního ročníku běžné základní školy. Od letošního září klub navštěvují další děti, v současnosti jich je celkem třináct,“ dodává Tereza Dvořáková.

[[img:chrn_fullwidth:4122:Doplatí i chrudimská Amalthea na existenci sporného zákona?  Foto: Chrudimské noviny]]

Budoucnost klubu je však v souvislosti se schválením zákona o dětských skupinách značně nejistá. Tento zákon zavádí pro všechny organizace, které s předškolními dětmi pracují, povinnost registrace u ministerstva práce a sociálních věcí, která s sebou nese i nutnost splňovat různé technické a hygienické normy. Normy, které nelze reálně splnit, popř. by si jejich zavádění vyžádalo investice v řádu několika desítek tisíc korun (např. zřízení dvou dětských záchodů a dvou umyvadel, které musí být umístěny 50 cm nad podlahou, zřízení sprchového boxu, zřízení samostatného hygienického zařízení pro pečující osoby). Technické požadavky, které bude nutné dodržet, jsou pro většinu zařízení a prostor, ve kterých fungují zařízení pro ohrožené děti v ČR, nereálné a ve svém důsledku naprosto likvidační a pracovníci chrudimské Amalthey proto doufají, že v budoucnu dojde buď k jeho výrazné revizi nebo přímo ke zrušení. 

Chrudim - Teroristický útok muslimských ozbrojenců, kteří ve středu 7. ledna zavraždili v redakci pařížského satirického časopisu 12 lidí, nezůstal bez odezvy ani v Chrudimi. Vedení města se totiž rozhodlo vyjádřit svou soustrast vyvěšením francouzské vlajky.

Časopis Charlie Hebdo byl znám svým nevybíravým humorem, který cílil na nejrůznější náboženské skupiny. Legraci si redaktoři dělali z muslimů, křesťanů i židů. Přestože v jejich redakci v minulosti už jednou vybuchla nastražená bomba, novináři, kteří byli převážně levicového smýšlení, se nenechali zastrašit a v práci pokračovali. Tato diskutabilní odvaha je pak ve středu stála životy. Francie na čtvrtek také vyhlásila státní smutek.

A právě ve čtvrtek se vedle vlajky města a České republiky objevila i vlajka Francie. Tu zdobila černá stuha. „Děkujeme za podporu! Už tu žiji přes 20 let, ale takový strach a emoce jsem tu ještě nezažila,“ říká k aktuální situaci ve Francii Markéta Anna Svatek, žijící v zemi galského kohouta. Chrudimáci budou mít možnost vyjádřit svoji solidaritu i v pondělí 12. ledna na Resselově náměstí. Zdejší kavárník Richard Alexa zde totiž pořádá v 19 hodin skromné pietní shromáždění.