Chrudim - Jaké investice plánuje město na příští rok v oblasti údržby památek? Žádné velké výdaje se však konat nebudou. Ve schváleném rozpočtu se totiž nachází především udržovací práce. Největší investovanou částkou tak bude již probíhající oprava hradeb nad Zlatou stezkou.

Zde se protočí hned pět milionů. Tato částka však není konečná, město počítá i s dotací, která by měla pomoci umořit investici ve výši téměř 11 milionů korun. V havarijním stavu je také část střechy Divadla Karla Pippicha. Protože se tu nedá čekat na generální opravu celého střešního pláště a je zde nutný akutní zásah, schválili městští zastupitelé v tomto případě investici ve výši čtvrt milionu korun, která by měla pomoci nepříjemnou situaci vyřešit. S další víc než půlmilionovou částkou se počítá pro další nutné rekonstrukce. Dojde tak k obnovení protipožárního nástřiku opony jeviště, opravě vadné armatury na jedné z větví vytápění a odstranění havarijního stavu nouzového osvětlení.

Proč ale radnice čeká vždy až na havarijní stav, který si pokaždé vyžádá vyšší náklady, než provádění průběžné údržby? Tato otázka se objevuje i v souvislosti s morovým sloupem na Resselově náměstí, který rovněž není opravován tak, jak bylo restaurátory naplánováno. Tomuto tématu se ale budou Chrudimské noviny věnovat v jiném samostatném článku.

Půl milionu korun odčerpá v příštím roce z městské kasy rovněž Chrudimská beseda. Tyto peníze přitom půjdou na restaurování výmalby chodeb a schodišť v budově Muzea. Pobořená zeď chrudimského zámku v místní části Medlešice spolkne dalších sto tisíc korun. Samotný zámek by však potřeboval kompletní rekonstrukci, jejíž projektovou dokumentaci už město před časem zveřejnilo. Kdy na ni ale dojde, není zatím zřejmé.  

Chrudim - V Gorkého ulici se zdejší zahrádkářská kolonie postupně mění v obytnou zónu. Z kdysi maličkých domků s pár metry pozemku se tak stávají plnohodnotné domy, v nichž řada lidí bez problémů bydlí. To se však nelíbí několika místním. Tvrdí, že domy nejsou zkolaudované.

Bydlení v domě, který neprošel kolaudací je sice možné, ale takoví obyvatelé musí mít speciální povolení od Stavebního odboru MěÚ Chrudim. Ten povolení vydává, navíc jen na omezenou dobu. Rozhodně to nejsou roky. A jelikož starat se o záležitosti druhých lidí je českým národním sportem, právě v Gorkého ulici se sousedi lidí, kteří v údajně nezkolaudovaném domě bydlí, rozhodli informovat šéfa stavebního odboru Vladimíra Bálka. Byl to přitom právě Bálek, kdo neměl problém s vydáním stavebního povolení na rekonstrukci hotelu Bohemia. Ten nejen že dnes pomalu zarůstá plevelem, ale především stál v době vydávání povolení v městské památkové zóně. Některé jeho přístavby však prý podle odborníků vážně narušují jeho charakter.

[[img:chrn_fullwidth:9581:Sporný kousek území, kterého se místní nechtějí vzdát bez boje. Začnou tedy hromadně udávat stavitele rodinných domků?  Foto: Chrudimské noviny]]

Co tak strašného se děje v Gorkého ulici, kde místní třeba v nedávné době začali bojovat o zachování několika stromů, jež mají údajně jít brzy k zemi? Jeden nedostavěný dům je zde dlouhodobě obýván bez toho, aby prošel kolaudací. „Když jsme před čtyřmi lety stavěli dům, nemohli jsme se do něho nastěhovat dřív, než byla hotová kolaudace. A taky jsem musel hned připevnit na plot číslo našeho domu. Na Rozhledně, v prodloužené Gorkého ulici, v zahrádkářské kolonii je už téměř rok nedodělaný dům bez čísla popisného a v něm se bydlí. Nechápu, jak je to možné,“ diví se Chrudimák, jenž si z pochopitelných důvodů přeje zůstat v anonymitě. „Majitel, nejenže nedodělal dům, ale ani kolem domu není žádná úprava. Navíc, mají tam věčně špatně zaparkovaná auta, takže kdyby někde hořelo, hasiči nebo záchranka budou mít problémy se přes ně dostat. Je to zvláštní, ale na nás ostatní, kteří jsme nedávno stavěli, měl stavební odbor tvrdé požadavky a tady si majitel dělá co chce! Popelnice je pro majitele domu taky velkou neznámou, nikdy ji před domem nemá,“ zlobí se obyvatel Gorkého ulice.

[[img:chrn_fullwidth:9582:Za zelenou Chrudim bojuje především místní kaktusář Pavel Pavlíček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vladimír Bálek slibuje, že celou věc prošetří. „Stavba rodinného domu má vydané stavební povolení. Stavební úřad na základě upozornění bude postupovat v souladu se stavebním zákonem,“ tvrdí šéf stavebního odboru. Co přesně to znamená, už ale sdělovat nechce. Nakolik se v tomto případě jedná o pokračující spor, v němž starousedlíci bojují o zachování kousku zeleně v místech, kam chodí venčit své psy, tak zůstává záhadou. Přesto se vysvětlení přímo nabízí. Místním zařazení zeleného pruhu do obytné zóny vadí a právě stavby domů v místech bývalých zahrádek je důvodem, proč se město snaží zdejší neutěšenou situaci nějakým způsobem konsolidovat.

Chrudim - Rozpočet, který na svém pondělním zasedání schválili bez větších problémů městští zastupitelé. obsahuje i řadu investic do vodních toků, které má ve správě samotné město. Na co se tedy Chrudimáci mohou těšit?

V okolí domu s pečovatelskou službou v Soukenické ulici tak dojde k odtěžení sedimentu ze dna místního náhonu. Jde o lokalitu, která je častým terčem vandalů, kteří do hlubokého bahna často shazují například nádoby od posypu nebo dokonce plastové kontejnery. Navíc se mnohdy stává, že vinou nedostatku vody se odhalí nánosy a ty potom zapáchají. Naposledy se zde bahno odstraňovalo v době, kdy byl stavěn pečovatelský dům. Práce by si měly vyžádat náklady ve výši kolem půl milionu korun.

Oprav se dočká i kolo mlýna, které tvoří kulisu v místech, kde kdysi mlýn skutečně stál a fungoval. Město ho v roce 2000 nechalo instalovat po poradě s historiky. Dnes se však v okamžiku, kdy se pod kolo pustí voda, začnou ozývat podivné pazvuky. Dochází zde totiž k degradaci dřevěných prvků, což v minulosti věděl každý mlynář. Náklady na tuto opravu by přitom měly vyjít na padesát tisíc. Stejnou částku si vyžádá i oprava stavidla na rybníku ve Vlčnově. Také zde se rozpadá dřevěné stavidlo. Běžná údržba náhonu v samotném městě spolkne 150 tisíc.

Chrudim - Kdo v pondělí 15. prosince přišel po čtvrté odpoledne do velké zasedací místnosti v Pardubické ulici, jen těžko hledal místo k sezení. Židle návštěvníkům nestačily. Důvodem vysoké účasti byla očekávaná volba vedení města, která však opět nedopadla podle představ přítomných.

A volba nového starosty města byla hned prvním bodem, který se objevil na programu novopečených městských zastupitelů. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK-ED) nejprve vyzval jednotlivé strany a uskupení, aby navrhly své kandidáty. Vzhledem k absentující dohodě subjektů, které by mohly vytvořit koalici, se nikdo k předsedovi volební komise Tomáši Vondráčkovi (ČSSD) nehrnul. Nakonec se zvednul jen zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) a překvapivě nenavrhnul sebe, ale současného starostu Řezníčka, exposlance, bývalého starostu a nyní neuvolněného místostarostu Jana Čechlovského (ODS) a také zástupce druhé nejsilnější strany ANO 2011 Františka Pilného. A byl to právě František Pilný, kdo kandidaturu přijal. Řezníček své odmítnutí zdůvodnil tím, že si není jistý, jak by vypadaly další pozice ve vedení města. Nechtěl být jen nastrčenou loutkou, kterou by ovládali další lidé nominovaní na pozice místostarostů a radních.

[[img:chrn_fullwidth:9797:Zájem veřejnosti byl enormní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výsledky tajné volby pak Tomáš Vondráček vyhlásil do sálu, v němž by bylo slyšet spadnout špendlík. Pilný získal 11 platných hlasů a 15 neplatných, tedy hlasy zastupitelů, kteří s jeho starostováním zásadně nesouhlasí. Jeden zastupitel nehlasoval, podle všeho sám František Pilný, jemuž se příčilo volit sám sebe. Sál si rozhořčeně vydechnul a okamžitě se rozproudily spekulace, proč současný starosta odmítl kandidovat na pozici, kterou podle všeho řadí jako první a poslední podmínku dalších jednání o budoucí vládnoucí koalici ve městě.

Také volba radních nedopadla podle Řezníčkových představ. V podstatě se opakoval scénář z minulého zasedání. Navrhnul totiž devět členů rady a v tomto bodu i počet budoucích místostarostů. Ti by měli být opět tři. Do diskuse se poté přihlásil znovu Roman Málek a požadoval, aby se hlasovalo o jeho návrhu, v němž by se počet místostarostů měl o jednoho zvýšit. Jan Čechlovský toužil vědět, zda budou všichni uvolnění. To Málek potvrdil. Jak původní návrh starosty Řezníčka, tak Málkův pozměňovací však schváleny nebyly. Rada města tak nadále funguje ve starém složení, kdy někteří radní však již nejsou městskými zastupiteli. To by podle Františka Pilného, který prý tuto situaci konzultoval i s právníkem, mohlo zapříčinit budoucí těžkosti ve schvalování dotací nebo žádostí o peníze z městské kasy.

[[img:chrn_fullwidth:9798:Občas byla pěkná nuda.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dlouhá a téměř nekonečná volba předsedů a členů finanční a kontrolního výboru přinesla své sporné výsledky. Šéfem finančního výboru se stal městský zastupitel a poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který v tajné volbě porazil Romana Málka. Při volbě členů výboru se Straně svobodných občanů opět vymstila nominace věčného diskutéra Josefa Lebdušky, který jako jediný nebyl zvolen. Petr Lichtenberg (Svobodní) si poté postěžoval, že se ke slovu opět dostávají osobní animozity a spory, které znovu blokují zvolení Lebdušky do finančního výboru. Vznikají tak podle něj příkopy mezi jednotlivými stranami a může následovat i odveta.

Nezdolný Roman Málek se následně navrhnul i na předsedu kontrolního výboru, ale ani zde neuspěl. Po této další neúspěšné volbě Málek zasedání městského zastupitelstva opustil a dál se do diskusí nezapojoval. Pozitivní správou pak nepochybně je fakt, že se zvolení zástupci občanů města shodli na vyrovnaném rozpočtu na příští rok. Chrudim se tak vyhnula rozpočtovému provizoriu, což je jednou z mála pozitivních správ ze zasedání pondělního městského zastupitelstva.

Chrudim - Centrum sociálních služeb a pomoci může opět slavit. Chrudimská pobočka japonské firmy KYB Manufacturing Czech s. r. o. (KMCZ) se totiž rozhodla udělat seniorům hezké Vánoce a věnovala jim šek na padesát tisíc korun.  

Podle informací, které k této události poskytl tiskový odbor chrudimského MěÚ, budou peníze použity na další zkvalitnění služeb Centra sociálních služeb. To provozuje čtyři domy s pečovatelskou službou a dva denní stacionáře. Pro seniory pořádá řadu kulturních akcí, mezi nimiž dlouho dominovala třeba takzvaná „Universita třetího věku“. Některé z oborů zmiňované univerzity však podle kuloárních informací musely být zrušeny podobně jako oblíbené odpoledne s hudbou a tancem v prostorách Muzea. Důvodem měly být názvy těchto kurzů, které kolidovaly s registrovanými označeními Evropské unie. Vedení Centra sociálních služeb si prý totiž dostatečně nepohlídalo evropskou legislativu.

Finanční dar od firmy, která v průmyslové zóně Sever provozuje výrobnu tlumičů, tak může pokrýt například nákup jednoho polohovacího lůžka nebo opravy vozů, jimiž zaměstnanci šéfky Centra sociálních služeb a pomoci Hany Pilné rozvážejí obědy. Přesný cíl peněz však město nezveřejnilo.

Chrudim - Kostelní hodiny a cimbály, které ohlašují lidem každou půlhodinu, patří neodmyslitelně ke kulise každého města. Například zdejší Resselovo náměstí se bez tohoto vybavení jen těžko obejde. V minulosti ale podobně fungovaly i hodiny na věži kostela svaté Kateřiny. Teď však stojí.

Ani tisková mluvčí města Sylva Drašnarová ale netuší, kdy přesně se kateřinské hodiny zastavily. Dnes totiž připomínají spíše jen torzo podobně jako kříž na vrcholku věže, jemuž chybí jedno z ramen. Zanedbaný kostel tak nepřímo ukazuje na priority místní katolické farnosti, která většinu svých financí investuje do arciděkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v centru města. Ten nyní získává postupně nový střešní plášť, opraven byl i sanktusník nebo zde byl instalován nový litinový kříž.

[[img:chrn_fullwidth:9795:Kostel svaté Kateřiny zůstává prozatím chrudimskou "Popelkou".  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle arciděkana Jiřího Heblta se lidé žijící na Kateřinském předměstí funkčních hodin jen tak nedočkají. Šlo by totiž v tomto případě o statisícovou investici, na níž prý farnost nemá peníze. Nefunkční hodiny nejsou ale jediným nedostatkem kostela, který v minulosti sloužil jako špitální. Před ničivým požárem, který postihl kateřinské předměstí v předminulém století, se kostel mohl pyšnit stanovou střechou, která se podobala střeše kostela zasvěceného svaté Barboře v nedaleké Kutné Hoře. Ve věži navíc absentují i zvony, které byly zrekvírovány v době válečného nedostatku. Ty se sem také jen tak nevrátí, protože jde o investici převyšující výše zmiňované hodiny. Opravu by navíc potřeboval i vnější plášť kostela. Ten se na několika místech odchlipuje a odkrývá tak zdivo. Jistou nadějí na lepší zítřky by mohly být církevní restituce, které by mohly i chrudimské farnosti přinést potřebné finance na dlouho odkládanou rekonstrukci kostela sv. Kateřiny.

Chrudim - Pro dobrotu na žebrotu nebo nepromyšlená investice do nových technologií? To jsou otázky, jež se objevují v souvislosti s nedávno skončenou rekonstrukcí Fibichovy ulice. Jako by už nestačila redukce parkovacích stání a podle některých zbytečná výstavba zelených proluk, objevují se teď i stížnosti na nedostatečné osvětlení.

Tento problém vidí především obyvatelé panelových domů ve vnitrobloku Fibichovy ulice. Nejprve jejich trpělivost zkoušeli řidiči, kteří zde parkovali, protože ve Fibichově ulici nebyl dostatek míst, později se přidalo i jezírko, které zde vzniká po deštích na místním hřišti. Nyní se však objevil další problém s novými lampami veřejného osvětlení, využívajícími funkce led diod. Ty se radnice rozhodla instalovat prakticky všude, kde jí to finance dovolí. Jde přitom o technologii dražší, než jsou klasické výbojky a halogeny. Led diody sice ušetří elektrickou energii, ale jejich výkon může být sporný. Na internetu lze navíc nalézt nemálo textů, které jejich zdánlivou výhodnost popírají.

[[gal:9755]]

„Použití úspornějších led diod se projevilo i po výměně stožárů a svítidel v nově restaurované Fibichově ulici. Měsíc v úplňku by té ulici dal více světla. Přitom obdobná nová svítidla v Rooseveltově ulici září podstatně lépe. Kdepak se tedy stala chyba,“ ptá se Jitka Šťastná. Použilo město ve Fibichově ulici méně výkonné a levnější led diody, které ulici nedostatečně osvětlují a přidávají tak další argument kritikům rekonstrukce? Technologii, která využívá led diody, se radnice rozhodla využít třeba i v nových vánočních dekoracích rozvěšených po městě a na samotném vánočním stromu. Výměnou prošly i reflektory osvětlující kostel Nanebevzetí Panny Marie. Příznivci led diod argumentují v jejich prospěch právě faktem, že jde o technologii budoucnosti. Sodíkovým a rtuťovým výbojkám prý už odzvonilo. Menší intenzita světla, které se odráží od kostela, navíc eliminuje takzvaný „světelný smog“. Ten noc co noc produkují města, což se především nelíbí ekologům.

Vzhledem k převažujícím pozitivům, která má v budoucnosti navíc vyhledávat úředník ve funkci energetického manažera, bude vedení chrudimské radnice v instalacích led technologie pokračovat i nadále.

Chrudim - Zimní měsíce jsou dobou vegetačního klidu, proto město přistupuje k ořezání přerostlých stromů a travin. Probírka se však dělá pouze na místech exponovaných, jak to dosvědčila třeba vykácená alej lip v Nerudově ulici.

V minulých dnech tak prošly úpravou i stromy na Resselově náměstí. Kdysi bujné javory se teď proměnily v „okudlaná“ košťata. Jak však dokazuje případ lip na Školním náměstí, stromy se z provedené úpravy bez větších problémů opět proberou. Důvodem zdánlivě brutálního zásahu do koruny je totiž omezení růstu listnáčů do výšky.

[[img:chrn_fullwidth:9747:Ořezané stromy moc hezky nevypadají.  Foto: Chrudimské noviny]]

Současná podoba Resselova náměstí nemá přitom s tou historickou mnoho společného. V minulosti se totiž stromy nacházely nejen v řadách kolem fronty domů po stranách vydlážděné plochy, ale dokonce obklopovaly i morový sloup. V jejich těsné blízkosti navíc stávaly lampy pouličního osvětlení. V dobách, jež následovaly po listopadové revoluci v roce 1989, se o jejich návratu stromů ke kašně vážně uvažovalo. Nakonec však tento návrh neprošel. Důvodem měl být fakt, že stromy by omezovaly výhled na barokní morový sloup.

[[img:chrn_fullwidth:9748:V nedávné minulosti se stromy nacházely i kolem kašny.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Přesto i dnes se najde řada příznivců starého uspořádání Resselova náměstí. Jedním z příznivců stromů kolem kašny je třeba Daniel Seifert nebo Vladimíra Beková. Na facebookovém profilu stránky Vzpomínky na starou Chrudim oceňují diskutéři dokonce i existenci domu v místech, kde je dnes „parčík“ před bytovým a obchodním domem Balustráda. v minulosti zde fungovalo několik obchodů. Také o zastavění tohoto prostoru se v nedávné minulosti jednalo, avšak veškeré plány byly prozatím uloženy k ledu.

Chrudim - Vánoční dekorace na Resselově náměstí zaujala nejen redaktorku Chrudimských novin Věru Nevečeřalovou, ale opětovně i některé diskutéry na sociálních sítích. Předmětem kritiky se zde stal paraván za dřevěným betlémem a též vánoční výzdoba stromku.

Věra Nevečeřalová si přitom nebrala servítky a neváhala pytlovitou zástěnu označit za nevkus. Poté, co její článek v Chrudimských novinách vyšel, paraván zmizel. Na místě se tak již nachází pouze samotný dřevěný betlém, pod nímž ale zůstává pytlovitá podložka. Zda se jedná o imitaci chudičkého chléva, do něhož se Jezulátko narodilo, zůstává pro mnohé nadále záhadou.

[[img:chrn_fullwidth:9725:Ostuda pod okny samotného starosty města zmizela.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedaleko stojící vánoční strom byl už podroben kritice. Některým obyvatelům města se zdálo, že světlo linoucí se z ozdob je příliš studené a smrk je „přeplácaný“. Jako zbytečné se zdály třeba Šárce Klváčkové řetězy z led diod, které prý stromek doslova opletly pavoučí sítí. Podle diskutéra, který vystupuje pod nickem „Koala“, však stačí zaměnit jeden druh led diod za jiný. „Tak krásný strom by si zasloužil lepší výzdobu,“ konstatuje lakonicky Pavla Pyšná. Podle reakcí Chrudimáků se tak radnici letos nepovedla nejen povolební vyjednávání, ale i vánoční výzdoba.

Chrudim - Ačkoliv se ustavující schůze městských zastupitelů shodla jen na tom, že předložené návrhy starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) neschválí, jednu věc se přeci jen odhlasovat podařilo. Jedná se o návrhy odměn členů zastupitelstva, rady města a jednotlivých výborů.

Přestože nejde v tomto případě o částky, které by dosahovaly odměn zástupců města třeba v dozorčí rady Elektrárny Opatovice, která v příštím roce opět zdraží teplo, jde o významné přilepšení k platům místních politiků. Paradoxně k tomuto schválení došlo v době, kdy město nemá zvolené nové vedení a osobní spory mezi politiky brání ve volbě starosty, místostarostů a rady města. Návrh městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), který navrhnul, aby se o odměnách vůbec nerozhodovalo, smetli jeho kolegové ze stolu.

[[img:chrn_fullwidth:9501:Zaslouží si za své spory vůbec nějaké odměny?  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jaké peníze si tedy lokální politici přijdou? Od letošního 25. listopadu bude každému městskému zastupiteli měsíčně na účet připsáno 700 korun. Členové městské rady, v níž v současnosti zasedají i politici, kteří se nedostali do samotného zastupitelstva, se mohou těšit na dva tisíce korun měsíčně. Předseda výboru zastupitelstva města nebo komise rady města pak získá šest stovek měsíčně a předseda výboru městského zastupitelstva nebo komise rady města 15 stovek. Odměny se pochopitelně sčítají, takže člen zastupitelstva, který je zároveň členem rady a předsedá některému z výborů, si už přijde na slušné peníze. Nakolik si tyto odměny zaslouží politici, kteří nespolupracují podle mandátu, který jim voliči poskytli v komunálních volbách, je však otázkou.