Chrudim - Muzeum loutkářských kultur chystá další novinky. Jednou z nich má být zrekonstruovaná terasa přiléhající z jižní strany k renesančnímu objektu, kterou by muzeum rádo zpřístupnilo veřejnosti pro pořádání loutkových představení pod širým nebem nebo workshopů. Má to však háček - pozemek patří zčásti městu, které by jej buď muselo na muzeum převést anebo s jeho záměrem souhlasit.

Na tyto úpravy má už přitom vedení muzea zpracovaný projekt, podle kterého by zde mělo dojít k předláždění části teras, vybudování prvku s tekoucí vodou a také k vyměně staré elektroinstalace. Revitalizací by měla projít i zdejší zeleň. Během zpracování projektu revitalizace teras se však zjistilo, že část pozemku, o který se jedná, patří chrudimské radnici a nikoli muzeu. To tedy muselo následně požádat město o jeho odkoupení. Přestože je termín pro odevzdání podkladů k získání dotace poskytované ze státních peněz určen už na 20. června, předložilo vedení muzea svoji žádost o odkup pozemku až v polovině května.

[[img:chrn_fullwidth:2619:Mydlářovský dům, v němž sídlí Muzeum loutkářských kultur, prošel v minulých letech pod vedením současné ředitelky Simony Chalupové důkladnou rekonstrukcí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozdní podání žádosti městu nebylo však jediným zádrhelem v projektu. Proti němu se totiž vyslovil městský architekt Marek Janatka. Podle jeho názoru nejde o citlivé dotvoření budov v jejich dvorním traktu, ale spíše o venkovní divadelní scénu, která se do těchto míst příliš nehodí. Vzápětí ale dodal, že žádost muzea nezamítne, protože by to mohlo mít za následek ohrožení získání dotace. S prodejem městského pozemku prý také nemá problém, avšak za předpokladu, že zde bude zřízeno věcné břemeno spočívající v tom, že bude městu v případě potřeby umožněn volný přístup k městským hradbám, které potřebují pravidelnou údržbu.

Nejspíš pod dojmem doporučení městského architekta souhlasila s prodejem pozemku i městská rada. Překvapivě ale také odsouhlasila celý záměr rekonstrukce teras tak, jak si ji Muzeum loutkářských kultur naplánovalo. A to i přesto, že k ní má městský architekt Janatka vážné výhrady. O prodeji pozemku o velikosti 50 metrů čtverečních bude však ještě rozhodovat městské zastupitelstvo, kterému rada doporučila prodej schválit za cenu v místě obvyklou.

Část projektové dokumentace, která zobrazuje výsledný vzhled terasy u muzea, najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

muz.pdf

Chrudim - Radnice se rozhodla podpořit dotací záměr chrudimského arciděkanství rekonstruovat válečné hroby na hřbitově u sv. Kříže. Podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) je k tomu příhodný čas, protože letos uplyne právě sto let od zahájení první světové války.

Arciděkanství římsko-katolické církve přitom v květnu obdrželo souhlasné stanovisko Ministerstva obrany České republiky, které zároveň celou akci zaregistrovalo. Celková výše dotace poskytnuté ministerstvem bude přitom převyšovat milion a sto tisíc korun. Město Chrudim se chce na opravě hrobů padlých vojáků z první velké války podílet částkou 309 tisíc korun, která by měla sloužit k dofinancování celého projektu.

[[img:chrn_fullwidth:3422:Prozatím to u svatého Kříže vypadá takto.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Úpravou projde samotné okolí hrobů, exhumace se provádět nebude. Myslím, že je to výborná příležitost připomenout si padlé z války, která je trošku mimo pozornost a ve stínu té druhé a větší,“ naráží starosta Řezníček na poněkud rozpačitý vztah některých Čechů k padlým vojákům, kteří bojovali za svoji tehdejší vlast, Rakousko - Uhersko, jehož součástí byly země Koruny české. Na chrudimském hřbitově u svatého Kříže je přitom pohřbených hned 239 vojáků z první světové války. Po rekonstrukci hrobových míst by měl být jejich hřbitov oddělen od ostatních zdejších hrobů. Práce by měly začít co nejdříve a skončí letos 30. listopadu.

Chrudim - Na webu města se objevila zajímavá informace, která upozorňuje návštěvníky městských stránek na možnost přihlásit starostu Petra Řezníčka (SNK-ED) do soutěže, kterou vyhlásil Svaz měst a obcí. Ze soutěžního klání by měl vzejít nejlepší starosta, případně primátor uplynulého čtyřletého volebního období.

Soutěž se přitom skládá z několika částí. Do jedné z nich se může starosta přihlásit sám, nebo počkat, až ho nominují jeho kolegové registrovaní ve svazu. Ten sdružuje více než 2500 měst a v nich téměř osm milionů obyvatel. Podmínkou, bez jejíhož splnění nebude starosta do soutěže „úředníků pro úředníky“ zařazen, je zodpovězení několika otázek. Měl by se třeba pochlubit tím, co považuje za svůj největší úspěch ve funkci starosty, jaká práce za ním stojí, na co by nalákal návštěvníky svého města a konečně, jakým způsobem komunikuje s veřejností.

[[img:chrn_fullwidth:1066:Proslulý parčík u MŠ Sv. Čecha je prý jedním z projektů starosty Petra Řezníčka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do další části soutěže - jedná se o cenu veřejnosti - se mohou zapojit i prostí, politikou nebo úřednickým místem nezatížení lidé. Stačí zaslat mail na adresu cenaverejnosti@smocr.cz. Vítěze vybere porota složená, překvapivě, z odborníků na státní správu a rovněž i z poctivých a nezkorumpovaných úředníků. Posílat přihlášky je možné do 30. června a vyhlášení vítězů je pak naplánováno na 16. září. Zúčastnit  by se ho měl i sám prezident České republiky Miloš Zeman, který nad akcí převzal záštitu.

[[img:chrn_fullwidth:3084:Mezi vojáky je starosta jako doma, pomohou mu svými hlasy?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nakolik o účast v soutěži stojí chrudimský šéf radnice Petr Řezníček, není prozatím jasné, pro nic za nic se ale tato informace o možnosti přihlásit tohoto lokálního politika na webu města jistě neobjevila. Otázkou zůstává, jak by chrudimský starosta sám sobě odpověděl na otázky uvedené výše. Podle dobře informovaných zdrojů ze starostova okolí však místo ve vitríně s „trofejemi“, které starosta Řezníček nasbíral po celém světě, stále ještě je.

Chrudim - V souvislosti s únikem kyseliny dusičné v areálu firmy Penta vyvstaly mnohé otázky. Jednu z nich vznesl i starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), když se podivoval nad tím, že měla Penta ve svém areálu uskladněné radioaktivní materiály.

Jde přitom o sloučeniny uranylu a thoria. Podle šéfa Penty Petra Švece jich má být v areálu až padesát kilogramů, nacházejí se ale ve zcela jiném skladu, než uniknuvší kyselina, takže žádné nebezpečí nehrozilo. Starosta Řezníček byl však přítomností radioaktivních látek natolik překvapen, že si vyžádal konzultaci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle Řezníčka mělo být totiž město o uskladnění těchto nebezpečných izotopů v areálu chemičky předem informováno.

Řezníčkova reakce však působí v souvislosti s tímto faktem přinejmenším prapodivně. Firma Penta totiž přítomnost a zpracování radioaktivních látek ve svých provozech nijak neskrývá. Dokonce je dlouhodobě veřejně prezentuje i na svých internetových stránkách, kde uvádí pro bližší informace i kontakt na obchodní divizi. Nejedná se tedy s největší pravděpodobností o žádné komponenty vhodné k výrobě atomové bomby, jak by se možná zdálo, nýbrž o běžné látky, které obsahují třeba i rentgenové přístroje v nemocnicích nebo veterinárních ambulancích. Podle ředitele Penty Petra Švece jsou navíc izotopy pod pravidelným dohledem již zmiňovaného Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Chrudim - Senioři, kteří si zvykli využívat službu poskytovanou Centrem sociálních služeb a pomoci, nazývanou „signál v tísni“, se musí připravit na změnu. Nově tuto službu nebude zajišťovat přímo centrum, ale strážníci městské policie.

Služba „signál v tísni“ je určena především seniorům, kteří jsou vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví a života. Pomoci však může každému, kdo je starší 27 let. Oprávněnost požadavku musí ale posoudit poskytovatel. V současnosti tak docházelo k situacím, kdy poskytovatelem bylo Centrum sociálních služeb a pomoci, fakticky seniorům ale pomáhali strážníci městské policie. To by se teď mělo změnit.

[[img:chrn_fullwidth:277:Sídlo a hlavní velení Centra sociálních služeb a pomoci přijde nyní o jednu ze svých služeb.  Foto: Chrudimské noviny]]

Signál v tísni pomáhá v situacích, kdy osaměle žijící senior například upadne a nemůže sám vstát, nedosáhne na telefon, nedaří se mu otevřít dveře nebo se náhle zhorší jeho zdravotní stav. Stačí přitom stisknout tlačítko na speciálním přívěsku ke klíčům a ten vyšle signál, který aktivizuje městské strážníky. Ti pak mohou vstoupit do bytu a na místě vyhodnotit, jak pomoci. Vzhledem k tomu, že poslední inspekce v Centru sociálních služeb a pomoci doporučila převést tuto službu cele na městskou policii, musí nyní dojít i ke změně zřizovací listiny centra, které provozuje chrudimská radnice. Tuto změnu bude na doporučení rady města schvalovat na svém příštím zasedání městské zastupitelstvo.

Chrudim - Případ ředitele Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře, který před půl rokem havaroval v těžké opilosti se svým vozem poblíž místní části Vlčnov, vzbudil mezi občany města velkou diskusi. Nakonec ale odešel od soudu jen s mírným trestem.

Kolář, který prokazatelně pod vlivem alkoholu otočil svůj soukromý vůz několikrát ve vzduchu a skončil s ním na poli u bývalé obce Vlčnov, se přitom hájil tím, že se mu nehoda stala už mimo pracovní dobu, tedy v pondělí 9. prosince 2013 v 15.42 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:8286:Z hrozivě vypadající nehody vyvázl Zdeněk Kolář jen s naštípnutým obratlem.  Foto: Policie ČR]]

„Jmenovaný byl skutečně Okresním soudem v Chrudimi již pravomocně odsouzen a kromě poměrně výrazného peněžitého trestu mu byl uložen i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel,“ vysvětluje trest pro ředitele Technických služeb Chrudim okresní státní zástupce Vladimír Kytner.

Bývalý voják Kolář, který je dobrým přítelem starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) mohl přitom být potrestán až tříletým vězením, pokud by se mu prokázal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. K tomu nakonec podle všeho nedošlo a krom pokuty a řidičského průkazu „v čistírně“ se vážnějšího postihu šéf Technických služeb nedočká.

Chrudim - Panující tropická vedra neznamenají zátěž jen pro lidský organismus, ale samozřejmě také pro rostliny a lesy. Český hydrometeorologický ústav proto vydal varování, které se týká zvýšeného nebezpečí vzniku požárů na území Pardubického kraje. Tedy i Chrudimska.

Od pondělí devátého června do úterý desátého tak platí zákaz činností, které by mohly vést ke vzniku požáru. Zákaz přitom vychází z opatření, které vydal krajský úřad. Jeho platnost končí v sedm hodin večer, kdy by nebezpečí mělo postupně pomíjet a zítra zcela zmizet, protože se přihlásí silné bouřky s průtrží mračen.

Nařízení vymezuje místa se zvýšeným nebezpečím požáru, mezi které patří lesní porosty a jejich bezprostřední okolí do vzdálenosti 50 metrů, suché travní porosty, plochy zemědělských kultur, ale také například sklady sena, slámy či obilovin. Na těchto místech je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň, kouřit a odhazovat hořící předměty. Nařízení také omezuje vjezd motorových vozidel nejen do lesů, ale i na polní cesty či suché travní porosty.

Chrudim - Soutěž, z níž měl vzejít vítězný návrh úpravy sportovní haly, je teď u konce. Rada města totiž v pondělí vybrala výherce, který nejlépe vyhověl zadání. Týkalo se to i ceny projektu, která nesměla překročit 120 milionů korun.

Zanedbanou sportovní halu společně s takzvaným Tyršovým domem na Tyršově náměstí přitom získala radnice zdarma od chrudimských sokolů, kteří na opravy rozlehlého areálu neměli potřební finance. Proč ale město zadávalo soutěž, z níž měl vzejít návrh na rekonstrukci haly, když na tuto akci nemá potřebné finance? Radnice chce prý mít připraven „v šuplíku“ projekt, s nímž by později, až bude vyhlášen, mohla požádat o případnou dotaci některé z ministerstev. Tento postup se totiž v minulosti osvědčil.

„Vítězný návrh, který bude společně s ostatními představen na vernisáži pořádané nejspíše v samotné sportovní hale, nejlépe vyřešil takzvanou čistou a špinavou zónu, ubytování a třeba také vnitřní dispozice Tyršova domu. Architektonické řešení bude ještě samozřejmě k diskusi a je také zřejmé, že alespoň částečným demolicím se ve většině objektů jednoduše nevyhneme,“ přibližuje výsledky soutěže starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Přesný obsah vítězného projektu a grafické znázornění úprav však novinářům na tiskové konferenci starosta ukázat odmítl. Prozatím prý totiž něco takového není možné.

Chrudim - Stav chodníků ve městě je dlouhodobě neutěšený. Chrudimská radnice se proto rozhodla investovat peníze ušetřené z několika projektů na opravu těch nejponičenějších v Revoluční ulici a v okolí Palackého třídy. Na rozbité dlaždice si však stěžují také obyvatelé Vlčí hory, ale i jinde.

Vlčí hora je přitom místo, které se díky výstavbě nových bytových domů Na Špici a rodinných domků v místní části Presy plní mladými rodinami a tím i logicky maminkami s kočárky, které mnohdy jen obtížně kličkují po rozbitých chodnících. Toho si všimnul i Ivan Hlinecký. „Zajímalo by mne, zda se v blízké budoucnosti plánuje rekonstrukce chodníku Ve Václavské ulici od nemocnice po Presy. Chodník byl sice před zhruba čtyřmi měsíci nějakým způsobem upravován, ale co jsem pány a jejich techniku při opravě pozoroval, tak se spíše jednalo o vyhozené peníze města,“ popisuje Ivan Hlinecký svoji zkušenost s nedůsledností oprav chodníků na Vlčí hoře.

„Stačilo jednou vjet autem do garáže, někteří zdejší obyvatelé musí totiž přejet chodník, a bylo to opět to samé jako na počátku. Minulý týden se znovu tvořily po dešti na chodníku kaluže. Pokud zde navíc špatně šlápnete, tak i některé dlažky jsou opět podmáčené, a ušpiníte se. Zajímalo by mne tedy, zda je v plánu další rekonstrukce,“ uzavírá svůj dotaz směrem k radnici Ivan Hlinecký.

[[gal:8271]]

Podle investičního technika odboru investic MěÚ Miroslava Beránka se však letos s další opravou nepočítá. „Problematiku opravy chodníku na Vlčí hoře zařadíme do návrhu rozpočtu města na rok 2015. V případě schválení městským zastupitelstvem ji bude možné provést,“ sděluje lakonicky Beránek. Komentář k případnému stavebnímu dozoru, který podle všeho ne příliš pečlivě dohlížel na opravu chodníku před půl rokem, si však městský úředník nechal pro sebe.

Chrudim/Píšťovy - Proč radnice neinformovala Chrudimáky dřív o havárii kyseliny dusičné v Píšťovech? Tuto otázku si v současnosti kladou mnozí obyvatelé města, kteří se často marně snažili dopídit informací, co se vlastně v sobotu odpoledne v chrudimské místní části stalo.

Scénář událostí byl přitom následující - v 15 hodin a 12 minut vyjíždělo sedm hasičských jednotek do místní části Píšťovy, protože zde došlo k úniku 65procentní kyseliny dusičné. Zajímavé přitom je, že oficiální informace z chrudimské radnice tvrdí, že zde došlo k úniku bromu, Hasičský záchranný sbor (HZS) Pardubického kraje naopak hovoří o kyselině. Hasiči proto museli zasahovat v přetlakových oblecích. Nad areálem firmy Penta se přitom vytvořil mrak, který se však ještě nedostal nad obydlené části Chrudimi a Slatiňan. Městský informační systém byl tedy protentokrát němý, a to i přesto, že už si v této době řada lidí stěžovala na potíže s dýcháním a nakyslou pachuť v ústech. Vedení města jednoduše usoudilo, že šířit informace o unikající látce není potřeba. Záhadou tak zůstává, jak mohla radnice vytušit, že k šíření chemikálie nad město nedojde a podaří se ji udržet v areálu firmy Penta ještě před tím, než na místo dorazili hasiči. Preventivní využití městského informačního systému se tedy nezdařilo.

[[img:chrn_fullwidth:2632:Podcenila chrudimská radnice šíření informací mezi obyvateli města? Podle některých hlasů ano, a to hrubě. Odpovědní úředníci by z toho podle nich měli vyvodit patřičné důsledky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V 17 hodin a 54 minut dostali hasiči mrak pod kontrolu a mohli v klidu odjet na své základy. Dlouho však neodpočívali. Ve 20 hodin a 12 minut byli totiž do Píšťov voláni znovu. Opět zde unikala kyselina dusičná. Tentokrát se však už mrak dostal mimo areál firmy a bylo třeba zorganizovat i informační systém obou měst. „To je rychlost zhruba po pěti hodinách informovat občany - v době výbuchu byla plná plovárna, už je toho každý nadýchaný,“ konstatovala ve 22 hodin a šest minut Hana Zahradníková. Podle všeho se tak při prvním úniku mrak z chemické látky nad město skutečně dostal a mnozí se ho nadýchali. Starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) však něco takového vylučuje.

Nedej bože, kdyby to bylo něco vážnějšího...
„Není to pravda, protože z areálu Penta kyselina začala unikat až večer kolem 20. hodiny,“ tvrdí starosta na facebookovém profilu města. „Z hlášení v pouličním rozhlase není rozumět ani slovo. Kdyby mě dcera nezavolala, tak vůbec o ničem nevím. Nedej bože, kdyby to bylo něco vážnějšího. Nechci ani domyslet,“ tvrdí ve 22 hodin a 48 minut Jana Douchová. „Každý má možnost se přihlásit na odběr SMS od města, v nichž bude vždy aktuálně informován o možném nebezpečí, uzavírkách a dalším. Vzhledem k tomu, že první únik byl oznámen jako zdraví neohrožující látka, nebyl proto nikdo varován. Druhý únik ve večerních hodinách byl již vyhodnocen jako nebezpečná látka a proto obyvatelé varováni byli. Prostřednictvím SMS a následně rozhlasem. Pokud nejste registrováni, učiňte tak, jsem pravidelně informována o všem důležitém. A mobil máme všichni stále u sebe,“ snaží se vysvětlit nesrovnalosti další diskutérka na facebooku.

Plovárna plná lidí, sportovci trénující na stadionech, dětské dny, zahrádkářské kolonie v Presích a na Bělidle, tedy v těsném sousedství Píšťov, obležené zahrádkáři. Tak vypadal víkend v Chrudimi a Slatiňanech. „Náš tým fotbalu ročník 07 celé odpoledne až do večera lítal venku a dozvěděli se to až kolem 21. hodiny,“ zlobí se fotbalista Tomáš Poborský. Radek Liepold si také nebere servítky a vyjadřuje své rozhořčení jasně. Navíc ukazuje i na viníka, kterým je, podle něj, v souvislosti s nedostatečnou informovaností obyvatel města, právě sama radnice. „Když první únik nebyl nebezpečný a byla to banalita, proč ten humbuk a děsení lidí sirénama a defakto ohrožovaní dopravy ve městě? To mohly na místo dojet likvidační složky v klidu. Dejme tomu jen na majácích, bez sirén,“ konstatuje Liepold a pokračuje.

Selhal někdo? Kdo nese odpovědnost?
„Já tohle vyjádření HZS považuji za alibismus a zlehčováni problému jako účelové, aby náhodou z města někdo kompetentní nevylítnul z místa, protože to nezvládl. Prostě to zameteme pod koberec. Veřejnost by se měla zvednout a dát najevo, co si o tom myslí! Nejde jen brát peníze za teple místečko. Ono každé místo má svou odpovědnost. Navíc nevím, proč je stejný únik posuzován pokaždé jinak. Šlo snad o jinou látku? Tady prostě někdo selhal. A někdo by měl nést odpovědnost. Každý ji nese. I obyčejná pokladní v supermarketu stejně tak dělník v montovně, či ve fabrice. Proč ne úředník?“ ptá se Radek Liepold. A nesrovnalosti v oficiálních zdrojích mu dávají za pravdu. HZS se s chrudimskou radnicí rozchází v informacích, co vlastně poprvé v areálu firmy Penta uniklo.

Podobný názor prezetovala na facebooku i Dana Kubaštová Vágnerová, která má navíc nemocné dcerky. Jedna z nich podivné informování obyvatel o havárii v Píšťovech odnesla astmatickými záchvaty. „Informovanost byla šílená. Zkouška sirén včetně rozhlasu by vždy probudila i mrtvého, ale když pak o něco jde, tak se neví nic. Slyšela jsem včera až kolem čtvrt na devět hodně z dálky pozor, pozor, a to bylo vše. Kdyby nebyl manžel v jiné části města, tak to vůbec nevím, i tak jsme stihli větrat dlouhou dobu, a pak, když jsem okamžitě po manželově volání okna zavřela, tak byl smrad už v celém domě. Mám obě dcerky astmatičky, mladší je na toto citlivější, takže se mi dusila celou noc. Několikrát za noc si musela dýchnout sprej, který má na astmatické záchvaty a naposledy před hodinou musela dýchat dokonce třikrát do hodiny a stejně kašle a smrká, pálí jí nos, krk, oči, takže paráda. Ta informovanost byla opravdu na dvě věci a přesně tak jsme přemýšleli, co staří lidé, nebo lidi, kteří ani nemusí být staří, ale jen nemají facebook, nemám slov. Hasiči odvedli skvělou práci, ale lidi zodpovědní za informovanost, no comment,“ říká mladá maminka.

Nenastal čas přehodnotit varovný systém města?
Zůstává otázkou, co by se dělo, kdyby došlo k havárii třeba čpavku na místním krytém zimním stadionu. Amoniak je totiž také silně toxický. Je město na takovou havárii vůbec připraveno? Zvládne včas a srozumitelně informovat své občany o blížícím se nebezpečí? Městský informační systém podle všeho trestuhodně selhal, protože, i když fungoval a snažil se informovat Chrudimáky o hrozícím nebezpečí, slovům z amplionů nebylo vůbec rozumět. Obdobně dopadli i městští strážníci se svými kolegy z republikové policie, kteří informovali o unikající kyselině přímo ze svých aut. Ani jim většinou lidé nerozuměli a nemohli tak patřičně reagovat. Využívání městského rozhlasu při informování obyvatel města tedy podle reakcí těch, jimž hrozilo reálné nebezpečí poškození zdraví, nedopadlo dobře. Je nyní na starostovi Řezníčkovi, který tento způsob informování kdysi prosazoval, aby buď přehodnotil jeho využití, nebo začal uvažovat o zcela novém způsobu varování před katastrofami. Tím mohou být třeba zmiňované varovné SMS, jejichž prezentace však opět z nepochopitelných důvodů vázne. Lidé o této možnosti zkrátka mnohdy ani nevědí.