Chrudim - Další krok k výstavbě venkovní tělocvičny před stadionem MFK v ulici V Průhonech učinili v pondělí radní města. Schválili totiž firmu, která cvičební prvky na zelené ploše před „Emilákem“ postaví. Stala se jí pražská Enuma Elis, která má s tímto druhem staveb bohaté zkušenosti.

„Firma navrhla jedinečnou sestavu cvičebních prvků ve spolupráci se zájmovou skupinou obyvatel města - takzvaných street workouterů,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová, jaký byl postup při vybírání nejvhodnějších hrazd a bradel, která budou stát před stadionem. „Cena byla nakonec stanovena na 360 tisíc korun a zahrnuje jak dodávku, tak i montáž cvičebních prvků na místě samém. Vytvořena bude i dopadová plocha. Částku by měla pokrýt zvláštní dotace z městské kasy,“ doplňuje informace Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:4878:Cesty mladých sporotovců do Městských lesů na podzim zřejmě definitivně skončí  Foto: Daniel Schindler]]

„Je dobré připomenout, že právě výstavba venkovní tělocvičny byla jednoznačně primárním bodem loňského Desatera problémů města. Není tedy pravdou, že je tato akce nepotřebná, nebo snad zbytečná, že město na její výsledky kašle,“ upozorňuje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž je znám svým pozitivním postojem ke sportovním aktivitám obyvatel města. Zítra, tj. ve středu 28. května v 16 hodin, se přitom na místě, kde má tělocvična vzniknout, opět sejdou příznivci workoutu s městskými úředníky, aby doladili poslední potřebné detaily a vyslechli si, jak bude tělocvična vypadat. Hotová by měla být už na podzim.

Chrudim - Zakázat na území města hrací automaty, anebo ponechat tyto stroje na výrobu chudých a často i zničených rodin? Městští zastupitelé měli teď možnost zatnout výherním přístrojům v Chrudimi "tipec". Nestalo se ale tak.

S návrhem zakázat na území města vyhláškou tento druh hazardu přišel opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Jedním z důvodů byla celonárodní kampaň, kterou vede v tomto smyslu Málkova mateřská strana KDU-ČSL. Zastupitelé však na jeho volání neslyšeli a nechali tuto věc beze změny. Radnice totiž argumentuje, že příjmy z hracích automatů tvoří nemalou část peněz, které se sypou do městské pokladny. Pokud by se tento pěnězovod odstřihl, způsobilo by to prý městu nemalé problémy. Například strážníci by museli vedle opilých teenagerů kontrolovat také sklepy a půdy chrudimských hospod, zda se v nich neskrývají nelegální hrací automaty. Nutno přiznat, že bez automatů by některé restaurace v Chrudimi už dávno zanikly.

Vedení města přitom primárně nevadí ani tak Málkův návrh na zákaz výherních automatů, jako spíše nedokonalé podklady k němu. Chybělo i projednání tohoto návrhu s finančním odborem MěÚ Chrudim, které je prý k rozhodování zastupitelů nutné. Zajímavé přitom je, že podle reakcí oslovených Chrudimáků, jsou tito jednoznačně pro zákaz. „Podle mého jsou to krvavé peníze získané z neštěstí druhých lidí, kteří často do těchto přístrojů nacpou i poslední korunu z výplaty. Je totiž jasné, že na nich hrají především příslušníci nejnižších sociálních vrstev. Divím se, že to radnice neví a nevadí jí to, když jinde se stará občanům doslova i o papír na psí hovínka,“ zlobí se Chrudimák, který se představil jako Jindřich. Hrací automaty ale na území města do ilegality nepřejdou, protože současné radniční koalici tyto peníze jednoduše nesmrdí.

Chrudim - Zastupitelé města odmítli revidovat své rozhodnutí, v němž se zavázali prodat městské pozemky v lokalitě Skřivánek za vlakovým nádražím soukromému developerovi. Jde přitom o místo, které nabízí jednu z posledních možností hromadné výstavby rodinných a bytových domů nedaleko centra města.

Prodej části pozemků, které patří městu, se vleče už několik let. V minulosti kvůli tomu dokonce hrozilo, že firma Parnassius apolo, která společně s dalšími majiteli vlastní v této lokalitě asi sedm hektarů z celkových šestnácti, podá na město žalobu. Zastupitelé totiž už v roce 2008 schválili prodej této zelené plochy v majetku města, avšak loni si vše rozmysleli a prodej uvedené firmě, k němuž se zavázali, stornovali. Parnassius přitom splnil všechny podmínky, které si radnice kladla, připravil i vizualizace, jak by měla zástavba vypadat.

Z řad starousedlíků na Skřivánku se ale zvedla vlna nevole a v čele s bývalým starostou Jiřím Novým začali místní proti chystané výstavbě protestovat. Jejich hlavní výtky směřovaly především k údajné nedostatečné dopravní infrastruktuře. Z kuloárů chrudimské radnice ale unikla informace, že se místním jednoduše nelíbí budoucnost bez velké travnaté plochy za humny a vadila by jim ztráta téměř venkovské pohody, kterou by jim obyvatelé desítek nových domů údajně narušili.

[[img:chrn_fullwidth:721:Venkovská pohoda a klid je pro starousedlíky na Skřivánku důležitější, než bydlení pro mladé rodiny nedaleko centra města.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Firma Volaris, kterou vlastní chrudimský developer Milan Kušta společně s majitelem několika pozemků na Skřivánku Jiřím Wiesnerem, se teď snažila část pozemků místo odkupu s městem vyměnit za jiné, ale ani to se zastupitelům nelíbilo a změnu svého loňského usnesení neschválili. I nadále totiž trvají na prodeji pozemků bez jakékoliv směny, avšak za podstatně vyšší cenu, než bylo původně domluveno. To se zase přirozeně nelíbí developerovi, který zde bude muset vynaložit desítky milionů korun na přivedení inženýrských sítí z centra, jež musí přivést pod železniční tratí. Potřebné miliony k zasíťování lokality nemá však radnice k dispozici, a tak se licitace o Skřivánek může časem zvrhnout v neřešitelný problém, na jehož konci může být další tuctové satelitní městečko, jakých jsou v okolí desítky, namísto urbanisticky uceleného sídliště, podtrhujícího ráz a potřeby města. Už teď začínají totiž někteří soukromníci z lokality na Skřivánku postupně ukrajovat a stavět zde jednotlivě rodinné domy. A pokud bude město dál setrvávat na svých finančních požadavcích, které není nikdo ochoten splnit, hrozí individuální výstavba podstatné části Skřivánku.

Chrudim - Potvrdit existenci chrudimského hradu se teď podařilo partě archeologů pod vedením Jana Musila, který šéfuje oddělení sbírek v Regionálním muzeu. Kromě reliktů hradu se za kostelem Nanebevzetí Panny Marie objevily i hroby ze středověku a ranného novověku.

„Písemné prameny, které by existenci hradu přímo dokládaly, k dispozici nemáme. Hovoří o něm však místní tradice,“ říká archeolog. „Našli jsme zde dělící zeď o tloušťce dva a půl metru, která pravděpodobně vymezovala objekt hradu. Z půdorysu města zde totiž na vzdálenost 15 až 20 metrů vystupuje obdélníkový blok, který na jihu vymezuje budova staré školy, dnes dům s pečovatelskou službou, dále zaniklá budova starého děkanství, která stála několik metrů od presbytáře kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nedaleko domu s pečovatelskou službou přitom stála až do roku 1846 hranolovitá věž, která se tradičně označuje jako Žižkova. Našli bychom tu i zeď s lomeným obloukem, který byl součástí brány,“ popisuje Musil lokalitu, kde archeologové předpokládají umístění chrudimského hradu.

Samotný hrad však byl královský a sídlila v něm i královská posádka. Když tedy v první třetině 14. století zanikl - existoval tak pouhých sto let - konšelé se o jeho obnovu nesnažili. Mít připomínku královské moci v samotném srdci městě jim totiž nebylo nikterak příjemné. „V roce 1338 byl totiž stavěn krov presbytáře, který patří k nejstarším v Čechách a ten už zasahuje do plochy hradu. Přesto právě v těchto místech pravděpodobně stála hradní kaple,“ říká Jan Musil.

Ještě před hradem zde však bylo opevněné hradiště, které ale rovněž zaniklo. "V 9. až 10. století, pravděpodobně jako celé východní Čechy, patřila i Chrudim ke slavníkovskému panství. Val roštové konstrukce objevený v roce 2005 nese stopy požáru. V průběhu 11. až 12. století se Chrudim stala centrem přemyslovské hradské správy - tomu odpovídá další fáze opevnění, tentokrát komorové konstrukce. Poslední etapa chrudimského hradiště na přelomu 12. a 13. století souvisí s děpoltickým údělem. Děpolticové byli vedlejší větví Přemyslovců a právě v období na konci 12. století, kdy se Přemyslovci zbavili Vršovců, je patrný růst jejich moci. To představovalo vážné ohrožení pro vládnoucí dynastii a proto i Děpoltici byli odstraněni ze scény. Plasticky to dokládá požár poslední etapy chrudimského hradiště," popisuje komplikovanou situaci v dávných Čechách Jan Musil. V rámci upevňování své moci v zemi tak Přemyslovci nechali vyvraždit nejen Slavníkovce, z jejichž řad pocházel třeba slavný český biskup a pozdější světec Vojtěch, ale i Děpoltice.

[[gal:8173]]

Kromě reliktů chrudimského hradu se za kostelem objevily také kosterní pozůstatky středověkého etážového hřbitova. Většina chrámů totiž byla obklopena hřbitovy. Etážové hroby jsou charakteristické tím, že se zde nebožtíci doslova pokládají jeden přes druhého do různě hlubokých hrobů. Jejich pozůstatky pak tvoří změť kostí, v níž se archeologové musí vyznat. „Stejně se pohřbívalo třeba na hřbitově kolem kostela svatého Michaela Archanděla v místech dnešního parku,“ doplňuje Musil. Archeologové by na místě měli kopat do konce května, ale vzhledem k nedávným dešťům se jejich práce pravděpodobně protáhne. Ještě je čeká odkrývání zbytků Žižkovy věže. Podle Jana Musila jsou ale vztahy mezi investorem výstavby horkovodu a vědci korektní. „Naschvály si určitě neděláme,“ uzavírá s úsměvem chrudimský archeolog.

Chrudim - O učiteli ze zdejší střední zemědělské školy Romanu Linhartovi psaly už Chrudimské noviny před dvěma lety. Roman Linhart se totiž mezi včelařskou veřejností proslavil hned několika vynálezy, které zčeřily jinak poklidné vody chovatelů tohoto pilného hmyzu. Nyní ale přichází s další převratnou novinkou.

Roman Linhart vymyslel totiž speciální druh úlu, který pomáhá včelařům s léčbou nebezpečné nemoci, jež dokáže zlikvidovat celé včelstvo a chovatelům tak nezřídka zůstanou jen oči pro pláč. Takzvaný termosolární úl, s kterým teď přichází, umožňuje totiž dosahovat ve včelstvu takové teploty, které roztoče přenášejícího virové onemocnění ve velké většině zlikvidují. A to včetně larviček, vajíček i dospělců, a to až 70 procent z nich.

[[img:chrn_fullwidth:1701:Učitel Roman Linhart je sám vášnivým včelařem. Včelstva má dokonce jen pár kroků od budovy školy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak takový úl funguje? Jde vlastně o speciálně zateplený úl s jednou prosklenou stěnou. Ta umožňuje po odkrytí desky zvyšovat teplotu uvnitř až na hodnoty kolem 40 stupňů Celsia pomocí slunečního záření procházejícího sklem. To jsou teploty, které už roztoč jen těžko snáší a postupně hyne. Pomocí čidel umístěných na úlu pak včelař může sledovat, zda se teplota uvnitř nedostala nad kritických 50 stupňů, kdy dochází k borcení včelího díla. Při 55 stupních pak začínají hynout i včely. Pokud by snad začala stoupat více, stačí prosklenou stěnu zakrýt a nechat působit přírodní teplo, které pomůže nemoc zredukovat. Po dvanácti dnech - taková je totiž doba, během které se z nových zárodků roztoče vylíhnou dospělci, stačí proces zopakovat. Podle Linharta je pak úl dokonce z devadesáti procent čistý.

[[img:chrn_fullwidth:1704:Využívat přirozené přírodní postupy, to je krédo Romana Linharta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Varoázou jsou přitom zasažena naprosto všechna včelstva na území nejen České republiky, ale i celé Evropy. Tato nemoc se k nám přitom dostala až z daleké Indie. Obyčejně se léčí chemicky, což nezřídka vede k přiotrávení včelstva a jeho významnému oslabení. Je tedy na značně konzervativních včelařích, nakolik se chrudimským učitelem nechají inspirovat a další z jeho nápadů přijmou. Stále častěji se však tomuto koníčku začínají věnovat i mladší ročníky, které jsou novým nápadům podstatně otevřenější.

Chrudim - Zdejší strážníci si pomalu zvykají na nové vozy. Staré Dacie Logan, které už měly najeto hodně přes čtvrt milionu kilometrů, nahradil nyní novější model téže značky. Městskou kasu přišla nová auta na více než 400 tisíc korun.

Jednu z Dacií Logan se podařilo fotografovi Chrudimských novin zastihnout v pondělí na Resselově náměstí. V pozadí pak smutně vykukuje její starší kolegyně, která už půjde co nevidět do výslužby.

[[img:chrn_fullwidth:8174:Zbrusu nové dacie čeká náročná služba v chrudimských ulicích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Auto se Chrudimákům líbí, připomínky však směřují k výstražným majákům, jimiž jsou nové vozy vybaveny. „Auto nevypadá zle, i když je to dacia. Jen to vypadá jako ta stará majáková rampa, tedy rotační a celkem špatně viditelná. To mi v době, kdy se u vozidel IZS hledí velkou měrou právě na viditelnost i u majákových ramp přijde jako určitý handicap. Rampa opatřená led technologií by totiž celkovou cenu investice tolik neprodražila,“ myslí si jeden z kritiků majáků Jakub Starý.

Chrudim - Inspiraci v článku Chrudimských novin, který se zabýval nepořádkem na Resselově náměstí kolem odpadkových košů, hledal prý podle dobře informovaného zdroje městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Jedním z návrhů, který svým kolegům předložil, byla totiž i problematika nevhodně zvolených nádob na odpadky v centru města.

Právě zde totiž pravidelně, především po víkendových akcích pořádaných radnicí, dochází doslova k náletům opeřenců, nejčastěji havranů a kavek, na odpadkové koše. Ptáci tady vybírají mezi odpadky zbytky jídla a přitom vyhazují nepořádek na chodníky. Vše poté musí uvést do pořádku pracovníci Technických služeb Chrudim. „V příloze k materiálu přikládám i možnosti nádob na odpadky, které by mohly nahradit ty současné, které, podle mého názoru, nevyhovují,“ prezentoval svůj návrh Málek. Tvrdil přitom, že dogmaticky netrvá na dodavateli nebo modelu, který vybral. Stačí prý zvolit takový koš, který znemožní ptákům rozhazovat odpadky vytahané společně s jídlem.

[[img:chrn_fullwidth:7775:Podaří se místostarostovi Čechlovskému dohnat provinilého opeřence?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kdybyste nám poslal lepší fotku, kteří ptáci nepořádek na náměstí udělali, mohli jsme je dát hledat a potrestat,“ utahoval si z Málkovy fotografie v příloze neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Podle vyjádření starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) se Technické služby Chrudim údajně touto problematikou zabývají už dávno, tedy mnohem dříve, než s ní přišel na zastupitelstvo Málek. Opoziční návrh byl proto bez problémů schválen. „Takže já jdu honit ptáky,“ okomentoval ještě na závěr vtipným bonmotem výsledek jednání starosta Řezníček. Kdo byl na vojně, jeho slovům prý dobře rozumí. Většina zastupitelů se tak neubránila úsměvu.

Chrudim - Situace, která v současnosti panuje kolem rozestavěného hotelu Bohemia, nenechala v pondělí v klidu ani některé městské zastupitele. Ti totiž rozpoutali vášnivou diskusi v momentě, kdy se začal projednávat bod, který se zabýval změnou výplaty městských peněz na stavbu podzemního parkoviště před hotelem.

Předkladatel návrhu, první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), se přítomným snažil vysvětlit, proč je pro město výhodnější vyplatit tři čtvrtě milionu až poté, co bude celá stavba zkolaudována. Kdy k tomu ale dojde, je prozatím velká neznámá. „Město stále chce, aby zde podzemní parkoviště vzniklo, proto prozatím nepodnikáme žádné právní kroky, abychom se domáhali třeba prostředků, které jsme už do stavby investovali,“ říká Tejkl. „Pokud však bude nadále hlavní investor stavby a majitel hotelu Bohemia, firma Homa holding, porušovat smlouvu, kterou s ní máme uzavřenou, můžeme se obrátit i na soud,“ vysvětluje další možný postup chrudimské radnice místostarosta a horký kandidát na starostu Miroslav Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:3769:Takhle to vypadalo před hotelem Bohemia v době, kdy se tu ještě stavělo a vše vypadalo, že je v nejlepším pořádku.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Prozatím se snažíme být shovívaví, protože důvody, proč se ve stavbě parkoviště nepokračuje, jsou ryze objektivní. Všichni snad dobře víme, že policie doposud neuzavřela vyšetřování jednoho z dodavatelů stavby, pražskou firmu Metrostav,“ doplňuje Tejkla jeho kolega ve vedení města starosta Petr Řezníček (SNK-ED).

Zastupitele Karla Théra (Volba pro město) zase zajímalo, jak se to má s pozemky, na nichž se staví. Patří totiž městu a každý, kdo chce podnikat s městskými pozemky, musí za jejich zábor platit. „Tady se jednoznačně jedná o zábor městských pozemků. Nechápu, proč se zrovna zde chová radnice jinak, než kdekoliv jinde, kde se za užívání pozemků musí platit. Mám trochu obavy, aby se z místa před hotelem Bohemia nestalo místo, kam budeme vozit suť ze všech koutů, aby opět vypadalo alespoň vzdáleně jako před započetím stavby,“ zlobí se architekt Thér. Vzápětí proto musel nastoupit jeden z pracovníků městského úřadu a vysvětlit Thérovi, že má město s firmou Homa holding uzavřenu smlouvu o pronájmu pozemků. Ta je však na několik desítek let a firma zatím peníze radnici posílá. Následné hlasování pak Tejklův návrh bez problémů potvrdilo.

Chrudim - Zdravotní plán města, o němž už Chrudimské noviny dříve informovaly, byl jedním z bodů, který v pondělí schvalovali městští zastupitelé. Akce, při níž se stanovují nejasné priority města ve snaze zlepšit zdravotní stav svých občanů, se hned od počátku městským zastupitelům nezdály.

„Navrhuji, aby bod číslo pět - zdravotní plán města, byl stažen z programu jednání zastupitelstva. Materiál totiž vůbec nebyl projednán ve zdravotní komisi, která je poradním orgánem zastupitelstva,“ navrhovala zastupitelka Vladislava Michalová (TOP 09), která pracuje jako zdravotní sestra a je zároveň členkou zmíněného výboru. Se stažením zdravotního plánu ale většina jejích kolegů nesouhlasila, takže se jeho projednávání nakonec přeci jen uskutečnilo. Do diskuse se proto přihlásil také David Kasal (Nez.), který je primářem dětského oddělení v Chrudimské nemocnici a též dětským alergologem. „Zajímalo by mne, jak chce město snižovat riziko alergií, když si s tímto problémem lámou hlavy i samotní lékaři,“ ptal se svých kolegů v zastupitelstvu lékař a poslanec Kasal.

V reakci na to si vzala slovo autorka projektu a městská zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), když se předtím snažil situaci diplomaticky vyřešit sám předsedající schůze, starosta Petr Řezníček (SNK - ED). „Snižování rizika alergií si představujeme třeba tak, že se město zaměří na péči o dřeviny a traviny - dojde ke včasnému průřezu a posekání, aby bylo minimalizováno riziko poletujícího pylu. Obdobně by mělo také docházet k pečlivějšímu sběru psích exkrementů, které jsou rovněž jedním z rizikových faktorů způsobujících alergie,“ snažila se vysvětlit zastupitelům Trunečková, proč má schválení zdravotního plánu smysl. Podle Trunečkové, která je rovněž manažerkou projektu Zdravé město a stranickou kolegyní starosty Řezníčka, a zasedá v komisi, která se i s několika lékaři věnuje přípravě plánu určeného ke zlepšení zdravotního stavu Chrudimáků, je postupováno při jeho realizaci v těsné spolupráci s místní hygienickou stanicí. I přes výtky některých zdravotníků - zastupitelů byl nakonec nový zdravotní plán na roky 2014 a 2015 díky většině v radniční koalici schválen.

Chrudim - Ještě než se v pondělí sešli městští zastupitelé na své pravidelné schůzi, bylo zřejmé, že diskuse bude dlouhá a program dozná řady změn. Původních pětadvacet bodů totiž nakonec obohatily i některé předtím zamítnuté návrhy opozičního zastupitele Romana Málka (Koalice pro Chrudim).

Lavička Václava Havla ani ukrajinská vlajka, nic z toho se konat nebude
Před samotným schvalováním programu schůze Málek navrhnul, aby se o každém z jeho návrhů, o nichž už Chrudimské noviny informovaly, hlasovalo zvlášť. Jeho kolegyně, městská zastupitelka Vladislava Michalová (TOP 09) poté navrhla, aby byl z programu stažen bod, v němž mělo dojít ke schválení zdravotního plánu města. Podle Michalové totiž nebyl projednán ve zdravotní komisi. Tato její připomínka nebyla ale přijata. Následná série hlasování o Málkových návrzích potvrdila, že třeba lavička Václava Havla prozatím ve městě nevznikne a ani státní vlajka Ukrajiny se nebude vyvěšovat na budově radnice. Projednat situaci Nemocnice Chrudim však zastupitelé chtěli.

Došly Lichtenbergovi argumenty, že musel radnici nakonec pochválit?
O tradiční úvod se následně postarala šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, která téměř hodinu vysvětlovala zastupitelům finanční situaci města a hospodaření s prostředky plynoucími do městské kasy. Zájem vzbudila zejména zpráva nezávislého auditora, v níž se konstatuje, že kontrolní výbor zastupitelstva je fakticky nečinný, což byla voda na mlýn zastupitele Petra Lichtenberga (Svobodní), který neopomněl připomenout průběh volby jednoho z členů tohoto výboru. Zastupitelé totiž při několika minulých jednáních odmítli na uvolněné místo ve výboru kandidáta a Lichtenbergova spolustraníka Josefa Lebdušku, kterému nemůže řada zastupitelů přijít kvůli jeho konfrontační povaze na jméno. Podle Lichtenberga se ale někteří zastupitelé ve skutečnosti báli kontroly a především výsledků, které prý mohl expert Lebduška objevit. Jako kolorit se pak ukázala tradiční kritika zadluženosti ze strany Svobodných, která, i přes zcela opačné tvrzení Hany Vránové, podle Petra Lichtenberga stále stoupá. Vránová však zastupiteli vysvětlila, že pravý opak je pravdou a nezdolný Lichtenberg usvědčen mnoha důkazy se nakonec přemohl a radnici mírně pochválil.

Za všechno prý mohou novináři, ozývalo se z obou nesvářených stran...
Jako červená nit se však pondělním zasedáním městského zastupitelstva nesla kritika tisku, když z předsednické lavice starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) i opozičních škamen zaznívaly nevybíravé útoky na místní žurnalisty. Přítomným se především nezdála tisková chyba, která se objevila jak v Chrudimských novinách, tak i Chrudimském deníku. Novinářů se nakonec zastal neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který naopak potvrdil, že stačil jeden telefonát do redakce Chrudimských novin a chyba byla ihned odstraněna, zatímco u konkurence zůstala bez jakékoliv odezvy. Zahuštěná předvolební atmosféra a nervozita komunálních politiků, že jim bude vidět do karet, se tak podle všeho začíná už na některých silně projevovat.

Výtah na radnici stávkoval a odmítl vozit zastupitele, ti museli dolů po svých
Jako po másle pak probíhalo schvalování dalších bodů programu, vyjma občasných zádrhelů, jímž byl třeba zmiňovaný zdravotní plán nebo rekonstrukce chrudimské smuteční síně. Rovněž změny ve smlouvě s firmou Homa holding, která vlastní hotel Bohemia, vyvolaly diskusi, do níž se zapojili zastupitel Karel Thér (Volba pro město) a první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Všem těmto bodům se ale budou Chrudimské noviny věnovat v samostatných článcích, které přinesou podrobnější údaje. Po téměř čtyř a půl hodinách jednání tak mohl starosta Řezníček schůzi o půl deváté večer ukončit a protože rozbitý výtah v budově městského úřadu byl k nepoužití, museli všichni účastníci jednání využít zdejší schodiště a odebrat se k domovům hezky po svých.