Chrudim - Nejstarší a také nejpůvodnější část městského opevnění se brzy promění ve staveniště. Zachránit historickou památku, která už dlouhé roky hrozí zřícením, chce teď chrudimská radnice. Ta získala část prostředků k sanaci a rekonstrukci hradeb vítězstvím v soutěži Historické město roku. Práce ale celkem přijdou na více než jedenáct milionů korun

Hradba, kterou chce město opravit, se nachází nedaleko Zlaté stezky, v místech, kde se pravidelně ozývají služební psi Policie ČR. Jde o část, kterou tvoří původní zdivo. „Dá se to snadno poznat podle druhu kamenů, které jsou k její stavbě použity. Všude jinde je to buď kvalitní pískovec, žula nebo obvyklá opuka. Tady tehdejší Chrudimáci při stavbě opevnění brali do ruky prakticky vše, co našli,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Severní úsek hlavní hradby v délce zhruba 90 metrů od bašty „Prachárny“ směrem k Pardubské fortně je jedinou částí dochovaných hradebních okruhů, které v minulosti neprošly žádnou výraznější opravou. V názoru na nutnou opravu se teď shodují jak úsek památkové péče MěÚ Chrudim, tak i Národní památkový ústav. Hradba je totiž v havarijním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:6417:Vyboulená část hraby se brzy opět srovná poté, co bude odtěžena navážka, která na ni tlačí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V rámci stavebních prací bude vystavěna nová opěrná stěna z vrtaných železobetonových pilotů a nová tarasní zídka z lomového kamene z důvodu odlehčení zdi od novodobé zavážky. Opěrná stěna z pilot bude ohraničovat dvorek, který vznikne odtěžením materiálu, jenž zatěžuje hradbu z její jižní strany. Silně poškozená část hradby bude pak kompletně přezděna. Na vrcholu pásu se nakonec objeví travní drny.

Chrudim - Od neděle 1. 6. bude zprovozněna nová autobusová zastávka MHD ve Škroupově ulici, a to přímo před nákupním střediskem Dukla, která bude mít za úkol lépe zajišťovat dopravní obslužnost v této oblasti. Zároveň nahradí provizorní zastávku na Kalábrii, která tak bude v sobotu 31. 5. po projetí posledního večerního spoje zrušena.

Souběžně s tím bude zprovozněna nová zastávka MHD v ulici V Tejnecku, v místě těsně za křižovatkou s ulicí Opletalovou ve směru k Topolské ulici, kde doposud taková zastávka scházela a autobusy tak celý tento úsek ulice V Tejnecku projížděly bez možnosti zastavit a obsloužit tuto oblast. Dále budou nově některé méně frekventované zastávky zahrnuty do systému zastávek na znamení - cestující tak budou muset na těchto zastávkách stisknout tlačítko Stop, která jsou ve větších počtech umístěna v autobusech a dát řidiči znamení, že budou chtít v dané zastávce vystoupit. Na tuto povinnost bude upozorňovat i akustické hlášení v autobusech. Zároveň dochází ke změnám názvu zastávek v místní části Markovice tak, aby lépe vystihovaly dané místo.      

Chrudim - Pro mnohé kutily a stavebníky je záhadou, co se děje s dlaždicemi a kostkami, které, přestože nejsou poškozené, město z opravovaných chodníků odstraňuje. Končí snad tento materiál na skládce?

Nejednomu pozornému kutilovi totiž bleskne hlavou nápad, že by se staré a nepoškozené dlaždice z chodníků daly ještě použít. Třeba jako cestička na zahrádce nebo příjezdová cesta k chatě. Podobné myšlenky se nejspíš honily v hlavě Vítu Marešovi, který však místo pokoutního odvozu nepotřebných dlaždic zvolil cestu přímého dotazu na město. „Zajímalo by mne, jak bude využita stará betonová dlažba v Olbrachtově ulici, která se má opravovat a zda by si ji bylo možné vzít za odvoz či ji případně odkoupit. Ne všechny dlaždice jsou rozlámané a daly by se ještě použít,“ zamýšlí se Mareš.

[[img:chrn_fullwidth:7505:Ne všechny dlaždice jsou k vyhození a město je prý ještě použije jinde.  Foto: Chrudimské noviny]]

Miroslav Beránek z Odboru investic MěÚ Chrudim je však nekompromisní a nedá zadarmo ani jednu dlaždici. Vše se musí evidovat, skladovat a případně použít k dalším opravám. „Funkční nepoškozenou betonovou dlažbu 30 x 30 centimetrů nevyhazujeme, ale ukládáme na stavební dvůr a dále ji používáme při opravách starších chodníků na území města,“ vysvětluje Beránek, proč případný odkup nepřichází v úvahu. Rekonstrukce Olbrachtovy ulice by pak měla podle jeho slov skončit k poslednímu dni v květnu.  

Chrudim - Zájem pokračovat v restaurátorských pracech na vybraných sochách, které původně patřily kostelu svatého Josefa a nyní jsou v depozitáři Muzea barokních soch (Mubaso), projevila chrudimská radnice. Za bezmála 400 tisíc korun tak nechá provést opravu některých soch z takzvaného „Pašijového cyklu“.

Smlouvu o dílo s restaurátorkou Evou Skarolkovou, která už v minulosti prováděla restaurování soch znázorňujících postavy, které se přímo účastnily událostí týkajících se Velikonoc - jde například o Annáše, Pannu Marii a bičovaného Krista, uzavře radnice co nejdříve. Skarolková se kromě restaurování soch a obrazů věnuje i sochám a má s touto prací bohaté zkušenosti.

[[img:chrn_fullwidth:8228:Pod dohledem světců se v muzeu konala i pověstná hostina, kterou ozdobil  herec Pavel Trávníček. Ne všichni byli ale z akce nadšeni.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rada města schválila návrh smlouvy o výpůjčce soch Piláta, Farizea a Krista z Pašijového cyklu. Smlouva bude uzavřena chrudimským arciděkanstvím, které sochy vlastní,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Původní plán muzea byl totiž takový, že se sochy vypůjčené převážně od církevních subjektů budou pravidelně „točit“ a návštěvníci tak budou moci sledovat restaurátory přímo při práci. Vzhledem k nedotažení celého projektu Mubasa do konce však tato koncepce vázne. V minulosti se proto v prostorách bývalého kostela konala třeba ochutnávka vín a další akce, které vzbudily nemalé pohoršení mezi odbornou veřejností, podle které nemají s koncepcí muzea nic společného.

Chrudim - Sídliště nedaleko Škroupovy a Fibichovy ulice prošlo v nedávné době revitalizací. Přesto se tu podle všeho nepodařilo vychytat všechny „mouchy“. Místní si totiž stěžují, že hřiště, na němž by si měly hrát děti, se po dešti mění spíše v plovárnu.

Podobný problém přitom dlouhá léta řešilo město poblíž Mateřské školy U Stadionu, kde po dešti rybníček pro změnu připomínal chodník lemující školku. V loňském roce zde proto byly odstraněny nevyhovující odvodňovací žlábky a instalovány nové. Parta dělníků zvládla tuto nenáročnou operaci za jeden den a všem se ulevilo. Především maminkám, které nemusely cestou za svými potomky do školky překonávat jezera dešťové vody.

[[img:chrn_fullwidth:8227:Vykoupat se v kalužích, nebo počkat na přírodu, která se o vodu postará? To je teď dilema obyvatel vnitrobloku domů nedaleko Fibichovy a Škroupovy ulice.  Foto: Jitka Šťastná]]

„I po rozsáhlé rekonstrukci vnitrobloku Fibichova - Škroupova, kdy byly vytvořeny desítky nových parkovacích míst a dětské pískoviště i hřiště byly upraveny podle evropských norem, zůstal především dětem jeden velký problém. Hřiště na míčové hry se po dešti stává spíše koupalištěm - v zimě i kluzištěm, protože se viditelně pozapomnělo na jeho odvodnění,“ popisuje situaci v sídlišti obyvatelka Jitka Šťastná. Najde proto radnice v rozpočtu peníze na vyřešení tohoto problému, nebo budou místní děti muset čekat, až se o vysušení hřiště postará slunce?

Samotná Fibichova ulice letos projde rekonstrukcí, která by si měla vyžádat více než sedm milionů korun. Vzniknout by zde měla například nová parkovací místa a upravit přijde i povrch silnice, která už dlouhá léta připomíná spíše okresní silničku třetí třídy než komunikaci v samotném centru města.

Chrudim - S tím, jak se město rozrůstá, vyvstává potřeba nově pojmenovat i vznikající ulice a sídliště. Právě tento někdy nemalý problém byl jedním z bodů, jímž se zabývala městská rada na svém prozatím posledním zasedání.

Nově tak v Chrudimi najdeme ulici Bartůňkovu, která by se měla nacházet v lokalitě Na Špici, což je komplex domů ležících za nemocnicí. Muž, po němž nese ulice jméno Josef Bartůněk, býval právě v Chrudimské nemocnici primářem a zasloužil se o její rozvoj. Příjezdová komunikace v lokalitě Píšťovy se bude nově prozaicky označovat jako ulice K Píšťovům a nově stavěné sídliště, které zde vyrůstá, by mělo být známé jako Sídliště Jaroslava Lonka. Lonka byl totiž popraven v roce 1945 za účast na protinacistickém odboji. Jeho kolega, který rovněž zaplatil životem za svůj boj s nacistickou tyranií, Jan Šnajdr se rovněž dočká „své ulice“. Ta se bude rovněž nacházet v lokalitě za obchodním domem Tesco.

[[img:chrn_fullwidth:5648:Ještě v nedávné době se v lokalitě za Tescem stavělo, brzy se však budou stěhovat noví nájemníci. Ulice si proto zaslouží své jméno.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další nové ulice jsou v místní části Markovice. Ulice Hasičská a Janderova se nacházejí v lokalitě U Kostela. František Jandera byl Markovičák, který se významně zasloužil o rozvoj této bývalé obce a tato pocta je podle letopisecké komise, která tyto návrhy městské radě předložila, zcela v pořádku. Poslední ulicí, která získá nový název, je markovická ulice V Dolíčku, jde přitom o dlouhá léta vžitý místní název. Všechny tyto změny teď budou ještě muset schválit městští zastupitelé, kteří mají v těchto otázkách jako vždy poslední slovo.

Chrudim - Nezvykle velké vlhko a teplo, dva faktory, které teď působí více než příznivě na všechno zelené. Situace na některých sídlištích proto začíná chvílemi připomínat spíše džungli než udržované městské plochy zeleně, a město tak musí v současnosti vynaložit daleko více finančních prostředků k jejich údržbě, než bývá obvyklé v jiných letech.

„V současnosti jsou velmi příznivé podmínky pro růst zeleně - je mimořádně velké teplo a vlhko. Zatím ale na údržbu městské zeleně využíváme finančních prostředků přidělených z kapitoly Péče o vzhled obcí a veřejné zeleně na rok 2014,“ říká technik péče o zeleň MěÚ Chrudim a radní města Kateřina Jánská (ODS). Zda bude tento balík peněz schválený městskými zastupiteli v rámci rozpočtu stačit, se prý dá nyní jen těžko odhadnout. Záležet bude samozřejmě na dalším vývoji počasí.

[[img:chrn_fullwidth:4329:Prubířským kamenem odboru péče o zeleň jsou každoročně Klášterní zahrady, které leží na očích každému, kdo v centru města hledá kousek přírody.  Foto: Chrudimské noviny]]

Údržbu městské zeleně není ale ani dost dobře možné stíhat. Posekaná tráva není navíc jako v minulých letech odvážena k dalšímu zpracování, třeba do nedaleké kompostárny v Dražkovicích, a zůstává dál ležet na zemi, kde začíná za čas připomínat hnědou břečku a její nelibý zápach dává tušit hnilobné procesy v místech, kam slunce nesvítí. Samotný odvoz posekané trávy by totiž už tak dost nákladnou péči o trávníky nemálo prodražil.

Chrudim - Diskuse nad letkami havranů a kavek rabujících koše nejen v centru města se dostala i na tiskovou konferenci, kterou v úterý svolala místní radnice. Řešení, jak se s nepořádkem, který ptáci pravidelně dělají, vypořádat, je hned několik. Ani jedno ale nemá dlouhodobější charakter.

„Havrani a kavky jsou ptáci mimořádně inteligentní a není proto snadné na ně vyzrát. V současnosti už máme jisté představy, jak by se daly upravit koše třeba na Resselově náměstí, aby škody, které působí, byly minimalizovány. Není ale snadné vyměnit koše za jiné, protože ty současné jsou součástí určité koncepce, jak má historické centrum města vypadat,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED), který, než se stal politikem, vyučoval na gymnáziu i biologii. V etologii ptáků se tedy vyzná.

„Podle mého názoru jsou tito ptáci letos drzejší, než v vloni. Zda je na vině mírná zima, to netuším. Faktem ale zůstává, že si dovolí vybírat i popelnice na dvorcích rodinných domů, což se v minulosti nedělo,“ připouští neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), jenž sám v takovém rodinném domku bydlí a návštěvy černých opeřenců tak může sledovat doslova jako na dlani. Mnoho možností, jak s koloniemi typicky chrudimských ptáků město ale nemá. „Havran je chráněný pták, takže odstřel nepřichází v úvahu. Každoročně však shazujeme jejich hnízda v lokalitách, které se zdají být nejvíce postižené jejich přítomností. Stromy rovněž prořezáváme. Bohužel, když je odněkud vyženeme, přesunou se jinam. Takže je to vlastně nikdy nekončící boj. Navíc, lidé si skutečně zvykli vyhazovat spoustu jídla do košů a popelnic, což je pro ně snadný zdroj potravy a jejich počet pak samozřejmě roste. Uživí se víc mláďat a strava je kvalitnější,“ doplňuje Čechlovského starosta Řezníček, proč město nemůže nikdy boj s inteligentními ptáky vyhrát.

Chrudim - Výstavba horkovodu v ulicích kolem centra města úspěšně pokračuje a Elektrárna Opatovice (EOP), která za tímto projektem stojí, se rozhodla odvděčit městu, které ochotně připojuje své budovy k chapadlům s párou a horkou vodou. Finanční dar teď poslala na konto chrudimské městské knihovny.

Městským radním se tento nápad zalíbil, takže bez jakýchkoliv problémů schválili přijetí 14 tisíc korun, které knihovna použije na zajištění konání akce „Prázdninové čtvrtky“.

[[img:chrn_fullwidth:7393:Horkovod se nově zakopával i ve Svěchyňově ulici. Budov, které využívají odpadní teplo z opatovické elektrárny, valem přibývá. Foto: Chrudimské noviny]]

Už v loňském roce přitom Stavební odbor MěÚ Chrudim schválil umístění stavby horkovodu v lokalitě Chrudim střed a v témže roce se podařilo městu připojit třeba Mateřskou školu Na Valech nebo bytový dům a obchodní akademii ve Svěchyňově ulici. V dozorčí radě EOP přitom zasedá i chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED), který však svou odměnu za nekonečné schůze pravidelně rozdává sportovcům a vůbec těm, kdo podle jeho názoru finanční pomoc potřebují.

Chrudim - Poté, co se majitel restaurace U Dalibora ve Filištínské ulici rozhodl uzavřít svoji živnost a celý dům prodat, následoval jeho kroky za několik měsíců i další z podnikatelů v této lokalitě Petr Locker. Známá restaurace U Slejšků, kterou provozoval, je teď k mání za necelých sedm milionů korun.

Locker, který v minulosti proslul několika insolvenčními řízeními a především kontroverzním vystupováním na veřejnosti, musí provozovnu nyní prodat, aby umořil dluhy, kterých prý není zrovna málo. Tvrdí to alespoň lidé z podnikatelova okolí. V samotné restauraci U Slejšků býval přitom častým hostem bývalý místostarosta a současný městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jemuž zde prý Locker „naléval“ do hlavy svoje názory na dění ve městě.

[[img:chrn_fullwidth:402:Petr Locker na archivní fotografii ukazuje, kam jeho podnikání míří...  Foto: Chrudimské noviny]]

Historický dům na Resselově náměstí se stal proslulým i poté, co do jeho fasády nechal bezohledný majitel nastřílet hřeby, které tu zajišťovaly reklamní poutač. Po zásahu radnice ale nakonec obrovitá plachta z domu zmizela. Zda se podaří ne zrovna levnou nemovitost prodat, je otázkou. Již zmiňovaná restaurace U Dalibora je totiž na prodej už bezmála rok a prozatím si svého kupce nenašla.