Chrudim - Další uzavřená ulice jen kousek od centra města zkomplikuje na čas život šoférům i pěším. Část Koželužské čeká totiž oprava chodníků a rekonstrukce samotného povrchu vozovky.

Uzávěrka potrvá od 22. dubna do 30. června. Po celou tuto dobu bude Koželužská ulice neprůjezdná v úseku od křižovatky s ulicí Na Sádkách, která rovněž právě prochází rekonstrukcí, až po křižovatku s ulicí Úzkou.

[[img:chrn_fullwidth:3903:Tudy řidiči neprojedou.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Pořádnou dávkou trpělivosti a tolerance se musí obrnit všichni motoristé, kteří se momentálně pohybují v Topolské či Družstevní ulici. Neméně pochopení bude vyžadováno i od chodců, kterým pokládka nového plynového potrubí rovněž komplikuje život.

Pracovníci stavební firmy, která se specializuje na výstavbu plynovodů, zde totiž zahájili práci rozkopáním chodníků. Nebude to však dlouho trvat a dostane se i na silnici. Už teď je provoz v Družstevní ulici omezen a přibyly tu nové značky.

Práce však nebudou probíhat jen ve zmiňovaných ulicích. Uzavírky čekají i obyvatele Slezské a Příčné ulice o několik desítek metrů dál. Od pondělí 8. dubna totiž firma Gasco pracuje na rekonstrukci plynovodu i tady.   Práce budou pokračovat v sedmi etapách až do 15. června.

Po dobu uzavírky bude změněn režim dopravy a zaveden obousměrný provoz v přilehlých úsecích ulice Slezská tak, aby bylo možné zajistit dopravní obslužnost v neuzavřených částech ulice. Investorem akce je východočeská pobočka firmy RWE. 

[[gal:3901]]

Chrudim/Třibřichy/Dřenice - V sobotu 20. dubna budou v době od šesti do 18 hodin uzavřeny silnice mezi obcemi Dřenice, Třibřichy a místní částí Medlešice z důvodu pořádání automobilových závodů „VI. Chrudimský rallye sprint“.

Samotnou Chrudim sice závod nijak nezasáhne, přesto by řidiči měli věnovat zvýšenou pozornost závodníkům, kteří budou už v pátek 19. dubna od 14 hodin najíždět na trať a zkoumat tak její záludnosti ve svých civilních vozech.

[[img:chrn_fullwidth:3895:Mapka závodu.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zajištění trati by mělo být podle pořadatelů perfektní. Přesto je jasné, že mnohým posádkám se nehody nevyhnou. Jelikož je uzavřen celý úsek silnice, mohou se závodu zúčastnit i auta, která nemají STK a technickou prohlídku. Start není odepřen ani vozům bez ochranného rámu.

Chrudim - Ještě než se stihl nový ředitel chrudimské nemocnice Vladimír Ninger ujmout své funkce a krajská rada posvětila jeho jmenování, zahrál si s Ningerem, který je původním povoláním chirurg, tak trošku škodolibě osud, protože musel na operaci se zánětem slepého střeva.

Mohl si tak alespoň na vlastní kůži vyzkoušet, jak to v nemocnici, kterou bude řídit, chodí. Krajská rada si však od nového ředitele slibuje daleko víc, a to, že ji především ekonomicky postaví na nohy a posílí ji i personálně. Náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL) pěje v této souvislosti na Ningera doslova ódy. "Je to erudovaná lékařská osobnost. Je jedním z patnácti členů České chirurgické společnosti," poukazuje Línek na Ningerovy profesní předpoklady stejně jako na skutečnost, že v minulosti působil i v představenstvu chrudimské nemocnice.

Zda to bude stačit k oživení hospodaření nemocnice, se ale teprve uvidí. Každopádně to nebude mít Vladimír Ninger lehké, protože přebírá řízení největšího chrudimského zdravotnického zařízení po oblíbeném Tomáši Vondráčkovi, který je současně v Chrudimi i radním města za ČSSD. Právě Vondráček se snažil v nemocnici zachovat rozsah poskytovaných služeb a měl se kvůli tomu dostávat do sporů s nynějším hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD), dřívějším krajským radním zodpovědným za zdravotnictví, který preferuje z úsporných důvodů přesunutí některých lékařských odvětví z Chrudimi do deset kilometrů vzdálených Pardubic.

A to bude i nejspíš úkolem dřívějšího přednosty chirurgického oddělení Vladimíra Ningera, od něhož se očekává, že přivede chrudimskou nemocnici, která je spádově určena asi pro 104 tisíc lidí, minimálně do vyrovnaného hospodaření a kraj ji, jako doposud, nebude muset dotovat tzv. vyrovnávacími platbami.

Chrudim - Rukám nenechavce neuniknul další ze stromů v centru města. Doslova pár kroků od Resselova náměstí zlikvidoval zatím neznámý vandal jednu z dřevin takovým způsobem, nad nímž zůstává rozum stát.

Jelikož nemohl vandal strom ve Filištínské ulici pokácet, rozhodl se pro rafinovanější likvidaci. „Na kmeni stromu je po celém odvodu řezem přerušen floém, lýko,“ popisuje činnost nenechavce Kateřina Jánská, technik údržby městské zeleně.

„Lýko je systém pletiv, kterým cévnaté rostliny rozvádí organické živiny do všech částí rostliny. Tímto činem je nevratně přerušeno vedení živin do koruny stromu, který pak logicky uschne,“ doplňuje Jánská. „Samozřejmě se neví, kdo za podříznutím stromu stojí. Nikdo totiž nebyl chycen při činu za ruku,“ vysvětluje chrudimská úřednice, proč nepadly zatím žádné postihy.

[[img:chrn_fullwidth:3864:Strom je prakticky podříznutý.  Foto: Chrudimské noviny]]

Při plánování nového vzhledu Filištínské, se platan vybíral proto, že jde o tradiční chrudimský strom, kterých je po městě několik. Například hned nad náměstím Josefa Ressela rostou úctyhodné exempláře. V tomto případě šlo o kus zeleně, která měla nově zrekonstruovanou ulici oživit. 

Kromě kmenu, který je prakticky podříznutý, je patrné, že strom byl i necitlivě ořezán. Místní tvrdí, že právě jeden z obyvatel Filištínské ulice se dlouhodobě snažil o jeho odstranění stromu, protože mu prý překážel. Město však bylo neústupné a odmítalo listnáč pokácet. Teď už mu ale nic jiného nezbývá, protože po úpravách, kterých se mu z ruky neznámého pachatele dostalo, platan nepochybně uschne.

Chrudim - Nedaleko centra města se v Lázeňské ulici nachází domek, v němž dlouhodobě bydlí jedna z místních sociálně slabých žen. Nedá se říci, že je to bezdomovkyně, protože má střechu nad hlavou. Bohužel, dům není jejím vlastnictvím.

Po nahlédnutí do katastru nemovitostí je zřejmé, že domek patří městu. Místní obyvatelka, která tu často hostí návštěvy podobně situovaných lidí, zde však pravidelně dělá nepořádek a okolí domu si navíc upravuje podle vlastní vůle - vytrhává radnicí vysazené rostliny a dělá si z nich vlastní „zahrádku“.

Nechybí zde ani drobné zvířectvo, například zapáchající slepice. Právě nelibá vůně linoucí se z výběhu drůbeže nutí chodce ulicí doslova prolétnout. Ani v zimě nejsou sousedé „squatterky“ ušetřeni. V kamnech děravého domu se totiž zatápí tím, co ulice dá - plastové lahve, odpadky shoří a barevný dým často zamoří celou Lázeňskou ulici.

[[img:chrn_fullwidth:3862:Domek má nejlepší léta za sebou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská o žádných squatterech nic neví. „O žádných bezdomovcích ani squatterech v Lázeňské ulici nevíme, ani nám nic nehlásila městská policie,“ přiznává Pochobradská. Přesto přislíbila vyslat na místo terénní pracovníky a zjistit skutečný stav věci.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Výzdoba místní umělkyně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Faktem zůstává, že v úterý 16. dubna v 10 hodin dopoledne se na místě nacházela jak zmiňovaná žena, tak jeden z jejích přátel. Po terénních pracovnících ani stopy. Odpovědí na dotaz, proč využívá dům, který jí nepatří, byly jen vulgární nadávky. Jak se nám však podařilo zjistit, město už s chrudimskou „squatterkou“ komunikuje a snaží se ji přimět k vystěhování. 

Chrudim - Televizní reportáž, jež informovala o likvidaci havraních hnízd v Chrudimi, zaujala jednoho z diváků, který se obrátil na naše noviny s neobvyklým nápadem, který by podle něj mohl pomoci s regulací početných kolonií havranů.

„Při sledování televize jsem zaznamenal reportáž o přemnožených havranech, kteří trápí a ničí chrudimský hřbitov. Jelikož jsem zavilý nepřítel ekologistů a takzvaných ochránců přírody, dovolím si posloužit neověřeným nápadem,“ začíná svůj námět Jan Klonfar z Černošic.

A pokračuje: „Ze svých cest autem, ať už vlastním, služebním nebo na několika svých velocipedech jsem nabyl dojmu, že pěnové zábrany u silnic velmi účinně odrazují zajíce, srnčí a černou zvěř od přebíhání silnice. Domnívám se tedy, že tato pěna nastříkaná na hnízdní stromy havranů by vykonala tutéž službu,“ říká Klonfar.

Odpověď chrudimského odboru životního prostředí, kterou adresoval prostřednictvím mluvčí radnice Sylvy Drašnarové, je bohužel k tomuto návrhu zamítavá. „Na ptáky nic takového nefunguje. Orientují se více jinými smysly než čichem a odrazuje je spíše hluk,“ píše se ve vyjádření úředníků odboru, který má poletující havrany na starosti.

„Upřímně řečeno - kdyby to šlo, už dávno by to někdo používal. Například na každém letišti řeší plašení ptáků, aby nedocházelo ke kolizím při vzletu a přistávání letadel. Pokud by toto fungovalo, měli by to vyřešené,“ vysvětlují pracovníci města.

[[img:chrn_fullwidth:3863:Pěna umísťovaná podél silnic.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Pěna je podle pracovníků odboru životního prostředí napuštěna odpuzovací látkou, která se připravuje za tím účelem, aby odradila spárkatou zvěř. Jde v podstatě o uměle vyrobený lidský pach, kterému se zvěř raději vyhne. Radnici tak bohužel nezbývá, než regulovat počty havranů postaru - shazovat jejich hnízda v místech, kde by svým křikem a trusem obtěžovali občany města. 

Chrudim - Další uzavírka silnice je naplánována na úterý 16. dubna od osmi hodin ráno do 18 hodin odpoledne. Uzavřena bude komunikace, která spojuje Chrudim s místní částí Topol. Důvodem uzavírky je oprava povrchu vozovky.

Objízdná trasa pro veškerou dopravu povede po silnicích přes obec Kočí. Neprůjezdná silnice se dotkne i autobusové dopravy na lince 620 704 Chrudim - Kočí - Trojovice - Chrast. Po dobu uzavírky bude též mimo provoz zastávka Chrudim - Topolská.

[[img:chrn_fullwidth:3859:Objížďka povede přes Kočí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Jako náhradní zastávka je určena zastávka Chrudim, nemocnice - hlavní silnice. Informace pro cestující o změně provozu na lince po dobu uzavírky budou vyvěšeny na všech dotčených autobusových zastávkách.

Chrudim/Ede - Spolupráce mezi partnerskými městy bude mít pokračování, i když na odlišné úrovni než v uplynulých dvaceti letech. Chrudimští radní vyjádřili totiž souhlas s návrhem Nizozemců, že se už nebude odbývat na nejvyšší úrovni mezi radnicemi, nýbrž že spolu budou odteď komunikovat už jen chrudimská komise pro zahraniční vztahy a Nadace partnerství na straně města Ede.

Nové prohlášení o této podobě partnerské spolupráce odjedou nyní za chrudimskou radnici podepsat do nizozemského Ede starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a spolu s ním také neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). K podpisu prohlášení by přitom mělo dojít 11. května u příležitosti dvaceti let od okamžiku, kdy se na Resselově náměstí objevili první Holanďané v dřevácích.

Zajímavostí je, že Nizozemci v současnosti usilují, podobně jako Chrudim, o zapsání mezi města, která podporují "spravedlivý obchod" - tzv. fair trade. Podle všeho to může být jedna z oblastí, která by mohla obě města v budoucnu spojovat. Návrh na připojení se k fair trade je totiž tařka na stejnou dobu městskou radou načasován k projednání v chrudimském zastupitelstvu, které však už jednou tento projekt zamítlo. Nutno ale dodat, že loni, kdy se o fair trade hlasovalo, vládla městu jiná radniční koalice než dnes, a tak je pravděpodobné, že bude návrh napodruhé schválen.

Jaké ale budou další konkrétní kroky spolupráce mezi Ede a Chrudimí, není doposud známo. Více by mohlo napovědět zveřejnění samotného prohlášení o nové podobě spolupráce mezi oběma městy, dále povaha již zmíněné Nadace partnerství v Ede a konečně koncepční záměr komise pro zahraniční vztahy při MěÚ Chrudim.

Chrudim/Medlešice - Na trase budoucího obchvatu u Medlešic našli archeologové kosterní pozůstatky, které jsou dokladem rituálního kanibalismu v okolí Chrudimě v době 1800 až 1550 let před naším letopočtem. Potvrdil to archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Nález však nebude mít na stavbu žádný vliv.

Podle jeho sdělení byly při předběžném průzkumu nalezeny opálené a pořezané kosti, jež dokladují, že dotyčnou oběť uvařili nebo upekli a potom snědli. Jak chrudimský archeolog dodává, šlo v daném případě s největší pravděpodobností o lidojedectví z náboženských nebo kultovních důvodů, které bylo v uvedeném období naprosto běžné. Jediné, co už nelze podle Musila dohledat, zda byly v těchto případech obětováni členové vlastního kmene nebo zajatci z jiných kmenů či etnik.

Část nálezů pochází z období eneolitu a spadá do jordanovské kultury, další část pak do starší doby bronzové a kunětické kultury z výše uvedeného období, kdy byl kanibalismus dokladem kontaktu s tehdy vyspělými civilizacemi z Egejské oblasti, kde se tyto rituály prováděly. Pokud jde ale o východní Čechy, je tento objev ojedinělý, nejvíce jich bylo zatím nalezeno na Moravě. To ale podle Musila nevylučuje, že se ve východních Čechách vyskytoval kanibalismus přibližně stejně, protože tu nebyl dosud proveden tak podrobný průzkum.

A jak se vůbec dostaly na některé kosti stopy po porcování? Podle archeologa to bylo způsobeno tím, že se pekla například stehna a z nich pak byly odřezávány jednotlivé porce. To nasvědčuje v tomto případě spíše kanibalismu z hladu, ale i při rituálním kanibalismu či magii, které byly vždy spojeny s nejrůznějšími obřady, docházelo k pojídání obětí, protože mezi předky převládalo přesvědčení, že jim to dodá jejich sílu. Podvědomě si tak vlastně doplňovali potřebné bílkoviny a vitamíny. Vlastní rituály a obřady tehdejší civilizace byly pak projevem přesvědčení, že je člověk druhou nejvyšší bytostí hned po božstvech a má duši. Měli tedy za to, že pokud jeho život obětují bohům, budou jim nakloněni.