Chrudim - Pondělní 13. zasedání městského zastupitelstva charakterizovaly přesila úředníků a nezájem chrudimské veřejnosti. A přestože byl začátek veřejné schůze určen už na 16. hodinu, musel kvůli nedochvilnosti některých svých kolegů starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) odmávat její začátek téměř ve čtvrt na pět.

Dvě dámy - Ivana Bohatá (SNK-ED) a Vladislava Michalová (TOP 09) byly omluveny a sociální demokrat Tomáš Vondráček doběhl se zpožděním. Ještě než se ale začal schvalovat jednací řád, vzal si slovo nedávno odvolaný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který se zeptal, zda hodlá současná radniční koalice znepřístupňovat zastupitelům materiály, které potřebují k jednání. Podklady, které jsou běžně dostupné každému volenému zástupci, se totiž podle Málka neobjevily na stránkách města. Starosta Řezníček se mu za to záhy omluvil, avšak odsunul Málkův dotaz až do závěrečné rozpravy, v níž si může každý zastupitel dostatečně provětrat svoje hlasivky.

Málek ale nelenil a vypálil hned další dotaz na svého dřívějšího spojence na radnici, prvního místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD), proč není na programu jednání původně avizovaná záležitost budoucího sídliště Skřivánek. Tejkl začal vzápětí s vysvětlováním, které za něj shrnul až starosta Řezníček - jednání s majiteli klíčových pozemků na Skřivánku váznou a tak není zatím o čem jednat.

[[img:chrn_fullwidth:1132:Hlasování stíhalo hlasování.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Jednací řád byl tedy po těchto obstrukcích schválen, stejně jako následující bod, kterým bylo navýšení finančního daru pražské židovské obci za účelem částečné rekonstrukce židovského hřbitova v Chrudimi. Zastupitelé souhlasili s doporučením městské rady a navýšili tento rozpočet určený na opravu márnice a další dílčí opravy zdiva o dalších padesát tisíc korun, které bude možné na židovském hřbitově prostavět. Po letech nezájmu je to jistě dobrá zpráva. Peníze navíc totiž připlavou od kraje jako neinvestiční dotace, takže pro město je to jistě dokonalý obchod.

Následovala čtvrthodinová přednáška šéfky finančního odboru o rozpočtu města Hany Vránové, která dospěla skrze změť čísel a informací k závěru, že se daří rozpočet udržovat v rozumných mezích. Příští rok ale bude podle ní hůř, protože se snižuje daň z nemovitosti, což bude znamenat menší příjmy do městské pokladny.

Aktivitou poté znovu zahýřil zastupitel Roman Málek, který si vyžádal vedoucího odboru dopravy Martina Klimka. Toužil totiž po jeho vysvětlení, proč se Klimek zříká 30 tisíc korun z rozpočtu určených na cyklostezky. Ten se mu pak snažil vysvětlit, že jde o peníze, které letos s největší pravděpodobností využity nebudou. V tom mu ale Málek oponoval s tím, že se zatím zrealizovala pouze cyklostezka do Medlešic a žádná další. Šéf dopravního odboru se však bránil, že problematika cyklostezek a třeba i zvláštních pruhů na silnicích vyžaduje ucelené koncepční řešení a nikoli nahodilé návrhy, a právě letos se o takové koncepci bude jednat za pomoci odborné firmy.

Za třicet tisíc se navíc žádná cyklostezka nepostaví a uvedené peníze se tak ocitly v rozpočtu evidentně navíc. Málek byl ale neodbytný a předložil ihned pozměňovací návrh, v němž stálo, aby zmiňované peníze zůstaly k dispozici odboru dopravy. Zastupitelé měli ale jiný názor a drtivou většinou Málkův návrh, narozdíl od zprávy o rozpočtu, neschválili.

Následovaly volby předsedy finančního a kontrolního výboru, které se proměnily v nekonečnou seanci s volebními lístky a přátelskými stisky rukou volebních soupeřů v blížících se senátních volbách. Nakonec se volební komise přeci jen vyjádřila a Jan Chvojka (ČSSD), který se do Chrudimi nedávno přistěhoval z Hlinska, mohl přijímat gratulace, protože se stal po Jaroslavu Trávníčkovi novým šéfem finančního výboru. Vzápětí byl zvolen i vedoucí kontrolního výboru - Ivan Bělohlávek (KSČM), jehož protikandidátem byl Roman Málek navržený Stranou svobodných občanů. Neměl však nejmenší šanci na zvolení. Starostovi to evidentně zvedlo náladu a byl najednou plný vtipu, stejně jako Kateřina Jánská (ODS), která ráda přijala místo uvolněné po Bělohlávkovi. Stala se tak jedinou navrženou a nakonec i zvolenou členkou kontrolního výboru. 

[[img:chrn_fullwidth:1978:Zájem veřejnosti byl mizivý.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Mela se následně strhla kolem původně přislíbené dotace chrudimským borcům z Era - Packu, pokud získají pro Chrudim zápasy poháru UEFA v rámci Roku sportu. Málek, kterého starosta Řezníček omylem oslovil místostarostou, navrhoval, aby se futsalistům poskytlo z rozpočtu města alespoň 50 tisíc korun, avšak většina ostatních zastupitelů byla proti a Málkův pozměňovací návrh opět smetla ze stolu.

Naproti tomu letní sportoviště na stadionu AFK Chrudim zkrátka nepřijdou a obdrží dotaci pro potřeby atletických sportovišť. Předtím se ale ještě rozproudila vášnivá diskuze mezi Janem Čechlovským a Martinem Pilařem (oba ODS) na jedné straně a Davidem Kasalem (VV) na straně druhé. Nakonec se do ní zapojil i letitý funkcionář AFK Chrudim a zastupitel Petr Vojtěchovský (ODS), aby Kasalovi oponoval. Výsledkem této slovní výměny byl jeden stažený pozměňovací návrh Davida Kasala a odsouhlasená dotace pro AFK.

Zapeklitým a nevděčným bodem schůze byly pak pro předkladatele Miroslava Tejkla převody majetků města. Radnice se totiž rozhodla prodat ruinu domu v místě, kterému Chrudimáci říkají "v prdeli". Jde doslova o „nudli“ objektu, který před lety vyhořel, a navazuje na spornou nemovitost, využívanou v současnosti ochránci přírody. Málek, který byl znovu velmi aktivní, nařkl v této souvislosti Petra Řezníčka z neskončeného soudního sporu, do kterého má být starosta údajně zapleten. Řezníček se však k jeho narážce nevyjádřil. Do debaty se vzápětí přidal i zastupitel a bývalý architekt města Karel Thér (Chrudimská volba), který uvedl, že prodávat takové kousky domů je ze strany města nekoncepční a krátkozraké. Tejkl proto tento bod stáhl z programu a Chrudim zatím zmíněný objekt prodávat nebude.

Zato dům v Poděbradově ulici, o němž jsme už několikrát informovali, možná nakonec přijde prodat. Zastupitelé si však vymínili, že se do příští schůze důkladně připraví podklady a podmínky pro případného kupce. Zastupitel Thér zdůraznil, že v podkladech pro výběrové řízení byla podmínka, že ten kdo ho vyhraje, objekt podrobí rekonstrukci. Tuto podmínku následně architekt napadal, protože pak by nemohla zde být realizována novostavba, nebo dle konkrétního řešení i částečná rekonstrukce s asanací nevhodné části nabízeného domu . Stávající prodávaný městský objekt totiž může být v takovém technické stavu, že jeho oprava/rekonstrukce se bude nacházet zcela mimo ekonomický rámec kupce. Daná lokalita podle něj navíc novostavbu unese. Sporných tezí v podmínkách k výběru kupce je však daleko více.

Na Málkovi bylo v tu chvíli evidentně znát, že by rád seděl v komisi, která bude otevírat obálky s nabídkami na koupi objektu v Poděbradově ulici, a vyjednával si proto podporu pro tento návrh u jednoho ze svých kolegů. Nakonec ale návrh předložil místostarosta Tejkl, takže Málek po krátkém rádoby upejpání místo v komisi přijal. Návrh prodeje domu byl ale nakonec z jednání stažen s ohledem na připomínky zastupitelů, zejména Karla Théra.

Po bleskovém schválení několika dalších bodů následovala kýžená všeobecná rozprava. V ní se okamžitě ujal slova znovu Roman Málek. Toho zajímalo, proč se o svém odvolání z jedné z komisí města musel dozvědět až z webu ministerstva vnitra. Místostarosta Čechlovský, který to má „na svědomí“, se mu vzápětí omluvil a uvedl, že příště přijde Málkovi oznámení už včas.

[[img:chrn_fullwidth:1089:Roman Málek pálil do vedení města jednu otázku za druhou.]] 

Za Svobodné si vzal vzápětí slovo zastupitel Petr Lichtenberg, který se zajímal o vývoj kolem Muzea barokních soch. Chtěl vědět, zda bude někdy samofinancovatelné a v jakém stavu jsou probíhající jednání s úředníky Regionální rady ROP Severovýchod, kteří Chrudimi zadržují poslední část evropské dotace. Starosta Řezníček mu odpověděl, že jednání stále probíhají a jejich výsledek není dosud znám.

V další rozpravě poděkoval zastupitel Karel Thér za opravu kruhové křižovatky na Bídě a požádal o větší koncentraci odpadkových košů kolem Ploché dráhy. Zvýšená frekvence volnočasových aktivit v letních měsících zde měla podle něj za důsledek i zvýšenou koncentraci odhozených odpadků.

Málek toho evidentně ještě neměl dost, a tak se zajímal o novou vyhlášku, zabývající se reklamními tabulemi ve městě. Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) o této problematice však nic nevěděl a přislíbil Málkovi zjistit, jak se věci mají. V závěru schůze pak přišel od Málka doslova rýpanec, když zatoužil po informaci, proti kolika osobám ve vedení radnice se v současnosti vede vyšetřování. Starosta Řezníček ho však odbyl sdělením, že o žádném vyšetřování nic neví, a zastupitelé se tak mohli konečně rozejít do svých domovů.

Chrudim - Jak už jsme informovali, mají chrudimští ochránci přírody pod vedením svého šéfa Tibora Schwarze v úmyslu vybudovat v budově bývalého psího útulku Alík ZOO koutek. Proti tomu se teď ale zcela kategoricky postavilo občanské sdružení Chrudimští patrioti.

Podle Petra Bohatého, který je jedním z patriotů, je názor občanského sdružení jednotný - ZOO koutek se prý ke kapličce nehodí.

„Myšlenka rekonstrukce kapličky na Střelnici vznikla z iniciativy Chrudimských patriotů. Hlavní zásluhu na realizaci mají architekt Josef Kopečný a výtvarník Ivan Baborák, kteří do tohoto projektu investovali spoustu času a úsilí. Samozřejmě mají další plány, jak toto místo dál zvelebit včetně obnovení historické studánky, která k tomuto místu neodlučně patří.

Kolem návrhu Tibora Schwarze proběhla mezi patrioty diskuze. Jednoznačně zvítězil názor, že navržený ZOO koutek se do tohoto místa nehodí. Jeho nápad podle této diskuze, není ale určitě špatný, může se realizovat i v samotném parku na Střelnici, avšak rozhodně ne v místě, kde by se nevratně zničil jeho genius loci,“ vysvětluje Bohatý.

[[img:chrn_fullwidth:1952:Čeká ho bourání, nebo noví nájemníci?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Podle dalšího z patriotů, Pavla Pavlíčka, je budování koutku smysluplnější v místech, která s chovem zvířat nějak souvisí. Třeba v blízkosti školního statku ve Vestci.

„Myšlenka se ZOO koutkem hospodářského, eventuálně i místního divokého zvířectva je hezká. Hezké by bylo i to, kdyby se k prosazení a realizaci této myšlenky využilo existence zdejší zemědělky. Shodou okolností, mluvil jsem o tom s jedním z učitelů.

Říkal, že ta myšlenka není nová, že chtěli podobný projekt realizovat ve Vestci, ale jako obvykle, narazilo se na nedostatek financí. Jak na stavbu areálu - výběhy, klece - tak i na údržbu a projekt. Zároveň pan učitel prohlásil, že pokud by Ekocentrum zdroje našlo a hledalo místo, kde areál umístit, pak je tu živná půda k jednání o umístění ve Vestci, což je součást Chrudimi.

Pomíjím i diskuzi o vhodnosti či nevhodnosti umístění zařízení v sousedství historicky i duchovně vzácného místa. Další otázka je, jak by se na ZOO koutek dívali ti, kteří i z důvodu provozu Domu na půli cesty prosadili vymístění psince a nyní by se psinec nahradil jinými, možná méně, hlučnými zvířaty,“ zamýšlí se Pavlíček.

Z postoje občanských aktivistů Bohatého, Pavlíčka a spol. je tedy zřejmé, že boj o ZOO koutek u parku Střelnice není zdaleka ještě u konce. Otázkou ale také zůstává, co na to veřejnost - zejména mladé rodiny s dětmi, kterých žije v okolí parku poměrně velké množství - zda je pro ně přijatelnější přijít si pohrát se zvířaty procházkou ke Střelnici nebo se vypravit autem až do Vestce.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) nebyl zatím při jednání s úředníky Regionální rady ROP Severovýchod úspěšný a Chrudim tak nedostane ve slíbeném termínu poslední část dotace na Muzeum barokních soch (Mubaso). Slib radnice, že bude do půli září v této záležitosti jasno, vyšel tedy naprázdno.

Řezníčkovi se před úředníky nepodařilo obhájit některé vícenáklady, které vznikly až při samotné realizaci projektu. Z větší části byly ale vynucené okolnostmi - například při geologickém průzkumu se narazilo v bývalém kostele sv. Josefa na větší množství lidských kostí ve staré jímce, nebo bylo nutné restaurovat objevené historické fresky či narušenou vazbu střechy.

Úřadu Regionální rady vadí ale zejména jiná technologie kina, která byla nakonec v Mubasu zvolena, a také skutečnost, že byl v muzeu navýšen oproti původnímu projektu počet toalet. Právě kvůli těmto záležitostem je nyní ohrožen doplatek dotace ve výši 12 a půl miliónu korun. Regionální rada ROP Severovýchod si proto nechala ještě čtrnáctidenní lhůtu, než se k celé záležitosti vyjádří a zaujme konečné stanovisko.

Město tak nemá podle všeho situaci pevně v rukou a reálně mu hrozí, že bude muset nakonec vše dofinancovat ze svého. Nikdo také neuvedl, na čí popud se Úřad Regionální rady pustil do tak zdlouhavé a zevrubné kontroly, která zatím vyznívá pro Chrudim spíše nepříznivě.

Mubasu rozhodně neprospěla na začátku tohoto volebního období výměna celého realizačního týmu, který projekt odstartoval. Ten byl potom sice novými lidmi dotažen do konce, ale jen s velkými obtížemi a ve velkém časovém skluzu. I tato skutečnost mohla projekt znepřehlednit a způsobit rozdíly mezi původním záměrem a konečnou podobou Mubasa, na kterých teď úředníci bazírují.

Městu se také od doby otevření muzea dosud nepodařilo uvést původní projekt do života. Měl být nejen samofinancovatelný, ale i zčásti jinak zaměřen než v současnosti. Rozpačitá je především jeho dramaturgie i propagace. A právě tyto skutečnosti mohou mít výrazný vliv na velmi mizivé návštěvnosti Mubasa, která činí v průměru jen asi 200 lidí za měsíc. Pro srovnání - Muzeum loutkářských kultur v Břetislavově ulici navštíví ročně asi desetkrát více návštěvníků!

Radnice se nyní v novém koaličním složení rozhodla ambiciózní projekt, který skomírá, oživit. Úkolu se ujal bývalý starosta města a současný poslanec a nový místostarosta pro kulturu, školství a památkovou péči Jan Čechlovský (ODS), který chce spolu se svým týmem přilákat do Mubasa laickou i odbornou veřejnost. Připraven je rovněž jednat o obměně zdejších soch a připravit podmínky pro fungování budoucí restaurace, která je zde například nutná pro konání svatebních obřadů.

Mubaso vybudovala Chrudim s pomocí téměř 40miliónové evropské dotace, přičemž celkové náklady dosáhly výše asi 76 miliónů Kč. Tento víceúčelový komplex, podporovaný Evropskou unií, získal loni v listopadu zlatou cenu v mezinárodní soutěži LivCom Awards mezi zhruba sedmdesáti projekty z celého světa, z nichž některé dosahovaly hodnoty řádově v desítkách miliónů dolarů - například zrekonstruovaný sportovní komplex na Tchajwanu. Uvedené ocenění za Mubaso převzal v jihokorejském Soulu starosta Řezníček.

Chrudim - Nedávno jsme informovali o věcech evidovaných oddělením ztrát a nálezů chrudimské radnice. Kromě obvyklých peněženek, klíčů, mobilů či dokladů se tu však ukrývají i mnohem kurióznější předměty.

„Velkou radost měl například pán, který ztratil zapůjčenou vzduchovou pistoli. Nenapadlo ho hned zajít na služebnu městské policie a zeptat se strážníků, jestli se jim náhodou nepodařilo zbraň najít. Nakonec se mu to vyplatilo, takže byl viditelně potěšen,“ popisuje radost přechodného majitele vzduchovky pracovnice Městské policie Chrudim Jana Jirásková, která pečuje o nalezená kola, batohy a další věci.

Náladu pozvedne podle Jiráskové i znovu nalezená platební karta. Kdo někdy trnul hrůzou, zda mu mezitím někdo "nevybílil" jeho konto v bance s pomocí plastového miláčka, jistě chápe radost kombinovanou s úlevou.

Ztratit však ostatky nebožtíka, to se jen tak někomu nepodaří. „Velmi kuriózní byl nález dvou pozinkovaných uren. Dokonce nás kvůli tomu navštívila i Česká televize a natočila se strážníkem, který je našel, rozhovor. Ten shodou šťastných náhod viděl v televizi i majitel zmiňovaných uren, takže mu mohly být v pořádku předány,“ uzavírá Jana Jirásková. 

Chrudim - Rada města doporučí příští týden zastupitelům, aby odsouhlasili případné navýšení věcného daru 100 tisíc Kč, poskytnutého na opravu zdejšího židovského hřbitova do kasy Židovské obce v Praze, a to o dalších, maximálně 50 tisíc korun.

Podmínkou je, že budou tyto peníze zajištěny rozpočtem města a vynaložení těchto prostředků bude nezbytné pro dokončení dílčí opravy objektu hřbitova v letošním roce.

Rekonstrukce má zahrnovat restaurátorskou opravu pískovcového ukončení zdi, dále opravu fasády na márnici a branách, a také na zadní straně uličního štítu - vše z vnitřní části hřbitova. Opravit přijde rovněž střecha márnice a odvést dešťová voda do okapových svodů. V návaznosti na cenovou nabídku a počasí bude možná provedeno i odkopání a zhotovení drenáže kolem zdi hřbitova.

[[img:chrn_fullwidth:1966:Hřbitov po opravách prokoukl.  Foto: Chrudimské noviny]]  

Židovský hřbitov vznikl v Chrudimi v 19. století. Jeho základní kámen byl položen 14. října roku 1889. Počátkem následujícího roku byl pak otevřen za účasti tehdejších městských hodnostářů a hradeckého rabína Kohna. V této době měla Židovská obec v Chrudimi zhruba 200 členů. Hřbitov zachovává svoje dispozice, které měl v době svého založení, až do současnosti. Od roku 1998 je postupně opravován na náklady vlastníka, kterým je Židovská obec v Praze. Financovat tyto opravy pomáhá i město a dobrovolníci.

Chrudim - Od pátku 21. září bude od 18 hodin až do pondělních čtyř hodin ráno uzavřena nejfrekventovanější křižovatka ve městě - na Bídě. Důvodem je její celková rekonstrukce. Vyměnit přijde kompletně její zvlněný povrch a opraveny budou i zdejší kanalizační šachty.

Město se tak rozhodlo rekonstrukcí kruhové křižovatky zareagovat na kritiku motoristů, kteří si stěžovali, že tu jsou vlivem těžké nákladní dopravy vyjeté hluboké koleje a jámy, v nichž se často drží voda. Opravu nyní provede společnost M - Silnice, která si přizve na pomoc i vodárny.

V daném případě půjde o úplnou uzavírku křižovatky, která odsud vyloučí v uvedeném čase veškerou dopravu mimo MHD. Objížďka pro osobní auta ve směru od Pardubic v délce 4,2 km povede kolem Vestce a přes kruhovou křižovatku u Lidlu. Dostat do Chrudimi se bude možné také po "okrskách" přes obec Dřenice a chrudimskou místní část Markovice.

Pro nákladní automobily povede objízdná trasa od Pardubic v délce 19,5 km přes Popkovice, Nový Dvůr u Heřmanova Městce, Bylany a Markovice do Chrudimi. Autobusy MHD pak budou staveništěm normálně projíždět. Pouze v neděli 23. září vynechají při přepravě pasažérů autobusové zastávky v Městských sadech, v Tovární ulici a na Masarykově náměstí.

Radnice zvolila víkendový termín pro rekonstrukci páteřního kruhového objezdu ve městě záměrně. Provoz nákladní i osobní dopravy je totiž v těchto dnech minimální a tak se nepředpokládá možný dopravní kolaps, který by ve všedních dnech v Chrudimi zcela jistě nastal.

Křižovatku na Bídě přitom čekají v budoucnu ještě další změny. Město by zde rádo umožnilo lidem bezpečnější přecházení vozovky a tak se chystá přemístit zdejší přechody pro chodce dál od kruhové křižovatky. Na vzdálenějším přechodu pro chodce na Masarykově náměstí má pak v úmyslu zřídit bezpečnostní ostrůvek.

Příloha: 

Rozhodnutí odboru dopravy Pardubického kraje

Chrudim - Ještě před vyhlášením restriktivních opatření, zakazujících prodej nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 20 procent, se v Chrudimi objevilo jedno podezření na otravu metylem.

„Podezření, že by tento pacient skutečně utrpěl otravu metylalkoholem, jsme však po důkladných rozborech obsahu lahve, jejíž obsah konzumoval, zcela vyloučili,“ říká Eliška Říhová z oddělení hygieny výživy chrudimské pobočky Krajské hygienické stanice Pardubického kraje.

Podle Říhové probíhají nyní na Chrudimsku intenzivní kontroly prodejců a odebírání vzorků u podezřelých lahví. "Do kontroly jsou vedle hygieniků zapojeny v bývalém okrese také orgány policie, celní správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jež společně koordinují kroky k ještě efektivnějším výsledkům. Prozatím tedy není žádný důvod k panice - všechny odebrané vzorky byly zatím nezávadné,“ uklidňuje konzumenty tvrdého alkoholu chrudimská hygienička.

Chrudim - Známý chrudimský zušlechťovatel kvalitních destilátů a odborník na slovo vzatý, Petr Šlosar, vysvětluje původ zrádného metylalkoholu a důvod, proč se do lahví s rumem nebo jemnou vodkou dostal. Za vším byla podle všeho snaha podvodníků co nejvíce maximalizovat svoje zisky.

„Methanol čili methylalkohol je nejnižší alkohol odvozený od methanu. Během kvašení dochází k jeho nepatrnému vzniku štěpením dlouhých řetězců galakturonové kyseliny. Zmíněná kyselina je pak součástí pektinu - což je sacharid obsažený v ovoci - a k jejímu štěpení dochází vlivem enzymů,“ oprašuje Šlosar znalosti chemie.

[[img:chrn_fullwidth:1855:Petr Šlosar.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Nepatrné množství metylalkoholu v barelech s kořalkou ale podle Šlosara rozhodně nebylo. Výrobce pochybného pití ho do nich tedy musel přidávat ve velkém. Jak výrobce destilátů dodává, je tento postup snadno vysvětlitelný.

„Ethylalkohol, též ethanol, lidově líh je poměrně drahá sloučenina, protože se na ni vztahuje daň. Zatímco výrobní cena methanolu i ethanolu je asi 20 korun za litr, tak daň z lihu je zhruba 286 Kč. Takto přijde jeden litr lihu asi na 300 korun, zatímco methanol je mnohonásobně lacinější. Nějaká skupina osob se prostě chtěla co nejvíce obohatit a neměla patřičné znalosti o tom, co by se mohlo stát,“ odhaduje Petr Šlosar.

Chrudim - Nevyužitá budova bývalého psího útulku Alík, která byla provozována ochránci přírody z chrudimské organizace Habrov, by se měla brzy proměnit v ZOO koutek plný zvířat.

Podle šéfa „ochranářů“ Tibora Schwarze jsou takové koutky běžné po celé Evropě.

„Tento mám už od dětství, jelikož jsem takový ZOO koutek pravidelně navštěvoval se svými rodiči. Moc jsem se tam vždy těšil, že si nakrmím ovce, pohladím kozu, nebo pohraji se zvířátky. Na návštěvě nizozemského Ede a okolních měst jsem si všiml, že jsou zde takové ZOO koutky samozřejmostí. V Holandsku přitom existuje velmi ladný vztah k zemědělství. Nenalezl jsem tam třeba velké rozlehlé sklady, supermarkety a parkoviště na úrodné půdě, jak tomu bývá bohužel často u nás,“ říká Schwarz.

[[img:chrn_fullwidth:1952:Bývalý útulek Alík.  Foto: Chrudimské noviny]] 

A tak se partnerství s Nizozemci promítlo do jeho dalšího z nápadů, který by měl vylepšit život v Chrudimi. Po zániku psího útulku, provozovaného dlouhé roky ochránci přírody, se tak naskytla rázem volná budova, která má dostatečné zázemí pro zajištění nových nájemníků - ovcí, králíků, koz, křepelek, slepiček, kachen a dalších zvířátek.

„ZOO koutek bude doplněn o klubovnu s malou knihovničkou o přírodě, voliérou s andulkami, případně teráriem nebo akváriem s dalšími živočichy. Bude to místo, kde lze trávit volný čas s dětmi, kam mohou chodit na procházky školy, školky a veřejnost. Máme připraven i výukový program, děti si budou moci zvířátka pohladit a nakrmit, přičemž hodláme spolupracovat i s různými sociálními neziskovkami, jejichž klienti by se zde mohli v určitém čase realizovat tak, jao je to běžné například v zahraničí,“ vyjmenovává Tibor Schwarz možnosti využití nového zařízení.

[[img:chrn_fullwidth:1953:Zde by měl ZOO koutek vyrůst.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Chrudim - Zhruba před týdnem jsme informovali o neutěšeném stavu ramene Chrudimky v blízkosti parku Střelnice, které se obecně označuje jako „náhon“. Místní si zde stěžují na nekorektní jednání radnice i údajného vlastníka toku - Povodí Labe.

Vyjádření mluvčího Povodí Labe Václava Jiráska, které je podle města majitelem, se nyní podařilo konečně získat. Mluvčí Jirásek tvrdí, že je zmiňované rameno Chrudimky bezejmenným vodním tokem, který patří nejspíše k mlýnu. Vlastníkem mlýna je pak Antonín Podhájský, jemuž pravidelně svod dešťové kanalizace podemílá břehy jeho zahrady.

[[img:chrn_halfwidth:1955:Mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek]] 

„K neutěšeného stavu koryta náhonu uvádíme, že v místě naproti bývalému mlýnu se nachází odlehčení z jednotné kanalizace města Chrudim, kde při každém větším dešti dochází k přetékání do vodního toku. Takových odlehčovacích zařízení je po celé Chrudimi několik. V jejich případě je třeba se obrátit na jejich majitele, kterým je VaK Chrudim,“ vysvětluje majetkové vztahy mluvčí Jirásek.

Podle něj je pak majitelem zaneseného jezu důchodce Antonín Podhájský. „Ve věci zaneseného náhonu sdělujeme, že rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje se nejedná o vodní dílo, ale o vodní tok. Na tomto bezejmenném vodním toku stojí stavidlový jez navazující na bývalý mlýn. Do zmíněného nadjezí zaúsťuje výše zmíněný kanalizační odlehčovač. Nadjezí jezu je silně zaneseno, prakticky po přepadovou hranu jezu.

Povodí Labe není vlastníkem zmíněného jezu, ani mu není znám jeho vlastník. Jez v minulosti sloužil ke vzdouvání vody pro mlýn, v jehož blízkosti se nachází. Proto se domníváme, že je majitelem jezu majitel bývalého mlýna. Podle zákona o vodách je vlastník tohoto vodního díla povinen udržovat na vlastní náklady v řádném stavu jak dno a břehy v oblasti vzdutí, tak se i starat v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky,“ popisuje Jirásek povinnosti plynoucí ze zákona o vodách.

[[img:chrn_fullwidth:1865:Nezbyde Podhájskému, než objednat bagr na vlastní náklady?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Právní rozbor sice nemáme k dispozici, ale v praxi by výše uvedené znamenalo, že bude muset Antonín Podhájský na své náklady nechávat odstraňovat nánosy, které do nadjezí přinesla dešťová kanalizace, vlastněná firmou se stále se zvyšujícím ziskem - tedy chrudimským VaKem.

„Vyžaduje-li to veřejný zájem, pak doporučujeme, aby se město Chrudim, či samotní občané obrátili na příslušný vodoprávní úřad s podnětem zjednání nápravy při plnění povinností vlastníka jezu,“ uzavírá mluvčí Povodí Labe „kauzu“ se zaneseným jezem.

 Kvalita vody, v níž se pravidelně objevují nerůznější odpadky a exkrementy havranů je podle rozborů prováděných Povodím zcela v normě.

„Co se týká vyhodnocení jakosti  vody Chrudimky v profilech sledování jakosti povrchových vod „nad a pod“ místem vypouštění v lokalitě Střelnice do náhona, tak lze konstatovat, že jsou v drtivé většině ukazatelů splněny normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod.“