Pardubický kraj – Dveře všech nemocnic Pardubického kraje, a tím i Chrudimské nemocnice, se od neděle konečně znovu otevřely, protože počet nemocných má i přes jejich vysoký počet dle údajů Státního zdravotního ústavu v 10. týdnu roku 2025 klesající tendenci. Zákaz návštěv v nemocnicích trval plošně přesně jeden měsíc a čtrnáct dnů. 

[[img:chrn_fullwidth:26054:Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje]]

Sezóna respiračních onemocnění ještě neskončila, a proto jsou návštěvníci i nadále žádáni, aby použili v prostorách nemocnice přiměřenou ochranu dýchacích cest. Zákaz návštěv už ale neplatí. Kvůli zvýšenému výskytu respiračních onemocnění trval od 26. ledna do 9. března.

[[img:chrn_fullwidth:26055:Zdroj: Státní zdravotní ústav]]

Ještě v období od 28.2. do 6. 3. (10. týden 2025) podle údajů Státního zdravotního ústavu vykazovalo kromě okresu Jičín nejvyšší počty nemocných s příznaky chřipky na 100 tisíc obyvatel právě Chrudimsko a kvůli tomu souhrnně i celý Pardubický kraj, oproti předchozímu týdnu ale došlo k poklesu nemocných. Epidemiologická komise NPK se proto už ke konci týdne rozhodla, že není důvod zákaz návštěv prodlužovat.

[[gal:26046]]Zdroj: Město Chrudim

Starosta ve svém projevu zdůraznil, že posuzování historie vyžaduje odstup, a proto se záměrně vyhnul srovnávání Masarykova odkazu s dnešními geopolitickými výzvami. Tento přístup lze chápat jako snahu zachovat důstojnost pietního aktu a sjednotit publikum. Zmínka o tom, že Masaryk mohl upadnout do zapomnění, však vyvolává otázky. Kdyby první světová válka skončila jinak, Masarykův osud by se pravděpodobně vyvíjel odlišně, ale jeho odvaha a intelektuální vliv by zcela jistě zanechaly odkaz v historii pro budoucí generace.

Projev Františka Pilného byl důstojnou připomínkou Masarykova významu. Otázkou však zůstává, zda by Masaryk v dnešní době zůstal také u neutrálních slov, nebo by riskoval více. Jeho odvaha a ochota čelit riziku jsou inspirací, která nás vybízí k zamyšlení nad tím, co jsme sami dnes ochotni udělat pro svobodu a demokracii.

Přepis projevu k dispozici:

„Víte, já jsem mluvil s jedním historikem a on říká, že historie se dá posuzovat buď po padesáti nebo po sto letech, takže srovnávat to dneska s tím, co se děje na Východě, nebo na Západě, je velice těžké a záměrně to tady nebudu dělat a nebudu nikoho jmenovat z úcty k Tomáši Garriguovi Masarykovi.

O čem tady chci mluvit, jsou emoce, možná vám to nepřijde, ale když si v dnešním světě přečtete, že kdybychom měli takového prezidenta, který je teď na Západě, na Východě, jak bychom se měli. A to jsme u té historie, u těch padesáti let a u těch emocí. A i Masaryk sám se s těmi emocemi musel vypořádat. A dovolte mi, abych tady připomněl tři věci z jeho života, kde on stál přesně na druhé straně těch emocí.

Jednou z těch věcí bylo jít proti proudu, kde byl přesvědčen o své pravdě. Například u rukopisů, které byly svého času klenotem národa, praporem vlastenců a motorem národního sebevědomí. Nicméně to byly padělky. A Tomáš Garrigue Masaryk spolu s hrstkou jiných vědeckých osobností vědecky zdůvodní, že jde ve skutečnosti o podvrhy a stál si za tím. Čili byl proti všem, kdy nedal na užitečnou lež proti neužitečné nepravdě a tady se vyvaroval těm emocím, kdy všichni si říkali, super, máme rukopisy, je tady nějaká linka českého národa. Nebál se toho.

Dále bych připomenul jeho osobní statečnost ve věci hilsneriády. Masaryk se postavil proti šířené spekulaci o rituální vraždě Leopolda Hilsnera na Anežce Hrůzové z Polné. Hilsner byl svým způsobem osoba budící oprávněný odpor, osoba, která vyvolávala antipatie i Masaryka samotného. Přesto, když důkazy hovořily v jeho nevinu, se za něj postavil. Nedal se strhnout těmi emocemi, jak jsem o nich hovořil, a tím, co si myslí většina. Byl i mezi svými za to odsuzován, na veřejnosti na něj byla pořádána štvanice, byla mu rozbita okna jeho vlastního bytu za to, že brání Hilsnera. Přesto, z hlediska historie, měl pravdu. Šlo o princip.

A konečně: Vezměte si, v jakém byl postavení. Dnes máme 175. výročí, narodil se v roce 1850, za první světové války mu tedy bylo zhruba 65 let, univerzitní profesor, který si mohl v klidu dožít na univerzitě, bádat nad vědeckými věcmi, hovořit se svými žáky. Nevěděl, jak dopadne první světová válka, jak se situace bude vyvíjet. Kdyby dopadlo jinak, třeba i nějakým mírem, smírem, kompromisem, tak on mohl upadnout do zapomnění a co hůř, nemuselo se mu už tak dobře žít jako předtím. Mohl jít do vyhnanství. Ty příklady z historie tady jsou, třeba Komenský a podobně. On přesto stál za svojí pravdou, věřil tomu, že Československý stát vznikne, věřil tomu, že Češi a Slováci budou mít svůj společný stát a šel si za tím.

Tím neříkám, že by Masaryk byl člověk bez chyb, vůbec ne. O těch tady teda mluvit nebudu. Ale to, co dokázal, pro nás všechny, za to že máme dnes samostatnou Českou republiku, ta je přímým pokračovatelem tehdejšího Československa, za to si zaslouží úctu. Děkuji vám, že jste přišli. Děkuji vám, že si každoročně připomínáme jeho narození, děkuji vám i za to, že si každoročně připomínáme 28. říjen, neb to vše patří k české státnosti. Je to naše právo mít svoji republiku, hovořit českým jazykem, a tak dále. Děkuji."

Chrudim – Chrudimský odbor dopravy měl v těchto dnech nečekanou návštěvu. O umístění radaru uvažuje další obec v okrese Chrudim! Na konci února se kvůli tomu vypravili jednat na chrudimský úřad zástupci obce Vápenný Podol. 

Na území obce Vápenný Podol se od ledna 2020 do prosince 2024 stalo přesně 39 nehod, z toho s těžkými následky na zdraví bylo 15, ani jedna z nich ale nebyla způsobena překročením rychlosti. Přesto chtějí měřit rychlost na území obce, kterou protíná silnice 341. Proč?

„Jezdíte na Seč? Pokud ano, tak velmi pravděpodobně projíždíte přes Vápenný Podol,“ psala zastupitelka obce Lenka Španihelová na sociální síti lidem. „Protože z předběžného průzkumu vyšlo najevo, že zatížení obce dopravou je až pětkrát vyšší než v sousedním Hrbkově, rozhodli jsme se situaci řešit,“ a dodala, že nejvyšší naměřenou rychlostí bylo dokonce 124 kilometrů za hodinu a dopravní zátěž souvisí s provozem v Prachovicích. Tak jednoduché to ale s umístěním radaru nebude. Obec Vápenný Podol ještě bude muset úředníky a zastupitele o oprávněnosti svého záměru pořádně přesvědčit: Ještě jednou a důkladněji změřit dopravní zátěž pro posouzení dopravní policií a pak teprve si  může znova svoji žádost obhájit před úřadem, což se neobejde ani bez schválení na obou zastupitelstvech.

Kromě Vápenného Podolu v současnosti dlouhodobě usiluje o umístění radaru i obec Rosice u Chrasti, která také měří počet překročení rychlosti aut projíždějících obcí. Na Chrudimsku už fungují radary v Zaječicích a Hrochově Týnci. Všechny vybrané pokuty se ale po odečtení nákladů ze 70 procent ukládají do Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu. A obce, v nichž se měří, z toho nakonec nemají skoro nic.

Pardubický kraj – Asi nejožehavějším tématem na jednání krajských zastupitelů byla otázka na další směřování nemocnic Pardubického kraje v rámci Programového prohlášení Rady Pardubického kraje v novém volebním období 2024–2028. Otázka na dostupnost akutní zdravotní péče ve všech pěti nemocnicích na sebe nenechala dlouho čekat. Aneb: Primární péče všude, akutní jen někde? Mezi lidmi totiž opakovaně koluje informace, že dvě z pěti nemocnic by do budoucna měly fungovat v režimu následné péče. Odpověď Pavla Štefky (ANO 2011) na otázku Rostislava Šťastného (Strana PRO), ale ani zápis z jednání krajského zastupitelstva pochybnosti neukončila. Politici spolu hrají slovní fotbal. Ale specializovaná akutní péče není to samé jako primární péče. A právě jen o tu se kraj v čele s hejtmanem a radním pro zdravotnictví zaručil, že bude i nadále ve všech pěti nemocnicích zajišťovat.

[[img:chrn_fullwidth:24328:Ukázka přístroje DaVinci při otevírání urgentního příjmu v březnu 2024.  Foto: Chrudimské noviny]]

Akutní péče není primární péče

Rostislav Šťastný (Strana PRO) se na posledním jednání krajského zastupitelstva zeptal, zda bude kraj i nadále zajišťovat akutní zdravotní péči ve všech svých pěti nemocnicích.

Akutní péče není tradičně zahrnuta do primární péče, která se zaměřuje hlavně na prevenci, diagnostiku a léčbu běžných onemocnění a zdravotních problémů v prvním kontaktu s pacientem, i když do ní může být okrajově zahrnuta, spíše je zaměřená ale na dlouhodobou péči a prevenci.

[[img:chrn_fullwidth:24332:Nový urgentní příjem je jasným důkazem, kam směřuje koncepce zdravotnictví kraje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zachována bude primární péče

„Právě z důvodu obavy o snížení počtu nemocnic akutní péče z pěti na tři (dle šeptandy) jsem vznesl dotaz na zastupitelstvu směrem k hejtmanovi,“  vysvětlil Rostislav Šťastný. „Pan hejtman Netolický i pan radní Štefka sdělili, že se nic rušit nebude. Přesto pochybnosti zůstávají, a tak nadále budu kroky kraje pečlivě sledovat,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:24331:Vstupní hala urgentního příjmu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Politici spolu hrají slovní fotbal

Pavel Štefka (ANO 2011) na jednání řekl: „Zdravotnická koncepce a role jednotlivých nemocnic se může měnit, ale žádná se nebude rušit,“ což podle bývalé radní pro oblast zdravotnictví Michaely Matouškové (STAN) zní jako značně „alarmující" sdělení. Rušení nemocnice v Chrudimi ani Litomyšli dle jejího vysvětlení nikdy ani vzhledem k přijatým dotacím EU, které mají svou dobu udržitelnosti, nebylo na pořadu dne. 

Otázka už není jestli, ale kdy?

„Vždy jsem bojovala za zachování akutní péče v Chrudimské i Litomyšlské nemocnici, protože by to za určitých podmínek možné bylo. To ale nebude cílem v současnosti,“ dodala Matoušková.

K tomuto cíli ale vývoj směřuje už dávno, pokud jde o akutní péči, která se zaměřuje na okamžitou a intenzivní léčbu vážných zdravotních stavů. Obvykle se poskytuje ve specializovaných nemocničních zařízeních oddělení urgentního příjmu: A ten minulý rok na jaře nově otevřeli v Pardubicích.

Chrudim – V parlamentu se v těchto dnech u kulatého stolu konalo další z jednání týkající se potřebných změn zákonů pro kočky. Jako vzorový příklad dobré praxe pro ostatní tu byl mimo jiné díky zavedení fungujícího systému kastrací koček ve spolupráci s širokou veřejností zmiňován chrudimský útulek pro kočky a psy.

[[img:chrn_fullwidth:26024:]]

Včerejší zasedání u kulatého stolu zaměřeného na změnu zákonů pro kočky sice zatím ani přes petici stále nepřineslo zásadní pokrok, podle zúčastněných zástupců z řad aktivní veřejnosti snažící se o lepší život a větší ochranu koček alespoň nadějný příslib. Jednání prý bylo klidné, věcné a důstojné. Jako příklad dobré praxe tam ale také zazněla důležitá informace o Útulku Chrudim, který byl prezentován jako vzorový model v řešení problematiky toulavých a opuštěných koček. 

Koncept kastrací toulavých a opuštěných koček, který se ve spolupráci s veřejností uplatňuje v Chrudimi, mnohé z přítomných zaujal svým sice minimalistickým, ale funkčním konceptem, který by prý mohl sloužit jako budoucí vzor pro ostatní útulky. „Jejich přístup, který klade důraz na aktivní spolupráci s veřejností, je inspirací pro další organizace. Mé otázky byly zodpovězeny beze zbytku a byla jsem příjemně překvapena profesionálním přístupem a efektivitou jejich práce,“ uvedla například Alžběta Poláková Šmídová, která zde zastupovala spolek Dočasky DeDe. Chrudimský útulek před měsícem osobně navštívil poslanec a starosta obce Vysočina na Chrudimsku Tomáš Dubský (STAN), který kulatý stůl společně s Peticí pro kočku připravil.

Z PETICE vyplývají následující požadavky:

1. Vytvoření centrální evidence koček.

2. Povinná identifikace a registrace koček prostřednictvím mikročipu do této evidence.

3. Uzákonění povinné kastrace všech volně žijících i domácích koček s přístupem ven, kromě jedinců určených k registrovanému chovu. Tato povinnost se má týkat všech odpovědných orgánů, institucí, samosprávných celků, osob, majitelů i útulků. Kastrace by prováděli veterináři současně s aplikací identifikačního čipu a zavedením kočky do centrální evidence.

4. Povinná registrace majitelů koček: Zavést povinnou registraci majitelů, kteří chovají 3 a více koček samičího pohlaví starších 5 měsíců.

5. Státní dotační program: Vytvořit státní dotační program na úhradu kastrací pro obce (inspirace z Španělska: DSA/1352/2022).

6. Zákonná povinnost obcí a měst k odchytu toulavých a opuštěných koček, ve spolupráci se spolky, veterináři a útulky, a k úhradě kastrace a nutné veterinární péče.

Chrudim – Všímavý čtenář zaslal do redakce fotografii ze své procházky po městě Chrudim, aby upozornil na nešvar, jak to v Chrudimi často chodí. Vypadá to skoro jako škoda po zemětřesení, ale pravou příčinu, proč se v zemi náhle místo zachování neporušené mozaiky objevily pukliny, by měl znát stavební dozor, který na práci dohlížel.

Zatímco pro odpovědné osoby bude náš všímavý čtenář spíše nepohodlným svědkem, stát se to někomu jinému, v lepším případě by z toho vyšel ten, kdo si platí, pomineme-li nevhodný lidový termín, „pojištění proti odpovědnosti”. Jak se ukázalo už na konci listopadu, když se totiž nechají žulové kostky takzvaně bez dozoru, mohou se na nerovném a neudusaném povrchu, při současném výkyvu teplot a vlhkosti, velice snadno rozpohybovat, aniž by k tomu bylo potřeba magie nebo asistence zemětřesení.

[[gal:26008]]

Na Žižkově náměstí, kde pokládka dlažby po vysazení jerlínu probíhala, se proto bude po zimě opravovat dlažba na druhý pokus. Odbor investic už kvůli tomu oslovil firmu, s kterou tento týden podepsal smlouvu, a do 7. března se musí za 129 198 korun chodník na ploše 21,5 metrů čtverečních položit znova.

Chrudim – Zastupitelé města Chrudim se museli v pondělí rozhodnout, jestli utratí přes jeden milion korun za odkup prodejny čerpadel Lokar, která stojí v cestě další etapě rekonstrukce sportovní haly, napojené na budoucí parkovací dům, nebo budou riskovat ještě dražší řešení. Prodejna se bude muset kvůli novému vstupu do haly zbourat.

[[img:chrn_fullwidth:26019:Vizualizace dokončené rekonstrukce sportovní haly.  Zdroj: MěÚ Chrudim]]

Dalšímu postupu v rekonstrukci sportovní haly do pondělí bránila prodejna Lokar. Protože zastupitelé odkup prodejny čerpadel po kladném vyjádření finančního výboru společně odhlasovali, v cestě už naštěstí nic nestojí. Nájemní smlouvu vytvořenou ještě s TJ Sokol nebylo ani po převzetí městem Chrudim totiž možné vypovědět a soudní spor nakonec vyústil v dohodu. Majiteli bude vyplaceno 1,1 milionu korun, ačkoli původní cena dle znaleckého posudku, na které opakovaně trval i jeho právní zástupce při jednání s městem Chrudim, byla 1,55 milionu korun. Jiné řešení by se mohlo městu ještě více prodražit a navíc se stát paskvilem, kdyby se nepodnikly tyto kroky, jak se vyjádřil zastupitel Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:26020:Vizualizace parkovacího domu do dokončení rekonstrukce sportovní haly.  Zdroj: MěÚ Chrudim]]

„Prodejna je závadou v budování sportovní haly a jejího zázemí i v příjezdu do haly,“ osvětlil důvody úplatného převodu na město místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011). Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil, že objekt musí být zbourán v rámci další etapy rekonstrukce kvůli novému vstupu do sportovní haly. Zastupitelé po té odkup jednomyslně schválili. „Doufám, že to bude tečka za touto kauzou,“ dodal starosta.

Chrudim – Sportovní areály města Chrudim se mohou letos pochlubit rekordním počtem návštěv venkovního veřejného kluziště. Za sezonu si sem přišlo zabruslit skoro třikrát tolik lidí než minulý rok. Uzavření kluziště bylo naplánováno až na úplný konec února, ale kvůli nepříznivému počasí a tajícímu ledu bude muset být pravděpodobně nadobro uzavřeno už o tři dny dříve. Letošní sezóna se ale opravdu vydařila.

[[img:chrn_fullwidth:26017:Kluziště přilákalo letos třikrát tolik návštěvníků než minulý rok.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Návštěvnost na venkovním kluzišti byla oproti loňském roku výrazně vyšší. Počasí nám přálo,“ zhodnotila ekonomka Sportovních areálů města Chrudim Jana Odehnalová. „Zatímco v loňském roce si přišlo zabruslit 4172 návštěvníků, do 20. února jich bylo 12 653. Sportovní areály utržily na vstupném více jak 600 000 korun,“ uvedla. „Uzavření kluziště bylo plánované na 28. 2. 2025, ale vzhledem k počasí je možné, že k uzavření dojde dnes, protože již není v našich silách kluziště udržet pro bezpečné bruslení,“ dodala.

Chrudim – Prodej posledního z městských pozemků vhodných pro komerční účely v Průmyslové zóně Chrudim-západ už se završil. Město Chrudim v těchto dnech podepsalo kupní smlouvu se společností Sandix za 6,8 milionu korun včetně DPH.

Celkem se po novém geodetickém vyměření prodala plocha 5,624 metrů čtverečních. Společnost nekoupila pozemek za hotové, ale na hypotéku. Zároveň se zavázala, že bude v budoucnu s městem Chrudim spolupracovat v případě, že by se v lokalitě stavěl chybějící chodník. Ten by byl potřeba v souvislosti s plánovaným propojením průmyslové zóny a Čáslavské ulice.

Za odkup pozemku vedeného jako ovocný sad chtělo město po budoucím novém majiteli 1000 korun za metr čtvereční, což vzbudilo u zastupitele Jana Doucka (SNK-ED) podezření, zda to není cena nižší než obvyklá, ale po prověření se ukázalo, že je vše v pořádku. Zastupitelstvo tedy prodej v prosinci schválilo a město Chrudim se společností Sandix koupi podpisem 19. února stvrdilo.