Chrudim – Rodný dům nejvýznamnějšího chrudimského rodáka je první realizací, kde se město snaží aktivně přispět ke kultivaci reklamních označení provozoven včetně výloh a výkladců. Může tak sloužit jako vzor, jak lze k rekonstrukcím podobných památek přistupovat. Dům zároveň míří do klání o titul Památka roku, již uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska za nejlepší projekt a realizaci obnovy nemovité kulturní památky.

Ve druhé polovině 20. století byl vzhled domu čp. 124, stejně jako většina dalších v Široké ulici, poškozen odstraněním původního výkladce, jenž byl nahrazen nevzhlednými kovovými výlohami. Nyní však už kolemjdoucí po loňské rekonstrukci míjejí znovuobnovené dřevěné v duchu historických konstrukcí.

„Moc mne těší, že se konečně povedlo realizovat první rekonstrukci tohoto typu a že může napříště sloužit coby vzor pro ostatní domy v památkové zóně. Město k tomu vypsalo nový dotační program. Jeho smyslem je motivovat vlastníky k dobré péči, případně i k obnově, nemovitostí v památkové zóně. Pochopitelně za podmínek stanovených našimi památkáři,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011). Zmiňovaný projekt byl městem podpořen mimo uvedený dotační program, do dalších let však může být příkladem jeho vzorové realizace.

„Cílem je vnést do historického prostředí města Chrudimě kultivovaně řešená reklamní označení provozoven včetně výloh a výkladců. Taková cesta je nesporně náročnější a majiteli rodného Resselova domu patří velké poděkování za to, že do toho s námi šel,“ dodává starosta Pilný.

Podpora kultivovaného reklamního označení provozoven míří k pomoci s náklady spojenými s architektonickým návrhem a umísťováním reklamního a propagačního označení či zařízení provozoven v nemovitostech v městské památkové zóně. Město Chrudim jako poskytovatel se může finančně podílet na úhradě celkových uznatelných nákladů ve výši max. 80 % z uznatelných nákladů, které budou zahrnovat návrh i realizaci, nejvýše však 80 tis. Kč na jednotlivou akci.

[[img:chrn_fullwidth:17216:]]

„Zajímavostí z průběhu rekonstrukce je, že stav štukové výzdoby byl horší, než se během přípravy zdálo, a musely tak být vytvořeny její otisky a následně i formy pro výrobu kopií. Výsledná monochromní barevnost objektu zase vzešla z průzkumu dochovaných vrstev barevnosti,“ popisuje starosta Pilný.

Budova byla koncem 19. století přestavena a opatřena velmi bohatou štukovou výzdobou, tvořenou atikou s kuželkami, jemným zubořezem na parapetní římse a rostlinným motivem na konzolkách.

Celá rekonstrukce spočívala ve stabilizaci a doplnění štukové výzdoby, v osazení nových dřevěných výkladců, v obnově soklu a provedení klempířských prvků v mědi, přičemž zásadním pro úspěch této akce obnovy bylo znovuosazení nového dřevěného výkladce zhotoveného v duchu historických konstrukcí tohoto typu. Výsledný dojem ze zrekonstruovaného průčelí byl podtržen nově provedenou pásovou rustikou omítek, čímž bylo dosaženo celistvého a vyváženého dojmu celého průčelí.

Celkové náklady na obnovu činily 841 489 Kč vč. DPH, realizovali ji restaurátor BcA. Jaroslav Vrbata a Truhlářství Vrcha – František Říha. Dotace Ministerstva kultury z Programu regenerace činila 351 000 Kč, město Chrudim přispělo částkou 70 000 Kč, zbývající částku uhradil majitel domu.

Chrudim – Ekologicky čistou dopravu lze řešit různými způsoby. Sdílením aut počínaje, elektrobusy konče. O případném zavádění elektrobusů do městského provozu diskutovali členové dopravní komise rady města už v listopadu 2019. Možností, jak se touto výzvou popasovat, je samozřejmě mnohem víc.

Nejde ani tak o lehce fantasmagorickou představu trolejbusů využívajících částečně k pohonu baterie a zajíždějící do Chrudimě z Pardubic. V době dopravní špičky by jim totiž spíše pomohla vrtule a křídla než ekologicky přívětivý zdroj energie.

S tím, jak se přibližuje výběrové řízení na nového „dodavatele“ městské hromadné dopravy, přichází na přetřes i případná modernizace vozového parku. Jednou z možností jsou zmíněné elektrobusy, druhou autobusy na vodík. O tom, že vodíku patří budoucnost, není sporu. Dokonce se zdá, že bude využívanější než čistě „bateriový“ pohon. Jeden zásadní nedostatek však zavádění autobusů na vodík v rámci MHD v Chrudimi má. Peníze to nejsou – v rámci ITI jich prý bude dost. Problémem jsou absentující čerpací stanice, které by tento plyn nabízely.

Chrudim – O tom, že si město založilo svůj „sociální podnik“, v jehož rámci chtělo zaměstnávat ty, kdo obtížně hledají práci, Chrudimské noviny již informovaly. Lidé, kterým by tímto způsobem Chrudim poskytla nepřímo zaměstnání, měli uklízet ulice, pečovat o zeleň a provádět další nekvalifikované, leč potřebné práce. Městskému zastupitelovi Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim) se však na celém „podniku“ cosi nezdá.

„Podíval na ten slavný starostův Sociální podnik a našel jsem toto: Obchodní firma: Sociální podnik města Chrudim s. r. o. Adresa sídla: Sečská 809, 537 01, Chrudim  Chrudim III Identifikační číslo osoby: 09069429 Datum doručení výpisu podle §10 odst .4 živnostenského zákona:30. 03. 2020,“ uvádí Roman Málek.

„Zajimave je, co si nechali zapsat – zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. A ani po roce nějak není u ministerstva práce a sociálních věcí vedeno,“ dodává Málek.

Jako zajímavá skutečnost se proto jeví poslední usnesení rady města v působnosti valné hromady Sociálního podniku města Chrudim. Ta totiž schválila převod útulku pro opuštěná zvířata právě pod sociální podnik. Zaměstnanci, kteří v útulku pracují, se tak mávnutím „kouzelného proutku“ stanou zaměstnanci Sociálního podniku?

Chrudim – Jestli všechny reklamní cedule skončí v depozitáři času či na smetišti, nebo budou dál vesele hyzdit fasády historických domů v centru města a kazit dojem, je zatím nejisté. Město ale vydalo první vlaštovku, která možná celý proces urychlí. První změna nastala v případě rodného domu Josefa Ressela.

[[img:chrn_fullwidth:17217:]]

„Může sloužit jako vzor, jak lze k rekonstrukcím podobných památek přistupovat,“ uvádí tiskový mluvčí radnice, Aleš Prokopec. Město se tímto krokem snaží obnovit v centru města „kultivované výlohy“. Dům s číslem popisným 124 bude zároveň bojovat o titul Památka roku, kterou vyhlašuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska za nejlepší obnovu a projekt nemovité kulturní památky.

[[img:chrn_fullwidth:17181:]]

Město vypsalo nový dotační program: „Jeho smyslem je motivovat vlastníky k dobré péči, případně i k obnově, nemovitostí v památkové zóně. Pochopitelně za podmínek stanovených našimi památkáři,“ říká starosta František Pilný. Město se prý jako poskytovatel dotace může finančně podílet částkou do výše 80 tisíc korun.

Památkářku Ludmilu Novákovou jsme již s dotazem ohledně odborného postoje k rekonstrukcím historických domů kontaktovali, ovšem s odpovědí, že se vyjádří až prostřednictvím tiskové mluvčí Sylvy Drašnarové.

 [[img:chrn_fullwidth:17184:]]

V případě opravy rodného domu Josefa Ressela, na jehož obnově spolupracoval restaurátor Jaroslav Vrbata s Truhlářstvím Vrcha – František Říha, se na zaplacení celkové částky rekonstrukce, která činila 841 489 Kč, podíleli majitel domu, Ministerstvo kultury i město: Ministerstvo kultury poskytlo formou dotace z Programu regenerace 351 tisíc Kč a město přispělo částkou 70 tisíc Kč.

[[img:chrn_fullwidth:17187:]] 

Chrudim – Nutrie stále zaměstnávají chrudimskou veřejnost. Jaký je nejnovější vývoj? Část obyvatel města navrhuje radikálně zredukovat jejich populaci, protože sem nepatří. Objevily se už dokonce návrhy na vystřílení hlodavců a jejich následnou úpravu jako pečínku. Milovníci zvířat si však jejich likvidaci nepřejí. Radnice se potácí někde mezi.

Řešení je přitom jednoduché a zvolili ho politici i v jiných městech. Objednat u specializované firmy deratizaci a nutrie odstranit. Nemusí jít nutně o likvidaci fyzickou. Mnohde velké hlodavce jednoduše pochytali a odvezli neznámo kam. Zdejší úředníci a politici však volí poněkud jiné, podle všeho méně účinné metody.

[[img:chrn_fullwidth:17190:]]

O připravované vyhlášce, respektive doplnění vyhlášky o veřejném pořádku, Chrudimské noviny již informovaly. Dokument doplněný o nutrie a zákaz jejich krmení půjde do jednání městského zastupitelstva v pondělí 25. ledna. Tím však aktivity města v tomto směru nekončí. To chce totiž vést i válku ideologickou.

Na poslední loňském jednání komise pro komunikaci rady města dostal tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec za úkol vytvořit kampaň upozorňující na dokrmování nutrií. Sám ze své iniciativy navrhl, aby byla vytvořena v konfrontačnějším a mírně kontroverzním stylu. „Komisaři“ souhlasili, přičemž navržené řešení není považováno ani za příliš kontroverzní.

Chrudim – Obchodníci v centru města i jinde, když touží po zviditelnění své provozovny, umisťují před ni reklamní ceduli na nožičkách. Neděje se tak bez povolení radnice, protože jednoznačně jde o zábor veřejného prostranství. V normálních dobách takové podnikatele město kasíruje. Jako zábor veřejného prostranství se přitom dají brát i prakticky neustále „vystrčené“ popelnice. Na chodníky, před domy.

Zná to asi každý. Popelnice, které normálně většinově dlí uvnitř domů a domků, večer před tím, než si pro jejich obsah přijedou popeláři s kuka vozem, objevují se na chodnících. V takových chvílích se to dá pochopit – nikdo nebude brzy ráno vstávat a nádobu osobně předávat zaměstnancům technických služeb k vyprázdnění.

[[img:chrn_fullwidth:16804:Za toto obchodníci platí, pokud jim město poplatek neodpustí. Za popelnici na chodníku neplatí nikdo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bohužel, mnohé popelnice se za dveře nevrací a zůstávají stát na chodníku. Existuje přitom vyhláška z roku 2018, v níž stojí: K zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství je na veřejných prostranstvích zakázáno:

a) vylepovat a rozmísťovat plakáty, letáky, reklamní nebo propagační prostředky a jakékoliv jiné tiskoviny mimo výlepové plochy nebo mimo místa k tomu přímo určená;

b) ponechávání nádob na komunální odpad po termínu odvozu na veřejném prostranství bez souhlasu vlastníka tohoto veřejného prostranství,...

Kontrolují strážníci tuto povinnost a pokutují ty, kdo se proti vyhlášce prohřešili, nebo skutečně platí uštěpačné stížnosti těch, kdo tvrdí, že pouze vybírají pokuty za špatné parkování v okolí Resselova náměstí?

Chrudim – Město takové významnosti a historického kulturního bohatství potřebuje něco, co by ho jednoznačně charakterizovalo a případným návštěvníkům přiblížilo, s čím mají tu čest. Nabízí se otázka, zda je jednotný vizuál tím „něčím“. Současné vedení radnice si to evidentně myslí, a proto zadalo soutěž, z níž má jednotný vizuální styl města vyjít.

A podle všeho se zadařilo. Je totiž znám vítěz, respektive vítězka této soutěže, jakkoli samotný vzhled nového vizuálu prozatím město tají. K vidění bude poprvé v průběhu jednání městského zastupitelstva v pondělí 25. ledna.

Soutěže se zúčastnilo pět designérů: duo Daniel Vojtíšek a Vítek Škop, Studio PIXLE, Markéta Steinert, Martin Svoboda a Studio Colmo. Vítěze vybírala porota. Její nezávislou část tvořili doc. MgA. Kristina Fišerová, MgA. Pavel Frič (oba grafičtí designéři a pedagogové) a Mgr. Kateřina Přidalová, teoretička designu.

[[img:chrn_fullwidth:409:]]

Město Chrudim v porotě zastoupili starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti), poradní hlasy měli místostarostové Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a Aleš Nunvář (Piráti), radní Josef Káles (Chrudimáci), ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt a Aleš Prokopec za oddělení vnějších vztahů.

Jako vítězný byl jednomyslně schválen návrh Markéty Steinert, na němž porota ocenila nápaditost, hravost i přehlednost konceptu, zaujala rovněž barevnost, vycházející z obrázku veduty města od Josefa Ceregettiho.

V rozpočtu města na rok 2021 je na jednotný vizuální styl vyčleněna částka 595 tisíc korun.

Chrudim – Chovat se tak, aby životní prostředí netrpělo, proslavená Greta měla klidný spánek a navíc běžný člověk ušetřil finance. Jsou různé cesty k nižší uhlíkové stopě a krásnému, novému, zelenému světu. Také v druhém největším městě Pardubického kraje se cosi chystá.

Poté, co se současná radniční koalice rozhodla zohyzdit střechu historické budovy nové radnice na Resselově náměstí, je zde další, poněkud estetičtější návrh úspor a cesty k zodpovědnému chování. Dopravní komise rady města na svém posledním loňském jednání rokovala i o návrhu místostarosty zodpovědného za oblast dopravy, Piráta Pavla Štěpánka.

Jeho vizí je, aby ve městě byla zavedena možnost sdílení vozidel občany. Nejedná se tak o nabídku služeb některé ze zavedených firem. Štěpánek si přeje, aby do již existujícího projektu „vplulo“ co nejvíce Chrudimáků. Třeba ti, kdo nemají pro své vozy využití. Zda, čistě teoreticky vytvoří město flotilu „šérovaných“ aut z těch, která nechává odtahovat z ulic, zápis z jednání komisařů nezmiňuje.

Ve snech, která připomínají spíše sci-fi román než reálný obrázek společnosti, by díky sdílení vozidel prý měl klesnout počet aut na zdejších parkovištích. Stačí jen oslovit firmu, která zmíněnou aplikaci nabízí a následně začít jednat o možnostech nasazení v Chrudimi.

Podobné projekty však již fungují, a to dokonce bez přispění radnic a místní samosprávy. Nabízí se tedy otázka, zda nejde o další zbytečně vyhozené peníze.

Chrudim – Místní nemocnice nepatří mezi ty, které by jejich vedení nějak protěžovalo. Spíše jde o popelku, jíž už několikrát hrozilo, že přijde o část poskytovaných služeb. Nedaleká pardubická nemocnice však zdaleka nedisponuje tak dobrou pověstí, takže k rušení nedošlo. Přesto dává nemocnici především covid pořádně zabrat. A nejen on.

Redakce Chrudimských novin se obrátila na vedení nemocnic se dvěma dotazy. Jeden se týkal aktuálně zavřených oddělení, druhý viditelně zanedbané nemocniční zahrady. Ta by měla sloužit pacientům k rekonvalescenci, připomíná spíše bující džungli.

„V současné době jsou v chrudimské nemocnici v provozu všechna oddělení. Některá oddělení sdílejí společný lůžkový fond pro zajištění péče o hospitalizované a covid pozitivní pacienty, a to z důvodu lepšího využití personálních kapacit. K 13. lednu 2021 totiž stále chybí v chrudimské nemocnici z důvodu nemoci 20 % personálu. Ambulantní provozy nadále zajišťují pacientům akutní a neodkladnou péči,“ říká Alena Františková, specialista pro komunikaci a marketing.

[[img:chrn_fullwidth:378:]]

„Venkovní areál chrudimské nemocnice je průběžně kultivován podle aktuálních možností a s ohledem na klimatické podmínky. Údržbové práce probíhají podle stanoveného ročního plánu, avšak kapacity pracovníků provozně-technického úseku jsou v posledním roce výrazně ovlivněny covidem-19. Pandemie totiž ovlivňuje nemocnici jako celek, provozní obory nevyjímaje. Nezbývá než doufat, že se situaci podaří co nejdříve stabilizovat do té míry, abychom se mohli soustředit na běžné provozní záležitosti, a zahrada tak byla na své návštěvníky opět připravena,“ uvádí Františková.

Chrudim – Solit chodníky i silnice se zdá být nejsnazší cestou k odstranění napadaného sněhu a náledí. Chrudim se před několika lety vydala cestou docela jinou. Jde o cestu ochrany památek a historického dědictví, které solný roztok v ulicích nenávratně poškozuje. Tento zodpovědný přístup je však minulostí.

Jedním z těch, kdo solení těžce nese, je i restaurátor Zdeněk Šmahel. Jde o špičkového odborníka, z jehož posledních prací Chrudimákům v paměti bezpochyby utkvělo restaurování hrobky Bedřicha Poppera na hřbitově U Kříže.

[[img:chrn_fullwidth:17118:]]

„Obecně lze říci, že není doporučeno solení chodníků v historických centrech měst a obcí. Důvodem je pronikání solí do kamene (pískovce) i omítek ve formě vodních roztoků a při odpaření dochází transportu krystalků solí k povrchu fasád a následnému poškození. Doporučuji provádět místo solení posyp pískem (žulovým prachem), který vyplní spáry – mezery vyplavené žulové dlažby,“ říká Zdeněk Šmahel.

Příloha: 

vodorozpustne_soli.doc