Chrudim – Svoz bioodpadu konečně začne. Kompostéry, které měly před lety tento problém vyřešit, se příliš neosvědčily. Zlí jazykové tvrdí, že ve skladech městského úřadu jich pořád zbývá dost na vytvoření hezkého, plastového městečka. To v Hlinsku plánují něco docela jinšího.

O rychlé vyřešení problému s bioodpadem a odpadovým hospodářstvím obecně se snaží především neuvolněný místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), který se, kdo ví proč, považuje za odborníka na dané téma. Možná ale jen nasál znalosti od své ženy. Ať už je to je to jakkoli, město v dubnu spouští pilotní program svozu bioodpadu. Informace najdou zájemci zde.

[[img:chrn_fullwidth:17387:]]

Jak s tím souvisí Hlinsko? V Hlinsku nemají Petra Lichtenberga (Chrudimáci – Svobodní), který před čtyřmi lety kategoricky odmítl „odpadovou policii“ a zamezil tak kontrolám toho, co lidé do popelnic vhazují. Hlinečáci se teď proto mohou těšit na to, že jim město očipuje popelnice, aby mělo přehled, co kdo vyhazuje. Lépe také zjistí vlastníka a množství vyhozeného odpadu.

Zbývá už jen sonda do záchodové mísy.

Chrudim – Už jen měsíc a půl a měla by začít půlroční oprava silnice a s ní spojená uzavírka. Opravovat se bude tříkilometrový úsek silnice, průtah z Chrudimi na Medlešice do Pardubic.

Oprava povrchu vozovky se týká bývalé sinice první třídy číslo 37, která je po zprovoznění obchvatu města vedena jako silnice druhé třídy číslo 324. Předpokládaná cena oprav se vyšplhá na částku 55,69 milionů bez DPH.

Podle vyjádření ze Ředitelství silnic a dálnic Pardubického kraje je oprava tohoto tříkilometrového úseku součástí procesu převodu komunikace do krajské infrastruktury. Opravy začnou v dubnu a trvat by měly až do října letošního roku.

[[gal:17386]]

Chrudim – Město vyvěsilo informaci o záměru pronájmu neplodné půdy před sběrnými surovinami blízko přírodní památky Ptačí ostrovy. Zájemce, kterým je právnická osoba, projevil zájem o pronájem plochy 100 metrů čtverečních.

[[img:chrn_fullwidth:17365:]]

Kdo by si chtěl nějaké nebytové prostory města pronajmout, musí podat řádnou žádost o přidělění, včetně požadovaných příloh, jakými jsou kopie živnostenského listu nebo výpis z obchodního rejstříku, a to na oddělení správy bytového a nebytového fondu Odboru správy majetku, Resselovo náměstí 77, Chrudim I, v přízemí budovy, číslo dveří 004.

[[img:chrn_fullwidth:17351:]]

Až městská rada žádost řádně projedná, rozhodne o uzavření nájemní smlouvy. Podle informací od tiskového mluvčího Aleše Prokopce bude tato část pozemku v pronájmu na zhruba tři týdny.

[[img:chrn_fullwidth:17367:]]

Chrudim – Už dnes je jasné, že ani po dokončení momentálně probíhající stavby obchvatu v letošním roce, dopravě v jedné části města se příliš neuleví. V současné době sice mnozí naříkají nad opětovným započetím archeologických průzkumů u Slatiňan a bojí se zdržení, Ředitelství silnic a dálnic se však dušuje, že vše dopadne tak, jak je plánováno.

Ta část města, které je obchvat platný „jak mrtvému zimník“, se nachází na Jánském předměstí, na sídlišti Leguma a v okolních ulicích. Transit směřující na Čáslav, respektive na Prahu a z těchto směrů, zkrátka i po skončení prací na obchvatu v prosinci letošního roku, jen tak nezmizí. V plánu je proto stavba takzvaného „severního obchvatu“.

[[gal:17350]]

„V lednu proběhla dvě setkání výrobního výboru ke studii přeložky silnice I/17 od Heřmanova městce. Jednání proběhla v Chrudimi za účasti zástupců projekční firmy, ŘSD a dotčených obcí Bylan, Třibřich a Chrudimi. Výsledkem jednání jsou tři varianty vedení této komunikace a nyní budou probíhat jednání na úrovni obcí a kraje za účelem vzájemné dohody a zanesení vybraného záměru do územních dokumentací. Očekávat lze četná veřejná projednávání,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Varianty obchvatu přináší obrázky vložené výše – kvalita je mizerná, radnice prý lepší nemá.

Samozřejmě jde o hudbu spíše vzdálenější budoucnosti. Kdy na obchvat dojde, to prozatím nikdo neví.

Chrudim – S ohledem na přetrvávající epidemickou situaci se od 15. února dočasně mění jízdní řády městské autobusové dopravy. Ta bude provozována přibližně v rozsahu prázdninových jízdních řádů, jež jsou navíc ještě o některé spoje pokráceny.

Většině obyvatel města je to samozřejmě jedno, protože MHD využívá čím dál méně lidí. Je tedy třeba se pořádně zamyslet, které linky nechat, které pokrátit a které zcela zrušit. Dít by se to mělo poté, co radnice vybere nového „dodavatele“ těchto stále zbytečnějších služeb.

Co však lidem rozhodně jedno není, je způsob, jakým autobusáci řeší na konečné MHD svou akutní potřebu. „Zajímalo by mne, zda by nebylo možné a vhodné umístit na konečné zastávce MD Na Větrníku mobilní toaletu pro řidiče MD. Nepůsobí nejlépe, když musí vykonávat potřebu za přístřeškem zastávky nebo na výlepovou plochou,“ stěžuje si jedna z místních obyvatelek. Šéf odboru dopravy Martin Klimek v takové situaci může pouze poděkovat za podnět a předat žádost dál samotnému dopravci.

Chrudim – Nelegálně postavené bilboardy neleží v žaludku jen běžným občanům, ale také vedení radnice. O neúspěšném pokusu městské policie tyto reklamní plochy zlikvidovat Chrudimské noviny již informovaly. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) se koncem ledna obrátil na čtyři firmy, které by za bilboardy měly inkasovat spíše pokutu než laskavou domluvu.

Kompletní žádost prvního místostarosty obsahuje příloha pod textem. Lichtenberg zástupce firem upozorňuje, že pokud bilboardy nezmizí z městských pozemků do 15. února, město přistoupí k jejich odstranění. Následně je uloží do oploceného prostoru technických služeb. Veškeré náklady chce poté radnice vymáhat, a to i soudně.

[[img:chrn_fullwidth:17282:]]

S bilboardy postavenými načerno se potýkali i v nedalekém Ždírci nad Doubravou. „Ve Ždírci se tyto černé bilbordy také objevily. Oba poutače jsou na pozemcích ŘSD. Zjišťoval jsem u ŘSD, zda o tom ví. Samozřejmě, že nic nevěděli. Pokoušel jsem se kontaktovat provozovatele reklamního zařízení. Za telefonem seděla, podle hlasu, příjemná paní, ale ta jen vyřizovala dokumenty mezi vlastníkem a provozovatelem. Pokoušel jsem se kontaktovat vlastníka reklamního zařízení, ale bezvýsledně. Předal jsem tedy vše na ŘSD. Podle poslední informace ŘSD kontaktuje vlastníka reklamního zařízení a žádá ho o okamžité odstranění. Drzost těchto firem je opravdu těžko nepochopitelná,“ sděluje redakci Chrudimských novin starosta Ždírce nad Doubravou Bohumír Nikl.

Příloha: 

smf039_ineo21012811440_1.pdf

Chrudim – V loňském roce, respektive již v tom letošním, se museli obyvatelé města obejít bez oficiálních oslav Silvestra. Zrušen byl tradiční novoroční ohňostroj, přesto se pár odvážných na Resselově náměstí sešlo a příchod nového roku oslavilo. Jak to bude letos?

Jedním z těch, kdo oslavy konce roku nejvíce prožívá, je místní městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Loňské oslavy musel „odpískat“, protože vládní restrikce „distribuované“ místní samosprávou byly tak přísné, že jim zkrátka nebylo možné vyhovět a zároveň oslavit konec roku.

Co bude letos, neví nikdo. Přesto Roman Málek již v těchto dnech požádal radnici o povolení pořádat oslavy konce roku. Městští radní nebyli proti, výjimku z provozního řádu města proto schválili. Celá věc má samozřejmě háček. Pořadatel se musí zavázat, že v případě dalšího nenadálého negativního vývoje situace spojené s šířením čínské chřipky a na něj navazujících vládních restrikcí oslavy zkrátka nebudou.

Chrudim – Minulý rok nebyl jednoduchý pro nikoho. Místní katolíky nevyjímaje. Farnost se nemohla normálně scházet nejen na mše svaté, ale bez možnosti pořádně oslavit významné životní výročí – 25 let kněžství – se musel obejít i arciděkan Jiří Heblt. Přesto věřící nezaháleli a chystali opravy kostela Nanebevzetí Panny Marie.

„Podali jsme žádost o dotaci z tzv. Norských fondů na opravu věží a západního průčelí kostela NPM rozšířenou o využití oratoře. Finální rozpočet byl stanoven na 41 milionů korun s naší 10% spoluúčastí. Pokud uspějeme, čeká nás výběrové řízení na dodavatele a musíme neprodleně začít s pracemi. Na financování nezbytného geodetického zaměření a zpracování projektové dokumentace k této žádosti jsme utratili 1,5 milionu korun. V jediné půjčce, kterou nám poskytla farnost Litomyšl, zbývá doplatit do konce roku 2021 ještě 250 tisíc korun. K 31. 12. 2020 jsme na účtu měli 795 875 korun, v pokladně byly 2 003 koruny,“ uvádí Petra Pudilová z farní kanceláře v přehledu, který byl zveřejněn na webovkách arciděkanství.

[[img:chrn_fullwidth:17033:Kostel Nanebevzetí Panny Marie.  Zdroj: Chrudimské noviny]]

Za pomoci dotací však pokračovalo i restaurování oltáře svaté Kateřiny z kostela zasvěceného této světici, oltáře Panny Marie z farního kostela a epitafu Michaela Alverina. Do budoucna chce farnost další péči věnovat i zmíněnému kostelu na Kateřinském předměstí. Za 88 tisíc byl zpracován projekt na odvodnění a odvlhčení tohoto bývalého špitálního svatostánku. Samotné práce by přišly zhruba na dva miliony korun a začít by mohly v následujících dvou letech.

[[img:chrn_fullwidth:16576:Kostel svaté Kateřiny.  Zdroj: Chrudimské noviny]]

„V souvislosti s rozšířením vojenského areálu jsme byli osloveni zástupci AČR ve věci prodeje části našeho pozemku. O podmínkách prodeje i následném investování získaných finančních prostředků jednáme společně s generálním vikářem, ekonomem a majetkovým odborem biskupství,“ píše další informace Petra Pudilová.

Chrudim – Některé stavební práce v režii města se neúměrně vlečou a ukazují na skutečné schopnosti politiků v rolích vyjednavačů. Místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář, si tak před stranickými kolegy může klidně „plácat játra“ o tom, jak v exponované funkci uspěl, skutky však hovoří jinak. Ukázkovým příkladem jeho neschopnosti je chybějící lávka v Úzké ulici.

Lávka zmizela 25. července 2019. Tehdy starou lávku vyzvedl jeřáb a ta následně zmizela v nenávratnu. Už tehdy bylo jasno, že město bude muset investovat do mostku nového. Jednání s Povodím Labe se prý táhla, neméně problémů údajně dělali majitelé sítí, které pod lávkou vedly. Čas od času se objevily „vlaštovky“ – lávka měla být postavena už na podzim roku 2019, pak zas ne, protože město nemá peníze. V mezičase se však ukázalo, že lávka vlastně nikomu až tak nechybí. Financování stavby Siagem, které je v těchto dnech již veřejným tajemstvím, se ukazuje jako zbytečné.

„Lávka v Chrudimi se staví od července 2019, kdy byla odvezena. Nyní máme říjen 2020. Nad řekou je prázdno. Nezjistili politici po roce a několika měsících, že lávka v Chrudimi je zbytečná? Je 16 měsíců uplynulých od počátku stavby hodně? Je to málo? Je to hodně málo? Co lze za tu dobu postavit? Kde byla výstavba mostu Viaduc de Millau po 16 měsících, kde výstavba skleněné lávky Zhangjiajie, kde výstavba ostatních mostů a lávek? Vznikly by vůbec tyto stavby, pokud by se k nim přistupovalo po Chrudimsku,“ ptal se koncem loňského roku Vlasta Koupal a je jasné, že tato otázka obsahuje i svou odpověď.

Chrudim – Deratizační plán, schválený bývalým starostou na pět let dopředu, probíhá až do prosince 2021. Týká se veškerého městského majetku, na který si jen vzpomenete, a dokonce i toho, co byste možná po minulém týdnu ani nečekali.

[[img:chrn_fullwidth:17312:]]

Bývalý starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK-ED) schválil před více než pěti lety celoplošnou deratizaci města, která započala v lednu 2017 a trvá až do dnešních dnů. Deratizaci za celkovou částku 549 945 korun provádí firma z Medlešic, která bude dle smlouvy na rok 2021 například deratizovat ve stanovených intervalech i česlovnu v Pardubicích. Ceny za pětiletou deratizaci Chrudimi byly stanoveny jako konečné a nepřestupitelné. Zadavatel si také vyhradil právo provádět kontroly deratizačních prací.

[[img:chrn_fullwidth:17311:]]

A kde všude deratizace a její případné kontroly mají každoročně probíhat? Na veškerém nemovitém majetku města a všech místních částech Chrudimi. Týká se to kromě budov městského úřadu, bytových objektů a domů se sociální službou i vzdělávacích, kulturních, sportovních a rekreačních zařízení a také kostelů, kaplí a ostatních budov i nebytových prostor.

Smluvená deratizace ale probíhá i na veřejných plochách a v kanalizační síti. A dokonce i na obou březích řeky Chrudimky, včetně břehů náhonu, kde žijí nutrie a kam město minulý týden vyvěsilo varovné cedule se zákazem krmení.