Chrudim – Bude? Nebude? Po určitém zaváhání před cílovou rovinkou, kdy vedení města nedokázalo bouchnout do stolu a prosadit si svou v zájmu občanů a návštěvníků sportovišť v Klobásově, vykoukla na světlo dobrá zpráva. Sjezd ke krytému kluzišti, bazénu a sauně letos postaví.

Místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář, sice před několika týdny zveřejnil nepříjemné info, z nějž plynulo, že Ředitelství silnic a dálnic pro letošek chystanou rekonstrukci mostu v ulici Dr. Milady Horákové – od kruhového objezdu u Tesca směrem k „Nemocničáku“ –, odkládá. Poslední vývoj však naznačuje závan rozhodnosti mezi místními vrcholovými politiky.

„Sjezd ke sportovištím letos bude – nalezli jsme řešení, jak to skloubit s odkládanou rekonstrukcí mostu u Tesca. Nový ostrůvek uděláme z takzvaného lega, tedy rozebiratelný. Na ŘSD tedy nečekáme a zahajujeme výběrové řízení na dodavatele díla. Ulevíme tím dopravě,“ sděluje radostnou novinku Nunvář. Zda tuto rozhodnost politici nalezli po mediální sprše, kterou jim „naordinovali“ někteří diskutéři pod článkem Chrudimských novin, místostarosta již nezmiňuje.

Chrudim – Netrvalo to ani měsíc. Zásadní revoluce ve sběru odpadu ve městě se povážlivě zadrhla. Úředníci a politici totiž buď podcenili obecnou inteligenci průměrného obyvatele města, nebo možná také ochotu Chrudimáků třídit, možná jen stačilo, zeptat se popelářů na obsah popelnic. Třídění kovů zkrátka nedopadlo podle představ.

„Bez vytáček: tohle se zkrátka nepovedlo. Praxe ukázala, že to s tříděním kovů není až tak jednoduché, třídící linka měla potíže s ostrými kovovými předměty. Takže znovu a lépe – do žlutých kontejnerů na plast: patří především plechovky od nápojů a také drobný neostrý kovový odpad. plechovky prosíme sešlapat; nepatří konzervy, hřebíky, ostré kovové předměty,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:16029:]]

Vedení města se sice pravidelně „prsí“, že Chrudimáci patří mezi vůbec ty nejlepší v třídění odpadu. Realita je však podle posledních zkušeností s novinkou v ulicích docela jiná. Na vině však mohou být také nedostatečné a nejasné informační kanály ve směru město – občan. Lidé nepochopili, co do žlutých popelnic patří, a co už ne.

Jakým způsobem dopadne uvažovaný svoz bioodpadu, zůstává otevřenou otázkou. Především v okolí pirátského místostarosty Aleše Nunváře panuje doslova nadšení z této chystané novinky. Mimo tuto sociální bublinu však disciplínou v třídění odpadu lidé příliš neoplývají.

Chrudim – Vyřešit přetížené autobusy, které „pendlují“ mezi prvním a druhým největším městem Pardubického kraje, není právě jednoduché. Vedení krajské samosprávy sice nějaké kroky podniklo, zdaleka však nejsou dostačující. Chrudimští mají svůj, poněkud kuriózní nápad. Trolejbusy.

Na první pohled se toto řešení zdá absurdní – do Chrudimě přece nevedou žádné troleje, které trolejbusy ke svému provozu nutně potřebují. Pravdou to bylo možná v době, kdy v ulicích Pardubic většinově jezdila Škoda 14trM. Nyní existují i trolejbusy, které sice většinově berou energii ke svému pohybu z trolejí, v případě potřeby však mohou přepnout na akumulátor.

V rámci dopravní komise rady města proto proběhla diskuze nad možností jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimi, kdy by trolejbus mohl být využit pro obsloužení autobusových zastávek v Chrudimi a pak by pokračoval buď zpět do Pardubic, nebo směrem do průmyslové zóny Černá za Bory. Jedním z předpokladů je však vznik dobíjecího místa v Chrudimi, protože výstavba trakčního vedení mezi těmito dvěma městy je samozřejmě nesmyslná. Dopravní komise proto doporučuje jednat s Dopravním podnikem města Pardubic o možnosti jízdy trolejbusů z Pardubic do Chrudimě.

Chrudim – Jedním z těch témat, která se objevují s pravidelností v diskusích mezi místními občany, je uvažovaná a dnes již také téměř legendární zastávka vlaku u Tesca. Zdálo by se, že v době, kdy většina disponuje osobním automobilem, zájem o cestování vlakem nebude valný. Opak je však pravdou.

Jedním z důkazů lásky části veřejnosti ke všemu, co se byť jen otřelo o kolejnice, je třeba mimořádný úspěch výstavy modelů „mašinek“ v místním Divadlu Karla Pippicha. Expozice byla otevřena pouhé čtyři dny, přesto, nebo možná právě proto si sem našly cestu tisíce zájemců a obě výstavní místnosti doslova praskaly ve švech.

Jaký je tedy nejnovější vývoj v kauze „zastávka u sídliště U Stadionu“? Nová výstavba u Tesca sem jistě přiláká další zákazníky a o případnou vytíženost vlaků by nemusela být nouze. „V případě nového nákupního centra se jedná o soukromou investici a zřízení železniční zastávky během této výstavby plánováno není. Město Chrudim tento záměr neopustilo, vše je ale bohužel o dostupných finančních prostředcích,“ říká šéf odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek.

Chrudim – Žáci základní školy v Chrudimi se mohou nově podílet na zlepšení života města. Zdravé město Chrudim letos v pilotním ročníku Školního fóra od žáků sesbírá nápady a podněty pro různá vylepšení jak ve městě, tak i v jejich škole.

„Smyslem Školního fóra není jen získat co nejširší zpětnou vazbu od nejmladší generace, ale také podpořit zdravý místní patriotismus a probudit aktivní zájem o své okolí, o veřejné dění,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:16028:]]

Podobnou akci pořádá Zdravé město Chrudim už mnoho let také pro studenty středních škol, Školní fórum je její obdobou pro 5.–9. ročníky základních škol. Na rozdíl od akce pro středoškoláky však žáci základek mohou dál impulz i ke změnám či zlepšením ve své škole. Zřizovatelem základních škol je totiž město, které tak může zajistit reálný dopad nasbíraných podnětů.

„Pochopitelně se jedná o tipy na dílčí zlepšení prostoru či chodu školy, neoblíbeného učitele se tímto způsobem žáčci nezbaví,“ usmívá se Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim a MA 21.

Školní fórum probíhá přímo v dané škole. Nejedná se o diskusi k předem připraveným námětům nebo dokumentům, ale o formu komunitního projednávání. Jako první si novinku první únorovou středu vyzkoušela Základní škola Školní náměstí, Chrudim, která o to sama projevila zájem. „Je to ideální způsob, jak teorii občanské výchovy přenést do praxe, jedná se zejména o téma udržitelného rozvoje a občanské participace. Ukážeme jim touto cestou, že i oni mohou rozhodovat o dalším vývoji a mnoho změnit,“ dodává Trunečková.

[[img:chrn_fullwidth:16027:]]

Dalším efektem Školního fóra je, že se žáci naučí své názory obhájit a následně také prezentovat. Názory a výstupy z fóra budou žáci později prezentovat samotnému vedení města. Z rozpočtu Zdravého města Chrudim pak na vybraný projekt či projekty poputuje 30 tisíc Kč, ZŠ Školní náměstí tuto částku přislíbila svým příspěvkem zdvojnásobit. Školní fórum by se tím mělo dobrat skutečně hmatatelného výsledku.

Chrudim – Další zabraná zeleň, stavba v zátopové oblasti v době, kdy město nesmí ani vybudovat dětské hřiště v „Jedličkách“, protože na něj Povodí Labe nekývne. Takové a podobné názory má část místní veřejnosti na výstavbu u supermarketu Tesco. Co přesně v těchto vznikajících maloobchodních prostorách bude?

Tescu se v České republice dlouhodobě příliš nedaří. Svou neutěšenou situaci proto řeší způsobem, který volí každý, kdo vězí ve finančních problémech – prodává majetek. K mání je třeba část pozemku, jenž společnosti patří v Chrasti.

[[img:chrn_fullwidth:16025:]]

Parcela, na níž v Chrudimi rostou betonové konstrukce, patří podle údajů v katastru nemovitostí stále firmě Tesco Stores ČR, a. s. Vedena je jako zemědělský půdní fond. Pravdu proto má třeba místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „To snad ne, to je zase nějaká hala na orné půdě, v zátopové zóně a s parkovištěm nikoliv pod budovou nebo nad. A už tak je chrudimské centrum liduprázdné, místní živnostníci budou tedy opět smutnější,“ smutní Schwarz a upozorňuje tak na známý problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

[[img:chrn_fullwidth:16026:]]

Chrudimáci samozřejmě diskutují, co přesně v nových obchodních prostorách bude. Jako téměř jisté se skloňují názvy „McDonalds“, „KFC“ nebo „Pepco“. Kutilové by zde rádi viděli třeba „Uni Hobby“, sportovci „Decathlon“.

Chrudimské noviny zaslaly dotaz tiskovému mluvčímu společnosti Tesco s žádostí o podrobnější informace. Odpověď prozatím nedorazila.

Chrudim – Kraj a ZZS Pardubického kraje pokračují s otevíráním nových výjezdových základen pro sanitky. Stavět se bude na Seči a vedení „záchranky“ počítá i s novými stanicemi v Holicích a Vysokém Mýtě. Ta chrudimská je však již prakticky hotova. Stavba od samého počátku přináší mnohé kontroverze.

Podoba nových základen je v podstatě všude stejná, podobné jsou také investice, které se pohybují v desítkách milionů korun. Kraj sice počítal s dokončením chrudimské základny již v loňském roce v listopadu, ke slavnostnímu otevření však dojde až v úterý 18. února v devět hodin.

[[img:chrn_fullwidth:16024:]]

Základna v Chrudimi představuje poměrně jednoduchou dvoupodlažní novostavbu, jejíž součástí jsou garáže pro vozidla ZZS. Celkem jde o pět garážových stání. Všechny tyto vybudované i teprve stavěné objekty v sobě zahrnují prostory pro řidiče, záchranáře a lékaře, společnou místnost a sanitární prostory, včetně skladů pro zdravotnické prostředky.

Chrudim – Velký sál místního Muzea patří k nejkrásnějším prostorám tohoto typu v rámci celé České republiky. Paradoxní proto je, že za celou dobu jeho existence se finální název ustálil právě na tomto fádním označení. To by se mohlo změnit, přestože jednotný názor na pojmenování sálu zdaleka nevládne ani mezi politiky, ani mezi zainteresovanou veřejností.

Historická a letopisecká komise rady města dostala na svém posledním jednání na stůl návrh městského zastupitele Tomáše Židka (SNK-ED). Ten v materiálu, o němž „komisaři“ jednali, navrhuje přejmenovat zmiňovaný Velký sál Muzea na „Fibichův sál“. Hudební skladatel Zdeněk Fibich své mládí prožil v Libáni u Nasavrk, kde byl jeho otec v letech 1858–1868 lesmistrem. V Chrudimi se 12. dubna 1865 uskutečnilo jeho první veřejné vystoupení (ve zdejší Měšťanské besedě zahrál na piano Mendelssohnovu Jarní píseň a svou vlastní skladbu Le printemps, dirigoval ouverturu ke své zpěvohře Medea a především dvě věty své první symfonie Es dur). O dva roky později se v Chrudimi konala i premiéra jeho symfonie g mol. Vazba na město je tedy jasná a komise tento návrh podpořila.

Návrh na přejmenování reprezentativních prostor předložil na jednání kulturní komise rady města i Jan Stejskal, který se ztotožnil s nápadem Tomáše Židka. Tady však Zdeněk Fibich neprošel. Členové komise se shodli na tom, že myšlenku je třeba podrobit hlubší diskusi a vyjádřit k ní by se mohla i veřejnost.

Poslední slovo měla mít rada města, která však konečné rozhodnutí nechá na zastupitelstvu.