Chrudim – Většina místních supermarketů nepříliš úspěšně bojuje s parkováním aut těch řidičů, kteří současně nejsou i zákazníky daného obchodu. Ukázkovým příkladem může být parkovací plocha u Penny Marketu, který leží v těsném sousedství nemocnice. Specifický systém parkování má i Billa u nádraží.

Snad každý, kdo zde nakupoval a přijel přitom autem, setkal se při vjezdu a výjezdu z parkoviště s prapodivnou postavičkou. Ta mu vydala „parkovací lístek“, aby později zkontrolovala, zda řidič nepřekročil limit daný informační tabulkou, respektive má lísteček potvrzený od pokladní. Pokud snad tento výběrčí zjistil nějakou nepravost, okamžitě požadoval zaplacení dané částky.

[[img:chrn_fullwidth:184:]]

Jak se však nyní ukázalo, tento výtečník vyžadoval část požadovaných peněz nejspíše neprávem a podle všeho mu šly přímo do kapsy. „Včera jsem autem parkovala u Billy cca v 16:30, dostala papírek s časem od pána, který parkoviště hlídá. Bohužel z vlastní blbosti, uznávám, a důvěry jsem si lístek s časem nezkontrolovala. Po zhruba 30minutovém nákupu, kdy mi papírek prodavačka potvrdila na kase, jsem jela domů a na konci parkoviště mi bylo oznámeno, že mám zaplatit 210,-, protože na mém lístku stojí, že jsem přijela v 8:50 ráno. Bohužel mi v tý situaci nedošlo, že mám volat policii, protože bych doložila docházku z práce, kde by bylo jasný, že jsem u Billy v 8:50 parkovat nemohla. Z chování pána mi přišlo, že si mě moc dobře pamatoval, ale prostě to zkusil. A já v tu chvíli jen naštvaně poplatek zaplatila. Až cestou domů mi došlo, že paní přede mnou nejspíš udělal to samé, co jsem slyšela jejich část rozhovoru, proto chci na tohle chování upozornit a varovat, aby si lidi dávali pozor a čas příjezdu na lístku si kontrolovali,“ uvádí svou nemilou zkušenost s výběrčím na parkovišti u Billy jedna z podvedených řidiček. Nutno dodat, že zástupci obchodu se k celé situaci postavili férově a částku jí později vrátili. Podobnou zkušenost má však celá řada dalších lidí, nejde tedy o jediný výstřelek daného člověka v reflexní vestě, který na parkovišti inkasuje peníze.

[[img:chrn_fullwidth:2083:]]

Zavedení částečně placeného parkoviště je přitom od vedení supermarketu logickým krokem. V okolí totiž parkovací místa rozhodně nepřebývají. Po stavebních úpravách ulic Rooseveltova a Čs. armády tu míst k odstavení vozu spíše ubylo. Lepší situace se nejspíše nedá čekat ani po dokončení dopravního terminálu.

Chrudim/Pardubice – Pardubické pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převedlo zdarma městu Chrudim pozemek o celkové výměře 1 440 m². Pozemek tvoří pás zeleně podél městského parku, je zatravněný, porostlý okrasnými dřevinami a jako součást městského parku je veřejně přístupný.

Bezúplatný převod vlastnického práva s omezujícími podmínkami na dobu 10 let k pozemku s účetní hodnotou téměř 345 tisíc korun se uskutečnil z důvodů veřejného zájmu a hospodárnosti, neboť je užíván jako součást městského parku v Chrudimi, jehož vlastníkem je město.

Městský park, který slouží široké veřejnosti, má rozlohu více než 51 tisíc m² a kromě zeleně se v něm nachází zpevněné komunikace a drobné stavby. Město Chrudim vynakládá ročně na jeho údržbu nemalé náklady.

ÚZSVM převzal tento pozemek od Státního pozemkového úřadu, který ho získal do své správy již v roce 1998 po zaniklém státním podniku bez právního nástupce. Tento státní podnik byl zrušen rozhodnutím ministerstva zemědělství bez likvidace a následně vymazán z obchodního rejstříku.

Chrudim – Vodárenská společnost Chrudim (VS), které někteří místní politici nemohou přijít na jméno, svolává na konec ledna valnou hromadu. Právo účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře včetně hlasování, nemá zdaleka každý. V představenstvu firmy zasedá i bývalý místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

Valná hromada se bude konat v sídle společnosti v Novoměstské ulici, a sice 30. ledna v 11 hodin. Celkem by mělo být projednáno 11, respektive 12 bodů. Zajímavé jsou body 8 a 9. Zde se má rokovat o odvolání člena představenstva a volbě člena nového. Podmínky jsou pro oba body podobné.

„K tomuto bodu pořadu jednání představenstvo nenavrhuje žádné usnesení. Návrhy mohou akcionáři doručit společnosti písemně v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady nebo přímo při projednávání tohoto bodu pořadu jednání valné hromady,“ stojí v anotaci k programu.

Zatímco Vodovody a kanalizace (VAK) jsou téměř ze 100 % vlastněny obcemi (největší akcionář s necelými 21 % podílu je město Chrudim), VS má celkem dva akcionáře, přičemž větším z nich je Energie AG Bohemia, s. r. o. (v době vstupu do společnosti sídlila v Českých Budějovicích, v současnosti je její sídlo v Praze – tedy česká firma, ale s vazbou na podobný subjekt v zahraničí), a druhým je VAK. Dle uzavřené smlouvy může tato společnost provádět některé aktivity pouze po 100% souhlasu všech akcionářů, takže nelze říci, že si vedení společnosti VS dělá, co chce, protože nemalý vliv na její chod má VaK.

Chrudim – Blíží se doba, kdy každý slušný a zákona dbalý člověk podá své daňové přiznání. Pohříchu, velká část poplatníků „státního výpalného“ ponechává tuto povinnost na poslední chvíli. Tito lidé pak neskrývají své rozčarování nad poddimenzovaným parkovištěm u zdejšího finančního úřadu. Nově tu však nezaparkují ani na „bahýnku“, oficiálně „na zeleni“.

Před třemi lety Chrudimské noviny o kauze „parkování na zeleni před finančním úřadem“ obsáhle informovaly, když přinesly svědectví jednoho z mnoha naštvaných šoférů, Františka Koblížka. Ten se zde setkal s „péčí“ městské policie, která sem čas od času vyrazí a výtečníky, kteří v zoufalství odstaví svůj vůz na trávu, respektive do bahnitého bazénku, pohotově pokutuje.

Není žádným tajemstvím, že v šuplíku Odboru pro regionální rozvoj MěÚ Chrudim leží dlouhá léta projekt modernizace a rozšíření parkoviště za budovou městského úřadu. Prozatím se však radnice v tomto smyslu vzmohla pouze na zbourání nepoužívaných garáží a rozšíření parkoviště o několik málo míst, která samozřejmě nestačí ani klientům a zaměstnancům úřadu, natož aby zde místo našli třeba klienti „finančáku“.

[[gal:16013]]

Sociálními sítěmi proběhla před několika dny vzrušená debata o nových zábranách, které řidičům spolehlivě znemožňují zaparkovat na zmiňovaném bahnitém plácku. Neobjevily se zde kovové ani plastové dílce, jež město v těchto případech obvykle instaluje. Neznámý člověk zde na městský pozemek umístil klády z poražených stromů.

Podle vyjádření tiskového mluvčího radnice Aleše Prokopce jde o prozatimní řešení. Finální verze zábran bude vypadat podstatně jinak, akce probíhá v režii města.

Chrudim – V souvislosti se změnou legislativy vyvstala ve městě potřeba urychleně řešit problematiku odpadového hospodářství. Jednou z prvních vlaštovek, kterou Chrudimáci uvítali s nadšením, je možnost ukládat drobný kovový odpad do nádob určených pro sběr plastů. Co stále vázne, je sběr bioodpadu.

Radnice musí problém odpadového hospodářství intenzivně řešit, což v praxi znamená zvýšit důraz na třídění plastů, papíru i kovů. Politici ve spolupráci s úředníky a komisemi rady města došli k jednoznačnému závěru, že likvidace bioodpadu prostřednictvím zdarma rozdaných kompostérů nejen nestačí, ale změněné legislativě ani vyhovovat nebude. Nejužší vedení města proto usilovně hledá dotace, které by Chrudimským umožnily nakoupit popelnice určené právě ke sběru a následnému svozu bioodpadu. Předběžně se počítá se 120litrovou nádobou pro rodinný domek, v úvahu přichází i 1200litrový kontejner k bytovým domům.

Chrudim se přitom může inspirovat jak u měst obdobné velikosti, tak u těch podstatně menších. V Jičíně například mají obyvatelé k dispozici jak nádoby na bioodpad, tak mohou využívat i pytlový sběr v jedné z městských částí. Nespornou výhodou je však vlastní skládka a kompostárna. Tamější občané slyšeli především na pozitivní motivaci – město jim po zavedení sběru biologicky rozložitelného odpadu nezvýšilo poplatky za jeho likvidaci.

Chrudim – Východočeské Athény se dají stejně dobře označit za město, v němž na každém druhém kroku lze narazit na obchod s oblečením, stejně dobře jako za město hospod. Restaurací a hospůdek je v něm opravdu mnoho. K těm, které hostům přirostly mimořádně k srdci, patří i restaurace Růžek v Novoměstské ulici.

Restaurace Na Růžku, jak se v minulosti také jmenovala, má dlouhou slavnou historii. Svého času zde zasedali i členové chrudimského spolku, kteří sami sebe označovali za „Kosy“. Příliš velké změny nepřinesla ani komunistická totalita, na Růžek chodili na pivo pánové z celého Nového Města. Také dnes restaurace v Novoměstské ulici sklízí především pozitivní hodnocení od svých hostů. Málokdo však tuší, že v loňském, respektive letošním roce měla namále.

[[img:chrn_fullwidth:16008:]]

Na provozovatele hospody si došlápli úředníci „berňáku“, Finančního úřadu pro Pardubický kraj, Územní pracoviště Chrudim. Pro daňové nedoplatky provozovatele restaurace Růžek již dokonce úředníci vyhlásili na 15. ledna dražbu, v níž mělo být prodáno prakticky celé vybavení kuchyně a také nábytek v „lokále“. Celková výše nejnižšího podání činila 287 tisíc korun.

K dražbě nakonec nedošlo, protože „dluh“ byl finančnímu úřadu uhrazen.

Chrudim – Letošní Tříkrálová sbírka je už minulostí. Někteří Chrudimáci i obyvatelé okolních obcí si také tento rok stěžovali, že k nim koledníci nedorazili. Jiní je, překvapivě, potkali třeba i u hradu Kunětická hora. Trendem zůstává stoupající „výtěžnost“ sbírky.

V letošním roce chrudimská Farní charita vybrala do celkem 284 pokladniček 1 343 725 korun. Vloni to přitom bylo „jen“ 958 tisíc korun v 206 kasičkách. Není žádným překvapením, že nejvíce se vybralo v samotné Chrudimi. 57 pokladniček Tří králů přineslo 255 tisíc korun. Druhé místo patří Heřmanovu Městci, kde v 16 kasičkách našli 136 tisíc, třetí příčku obsadila Chrast – 15 pokladniček a 70 tisíc korun.

Charita tradičně část peněz používá pro své vlastní potřeby – poskytuje třeba domácí péči, osobní asistenci nebo půjčuje kompenzační pomůcky. Celkem si v Chrudimi ponechají 65 % ze sbírky. Část financí  – 15 % z vybraných peněz – potom putuje na velké diecézní projekty, 10 % jde na rozvojové projekty v zahraničí, 5 % získají projekty Charity České republiky a zbylých 5 % spolkne režie sbírky.

Chrudim – Městské lesy nejsou v nejlepší kondici. Ve skutečnosti je toto tvrzení spíše eufemismus. Lesy Na Podhůře, v okolí rozhledy Bára, umírají rychlostí, které by se nikdo nenadál. Trh se dřevem je přesycený, takže zisky z intenzivní těžby jsou ty tam. Vedení radnice musí tuto krizovou situaci řešit.

A také ji řeší. Městští radní na svém prvním letošním jednání schválili v jednom z bodů odpuštění nájemného společnosti Městské lesy Chrudim, s. r. o., na rok 2020 ve výši celého ročního nájmu, to znamená nájemného ve výši 500 tisíc korun bez DPH, 605 tisíc korun s DPH.

Město Chrudim vlastní 454,25 ha lesa, které mu byly navráceny v r. 1992 v rámci restitucí. Tyto lesní porosty se staly majetkem města během uplynulých několika století. Po navrácení lesů do majetku Chrudimě bylo zastupitelstvem rozhodnuto, že si své lesy bude spravovat a obhospodařovat samo město. Za tímto účelem byla založena příspěvková organizace Správa městských lesů Chrudim, kterou od 1. 1. 2005 nahradila společnost Městské lesy Chrudim, s. r. o. Společnost sídlí v Chrudimi na nové radnici na Resselově náměstí, provozní zázemí má v hájence v Pohledu. Zisk z hospodaření v městských lesích (dříve formou odvodů zřizovateli, dnes formou nájmů) odvádí městu Chrudim. Na části lesů provozuje režijní honitbu, v níž může přímo ovlivňovat myslivecké hospodaření na lesních pozemcích.

Chrudim – Město je známé svou velkou populací havranů. Někteří místní obyvatelé však těmto opeřencům nemohou přijít na jméno, protože jim svým krákáním ruší klidný spánek, trusem znečišťují zahradu a nenechavým zobákem vybírají odpadkové koše i popelnice. Havrani však nejsou jediní krkavcovití pěvci, s nimiž si někteří Chrudimáci neví rady.

Obdobně jako radnice reguluje počty havraních hnízd pravidelným shozem na těch nejvíce exponovaných místech, „zasloužila“ by si podle všeho regulaci i narůstající populace strak. Tyto ptáky je vidět v ulicích stále častěji, přeslechnout nelze ani jejich skřehotavý hlas. Málokdo ale tuší, že vzrůstající počet strak vede k poklesu počtu jiných pěvců – kosů černých.

„Ráda bych věděla, co kdo udělal pro záchranu kosů. Přemnožené straky ničí kosí hnízda, zabíjejí i mláďata. Již po čtyři roky sleduji straky na našich zahradách ve vilové čtvrti za Michalským parkem. Je to velmi smutné, když vidím kosinku jak třikrát až čtyřikrát staví hnízdo, vyvede mladé. Buď jsou vejce sežraná, anebo straky zabijí již vylíhlá mláďata. Na hřbitově u Václava jsem napočítala 24 strak. Je to škodná. Kdo se postará a pomůže kosům přežít jejich nálety,“ ptá se na sociálních sítích Jitka Mošnerová.

Chrudim – Někdo to označí za „prošmírovanost“ a důkaz existence velkého spiknutí, jehož cílem je kontrolovat občany na každém jejich kroku. Jinému přijdou „vševidoucí oka“ kamer městského kamerového systému vhod. Radnice do nich pravidelně nalévá nemalé finance, užitek z nich mají obyvatelé Chrudimě pramalý.

Využít služeb webkamery lze v případě druhého největšího města Pardubického kraje pouze minimálně. Zájemce se může podívat, jaký ruch panuje na Resselově náměstí, a sice prostřednictvím „oka“, které hledí z budovy pošty a také radnice. Bohužel, kamera umístěná na radnici je momentálně nefunkční.

„Kamera umístěná na budově městského úřadu byla v posledních dnech nefunkční a kolegové momentálně řeší její reklamaci u dodavatele,“ uvádí tisková mluvčí města Sylva Drašnarová. Nutno podotknout, že tato její reakce se datuje ke konci loňského roku. V polovině ledna se však stále nic nezměnilo a kamera nefunguje.