Chrudim – Péče o městskou zeleň je mnohdy nevděčným úkolem. Ten, kdo má tento rezort na starosti, často naráží na rozdílné postoje obyvatel. Někomu stromy vadí, protože z nich padá listí; jiný je miluje, jelikož zajišťují stín a příjemné mikroklima. Co ale provést se stromy, jež se svou významností vymykají průměru a stojí na ne zcela ideálním místě?

Zasadit si strom, který bude spojován s některým z významných dat české historie, je snem snad každého politika. Objevují se tak stromy, jež připomínají listopadové demonstrace, říjnový vznik republiky, přátelství mezi partnerskými městy a další. Většina z těchto listnáčů stojí na místech, kde vlastně nikomu nevadí. Najdou se i výjimky.

[[img:chrn_fullwidth:15953:]]

Jednou z nich je lípa, jíž v roce 1994 na památku 28. října vysadil Ondřej Kudrnáč. Nachází se v horní části „Moravovy zahrady“, a sice za uliční čárou. Dům, který by tu teoreticky mohl být postaven, zde nevyroste. Strom samotný je obklíčen asfaltem, kořenový systém – bývá stejně rozsáhlý jako koruna, nemá odkud přijímat vláhu. Příklad absence koncepce.

[[img:chrn_fullwidth:9748:V nedávné minulosti se stromy nacházely i kolem kašny. Proč je sem nevrátit?  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Zda podobným způsobem bude živořit i stromek, který se chystají političtí reprezentanti vysadit na parčíku u Balustrády, zůstává otázkou. Stavět se tu sice také nebude, protože zájem investora dávno opadl, ale už teď je jasné, že listnáč by daleko lépe prospíval třeba v Parku Střelnice, než na Resselově náměstí.

Chrudim – Pondělí 11. listopadu patřilo celosvětově vzpomínkám na vojenské veterány. Jak ty živé, tak ty, kteří položili své životy ve službě vlasti. Ať už touto vlastí bylo v našem prostoru Rakousko – Uhersko nebo Československá, respektive Česká republika. V druhém největším městě Pardubického kraje se tento významný den tentokrát obešel bez ostudy.

V loňském roce bylo tuto dobou krátce po ustavení vládnoucí koalice a někteří vrcholní politici dali raději přednost nedělnímu volnu s rodinou, než účastí na oficiálních aktivitách města. Letos z nejužšího vedení chyběl pouze místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Místostarostové Pavel Štěpánek (Piráti) a Petr Lichtenberg (Chrudimáci) už nikoli. Projev u pomníku „Přísaha“ přednesl starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:15951:]]

Toto datum - 11. listopad, bylo vybráno symbolicky, protože tohoto dne roku 1918 došlo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne k podepsání příměří mezi Spojenci a Německem. Tímto aktem byly na západní frontě ukončeny boje První světové války. Odhaduje se, že z celkového počtu 70 milionů bojujících vojáků v První válce, jich zhruba deset milionů padlo.

[[img:chrn_fullwidth:15952:Lazaret v Sokolovně.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V samotné Chrudimi fungoval za války lazaret, který byl jedním z největších v rámci celé Evropy. Celkem se tu léčily tisíce vojáků, z nichž zhruba 500 zde zemřelo. Pohřebiště části těchto padlých nechalo město před pěti lety opravit.

Chrudim - Prostornější a pohodlnější pro pacienty i personál. Ambulance a příjem interního oddělení Chrudimské nemocnice se v minulých dnech přesunuly do větších prostor, které s sebou přináší nejen komfortnější zázemí, ale i možnost stacionární péče.

Doposud měly příjem a ambulance interního oddělení tři malé místnosti, do kterých se museli vejít pacienti i personál se vším vybavením, přes chodbu se nacházela menší čekárna. Nyní, po přestěhování, již ambulance působí v prostorách samostatného oddělení, které zajistí personálu lepší zázemí a pacientům dostatek soukromí i lepší péči.

„Ambulance jsme přesunuli do prostor jednoho z interních lůžkových oddělení, které jsme byli nuceni již před časem uzavřít z důvodu dlouhodobého nedostatku zdravotních sester. Rozhodli jsme se tedy, že toto nevyužívané oddělení přebudujeme a využijeme pro interní ambulance se stacionární péčí,“ vysvětluje primář interního oddělení a náměstek pro léčebnou péči Chrudimské nemocnice Tomáš Tomek.

Pokud to stav dovolí, po pár hodinách domů

V současné době tak interní ambulance disponují třemi prostornými místnostmi, čekárnou pro mobilní pacienty, čekárnou pro pacienty na lůžku i samostatným zázemím pro personál. Kromě toho jsou zde nově dva pokoje, čtyřlůžkový a dvou lůžkový, které slouží pro stacionární péči. „Poptávka pacientů po krátkodobé hospitalizaci dlouhodobě stoupala, proto jsme se rozhodli zřídit dva pokoje, kde můžeme pacientům, u kterých je to medicínsky možné, podávat léčbu ambulantně,“ říká Tomáš Tomek. V praxi to znamená, že pacienty, u kterých to stav dovolí, může lékař po vzájemné domluvě ošetřit na těchto lůžkách, a po několika hodinách propustit domů. „Může se jednat například o pacienty s astmatem, kterým ambulantně podáme inhalaci, nebo o pacienty s chronickou anémií, kterým dáme transfuzi. Pokud je vše v pořádku, po několika hodinách mohou jít domů a nemusí trávit noc v nemocnici,“ vysvětluje primář s tím, že velká řada pacientů tuto možnost vnímá velmi pozitivně.

Přestěhování je však přínosem i pro personál. Pokoje jsou nyní vybaveny kamerovým systémem a signalizačním zařízením. Navíc by se díky stacionáři mohlo odlehčit i lůžkovému oddělení. „Věřím, že možnost stacionární péče může ulevit lůžkovému oddělení, které má většinu času naplněné i přistýlky,“ uzavírá Tomáš Tomek.

Chrudim – Mohlo by se to zdát jako zbytečná akce za statisíce korun. Zatímco schodiště na budově Muzea, které směřuje do náměstíčka, jež zakončuje Širokou ulici, si svou opravu skutečně zasloužilo, u toho zadního jde o námět k diskusi. Schody totiž dávno nevyužívá panstvo vystupující z kočárů. Obdivovat ho mohou maximálně návštěvníci letního kina.

„Opravy předního a zadního schodiště budovy Chrudimské besedy byly dokončeny před pár dny. Nové jsou základy pod stupni předního schodiště, čímž došlo k výškovému vyrovnání, na které navazuje žulová dlažba na nájezdových rampách a příjezdové komunikaci. Na zadním schodišti byly restaurovány pískovcové bloky a ozdobné zábradlí. Zároveň byl opraven vnitřní prostor pod zadním schodištěm, kde se původní skladba podlahy nahradila novou, s odvodňovací kanalizací. Dále byly opraveny omítky a osazeny nové dveře. Horní podesta schodiště byla rozebrána, následně došlo k jejímu odvodnění, položila se nová hydroizolace a nová žulová dlažba. Na obou schodištích byly konstrukce odsoleny a napuštěny hydrofobizačním prostředkem,“ uvádí tiskový mluvčí města Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:15950:]]

Aby se rekonstrukce neukázala jako zbytečně vyhozené peníze, mělo by město co nejdříve přistoupit k revitalizaci zmiňovaného letního kina. Plány existují, souhlasí s nimi i současní uživatelé kina, spolek MaChr. Zbývá najít peníze. Střednědobý výhled, který současné vedení města v minulých dnech vydalo, obsahuje uvažované investice až do roku 2023. Přestavba areálu za Muzeem v reprezentativní víceúčelovou plochu tu však chybí. Pomohou dotace?

Příloha: 

strednedoby_vyhled_2019-2023-web.pdf

Chrudim – Každý rok na podzim schvaluje město svůj rozpočet na další rok. Nejinak je tomu i letos. První návrh příjmů a výdajů projednali městští radní v pondělí 4. listopadu a dle všeho tento materiál také doporučí svým kolegům, městským zastupitelům, ke schválení. Jaké zajímavosti skrývá?

Kompletní návrh rozpočtu města na rok 2020 obsahuje příloha pod textem. Úředníci a politici počítají s celkovými příjmy města po konsolidaci ve výši 480 927 800 korun. Výdaje jsou pak stanoveny, opět po konsolidaci, na 583 221 100 korun.

Odbor investic tak třeba plánuje dopravní napojení sportovišť v Klobásově. Má být postavena nová místní komunikace, která se na začátku území napojí na silnici I/17 (ulici Dr. Milady Horákové) a na konci na ulici V Průhonech. Součástí stavby jsou i podélná parkovací stání, oboustranné chodníky a veřejné osvětlení. Za účelem odvodnění komunikace je navržena nová část dešťové kanalizace. Cena? 10 milionů korun, z nichž část chce město vzít z financí na uvažovanou kanalizaci v Medlešicích.

Za 250 tisíc chce také radnice částečně vyřešit „palčivý“ problém, kterým bezesporu je parkování v okolí sportovní haly na Tyršově náměstí. Legalizuje proto odstavování aut na bývalém házenkářském hřišti.

Ostudná a zanedbaná kašna s vodotrykem v parčíku v Husově ulici by také neměla přijít zkrátka. Za uvažovaný milion a čtyři sta tisíc korun snad proběhne její generální rekonstrukce. Půjde o navrácení vzhledu kašny dle dochované původní dokumentace z roku 1962. Nově bude řešeno umístění technologické šachty s napojením na inženýrské sítě a umístění vodního prvku - jeden dominantní středový výtrysk, povrchová úprava kašny.

Co přesně z návrhu rozpočtu zůstane po jednání městského zastupitelstva 9. prosince, lze těžko predikovat. Vládnoucí koalice však disponuje tichou podporou komunistů, která její převahu v hlasováních posiluje. Dle informací, jež prosakují z opozičních kuloárů, považují dříve vládnoucí politici tento dokument za „malou hrůzu“.

„Dělá nám velkou radost, že se nám podařilo rekordně navýšit investiční část rozpočtu, která meziročně stoupla o parádních 44 % na bezmála 156 milionů korun. Zásadními investicemi bude stavba terminálu před vlakovým nádražím a celková rekonstrukce MŠ U Stadionu. Obě tyto stavby jsou podpořeny dotačními prostředky. Rozpočet rovněž počítá s výstavbou sjezdu ke sportovištím, kterou je ovšem ještě nutné koordinovat s rekonstrukcí mostu u Tesca v režii Ředitelství silnic a dálnic. Posílili jsme i dotace do sportu, kultury a na činnost občanských sdružení,“ uvádí k návrhu rozpočtu zdejší Piráti.

Příloha: 

rozpocet_2020-web-vyveseni-finalni.pdf

Chrudim – Zdejší městské lesy patří k těm, v nichž sucho a následně též kůrovec řádí mírou nevídanou. Celé desítky stromů tak umírají a dříve lehce zisková městská firma, najednou sama bude potřebovat finanční injekce, aby přežila. O kůrovcové dřevo, které bývá nižší kvality a hodí se většinou jen na topení, na trhu příliš zájem není. Přesto se lesy snaží o obnovu.

V sobotu 2. listopadu do lesů na Podhůru přišel na pomoc se zalesňováním Skaut Chrudim. I přes nevlídné počasí se skauti sešli v hojném počtu a 500 sazenic buku bylo během chvíle zasázeno. Podobné akce se konají prakticky na celém území České republiky a zapojují se do nich i slavné osobnosti.

[[img:chrn_fullwidth:15949:]]

Bez péče však sazenička příliš dlouho nepřežije. „Buk zpočátku potřebuje zastínění. Nikde nevidím, jak budou sazenice zabezpečeny před okusem Pokud děti sázely i do přilehlého lesa, ne jen na holinu, je to v pořádku. V opačném případě, pokud sazenice přežijí do léta, tak to léto těžko. Nadšení je paráda, ale samo o sobě to nestačí,“ uvádí známou lesnickou pravdu Stanislav Dufek.

Chrudim – Dny se zkracují a temných hodinek přibývá. Negativní vliv má období narůstajícího šera nejen na děti školou povinné, ale také třeba na sportovce. Ti, když přijdou z práce domů a chtějí si dopřát svou zálibu, mnohdy přemýšlejí, má-li smysl se ve tmě někam vydávat. Řešení však existuje – osvětlit smíšené stezky pro pěší a cyklisty.

„Realizace“ tohoto nápadu však byla možná v době, kdy města ještě tolik nedbala na světelné znečištění noční oblohy. Současný svět je však podstatně ohleduplnější k životnímu prostředí a vyznává tezi, že v noci má být tma. Přesto se čas od času právě zmiňovaní sportovci obrací na město s dotazem, zda by nebylo možné osvětlit třeba stezku z Chrudimě do Slatiňan.

„Tato akce by byla náročná investičně i z pohledu provozu, komplikovaná majetkově - převážnou část stezky vlastní město Slatiňany, technicky složitá - je úzká dva metry a lampy by byly v krajnici, složité by bylo i umístění nových lamp – možnost dát je buď mezi stromy - do kořenového systému, což není dobré, do biokoridoru na břehu Chrudimky také ne, vhodné není ani pole. Odbor životního prostředí by rovněž řešil světelný smog – stále víc se uplatňuje neosvětlování území mezi obcemi. Z výše uvedených důvodů o zbudování veřejného osvětlení v uvedené lokalitě momentálně neuvažujeme,“ uvádí šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina.

Chrudim – Čas od času se na veřejnost dostanou informace, které poněkud upravují jinak oslavné tiskové zprávy měst a obcí o grandiózních úspěších ve třídění odpadu. Druhé největší město Pardubického kraje patří údajně k nejlepším, přestože své limity má. Po kompostérech zdarma nyní město podává další pomocnou ruku.

Protože samotná Chrudimi nedisponuje prozatím žádnou kompostárnou, musela před rokem zvolit jinou formu likvidace bioodpadu. Zájemci si tak mohli vyzvednout speciální nádoby, které jim usnadňují likvidaci rostlinných zbytků. Technické služby teď přicházejí s další zajímavou novinkou.

Není již sice zdarma, přesto jde o příjemné zlepšení. V areálu technických služeb, v útulku pro opuštěná zvířata, ve sběrném dvoře a v informačním centru na Resselově náměstí jsou nyní k mání speciální tašky na tříděný odpad. Sada stojí padesát korun a za jednu tuto minci lze získat modrou, žlutou a zelenou tašku. Každá z nich je omyvatelná a trvanlivá. Do modré přijde papír, žlutá pojme plasty, zelená sklo. Odpadá tak přemýšlení, který z igelitových pytlíků zachovat a následně k tomuto účelu využít.

Chrudim – Učitelé patří dlouhodobě k poněkud přehlíženému „cechu“. Nejsnáze lze tuto nedoceněnost učitelského stavu diagnostikovat dle finančního ohodnocení, které se pohybuje, dle názoru samotných kantorů, v ostudné výši. Jedním z řešení, jak na tuto skutečnost upozornit, je zorganizovat stávku. Zavřou se ve středu školy i v Chrudimi?

Většinu základních škol na území Chrudimě zřizuje samo město. „V Chrudimi se ve středu 6. listopadu, kdy probíhá stávka vyhlášená Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství, v žádném školském zařízení zřízeném městem výuka přerušovat nebude,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. 

[[img:chrn_fullwidth:15046:]]

„Je vidět, že v Chrudimi jsou nejen rozumní ředitelé škol, ale i učitelé, kteří pochopili, že není fér stávkovat, když se platy zvyšují. Že to není o tolik, co by si přáli? Státní pokladna však není bezedná,“ pochvaluje si údajně rozumný přístup pedagogů Stanislav Šťastný.

Chrudim – Výročí konce vlády jedné strany se blíží. Již téměř třicet let v naší zemi vládne demokracie, jakkoli stále trpí mnoha dětskými nemocemi. Oproti režimu, jenž Československo svazoval po čtyřicet let, jde však o výrazný posun ke svobodě.

Na Resselově náměstí se objevily panely s informacemi o dění v Československu v době takzvané „normalizace“. Venkovní expozice s názvem „Než přišla svoboda“ pamětníkům připomene to, nač možná již raději zapomněli. Mladá generace se tu může seznámit s mnohdy absurdními situacemi, které vláda prezidenta Gustáva Husáka přinášela. Výstava skončí v neděli 17. listopadu a má i své kritiky. „Absurdní utopie. Nebojím se tuhle výstavu nazvat sprostou demagogií, co nalhává současné mladé generaci, že žijeme v svobodně demokratické společnosti,“ myslí si třeba Radek Janas.

[[img:chrn_fullwidth:15942:]]

Právě den, jenž je oficiálně považován za okamžik, kdy se stará struktura začala hroutit, bude v protestantském kostele na Pardubické ulici věnován vzpomínkám chrudimských pamětníků listopadových událostí. O své názory se tu od pěti hodin podělí třeba Václav Blabolil, Milan Daniel, František Kadlec a další. Akci pořádá zdejší odnož „Milionu chvilek pro demokracii“.