Chrudim – Další zabraná zeleň, stavba v zátopové oblasti v době, kdy město nesmí ani vybudovat dětské hřiště v „Jedličkách“, protože na něj Povodí Labe nekývne. Takové a podobné názory má část místní veřejnosti na výstavbu u supermarketu Tesco. Co přesně v těchto vznikajících maloobchodních prostorách bude?

Tescu se v České republice dlouhodobě příliš nedaří. Svou neutěšenou situaci proto řeší způsobem, který volí každý, kdo vězí ve finančních problémech – prodává majetek. K mání je třeba část pozemku, jenž společnosti patří v Chrasti.

[[img:chrn_fullwidth:16025:]]

Parcela, na níž v Chrudimi rostou betonové konstrukce, patří podle údajů v katastru nemovitostí stále firmě Tesco Stores ČR, a. s. Vedena je jako zemědělský půdní fond. Pravdu proto má třeba místní ochránce přírody Tibor Schwarz: „To snad ne, to je zase nějaká hala na orné půdě, v zátopové zóně a s parkovištěm nikoliv pod budovou nebo nad. A už tak je chrudimské centrum liduprázdné, místní živnostníci budou tedy opět smutnější,“ smutní Schwarz a upozorňuje tak na známý problém, kterým je nedostatek parkovacích míst.

[[img:chrn_fullwidth:16026:]]

Chrudimáci samozřejmě diskutují, co přesně v nových obchodních prostorách bude. Jako téměř jisté se skloňují názvy „McDonalds“, „KFC“ nebo „Pepco“. Kutilové by zde rádi viděli třeba „Uni Hobby“, sportovci „Decathlon“.

Chrudimské noviny zaslaly dotaz tiskovému mluvčímu společnosti Tesco s žádostí o podrobnější informace. Odpověď prozatím nedorazila.

Chrudim – Kraj a ZZS Pardubického kraje pokračují s otevíráním nových výjezdových základen pro sanitky. Stavět se bude na Seči a vedení „záchranky“ počítá i s novými stanicemi v Holicích a Vysokém Mýtě. Ta chrudimská je však již prakticky hotova. Stavba od samého počátku přináší mnohé kontroverze.

Podoba nových základen je v podstatě všude stejná, podobné jsou také investice, které se pohybují v desítkách milionů korun. Kraj sice počítal s dokončením chrudimské základny již v loňském roce v listopadu, ke slavnostnímu otevření však dojde až v úterý 18. února v devět hodin.

[[img:chrn_fullwidth:16024:]]

Základna v Chrudimi představuje poměrně jednoduchou dvoupodlažní novostavbu, jejíž součástí jsou garáže pro vozidla ZZS. Celkem jde o pět garážových stání. Všechny tyto vybudované i teprve stavěné objekty v sobě zahrnují prostory pro řidiče, záchranáře a lékaře, společnou místnost a sanitární prostory, včetně skladů pro zdravotnické prostředky.

Chrudim – Velký sál místního Muzea patří k nejkrásnějším prostorám tohoto typu v rámci celé České republiky. Paradoxní proto je, že za celou dobu jeho existence se finální název ustálil právě na tomto fádním označení. To by se mohlo změnit, přestože jednotný názor na pojmenování sálu zdaleka nevládne ani mezi politiky, ani mezi zainteresovanou veřejností.

Historická a letopisecká komise rady města dostala na svém posledním jednání na stůl návrh městského zastupitele Tomáše Židka (SNK-ED). Ten v materiálu, o němž „komisaři“ jednali, navrhuje přejmenovat zmiňovaný Velký sál Muzea na „Fibichův sál“. Hudební skladatel Zdeněk Fibich své mládí prožil v Libáni u Nasavrk, kde byl jeho otec v letech 1858–1868 lesmistrem. V Chrudimi se 12. dubna 1865 uskutečnilo jeho první veřejné vystoupení (ve zdejší Měšťanské besedě zahrál na piano Mendelssohnovu Jarní píseň a svou vlastní skladbu Le printemps, dirigoval ouverturu ke své zpěvohře Medea a především dvě věty své první symfonie Es dur). O dva roky později se v Chrudimi konala i premiéra jeho symfonie g mol. Vazba na město je tedy jasná a komise tento návrh podpořila.

Návrh na přejmenování reprezentativních prostor předložil na jednání kulturní komise rady města i Jan Stejskal, který se ztotožnil s nápadem Tomáše Židka. Tady však Zdeněk Fibich neprošel. Členové komise se shodli na tom, že myšlenku je třeba podrobit hlubší diskusi a vyjádřit k ní by se mohla i veřejnost.

Poslední slovo měla mít rada města, která však konečné rozhodnutí nechá na zastupitelstvu.

Chrudim – Většina místních základních škol je zřizována městem. Město také dbá na jejich opravy, rekonstrukce a zachování důstojného prostředí pro žáky i učitele. V minulosti tak výraznou opravou a modernizací prošla třeba ZŠ U Stadionu, známá „sportovka“. V brzké budoucnosti by mohlo dojít i na druhý stupeň ZŠ Dr. Peška. Má to však své „ale“.

„Husovku“ zná každý. Budova, která stojí ve stejnojmenné ulici, zvenku nevypadá příliš zachovale, lepší situace není ani uvnitř, přestože personál pod vedením ředitele Jaroslava Víška dělá, co je v jeho silách. Velká část Chrudimáků na „Husovku“ chodila, mezi její absolventy patří i současný starosta František Pilný (ANO 2011).

„Když jsem nedávno byl v ZŠ Husova, tak mě trochu zaskočilo, že stav školy je téměř stejný jako před třiceti lety, když jsem tam chodil já. Aktuálně řešíme, jak celou školu zrekonstruovat z dotačních peněz z ITI od střechy až do sklepa,“ říká starosta Pilný. „Bez dotací, jen z městského rozpočtu, je případná rekonstrukce běh na hodně let. Je škoda nechat ležet dotační peníze,“ uvádí starosta a naráží tak na neschopnost minulého vedení města získat z evropských milionů jediný „šesták“.

Zda bude současná radniční koalice a především úřednický aparát na Pardubické ulici úspěšnější, ukáže čas.

Chrudim – Místní hřbitovy neposkytují místo k poslednímu odpočinku jen katolíkům, protestantům a nevěřícím. Skrytým klenotem s nezaměnitelným kouzlem je židovský hřbitov v Novoměstské ulici. Nebývá příliš často přístupný, přesto i zde zájemci nově najdou tolik potřebné informační tabule.

Tyto informace již „zdobí“ jak hřbitov u svatého Kříže, jenž se rozkládá kolem původně farního chrudimského kostela stejného jména, tak hřbitov u svatého Václava. Obsahují plánky s vyznačenými hroby známých osobností, historické zajímavosti a další informace.

[[gal:16022]]

Informační tabule na židovském hřbitově byly odhaleny v rámci vzpomínkového aktu, při němž si zástupci Federace židovských obcí, izraelské ambasády – Jeho Excelence Daniel Meron –, Památníku Terezín, potomci po chrudimských židovských rodinách, žijící v České republice i v zahraničí, a zástupci města Chrudim i Pardubického kraje připomněli osmdesát Chrudimáků, kteří se před lety „neprovinili ničím“ než jen svým původem. Žáci ze ZŠ Dr. Jana Malíka, symbolicky přesně v počtu chrudimských obětí, utvořili kolem památníku holokaustu půlkruh.

Vzpomínkový akt proběhl v rámci Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

Kočí/Chrudim – Obec Kočí se v pátek odpoledne stala cílem cesty hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD). Se starostou Marcelem Havránkem mluvil mimo jiné o možnostech krajské podpory pro obec, která má přibližně 600 obyvatel, ale také o zklidnění dopravy na silnici I/17.

„Na základě našeho prosincového jednání s novým panem starostou jsme se domluvili na některých rozvojových projektech v obci, která se v podzimních měsících potýkala s problémy, jež způsobilo dnes již bývalé vedení obce. Tím prvním je změna otopného systému v místní mateřské škole, který dosluhuje, a je potřeba jeho výměna,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který se seznámil s projektem úprav místního sportovního areálu, jenž kromě zázemí pro místní fotbalisty zahrnuje také tenisové kurty či dětské hřiště.

Starosta společně se členy zastupitelstva informoval hejtmana o dalších obecních záměrech včetně úsekového měření rychlosti na silnici I/17 z Chrudimi na Vysoké Mýto. „Naše obec je dlouhodobě zatížena velkým množstvím projíždějících automobilů, a to jak osobních, tak nákladních, které směřují z Chrudimi dále na Vysoké Mýto. Proto bychom rádi vyřešili možnost uklidnění dopravy formou úsekového měření rychlosti,“ uvedl starosta Marcel Havránek. Podle jeho mínění je nutná dohoda s obcí s rozšířenou působností, kterou je Chrudim. „Optimální variantou je, když pořízení radarů zainvestuje město, jehož městská policie má oprávnění rychlost měřit. Tomuto městu jdou následně také výnosy z pokut. Pro obec se jedná o variantu, kdy dostane potřebné opatření bez vstupních nákladů, a pro město se jedná o další příjem do městského rozpočtu,“ řekl hejtman Martin Netolický a potvrdil, že jednou z motivací měst a obcí k zavádění tohoto prostředku k šikanování řidičů je i finanční benefit, jenž z vybraných pokut plyne do městské kasy.

Samotná Chrudim uvažovala o zřízení radarů nejprve v části Václavské ulice u Vlčí hory. Poté, co „vybouchlo“ výběrové řízení, přišlo nové vedení města s kuriózním nápadem. Bedničky na radar by přišly rozmístit po městě a radar by mezi nimi korzoval. Nikdo by tedy nikdy nevěděl, kde přesně se měří, a řidiči by tak byli nuceni dodržovat často nesmyslně nastavené rychlostní limity. Prozatím se však zdá, že toto téma ponechává radniční koalice „u ledu“ a na radary ještě nedojde.

Chrudim – Od dnešního dne, tedy od 31. ledna 2020, platí ve všech zařízeních Nemocnice Pardubického kraje, tj. v Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a ve Svitavské nemocnici, zákaz návštěv, a to z důvodu chřipkové epidemie.

V souvislosti s plošnou chřipkovou epidemií v České republice a s narůstajícím počtem chřipkových onemocnění v Pardubickém kraji byl rozhodnutím generálního ředitele vyhlášen zákaz návštěv na všech pracovištích Nemocnice Pardubického kraje, a to s okamžitou platností od pátku 31. ledna 2020 do odvolání. „Vzhledem ke skutečnosti, že nemocnost na chřipková onemocnění v Pardubickém kraji skokově stoupá nad epidemickou mez, jsme nuceni přistoupit k preventivnímu zákazu návštěv u pacientů. Opatřením chceme chránit jak naše pacienty, tak i veřejnost před zvýšeným rizikem nákazy,“ vysvětlil generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Za epidemickou mez se počítá 1500 nemocných na 100 000 obyvatel, v posledních dnech však narostl výskyt akutních respiračních infekcí o více než 40 %, konkrétně v kategorii chřipek a jim podobných těžkých onemocnění byl nárůst vyšší dokonce o více než 130 %. Ukončení zákazu návštěv bude vyhlášeno neprodleně po zlepšení epidemiologické situace.

Jedním z častých dotazů, který se v době vyhlášení zákazu návštěv objevuje, je otázka na přítomnost otce u porodu. Ta jako taková není návštěvou, na druhou stranu je však pro ni podmínkou bezinfekčnost. Posoudit zdravotní stav doprovodu nastávající maminky je plně v kompetenci personálu porodnice.

Chrudim – Co se v říjnu zdálo jako populistická snaha „svézt“ se na popularitě zemřelého oblíbeného zpěváka diskutabilní kvality, objevuje se po čtvrt roce jako reálná varianta. Ulice Karla Gotta by ve městě opravdu mohla existovat. Ještě před tím však dostane nový a místu více přiléhavý název ulice pod Kopanicí.

Právě zde místní developer Milan Kušta staví bytové domy. Pokud na návrh rady města kývne městské zastupitelstvo, mohla by tu být ulice s názvem „Kopanický mlýn“. Se zmiňovaným „Mistrem“ je to však podstatně složitější.

[[img:chrn_fullwidth:15919:Popperovo náměstí?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Vedení města totiž těsně po jeho smrti vypustilo zkušební „balonek“. Médiím dalo vědět, že tato varianta se v radniční koalici diskutuje. Následně prý začaly chodit návrhy od občanů Chrudimě, kteří si „Gottovu“ ulici toužebně přejí. Není divu, několikanásobný Zlatý slavík a suverénně nejznámější podpisovatel „Anticharty“ je stále velmi oblíben.

Ať už celá kauza „Gottova“ ulice dopadne jakkoli, je jasné, že případných adeptů z vlastních řad, po nichž by se nové ulice mohly jmenovat, má Chrudim takřka nepřeberné množství.

Chrudim – Nic netrvá na tomto světě věčně. Dokonce ani ředitelé a vedoucí činitelé v politice nemají své místo jisté na věky, přestože mnozí by si to jistě přáli. Město nyní čeká hledání člověka, který jen těžko dosáhne kvalit ředitele místní základní umělecké školy, oblíbeného pedagoga a muzikanta Karla Kincla. Ten ke 30. červnu odchází do důchodu.

Karel Kincl vystudoval pražskou konzervatoř, obor Hra na klarinet u profesora Karla Dlouhého. Odborné pedagogické vzdělání pak na Univerzitě Karlově a za sebou má také kurz hudebního aranžování a skladby. V roce 2000 byl jmenován ředitelem chrudimské „lidušky“, zakládal a dirigoval taneční a dechový soubor školy, předsedá orchestrální sekci Krajské umělecké rady Pardubického kraje. Jako porotce účinkoval také při soutěžích žáků ZUŠ a je členem profesionálních i amatérských orchestrů hrajících doma i v zahraničí. V roce 2017 se Kincl stal Osobností města Chrudim.

Rada města bude na svém prvním únorovém jednání probírat i vypsání konkurzu na vedoucí místo ředitele Základní umělecké školy Chrudim. Podmínky prozatím nebyly zveřejněny, ale mezi chrudimskými muzikanty se šušká, že jedním z nejvhodnějších kandidátů by byl městský zastupitel, regenschori a vtipný konferenciér Tomáš Židek.

Chrudim – Čas od času dorazí na radnici žádost od některého z občanů, jejímž předmětem je prodej pozemku ve vlastnictví města. Nejčastěji se jedná o zemědělskou půdu, předzahrádky, narovnání některého z pozemků, který někdo již stejně užívá. Nyní budou zastupitelé rozhodovat o prodeji strategicky umístěné zahrady v samotném centru.

Na městský úřad totiž přišla žádost o prodej pozemku číslo 531. Tato suchá informace nesděluje mnoho. Jde přitom o zahradu, která těsně navazuje na takzvanou „Moravovu zahradu“ v její dolní části. „Moravova zahrada“ je využívána jako parkoviště, není žádným tajemstvím, že zde má stát parkovací dům. Ten mohl jeden ze svých výjezdů mít právě v místech, kde leží pozemek výše zmíněného čísla.

[[img:chrn_fullwidth:16018:]]

„Město Chrudim je vlastníkem pozemku parcely číslo 531 – zahrada o výměře 421 m², který se nachází pod parkovištěm, na Moravově zahradě. Městu byla v nedávné době doručena žádost fyzické osoby o prodej uvedeného pozemku, popřípadě. části uvedeného pozemku, a to do vlastnictví této fyzické osoby. O prodeji tohoto nemovitého majetku bude rozhodovat zastupitelstvo města,“ uvádí k možnému prodeji parcely šéf Odboru správy majetku MěÚ Chrudim Milan Havelka.