Chrudim – Pro někoho příjemná zkratka do Topole, pro jiného místo, kde si může otestovat své auto, pro dalšího zase příjemná procházka do Habrova. Nové silničky v polích mezi Chrudimí a místní částí Topol mají mnohé využití. Především chodci se tu však necítí v bezpečí.

Plnohodnotná cyklostezka do Habrova prozatím chybí. Jisté snahy ze strany místních ochránců přírody tu sice byly, ale vše ztroskotalo na nedořešených majetkových poměrech a následné neochotě radnice do takového projektu investovat. Naštěstí tu je ale obchvat a s ním související přeložky komunikací.

[[img:chrn_fullwidth:15273:]]

Právě v rámci těchto přeložek na poli za Větrníkem vznikly nové asfaltky. Rodinky z paneláků je okamžitě využily k nedělním procházkám. „Zajímalo by mne, o jaký typ komunikace se jedná ze sídliště Větrník do Topole pod hřbitov. Není upravena dopravními značkami a mezi korzujícími rodinami projíždí nemalou rychlostí automobily,“ popisuje svou zkušenost s provozem na těchto komunikacích jedna z jejich uživatelek.

[[img:chrn_fullwidth:15272:]]

Vedoucí Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl odpovídá vcelku jasně: „Jedná se o stavbu polní cesty, která má sloužit k zajištění přístupu na přilehlé pozemky a k jejich obhospodařování po výstavbě obchvatu města - přeložky silnice I/37. Její výstavbu zajišťoval Státní pozemkový úřad, v lednu byla zkolaudována a v současné době probíhají jednání o jejím předání do vlastnictví města Chrudim. V současné době na této pozemní komunikaci obecně platí ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích,“ říká Šikl. Není proto divu, že některý ze zemědělců využívající silničku pro její primární účel, vyřešil problém s neukázněnými šoféry po svém a na její začátek umístil obrovská kola i s pneumatikami. Tudy auto neprojede.

Chrudim/Hrochův Týnec – Řidiči dobře znali semafor, který v centru Hrochova Týnce nechal instalovat zdejší městský úřad. Zařízení, jež „házelo“ červenou pouze těm, kdo překročili maximální povolenou rychlost, nedávno zmizelo. Nahradí ho repasovaný radar z Chrudimě.

Zmiňovaný semafor, respektive tento systém měření rychlosti a následné penalizace „závodníků“ využívá celá řada měst a obcí. Podle vyjádření dopravních policistů však provozování těchto zařízení není v souladu se zákonem a městský úřad v Hrochově Týnci tak musel semafor odstranit.

Rada města Chrudim však na svém posledním jednání schválila prodej účetně zcela odepsaného radaru, který používali místní strážníci do majetku města Hrochův Týnec. Za radar zaplatí 20 tisíc korun a měl by částečně nahradit zrušený semafor.

Samotná Chrudim momentálně hledá prostřednictvím veřejné zakázky v hodnotě dva a půl milionu korun dodavatele radaru pro úsekové měření v úseku od kruhové křižovatky u nemocnice až k odbočce k Janderovu v Presích. Instalaci radaru do Václavské ulice přitom radnice slibovala už na začátek letošního roku.

Chrudim – Rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou je dávno skončena, přesto by nyní měli řidiči a také chodci zbystřit svou pozornost. Až do května tu teď budou kopat „plynaři“, kteří chtějí rekonstruovat právě plynovod. Nešlo obě akce spojit?

„V pondělí 12. března budou zahájeny práce na rekonstrukci plynovodu v ulicích Vrchlického (u křižovatky s Palackého třídou) a Palackého třída (pod chodníkem v úseku od křižovatky s ulicí Vrchlického po křižovatku s Havlíčkovou ulicí). Rekonstrukce plynovodu stavaři rozdělí na dvě etapy,“ uvádí městská úřednice Kateřina Brandová.

[[gal:15271]]

Po dobu rekonstrukce dojde také k omezení parkování na parkovištích před domy číslo popisné 75 – 77 a před číslem popisným 70. Řidiči by proto měli respektovat zákazy stání i omezení rychlosti. Celá akce má skončit v polovině května letošního roku.

Chrudim – Budova v Pardubické ulici, která dříve nesla název „Restaurace Na Sklepích“, má s původní hospodou pramálo společného. Stojí sice na místě, kde dříve točili pivo a prodávali výborné sýry, vzhled a dokonce ani vnitřní vybavení původní účel příliš nepřipomíná. Vše se však může změnit, pokud potenciální kupec najde inspiraci ve starých časech.

Zahradní restaurace Na Sklepích byla postavena v roce 1864. Název podniku má spojitost s ležáckými sklepy. Později ve zdejších sklepích údajně dozrávaly i sýry z nedaleké mlékárny. V roce 2002 došlo na přestavbu bývalé vyhlášené hospody a od té doby je objekt uzavřený. Nejde přitom o jedinou dříve prosperující a později uzavřenou restauraci. 

[[img:chrn_fullwidth:437:]]

V padesátých letech vyhořela třeba proslavená restaurace s tanečním parketem v parku Střelnice. Po ničivém požáru v polovině prosince 1955 nebyl objekt obnoven, čekala ho pouze demolice. Podobně zanikl i Hostinec Na Bumbálce v Topolské ulici, jenž musel ustoupit stavbě průtahu městem. 

[[img:chrn_fullwidth:15267:]]

V případě "Restaurace Na Sklepích" zdánlivě není nic ztraceno, protože nemovitost již několik měsíců nabízí realitní kanceláře k prodeji. Je jasné, že majitel – firma Cityline, chce prodejem získat zpět vynaložené prostředky na rekonstrukci, takže cena není právě nízká. K mání je za 15 a půl milionu korun.

Chrudim – Více než tři a půl miliardy korun schválila Evropská unie jako dotaci pro Hradecko – Pardubickou aglomeraci. Takový objem peněz region v dohledné době už neuvidí. Zdálo by se, že městské úřady a jejich zaměstnanci se budou moci „přetrhnout“ v žádostech o finance. Prozatím tomu tak není. Úspěšnými žadateli v samotné Chrudimi jsou především školy, které nezřizuje město.

Peněz se tak dočká místní průmyslovka, „integrovka“ a nejnověji zveřejnila informace o modernizaci učeben také Obchodní akademie Chrudim. V průběhu letních prázdnin v roce 2018 proběhnou ve škole velké změny. Do svého cíle dorazí projekt Rekonstrukce a vybavení učeben IT a přírodovědných předmětů, který obchodní akademii přinesl 10 108 833 korun. Díky těmto finančním prostředkům bude modernizováno pět učeben, včetně vybavení nábytkem a digitálními technologiemi.

[[gal:15266]]

Jak si vede zdejší radnice? Počet žádostí o peníze z Evropské unie, který úředníci vyslali, není příliš velký. Město by rádo získalo finance třeba na vybudování dopravního terminálu před vlakovým nádražím, peníze už obdrželo na modernizace učeben základních škol. Oživit některý z uspaných projektů není v plánu.

Chrudim – Některá média přinesla před časem informaci o sporu, který zaměstnává Správu a údržbu silnic Pardubického kraje, Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim, odbor dopravy a také místní oddělení dopravní policie. Předmětem nedorozumění je výsadba stromů u silnice směřující z města na Podhůru.

Správa a údržba silnic Pardubického kraje chtěla vysázet třiatřicet stromů podél silnice z Chrudimi na Podhůru jako náhradu za stromy, které kvůli svému stáří a stavu už musely být pokáceny. Tuto výsadbu nařídil i Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim, a tak se cestáři chtěli pustit do práce. Jenže vzápětí odbor dopravy stejného úřadu po vyjádření Policie České republiky vydal rozhodnutí, že stromy ohrožují bezpečnost silničního provozu. Silničáři proto nesmí sázet, respektive je musí vysázet ve větší vzdálenosti od vozovky než doposud. Tuto podmínku ale správa a údržba silnic splnit nemůže, protože by sázela na cizím pozemku. 

[[img:chrn_fullwidth:14332:]]

„Máme tu dvě protichůdná rozhodnutí orgánů působících v přenesené působnosti státní správy a musíme vědět, podle kterého máme postupovat. Proto jsme se odvolali ke krajskému úřadu, který potvrdil stanovisko chrudimského odboru životního prostředí. To naši situaci ale nevyřešilo, a tak musel rozhodovat soud ve správním řízení,“ komentuje současný stav ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „S naším zřizovatelem Pardubickým krajem máme velice dobré, dlouhodobé a korektní vztahy. Rozhodnutí soudu má správní charakter z oblasti rozhodovacího procesu ve státní správě. Nejedná se o spor s naším zřizovatelem. Výklad práva přísluší pouze soudu,“ dodává Němec. 

[[img:chrn_fullwidth:14331:]]

Organizace teď čeká na doručení rozhodnutí krajského soudu s jeho odůvodněním, kterým krajský soud podnět Správy a údržby Pardubického kraje zamítl. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bude platit stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi. Správa a údržba silnic Pardubického kraje by tak měla stromy vysázet, přestože se tím vystavuje možné sankci. „Stále jsme totiž v patové situaci – pokud stromy vysadíme, můžeme dostat pokutu. Pokud stromy nevysadíme, hrozí nám sankce také,“ vysvětluje Miroslav Němec s tím, že Správa a údržba silnic Pardubického kraje teď musí zvážit, jak bude dál postupovat. V té nejméně příznivé variantě může totiž nastat situace, kdy vzhledem k malému rozsahu silničních pozemků nebude možno stromy sázet a obnovovat vůbec.

Chrudim – Nejnovější výtvor městských „ajťáků“, mobilní aplikace s názvem „Všímálek“, dělá první, nesmělé kroky ve virtuálním světě. Mapka, na níž se zobrazují nedostatky nahlášené uživateli, pomalu získává jasnější kontury. Zřetelněji je též vidět historie vzniku programu.

Město je na svůj nový výtvor právem patřičně hrdé. Program vznikl v rámci pracovní doby místních úředníků, nebylo tedy třeba platit „přespolním“ za vývoj. Ušetřily se desítky tisíc korun. Přesto je stále jasnější, že program určený k nahlašování rozpadlé dlažby a černých skládek, mohl fungovat již mnoho let. „Je to pár let zpět, co jsem panu starostovi nabízel, že jako aktivní občan udělám rád zdarma pro město celou tuhle apku. Byl jsem odmítnut. Ovšem dobrý nápad, před volbami jako když najdeš,“ tvrdí Petr Vašíček.

[[img:chrn_fullwidth:15241:]]

Tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec však spekulace o předvolebním načasování vypuštění „Všímálka“ odmítá. „Město již dříve učinilo pokus o webovou aplikaci, která se však bohužel neujala. Možná i proto se nabídka na vytvoření nového programu před lety nesetkala s pochopením. Doba ovšem pokročila a rozšíření chytrých telefonů je už skutečně masivní, jsou s nimi zkušenosti i na úrovni veřejné správy, takže se město rozhodlo jít do toho,“ říká Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:14590:]]

Při srovnání s mobilní aplikací, kterou využívají třeba obyvatelé nedalekého Kolína, vychází chrudimský „Všímálek“ jako chudý příbuzný. Kolíňáci mohou přes chytrý telefon zjistit třeba i obsazenost parkovišť a též aktuality z městského úřadu.

Praha - Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se od 1. května 2018 měl stát generálporučík Aleš Opata. Ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO 2011) tento svůj návrh včera projednala s prezidentem republiky a dnes se stávajícím náčelníkem GŠ armádním generálem Josefem Bečvářem, kterému končí závazek. Opata se v roce 1998 stal zástupcem velitele 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi a v letech 1999-2003 byl velitelem 43. výsadkového praporu. 

V souladu s Ústavou a zákonem o ozbrojených silách Karla Šlechtová tuto změnu navrhne příští týden vládě, která následně navrhne jmenování nového náčelníka GŠ AČR prezidentu republiky. Zároveň ministryně projedná svůj návrh ve sněmovním výboru pro obranu.

„S panem prezidentem jsem včera svůj návrh projednala. Generálu Bečvářovi končí v červnu závazek a já mu moc děkuji za vše, co pro naši armádu udělal. Nejen ve funkci nejvyšší, ale i za desetiletí své vojenské kariéry odvedl velký kus práce,“ uvedla ministryně.

„Generál Opata má moji plnou důvěru. Velel jednotkám na našem území, kontingentům v misích na Balkáně i Afghánistánu, má zkušenosti z vojenské diplomacie. V jeho osobě bude zachována stabilita a kontinuita armádního velení. A co je pro mě velmi důležité, má mezi vojáky i odborníky velký respekt,“ zdůraznila Karla Šlechtová.

Ministryně navrhne, aby generál Bečvář skončil ve funkci k 30. dubnu a od 1. května nastoupil generál Opata. Následující dva měsíce do ukončení závazku generála Bečváře bude standardně docházet k předávání funkce

Chrudim – Parkovacích míst není nikdy dost. Krizová situace pravidelně panuje i před budovou „staré polikliniky“, kde řidiči často marně hledají místo k odstavení vozidla. Není proto divu, že mnozí z nich zajíždějí až na zelený plácek před blízkou lékárnu.

Kauzu s údajně načerno zřízeným parkovištěm před lékárnou otevřely Chrudimské noviny v roce 2016. Podle tehdejšího šéfa Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimíra Bálka tu auta stála bez toho, aby pozemek prošel změnou v parkoviště. I nadále tu šlo o parkování na zeleni, přestože plocha nepatří městu, ale firmě Nowa invest, která provozuje třeba právě zmiňovanou lékárnu.

[[gal:15262]]

Jaká je zdejší situace po dvou letech od Bálkova slibu? Naprosto stejná. Zákaz parkování dál upravuje maličká značka. Na vedlejším parkovišti před budovou České spořitelny místo zájemci rovněž nenajdou. Část parkoviště pro jistotu není přístupná nikomu jinému, než zaměstnancům a klientům banky. 

Chrudim – Přesunutí skateparku na pozemky za obchodním domem Tesco vzbudilo velký zájem. V těchto dnech představitelé města podepsali smlouvu s firmou Mystic Constructions v objemu 171 215 korun. Firma by měla vytvořit projektovou dokumentaci k novému skateparku. V této souvislosti však „vyplaval“ na povrch dávný problém se „psím hřištěm“.

Chrudimské noviny o tomto tématu jako první informovaly již v roce 2012 a poté v nepravidelných intervalech také v následujících letech. Ze strany vedení města však tento nápad nikdy nenašel příliš pozitivní odezvu. Paradoxně, protože „pejskaři“ tvoří ne právě malou skupinu obyvatel města, která navíc jeho provoz dotuje každoroční platbou „daně ze psa“. Ta činí za psa chovaného v rodinném domě 600 korun a majitelé psů chovaných v bytě zaplatí městu hned 13 stovek. Za tuto částku však nedostanou prakticky nic jiného, než několik igelitových sáčků v hodnotě pár korun.

 [[img:chrn_fullwidth:12681:Stačí odstranit tabulku a kousek oplotit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vášnivou diskusi na toto téma zprostředkoval facebookový profil samotné radnice. „Psí louka někde v intravilánu vyřešila exkrementy. Chápu, že některým lidem venčení psů na sídlištích kolem domů vadí. Občurané rohy a tak podobně Ale lidi tam se psy prostě chodí jen proto, že v docházkové vzdálenosti nemají kam jinam jít. Pořád si myslím, že v tomhle by se mělo angažovat město. U projektů pro menší skupinu lidí - třeba skatepark, je třeba iniciativy zainteresovaných. Ale psů a pejskařů je v každém městě tolik, že by to mělo město řešit i bez doprošování. Nebo město je jen od toho, aby čekalo kdo ho o co poprosí? Třeba aby maminky chodily prosit o dětská hřiště, cyklisté o stojany na kola, důchodci o lavičky v parcích? Můj názor je ten, že pokud se jedná o projekty, které bude potenciálně využívat více jak 1/3 obyvatel města, tak by se o ně nemělo prosit,“ shrnuje argumenty ve prospěch psího hřiště Veronika Raiserová.

Při projednávání Desatera problémů města Chrudim došlo i na diskusi týkající se psů a jejich venčení. Díky aktivitě Marka Točoně pak projekt „vyhledání prostoru pro oplocenou louku pro psy“ skončil na hezkém šestém místě. Nyní záleží na radnici a úřednících, zda hozenou rukavici také zvednou.