Chrudim – Jak Chrudimské noviny již ve středu 31. května informovaly, představilo vedení Pardubického kraje plán, podle nějž by se mohly rozvíjet zdravotnická zařízení spojená v „Nemocnice Pardubického kraje“. Prozatím se tedy zdá, že katastrofické scénáře městského zastupitele a primáře Davida Kasala (ANO 2011) na obzoru nejsou.

Není divu, že toto téma zajímá celou řadu Chrudimáků a z článku o Kasalově komentáři v průběhu jednání městského zastupitelstva se stal jeden z nejčtenějších článků. Chrudimská nemocnice totiž patří mezi největší zaměstnavatele ve městě a kvalita poskytované péče se dotýká téměř všech. I těch, kdo do ní příliš často nezavítají.

[[img:chrn_fullwidth:5063:Quo vadis?  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaké budoucí změny tedy mohou místní v nemocnici očekávat? „Dojde k rekonstrukci příjmového traktu nemocnice či gastroenterologického pracoviště, zvýší se počet lůžek následné péče. Vznikne zde laparoskopické centrum na chirurgii a denní stacionáře pro interní, dětské a chirurgické obory. Počítá se také s vybudováním ambulance pneumologie, infekční, ORL nebo geriatrické ambulance. Budou se též hledat nové možnosti parkování pro klienty lékárny,“ uvádí ve svém prohlášení vedení spojených nemocnic. Pozorný čtenář zde opravdu najde „zvýšení počtu lůžek následné péče“. A právě v tomto pojmu by se mohlo skrývat rozšíření služeb takzvané LDN – léčebny dlouhodobě nemocných.  

Chrudim – Nad některými úpravami veřejného prostoru zůstává často rozum stát. Nejen ti, kterých se přímo dotýkají, protože v místě bydlí, ale i náhodní kolemjdoucí nevěřícně hledí. Jedna taková „podivnost“ je teď instalována ve Fibichově ulici.

Mezi panelovým domem a parkovištěm se tu ve vnitrobloku objevily černé sloupky, které mají podle všeho zabránit řidičům najíždět přímo mezi budovy a zkracovat si tak cestu. Že tudy neprojede ani sanitka a po setmění jsou sloupky zralé pouze k tomu, aby se na ně „namotal“ nepozorný cyklista, zodpovědné úředníky podle všeho příliš netrápí.

[[img:chrn_fullwidth:14821:Jaký smysl tu sloupky mají?  Foto: Veronika Teplá]]

„To zas vymyslel někdo chytrej. Tipuju to na pár dní, než si tu někdo rozbije ústa na kole. A to nemluvím o tom, že tudy neprojede ani záchranka,“ komentuje nejnovější výtvor ve vnitrobloku Fibichovy ulice Veronika Teplá. Mezi sloupky teď už chybí jen černá řetězy a past na cyklisty bude dokonalá.  

Chrudim – Až na jednání městského zastupitelstva přivedla obyvatele Koželužské ulice kauza, jež se táhne dlouhé roky. V jednom z místních domů totiž jeho majitel podle všeho bez patřičných povolení provozuje penzion. Ne že by mu snad zdejší lidé nepřáli výdělek, ale „černé“ podnikání jim výrazně ztrpčuje život.

Se svou stížností na provozovatele Penzionu Chrudimák přišli senioři na jednání zastupitelstva proto, že ani po pěti letech není nikdo z odpovědných úředníků schopen zjednat nápravu. Hosté penzionu parkují před garážemi sousedních domů, takže jejich oprávnění majitelé nemohou se svými auty vyjíždět ani zajíždět. Navíc ruch a hluk, který hosté produkují, výrazně ovlivňuje soukromí zdejších starousedlíků.

[[img:chrn_fullwidth:14816:]]

Podle vyjádření jedné ze sousedek penzionu navíc jeho majitel provedl rekonstrukci „na černo“. Následná kolaudace domu přiznala jediný způsob užívání – rodinný domek. Majitel si z ní však nic nedělá a vesele podniká v ubytovacích službách, jichž je ve městě povážlivý nedostatek.

[[img:chrn_fullwidth:14817:]]

Domy v Koželužské ulici jsou přitom vedeny jako „rodinná zástavba“ a penziony tu nemají co pohledávat. Jak je možné, že ani po kontrolách stavebního úřadu, který dům nezkolaudoval jako penzion, stále jeho majitel nabízí ubytovací služby? To si stěžovatelé nejsou schopni vysvětlit. Věc je o to kurióznější, že na internetu „visí“ webová prezentace Penzionu Chrudimák, která zcela nepokrytě inzeruje ubytovací služby. Na tuto skutečnost upozornil přítomné zastupitele Jaroslav Moučka (KSČM). "Dochází zde k nepovolenému podnikání, protože ubytovací služby zde neprobíhají náhodně, ale jsou velice časté. Místní dokonce znají firmy, které jsou zde ubytované" řekl Moučka. 

[[img:chrn_fullwidth:14818:]]

Samotné město však má jen minimum „pák“, jak kauzu ovlivnit. Stavební úřad a stejně tak i živnostenský vykonávají státní správu. Dotazy, připomínky a především stížnosti místních by tak měly směřovat spíše na tyto úředníky, než na městské zastupitele. Jenže je to právě nečinnost zodpovědných osob, co přivedlo seniory z Koželužské ulice až do jednacího sálu zastupitelů.

[[img:chrn_fullwidth:14819:]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) slíbil povětšinou překvapené politiky s kauzou detailněji seznámit do příštího jednání. Předloženy jim budou všechny materiály, které město k podnikání v Koželužské ulici má.  

Chrudim - Oddíl českých výsadkářů ze 43. výsadkového praporu a jejich britští kolegové v úterý 30. května společně seskočili z výšky 3 000 metrů z vojenského vrtulníku nad chrudimským letištěm, aby připomněli hrdinství československých parašutistů, kteří před 75 lety provedli úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora a generála SS Heydricha. Parašutisté, které v roce 1942 na výsadek do Čech dopravilo britské Královské letectvo RAF, se na úkoly připravovali na základnách pro zvláštní operace ve Skotsku. Seskok v Chrudimi zahájil třídenní výsadkářský triatlon Memoriál příslušníka praporu Nikolaje Martynova, který zahynul v roce 2007 při bojovém nasazení v Afghánistánu.

„Dnes stejně jako před 75 lety britští a čeští výsadkáři nasazují své životy, aby zajistili bezpečnost Evropy,“ uvedla britská velvyslankyně Jan Thompsonová. „Velká Británie děkuje českým parašutistům za účast ve spojeneckých misích. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“ Čeští instruktoři během seskoku rozvinuli českou a britskou vlajku jako symbol tohoto spojenectví. Společného seskoku se účastnili britští výsadkáři major Christopher Prior a praporčík Glenn Hobbs.

Výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině. V roce 2010 prapor spolupracoval s britskými vojenskými poradci působícími ve Vyškově u Brna v rámci přípravy na vojenské nasazení v zahraničních misích.

Výsadkový prapor v Chrudimi je jedinou jednotkou typu komando v české armádě. Prapor představuje hlavní expediční sílu armády s vysokou mobilitou. Naprostá většina příslušníků praporu absolvovala více než jednu zahraniční misi.

Chrudim navštívil také podplukovník Duncan Mann, velitel druhého britského výsadkového pluku, aby projednal možnosti další spolupráce mezi českými a britskými výsadkovými jednotkami.

Chrudim – Muzeum barokních soch by mělo být pro město výkladní skříní, vzorem, jak pečovat o kulturní dědictví zanechané předky. Již před pěti lety se zde však současný neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) rozhodl uspořádat hostinu pro místní celebrity. V těchto šlépějích pokračuje nynější vedení města i dnes.

V pondělí 29. května se zde nesešla chrudimská smetánka, které nepřijde divné pojídat lososa a napájet se vínem v bývalém kostele žebravých mnichů, ale místní politické špičky s poslanci a senátory zvolenými za Pardubický kraj. Hlavními tématy jednání byly záležitosti dopravy, především problematika dokončení druhé etapy obchvatu Chrudimi a Ostřešanské spojky. V případě dokončení silničního obchvatu, kde vznikla povinnost opakovaného projednání tzv. EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), žádalo vedení města o maximální podporu, tak aby mohl být obchvat dokončen v plánovaném období 2018–2019. Podpora by se měla týkat všech nezbytných kroků včetně výkupů pozemků a především pak financování stavby.

[[img:chrn_fullwidth:734:Oslava obžerství, nebo vkusně uspořádaná akce ve výjimečných prostorách?  Foto: Chrudimské noviny]]

Hodně se debatovalo také o stavbě Ostřešanské spojky, nové železniční trati, u níž v současné době rovněž probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. V případě této stavby bude debata zástupců radnice se zákonodárci ještě pokračovat. V průběhu setkání byla diskutována i další témata, například dopad nového zákona o registru smluv na obchodní nebo příspěvkové organizace nebo téma rozpočtového určení daní. 

[[img:chrn_fullwidth:14815:Restaurace měla být původně v bývalé kryptě. Projekt však nebyl dotažen do konce, stolovat se tak musí v hlavní lodi kostela.  Foto: Město Chrudim]]

„Vzhledem k tomu, že se za pár měsíců uskuteční volby do poslanecké sněmovny, bylo to setkání spíše společenské. Chtěli jsme poděkovat senátorům a poslancům za podporu a pomoc, kterou nám poskytli, když jsme se na ně v průběhu posledních let obraceli s konkrétními problémy nebo tématy,“ uvedl starosta města Petr Řezníček (SNK - ED) s tím, že se těší na další pokračování spolupráce po podzimních volbách.

Chrudim – Festival, který si oblíbila především omladina z širokého i vzdálenějšího okolí – ChruFest, je opět za dveřmi. V loňském roce sice vyvstaly jisté obavy z místa konání hiphpového svátku, ale ty se později ukázaly jako liché. Pořadatelé měli vše zcela pod kontrolou.

Není proto divu, že letos přišla agentura „people agency s.r.o“ za vedením města znovu a požadavek byl stejný - „pronajměte nám Klášterní zahrady“. Radní neváhali a pronájem schválili. V termínu od 2. do 4. června budou tedy v zahradách v centru města kralovat hiphopeři.

[[gal:14017]]

Podmínky nájemní smlouvy jsou obdobné, jako v loňském roce. Podmínkou je uvést Klášterní zahrady do původního stavu a nic neponičit. Za pronájem si město naúčtovalo opět 24 tisíc korun. I letos se do areálu mladší 15 let dostanou pouze v doprovodu zákonných zástupců. A i letos je program více než lákavý. 

Chrudim – Na jednání městského zastupitelstva vyrazila v minulém týdnu i skupinka lidí, kteří bydlí v domech na sídlišti U Stadionu. Svou agitaci k nářkům obyvatel zkoušené lokality přidal i městský zastupitel, muž mnoha funkcí, David Kasal (ANO 2011). Místním se nelíbí, jakým způsobem město pracuje s posekanou trávou.

Jde o „evergreen“. Každoročně se totiž část obyvatel některého ze sídlišť dostatečně naštve a vrazí do útoku proti Kateřině Jánské. Ta pracuje jako technička údržby zeleně na místním městském úřadě a je tak podle obyvatel města zodpovědná za způsob, jakým město zpracovává posekanou trávu.

[[img:chrn_fullwidth:8354:Bující alergeny mají obyvatelé sídliště U Stadionu za rohem. Povodí Labe péči o koryto Chrudimsky moc nepřehání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice totiž už dlouhé roky volí mulčování trávy místo jejího sběru a následného kompostování. Mulčování je levnější, tráva se nemusí nikam odvážet a vesele hnije tam, kde ji pánové v traktůrcích posekali. Tráva zahnívá a zapáchá, lidé se zlobí.

[[img:chrn_fullwidth:2634:]]

V minulosti se proto pokoušeli „uhrát“ svou při právě na nesnesitelný zápach. Letos vyrukovali obyvatelé sídliště U Stadionu s alergiemi, které prý mulčovaná tráva způsobuje. Svou trošku do mlýna přidal i zmiňovaný doktor Kasal, který se netají odborností alergologa. Paradoxně za důvody údajného nárůstu respiračních potíží a onemocnění však nejspíše nemůže smradlavá travina, ale rostlina docela jiná.

[[img:chrn_fullwidth:13491:Studie závadnosti řepky povážlivě chybí. Plochy, na nichž se pěstuje však narůstají.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Většina majitelů aut dobře ví, jaký pyl pokrývá v období květen-červen jejich plechové miláčky. Všichni tuší, která plodina zabírá stále větší a větší plochy orné půdy i v okolí města. Jedná se samozřejmě o žluté „zlato“ bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO 2011), Kasalova stranického kolegy a šéfa. Podle části odborné veřejnosti patří řepka k agresivním alergenům. Další část odborníků její agresivitu vylučuje. Rozsáhlejší studie však chybí. Posekaná tráva jistě není zcela bez „viny“, ale teprve odborné měření by mohlo prokázat, kdo vlastně za alergické reakce obyvatel sídliště U Stadionu může.  

Chrudim – Zájem obyvatel města o dění na radnici, je v Chrudimi enormní. Faktická snaha dosáhnout nějakých zlepšení však povážlivě kolísá. Jednou z možností, jak vysvětlit přímo starostovi, co a jak má dělat lépe, byla pravidelná měsíční setkání u kulatého stolu.

„Dítě“ městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011) je však v dnešní době mrtvé. Byl to právě neúnavný oživovatel areálu bývalého letního kina, městský zastupitel, učitel v místní „zušce“, kdo měl diskusní středy na svědomí. Pravidelně na ně zval v průběhu jednání zastupitelů, pozvánky se objevovaly i v Chrudimském zpravodaji.

[[img:chrn_fullwidth:14423:]]

V současné době je však setkáním veřejnosti se starostou v budově Muzea konec. Program starosty Petra Řezníčka (SNK - ED) již tento bod neobsahuje, Herbst na ně nezve. Zdánlivě skvělý podnik skončil na tom nejméně pravděpodobném – nezájmu veřejnosti.

Chrudim – Koncem června si místní i přespolní připomenou již po šestašedesáté, proč se Chrudim řadí mezi loutkářské velmoci. Téměř jubilejní Loutkářská Chrudim bude však v letošním roce poněkud zvláštní. A důvodem jsou především plakáty, které na ni lákají.

Dlouhé roky se přitom vede diskuse, jaký význam festival loutkového divadla pro samotné obyvatele městě vůbec má. Většina ho statečně ignoruje, protože jak moderní, tak tradiční loutky lidem moc neříkají. Co však dokáže obyvatele maloměsta spolehlivě „nadzvednout“, je vytržení ze stereotypu. A to se organizátorům letos povedlo takřka dokonale.

[[img:chrn_fullwidth:14811:]]

Plakátky s pozvánkou na festival jsou letos nikoli ve znamení roztomilých malůvek, ale dokonale obskurních „loutek“, jež tvoří většinou pouze věci denní potřeby – zelenina, provázky, vidlička a další.

[[img:chrn_halfwidth:14812:Oproti loňsku je to šok.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Letos jsou plakáty přímo odstrašující,“ zlobí se jedna z Chrudimaček na sociálních sítích. Jiný názor má však nepochybně hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Loutkářskou přehlídku ve městě totiž řadí do projektu „Tvář Pardubického kraje“ a poskytuje na ni hned celých 150 tisíc korun jako dotaci. 

Chrudim – Městská rada na svém předposledním zasedání, které se konalo 15. května, schválila i další dodatek ke smlouvě s architektem Janem Třeštíkem. Ten se již několik let zabývá projektovou dokumentací akce „Rekonstrukce smuteční síně v Chrudimi“. Tentokráte mu radní odklepli navýšení ceny díla.

S Třeštíkem již město uzavřelo celkem čtyři dodatky ke smlouvě. Většinou v nich bylo řešeno posunutí termínu odevzdání dokumentace, která je pro radnici životně důležitá. Ovšem jen za předpokladu, že to myslí s rekonstrukcí smuteční síně vážně. V těchto dnech však starosta nepodepisuje další odložení termínu dodání podkladů – ten je stále stanoven na 17. července letošního roku, ale navýšení ceny díla. Kolik přesně město architektovi navíc zaplatí, samozřejmě prozatím nezveřejnilo. Zas tak otevřenou místní radnice není.

Smuteční síň ve městě má svá nejlepší léta již dávno za sebou. Nový nájemce, kterým je Pohřební služba Charon se sice snaží z dožilého prostoru vytvořit důstojné místo pro poslední rozloučení se zemřelými, ale je více než jasné, že budova potřebuje kompletní rekonstrukci a ta z městská pokladny vytáhne miliony korun. I kdyby tedy architekt Třeštík svou dokumentaci odevzdal již letos, jen těžko na ni dojde. Peněz nazbyt město nemá. 

Příloha: 

usneseni_rady_mesta_chrudim_-_kompletni_pdf_e-book-usneseni_c.r2f2232f2017_verejne.pdf