Chrudim – V Poděbradově ulici už se v posledním půlroce kopalo do země minimálně třikrát, ale přesto nikdo netuší, kdy budou mít opravy kvůli nečekaným haváriím vody konce. Vodárenská společnost Chrudim stále nepřišla na to, proč tady dochází k neustálým problémům. 

[[img:chrn_fullwidth:26587:Prosinec 2024. Foto: Chrudimské noviny]]

Václav Kloboučník z Vodárenské společnosti Chrudim potvrdil, že závažné poruchy přivaděče DN300 umístěného v Poděbradově ulici na křižovatce s Lupáčovou a Nerudovou ulicí řešili od prosince 2024 do června 2025 už celkem třikrát, což vede k nejrůznějším spekulacím. Zda za problémem náhodou nestojí neočekávané události vzniklé při hlubším navrtání základů při rekonstrukci mostu v Malecké ulici, které nakrátko obnovily i pramen Červené studánky, se nikdo neodváží tvrdit. Ale ví se, že když se například při vrtu naruší tlakový režim podzemních vod, může dojít k změně proudění vody v podloží, k poklesům půdy, erozi, nebo dokonce porušení vodovodních přivaděčů, pokud jsou uloženy v nestabilním prostředí.

[[gal:26586]]

„Poruchy v ulici Poděbradova vznikly náhodně – nebyl zde žádný vnější vliv (anebo o něm nevíme) kromě proudění vody o různých teplotách, případně pohybu podloží v místě vedení trubního systému,“ odpověděl Václav Kloboučník s tím, že i osvětlení přechodu u Lupáčovy ulice v tomto místě opravu potrubí významným způsobem problematizuje,  ale není důvodem, proč potrubí prasklo. „Nicméně je pravdou, že je postaveno přímo nad předmětným vodovodním přivaděčem,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:26585:Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Za posledních pět let tu nedošlo k ani jedné nehodě, kterou by zavinila rychlá jízda. Kdo už se ale někdy zapomněl a rozjel to nedočkavě na rovince mezi Chrudimí a Slatiňany? Město Chrudim proto zřídilo v ulici Obce Ležáků nový radar. Místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011), který má ve městě dopravu na starosti, vysvětlil, proč k jeho umístění došlo právě v této ulici.

[[img:chrn_fullwidth:26548:]]

Co říká statistika?

Podle statistiky od roku 2006 byly v ulici Obce Ležáků zaznamenány tři smrtelné nehody (viz černé puntíky v přiložené mapě), a to v roce 2010, 2013 a 2025, z celkem 20 smrtelných nehod, které se odehrály ve městě. Z 61 nehod s těžkým zraněním došlo v ulici Obce Ležáků jen ke dvěma, v roce 2009 a 2015.

[[img:chrn_fullwidth:26547:]]

Z poslední doby se 22. května 2024 na odbočce na Píšťovy bočně střetl motorkář (63) se 44letou praxí s řidičem (45) náklaďáku s dvouletou praxí, který se podle záznamů policie plně nevěnoval řízení. Předtím tu 15. září 2022 havarovali s autem dva muži (32 a 29), když narazili ve 12:40 za deště do stromu, jeden byl lehce zraněn a druhého odvezla dokonce sanitka. K další vážné nehodě tu došlo až letos 1. března, kdy po 21. hodině řidička (54) s desetiletou praxí usnula za volantem. Spolujezdci (36) se nic nestalo, ale dítě (11) na zadním sedadle musela odvézt sanitka.

Radar podle Koláře chtěla armáda

„Jednání vyvolali majitelé pozemků, které tam jsou, respektive těch budov po pravé straně, když přijíždíme od Slatiňan. A druhým žadatelem byla armáda,“ vysvětlil místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) a dodal, že radar stál technické služby 460 tisíc korun. Ale proč zrovna tady? „Protože kvůli navýšení počtu a zároveń problematickému parkování a vzhledem k rychlosti, kterou se tam jezdilo, by mohlo dojít k vážné nehodě,“ uvedl místostarosta. 

Chrudim – Dva roky se chrudimská radnice snažila docílit svého záměru a ovlivnit zastupitele tak, aby odhlasovali kontroverzní nákup cizorodých výdusků do expozice Muzea barokních soch, přestože by to narušilo celou jeho původní jedinečnou koncepci. Zastupitelé města Chrudim ale nepodlehli a ani napotřetí návrh kupní smlouvy neschválili.

[[img:chrn_fullwidth:26545:Koncepce MUBASO představuje Chrudim prostřednictvím soch nejvyšší kvality jako největší centrum barokního sochařství hned po Praze.  Zdroj: FB]]

V očích široké veřejnosti funguje MUBASO jako instituce, která prezentuje věhlasné chrudimské barokní sochařství vystavováním toho nejlepšího, co lze u nás najít. Výdusky barokních soch z Bezna to ale nesplňovaly. Město od začátku manipulovalo nejdříve s původem soch – ačkoliv Braunovo autorství bylo záhy vyloučeno, radnice dál naznačovala spojení s jeho dílnou. Aby zvýšila vnímanou hodnotu výdusků v očích veřejnosti, prezentovala zavádějící informace i na plakátech k jednání zastupitelstva. Po té uváděla polopravdy s jejich památkovou ochranou, přitom chráněný byl pouze celý zámecký areál, a tedy i jeho sochy v něm, což opravdu není to samé, jako kdyby byly chráněny každá samostatně. A když nezávislý odborník nákup nedoporučil, neštítili se dokonce zpochybňovat jeho erudovanost.

[[img:chrn_fullwidth:26538:Foto: Chrudimské noviny]]

Tento případ jasně ukazuje, jak radnice prosazuje spíše vlastní zájmy. Pokud se její přístup nezmění, může to definitivně podkopat důvěru veřejnosti. Zastupitelé ale manipulaci ani tentokrát nepodlehli a financování 680 tisíc korun na nákup dalších výdusků už zamítli. Město Chrudim dokonce jen za jejich odvoz zaplatí z městské kasy dalších cca 200 tisíc, v porovnání se škodou, kterou by ale způsobilo jejich setrvání, je to jako nic. Pokud vám tato kauza není lhostejná, více pikantních podrobností se dočtete v postřehu.

Chrudim – Kritika se snesla vůči praktikám města Chrudim v boji proti plevelu od zastupitele Tomáše Židka, který veřejně odsoudil používání jedovatých postřiků na plevel na minulém jednání zastupitelstva. Jaké zpětné vazby se mu ale dostalo? Město Chrudim zkrátka vsadilo na prostředek, který sice v současnosti EU povoluje, ale o kterém se vedou celosvětově dlouhodobé spory, zda je potenciálně karcinogenní.

„Viděl jsem v neděli dopoledne, jak pracovník města něco stříká na plevel na kruhových objezdech. To je naprosto špatná filozofie, když dnes už víme, kam až používání těchto jedů vede,“ rozhořčil se Tomáš Židek, podle kterého by se mělo s přírodou spolupracovat, ne ji ničit. 

Starosta František Pilný (ANO 2011) vyzval techničku Kateřinu Jánskou, aby metody města vysvětlila. Ta přiznala, že najala soukromou firmu kvůli nedostatku pracovníků veřejné služby a používají přesně to, čeho se Tomaš Židek obává. „Dříve pleli ručně, nicméně ale teď už druhý rok nikoho nemám a plevel nekontrolovatelně roste. A tohle je jediný způsob, jak nenechat křižovatku zarůst,“ uvedla. 

Pohodlí, peníze, nebo zdraví?

Žídkova reakce byla jasná s tím, že tento přístup města se mu nelíbí: „Nejlepší by bylo vzít potížisty a nechat je to vytrhat. Ale tak daleko asi nejsme,“ reagoval. Jánská jeho nápad smetla ze stolu s tím, že s těmito lidmi není možné pracovat, protože jsou „nezodpovědní a nechodí“. Diskuzi zakončil Aleš Nunvář (Piráti) připomenutím, že se v minulosti zjišťovaly i jiné varianty řešení, nicméně že momentálně se jim nic lepšího najít nepodařilo. Ale zároveň vyzval: „Pokud už někdo víte, že by se vyvinula lepší technologie nebo chemikálie, klidně s tím přijďte."

[[img:chrn_fullwidth:26541:Městský úřad od křižovatky Na Bídě.  Foto: Chrudimské noviny]]

O bezpečnosti glyfosátu se vedou spory

Aplikovaný postřik je totální herbicid a hubí vše od listů až po kořeny a o jeho bezpečnosti se vedou dlouhodobé spory. V roce 2015 glyfosát mezi karcinogeny zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. Evropská komise ale povolení použití glyfosátu v EU neustále prodlužuje s tím, že kritéria pro zařazení mezi karcinogeny podle ECHA nesplňuje. Ve Spojených státech se naopak za možnou spojitost s non-Hodgkinovým syndromem, což je typ rakoviny krve, vyplácela dokonce tučná odškodnění.

Chrudim – Chrudimští havrani si pro hnízdění vybrali stromy podél železniční trati, což se neukázalo jako nejlepší volba. Přímo přes plot se totiž nachází místo, kde lidé očekávají ticho a pietu – urnový háj a hřbitov U Kříže a ruší je jejich krákání. Podle některých ale situaci komplikují i jejich přelety a zastávky na vzrostlých stromech přímo na hřbitově a těchto stromů si zase cení jiní návštěvníci. Konflikt na sebe nenechal dlouho čekat. Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) však nejde o problém s jednoduchým řešením.  

Dušan Gavenda ze Správy železnic na náš dotaz odpověděl, že letos v březnu, v období vegetačního klidu, porosty podél trati pod hřbitovem U Kříže už odstraňovali. „Pokud dostaneme jakýkoliv podnět, který se týká stromů na pozemku v naší správě, situaci vždy prověřujeme a řešíme," uvedl.  „Nicméně aktuálně nemáme informaci o tom, že by se někdo z Chrudimi na Správu železnic obrátil s podnětem na prokácení stromů v uváděném místě. Sami jsme o něj před několika lety usilovali bez velkého úspěchu," uvedl ve čtvrtek odpoledne tiskový mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

[[img:chrn_fullwidth:26508:Z pietních důvodů bližší foto konkrétních hrobů nezveřejňujeme.  Foto: Chrudimské noviny]]

V návaznosti na článek, který vyšel v Chrudimských novinách o zásahu ochranářů do regulace chrudimských havranů se právě vedla na posledním jednání chrudimského zastupitelstva krátka diskuze kvůli zachování piety a důstojnosti míst posledního odpočinku. Podle Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim) se problém s ptačím trusem děje převážne kvůli náletovým dřevinám podél železniční trati v kompetenci Správy železnic, na kterých havrani hnízdí. Přímo nad znečištěnými hroby hřbitova U Kříže ale rostou na městských pozemcích.

[[img:chrn_fullwidth:26506:Zašpiněných hrobů, o které se ale zřejmě nikdo nestará, bylo do pěti kusů. Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) však na podněty k prořezání od Jiřího Hradce a o prověření od Erika Jahnického (STAN), pouze odpověděl:  „Někdy si o tom popovídáme, proč tomu tak je, klidně ukážu i podrobnosti, které se k tomu pojí, je to opravdu zajímavá věc,“ reagoval. Mezitím přišlo z Krajského úřadu Pardubického kraje rozhodnutí, že bude moct Chrudim nově shazovat hnízda havranům v období vegetačního klidu dvakrát ročně.

[[img:chrn_fullwidth:26507:Někteří návštěvníci hřbitova musí opakovaně při péči o náhrobky kvůli ptačímu trusu vynaložit zvýšené úsilí o úpravu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – V Pardubicích se mezi adolescenty šíří informace o existenci nebezpečných gangů a zvýšené kriminalitě v Chrudimi. Na posledním jednání zastupitelstva byl proto vyzván vrchní strážník Městské policie Chrudim, Lukáš Dvořák, aby se k tomu vyjádřil. Tuto informaci však označil za fámu s tím, že v Chrudimi je bezpečno. A co na to starosta František Pilný (ANO 2011) jako velitel Městské policie Chrudim?

Starosta František Pilný (ANO 2011) jako velitel Městské policie Chrudim přímo na jednání žádný pokyn vrchnímu strážníkovi nedal. Možná je to ale ze strategických důvodů. Ne všude sice oko kamer městské policie dohlédne, Lukáš Dvořák jako vrchní strážník ale informace o zvýšené kriminalitě ve městě vyvrátil. Podle policejní Mapy kriminality ale došlo na území města Chrudim od začátku roku k 15 násilným trestným činům, nejčastěji v okolí chrudimského nádraží. 

[[img:chrn_fullwidth:26505:Na nádraží bývá rušno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Kolují tady nějaké informace, které se ke mně donesly od učitele z Pardubic, že si tam žáci vyprávějí, jak je tady nebezpečno, jak dochází o napadání mezi mladými, že jsou tu gangy mladých – tak tohle také vyvracím, jsme v kontaktu s Policií ČR a nic takového jsme tady nezaregistrovali,“ řekl Lukáš Dvořák a uvedl, že mají vše pod kontrolou.

[[img:chrn_fullwidth:26504:Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Město Chrudim dál prosazuje nákup prakticky bezcenných výdusků vzniklých podle opravovaných a značně poškozených barokních soch od průměrného sochaře z Mladoboleslavska, přestože jejich kvalita zůstává sporná a odborníci se na ní neshodnou.

[[img:chrn_fullwidth:26525:Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco Pavel Panoch je obhajuje, nezávislý expert Martin Pavlíček, kterého sám Panoch označuje za největšího znalce východočeského sochařství, jejich koupi nedoporučuje a i sochař a restaurátor profesor Jan Hendrych poukázal na poškození, která už se na nich objevují. Sám Luboš Jelínek, autor koncepce MUBASO, řekl, že srovnávat barokní sochy z Chrudimska s výdusky soch z Mladoboleslavska je stejné jako kdyby se na mistrovství světa ve fotbale utkaly týmy hráčů první ligy s hochy z FK Stolany.

[[img:chrn_fullwidth:26522:Foto: Chrudimské noviny]]

Umístění výdusků barokních soch do Klášterních zahrad podle něj narušuje celou původní koncepci Muzea barokních soch (MUBASO), která byla oceněna na světové soutěži LivCom Awards v roce 2011. Klášterní zahrady mají být oázou klidu a duchovního rozjímání, ale ne všichni tohle rozdělení berou v potaz.

[[img:chrn_fullwidth:26526:Foto: Chrudimské noviny]]

Přes všechny vyvrácené argumenty, které měly v dřívějšku nákup výdusků před očima veřejnosti podporovat, starosta František Pilný (ANO 2011) dál trvá na odkupu za 680 tisíc korun. Dostala se snad Chrudim do situace, kdy musí za výdusky zaplatit za každou cenu bez ohledu na jejich kvalitu a smysl v expozici?

[[img:chrn_fullwidth:26524:Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud vám tato kauza není lhostejná, více se dočtete také ve vydaném postřehu.

Chrudim – Občas kolují informace, jestli v Chrudimi náhodou po personálních problémech z minulého roku, které byly způsobeny dlouhodobou a nečekanou nemocenskou primáře Davida Kasala (ANO 2011), nehrozí zavření chrudimské porodnice nebo dětského oddělení, které jsou přitom na špičkové úrovni a v anketě oblíbenosti opakovaně překonávají i FN v Hradci Králové. Primář David Kasal (ANO 2011) sdílel čerstvá data o počtech porodů za prvních pět měsíců roku 2025 a zatím to vypadá skvěle.

[[img:chrn_fullwidth:26510:]]

Minulý rok se sice v chrudimské porodnici vlivem personální situace narodilo odesíláním rodiček do jiných porodnic méně dětí než obvykle, ale letos už jich v červnu bude spolehlivě přes 300. Informoval o tom i primář David Kasal, který sdílel, že už 26. května to bylo cca 272 porodů, na konci měsíce pak 284. V průměru se tak v Chrudimi narodí 2 až 3 děti denně. V květnu to bylo 35 kluků a 39 holek, z toho bylo provedeno 20 porodů císařským řezem a v polovině těchto případů šlo o plánovaný zákrok.

Limit České gynekologicko-porodnické společnosti, která doporučuje aspoň 600 porodů pro udržení odborné erudice personálu a zachování bezpečné péče o novorozence a rodičky, by tak měl být, pokud půjde vše stejně dobře jako doposud, s přehledem naplněn. „Měli bychom se pohybovat kolem 700–750 porodů ročně,“ odhadl primář, jak může vypadat závěrečná statistika na konci roku 2025. 

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) na posledním jednání městského zastupitelstva potvrdil na žádost zastupitele Erika Jahnického (STAN) informaci, že jej kvůli zájmu o koupi Hotelu Bohemia oslovili dle jeho slov „zhruba čtyři zájemci.“ Každý z nich prý v jiném stádiu zájmu. Že takových osob bude více, potvrdila i Policie ČR, která některým zvědavcům „pomáhala“ v noci ze střechy.

[[img:chrn_fullwidth:26503:Foto: Chrudimské noviny]]

Je logické, že pokud nějací reální zájemci o odkup hotelu Bohemia existují, ze strategických důvodů se zajímají i o postoj města, které sice není majitelem hotelu, ale vlastní pozemek před hotelem a určuje si, jak by mělo případně vypadat budoucí parkoviště, což není zanedbatelná věc.

„Asi mohu potvrdit, že se u mě informovali zhruba čtyři zájemci. Řekl bych v různé fázi zájmu o tento objekt. Jeden z nich je asi nejdál, chce podepsat smlouvu, a že když se do dvou měsíců rozhodne koupit, už ho nikdo nepředběhne,“ sdílel František Pilný. „Vždycky jsem jim poskytl informace, co se týkají vztahu města Chrudim k tomuto objektu,“ potvrdil 26. května starosta. Informace o prohlídkách hotelu Bohemia potvrdila i tisková mluvčí policie Dita Holečková přesně o tři dny dříve, když asistovali čtyřem lidem, aby v noci okamžitě slezli ze střechy.

Chrudim – Po výmalbě podchodu v Olbrachtově ulici je na řadě i oblíbená zkratka, Tmavá fortna, které sice místní stále neřeknou jinak než Myší díra, ale možná už je na čase ji přejmenovat. Uvedení do původního stavu se překvapivě dočká už v pondělí. Je to ale neustále se opakující proces.

Možná by stálo za to, jak má město ve zvyku, udělat mezi lidmi anketu, jak by se jinak mohla jmenovat Myší díra, aby to lépe charakterizovalo její podstatu. Dobře by se vyjímaly názvy jako Kanál svobody, Aromatická brána nebo Záchodová rokle.

[[img:chrn_fullwidth:26490: Foto: Chrudimské noviny]]

Od pondělí do středy bude v Myší díře probíhat výmalba. Během dne bude s omezením zkratka průchozí. Občané se ale ptají, proč město i tady nevyužije vlastností antigraffiti nátěru jako na zastávce v Pardubické nebo naposledy u podchodu v Olbrachtově ulici a na vandaly nenastraží kameru?

[[img:chrn_fullwidth:26495:Foto: Chrudimské noviny]]

„Je nezbytné použít vysoce paropropustnou barvu. Antigraffiti nátěr zde použít nelze, ten povrch uzavře. Navíc vytváří lesklý povrch, což v tomto místě je nežádoucí,“ vysvětlila Adéla Marková z oddělení investic a dodala, že samotná výmalba vyjde město na cca 20 tisíc korun. Letos se navíc natře i zábradlí.

[[img:chrn_fullwidth:26500:Foto: Chrudimské noviny]]

Se vzlínáním vlhkosti se prý ale skoncovat nedá. Město udržuje pouze průchod a kontrola střechy a svodů je na majitelích sousedních pozemků. „Vzlínající vlhkost zde bude stále,“ uvedla Adéla Marková. „Vzhledem k tomu, že je průchod hojně využíván při venčení psů a mnohdy i jako veřejné WC, bylo provedeno čištění a následná dezinfekce dlažby,“ dodala.

[[img:chrn_fullwidth:26499:V sousedním Hradci Králové se na soukromí vandalů nehledí a průchod mají díky kameře vždy čistý.  Foto: Chrudimské noviny]]