Chrudim – Město pokračuje s odtahem aut, kterým propadla technická, aby zbytečně nezabírala parkovací místa. Vozidla jsou zpravidla po tříletém odstavení v areálů Technických služeb Chrudim odvážena k ekologické likvidaci. Auto zmizí z ulice Dr. Bartůňka i bez tříletého čekání, jak se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil proč.

[[img:chrn_fullwidth:19715:Parkoviště patřilo dříve společnosti K2 invest.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud chcete vozidlo zpátky, zaplatíte 

Ani občané z Chrudimi, kterým úřad výzvu zašle, se o další osud vozidla nezajímají, natož pak cizinci, kteří nechali auto ve městě svému osudu. „Nikdo vůbec nevolá,“ uvedla Ivana Nováková z oddělení regionálního rozvoje, která má tuto věc na starosti. Neozývají se, protože by museli platit. „Zaplatí tolik, kolik my jsme zaplatili za odtah.“ Což činí 1400 korun. Seznam firem, které mohou ekologicky likvidovat auta, uvádí na svých webových stránkách ministerstvo životního prostředí. Někteří svoje auto totiž nakonec opravdu raději sami z parkoviště odstraní, než aby propadlo městu.

Kolik si tedy město na jednom autě vydělá? Peníze získané za ekologickou likvidaci pokryjí víceméně náklady na odtah a otevření vozidel a znalecké posudky. „K dnešnímu dni příjmy převyšují vynaložené náklady o 2 600 korun,“ uvedla Hana Luptáková, pověřená řízením odboru územního plánování a regionálního rozvoje.

[[img:chrn_fullwidth:19712:Na Audi si někdo brousil zuby dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provinilci bývají často muži

Lokality s autovraky po městě jsou proměnlivé. Městská policie si při své pochůzkové činnosti nového autovraku všimne snadno, ale vyzývá k tomu i spoluobčany „Strážník zjistí technický stav vozidla a učiní další kroky. Ve většině případů jsou majiteli autovraků muži, ale určitě to není pravidlem,“ uvedl Pavel Hromádko, který má z městských strážníků autovraky na starosti.

Starosta se osobně angažuje od srpna 2020

Osobně se angažuje za likvidaci autovraků, jehož smyslem je hlavně uvolňování parkovacích míst, starosta František Pilný (ANO 2011): „Jsem rád, jak se nám to daří,“ prohlásil. „Musíme ale kombinovat různé zákony, podle toho, kdy vrak vznikl. Ještě před účinností nového zákona byla dvě vozidla odtažena do technických služeb, ale za tři roky se o ně nikdo nepřihlásil,“ vysvětlil, jaký je běžný postup. Nyní můžou jako „opuštěné věci“ do ekologické likvidace.

Uvažovalo se i o dražbách

Už se ale uvažovalo i o dražbách aut, když by to technický stav dovoloval. Rada města Chrudim však dala souhlas k ekologické likvidaci dvou aut, která si už tříletou lhůtu v technických službách odstála, a stejný osud prý čeká i Audi z ulice Dr. Bartůňka, které z jedné strany opravdu zarůstá mechem, ale jinak na první pohled vypadá v pořádku.

[[img:chrn_fullwidth:19710:Majitelé mají na odtah vozidla zpravidla 2 měsíce od umístění výzvy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Audi zmizí bez dalšího čekání

Auto v ulici Dr. Bartůňka nestálo dříve na městském pozemku, to už se ale změnilo, a tak město koná. „Majitel vozidla zřejmě už nežije v České republice, je to cizinec,“ popisoval starosta. Řešilo se prý, jak vše urychlit, aby se nemuselo čekat na likvidaci další 3 roky. „Vzhledem k tomu, že máme k dispozici letecké i prostorové snímky lokality několik let zpětně, tak jsme dovodili, že vozidlo stojí na stejném místě už více než tři roky, čili se také jedná o opuštěný soubor náhradních dílů, nikoliv autovrak. A tento soubor náhradních dílů také město Chrudim nabylo včera a i toto vozidlo jako celek bude ekologicky zlikvidováno,“ informoval spokojeně starosta.

Znalec auto nacenil na 15 tisíc

Znalec nacenil vozidlo jako soubor náhradních dílů za 15 tisíc a poukázal na to, že chybí katalyzátor. „Oprava absolutně nedává smysl, protože by třeba dvacetkrát převýšila aktuální hodnotu vozu, když ho znalec prošel a podíval se, co tam všechno je. Takže i tohle auto, na které bylo často poukazováno, v krátké době též zmizí,“ vyjádřil se.

Chrudim – V budování parkovacích domů tato radniční koalice selhala na plné čáře. Není se co divit, nezkušení politici zkrátka nedokázali připravit patřičné projekty, sehnat peníze a následně zahájit výstavbu. Na Šancích u U Stadionu tak místní obyvatelé opět mají smůlu.

Dopravu i investice mají v gesci dva největší „zelenáči“. Místostarosta Pavel Štěpánek a Aleš Nunvář. Oba jsou z Pirátské strany. Štěpánek nejspíše v tomto funkčním období v politice skončí, přestože se považoval za nejvýraznější regionální postavu Pirátů. Zda ho bude na podzim následovat i Nunvář, kterému jeho neschopnost voliči spočítají u volebních uren, zůstává otázkou.

„Město Chrudim v současné době výstavbu parkovacích domů nechystá, a to především díky jiným obrovským investicím, které máme před sebou. Plocha, která je v dotazu zmíněná, navíc není k takové výstavbě územně plánovací dokumentací určena – má sloužit k protipovodňovým opatřením.

Na Šancích jsme již před lety zřídili nová parkovací místa v kopci od Topolské ulice na Větrník, nebývají v denní dobu plně obsazená a většinou se tam najde místo i pozdě večer. Na Šancích jsme také nově zřídili parkovací místa v kopci směrem k ulici Na Kopci. Zvažujeme další pozemní plochy, které bychom pro parkování vyčlenili. V příštím roce budeme stavět velké pozemní parkoviště u sídliště U Stadionu. Do budoucna bychom rádi vyčlenili pozemky na sídlištích, kde bychom umožnili výstavbu parkovacích domů v režimu tzv. Baugruppe, kdy se sami obyvatelé složí na jeho výstavbu, ať už formou občanského sdružení, nebo společného podniku,“ reaguje na dotaz na stránkách města místostarosta Štěpánek.

Chrudim – Na středečním online představení dvou projektů, které od sebe odděluje řeka Chrudimka, i časový odstup jejich realizace, bude řeč o úpravách ulice Na Ostrově kvůli bezpečnosti a navrhované snížení rychlosti a usměrnění parkování v ulicích Koželužská, Svatopluka Čecha a Havlíčkova a dalších. Aby mohli sledující vznášet dotazy pod videem na youtube, musí být přihlášeni do služeb Google. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) ozřejmil, jaká myšlenka stojí za plánovanými změnami, když promluvil k vývoji cyklostezek ve městě.

Pavel Štěpánek řekl, že smyslem plánovaných změn je propojení severu a jihu. „Abychom Medlešice propojili se Slatiňany nějakou pohodlnou, ne vždy cyklostezkou, ale řekněme cyklokoridorem. Proto vznikly cyklopruhy na Pardubické, Masarykově náměstí, a proto chceme rekonstruovat cyklopěší stezku podél řeky, aby se po ní dalo jet i pohodlně na kolečkových bruslích, a součástí projektu, ke kterému je zítra veřejné projednání, respektive představení toho projektu, jsou ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově."

[[img:chrn_fullwidth:19708:]]

Auta se budou navzájem vyhýbat do ochranného pásma pro cyklisty

„Smyslem je ulici zklidnit, zneprůjezdnit v obou směrech, aby projíždějící řidiči využívali městský okruh a ne tuhle úzkou komunikaci. Chceme, aby v celé délce vznikla ochranná pásma pro cyklisty, piktogramy upozorňující na pohyb cyklisty nám přijdou málo,“ vyjádřil se místostarosta Štěpánek a popsal, že ochranné pásmo pro cyklisty je pruh označený úzkou přerušovanou čárou a je to prostor, ve kterém je cyklista chráněn. „Uprostřed komunikace vznikne jeden jízdní pruh pro vozidla, a teprve v okamžiku, kdy naproti jede jiné vozidlo, tak se mu uhýbají do tohoto ochranného pásma pro cyklisty a zároveň nesmí ohrozit nebo omezit cyklistu, který se v něm v tu chvíli pohybuje. Smyslem toho opatření je zklidnit tu dopravu a zvýšit tam bezpečí pro cyklisty,“ uvedl a dodal, že k realizaci, která bude zahrnovat i opravu kanalizačních vpustí, by mělo dojít ještě letos.

Od sjezdu ke sportovištím až po ulici Havlíčkovu bude třicítka

V této oblasti by se měl změnit systém jednosměrek, v celém území se zamýšlí zavést zóna 30 a úpravy se týkají i organizace a legalizace parkování v tomto území. Časová realizace projektu je ale v plánu nejdříve příští rok, protože zahrnuje projednání s občany i dotčenými orgány, včetně policie. „My bychom to nejraději udělali co nejlevněji, ale tak aby to bylo funkční,“ prohlásil na závěr místostarosta Pavel Štěpánek.

Pokud s něčím nesouhlasíte, nebo máte nějaké otázky, nezapomeňte sledovat a aktivně se připojit přes účet nejpozději ve středu 2. února v 16 hodin.

Chrudim – Město vysázelo 80 stromů a pouze 13 jich muselo pokácet, to zní jako skvělá zpráva. Z posledních jednání komise pro životní prostředí i vyjádření vedoucího odboru investic ale vyplývá, že je ve městě Chrudim stále co zlepšovat. Evidence, která je podkladem pro vyčíslení nákladů na údržbu zeleně, není aktuální.

Tiskový úsek včera zveřejnil doplňující informace o tom, které druhy stromů se ve městě vysadily. „Mezi novými stromy naprosto dominuje třešeň ptačí s 39 kusy, potěší nás morušovník bílý se 6 kusy, javor babyka o 7 kusech, 5 bříz papírovitých, 4 habry obecné a 4 jasany ztepilé, 3 okrasné jabloně… Dále se dostalo na jeřáb sudetský, platan javorolistý, javor mléč, dub letní, kaštanovník setý, lípy obecné, jírovec maďal, slivoň myrobalán a další.“ Je to ale jen dílčí informace, o stromech, které se například vysazovaly a kácely na plochách mimo městské pozemky, de facto město nemá přehled.

[[img:chrn_fullwidth:19597:Příklad pokáceného stromu z Družstevní ulice v Chrudimi v lednu 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí odboru investic Petr Pecina ale řekl, že v minulosti usiloval o to, aby byl přehled o všech stromech ve městě. „Všechny stromy máme v Chrudimi posouzené, chtěli jsme to také z toho důvodu, abychom v mapě GIS, ve které jsou zaznamenané všechny městské sítě, měli nejen tečky jako kmeny, ale i koruny, kvůli výkopovým pracem. Tu informaci potom vidí projektanti a stavaři, aby nekopali v kořenovém systému,“ uvedl, co se někdy stává. Geografický informační systém města (GIS) funguje od roku 1998 a jedná se o mapy administrativní a dětských hřišť. V Chrudimi se využívá aplikace „Stromy pod kontrolou“. Stávající evidence čili pasport (general zeleně) je ale  neaktuální a jen v papírové podobě, místo digitální formy přístupné všem občanům. Sloužit by přitom měla i jako podklad pro vyčíslení nákladů na údržbu.

[[img:chrn_fullwidth:19705:]]

V Chrudimi se kácení i výsadba posuzuje podle projektu Péče o stromy, který se začal připravovat už v roce 2009. Na jednom z posledních jednání komise pro životní prostředí padlo, co by se mělo změnit. Asi třetinu údržby zeleně totiž  stále provádějí Technické služby Chrudim, a to bez odborného pracovníka. Peníze vystačí jen na údržbu, už ne na rekonstrukci zeleně. Komise pro životní prostředí se proto shodla na tom, že je zapotřebí více odborníků, aby dohlédli nejen na péči o zeleň, ale i na to, jakým způsobem by se měli například vysazovat stromy a keře u nových výstaveb, a ořez stromů a keřů aby prováděla už jenom odborná firma. O dalším postupu musí rozhodnout radní a zastupitelé města.

Chrudim – Aby mohlo město Chrudim požádat o dotaci na sportovní halu, která se má začít modernizovat v říjnu, musí mít nejdříve vypracovaný „Plán rozvoje sportu“. Tato povinnost vznikla obcím 1. července 2018 a Komise pro mládež a sport města Chrudim jeho zpracování schválila 16. září o tři roky později. Celý dokument i analýzu bude mít město hotovou na přelomu března a dubna. Co průzkum veřejného mínění odhalil o Chrudimácích, už ví Jakub Popelka.

[[img:chrn_fullwidth:19681:]]

Ještě prý zbývá dokončit analýzu sportovní vybavenosti a začít rozhovory s představiteli chrudimského sportovního hnutí. Už teď je ale jedno jasné: „Prostor pro zlepšení je určitě v oblasti krytých sportovních zařízení, nevyhovujících podmínek některých sportovních organizací nebo v případě rozvoje cyklo a in-line stezek.“

Odborník Jakub Popelka, který dokument zpracovává, odtajnil ještě před oficiálním zveřejněním pro čtenáře Chrudimských novin část ze zjištěných informací z podzimního průzkumu sportovního vyžití obyvatel. „Účast obyvatel v šetření hodnotím kladně, dotazník vyplnilo téměř 500 dospělých obyvatel a více než 600 žáků základních škol. V porovnání s jinými městy byla účast relativně vysoká a svědčí o zájmu obyvatel o řešenou oblast,“ tvrdí. 

[[img:chrn_fullwidth:19683:Graf demonstrující sportovní vyžití dívek.  Zdroj: Jakub Popelka]]

První graf ilustruje situaci, kdy dochází s rostoucím věkem především u dívek k zanechání sportovní činnosti. Zatímco jen 2 % nejmladších dívek nesportují, u nejstarší kategorie už se tato hodnota blíží 20 %.

[[img:chrn_fullwidth:19684:Graf demonstruje formu sportovních aktivit dospělých obyvatel.  Zdroj: Jakub Popelka]]

Z druhého grafu jednoznačně vyplývá, že s rostoucím věkem začínají dominovat mezi dospělými neorganizované aktivity, tento trend je ještě výraznější v případě starších žen. Více než 80 % žen starších 40 let uvedlo, že sportují jen neorganizovaně.

Plán rozvoje sportu bude hotový do konce března. Detailní komplexní popis přístupu obyvatel ke sportu bude součástí obsažné analytické části, která bude k dispozici na začátku dubna. 

Chrudim – S lednovým počasím přichází opět na přetřes oblíbené téma některých našich čtenářů. Jak je to s posypem solí a pískem. Přání některých, sypat pouze štěrkem a pískem, se totiž stále nenaplňuje. Objevení krystalků u žlutého kontejneru s pískem pod sochou piety v Široké ulici vzbudilo údiv a pozornost. U majitelů čtyřnohých mazlíčků, i u majitelů historických domů. Jak a proč se v Chrudimi solí, poněkolikáté vysvětlil ředitel Technických služeb Chrudim. 

[[img:chrn_fullwidth:19677:]]

„Přestože mají Technické služby zakázáno v centru používat sůl, do posypu ji v písku propašovali,“ postěžoval si čtenář Chrudimským novinám. „A oteplení je odhalilo.“ Že by to, co většina považuje jen za zbytky roztátého sněhu, mohly být krystalky soli? Podle ředitele Technických služeb Zdeňka Koláře je schodišť, kde se tento posyp aplikuje, po městě dvanáct. „Sůl se nesmí používat v centru města na chodníky, to znamená hlavní komunikace. Široká ulice se solit musí, protože jinak to ošetřit nejsme schopni. Sůl smíchaná s pískem se používá na schody, tak aby byly co nejdříve schůdné,“ vysvětlil Zdeněk Kolář, vyjádřil ale pochybnosti nad tím, že by se v tomto počasí v posypu ještě nějaké krystalky soli objevily.

[[img:chrn_fullwidth:19679:]]

Pro majitele psích mazlíčků to znamená jediné. Jasný signál, aby preventivně dbali na zvýšenou péči o tlapky svých čtyřnohých společníků. O radu jsme požádali veterinářku Lucii Milfaitovou z oblíbené ordinace Na Valech. Podle jejího názoru je nejlepší volbou k péči o psí tlapky v zimním období speciální vosk, který brání přímému kontaktu a dopady soli eliminuje. Žádný zvýšený výskyt problémů psů s tlapkami v ordinaci také nezaznamenali.

[[img:chrn_fullwidth:19680:]]

Chrudim – Zadávací řízení na nové volnočasové atrakce v Rodinném parku Podhůra u rozhledny Bára už je v plném proudu. Příjem nabídek probíhá do 24. února, 10:00 hodin. Předpokládá se, že by vybudování atrakce se vším všudy mělo stát přes deset milionů korun, cena je stanovena na 8,6 milionů korun bez DPH.

Jestli letos opravdu dojde k realizaci 3D Bludiště a vznikne tak nový Rodinný park Podhůra, bude jasné do konce března. „Soutěžíme zadavatele, s tím, že když všechno dobře dopadne, tak by to mělo být postavené do konce letošního roku, to znamená, v příštím roce na jaře bychom mohli otevřít. Ale prioritou číslo jedna je, že na to dostaneme dotaci z ministerstva pro místní rozvoj,“ upřesnil k realizaci 3D Bludiště jednatel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka. „Rádi bychom nový park zrealizovali. Máme stavební povolení, projektovou dokumentaci, požádali jsme o dotaci a uvidíme.“

[[img:chrn_fullwidth:19672:Koordinační situace, 1:250.  Zdroj: PD Rodinný park Podhůra]]

Zájemci o stavební práce pro zhotovení 3D Bludiště na Podhůře mají měsíc, aby se přihlásili do výběrového řízení. Realizace celé zakázky bude trvat odhadem asi 6 až 9 měsíců. V horním patře bludiště návštěvníky zabaví překážky pojmenované Opičárna, Harfa, Kruhy, Had, Prales a Hop a v tom dolním má být Tunel, Vojenská, Rybářská, Kladiny, Síťový tunel, Hrazdy a Zvířátka. Překážky jsou navrženy převážně ze dřeva a polypropylenových lan a sítí. 

[[img:chrn_fullwidth:19673:Ilustrační foto.  Zdroj: UniPark]]

Atrakce dosahující výšky až 10,71 metrů nad terén, kterou navrhla Simona Culíková z UniParku, se skládá ze dvou nadzemních podlaží, kam vedou schodiště na lávky ke 13 domečkům a jednomu nerezovému tobogánu, ze kterého se dá bludiště opustit. V jednom okamžiku jej může využít až 150 návštěvníků, dětí i dospělých. Součástí komplexu bude i turniket, který vpustí návštěvníky do 3D Bludiště až po zaplacení vstupného. 

Chrudim – Opravená zeď nad Širokými schody zatím stále vypadá pro někoho lépe potmě než ve dne. Celkový dojem totiž trochu narušuje šedivý tón stroze nahozené zdi, co neladí s pískovcovými kvádry. Několik dodatků ke smlouvě doprovázelo dlouhou opravu opěrné zdi nad Širokými schody, která se konečně dočkala kolaudace 14. prosince, a právě z toho rána pocházejí fotografie, které jsme v tento památný den pořídili.

Celková cena opravy se z 1,7 milionu korun vyšplhala nakonec na 3,9 milionu. „Oprava opěrné zdi na Širokých schodech, ta nás straší několik let,“ přiznal v den podpisu posledního dodatku místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Kvůli komplikacím jich bylo potřeba celkově podepsat šest, měnila se i cena stanovené práce, a na konci minulého roku se ukázalo, že dodatek ze 7. prosince už byl opravdu poslední. Naposledy se renovoval ještě pískovcový sloup nad Širokými schody.

[[gal:19670]]

„Spodní zeď je celá přeskládaná, je z pískovcových bloků, vypadá to velmi hezky. Nad tím je patýrko a podařilo se, že bude osázeno nějakými suchomilnými bylinkami,“ prozradil Aleš Nunvář, co bude následovat. „Nová zeď s těmi čtyřmi pilíři je naházena omítkou tak, že na mě to dělá dojem, jako kdyby tam byla odnepaměti. Myslím, že se to podařilo a celkově to bylo děláno pod velmi pečlivým dohledem památkářů, tak aby tato technická stavba nenarušovala naši památkovou zónu.“ Tři spoluobčané z deseti si ale po zveřejnění fotek tiskovým úsekem města Chrudim všimli, že šedá zeď s pískovcem tak úplně neladí. Ostatním se oprava zatím líbila. Mluvčí radnice Sylva Drašnarová se na tiskové konferenci také v této souvislosti přiznala. „Kolem chodím často, nakukuju přes plot a vypadá to fakt moc hezky.“

[[img:chrn_fullwidth:19671:Zdroj: Tiskový úsek města Chrudim]]

Chrudim – Nové přednádraží sice moc krásy a účelnosti nepobralo, ale lidé si na něj zvykli. Co jim také jiného zbývalo. Že mu město přisoudilo název „Popperovo náměstí“, ví dnes už asi málokdo. Co však ví naprosto každý, je fakt, že nedaleké autobusové nádraží má nejlepší léta za sebou.

Město se ho přitom snažilo v minulosti několikrát získat, vždy však narazilo na neochotu majitelů. Neblýská se teď na lepší časy?

[[img:chrn_fullwidth:14657:]]

Komise pro rozvoj a výstavbu města na svém třetím a zároveň posledním loňském jednání řešila i autobusové nádraží. „Bylo by vhodné se této problematice věnovat s cílem rekonstrukce/revitalizace lokality. Bylo sděleno, že vlastník pozemku autobusového nádraží je sdílný se směnou pozemku s městem. Vedením města byly sděleny současné postupy a komunikace s výkupem nebo přesunem autobusového nádraží,“ uvádí členové komise v zápisu.

O tom, zda za rok, který zbývá do komunálních voleb, současná radniční koalice stihne v tomto směru něco podniknout, lze však jen spekulovat.

Chrudim − Zatím se tu jen někdo zřídil, ale brzy by se mohl i zřítit, z preventivních důvodů proto město Chrudim zahájilo podlimitní veřejnou zakázku na generální opravu: Lávka v Moravské ulici dostala přednost před obnovou lávky v Úzké, s předpokládanou cenou 10,6 milionu korun.

Oprava lávky v Moravské nad ulicí Rubešovou a Topolskou by mohla začít v dubnu a potrvá celý rok. „Možná půjde dolů i nosná konstrukce, to se uvidí. Předpokládaná cena projektantského díla je 10 milionů 627 tisíc korun,“ uvedl Aleš Nunvář. „Tato lávka už nám z technických posudků vychází jako potenciálně nebezpečná, tak chceme radši preventivně včas přistoupit ke generální opravě, abychom předešli nehodám, co byly jinde po republice,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19657:]]

Okolnosti zřícení lávky v pražské Troji z roku 2017, také z předepjaté konstrukce, se budou řešit před soudem znovu právě zítra. Zranili se 4 lidé. Skok z lávky v Moravské si chtěl zkusit poprvé a naposled opilec v Chrudimi 17. listopadu, ale městská policie mu jeho plány naštěstí překazila. 

A co lávka v Úzké? Město je ve sporu se společností Cetin o tom, kdo má zaplatit přeložku kabelů. „Vyhodnocovali jsme, jak je ta lávka potřeba, jak je využívaná, a došli jsme k tomu, že v tuto chvíli lávka v Moravské úplně křičela z těch technických posudků,“ uvedl Aleš Nunvář. Žádné viditelné varování na to ale přecházející občany neupozorňuje, takže to snad znamená, že do oprav ještě vydrží.