Chrudim – Zlatá stezka prošla nákladnou rekonstrukcí spolu s Klášterními zahradami převážně z peněz Evropské unie před jedenácti lety za  více než 21 milionů korun. Po poslední bouřce už je stezka veřejnosti opět přístupná. Za brankou ze zahrad vedle bašty Prachárna čeká návštěvníka zajímavé překvapení.

[[img:chrn_fullwidth:20870:Nová provizorní oprava na Zlaté stezce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Zlatá stezka už je zpřístupněná, dneska budeme odemykat poslední branku,“ uvedl dnes před desátou hodinou dopolední městský strážník Lukáš Dvořák. Úsek údržby zeleně v centru, který má na starosti Kateřina Jánská (ODS), kandidátka na starostku, přistoupil v těchto dnech k netradiční opravě u svahu vedle branky z Klášterních zahrad. Ztrouchnivělé dřevěné palisády nově zakrývají natřená prkna.

[[img:chrn_fullwidth:20871:]]

Dřevěné kůly se „opravovaly“ s tím, že se zatím jedná o provizorní řešení. A to bude trvat tak dlouho, dokud město nevyčlení na lepší opravu peníze. Podle Kateřiny Jánské stála po dohledání přesné částky tato úprava „cca 16 tisíc korun“. „Kdybychom to chtěli udělat pořádně, muselo by se to celé znovu vybourat, vybetonovat a obložit a na to bohužel v tuto chvíli město finanční prostředky nemá, takže jsme to celé zajistili alespoň tímto způsobem,“ vysvětlila, co úsek údržby zeleně v tomto směru brzdí.

[[img:chrn_fullwidth:20872:]]

Chrudim – S blížící se poutí zavítá do „města tří muzeí“ mnoho návštěvníků. My jsme se vypravili incognito do Muzea barokních soch. Uvítal nás skvělý personál, který dělá první poslední. Doby, kdy v muzeu fungovalo všechno, jsou ale pryč. Návštěvní kniha je sice plná pozitivních ohlasů, muzeum ale doplácí na nedostatečnou propagaci, vlažné vedení a chybějící stálou spolupráci s odborníky. Provozovatelem je Chrudimská beseda.

[[img:chrn_fullwidth:20833:Vstup do Muzea barokních soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt očividně péči o dobré fungování Muzea barokních soch dlouhodobě podceňuje. Produkční Ondřej Jirásek muzeum obchází často jen jako bezhlavý mnich Fortunát. Na emaily neodpovídá a telefon běžně nezvedá. Zastoupil Štěpánku Gottwaldovou, svého času na mateřské dovolené.

[[img:chrn_fullwidth:20823:Obrazovky nefungují už dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Interaktivní obrazovky nefungují dlouhodobě a kinosál se provozuje na vyzvání. Děti už si nemůžou zahrát ani puzzle. Spoléhá se na to, že návštěvník nepozná, že u vystavených děl nesouhlasí ani popisky na zdech? Alespoň štítky nějakým způsobem odkazují k vystaveným dílům. Odsávače vlhkosti plesnivějící kryptu nespasily, protože tato část prohlídky je z důvodu hrozícího nebezpečí návštěvníkům dál nepřístupná. Následuje nevyužitý prostor, kde jsou pouze naskládané židle. Je to ale žalostný stav.

[[img:chrn_fullwidth:20827:Vstup do krypty je z důvodu padajícího stropu dlouhodobě zakázán.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tiskový mluvčí od 16. června na dotaz, kolik průměrně město dává do propagace muzea, neodpověděl. Návštěvní kniha je plná pozitivních ohlasů. Návštěvníků by ale mohlo být i daleko více, kdyby se nešetřilo na nesprávných místech. Za připomenutí stojí prorocká slova Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim), který se kdysi vyslovil: „Obávám se jenom jedné věci, aby se muzeum ve snaze šetřit nedostalo do situace, že budeme mít kvalitní, turisticky atraktivní objekt, a tím, že ho budeme třeba nedostatečně propagovat, můžeme vlastně celý projekt pohřbít.“

[[img:chrn_fullwidth:20856:Informační nástěnka odkazuje pouze na kostel svatého Josefa a zvýhodňuje Muzeum loutkářských kultur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco upoutávky na konkurenční Muzeum loutkářských kultur (MLK), jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR, jsou vidět téměř na každém rohu, na MUBASO zmizela i nejviditelnější reklama z městského úřadu v Pardubické ulici. Za kruhovým objezdem si reklamy u nákupních center v ulici SNP nebo miniatury u benzinové pumpy v Dašické ulici sotva někdo všimne. Nová propagační nástěnka míst, která je třeba v Chrudimi navštívit, se o Muzeu barokních soch dokonce ani nezmiňuje!!!

[[img:chrn_fullwidth:20857:Na budově úřadu bývala reklama na MUBASO.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Proč pískovcové kvádry znenadání změnily svoji barvu, už řeší odbor investic. Na opravené opěrné zdi se objevilo v posledních dnech  hned několik tmavých skvrn. Blíží se snad pokračování nekonečné opravy za miliony? Viníkem bude možná dle vyjádření vedoucího odboru investic velká voda, co se po schodech přehnala na konci června.

[[img:chrn_fullwidth:20837:]]

Oprava opěrné zdi nad Širokými schody vyšla město Chrudim už na 3,9 milionu korun a následovat budou zřejmě další investice, i když to zatím vypadá ve snahu opětovnou opravu zdi co možná nejvíce oddálit. Odbor investic ví zatím jen o dvou problematických skvrnách.

„Zeď se nebude opravovat. Jen sledujeme ta dvě místa a myslíme si, že to je od vody, ale není to potvrzené,“ vysvětlil vedoucí odboru investic Petr Pecina, proč asi pískovcové kvádry změnily barvu. „Došlo asi k nějakému průsaku v určité části zdi a budeme to řešit a sledovat. Zkoumáme, proč to nastalo zrovna v těchto dvou místech,“ uvedl. 

[[gal:20841]]

Chrudim – Chrudimský útulek opět nemá kapacitu pro další nalezené kočky.  V současné době se mají lidé podle informací z útulku v případě nálezu obracet s dotazy na městskou policii.

Chrudimský útulek má kapacitu pouze pro šest koček. V současné době je jich umístěných devět. Ačkoliv oficiální informace z útulku zní: „V případě nálezu kotěte či zraněné kočky kontaktujte prosím městskou policii,“ vrchní strážník Lukáš Dvořák sdělil, že podle nejaktuálnějších informací se pracovnice útulku pokusí udělat vše, co je v jejich silách, aby kočičí nalezenci nezůstali na holičkách.

[[img:chrn_fullwidth:20852:]]

Na své nové majitele čeká v současnosti z devíti koček i sedm koťat. Některá byla odchycena v Topoli, další v Tovární ulici, jedno na Jungmannově nábřeží, ve Václavské ulici a v Píšťovech. Dospělými nalezenci jsou modrooký kocour z Resselova náměstí a mourovatá kočka ze Sobětuch. Na stránkách Útulku Chrudim se můžete podívat na podrobnou nabídku koček k adopci. Kromě koček a psa Foxyho, který už je po deseti letech v útulku jako doma, na svoje páníčky čekají i tři noví psi. 

Chrudimský útulek se také připojil k pátrací výzvě a hledá křížence Jorise, který se zaběhl při autonehodě v Pardubicích na konci července v ulici Teplého a naposledy byl spatřen v Srnojedech.

[[img:chrn_fullwidth:20853:Hledá se Joris.  Zdroj: FB]]

Chrudimsko/Hlinecko – Pocházejí nálezy kameninových lahví na minerálku u kašny Brusel z Hlinska? Dělníci našli během výkopových prací na staveništi v Husově ulici všeho všudy čtyři kusy. I když se nejedná o žádné loštické poháry, nález vzbudil ihned pozornost odborníků, protože by mohl být zajímavým dokladem používání tvrdé kameniny v české lidové kultuře. Pokračování v rekonstrukci kašny naštestí čtyři prázdné lahve i přes obavy místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) nijak nezkomplikovaly.

[[img:chrn_fullwidth:20822:Na staveništi se pracuje i po překvapivém nálezu dál.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ačkoliv místostarosta Aleš Nunvář, který už v minulosti musel například u zdi nad Širokými schody obhajovat šest dodatků kvůli posunutí termínu, vyjádřil obavy, aby se náhodou kvůli čtyřem lahvím práce nepozdržely, i druhý den se na stavbě normálně pracovalo. Jen dělnící měli poněkud povznesenou náladu, možná z touhy vykopat další poklad. Na jedné z nalezených lahví je nápis Gieshübl Sauerbrunn, neboli Kyselka u Karlových Varů. Další lahev obsahuje ručně vyrytou obdobu stejného znění a nápis Herzogthum Nassau na další lahvi upozorňuje na již zaniklé Nasavské vévodství. Podobné lahve se na internetu běžně prodávají od tří do pěti stovek. O nejstarší kameninové lahve z 8. století, ale ani z vrcholného období kameniny z let 1550–1750 se sice nejedná, ale i tak je to zajímavý doklad výroby lahví pro převoz minerálek, která se datuje do 18. století. I když nápisy i provedení zatím odkazují spíše až na úpadkové období 19. století.

[[img:chrn_fullwidth:20821: Prázdné kameninové lahve na minerálku práce nezdržely. Zdroj: Aleš Nunvář]]

Odborníci by měli ještě vyloučit, zdali by mohly být lahve jako napodobeniny vyrobeny v jedné dílně od Hlinska, protože právě ta byla po dvě generace, od 19. století do první světové války, v našem regionu proslulá výrobou tvrdé kameniny a několik kousků uchovává ve sbírkách i hlinecké muzeum.

Chrudim – Velkolepá akce rekonstrukce kašny v ulici Víta Nejedlého se začala připravovat už v roce 2020, kdy proběhl průzkum za účelem restaurátorského záměru a kontrola jejího technického stavu. Během letošního července probíhal kvůli přípravě projektové dokumentace monitoring kanalizace pod kašnou, který vyšel město Chrudim na necelých 175 tisíc korun i s vypracováním průzkumné zprávy.

Kašna na sídlišti Víta Nejedlého zažila sezón bez vody už nespočet, mnoho obyvatel s velkou nadějí očekává její blížící se opravu a s nostalgií vzpomíná na doby, kdy si ještě děti v kašně hrály u sochy koupající se dívky. Někteří ji dokonce pojmenovali Kristýna, jiní Jarmilka. Obnova je plánovaná na rok 2023 a počítá s investicí 2,6 milionu korun z vlastních zdrojů města. 

[[img:chrn_fullwidth:20815:Kašna se sochou koupající se dívky na sídlišti Víta Nejedlého.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nynější průzkum pro projektovou dokumentaci vyšel město v těchto dnech skoro na 62 tisíc korun a k tomu zvlášť za vypracování zprávy dalších 113 tisíc.  „Jednalo se pouze o monitoring a trasování dešťové kanalizace kašny,“ upřesnila Kateřina Jánská, která celou zakázku vyřizovala.

[[img:chrn_fullwidth:20818:]]

Chrudim – Již brzy zmizí z chrudimské úřední desky upozornění, kdo musí včas prokázat listinou dokazující vlastnictví katastrálnímu úřadu svůj majetek, jinak může po roce 2023 propadnout státu z důvodu nedostatečně určeného vlastníka. Důvodem je nepořádnost ve fungování katastrálních úřadů před rokem 1989.

[[img:chrn_fullwidth:20806:]]

Zda náhodou nejste na seznamu těch, kteří musí státu prokázat svoje vlastnictví také, podává informaci už jen do 19. srpna úřední deska Chrudimi. Když budete mít štěstí a na seznamu, který přikládáme pod článkem, se nenajdete, možná pomůžete zachránit majetek někoho, koho znáte. Jen v Chrudimi je takových případů 127, ale pozadu nejsou ani okolní obce. O problematice detailně informuje také brožura Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

[[img:chrn_fullwidth:20805:]]

ÚZSVM v současné době už nabízí v aukcích jen z celého Pardubického kraje 22 případů, kdy dříve něčí majetek propadl státu. Někdo například neplatil deset let daň z nemovitosti a neprokázal svoje vlastnictví ve stanovené lhůtě, někdo jiný zase ztratil kolo nebo psa a už přestal doufat. Draží se tu třeba několik aut, cyklistické kolo, chata v Budislavi nebo i zachránění psi z odhalené množírny v Chrasti.

Příloha: 

Výzva

Informace pro veřejnost

Seznam neidentifikovatelných vlastníků dle obcí

Chrudim – Na zhotovení bronzové pamětní desky s hlavou Emila Zátopka pro letní stadion se vyčlenilo 185 tisíc korun. Na sportovišti bude součástí pamětní desky, jejíž vznik si vzal za své zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED).

Bustu vytvořil, stejně jako sochu v zahradě Olympijského muzea ve švýcarském Lausanne z roku 2002, akademický sochař Jaroslav Brož. Bronzový odlitek detailně vymodelované busty zhotovili v umělecké slevárně Jěštědský bronz v Mníšku u Liberce. Osazení do desky z hlinecké žuly pokračuje v kamenické firmě Františka Pleskota v Heřmanově Městci. K jejímu slavnostnímu odhalení dojde den před 100. výročím Zátopkových narozenin, tedy 18. září, již na nově pojmenovaném Stadionu Emila Zátopka.

Ačkoliv se Emil Zátopek se za svého života vyznamenal ve sportu, nad jeho osobou jako dokonalým morálním vzorem se spekuluje. Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů, například upozorňují na krycí jméno "Macek" ve svazcích STB, nebo využití údajného Zátopkova podpisu pod rezolucí schvalující potrestání Milady Horákové. Dana Zátopková nicméne nepošpiněný morální kredit svého manžela vždy bránila.

Chrudim – Dnes opět padaly teplotní rekordy, ale úředníci už jako minulý týden ve středu a čtvrtek částečné volno nedostali. Bylo to minulý týden z politického rozhodnutí, nebo snad zneužití vyhlášky od odborů, když si vyjednaly možnost odejít ze zdravotních důvodů z práce dříve? Takové otázky se řešily mezi lidmi. Někteří si myslí, že starosta se jen pokoušel získat snadné body před volbami a úředníci by se prý měli naučit správně větrat. Na čí straně je pravda?

[[gal:20800]]

Lidé očekávají od úředníků servis pro město, ale úředníci se podle některých občanů nedokáží dohodnout ani sami mezi sebou. Starosta si podle některých minulý týden velmi rychle spočítal, kolik na okresním úřadě pracuje lidí, a podle toho se zachoval, když se rozhodl respektovat rozhodnutí tajemníka obslužnost úřadu omezit. Blíží se přece volby. Po vlně nevole od občanů ale vše důrazně popřel a dodal, že ti, co odešli, mají smůlu a neplacené hodiny si napracují o chystané zářijové pracovní sobotě. Ve starostou placených novinách vyšel i článek s vyjádřením, že se vedení radnice distancuje od rozhodnutí tajemníka. Tajemník František Chmelík naopak své rozhodnutí komentoval slovy: „Bylo to konzultováno se starostou.“

Také dnes ukazoval teploměr už před polednem na slunci 33 stupňů, ale už se pracovalo dál a větráky běžely na maximum. „Kdo nezažil, jaké to je pracovat v rozpálené kanceláři, ten si to peklo neumí představit,“ namítají lidé pracující v místnostech s okny na západ. Ve vstupní hale bylo 29 a v prvním patře jen na chodbách 30 stupňů už před půl jednou odpoledne. Mnohá okna zůstala ale stále dokořán, bez ohledu na to, odkud slunce zrovna pražilo. Nezbývá tedy, než příště včas zavřít okna a pořídit vhodné zatemnění, nebo rovnou klimatizaci, a úřad může zůstat chladný jako zrána. Kdo by namítl, že se musí větrat kvůli covidu, tak proti tomu město už dávno instalovalo do přízemí přístroj oxytec.

[[img:chrn_fullwidth:20801:]]

Pardubický kraj – Krajská hygienická stanice vydala doporučení, v kterých případech by měli občané opět používat i přes letní počasí respirátory. Na doporučení se odkazuje i u Nemocnic Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:20784:]]

Nemocnice Pardubického kraje doporučuje nosit odpovídající ochranu dýchacích cest ve všech svých zařízeních. „Přestože se v tuto chvíli jedná pouze o doporučení a nošení ochrany nosu a úst není povinností, budeme rádi, pokud jej příchozí do nemocnic budou respektovat,“ uvádí zpráva z tiskového oddělení.

[[img:chrn_fullwidth:20782:Aktuální lůžkové kapacity v Pardubickém kraji.  Zdroj: MZČR]]

Počet nově nakažených se zatím dramaticky nezvýšil. Podle statistiky Ministerstva zdravotnictví přibylo v Pardubickém kraji za posledních sedm dní 89 potvrzených nákaz na 100 tisíc obyvatel, z toho 29 ve věku nad 65 let. Pro srovnání, například v období 29. října až 3. listopadu 2020 byla týdenní incidence v Pardubickém kraji 864 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nejčastěji nakaženou skupinou bývají stále ženy a muži ve věku 35–54 let. Celkově se od března 2020 nakazilo v Pardubickém kraji už 104 443 žen a 97 101 mužů.

[[img:chrn_fullwidth:20783:Přehled aktuální situace v Pardubickém kraji.  Zdroj: MZČR]]

Jak uvádí ředitel Krajské hygienické stanice Antonín Vykydal: „Žádné protiepidemické opatření není účinné, pokud se nedodržuje. Nejdůležitější je proto zodpovědné chování každého z nás.“ Respirátor třídy FFP2 bez ventilu by si dle doporučení měli lidé nasadit při návštěvách ambulantní péče, lůžkových odděleních zdravotnických zařízení i v pobytových sociálních zařízeních. „Seniorské či jinak zdravotně kompromitované populaci dále doporučujeme v případě pohybu a pobytu mimo domov, nosit v uzavřených prostorech respirátor či nanoroušku a samozřejmě také včas podstoupit očkování či aplikaci posilující dávky očkování chránící proti závažnému průběhu onemocnění Covid-19.“

[[img:chrn_fullwidth:20786:]]

Očkování stále vyvolává u populace bouřlivé diskuse a názory se liší podle toho, co kdo po očkování nebo ve svém okolí zažil. Oficiální zpráva ze Státního zdravotního ústavu pro kontrolu léčiv nicméně zní tak, že dosud spojuje s úmrtím po očkování pouze jeden jediný případ ze 174, které se do konce dubna 2022 prověřovaly.