Chrudim – V projektu participativního rozpočtu s názvem Tvořím Chrudim se počítalo se 1299 hlasy. Na prvním místě se umístilo dětské hřiště v Markovicích, ikdyž propagační video zhlédlo dosud jen 31 lidí. Vše se bude ještě projednávat na prosincovém zastupitelstvu.

„S velkou vervou a nasazením jsem se v březnu pustila do projektu na dětské hřiště v Markovicích, vypracovala projekt, natočila spot, odprezentovala na městě a nyní vbíháme do cílové rovinky, kdy potřebujeme po ukončení hlasování skončit do 3.místa. Moc děkuji za Váš čas a hlasy! “  sdílela autorka projektu Simona Hudečková v den zahájení hlasování a setkala se s velkou podporou.

Hlasování skončilo teprve v neděli a v pondělí o výsledcích jednala pracovní skupina. „Jednala online a odpoledne už to bylo připraveno do rady. I takto rychle jsme schopni pracovat. Rada města vzala na vědomí projekty, které se přihlásily, a až do čtvrtého místa je doporučila zastupitelstvu schválit k realizaci," uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil, že dětské hřiště na sídlišti v Topolské ulici už by se nevešlo do limitu. Na dofinancování by bylo potřeba 252 tisíc korun.

„Jsem rád, kolik lidí hlasovalo, že opravdu to začíná být pro lidi zajímavé. Je to prvek přímé demokracie v řízení našeho města. Na rok 2023 vyčlení zastupitelstvo opět 1,5 milionu korun, ikdyž někteří by byli i pro navýšení na dva miliony. Ale to by se zrealizovaly všechny přihlášené projekty, což asi není účelem soutěže a zájmu lidí," uvedl starosta a dodal, že už má jiný plán, jak by se hřiště na sídlišti v Topolské ulici mohlo zrealizovat, ale více bude vědět až po jednání zastupitelstva.

1. Dětské hřiště Chrudim - Markovice (986 hlasů)

2. Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol (468 hlasů)

3. Vraťme ptačí zpěv do města! (218 hlasů)

4. Dětské herní prvky na Střelnici (193 hlasů)

5. Dětské hřiště sídliště Topolská (190 hlasů)

Chrudim – Nový vizuální styl města je „dědictvím“, které po sobě zanechají ani ne tak členové ANO 2011, ale spíše Piráti ruku v ruce s Chrudimáky. Byl to totiž kdysi nadějný mladý politik, dnes již jen vyhořelá hvězdička, Josef Káles mladší, kdo doslova protlačil obludnost, jejímž prostřednictvím se má Chrudim presentovat.

Ne všichni však shledávají absurdní oranžovou nepovedenou stylizací. „V případě Chrudimi vzbudil vítězný návrh Markéty Steinert značné diskuse a rozporuplné reakce. Sociální sítě i média vášnivě hodnotí, parodují, hledají alternativní významy. Je to špatně? Myslím, že přesně naopak – návrh nenechává lidi chladnými, vyvolává emoce a v tom je jeho síla. To dovede jen málokteré logo. Jsem hrdý na chrudimskou radnici, která měla odvahu vybrat lehce kontroverzní návrh. Od soutěže pro Prahu 3 jsme takhle výrazný vizuální styl neviděli,“ tvrdí třeba strategický ředitel Czechdesign Tuček.

[[img:chrn_fullwidth:19323:]]

Nejnověji vzbudila zmíněné emoce oranžová orlice, snad jakási obměna znaku města. Sdílel ho na svém facebookovém profilu bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) a prakticky nikdo z jeho přátel nenašel pro tuto variaci slova chvály. „Chudák orlice. To z ní udělal jednotný vizuální styl města. Turisti se jen pohrnou,“ napsal Řezníček.

Chrudim – Někteří už se možná raději odstěhovali, zbývající otrlí obyvatelé sídliště Na Šancích se snad konečně dočkají vyřešení protipovodňových opatření v oblasti Stromovka, kterou přívalový déšť, bahno a kamení z blízkého pole poprvé zaplavily v roce 2006 a stejná situace se v roce 2015 opakovala. Po patnácti letech si konečně radní i úředníci krajského úřadu ujasnili, jak by bylo nejlepší se s dalším přívalem vody vypořádat.

Starosta František Pilný (ANO 2011) tento týden potvrdil, že se s radními shodli na uzavření smlouvy s firmou Envicons z Pardubic. Vše je zatím ve fázi zadávání projektové dokumentace, o které řekl, že by neměla být tak „megalomanská“ jako byla ta minulá. „Záměr je konzultován i s krajským úřadem, takže si myslíme, že by to mělo projít jak schvalovacím řízením, tak dotacemi.“

Chystané protipovodňové opatření by se mělo skládat z několika menších poldrů nebo rybníčků a předchozí problém s vysokým napětím pod zemí by měl být zažehnán. „Nemělo by se jednat o tak vysokou hráz jako v té předchozí projektové dokumentaci. Měla by tam být i zatravněná louka s pár stromy,“ uvedl starosta. „Když se to opravdu dobře povede, mohlo by to vypadat jako další městský park.“ Cena se zatím dle odhadu starosty pohybuje okolo padesáti milionů korun. Archivní fotografie dokládají, jak se lidé poprali s povodněmi v roce 2006. Více můžete zhlédnout v albu na našem facebooku.

Chrudim/Medlešice – Vybudování kanalizace je běh na dlouhou trať. A nastávají také otázky, které řeší asi každý občan obce, kde se plánuje vybudovat. Finanční možnosti obyvatel jsou totiž různorodé a ne každý se zvládne připojit včas. Jak to bude probíhat v Medlešicích? Starosta potvrdil, že se udělá vše pro to, aby občané nemuseli shánět projektanta ani vyřizovat povolení na vodoprávní úřad. Jesenčanskému potoku se uleví, dešťovou vodu si ale bude muset každý občan na svém pozemku vyřešit sám - do připravované kanalizace odtéct nesmí.

Podle předpokladů se cena snížila z původních cca 108 milionů korun na 77 milionů. Zakázku vysoutěžila jedna z nejstarších stavebních firem regionu, Agrostav Pardubice. Dotaci na vybudování splaškové kanalizace prý město na devadesát procent získá, zbytek bude financovat 50 milionovým úvěrem u ČSOB. „Na jaře si na UPR dali noční. O dotace se mohlo žádat od půlnoci a my jsme ji podali patnáct minut po půlnoci, z interních zdrojů jsem zjistil, že jsme byli první," uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k nasazení Hany Luptákové 1. dubna 2021. Jedním z kritérií proplacení dotace prý ale je, aby se ke kanalizaci připojilo v co nejkratším termínu co nejvíce lidí. Veřejnou část splaškové komunikace zaplatí, vyprojektuje a postaví město Chrudim a na občany zbývá si domluvit vykopání přípojky na vlastním pozemku a připojit se nejlépe do jednoho roku. 

[[img:chrn_fullwidth:19315:Z veřejného projednání 15. září 2021. Foto: Město Chrudim]]

Kdo se připojí nejdřív, zaplatí nejméně

„Jsem rád, že první reakce občanů při veřejném projednání byla vstřícná a lidi si uvědomují, že je potřeba tuto dlouho opomíjenou stavbu vybudovat a že se nedá dlouhodobě v 21. století žít bez kanalizace,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), jako by stavbu odkládali samotní občané. Vlastníci nemovitostí musí dobudovat na své náklady soukromou část kanalizační přípojky na svém pozemku. „Snažíme se to nastavit motivačně. Kdo se připojí do roka, tak to bude mít nejlevnější, tedy za pět tisíc korun. Kdo se připojí po jednom roce, platil by třicet tisíc korun a kdo až třeba po více než pěti letech, tak zaplatí padesát tisíc korun,“ dodal.

Občanům odpadnou starosti s papírováním

Město Chrudim hledalo firmu jak pro hlavní kanalizační stoky, tak nakonec i pro odbočky k nemovitostem až na hranice soukromých pozemků, kde bude revizní šachta. „Abychom to lidem ještě více ulehčili, vyprojektujeme i to, co mají na svém pozemku až k nim do napojovacího místa. Starosti s papírováním jim touto smlouvou zcela odpadnou a zůstává na nich, aby si udělali pouze výkopové práce. Uvažujeme, že jim i na to poskytneme nějakou drobnou dotaci,“ shrnul starosta František Pilný (ANO 2011). Dešťovou vodu si bude muset dál každý řešit na svém pozemku sám. Město prý ale lidem přispěje i na likvidaci srážkových vod zasakováním.

Chrudim – Zatímco v jiných státech už od živých vánočních stromků ustupují, z Markovic zamířil před devátou hodinou na voze Technických služeb Chrudim stříbrný smrk a v tuto chvíli už se vše připravuje pro jeho bezpečné zakotvení na Resselově náměstí, na kterém bude vytvářet vánoční atmosféru do 6. ledna. V americké přírodě, odkud pochází, by se přitom mohl dožít 400 až 600 let. 

[[img:chrn_fullwidth:19314:Rok 2020. Modře už letos svítit strom nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jako v minulých letech, i letos nám společnost ČEZ poskytne pevnou částku ve výši dvacet tisíc korun na světýlka na vánočním stromečku. Shodou okolností ten vánoční strom dnes budeme kácet a až skončí tato tisková konference, jedu se právě podívat, kde ho kácíme a následovat bude převoz na Resselovo náměstí,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:19311:]]

Kácení vzrostlého stříbrného smrku proběhlo bez komplikací. Ode dneška mají pracovníci technických služeb 10 dnů na jeho výzdobu. Vše se musí stihnout do první adventní neděle. Na místě byl přítomen také ředitel Technických služeb Chrudim, Zdeněk Kolář, který například prozradil, že strom ozdobí i nový řetěz. „Stojí to šílené peníze, takže se to nedá moc obměňovat, ale bude nové osvětlení,“ uvedl novinku, která některé Chrudimáky opravdu potěší. Kritizovaná modrá už prý totiž na stromečku svítit nebude, místo ní ho rozzáří teplá bílá barva.

Slavnostní rozsvěcení nového vánočního stromečku by se mělo konat 28. listopadu v 17 hodin.

Chrudim – U kostela Nanebevzetí Panny Marie už si můžete všimnout výzdoby s rokem 2022, a s vánočními světýlky se stále více lidí odhodlává k vánočnímu úklidu. Znáte to, nic se nemá nechávat na poslední chvíli. Možná, že i vy najdete doma věci, které už nevyužijete, ale někomu jinému by ještě posloužily. Proto nemusíte s těžkým srdcem přemýšlet, co s nimi uděláte. Právě od toho je tu re-use centrum, které v Chrudimi funguje od června 2019 a příští středu oslaví kulaté výročí.

Můžete tu bezplatně odevzdat nepotřebné věci, aby mohly, ještě než skončí definitivně na skládce, posloužit třeba někomu jinému a ani ne třeba zrovna k původnímu účelu, vždyť fantazii se meze nekladou.

V nabídce mají momentálně, i v době koronaviru, tolik nedostatková jízdní kola. Jsou sice staršího data výroby, ale to vás nemusí vůbec odrazovat. Všechno, co se totiž do re-use centra odevzdá, musí být funkční. A dokonce Ivo Zelinka ze 43.výsadkového pluku je vidět často, jak jezdí po městě na veteránovi po pradědečkovi. Třeba budete mít štěstí a ulovíte tu i něco podobného.

[[img:chrn_fullwidth:19274:]]

„Všeobecně re-use centrem projde zhruba 100 až 150 lidí měsíčně. V uvozovkách tržby z toho jsou někde mezi dvěma až čtyřmi tisíci a ty jdou každý měsíc na útulek," uvedl ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. Pokud máte rádi bleší trhy, není nic snazšího, než se sem zajít podívat. Zaměstnanci Technických služeb Chrudim vás zde jistě rádi přivítají. Můžete tu objevit a odnést si za symbolickou cenu i zachovalé věci a výtěžek putuje navíc na dobrou věc.

Realizace re-use centra stála 120 tisíc korun. Ode dneška za týden, tedy přesně ve středu 17. listopadu, kdy je vyhlášen Den boje za svobodu a demokracii a zároveň Mezinárodní den studenstva, bude re-use centrum uzavřeno, protože se slaví státní svátek. Zároveň ten den uplyne kulaté výročí, 900 dní od jeho otevření.

[[img:chrn_fullwidth:19288:]]

Obvyklá provozní doba sběrného dvora:

pondělí, úterý                             8,00 – 18,00 hod.
středa                                       12,00 – 18,00 hod.
čtvrtek, pátek, sobota                 8,00 – 18,00 hod.

Chrudim - Politici rádi slibují, že budou dbát na zajištění zdravotní péče ve městě a voliči na to rádi slyší. Funguje to. Čekat šest hodin u lékaře je prý ale podle nejmenovaného kandidáta na ministra zdravotnictví normální. V Chrudimi se čeká zhruba o polovinu času méně. Zdravotníků je tu ale nedostatek. Jejich odměna za odsloužené služby, když věnovali péči pacientům s covidem v chrudimské nemocnici, byla při přepočtu na hodinu mizivá. Proč je taková personální tíseň a co vadí některým pacientům více než mnohahodinové čekání? 

[[img:chrn_fullwidth:19272:]]

Od listopadu platí v Chrudimské nemocnici opět zákaz návštěv. Určité postupy ale platí z doporučení ministerstva po celou dobu. „Když přijede pacient, ikdyž mu vyjde negativní test, stejně je pro něj přichystaný nejdříve suspektní pokoj a PCR testu se nevyhne,“ popisuje zdroj z Chrudimské nemocnice. A jak je to s odměnami za péči o covidové pacienty? „Dostali jsme odměny nějakých 6,50 Kč na hodinu. Každý podle odpracovaných hodin.“ Čili nemocnice vyplácela příplatek svým zaměstnancům 8,30 na hodinu hrubého. Některé nemocnice zkrátka na větší odměny nemají... Na vyjádření z nemocnice našeho kraje čekáme.

[[img:chrn_fullwidth:19286:]]

Za současné situace prý už nebude za chvíli ani překvapením, že se brzy z uklízečky stane v případě potřeby nová ošetřovatelka, jak uvádí. Chybí personál. Nové lékaře zase zrovna nemusí lákat dodatek, že podle potřeby budou muset vykonávat službu i v místech vzdálenějších od jejich bydliště.

Za nedostatkem zdravotních sester v Chrudimské nemocnici prý ale stojí také špatné vztahy na pracovišti. „Musíme si vybrat všichni dovolenou do konce listopadu, potom už bude mít nárok na volno pouze staniční nebo vrchní sestra,“ tvrdí zdroj z nemocnice, jenž si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Zdravotníci už tak pracují pod tlakem a neobešlo se to prý ani bez výhružek.

Za připomenutí stojí situace, kdy se na veřejnost dostala fotografie nástěnky s upozorněním, že sestry nemohou nosit respirátory, pokud se přímo nesetkají s covid pozitivním pacientem, což se stalo v době, kdy byl obecně nedostatek ochranných pomůcek pro všechny. Mezi personálem se rovněž spekuluje o zajímavém postřehu, že totiž až do voleb se v chrudimské nemocnici neobjevil ani jeden případ koronaviru. A pak najednou do dvou týdnů po volbách se mezi hospitalizovanými objevili tři.

[[img:chrn_fullwidth:19282:]]

Doktorů je prostě nedostatek. A platí to i pro zubaře. „Nové pacienty neberu, jsem už v důchodu, zkuste to v Pardubicích nebo v Hradci," odkazuje renomovaná zubařka Alena Slavíková Švihlíková rovnou mimo město. Podle informací České stomatologické komory ale neberou ani tam. 

I na staré poliklinice se dlouhodobě potýkají s náporem pacientů. Na chirurgii se už roky čeká několik hodin v přeplněné chodbě na ošetření a nic se tu nezměnilo ani za koronaviru. Hádky čekajících lidí jsou tu na denním pořádku a ne všichni nosí roušku, což u některých nemocných vyvolává paniku. Prázdno je tu pouze o hodinové přestávce. Běžně se tu ale čeká tři hodiny. Sestry mobilní pacienty často raději odkazují rovnou na ošetření do nemocnice. Ale i tam musíte vychytat tu správnou hodinu.

[[img:chrn_fullwidth:19284:Obrázek, který uvidíte jen v době hodinové obědové pauzy.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsou doktoři, mladí jdou radši pracovat jinam. Pojišťovna nechce zaplatit. Hádky jsou tu pořád," potvrzuje jiný důvěryhodný zdroj, jehož totožnost známe, ale nepřál si být jmenován. „Lidi jsou podráždění, ale právo doktora je samozřejmě vybírat přednostně, což chápu," uvedl. Lidé se zlomeninou mají samozřejmě přednost před těmi, co jdou jenom na převaz. „Jak dobře může unavený lékař konat za takových podmínek svoji práci?" ptá se tento občan. Další k situaci uvedl: „Chodím na převazy skoro každý den a jsem na tom opravdu zdravotně špatně. Vydržím to čekání. Ale jediná věc, která mi opravdu vadí, je ta, že se tu vůbec nedodržují žádná opatření! A to není jen v nemocnicích a čekárnách. Nedodržuje se to všude."

[[img:chrn_fullwidth:19285:]]

Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.

Chrudim – Druhý ročník Tvořím Chrudim je tu! Svoje slovo měli při veřejném představení, v živém přenosu, který měl v průměru ale pouze 4 až 12 sledujících, předkladatelé schválených pěti projektů. O tom, který projekt by měl podle vás zvítězit, můžete hlasovat už od půlnoci prostřednictvím Mobilního rozhlasu. Hlasování  potrvá až do 21. listopadu. Kdo nemá internet, může se zapojit zprostředkovaně v Turistickém informačním centru na Resselově náměstí, Městské knihovně, Centru sociálních služeb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici, Klientském servisu na MěÚ Pardubická 67. Zapojit se mohou i ti, co v Chrudimi nebydlí, ale pracují tu!

Jak může takové hlasování přes Mobilní rozhlas vypadat? „Hlasovat může každé telefonní číslo. Vyplnit lze z jednoho telefonu, jen je potřeba vždy originální kód. Můžete dát dva kladné hlasy pro jeden projekt a jeden záporný," nabádá na internetu jeden nejmenovaný podporovatel projektu v Topoli.

[[img:chrn_fullwidth:19250:]]

„Každý z vás může rozhodnout o tom, co se v našem městě bude dělat. Taková asi hlavní mantra podle mě je, že nemusíme my přemýšlet, do čeho investovat peníze. Rozhodnete vy sami,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k projektu participativního projektu Místní agendy 21.

„Je to projekt, který má svá schválená určitá pravidla, která by se měla a musí dodržet,“ upřesnila Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město a Místní agenda 21 s vysvětlením, že vše je nejdříve dopředu konzultováno s úředníky. „Projekt musí být zaměřen na úpravu veřejných prostranství, která jsou v majetku a správě města Chrudim.“ Důležité je i zmínit, že vyčleněných 1,5 milionu korun tak může být podle těchto městem schválených pravidel použito jen na nákup a výstavbu, žádné "měkké projekty" typu festivalů, společenských akcí a podobně, jak to některá jiná města svým občanům umožňují.

[[img:chrn_fullwidth:19249:]]

Patří do chráněné lokality dětské hřiště nebo ptačí budky?

Nejspornějším projektem se zdají být "Dětské herní prvky na Střelnici", které představil Jan Doucek tak, že rovnou řekl důvody, proč by právě tady žádný takový projekt neměl být. „Má to dvě velká ale. Tím první velkým „ale“ je, že se bavíme o přírodní památce. Ptačí ostrovy, kde se park Střelnice nachází, tak je v těchto místech a právě kvůli ptactvu je to místo chráněno,“ uvedl a dodal: „Samozřejmě jsou tu i vzácní brouci a jiné druhy živočichů a rostlin,“ s tím, že právě je tam spousta činností zakázaných. „Druhým problémem tohoto místa je, že se nachází v záplavové zóně.“

Projekt, který myslí i na netopýry!

Naopak nápad instalovat do vhodných lokalit ve městě ptačí budky a ptákům pomoct, představila Naděžda Gutzerová. Spousta druhů potřebuje pro hnízdění ztrouchnivělé kmeny stromů, kterých právě ve městě ubývá a s ním se snižuje i počet ptáků. Projekt Vraťme ptačí zpěv do města počítá s umístěním celkem 136 budek na 9 lokalitách ve městě. Šest budek bude dokonce i pro netopýry! „Rádi bychom již od instalace budek začali spolupracovat se školkami a školami a připravit výukové programy pro ně, které by probíhaly venku," dodala k projektu Naděžda Gutzerová.

A na kolik který projekt vychází předběžně peněz?  

Projekt č. 1: Dětské herní prvky na Střelnici: 191 000 Kč

Projekt č. 2: Dětské hřiště Chrudim – Markovice: 499 400 Kč

Projekt č. 3: Dětské hřiště sídliště Topolská: 391 680 Kč

Projekt č. 4: Vraťme ptačí zpěv do města! 206 317 Kč

Projekt č. 5: Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol: 448 565 Kč