Chrudim – Nová výstavba na Poděbradově ulici je sice teprve na začátku, ale některé z nabízených bytů už znají svého majitele. Kromě prostorů k bydlení se myslelo i na budoucí obchody. Dokončení hrubé stavby poznáte, až z výtahové šachty zmizí jeřáb.

[[img:chrn_fullwidth:18939:Pohled do Poděbradovy ulice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stavební povolení bylo vydáno na začátku měsíce a prodej prvních bytů odstartoval přesně 13. září. V současné době už jsou hotové práce na založení stavby – zabetonované základy a základová deska. Právě probíhá výstavba prvního nadzemního podlaží, kde vzniknou budoucí obchody. Signálem ukončení hrubé stavby bude odstranění jeřábu z výtahové šachty, k čemuž by mělo dojít na konci tohoto roku.

[[gal:18943]]

Jak to s výstavbou rezidence Poděbradova vypadá? „Práce probíhají dle plánu, i když došlo k zásadnímu zhoršení dostupnosti stavebních materiálů a jejich ceny. Z celkového počtu 23 bytů je v současné době v nabídce 12 bytových jednotek a cca polovina je prodána nebo v rezervaci,“ říká developer Milan Kušta.  Podle plánu by nová rezidence měla být kompletně dostavěna na konci roku 2022.

[[img:chrn_fullwidth:18946:]]

Chrudim – V chrudimském útulku momentálně pořád nemohou přijímat až do odvolání další kočky. Aktuálně mají pro kočičí mazlíčky vyhrazené dvě místnosti, kam už se další nevejdou. V jedné byli převážně nalezenci v karanténě a ve druhé tři kocourci čekající na nový domov. Během naší návštěvy přibyla do útulku od náhradní kočičí matky koťátka Romeo a Julie. Po našem článku se podařilo umístit Zrzouna, Pepinu i Jerryho do nových domovů. Kocourek Zrzek a další na nové páníčky ještě čekají. Zájemci o adopci pejsků a kočiček můžou chrudimský útulek navštívit každý den (kromě úterý) od 11 do 16 hodin na Sečské 890. Přivítá je obětavý tým zaměstnanců, kteří dělají maximum. Přikládáme krátké video z návštěvy útulku.

Situaci zkomplikoval nadpočet koťat

Ztracených koček je prý letos hodně. Momentálně je v útulku umístěno 14 kočičích nalezenců s tím, že ještě tři koťata jsou tak malá, že musí zatím pobývat u náhradní kočičí matky a jedna kočka je právě na klinice. Situace se zhoršovala už od července, ale neúnosná začala být v září. Od pátku naštěstí žádní další nalezenci, které by nemohli přijmout, nepřibyli. V ideálním případě by prý mělo být v útulku umístěno tři až šest koček. „Máme nadpočet koťat velmi malého vzrůstu, okolo čtyř týdnů a je potřeba to dokrmovat. Proto nejsme schopni i po dohodě s paní doktorkou přijímat kvůli karanténám další kočky,“ vysvětlila vedoucí útulku Denisa Uchytilová. „Pokud je to potřeba, tak si koťata bereme i domů, což je nad rámec povinností, ale nenecháte je tady. Budeme rádi, když se zájemci ozvou, ale nejmenší koťátka jsou teprve v karanténě,“ dodala k nynější situaci. Koťátka celou dobu usilovně mňoukala, protože obětavá pracovnice Naďa Procházková se je právě chystala jít krmit. Jsou tak malá, že teprve jedí kašičky.

[[gal:18935]]

Někteří už domov našli, Zrzek a další ještě čekají

Dva zrzaví kocourci byli z kočičích nalezenců v útulku nejdéle. Nikdo se o ně nehlásil, ikdyž jsou hodní a mazliví. Zrzek a Zrzoun, jak je tu pojmenovali, se prý toulali u stavebnin, a bylo jim sotva měsíc, když je 8. července ve Škroupově ulici odchytili. Na nový domov čekají oficiálně od 16. září. Nejdříve odjel k novým majitelům kocourek Shrek, ale v útulku ještě zůstal jeho malý bráška Jerry a právě dva rezaví kocourci, co jsou tu nejdéle ze všech, mu dělali společnost. Po vydání našeho článku se podařilo umístit do nových domovu Jerryho a Zrzouna. Zrzek na nový domov stále čeká.

I Pepina už se raduje z nového domova

Pár zájemců o malá koťátka pojmenovaná podle postav amerického seriálu Přátelé by už prý bylo, ale ve druhé místnosti také čekala osmiměsíční krásná tříbarevná kočička Pepina s moudrým pohledem, která se z adopce vrátila 22. července, protože v novém domově byla z dalších koček nesvá a nechtěla jíst. Novou paničku nebo páníčka by měla ráda jen sama pro sebe. K opětovné adopci byla od 28. srpna a i té se už podařilo získat nový domov.

Další mazlíčky k adopci najdete na stránkách útulku, kde hledají také nový domov pejskům z chrastecké množírny, kteří v květnu putovali do Žamberku nebo také na facebookových stránkách.

Chrudim – Je před volbami a na opravy chodníků, které byly horkým volebním tématem u Chrudimáků i hnutí ANO 2011, už moc času nezbývá. Jak to tedy s chodníky vypadá? Drobné úpravy probíhají spíše na podnět občanů. Zaměřili jsme se na opravy v roce 2021 a zároveň jsme si posvítili na reprezentativní centrum města i vyzdvihovanou Palackého třídu s rozkvetlou loukou.[[gal:18918]]

Chodníky jsou a budou oblíbeným tématem ve volbách vždy a všude. Někteří voliči na taková hesla slyší. Chodníky se sice opravují, zároveň se ale nedá říct, že by se dbalo na jejich údržbu. Než aby se jejich katastrofálnímu stavu předcházelo, raději se počká, až se rozpadnou? Starosta František Pilný (ANO 2011) si do letošního rozpočtu prosadil navýšení částky na opravu chodníků. Zároveň hned na začátku roku sdělil občanům, že kvůli penězům nemůže termín oprav v ulicích Dr. Peška a Víta Nejedlého slíbit, a dodal, že letos to určitě nebude. Na chodník v Obci Ležáků by měla vyjít řada kvůli kopání kabelů prý až příští rok.

[[gal:18921]]

„Tam, kde bude něco dělat ČEZ, tam chodníky dělat nebudeme. Domluvil jsem s ČEZem, že tam, kde budou kopat, udělají chodník do šíře 2,5 metru za své,“ informoval starosta už v půlce ledna. Heslo "za málo peněz hodně muziky" podle všeho pro opravy chodníků neplatí. Některé pro změnu nevlastní město, jako ten u Transporty, který by musela opravit společnost Onivon. Starosta naposledy informoval občany z vlastní vůle o chodnících deset týdnů zpět. „Letos dáme do oprav chodníků o 50 % více peněz než vloni, tak doufám, že na konci roku to bude vidět. Opravujeme chodníky od těch nejhorších. A že jich je.“

[[gal:18920]]

V poslední době opravdu přicházejí na světlo světa samé smlouvy o opravách chodníků. Jejich údržby se ale netýkají. U všech zakázek to probíhá víceméně stejně: Je potřeba vybourat stávající betonové dlažby, do toho upravit podloží a pak teprve přijde na řadu pokládka zámkové dlažby a obrubníky. Nebo jako v Husově ulici je potřeba kromě vykopání stávající zámkové dlažby kvůli úpravě podloží také opravit stávající betonový chodník pytlovanou směsí. Výjimečně jako v ulici Požárníků zahrnuje oprava řezání živice, vybourání krytu a podbetonování a pokládku asfaltu. [[gal:18919]]

Kolik letošní opravy těch údajně nejhorších chodníků stojí

do 29. října: Tyršovo náměstí 247: -150 529 Kč

do 8. října: Dr. Václava Peška 669: -238 408 Kč

do 30. září: Topol-Vejvanovice: 131 890 Kč

do 23. září: Požárníků naproti domu 681: -122 116 Kč

do 22. září: Dr. Václava Peška, před Domem barev: -191 605 Kč

do 7. září: Husova ulice mezi vchody 779 a 783: -138 902 Kč

do 31. srpna: Poděbradova ulice: -291 448 Kč

do 30. července: MŠ Svatopluka Čecha: -112 059 Kč

do 13. srpna: Rooseveltova mezi čp. 780 a 781: -93 824 Kč

do 30. června: Družstevní ulice: -211 432 Kč

do 30. června: Dr. Milady Horákové: -62 448 Kč

do 31. května: V Průhonech: -87 332 Kč

do 30. dubna: U Stadionu 730: -95 022 Kč

Chrudim – Zastupitelstvo schválilo záměr financovat přístavbu hasičské zbrojnice v městské části Markovice. Z přítomných 26 zastupitelů se hlasování osm zdrželo, ostatní 13. bod schválili. Ještě před tím se ale kvůli tomu vznítila plamenná diskuse, kterou rozdmýchal Petr Řezníček (SNK-ED), protože se mu zdálo, že prioritou je náhle každá akce, na kterou se objeví dotace. Po hlasování vyhlásil starosta potřebnou přestávku.

„Máme vypracovanou projektovou dokumentaci dokončenou v letošním roce a požádáme o dotace ministerstvo vnitra, protože na rekonstrukce hasičských zbrojnic vypsali dotační titul. Projektantský rozpočet je ve výši zhruba 5 milionů 350 tisíc korun,“ informoval místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) s tím, že stavět by se mohlo začít v první půlce příštího roku a začal se pomalu po třech hodinách jednání zamotávat do sítě, kterou už si na něj Petr Řezníček (SNK-ED) se svými dotazy spřádal. Celý výstup totiž nakonec směřoval k lávce v Úzké, kterou stále nikdo ne a ne schválit k vyřešení. Rozšířením hasičské zbrojnice vznikne další garáž, sociální zařízení pro hasiče, v prvním patře denní místnost, a jak dodal starosta František Pilný (ANO 2011):  „V prvním patře se počítá i s klubovnou pro malé hasiče, protože v Markovicích je nejvíc malých hasičů, cirka čtyřicet. Takže jim chceme vytvořit i důstojné zázemí.“

[[img:chrn_fullwidth:18885:Mladé markovické hasičky.  Zdroj: Mladí hasiči SDH Markovice]]

A rozhořela se plamenná diskuse, kterou rozpoutal Petr Řezníček jedním ujištěním a poučkami o dopravních automobilech, zbrojnicích a jednotkách sboru dobrovolných hasičů:  „Když jsem ve městě fungoval v uvolněných funkcích, tak asi málokdo by mě podezíral, že bych byl ten, který nepřeje hasičům. Pokud se někdo takový najde, tak to je jenom nějaký zoufalec,“ uvedl pro jistotu.

Nejdříve nachytal Petra Lichtenberga (Chrudimáci), který z hlavy hned nevěděl, jestli je tato investice ve střednědobém výhledu, a když některé další otázky nevyšly, ptal se dál: „My fakt máme na Podhůře zlaté doly, nebo jsme objevili naftové pole někde u letiště? Lidi, počítejte, že tohle jsou peníze, které to město, dobře, říkáme, nemá. Ale ono má vždycky. Když na to příjde. Nebo může mít kdykoliv. Ale je tohle skutečně ta priorita, kterou musíme řešit?“ Připomenul odložený projekt smuteční síně nebo opravy v MŠ Strojařů. „My přistavujeme ke kulturnímu domu garáž pro auto a klubovnu,“ podivil se. A co třeba přistavovat portikus nad vchod k nádraží? To nezmínil.

[[img:chrn_fullwidth:18884:Malí hasiči SDH Markovice vyhráli ve Slatiňanech 1. místo.  Zdroj: Mladí hasiči SDH Markovice]]

Že to takto musí být vypsáno kvůli dotacím, vysvětlil vedoucí odboru investic Petr Pecina. Ten také potvrdil, že výše dotace by měla být 50 procent, když na dotaz Jana Čechlovského (ODS) nedokázal starosta ani Hana Luptáková z odboru regionálního rozvoje ihned s jistotou odpovědět.

Zastupitel Jiří Kubeš (ODS), který z Markovic přímo pochází, měl věcnou poznámku, že by stále nově přibývající obyvatele více než hasičská zbrojnice potěšilo něco jiného: „Věc, která tam naprosto chybí, je dětské hřiště. Myslím si, že lidé, kteří tam bydlí, by mnohem víc ocenili, aby tam bylo jedno pořádné dětské hřiště a ne to malinké s jedním kolotočem a jednou rozpadlou skluzavkou, která je dole u obchodu.“

Načež starosta odpověděl, že mohou lidé využít participativního rozpočtu a že tu plánuje workoutové hřiště. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) tomu následně dodal grády, když ujistil, že i na projekty, které nezvítězí, jednou dojde řada. A starosta ještě doplnil: „My se tady můžeme dohadovat, jestli je lepší hasičská zbrojnice, dětské hřiště, nebo hospoda, ale je na lidech, jak se rozhodnou.“ Až bude hořet, na co si vzpomenete?

Chrudim – Nejdříve se tu měla vybudovat lesovna, později návštěvnické a informační centrum, odložený nápad nyní znovu ožívá, tentokrát pod názvem Dům přírody. Procházející návštěvníci přitom spíše se smutkem koukají na uzavřenou restauraci Kometa, kde to kdysi opravdu žilo. A co je vlastně nového? Spousta opakovaných informací dává dohromady jediné: aby město na vybudování Domu přírody mělo peníze, musí prý počkat na dotaci. A ta je zase podmíněna novými požadavky. Kvůli tomu reálně možná starý projekt skončí v koši a bude se platit nový. Jasno, co se bude měnit, bude na konci roku, až architekti Med a Pavlík původní projekt upraví.

Staronovou informaci předběhlo celkem slibné konstatování místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci), že je městský rozpočet v kladných hodnotách o 63 milionů korun. Záhy se ale ukázalo, jaké jsou to ve skutečnosti drobné. Stačí si představit třeba taková dvě návštěvnická centra a už jsme dokonce v mínusu! Budovat se naštěstí má jenom jedno a z dotací.

[[img:chrn_fullwidth:18879:Turisté tu mají hned při vstupu na výběr.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta věštil o události roku 2023

Jak má místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) v oblibě, začal věštbami o budoucnosti s krásným proskleným Domem přírody na Podhůře, na kterém pracují společně Geopark Železné hory a CHKO Železné hory. Představa se ale záhy opět rozplynula jak pára nad hrncem, když doplnil to hlavní. „Čekalo se na nějaký dotační titul. Ten se pomalu snad blíží. Zatím je to tedy ve fázi přípravy. A my musíme být na ty dotační tituly dobře připraveni,“ vysvětlil. „Trošku tu zastaralou dokumentaci potřebujeme aktualizovat,“ vyzradil, co se chystá. „Snad na podzim příštího roku bychom požádali o dotace. Pokud by všechno šlo dobře, tak by realizace připadala v úvahu od roku 2023 a předběžný odhad nákladů je 35 milionů korun.“

[[img:chrn_fullwidth:18880:Rozhledna Bára poskytuje výhled i na skládku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město 35 milionů na stavbu prý nemá, a tak čeká a čeká

Tyto věštby vybudily k vyjádření starostu Františka Pilného (ANO 2011), který zmínil, že ani neměl v plánu o tom mluvit, ale dodal několik důležitých věcných připomínek. „Myslím, že dobrý záměr v podobě lesovny nebo toho návštěvnického centra Chrudimí nebyl dosud realizován kvůli tomu, že město jako takové na to nemá samo finanční prostředky a žádná dotace se dosud nenašla, aby to šlo financovat. Zhruba před dvěma lety mě oslovila Agentura ochrany přírody a krajiny, která má zájem ve všech svých chráněných oblastech mít Dům přírody, respektive nějakou stálou expozici,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:18881:Tady to ještě s dotacemi nevázlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt se musí kvůli dotaci změnit

Nad Sečí a Chotěboří nakonec zvítězila i díky roční padesátitisícové návštěvnosti, kterou ukazuje čítač u parkoviště, právě Podhůra. K získání dotace je po letech potřeba splnit nové energetické ukazatele. „Nejčernější scénáře říkaly, že se celý projekt bude muset předělat. Protože holt konstrukce a prvky zvolené před těmi deseti lety dneska již tepelně nevyhovují. Nejlépe tepelně na tom je budova tvaru koule, protože tam ten povrch, vzhledem k objemu, je nejmenší,“ vysvětloval starosta. Vyhovující je prý i stávající tvar obdélníku. „Nicméně, třeba konkrétní problém je s poměrně velkými prosklenými plochami, které jsou tepelně velice ztrátové, ať uděláte sebelepší trojsklo,“ informoval. Řešením by tedy prý byla další přistavěná skleněná stěna.

[[img:chrn_fullwidth:18882:Vzhled parkoviště z dubna 2018.  Zdroj: Panorama Seznam.cz]]

Rozsah nutných změn bude znám na konci roku

„V tuto chvíli jsme rozpočtovým opatřením schválili změnu, kdy 140 tisíc zaplatíme původnímu projektantovi, což byli architekti Med a Pavlík. Ti do konce roku vypracují částečnou úpravu toho projektu a podle ní se zjistí, jak  zásadní ta změna vůbec bude,“ předeslal starosta nejbližší kroky. Nakonec ještě zmínil: „Ten dům, jak je teď navržen, už má vytápění geotermálními čerpadly a solárními panely na vodu. To už samo o sobě hovoří o vyspělosti toho projektu, ale bohužel, ani tak požadovaná kritéria nesplníme a jsme téměř na začátku.“

Chrudim – Starý skatepark je jako časovaná bomba, kterou začali politici řešit na poslední chvíli, když už je za pět minut dvanáct. Měl nejdříve bez skrupulí padnout do rukou obce Prosetín. Ani po roce ale nevzešla žádná iniciativa k jeho převozu. Navíc se ukázalo, že podepsaná darovací smlouva zpátky nikdy nedorazila. Nyní se kupodivu začíná rozjíždět řešení k jeho odstranění opačným směrem.

Před čtrnácti dny jsme se informovali o aktuálním osudu starého skateparku u jednatele Sportovních reálů města Chrudim Luďka Marouska, ale dočkali jsme se pouze informace o plánovaném kluzišti. V té době se stále očekávalo, že si Prosetín starý skatepark odveze a dozorčí rada Sportovních areálů města Chrudim vydala dokonce doporučení, aby tak proběhlo co nejrychleji. Nás zajímalo, proč nemohl být využit v Chrudimi. Jak potvrdil starosta František Pilný (ANO 2011), naposledy se počítalo s odvozem do Prosetína ještě při setkání se starostou Michalem Vychroňem u příležitosti „autogramiády“ předsedy vlády na Resselově náměstí 30. srpna.

[[img:chrn_fullwidth:18877:Starostové Chrudimi a Prosetína, František Pilný a Michal Vychroň.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Naším cílem je, aby byl skatepark co nejrychleji zlikvidován,“ dušoval se starosta František Pilný na úterní tiskové konferenci. Na pondělním jednání zastupitelstva připomenul bývalý starosta Chrudimi a nynější zastupitel města Petr Řezníček (SNK-ED), že účetní hodnota starého skateparku je stále 1,2 milionu korun. „Darovali jsme ho naší právnické osobě, kdy je jednatelem pan Luděk Marousek, a může si s tím dělat, co chce,“ vybruslil starosta z nepříjemné kauzy po svém. A dodal: „Odsouhlasená darovací smlouva se nám z Prosetína podepsaná nikdy nevrátila.“ Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) přiznal, že se jim v průběhu roku ozvalo hned několik spolků, které by měly o různé části skateparku zájem.

[[img:chrn_fullwidth:18874:Osud starého skateparku je v rukou Sportovních areálů města Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jednání zastupitelstva se rozpoutala vlna kritiky za chybějící zabezpečení starého skateparku proti možným nehodám. Vyjádřil se k tomu také Jan Čechlovský (ODS): „Mně je úplně jedno, kdo si to vezme, ale stojí to tam a chodí tam minimálně přes letní sezonu děti.“ Situaci uklidnit měla až Dana Půlpánová, která vysvětlila: „Tuhle záležitost jsem diskutovala i s finančním odborem. Pan Marousek se bude určitě snažit, aby to mělo nějaké využití, proto bylo předloženo schválení daru.“ Na jeho vyjádření, jak konkrétně se starým skateparkem nakonec naloží, čekáme.

Chrudim – Chrudimská nemocnice „se rozpadá před očima“. I to zaznělo v diskusi na včerejším jednání zastupitelstva. Zářijové omezení provozní doby na příjmu interní ambulance se sice chýlí ke konci, ale podle vyjádření politiků jako by měla záhy další omezení následovat. Starosta František Pilný získal na dnešním krajském jednání zastupitelstva vysvětlení přímo od Michaely Matouškové (STAN), která má zdravotnictví v kraji na starosti. Není to problém jenom chrudimské nemocnice, ale jde o celorepublikový problém. Za vším podle všeho stojí problémy s nedostatkem personálu. Že problémem může být i rozčarování zdravotníků z nevyplacení plné výše odměn za péči o pacienty s nemocí covid-19, nikdo nezmínil.

[[img:chrn_fullwidth:18871:]]

Příjmová ambulance je od 3. září každý pátek a sobotu částečně uzavřena, jedná se tedy o osm dní v měsíci. Pacienti se odesílají na vyšetření do Pardubic a v případě nutnosti hospitalizace se vracejí zpět do Chrudimi. „Což je samozřejmě nekomfortní, zvlášť v situaci, kdy vám není dobře. Bedlivě sleduji celou dobu vývoj v chrudimské nemocnici a dnes se na vše zeptám krajské radní Matouškové,“ předeslal starosta František Pilný (ANO 2011) na dnešní tiskové konferenci. „Holt jako město na to budeme muset dohlížet, aby nedocházelo k omezování péče, přesunu lidských zdrojů do Pardubic a podobné věci. Vůbec se mi ten vývoj nelíbí,“ reagoval dnes s odstupem na včerejší upozornění zastupitele Jiřího Hradce.

[[img:chrn_fullwidth:18870:]]

Právě Jiří Hradec na včerejším jednání zastupitelstva řekl, že se nemocnice přímo „rozpadá před očima“ a starosta by to měl řešit na krajském zastupitelstvu. „Bohužel i hejtman nás odkazuje, že je to záležitost Nemocnice Pardubického kraje, a on to na zastupitelstvu řešit nebude,“ reagoval včera na zastupitelstvu Daniel Lebduška (Piráti). „Těch věcí je samozřejmě víc, nicméně podstatou věci, co se týče interny, je, že nejsou lidi, konkrétně lékařky. Za poslední rok a půl některé otěhotněly, některé to psychicky nevydržely,“ následovalo prapodivné vysvětlení primáře chrudimské nemocnice Davida Kasala (ANO 2011). Další problémy se prý už jen nabalují. „Měl by se měnit IT systém, nemají svého ředitele, to přináší tlak na kolegu Tomka, který to musí zajišťovat. Určitě souhlasím s tím, že bychom se tomu měli věnovat. Zdravotnictví není pravé ani levé, potřebujeme ho úplně všichni a musíme se za chrudimskou nemocnici postavit,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:18868:]]

Na jednání zastupitelstva Pardubického kraje odpověděla na dotaz ohledně dalšího průběhu vývoje v chrudimské nemocnici starostovi Františku Pilnému náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). Podle jejího sdělení byla na posledním pátečním jednání přijata opatření k zajištění jiného druhu organizace na interně. Sám starosta byl za veřejné pokládání svých dotazů na zastupitelstvu kárán z vícero stran a poučen, aby příště přistoupil spíše k internímu jednání a ušetřil ostatním čas.

[[img:chrn_fullwidth:18875:]]

„Odešlo nám osm lékařů naráz, ten problém řešíme od září. V současné době jsme nabrali lékaře L3 a lékařku L1 a máme v jednání dalšího lékaře nebo lékařku z čáslavské nemocnice,“ ujišťovala Michaela Matoušková. „Tato situace je velmi napjatá i v havlíčkobrodské a čáslavské nemocnici, kde interna taktéž nefunguje. Tam nefunguje vůbec,“ uvedla. Předpokládá se, že změny proběhnou v tomto nebo příštím týdnu. „Je to celorepublikový problém a interna je teď velmi problémový obor, kde lékaři nejsou. Od října nastupuje nová personální ředitelka, se kterou už nyní spolupracujeme. Nadále bude činěn tlak i ze strany Pardubického kraje,“ dodala Matoušková s tím, že hlavní slovo a kompetence má ale stejně představenstvo Nemocnice Pardubického kraje.

Chrudim – Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) je jako na koni s plněním cílů, které si stanovil. Předložil totiž v pondělí výstupy a návrh, jak dále postupovat v odpadovém hospodářství. Jak Rada města schválila, svoz bioodpadu by se měl během jarních měsíců roku 2022 rozšířit na všech 900 rodinných domů ve městě, včetně městských částí. Zavádět se bude na zkoušku i na sídlišti U Stadionu. Náklady na rozšíření svozu jsou zhruba ve výši 1 milion 340 tisíc. Do budoucna by se mohl zavést i svoz pytlovaného papírového a plastového odpadu, který by znamenal vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. A někde kontejnery na komunální odpad nahradí ty na plast nebo na papír, nebo se budou rozšiřovat pozemky s novými přístřešky nad popelnicemi. Dokonce pravděpodobně přibude další pracovní místo. Projednání jeho zřízení se na starostův popud posouvá o měsíc.

[[img:chrn_fullwidth:18849:První změny by měly nastat v půlce příštího roku.  Foto: Chrudimské noviny]] 

V rámci pilotního projektu se z prvních určených rodinných domů vybralo okolo 190 tun odpadu. „Tak jsme se rozhodli v tom pokračovat,“ uvedl Aleš Nunvář. „Loni jsme těch 1500 biopopelnic nakoupili z dotace. Bohužel zatím se nepodařilo dohledat stejný nebo podobný dotační titul. Dotace samozřejmě sledujeme, ale jsme rozhodnutí do toho jít i bez dotací,“ dodal.

„Když už vyhodíte jen nějaký sáček, tak už to potom na kompostárně nevezmou,“ vysvětlil. „Je potřeba se sídlišti zaobírat a my jako pracovní skupina se budeme o to starat. Předložíme do rady s odstupem zase nějaký návrh řešení, jak bychom v oblasti sídlišť měli pokračovat,“ uvedl. Se zaváděním tříděného odpadu na sídlištích to prý nebude lehké kvůli anonymitě. Posléze ale místostarosta kápl božskou, v čem je kámen úrazu.

[[img:chrn_fullwidth:18848:]]

Kontejnery na plasty a papír vystrnadí ty na komunální odpad

Přibudou kontejnery na papír a plasty, aby nedocházelo k míchání odpadu, ale kam je umístit? „Teprve budeme jednat se všemi bytovými domy a to bude trošku složité,“ přiznal. Možná bude nutné i měnit smlouvy s Technickými službami. „Bylo by příliš odvážné říct konkrétní datum. Ale věřím, že v průběhu příštího roku už bych rád viděl nějaké výsledky,“ uvedl Aleš Nunvář. A jaké by mělo být řešení? „Větší panelák má třeba čtyři nebo pět kontejnerů na komunální odpad, takže bychom z toho jeden či dva kontejnery odebrali a přidali k tomu za to kontejnery na plast, nebo na papír,“ vysvětlil, jak by se v případě nedostatku místa postupovalo.

Jinde budou řešením nové přístřešky

Starosta František Pilný (ANO 2011) dodal, že prioritou budou plasty: „Samozřejmě bychom rádi šli i dál, že by se tam dali i kontejner na bioodpad a papír,“ jak řekl, ale to už by prostorově nevycházelo. „Takže bychom těm bytovým domům dali do výpůjčky i další kus pozemku na přistavění přístřešku, kam by se více kontejnerů vešlo. Už jsem s několika jednal. Jedno SVJ bylo dokonce tak aktivní, že řekli, že si tam dají kameru, aby jim tam nikdo neházel něco jiného, než má.“ Jinde by se naopak popelnice přemísťovali jinam, jako třeba „hnízdo popelnic“ v parčíku u MŠ Svatopluka Čecha. „Pokud bychom tato místa eliminovali, pak tam mohou naopak být kontejnery na olej, šaty, léky a podobně,“ vyjmenoval starosta.

[[img:chrn_fullwidth:18846:]]

„Vycházíme z teze, která se skutečně osvědčila, že základní pro úspěšné třídění pro občany je pohodlí, pokud můžou chodit na jedno místo a ne na dvě,“ uvedl Aleš Nunvář. „Budeme muset komunikovat s každým bytovým domem, jak by to pro ně bylo optimální. Proto to nelze zavést úplně rychle a plošně.“ Kdy začne pilotní projekt na sídlišti U Stadionu, zatím místostarosta nedokázal říct konkrétně, možná v polovině příštího roku.

Pytlovaný svozu plastů a papíru může být příčinou konce týdenního svozu

V budoucnu by se prý mohl zavést i pytlovaný svoz papíru a plastů a tím pádem možná i vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. „Bude potřeba zavést nějaký evidenční a motivační systém, aby domácnosti, které budou třídit a zapojí se do toho, měly výhledově levnější poplatek za odpad,“ vylíčil nápady pracovní skupiny odpadového hospodářství Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:18850:]]

Svážení komunálního odpadu naštěstí podle starosty kvůli většímu třídění pouze jedenkrát za 14 dní zatím nehrozí. „Slibuji si od toho, že nebudou černé skládky, že město bude hezké, uklizené,“ a zapátral v paměti, aby vzpomenul na dobu před 25 lety, kdy byly různě po příkopech okolo naházené odpadky. Aleš Nunvář se přidal: „Osobně bych to zaváděl až v momentě, kdy bude fungovat právě ten svoz plastu a papíru od rodinných domů, takže by popelnice měla zůstávat prázdnější, ale to je vize do budoucna,“ vyložil. „Jsem s kolegy ve shodě, že je lepší postupovat postupně, nedělat zas tak razantní kroky, abychom právě zamezili například, jak starosta říká, těm černým skládkám.“

[[img:chrn_fullwidth:18847:]]

Zřízení nového pracovního místa se projedná za měsíc

Zhruba za měsíc, se bude interně projednávat městský rozpočet. „Byť jsem obecně nepřítel zvyšování pracovních míst na úřadě, tak letos nás to asi opravdu nemine a budeme muset navýšit, ale chci aby to bylo řádně zdůvodněno, abychom opravdu věděli, že to je potřebné,“ řekl starosta, jako by se už počty míst na úřadě letos nenavyšovaly a dodal: „Včera k tomu radní Josef Káles konstatoval, že kdybychom už měli výsledky personálního auditu, tak že by nám to napovědělo, jak je potřeba počet zaměstnanců rozšířit.“ Projednání se tedy uskuteční až příště.

Chrudim – Lešení ochranného bednění už je u budovy Regionálního muzea v Chrudimi tak dlouho, že někteří už si ani nepamatují, jak muzeum vypadalo bez něj. Možnost prodloužení souhlasu s jeho umístěním zvedlo vlnu nevole i u starosty Františka Pilného (ANO 2011) a bude trvat na jeho odstranění do konce října. Někteří radní by za určitých podmínek přistoupili ke spoluúčasti na opravách a jiní by chtěli bednění nekompromisně odstranit už do konce září.

[[img:chrn_fullwidth:18844:]]

Na základě smlouvy o výpůjčce má po dobu padesáti let zadarmo k dispozici budovu Regionálního muzeua Pardubický kraj. Když došlo k havárii na fasádě, celá věc se vyřešila místo její opravy bedněním. „Rada města schválila svého času přítomnost bednění do 30. 9. 2021, ale protože se to v podstatě nehnulo, tak tento materiál navrhoval na základě žádosti paní ředitelky Regionálního muzea posunutí termínu do 31. 12. 2022. Byla o tom delší diskuse na radě,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), který patřil k těm umírněnějším. „Je to šeredné, nevzhledné, nikam se to nehne, ale je tam problém z hlediska financování.“ Proto navrhoval posunout termín do konce června 2022, což neprošlo. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) uvedl: „Nám příjde rozumné, že by se město podílelo na nákladech, ale ne že má někdo něco půjčené na padesát let a chce ještě, aby mu to někdo zadarmo opravoval." Vysvětlil a dodal, že by souhlasili se spoluúčastí v případě, že by se smlouva změnila na nájemní.

[[img:chrn_fullwidth:18843:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) je neoblomný a bude jednat s náměstkem hejtmana odpovědným za investice a kulturu Romanem Línkem (KDU-ČSL), aby bednění zmizelo už do konce října 2021. Dává tak kraji maximálně měsíc. „Včera na radě k tomu byla vášnivá diskuse, protože samozřejmě nikomu z nás se nelíbí to lešení, které tam je. Už je tam dost dlouho na to, aby se s tím dalo něco dělat. Kraj mimochodem už loni přislíbil, že s tím něco udělá, ale skončilo to na mrtvém bodě,“ uvedl starosta důvody schůzky, na které bude vyjednávat v příštím týdnu urychlené odstranění bednění.

[[img:chrn_fullwidth:18845:]]

„Kraj momentálně tvrdí, že oprava bude stát zhruba 6,5 milionu, a po nás by chtěli polovinu. Přitom ve smlouvě o výpůjčce je napsáno, že opravy a rekonstrukce během těch padesáti let budou dělat sami, protože nám neplatí žádný nájem,“ vysvětlil. „Doufám, že lešení zmizí co nejdříve, protože původní cena, že oprava celé fasády bude stát třicet milionů, se nepotvrdila." A dodal, že bude chtít znát konkrétní záruky, že oprava příští rok proběhne.  „Protože to, že to bude dávat Pardubický kraj do rozpočtu, no tak, víme, jak to s těmi rozpočty je,“ prozradil.  „To už bylo řečeno vloni a nestalo se tak.“ 

Chrudim – V pondělí přišli lidé po roce uctít památku židovských obyvatel města, jejichž život za druhé světové války poznamenala nepochopitelná ideologie, jak vystihla archivářka Alžběta Langová. Kameny zmizelých se staly příležitostí k setkání a připomínce, co vše se může stát, když se člověk zlu nevzepře včas. Akce se uskutečnila ve dvě hodiny odpoledne a tomu odpovídala i účast. Na místo dorazila i jediná dosud žijící vzdálená příbuzná rodiny Traubových.

„V Chrudimi už budeme mít po letošním pokládání přes padesát těchto kamenů, takže jsme za polovinou plánovaného počtu. V letošním roce budeme pokládat celkem 11 kamenů,“ sdělila Alžběta Langová.  Z původních deseti kamenů, které se měly umístit před domem rodin Goldschmidtů a Traubů, byly položeny dva k náhonu, kde dříve stával taky dům a žily v něm dvě ženy z rodiny Traubových.

Když kontakty a protekce zachraňovaly v Terezíně životy

Jak uvedla Alžběta Langová, rodiny prožily v Chrudimi celou svoji historii, „až do doby, než nastala ta nepochopitelná ideologie“. Jediná z rodiny, která válku přežila v Terezíně a do Chrudimi se údajně vrátila, byla 83letá Arnoštka Goldschmidtová neboli Ernestina. „Transporty sestavovala židovská rada. I v rámci Terezína protekce fungovala a mohlo se stát a stávalo se to, že někteří z židovské rady chránili své přátele, ale to velice pravděpodobně není případ naší Arnoštky,“ spekulovala Alžběta Langová. Pravděpodobně to byla administrativní chyba. Řeč prokládaly průběžně vysoké tóny od úderů při osazování betonových kostek s pozlacenou destičkou. „Kde dožila, se nepodařilo vypátrat, informace stále hledáme,“ dodala. Ostatní připomínaní židovští členové obou rodin bohužel válku nepřežili. Smrti neunikla kvůli poslechu zakázaného rozhlasu ani Anna Pelikánová ze smíšeného manželství, která musela do transportu kvůli udání Čecha, jak uvedla archivářka Langová.

[[gal:18839]]

Na akci byla přítomna i vzdálená  příbuzná obětí

Na pokládání Stolpersteinů se přišla podívat s dojetím i jediná dosud žijící vzdálená příbuzná rodiny Traubových. „Ti nejmladší kluci, co zahynuli, byli bratranci mojí maminky,“ vysvětlila s neskrývaným pohnutím v hlase Zuzana Kokešová. „Moje maminka byla Vilma, její sestřenice byla Vilma Traubová. Člověk se ke stáru vrací k těm vzpomínkám. Je mi jich líto,“ vypověděla. „Pamatuji si ještě na ten původní krám. Když tam měli ty oděvy. To byl tak krásně dřevem obložený vchod, pořád tam byly oděvy, i za socialismu jsem se tam chodila dojímat.“

Důvtipnost strýce potomkům zachránila život

O rodinné historii se dozvěděla díky vyprávění, která si vyslechla jako dítě, když si hrála pod stolem a poslouchala rozhovory babičky, tetiček a své maminky. Trauba si vzala sestra její babičky, která byla křesťanka. Jednalo se tedy o smíšené manželství. „Strýc byl natolik důvtipný, že řekl, že děti by měly mít víru jako maminka. A to jim zachránilo život,“ uvedla. V tušení, že bude válka, převedli prý Traubovi svoje úspory na bankovní konta do Švýcarska, ale už je nikdy neviděli. „Teta žila bez důchodu, protože pracovala v domácnosti, dělala strýcovi sekretářku. Přátelili se s rodinou Steinerů z Pardubic. Ti emigrovali. Před válkou je přemlouvali, aby taky odešli. Ale strýc na tom byl zdravotně špatně. Steinerovi mojí pratetě do její smrti posílali z Ameriky peníze, aniž by museli. Protože věděli, že nemá žádný příjem. Při vzpomínce na tohle všechno mě to dnes dojalo,“ vyznala se ze svých pocitů Zuzana Kokešová.