Chrudim – Některé stavební práce v režii města se neúměrně vlečou a ukazují na skutečné schopnosti politiků v rolích vyjednavačů. Místostarosta zodpovědný za investice, Pirát Aleš Nunvář, si tak před stranickými kolegy může klidně „plácat játra“ o tom, jak v exponované funkci uspěl, skutky však hovoří jinak. Ukázkovým příkladem jeho neschopnosti je chybějící lávka v Úzké ulici.

Lávka zmizela 25. července 2019. Tehdy starou lávku vyzvedl jeřáb a ta následně zmizela v nenávratnu. Už tehdy bylo jasno, že město bude muset investovat do mostku nového. Jednání s Povodím Labe se prý táhla, neméně problémů údajně dělali majitelé sítí, které pod lávkou vedly. Čas od času se objevily „vlaštovky“ – lávka měla být postavena už na podzim roku 2019, pak zas ne, protože město nemá peníze. V mezičase se však ukázalo, že lávka vlastně nikomu až tak nechybí. Financování stavby Siagem, které je v těchto dnech již veřejným tajemstvím, se ukazuje jako zbytečné.

„Lávka v Chrudimi se staví od července 2019, kdy byla odvezena. Nyní máme říjen 2020. Nad řekou je prázdno. Nezjistili politici po roce a několika měsících, že lávka v Chrudimi je zbytečná? Je 16 měsíců uplynulých od počátku stavby hodně? Je to málo? Je to hodně málo? Co lze za tu dobu postavit? Kde byla výstavba mostu Viaduc de Millau po 16 měsících, kde výstavba skleněné lávky Zhangjiajie, kde výstavba ostatních mostů a lávek? Vznikly by vůbec tyto stavby, pokud by se k nim přistupovalo po Chrudimsku,“ ptal se koncem loňského roku Vlasta Koupal a je jasné, že tato otázka obsahuje i svou odpověď.

Chrudim – Deratizační plán, schválený bývalým starostou na pět let dopředu, probíhá až do prosince 2021. Týká se veškerého městského majetku, na který si jen vzpomenete, a dokonce i toho, co byste možná po minulém týdnu ani nečekali.

[[img:chrn_fullwidth:17312:]]

Bývalý starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK-ED) schválil před více než pěti lety celoplošnou deratizaci města, která započala v lednu 2017 a trvá až do dnešních dnů. Deratizaci za celkovou částku 549 945 korun provádí firma z Medlešic, která bude dle smlouvy na rok 2021 například deratizovat ve stanovených intervalech i česlovnu v Pardubicích. Ceny za pětiletou deratizaci Chrudimi byly stanoveny jako konečné a nepřestupitelné. Zadavatel si také vyhradil právo provádět kontroly deratizačních prací.

[[img:chrn_fullwidth:17311:]]

A kde všude deratizace a její případné kontroly mají každoročně probíhat? Na veškerém nemovitém majetku města a všech místních částech Chrudimi. Týká se to kromě budov městského úřadu, bytových objektů a domů se sociální službou i vzdělávacích, kulturních, sportovních a rekreačních zařízení a také kostelů, kaplí a ostatních budov i nebytových prostor.

Smluvená deratizace ale probíhá i na veřejných plochách a v kanalizační síti. A dokonce i na obou březích řeky Chrudimky, včetně břehů náhonu, kde žijí nutrie a kam město minulý týden vyvěsilo varovné cedule se zákazem krmení.

Chrudim – Výsadba stromů ve městě vždy budí emoce. Pro jednu část veřejnosti je množství zeleně naprosto nedostatečné a požaduje více keřů i stromů, další naopak nechtějí zelené „plíce“ planety za svými okny ani vidět. Najít kompromis je někdy velmi těžké. Mnohde navíc stromy vysadit údajně ani nelze.

Do konfliktu s místními obyvateli se radnice dostala na sídlišti Víta Nejedlého. Díry už byly vykopány, ale lidé bydlící v okolních domech řekli jasné „ne“ a město muselo vycouvat. „Chrudimští politici (firma ANO + Piráti) udělali zbytečné politicko-populistické gesto. Pro řadu lidí jde o gesto velmi líbivé. Politik chce laciné politické body. Obětí je strom. Úředníci narychlo v chaosu hledají místa, kam obětní strom v katastru upíchnout. Pak je vytvořena nesmyslná veřejná zakázka na projekt. Poté kreslič-komediant nakreslí toto velké NIC bez jakýchkoli souvislostí do katastru a území. Pak se vysoutěží nejlevnější firma, která nemá zdání, kam a ani proč ubohé stromy sází. Akce “Z“ končí osazením cedulky s nápisem Tyto stromy byly vysazeny s podporou Státního fondu životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí,“ popisuje praxi výsadby nových stromů v Chrudimi Vlasta Koupal.

[[img:chrn_fullwidth:16785:]]

A pokračuje popisem dvou událostí, které jsou veřejnosti dobře známy: „Asi nikdo nebude zpochybňovat smysluplnou výsadbu stromů spojenou s obnovou či založením parku, s obnovou a rozvojem veřejného prostranství města a obce, založením uličního nebo jiného stromořadí v krajině, s obnovou území, životního prostředí, krajiny a krajinných prvků, nebo ucelených přírodních segmentů. Je smutné se však dívat jak někdo něco někam z neznalosti a bez zkušeností sází jen pro politické body. Stromy nemohou za lidskou a lépe řečeno politickou blbost. Kobliháři z firmy ANO-fert a Piráti už v minulosti lidem ukázali, jak na to. Bylo ráno, neděle 17. listopadu 2019, a politici města předvedli jeden ze svých komických výstupů. Koblihářský starosta ospalého městečka zapíchl okrasnou jabloň v den státního svátku do bordelu proluky na náměstí, s kterou si město dlouhodobě neví rady a která vznikla roku 1955 po neuvážené a nenávratné demolici domů. Piráti ve stejný den foukli do země sídlištní zeleně v den státního svátku na počest germánských bohů dub. Vedení města ukázalo poselství výsadby stromů a v téhle komedii za dotační peníze všech lidí vesele pokračuje na úrovni katastru města a sousedních obcí,“ říká Koupal. Není totiž žádným tajemstvím, že ani ve výsadbě stromů neexistuje v Chrudimi žádná koncepce a listnáče se sází halabala.

[[img:chrn_fullwidth:15958:]]

Na Úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim teď přistál dotaz, zda by nebylo možné vysadit stromy v Ceregettiho ulici. Travnaté plochy tu jsou. „Možnost výsadby stromů do travnatých ploch v Cereghettiho ulici jsme již prověřovali – v trávnících podél celé ulice jsou sítě sdělovacích kabelů, elektro, voda a plyn a přípojky do domů. Díky umístěným sítím a jejich ochranným pásmům, vjezdům a rozhledovým trojúhelníkům tam bohužel není možné vysadit ani strom,“ sděluje smutnou zprávu úřednice Kateřina Jánská. Nezbývá než doufat, že na jiných místech stromy svými kořeny do „sítí“ nezasahují.

Chrudim – Parkování na sídlištích je velký problém a lidé chtějí po svých politicích, aby ho řešili. Na té místní, lokální úrovni, jde o dlouhé roky odkládané horké brambory, které pár vybudovaných míst nezachrání. Jsou jich totiž potřeba minimálně desítky. Důkazem zájmu veřejnosti je i vysoká čtenost článku, v němž Michal Tereska navrhuje, jak na to U Stadionu.

Na webovkách města se v reakci na článek v Chrudimských novinách a deníku objevil dotaz, jehož předmětem je právě parkování U Stadionu. Navzdory všem předsudkům jeho autor tvrdí, že o kryté stání by zájem měl a rád si ho i zaplatí. „Zajímalo by mne, v jakém stadiu celý projekt je a jestli je možné se někde např. na webu města podívat na nějakou vizualizaci této stavby? Dále, na kdy je eventuálně plánována výstavba objektu a samotný prodej jednotlivých garáží, jaká je předpokládaná cena jedné garáže, a v případě zájmu o koupi, kde bude možné se zapsat do nějakého pořadníku? A také jestli např. budou při koupi upřednostněni obyvatelé tohoto sídliště,“ ptá se Chrudimák.

Reaguje na něj místostarosta zodpovědný za dopravu, a sice Pirát Pavel Štěpánek, který na tomto sídlišti také bydlí. „V současné době se pracuje na realizačním projektu pozemního parkování (klasické parkoviště) hned vedle „záchranky“. Podle původní studie pak měly postupně směrem k Tescu vyrůst tři parkovací domy. Tuto studii jsme však nechali přepracovat ve smyslu, aby jeden z parkovacích domů nahradilo právě garážové stání. Na studii se v tuto chvíli pracuje, proto není možné ji ještě vidět a neznáme ani podrobnosti o případné ceně. Pozemní parkoviště by se mělo narodit letos, nejdéle příští rok. O dalším vývoji se rozhodne na základě předložené studie a projednání s lidmi, jakož i zájmu o garážové stání v této lokalitě (zájem se v tuto chvíli zdá být velký). Optimistický předpoklad, kdy by se mohly garáže začít stavět, odhaduji na roky 2023 až 2025,“ slibuje místostarosta.

[[img:chrn_fullwidth:17250:]]

Co si však o článku v deníku myslí Michal Tereska, autor návrhu, o němž Chrudimské noviny informovaly? „Zas tak jednoduchá, jak píše pan starosta, celá věc není. Stavebnicové systémy parkovacích domů jsou schopny se dostat s částkou na 170 tis. za místo, ale to jsou volná parkovací stání. Krásným příkladem je parkovací – vzorový – dům firmy Goldbeck v Bučicích. V momentě, kdy to chcete jako garáže, tak je to za úplně jiný peníz a bohužel ne jen v řádech procent. Za ty roky, co jsem se kdysi snažil tlačit výstavbu nebo minimálně prověření možností realizace parkovacího domu na Stromovce před kopcem Na Větrník, tak nejlépe vycházelo řešit to celé jako otevřené s kombinací míst, které si zájemce může koupit, má umožněný vjezd přes bránu s čipem. V dnešní době vše snadno hlídatelné nonstop záznamem proti nenechavcům. A teď zase trochu čísel. Pokud mi parkovací otevřené místo stojí 170 tisíc, tak to mám měsíčně cca 700 Kč, abych pokryl nákladově 20 let. Pokud to bude kryté jako garáže, dostávám se na částku přes tisíc korun měsíčně při pronájmu na 20 let. A co potom,“ ptá se Michal Tereska.

Chrudim – Zatímco v Cholticích už přikročili k ráznějšímu kroku a rozhodli se použít střelné zbraně, aby nutrií, které ze své domoviny nepřicestovaly do Evropy, protože by si chtěly udělat výlet, ubylo, v našem městě se prozatím úředníci přiklonili k humánnějšímu kroku a už rozmístili pro krmiče nutrií dlouho očekávané varovné cedule.

Všude se většinou dočtete, že nutrie je hlodavec, který se k nám dostal z Jižní Ameriky, množí se několikrát ročně, a protože u nás nemá přirozené nepřátele, hrozí přemnožení a s tím spojené sesuvy půdy podél říčních břehů, kde si budují svoje nory. Město obyvatele varuje, aby nutrie nekrmili, protože se prý rozšíří choroby. Jsou totiž jejich přenašeči. Samozřejmě nutrie, ne člověk. A zbytky z jejich potravy mohou navíc do města přitáhnout i potkany, kteří v minulosti prostřednictvím blech ve svém kožichu rozšířili, ale zase díky člověku a lodní dopravě, morovou ránu po Evropě.

[[img:chrn_fullwidth:17286:Kožešnické zboží má v Chrudimi svoji tradici. Foto: Chrudimské noviny]]

Zajímavé je tedy také připomenout, že má za to vypuštění nutrií do přírody zodpovědnost právě člověk a tehdejší móda. Kdysi totiž se u nás chovaly rovnou tři druhy nutrií pro kožešiny a pro dietní maso a Česko prý bylo dokonce v chovu nutrií velmocí. Nutrie tak zažívají konečně jedno z nejlepších období svého výskytu daleko od svého původního domova. Otázkou ale zůstává, zda bude bez tuhého zimního počasí opravdu stačit je nekrmit. Zatím to podle některých názorů obyvatel prý vypadá spíš, jako když se vlk nažral a koza zůstala celá. Třeba dalším opatřením bude kastrace...

[[img:chrn_fullwidth:17285:Komu nejvíc poslouží nové cedule? Zdroj: Město Chrudim]]

Chrudim – Uběhl týden od okamžiku, kdy Chrudimské noviny jako jediné upozornily na problematiku „načerno“ vystavěných bilboardů kolem silnic. Za tuto dobu se prakticky nic nezměnilo. Bilboardy u vozovek stále stojí a jeden z nich už má dokonce svého nájemce.

Problémem, kterým bilboardy postavené bez povolení jsou, se zabývala městská policie. Ta ústy svého vrchního strážníka Lukáše Dvořáka tvrdí, že udělala pro odstranění výlepových ploch maximum. Nabízí se otázka, zda maximum udělal také Odbor dopravy MěÚ Chrudim pod vedením Martina Klimka.

[[gal:17287]]

Především bilboard, který stojí u přechodu, tvoří výraznou překážku. Řidiči nevidí chodce, kteří se chystají přechod využít, a neštěstí je dílem okamžiku. Ani tady policie, ani zodpovědní úředníci nejednají.

Chrudim – Starý skatepark se do moderního a dynamicky se rozvíjejícího města nehodil. Nebyl zkrátka „o stupeň blíž“ tomu, co dnešní skejťáci, koloběžkáři a další sportovci potřebují ke svému vyžití. Město proto postavilo skatpark nový a obratem ho vinou vládních nařízení zavřelo. Staré rampy chtělo darovat.

O starý skatepark se přihlásilo vedení obce Prosetín. Se starostou Michalem Vychroněm má chrudimský purkmistr František Pilný (ANO 2011) ty nejlepší vztahy, domluva tedy byla dílem okamžiku. Bohužel, jak informoval Pilný na posledním jednání městského zastupitelstva, starý skatepark do Prosetína nejspíše neodjede.

„V dohodnutý termín jsme měli havárii na ČOV a naši dva pracovníci nevěděli, co dřív. Potom jsme střídavě podléhali COVIDU a počasí. Jednoznačně je vina na naší straně. Personálně jsme to zkrátka nedali,“ sděluje starosta Prosetína Vychroň.

Chrudim – Zastávky MHD nepatří většinou mezi stavby, které by vynikaly nějakou zvláštní nápaditostí. Jde o účelové stavby, u nichž architektura obvykle hraje až sekundární roli. Přesto by i v jejich případě měli jít o citlivě umístěné stavby, které vhodně doplní okolní zástavbu.

Příkladem může být zastávka v Malecké ulici. Ta ve stavu, v němž se nyní nachází, dokonale zapadá do ulice, která jak svou domovní zástavbu, tak stavem vozovky nepatří k tomu, co by chtěl turista vidět. Poněkud zanedbaná „hlavní“ třída místní části Pumberky je tak ozdobena zastávkou v podobně nevábné stavu. To se však změní.

[[gal:17279]]

Změní se pochopitelně jen zastávka, ne estetika polovenkovské čtvrti. Na prvním jednání městského zastupitelstva v tomto roce totiž o případné rekonstrukci zastávky jednaly místní politické špičky. Starostovi města, Františku Pilnému (ANO 2011), se totiž projekt rekonstrukce zastávky, který soutěžil v rámci participativního rozpočtu, tak zalíbil, že ho předložil v zastupitelstvu ke schválení. V rámci participativního rozpočtu totiž na akci mělo jít zhruba 150 tisíc korun, což jsou v objemu rozpočtu města drobné.

Chrudim – Historicky první ucelenou vizuální identitu představuje město Chrudim. Vítězkou designérské soutěže, kterou pořádala odborná organizace Czechdesign, je grafická designérka Markéta Steinert. Autorka do návrhu promítla chrudimská specifika a vytvořila návrh, který je přátelský a hravý.

Chrudim, historické město v Pardubickém kraji, až do nedávna ke své prezentaci využívala městský znak s orlicí. Cílem soutěže bylo tak najít moderní a ucelenou identitu, která bude přívětivá pro místní i návštěvníky a přispěje ke sjednocení vizuální komunikace města a jeho příspěvkových organizací. 

Roztančená písmena, tři základní barvy a slogan „O stupeň blíž“ tvoří základní pilíře nové identity od Markéty Steinert, kterou inspirovala lokální specifika.  

Základním principem, využitým v logu, je stupňovitost města, kterou autorka vnímá jako charakteristický a unikátní prvek Chrudimi. Dva stupně v logu navíc symbolizují typické místní průchody, chrudimské fortny. Stupňovitost též koresponduje s pohybem loutek nahoru a dolů, a odkazuje tak k loutkářské tradici města. Použité písmo Visuelt je dobře čitelné, ale zároveň přispívá k hravosti celého konceptu. 

„Jednou z inspirací pro mě byla i chrudimská veduta od Josefa Cereghettiho, jejíž barevnost mě zaujala. Proto jsem se rozhodla vybrat tři hlavní barvy z tohoto obrazu a použít je pro vizuální styl,“ dodává autorka. 

[[img:chrn_fullwidth:17271:O stupeň blíž přírodě.  Zdroj: Město Chrudim]]

Porota na návrhu Markéty Steinert ocenila nápaditost, hravost i přehlednost konceptu. „Jedná se o čistý vizuální styl s nápadem, který perfektně funguje. Logo působí vesele a vizuálně potěší,“ komentuje grafická designérka Kristina Fišerová. Pozitivně byla hodnocena také práce s jazykem a heslem „O stupeň blíž“. Za něj lze doplňovat další významy vztahující se k historii, přírodě Chrudimi apod. 

  Jana Vinšová z pořádající organizace Czechdesign doplňuje: „Soutěžní návrh předložený autorkou Markétou Steinert evokuje pocit, že historická Chrudim je moderní město, ve kterém to žije. Je velmi dynamický, pozitivní a sebevědomý.“  

  „Vnímám silně potřebu, aby město komunikovalo na patřičné úrovni i po vizuální stránce. Chrudim je krásná a náležitě kvalitní úprava viditelných výstupů města, jako je web, zpravodaj či různé poutače, jí dodá zasloužený punc,“ říká starosta města František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:17267:O stupeň blíž k historii. O stupeň blíž loutkám.  Zdroj: Město Chrudim]]

Nová vizuální identita se projeví nejprve na sociálních sítích města a webu, později v tištěném radničním zpravodaji. Město však chce novou identitu představit rovnou i v ulicích, na výlepových plochách se tak objeví plakáty, jež novinku přiblíží.

  „Vizuální identita od Markéty Steinert je důkazem, že v jednoduchosti je krása. Velmi pozitivně nás zaujala jedinečná myšlenka konceptu a výrazná barevnost. Těšíme se, že jednotný vizuální styl pomůže odprezentovat, že Chrudim má lidem co nabídnout,“ dodává chrudimský radní Josef Káles.  

  Markéta Steinert

Za novou vizuální identitou Chrudimi stojí grafická designérka a absolventka UMPRUM Markéta Steinert, která má s tvorbou vizuálních identit bohaté zkušenosti. Mezi její nejúspěšnější projekty patří například vizuální styl Letní filmové školy v Uherském Hradišti nebo města Svitavy. 

[[img:chrn_fullwidth:17269:Vzhled tiskovin.  Zdroj: Město Chrudim]]

O soutěži

Město Chrudim doposud využívalo jen heraldický symbol a prezentace města i jeho organizací byla roztříštěná. Novou podobu vizuálního stylu definovala jednokolová uzavřená soutěž. Pořádáním soutěže byla pověřena odborná organizace Czechdesign.

Kromě grafického konceptu a systému vizuální identity museli soutěžící předložit též aplikaci pro příspěvkové organizace města, jako je Chrudimská beseda nebo knihovna, podobu plakátu, internetových stránek a místního zpravodaje. 

Soutěže se zúčastnilo pět designérů/studií: duo Daniel Vojtíšek a Vítek Škop, Studio PIXLE, Markéta Steinert, Martin Svoboda, Studio Colmo.

Všichni účastníci obdrželi skicovné, vítězka Markéta Steinert pak zakázku na vypracování nové vizuální identity Chrudimi a její implementaci.

[[img:chrn_fullwidth:17268:Nová podoba obálky zpravodaje.  Zdroj: Město Chrudim]]

Nezávislá část poroty:

• doc. MgA. Kristina Fišerová, grafická designérka, pedagožka ZČU v Plzni,

• MgA. Pavel Frič, grafický designér, pedagog na UJEP v Ústí nad Labem,

• Mgr. Kateřina Přidalová, teoretička designu.

Závislá část poroty / zástupci města Chrudim: 

• Ing. František Pilný, MBA, starosta města,

• Pavel Štěpánek, místostarosta.

Chrudim – Nová chrudimská vizuální identita vzbudila mnohé emoce. Obyvatelé města se však ve svém hodnocení většinou shodují na tom, že moc povedená není. Neodráží chrudimský patriotismus a mnozí hovoří i o urážce. Svůj komentář spolu s vlastním návrhem loga připojil i král youtubových podcastů a „stínový prezident“ České republiky Daniel Vávra.

Vávra je veleúspěšný vývojář počítačových her. Z jeho dílny pochází jak Mafia, tak Kingdom Come: Deliverance. Původní profesí je však grafik. Estetikou nejen moderní architektury se zabývá ve své facebookové skupině „Zlatý český prasičky“ a bývá též předmětem jeho podcastů. Co tedy říká na nový vizuál Města Chrudim?

„Abych jen planě nekritizoval, rozhodl jsem se dokázat, že sem taky mega grafik a zároveň udělat něco pro město Chrudim a věnoval jsem jim cca 45 minut svého času a vyrobil jim nové logo a korporátní identitu. Tak jak se to dneska porotám líbí. Moje logo je nestojí 600 tisíc jako logo od konkurence, ale jen 450 tisíc a je mnohem hravější a symbolizuje mnohem víc věcí,“ píše na sociální sítě Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:17258:]]

„Dvacet minut trvalo fotošopování a posouvání fontu, dvacetpět minut vymýšlení bulšitu k tomu pro porotu a do novin: Nové logo je hravé, ale zároveň pevné jako chrudimská fortna a majestátní hradby. M symbolizuje most mezi moderní dobou a chrudimskou tradicí a taky padák chrudinských výsadkářů,“ přibližuje Daniel Vávra symboliku svého výtvoru.

[[img:chrn_fullwidth:14576:]]

„Slovo rum symbolizuje nejoblíbenější nápoj chrudimáků v legendární hospodě Nádraží. Kreativní spojení D a H potom představuje majestát chrudimských věží, na kterou jsou chrudimáci právem hrdí, ale mělo by se ro zbourat a postavit tam něco moderního. Třeba betonová kostka,“ komentuje ironicky Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:14636:]]

„K vytvoření loga mě inspiroval tradiční městský znak, který s logem sice nemá nic společného, protože znaky dneska mezi náma profíkama nefrčej a navíc je na něm vorlice a to je fuj a tak sem na něj hodil bobek. Místo toho jsem radši šoupal písmenkama nahoru a dolu v Corelu. Za 400 litrů se přece nepředřu,“ popisuje grafik postup, jaký prý jeho „kolegové“ od fochu často volí.

[[img:chrn_fullwidth:17259:]]

„Společně s logem naše dezingová agentura Číp Šit vymyslela i nové městské motto: Až se vzbudim, chci být v Chrudim!, které dokonale vyjadřuje večerní pocity chrudimáků. Kde jinde byste se chtěli vzbudit, než tam kde jste si večer lehli, že ano,“ říká multimilionář Daniel Vávra.

[[img:chrn_fullwidth:12959:]]

„Zároveň s tím vznikla i kompletní korporátní identita Chrudimi, vizitky, časopis a nový web. A protože mám k Chrudimi vztah a moje grafické studio se teprve upevňuje na trhu dementních, tedy pardon m0dERňÝcH log, nebude to za 600 litrů, ale JENOM za 450, podle mojí sazby 100 litrů za deset minut. Pokud teda se budou vizitky a brožůry tisknout v tiskárně mýho kámoše, kterej má ale vopravdu nejlepší ceny,“ uzavírá Daniel Vávra ironický komentář k nejnovějšímu výtvoru Markéty Steinert a přístupu chrudimské radnice.