Chrudim – Zpracovaný dokument přístupný veřejnosti, kde by bylo vše přehledně shrnuto na jednom místě, bohužel podle nepřímého vyjádření tiskového úseku, občan opravdu nenajde. Majitelé domů v památkové zóně, kteří chtějí řešit a zlepšit současný stav a vzhled svých nemovitostí, jsou prakticky odkázáni na libovůli úředníků a nastudování problematiky na vlastní pěst.

[[img:chrn_fullwidth:17260:]]

Zatímco jinde úřednící odboru památkové péče s Národním památkovým ústavem pro svoje občany vypracovali a zveřejnili jasnou metodiku, aby měli přehled, jak se postupuje při schvalování fotovoltaických panelů nebo reklamních cedulí. Třeba město Zlín svým občanům bez problémů poskytuje dokument s přehledně zpracovanými zásadami, který najdete zde.

Žádný takový dokument shrnující hlavní zásady památkové péče ohledně domů v městské památkové zóně Chrudim zpracován není, tisková mluvčí pouze zmínila odkazy na známé zdroje, ze kterých si musí vlastník historického domu poskládat mozaiku sám.

[[img:chrn_fullwidth:17262:]]

Majitelé historických domů v Chrudimi musí zapátrat pro informace v zákonech, památkovém katalogu a metodikách památkového ústavu, včetně vyhledávání v mapě regulačního plánu, místo jednoduchého přečtení si všech hlavních zásad v jednom veřejně přístupném dokumentu. Město se přitom dokonce přihlásilo do soutěže Přívětivý úřad, která hodnotí, co dělají úředníci pro své občany navíc, a za rok 2020 se dokonce umístilo za Pardubický kraj na druhém místě.

Místo zmínění hlavních zásad se sdělují veřejnosti dopředu jen obecná konstatování. Ludmila Nováková z úseku památkové péče v Chrudimi se ke schvalování reklamních cedulí v městské památkové zóně vyjádřila: „Spolu s městským architektem pomáháme vlastníkům objektů volit taková označení, která budou v historickém prostředí vhodná."

[[img:chrn_fullwidth:17261:]]

Obecné informace k problematice schvalování fotovoltaických panelů předala i tisková mluvčí Národního památkové ústavu, Územního odborného pracoviště v Pardubicích, Šárka Poskočilová: „Žádosti ohledně umístění fotovoltaických panelů v památkových zónách posuzujeme individuálně s přihlédnutím k případným dopadům na vzhled památkově hodnotných staveb a prostředí historických sídel. Při vyhodnocování jednotlivých žádostí vždy dbáme na skutečnost, aby posuzované práce byly v souladu s veřejným zájmem ochrany kulturně historických hodnot a aby krajinný a urbanistický ráz historických sídel a kulturních památek nebyl poškozován.“

Chrudim – Některá místní periodika přinesla informaci o připravované výstavbě parkovišť ve městě. Nemělo by jít jen o běžná, venkovní stání, ale podstatně praktičtější parkovací domy. Jde o problematiku, jíž se dlouhodobě zabývá i Michal Tereska.

„V posledním půlroce jsem začal diskutovat s radnicí, konkrétně s místostarosty, o neekonomičnosti jejich záměru vybudovat volné parkoviště vedle stanice ZZS. Podle toho, co pánové na radnici tvrdí, chce radnice reagovat rychle, projekt je rozběhnutý a po garážích, které bych tam navrhoval zrealizovat místo jen volného parkoviště, není z průzkumů poptávka,“ říká Michal Tereska.

[[img:chrn_fullwidth:17249:]]

„Rozeberme si odpověď radnice. Když se podíváme na fotku vloženou výše, co vidíme – placku, ošklivou trať, ošklivé pole a za tím průmyslovou část. Opravdu krásný pohled, který násobí představa, že tu přibude ještě placaté parkoviště,“ popisuje Tereska nevábné výhledy do blízké budoucnosti, dopadne-li záměr radnice.

[[img:chrn_fullwidth:17250:]]

Nabízí se však i jiné řešení. Jeho přibližnou podobu přináší skica hotová za pět minut. „Reakce těch, kdo nákres viděli je asi následující: to je jako ten lesík, co tam býval, to by suprově zakrylo to, co tam vidím teď, to by odhlučnilo trať, super mohl bych mít garáž. A já dodávám: trochu to evokuje reliéf Železných hor v dáli a kryje návětrnou stranu sídliště. I obyčejné garáže totiž mohou mít nějakého ducha. K jeho vytvoření stačí jen nastojato kotvené fošny. Mimoto, navrhované parkovací domy by mohly v tomto duchu pokračovat. Nevymýšlím nic nového. Podobné řešení zvolili třeba v nedalekém Hradci Králové,“ uvádí Michal Tereska.

[[img:chrn_fullwidth:17248:]]

„Druhou podstatnou částí je ekonomika. A zde jsou jednoduché počty. Město počítá s parkováním stovky aut. Na stejné ploše může vzniknout 80 garážových míst – tady začneme počítat. Náklady na budování parkoviště město počítá na pět milionů korun. Osobně si myslím že do čtyř milionů by to mělo být postaveno při ceně 1600 Kč/m2 (není pro náklaďáky). Dle nabídky firmy zabývající se betonovými garážemi jsou náklady na jednu 150 tisíc korun Připočtěme něco kolem a jsme na 170 tisících, což činí 14 milionů plus zmíněné 4 miliony, celkem 18 milionů korun. Tržní cena garáže v Chrudimi je 250 tisíc krát 80 = 20 milionů. Takže, jestli se nepletu, město ještě vydělá, a i kdyby ne; nejsem čtyři miliony v mínusu za volné, nevzhledné parkoviště, ale na nule a jako bonus mi zmizelo 80 aut ze sídliště,“ počítá Michal Tereska náklady.

„Pojďme se podívat na poslední argument, a sice tvrzení, že o to není zájem. Buďme k sobě upřímní – kdo reaguje na dotazníky a ankety? Ti, kdo mají před domem auto za milion a pracují 300 hodin měsíčně, nebo ti, kdo na odpovědi mají čas,“ ptá se Tereska.

Chrudim – Nová vizuální identita města byla konečně odtajněna. Budí emoce a podle všeho zaslouženě. Převažují reakce mezi zastupiteli a jsou kladné, veřejnost už tak nadšená není. Přes prvotní odmítavý postoj si cestu k ní našel třeba i starosta města František Pilný.

Do poslední chvíle o podobě nového chrudimského vizuálu neměli tušení ani městští zastupitelé, což kriticky zhodnotil opoziční politik Petr Řezníček (SNK-ED). Zatímco politikům barvičky a fonty šéf komise pro komunikaci rady města Josef Káles mladší (Chrudimáci) tajil, jeho vlastní kolegové z komise již o nich čile rokovali.

Autorka vítězné koncepce v průběhu pondělního jednání městského zastupitelstva zdejším voleným zástupcům občanů osvětlila, proč zvolila řešení, které někteří jen těžko přijímají za své. Prim v něm hraje třeba oranžová barva, kterou však má většina obyvatel spojenu spíše se sociální demokracií než s městem s orlicí ve znaku. Právě obavy o pdoobu vlajky a znaku se mezi lidmi objevují nejčastěji

Obavy o úpravy znaku a vlajky ve smyslu nového designu však prý nejsou na místě. Půjde o sjednocení grafického vzhledu především městských organizací, jako jsou Chrudimská beseda, technické služby nebo městská sportoviště.

Chrudim – Všiml si toho asi každý, kdo popojíždí městem v autě. U silnice se na nejrůznějších místech objevily nabídky umístit bilboard, a to přímo na jakési provizorní konstrukci, jež bilboard připomíná. Černé „stavby“ vznikly bez povolení a řeší je jak město, tak městská police.

Městské zastupitele o postupu, který by měl vést k odstranění nepovolených „instalací“, informoval vrchní strážník městské policie Lukáš Dvořák. Podle Dvořáka se některé bilboardy nacházejí na pozemcích patřících ředitelství silnic a dálnic a také místním vojákům. Vojáci problém prý řešit nechtějí, ŘSD prozatím podle všeho také ne, nastoupit tedy musí město a oba subjekty přimět k činu. 

[[gal:17243]]

Vrchní strážník se pokusil vypátrat, komu dřevěné stojany patří a za kým tedy případně jít s pokutou. Některé z bilboardů mají totiž stát na pozemku města. Při pokusu kontaktovat zodpovědnou firmu se prý Lukáš Dvořák konkrétní firmy, natož zodpovědné osoby nedopátral. Přesto je městská policie připravena stojany posbírat a dočasně umístit třeba v areálu technických služeb. Rozřezání prozatím není na pořadu dne.

Chrudim – Stojí za haváriemi potrubí z roku 1885, nebo úředníci? Ačkoliv není prakticky možné, aby vzhledem k životnosti tvárné litiny tekla voda domácnostem z původního vodovodního potrubí, někdy to tak vzhledem k častým haváriím vypadá. Na současný stav a investice v roce 2021 jsme se zeptali přímo prokuristy VaK Ivo Doskočila, konkrétní otázky na stáří potrubí však zůstaly nezodpovězeny.

Přestože nás zajímal pouze konkrétní stav a stáří potrubí v Chrudimi, dostali jsme zprávu za celou vodárenskou infrastrukturu provozovanou Vodárenskou společností Chrudim, kam patří kromě chrudimského okresu i část okresu Pardubice a Ústí nad Orlicí a Svitavy, a konkrétní otázky zůstaly bez odpovědi.

[[img:chrn_fullwidth:17221:]]

Příčiny poruch se různí

Poruch řešila VS Chrudim minulý rok ve městě 29: „Z tohoto počtu se minimálně v pěti případech jednalo o poruchy na přípojkách, které nevlastní společnost VaK Chrudim.“ Na celé vodárenské infrastruktuře se řešilo poruch celkem 126, z toho tři se prý týkaly kanalizace: „Častou příčinou poruch v Chrudimi byly v roce 2020 i poruchy na uzávěrech jednotlivých vodovodních řadů,“ uvedl Ivo Doskočil.

[[img:chrn_fullwidth:17222:]]

Za poslední měsíce hlásilo město hned několik havárií: Voda netekla v ulicích Družstevní, Malecká, U Stadionu, Ceregettiho, Na Vazovce, Opletalova, Fontinova; předminulý rok při havárii z července 2019 v jeden čas dokonce ve čtrnácti ulicích. Ověřovali jsme konkrétnější stáří vodovodního potrubí ve městě přímo u VaK, konkrétní odpovědi jsme se ale nedočkali.

Dnes využívané skupinové vodovody pocházejí převážně ze 60. let minulého století, první etapa stavby skupinového vodovodu pro Chrudim s čerpací stanicí v Podlažicích probíhala v roce 1968 a druhá etapa v roce 1981, takže je stále co obnovovat.

V roce 2020 se například rekonstruovala akumulační nádrž vodojemu Skřivánek, část kanalizace v Nezvalově ulici a v ulici Víta Nejedlého probíhala kromě rekonstrukce i částečná výstavba kanalizace. 

[[img:chrn_fullwidth:17219:]]

Akce roku 2021: Rozšiřování zdrojů pitné vody, přivaděč, nebo zdrž dešťové vody

„Pro rok 2021 je v Chrudimi plánována rekonstrukce kanalizace a vymístění vodovodu v ulici Česká, propoj vodovodních řadů v ulici Soukenická, nebo vybudování propoje kanalizace v ulici V Průhonech,“ uvedl Ivo Doskočil.

Do konce roku 2021 se prý předpokládá dokončení vybudování dešťové zdrže na čističce odpadních vod v Chrudimi a pokračování v budování přivaděče vodárenské soustavy pro východní Čechy, který zvládne zásobovat pitnou vodou obyvatele Chrudimska, Pardubicka i Královehradecka. Další investicí je pak rozšiřování zdroje pitné vody u Nových Hradů.

[[img:chrn_fullwidth:17227:]]

Investice blokuje i administrativa

Po zmínění nutnosti obnovy, zavádění poplatků a možnosti čerpání dotací si Ivo Doskočil ještě postěžoval: „Realizace a dokončení investičních akcí v Chrudimi jsou podmíněny i vstřícnějším postojem odpovědných pracovníků jednotlivých odborů, kteří často uplatňují nesmyslné požadavky v souvislosti s realizací díla, případně schvalovací proces záměrně blokují.“ Takovým „administrativním problémem“ bylo prý třeba zablokované propojení vodovodů u vodojemu Stromovka.

Chrudim – O tom, že coronavirus stále úřaduje a proočkovat populaci se nedaří, není sporu. Prosakují informace, v nichž se objevují jména známých osobností, jež se nechaly bez ohledu na pořadník očkovat. V samotném druhém největším městě Pardubického kraje situace také není růžová.

Začátkem minulého týdne tak město muselo nechat opět uzavřít MŠ Svatopluka Čecha. K 19. lednu tu byla nařízena karanténa šesti pedagogům školky. Radnice však zavřela i informační centrum na Resselově náměstí, v karanténě se nachází i celý tým futsalistů. „Na základě předzápasového testování jdou hráči a realizační tým rozhodnutím krajské hygienické stanice do karantény a dnešní duel s FC Rapid Ústí nad Labem se odkládá,“ uvádělo 19. ledna vedení týmu.

Celkový počet osob s potvrzenou nákazou na území Pardubického kraje činil k 24. lednu 42 950 / aktuálně nemocných bylo 6 887:

okres Pardubice: 14 393 / aktuálně nemocných: 1 748

okres Chrudim: 10 143 / aktuálně nemocných: 1 732

okres Svitavy: 8 354 / aktuálně nemocných: 1 577

okres Ústí nad Orlicí: 10 060 / aktuálně nemocných: 1 830

Počet potvrzených vyléčených z celkového počtu osob s potvrzenou nákazou: 35 622

Počet zemřelých na COVID-19 z celkového počtu osob s potvrzenou nákazou: 433

Chrudim – Nic netrvá věčně. Dokonce ani životnost umělého trávníku není nekonečná. Čas od času je třeba ho vyměnit, ovšem jde o akci, která je mimořádně drahá. Umělý trávník dosloužil i na hřišti městského fotbalového klubu v ulici V Průhonech. Klub teď žádá město o spoluúčast k dotaci.

Město by se mělo podílet maximálně pěti miliony korun, přičemž odhadovaný rozpočet tohoto projektu je 18 728 732 korun. Ano, osmnáct milionů. Takové peníze klub samozřejmě nemá, podává tedy žádost o dotaci u národní sportovní agentury. Ta však případné poskytnutí peněz podmiňuje zmiňovanou spoluúčastí.

[[img:chrn_fullwidth:17218:]]

Kuriózní je, že atestace hrací plochy skončila již v roce 2018 a klub se v letech 2019 a 2020 neúspěšně pokoušel žádat ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy o dotaci na rekonstrukci.

O příslibu poskytnout pět milionů korun budou v pondělí 25. ledna rozhodovat městští zastupitelé. Najdou-li se v této době v městské kase peníze, zůstává otázkou. Finanční odbor MěÚ Chrudim, jakož i rada města doporučují finance přislíbit.

Chrudim – Rodný dům nejvýznamnějšího chrudimského rodáka je první realizací, kde se město snaží aktivně přispět ke kultivaci reklamních označení provozoven včetně výloh a výkladců. Může tak sloužit jako vzor, jak lze k rekonstrukcím podobných památek přistupovat. Dům zároveň míří do klání o titul Památka roku, již uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska za nejlepší projekt a realizaci obnovy nemovité kulturní památky.

Ve druhé polovině 20. století byl vzhled domu čp. 124, stejně jako většina dalších v Široké ulici, poškozen odstraněním původního výkladce, jenž byl nahrazen nevzhlednými kovovými výlohami. Nyní však už kolemjdoucí po loňské rekonstrukci míjejí znovuobnovené dřevěné v duchu historických konstrukcí.

„Moc mne těší, že se konečně povedlo realizovat první rekonstrukci tohoto typu a že může napříště sloužit coby vzor pro ostatní domy v památkové zóně. Město k tomu vypsalo nový dotační program. Jeho smyslem je motivovat vlastníky k dobré péči, případně i k obnově, nemovitostí v památkové zóně. Pochopitelně za podmínek stanovených našimi památkáři,“ říká starosta města František Pilný (ANO 2011). Zmiňovaný projekt byl městem podpořen mimo uvedený dotační program, do dalších let však může být příkladem jeho vzorové realizace.

„Cílem je vnést do historického prostředí města Chrudimě kultivovaně řešená reklamní označení provozoven včetně výloh a výkladců. Taková cesta je nesporně náročnější a majiteli rodného Resselova domu patří velké poděkování za to, že do toho s námi šel,“ dodává starosta Pilný.

Podpora kultivovaného reklamního označení provozoven míří k pomoci s náklady spojenými s architektonickým návrhem a umísťováním reklamního a propagačního označení či zařízení provozoven v nemovitostech v městské památkové zóně. Město Chrudim jako poskytovatel se může finančně podílet na úhradě celkových uznatelných nákladů ve výši max. 80 % z uznatelných nákladů, které budou zahrnovat návrh i realizaci, nejvýše však 80 tis. Kč na jednotlivou akci.

[[img:chrn_fullwidth:17216:]]

„Zajímavostí z průběhu rekonstrukce je, že stav štukové výzdoby byl horší, než se během přípravy zdálo, a musely tak být vytvořeny její otisky a následně i formy pro výrobu kopií. Výsledná monochromní barevnost objektu zase vzešla z průzkumu dochovaných vrstev barevnosti,“ popisuje starosta Pilný.

Budova byla koncem 19. století přestavena a opatřena velmi bohatou štukovou výzdobou, tvořenou atikou s kuželkami, jemným zubořezem na parapetní římse a rostlinným motivem na konzolkách.

Celá rekonstrukce spočívala ve stabilizaci a doplnění štukové výzdoby, v osazení nových dřevěných výkladců, v obnově soklu a provedení klempířských prvků v mědi, přičemž zásadním pro úspěch této akce obnovy bylo znovuosazení nového dřevěného výkladce zhotoveného v duchu historických konstrukcí tohoto typu. Výsledný dojem ze zrekonstruovaného průčelí byl podtržen nově provedenou pásovou rustikou omítek, čímž bylo dosaženo celistvého a vyváženého dojmu celého průčelí.

Celkové náklady na obnovu činily 841 489 Kč vč. DPH, realizovali ji restaurátor BcA. Jaroslav Vrbata a Truhlářství Vrcha – František Říha. Dotace Ministerstva kultury z Programu regenerace činila 351 000 Kč, město Chrudim přispělo částkou 70 000 Kč, zbývající částku uhradil majitel domu.

Chrudim – Ekologicky čistou dopravu lze řešit různými způsoby. Sdílením aut počínaje, elektrobusy konče. O případném zavádění elektrobusů do městského provozu diskutovali členové dopravní komise rady města už v listopadu 2019. Možností, jak se touto výzvou popasovat, je samozřejmě mnohem víc.

Nejde ani tak o lehce fantasmagorickou představu trolejbusů využívajících částečně k pohonu baterie a zajíždějící do Chrudimě z Pardubic. V době dopravní špičky by jim totiž spíše pomohla vrtule a křídla než ekologicky přívětivý zdroj energie.

S tím, jak se přibližuje výběrové řízení na nového „dodavatele“ městské hromadné dopravy, přichází na přetřes i případná modernizace vozového parku. Jednou z možností jsou zmíněné elektrobusy, druhou autobusy na vodík. O tom, že vodíku patří budoucnost, není sporu. Dokonce se zdá, že bude využívanější než čistě „bateriový“ pohon. Jeden zásadní nedostatek však zavádění autobusů na vodík v rámci MHD v Chrudimi má. Peníze to nejsou – v rámci ITI jich prý bude dost. Problémem jsou absentující čerpací stanice, které by tento plyn nabízely.

Chrudim – O tom, že si město založilo svůj „sociální podnik“, v jehož rámci chtělo zaměstnávat ty, kdo obtížně hledají práci, Chrudimské noviny již informovaly. Lidé, kterým by tímto způsobem Chrudim poskytla nepřímo zaměstnání, měli uklízet ulice, pečovat o zeleň a provádět další nekvalifikované, leč potřebné práce. Městskému zastupitelovi Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim) se však na celém „podniku“ cosi nezdá.

„Podíval na ten slavný starostův Sociální podnik a našel jsem toto: Obchodní firma: Sociální podnik města Chrudim s. r. o. Adresa sídla: Sečská 809, 537 01, Chrudim  Chrudim III Identifikační číslo osoby: 09069429 Datum doručení výpisu podle §10 odst .4 živnostenského zákona:30. 03. 2020,“ uvádí Roman Málek.

„Zajimave je, co si nechali zapsat – zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. A ani po roce nějak není u ministerstva práce a sociálních věcí vedeno,“ dodává Málek.

Jako zajímavá skutečnost se proto jeví poslední usnesení rady města v působnosti valné hromady Sociálního podniku města Chrudim. Ta totiž schválila převod útulku pro opuštěná zvířata právě pod sociální podnik. Zaměstnanci, kteří v útulku pracují, se tak mávnutím „kouzelného proutku“ stanou zaměstnanci Sociálního podniku?