Chrudim – Prakticky všechna větší místní sídliště by potřebovala revitalizaci, jako ona pověstná koza drbání. Peníze z Evropské unie prozatím stále ještě tečou, města se však v žádostech o tuto podporu právě nepřetrhnou. Přesto nyní zdejší městský úřad vydal vyhlášku, v níž oznamuje zahájení stavebního řízení, jež se přímo dotýká uvažované revitalizace sídliště Na Větrníku.

Město v tomto řízení zastupuje architekt Václav Škarda, který je autorem studie regenerace. Na svých bedrech nese Škarda též i uvažovanou revitalizaci a přestavbu areálu bývalého letního kina za Muzeem. Architektův návrh úprav „socialistického“ sídliště Na Větrníku sice před dvěma lety Martin Blažek pořádně zkritizoval, úředníci však podle všeho na jeho vizi nezměnili nic víc, než množství plánovaných stromů.

[[gal:14243]]

„Kde se ta studie vůbec vzala? Ona kdysi proběhla nějaká urbanistická soutěž, soutěž o nejlevnější - spíš nejhorší, než nejlevnější - variantu, či se město prostě rozhodlo pro danou kancelář z jiných důvodů? Kde jsou další návrhy? Kdo a na základě jakých kritérií o tom rozhodl? Ta studie je plná lživých vizošek a protiřečících si vět,“ tvrdil Blažek.

[[img:chrn_fullwidth:15296:]]

„Letos, respektive v příštím roce bychom rádi žádali opět o dotaci na první etapu revitalizaci sídliště Na Větrníku. Přesné podmínky žádostí o tuto dotaci prozatím neznáme, ale zhruba v srpnu bychom již měli být chytřejší“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký a potvrzuje, že město své úsilí o zlepšení životních podmínek obyvatel této lokality prozatím nevzdává. 

Chrudim – Svým nápadem umožnit Pardubickému kraji vystavět jen pár kroků od největšího zdejšího sídliště novou stanici sanitek, chrudimská radnice mnoho lidí nepotěšila. Kritikům nevadila ani tak zvýšená hlučnost, kterou s sebou tato akce přináší, ale též kácení stromů u trati. A právě tyto stromy šly v minulém týdnu k zemi.

Prostory, jež záchranáři využívají v budově místní nemocnice, jejich potřebám dávno nevyhovují. Potřebují do nového, proto bylo rozhodnuto o výstavbě nových garáží a samozřejmého zázemí pro ty, kdo zachraňují lidské životy. Vybrané místo však vzbudilo mnohé kontroverze. Lidem vadilo i „mlžení“ vedení města. Veřejné projednání stavby také neproběhlo.

[[img:chrn_fullwidth:15293:]]

Přesto, nebo možná právě proto, vyrašily časem informace, podle nichž se sanitky měly stěhovat na pole za OD Kaufland. Tento „hoax“ však tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták kategoricky vyvrátil.

[[img:chrn_fullwidth:15292:]]

Poslední vývoj slova tiskového mluvčího potvrzuje. Stromy se kácejí, stavba brzy začne. Veřejnost vyjadřuje dva protichůdné názory. „Já trošku nechápu ZZS pod kopcem, když nemocnice je na kopci. Park kolem nemocnice je dost velký, určitě by snesl základnu pro záchranářský borce,“ myslí si Ilona Kašpárková.

Tomáš Ludvík má zcela jiný názor. „Pokácí lesík, kde jsem se učil kouřit. Co si tak vzpomínám, byla to monokulturní hrůza, navíc hustě nasázená, takže sloužila akorát tak k ukrývání svinčíku a exotů a tedy nechápu, proč bych měl mít nějakou výhradu. Navíc se tam něco bude dít - budovat, bude to sloužit obyvatelům. Určitě to bude mnohem prospěšnější, než je třeba svinčík po bývalé sběrně surovin u Střeleckého parku,“ říká Ludvík.

Všem tak nezbývá, než současný stav akceptovat a dobře si zapamatovat, že radnice rozhodla bez toho, aby dala veřejnosti "echo". 

Chrudim – S nejnovějšími trendy v automobilové dopravě si zdejší politická a úřednická reprezentace příliš hlavu neláme. Co na tom, že třeba zpomalovací retardéry prokazatelně přispívají k vyšší produkci karcinogenních látek? Politici i nadále budou prosazovat jejich instalaci všude tam, kde řidiči údajně jezdí příliš rychle. Další taková zařízení by proto rádi postavili v ulici Na Ostrově.

Jeden retardér obřích rozměrů tu už v minulosti nechalo město vybudovat. Nachází se u využívaného přechodu, kudy v krizových hodinách procházejí desítky dětí školou povinných. Obyvatelům domků v ulici Na Ostrově a samozřejmě též lidem z paneláků zdejšího sídliště však podle všeho jeden nestačí. Řidiči si tudy zkracují cestu, aby nemuseli trávit čas na semaforech ve Vrchlického ulici a na Palackého třídě. Údajně potom nedodržují předepsanou padesátku. Přikázanou třicítku, která platí od retardéru směrem ke kruhovému objezdu u OD Tesco, už vůbec ne.

Diskusi na téma „nový retardér v ulici Na Ostrově“ otevřeli i členové dopravní komise rady města. V souvislosti s chystanou stavbou sjezdu ke sportovištím z ulici Dr. Milady Horákové – k tomu ale dojde až po dokončení obchvatu města – doporučují „komisaři“ provést taková opatření, aby byl co nejvíce zklidněn provoz v ulici Na Ostrově.

Varianty, jak cíle dosáhnout, jsou prý dvě. První z nich počítá se zavedením maximální povolené rychlosti 30 km/h v celé této ulici. Druhá pak změnu části ulice na „jednosměrku“, a sice od areálu ČSAD po křižovatku s ulicí S. K. Neumanna. Oblíbený radar by tu prozatím stát neměl, protože jeho funkci čas od času suplují strážníci postávající s přenosným měřícím zařízením u provozovny České pošty.

Chrudim – Parkování ve městě, to je nekonečný příběh, jenž zdánlivě nemá řešení. Město ve výstavbě parkovacích domů spolehlivě selhává, současná parkoviště tak samozřejmě doslova přetékají. Jedním z krizových míst je i odstavná plocha u nemocnice.

Pacienti i zaměstnanci zde mohou využívat hned několik parkovišť – jedno je za nemocnicí, druhé vedle obchodu Penny Market, třetí a nepochybně nejvyužívanější, leží před zdejší lékárnou. A právě tady mají být řidiči nejméně ukáznění. Ohleduplnost tu hledat nelze.

[[gal:15290]]

„V loňském roce jsem volala na Městský úřad v Chrudimi ohledně parkoviště u nemocnice. Nejprve jsem mluvila s nějakým pánem, který má parkoviště na starost, ale následně se nic nedělo. Po nějaké době jsem telefonovala dokonce starostovi. Sekretářka mi řekla, že moji připomínku předá, ale nestalo se opět nic,“ stěžuje si na nečinnost úředníků a politiků Iva.

[[img:chrn_fullwidth:371:]]

„Parkování zde je katastrofa. Auta stojí, kde stojí. To že druhý nemá šanci vyjet, nikoho nezajímá. Nejhorší situace je v zatáčce u bývalého obchodu, nyní mateřské školky. Hned v závěsu pak před lékárnou. Kolikrát se nedá mezi auty ani projet. Lahůdkou zůstává také výjezd z parkoviště, kde auta parkují podél chodníku a v místech výjezdu z parkoviště. Navrhovala jsem, aby se z města přijel někdo podívat. Nikdo nepřijel. Proč se zde nestaví městská policie, to opravdu nechápu,“ zlobí se Iva. Bohužel, ani zdejší parkoviště nejsou „nafukovací“, tak opět nezbude, než spoléhat na ohleduplnost ostatních řidičů, což však často připomíná spíše „čekání na Godota“.

Chrudim – Na svatého Josefa zasedli pánové a dámy městští zastupitelé do svých škamen v budově městského úřadu na Pardubické ulici. K jednání jim byla dvacítka, respektive jednadvacítka bodů. Z nich nejzajímavější, „neuralgický bod“, jak pravil starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) byl návrh na zrušení nájemní smlouvy se společností Homa holding, vlastníkem Hotelu Bohemia.

Rozpočtové opatření, volbu přísedícího zdejšího okresního soudu nebo schválení kandidátů na „Osobnost města Chrudim“ nechali politici a političky bez připomínky, do diskuse se nepřihlásil nikdo. Všichni samozřejmě čekali na zmiňovaný bod, jenž měl posunout z místa nedostavěné parkoviště před Hotelem Bohemia a tak potenciálně i celou nezdařenou rekonstrukci této chrudimské chlouby. Karty byly rozdány již od minulé schůze zastupitelů a do pondělí 19. března nedošlo k žádné zásadní změně.

[[img:chrn_fullwidth:3749:Sakury před Bohemkou zaplatily životem zcela zbytečně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta města a předkladatel materiálu Petr Řezníček spolu s místostarostou Janem Čechlovským (ODS) a překvapivě též komunistickými zastupiteli, trvají na vybudování podzemního parkingu tak, jak uvádí platně uzavřená smlouva s vlastníky hotelu. Nátlak, jejž jednatel firmy Homa holding Jiří Mařas přes některá média v poslední době zintenzivnil, zásadně odmítají. „Město vyšlo majiteli maximálně vstříc, je ochotné ke kompromisu. Za své peníze jsme chtěli postavit podzemní parkoviště, hotel a jeho hosté by ho měli samozřejmě k dispozici. I tuto variantu, tento vstřícný krok, pan Mařas odmítl,“ řekl v průběhu schůze starosta Řezníček. Náklady na stavbu by se do městské kasy mohly vrátit zhruba za deset let, což potvrdil i do diskuse přihlášený Josef Lebduška z řad přítomné veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:1387:]]

Opoziční členové Svobodných by byli pro dostavbu jakéhokoliv parkoviště, František Pilný (Nez. za ANO 2011) je pro dodržení smlouvy a výstavbu podzemního parkovacího domu. Přesto se domnívá, že zástupci radnice prosazují zbytečně „silové“ řešení problému a málo úsilí věnují diplomacii. To místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) dál nepochopitelně hájí spíše „barvy“ společnosti Homa holding. Nadzemní parkoviště by mu příliš nevadilo. „Hotel by neměl být závislý na jiném provozovateli parkoviště. V současné době sledujeme trend v  umisťování aut pod zem, je ale správné, aby toto město prosazovalo za cizí peníze,“ ptá se místostarosta Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:3373:]]

Poté, co starosta vyhlásil desetiminutovou přestávku, v jejímž průběhu prý politici nalezli názorovou shodu, předkladatel celý materiál z jednání stáhl. Město zkusí zorganizovat pro zastupitele seminář, na nějž pozve i jednatele firmy Homa holding Jiřího Mařase a až teprve poté se Hotel Bohemia na schůzi vrátí. Patová situace tak trvá.

Z nejužšího vedení města však prosakují i poněkud zajímavější zkazky. Politici tuší, co se za neochotou Jiřího Mařase ke kompromisnímu řešení skrývá. Jednatel údajně chce pouze dostavět nadzemní parkoviště a následně hotel prodat. V tomto smyslu měl prý již mluvit i s některými chrudimskými podnikateli. Co by pak s hotelem jeho nový majitel udělal, není samozřejmě jasné. Jasné však je, že i on by případnou změnu využití hotelových budov musel konzultovat s městem. A to ji nemusí povolit.

Chrudim – Náhon, který začíná svůj tok jen pár kroků od zimního stadionu, pokračuje svým tokem přes letní plovárnu a rozlévá do „rybníku“ u stadionu MFK, rozhodně není žádnou chloubou města. Často silně zapáchá, voda se jen líně převaluje. Není proto divu, že i tuto vodní plochu čeká revitalizace za miliony.

Připravovaný projekt revitalizace náhonu v sobě zahrnuje především odstranění části náletové vegetace, odstěžení sedimentů ve dně koryta, úpravy obou břehů a rozšíření koryta tak, aby byl do něj zajištěn snadnější přístup. Náhon by si měl i nadále zachovat přírodní charakter, i když bude koryto nově zpřístupněno veřejnosti. Objeví se tu údajně do dna vsazené „šlapákové“ pěšiny z kamenů a na oseté svahy toku specializované firmy umístí velké balvany nebo dřevěné kmeny k sezení. Délka připravovaných úprav vodního toku je téměř 250 metrů, předpokládaná cena prací podle projektu činí zhruba šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:265:Část náhonu bývá v zimě využívána i jako kluziště. Tady se však rekonstruovat nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Rádi bychom samozřejmě stejně jako v případě náhonu v parku Střelnice uspěli se žádostí o dotaci. V opačném případě by byl projekt pravděpodobně rozdělen do etap tak, aby bylo možno postupně upravovat jednotlivé úseky toku, který je dnes, byť poměrně zarostlý, nedílnou součástí sportovních areálů. O konkrétním postupu nebo možnostech budeme mít jasněji v průběhu tohoto roku,“ dodává místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Chrudim – Havarijní stav, v němž se momentálně údajně nachází vzduchotechnika kuchyně Měšťanské restaurace, dává vzpomenout na další obdobné případy, kdy město evidentně podcenilo pravidelnou údržbu a vynaložilo nemalé částky na uvedení svého majetku do původního stavu. Na druhou stranu je pozitivní zprávou snaha radnice o úspory v oblasti nakládání s energiemi.

Výměna vzduchotechniky v kuchyni oblíbené Měšťanské restaurace má stát 1 221 322 korun. Uvolnění prostředků na tuto akci budou sice v pondělí schvalovat městští zastupitelé, ale smlouva s pardubickou firmou Vzduchotechnika Šťastný již byla uzavřena. Práce na vzduchotechnice skončí nejpozději 4. května. Pokud by nedošlo na výměnu odsávání, hrozilo zde prý i riziko požáru.

Radnice však zkouší i zcela nové a inovativní způsoby, jak peníze daňových poplatníků uspořit. Na střeše jedné z budov, v nichž sídlí městský úřad, by se před prázdninami měla objevit malá fotovoltaická elektrárna. „Jde o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení se město rozhodne, zda bude fotovoltaiku využívat i na dalších objektech,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS).

Příloha: 

sodbesedavzt.pdf

Chrudim – Centrum J. J. Pestalozziho každoročně žádá město o peníze ve formě dotace a každým rokem je také získá. Ani letošek není výjimkou. Již vloni v rámci jednání o městském rozpočtu tak politické špičky kývly na milion čtyři sta tisíc korun, jejichž darování nyní potvrdí smlouva. Zároveň však azylovému domu skončila udržitelnost, Muzeu barokních soch ji dovrší co nevidět.

Azylový dům provozovaným Centrem J. J. Pestalozziho s rozpočtem 5 461 944 korun bude v roce 2018 financován z Individuálního projektu Pardubického kraje (jeho prostřednictví přijdou rozdělit finanční prostředky z EU ve výši 3 095 151 korun), ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím Pardubického kraje (zákonné navýšení mezd ve výši 266 000 korun), z části klienty (420 tisíc korun), dále příspěvkem města Chrudim ve výši 1 400 000 korun a spoluúčastí obcí, ze kterých klienti pochází. Z dotace poskytnuté městem pokryje Centrum J. J. Pestalozziho provozní a mzdové náklady azylového domu.

Začátkem letošního roku také skončila takzvaná „udržitelnost“ projektu azylového domu. Jedná se o období, v němž musí dům sloužit účelu, pro nějž byla původní dotace poskytnuta. Azylový dům tak musí poskytovat služby azylového domu, muzeum barokních soch nemůže být změněno na muzeum hlavolamů nebo vesmírné středisko Hurikán.

[[img:chrn_fullwidth:15049:]]

Protože udržitelnost „azyláku“ se završila a „MUBASO“ čeká její konec v druhé polovině letošního roku, nabízí se logicky otázka, co s budovami dál. Vedení města však jakékoliv spekulace o změně využití odmítá. U azylového domu však může opětovně dojít na problémy s financováním, protože Pardubický kraj finance posílané Centru J. J. Pestalozziho v minulosti již několikrát citelně pokrátil.

Chrudim – Michalský park se jako přízrak vynoří vždy, když jsou na obzoru volby. Radnice toto vděčné téma použije k navnadění voličů, aby poté část ze svých slibů uvedla v život, část ponechala na další volební období. Nyní je tedy v plánu převod parku z majetku církve do majetku města.

Takřka na den přesně před třemi lety pořádalo vedení města plánovací setkání, z nějž měly vzejít priority týkající se úprav a budoucnosti Michalského parku. Rok na to došlo k prořezání tisů a tím prozatím jakékoliv snahy skončily. V březnu 2018 však městští zastupitelé mají jednat o možnosti získat bývalý hřbitov do majetku města.

[[img:chrn_fullwidth:12852:]]

Město Chrudim má na základě smlouvy ze dne 01. října 2010 ve výpůjčce celý park, krom kostela svatého Michaela Archanděla. Účelem je provádění běžné údržby komunikace pro pěší a zeleně. Smlouva byla uzavřena na dobu 50 let. Dle uvedené smlouvy může vypůjčitel v parku stavět stavby, provádět stavební a terénní úpravy, měnit jeho kulturu a vysazovat na něm trvalé porosty jen po předchozím písemném souhlasu místní farnosti, a to na své náklady.

[[gal:15279]]

V roce 2019 tu má dojít na rekonstrukci chodníků, vybudování kanalizace, vodovodní a elektrické přípojky, město tedy logicky chce investovat do svého majetku. Katolická farnost není proti, záležet teď bude ještě na názoru nadřízeného orgánu, kterým je hradecké biskupství.

Farnost by tak mohla městu darovat pozemek v hodnotě tři miliony dvě stě tisíc korun.

Chrudim - Galerie Art představí na sobotní vernisáži 10. března v 15 hodin umělecké dílo Jana Gemrota. Tvorba Jana Gemrota je většinou psychologickou exkurzí do problémů současné společnosti, přistupuje k tématům s hyperrealistickým projevem, někdy s velmi expresivním rukopisem. 

Mladý autor na sebe upozornil už u přijímacího řízení na Akademii výtvarných umění v Praze. Díky jeho mimořádnému talentu mu byla udělena výjimka, a nastoupil tak na Akademii do ateliéru klasické malby Zdeňka Berana již po ukončení třetího ročníku střední Výtvarné školy Václava Hollara. Jeho diplomová práce – cyklus ,,Únos” byla zakoupena do sbírky současného umění soukromé galerie a od roku 2011 je zastoupen i ve sbírkách Národní galerie v Praze a dalších státních i soukromých sbírkách.

Pro Jana Gemrota je typická naléhavost jeho umělecké výpovědi. Propojení mistrovské malířské preciznosti s intenzivním, někdy až  šokujícím obsahem staví Jana Gemrota na jednu z předních pozic současné mladé umělecké scény.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.