Chrudim/Pardubice - Na základě rozhodnutí generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje byl vyhlášen zákaz návštěv z důvodu počínající chřipkové epidemie. Toto opatření platí od úterý 6. února a bude v platnosti až do odvolání. Zákaz návštěv se týká všech pracovišť Nemocnice Pardubického kraje, tedy Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a Svitavské nemocnice.

Důvodem zákazu návštěv u hospitalizovaných pacientů je strmý nárůst chřipkových onemocnění v Pardubickém kraji a nárůst počtu hospitalizovaných pacientů s chřipkou v současném období počínající plošné chřipkové epidemie na území celé České republiky.

 [[img:chrn_fullwidth:378:]]

„Proto jsme nuceni přistoupit k opatřením proti hromadnému šíření chřipky v prostředí našich nemocnic. Zákaz návštěv u hospitalizovaných pacientů je jedním z preventivních opatření proti šíření chřipky v prostředí nemocnic. Opatření bude zrušeno neprodleně po zlepšení epidemiologické situace,“ uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald s tím, že přítomnost otce u porodu je nadále možná, ovšem za předpokladu bezinfekčnosti.

Chrudim – Prezidentské volby skončily tak, jak skončily. Jejich průběh však znovu ukázal na mnohdy nesmyslné tvoření volebních okrsků, které především seniorům a lidem se sníženou pohyblivostí komplikuje život. Přestože volební místnost leží pár kroků od jejich domu, musí jít odevzdat hlas do jiných míst. Zákon je totiž neúprosný.

„Moji rodiče - mamka 77 let a otec 80 let, bydlí v domě číslo popisné 824, ulice Jabloňová, Chrudim. Volební místnost okrsku číslo 13 se nachází cca 50 metrů od tohoto domu. Jakou má tedy logiku, že jsou obyvatelé tohoto domu přiděleni do cca 1 kilometr vzdálené volební místnosti okrsku číslo 12? Uvědomuje si někdo, že na sídlišti Na Rozhledně bydlí převážně staří lidé, kteří mají problémy s pohyblivostí,“ ptá se na městském webu Václav Kloboučník.

[[img:chrn_fullwidth:14935:]]

Vedoucí Odboru správního MěÚ Chrudim Eva Doležalová o problému ví a v rámci svých omezených možností ho i řeší. Žel Bohu, prozatím bez kýženého výsledku. „Volební okrsky byly v Chrudimi sestaveny v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí. Bohužel zákon vůbec není příznivý, pokud se týká změny hranic okrsků,“ říká Doležalová.

[[img:chrn_fullwidth:14933:]]

„Jsme si vědomi situace, že někteří voliči mají blíže jinou volební místnost, než do které spadají, ale podle současně platné právní úpravy bohužel není uspořádání volebních okrsků ve městě Chrudimi optimálně řešitelné ve prospěch všech voličů. Tuto nevyhovující právní úpravu dlouhodobě a stále připomínkujeme v každé zprávě, kterou zasíláme po každých volbách krajskému úřadu k organizačně technickému zajišťování voleb,“ krčí rameny úřednice.

[[img:chrn_fullwidth:14938:]]

„Se stejným problémem jako rodiče pana Kloboučníka se bohužel potýkají i voliči některých okrajových částí Chrudimi, jejichž docházková vzdálenost do volební místnosti je výrazně vyšší než v případě Rozhledny, například voliči z Podhůry. Je mi skutečně líto, že jim nemohu v současné době podat příznivější zprávu. Je tu však alespoň možnost, pokud by ji rodiče přivítali, požádat těsně před nebo při volbách o zaslání přenosné volební schránky, do které mohou hlasovat v místě svého bydliště. Všechny volební komise tuto možnost voličům ze zákona nabízejí a je možné ji před nebo při volbách zprostředkovat i prostřednictvím úřadu, který stejně tak jako mnohé seniory trápí nešťastná rigidní právní úprava volebních okrsků,“ nabízí pomocnou ruku šéfka správního odboru Eva Doležalová.  

Chrudim – Staré úsloví praví, že „lépe pozdě, než nikdy“. Beze zbytku ho lze použít na nejnovější výtvor zdejší radnice. Ta ústy starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED) ohlásila vytvoření mobilní aplikace, která umožní bdělým občanům nahlašovat nejrůznější nedostatky městského mobiliáře.

V rámci své pracovní doby aplikaci s názvem „Všímálek“ vytvořili pracovníci městského IT oddělení, radnice tak ušetřila na placení externí firmě. Ke stažení má být „Všímálek“  začátkem měsíce března.

[[img:chrn_fullwidth:15178:]]

Funkce tohoto výtvoru "ajťáků" je prostá. Závadu kolemjdoucí vyfotí chytrým telefonem, pomocí aplikace ji se stručnou doplňující informací odešle úřadu, a to i s jejím přesným umístěním na mapě Chrudimi. Vše je otázkou jen několika málo kliknutí. Ochuzeni o možnost nahlásit závadu nebudou ani lidé, kteří chytrý telefon nevlastní; pro ně je připraven webový formulář.

[[img:chrn_fullwidth:15155:]]

„Technické služby města nebo jednotliví úředníci se o veřejný prostor starají průběžně, přesto nemohou mít oči všude a hned. Rychlá informace zaslaná přes aplikaci je proto velmi cenná,“ přibližuje starosta města Petr Řezníček zrod myšlenky na nový nástroj rychlé komunikace.

[[img:chrn_fullwidth:15145:]]

Nabízí se kousavá otázka – budou technické služby a městští úředníci stejně pečliví, jako v kauze poničené dlažby ve Filištínské ulici? Chrudimské noviny přinášejí fotografie chodníku v této lokalitě již několik let a výsledkem je spíše zhoršování stavu, než oprava poničené stezky pro pěší. Podobně „úřednicky“ řeší město třeba pravidelně rozbitou silnici v ulici Obce Ležáků, kde není schopné donutit Ředitelství silnic a dálnic k větší a trvanlivější opravě.

[[img:chrn_fullwidth:14641:]]

Město slibuje, že součástí aplikace má být i informace o tom, jak s ohlášenou závadou zodpovědné orgány naložily. „Všímálkům“ nezbude, než tyto výstupy sledovat a následně je odměnit i u volební urny.  

Chrudim – Měšťanský bál před třemi lety radnice pro jistotu zrušila, aby nemusela čelit nezájmu tanečníků a Chrudimáků chtivých kulturního vyžití. V letošním roce kosmeticky upravila Ples v Muzeu. V rámci budování image "peckovského" festivalu, přejmenovala ho na Ples v Muzeu s Peckou. Ani to však nepomohlo a řada lidí si na celkové pojetí stěžuje.

Vše začalo ne právě levnými vstupenkami. Lidé zaplatili i 350 korun, aby mohli v sobotu 20. ledna od osmi hodin do půlnoci tančit. Co však za své peníze dostali?

„Podle mého odhadu bylo zhruba 30% židlí prázdných. Nezájem o měšťanský bál zkrátka podle všeho přetrvává a ani Dagmar Pecková nedokáže tanečníky přitáhnout. Navíc, lístky byly opravdu drahé,“ říká jeden z účastníků plesu, který si však přeje zůstat v anonymitě. Redakce však jeho jméno zná.

„Co musím jednoznačně vyzdvihnout, je Chrudimský Big Band. Hráli perfektně a na jejich hudbu se dalo skvěle tancovat. To už však nelze řici o hudbě produkované Ondřejem Kudrnáčem a slovenskou zpěvačkou Kristinou. Děvče je to sice hezké, ale její zpěv se na ples opravdu nehodí. Ondřej Kudrnáč pro změnu zhruba dvacet minut tahal kabely a připravoval se na své vystoupení, přičemž návštěvníci plesu mohli pouze sedět a koukat. Ani jeho hudba nebyla právě vhodná k tanci,“ tvrdí jeden z tanečníků. A právě „prostoje“ charakterizují Ples v Muzeu s Peckou asi nejvíce. Nejprve "dekorování" Dagmar Peckové a módní přehlídka, poté několik vystoupení starosty Petra Řezníčka (SNK – ED) s mikrofonem, který prý podle zúčastněných využil společenský večer spíše k vlastní prezentaci.

„Pokud budu hodně velkorysý, čistého času se od osmi do půlnoci dalo tančit zhruba dvě hodiny. To mi za 350 korun přijde sakra málo. Dobrou náladu nepřinesl ani závěrečný taneček starostovy manželky na stole. Podobné chování bych čekal na venkovské tancovačce. Na reprezentativním plese královského města Chrudim rozhodně ne,“ krčí rameny nespokojený účastník Plesu v Muzeu S Peckou. „Příští rok budu hodně přemýšlet, jestli se plesu pořádaného radnicí zúčastnit, nebo raději zamířit na nějaký jiný,“ uzavírá zklamaný tanečník.

Chrudim – Volby, z nichž měl vzejít nový pražský hradní pán, v sobotu skončily vítězstvím staronového presidenta Miloše Zemana. Druhé kolo probíhalo ve znamení vysoké volební účasti a zjitřených emocí. Samotná Chrudim však Miloši Zemanovi nepatří.

Příznivci Zemanova vyzyvatele Jiřího Drahoše tvrdí, že mu vítězství uniklo z několika možných příčin. Jednou z nich prý byl nepodařený finiš předvolební kampaně. Ať už je důvodem profesorovy prohry cokoliv, získal ve druhém kole úctyhodné 2 701 206 hlasů a tím i 48,63%. Miloš Zeman obdržel 2 853 390, což činí 51,36%. Vítězství o prsa protestující ženštiny z hnutí Femen. Volební účast pak činila 66,60%, což je oproti 61,92% z prvního kola také výrazný nárůst.

[[img:chrn_fullwidth:15215:]]

Jak tedy dopadly volby v Chrudimi? Druhé kolo přilákalo 69,17% voličů – v prvním kole to byo „pouze“ 64,71%. Miloš Zeman získal důvěru 6 262 lidí a tím i 49,48%. Jiří Drahoš oslovil 6 393 voličů, což činí 50,52%. Vítězství Jiřího Drahoše v druhém největším městě Pardubického kraje je tak jistou útěchou všem, kdo toužili po změně orientace v hradní politice a dali mu svůj hlas.

Nejpozději za pět let vypuknou volby nové, tentokráte již bez Miloše Zemana. Nikdo totiž nemůže být zvolen presidentem víckrát, než dvakrát po sobě.

Během druhé světové války se otec a strýc Jiřího Drahoše zapojili do spolupráce s partyzány na Vysočině. Gestapo Drahošova otce zatklo a naštěstí pro něj výslech skončil jen zmrzačením několika prstů. Hůře však dopadl strýc Josef. V říjnu roku 1944 přechovával ve škole legendárního odbojáře generála Josefa Svatoně. Po vyzrazení byl strýc zatčen gestapem a později uvězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Dočkal se osvobození, ale v lounské nemocnici 20. května 1945 zemřel na otravu tyfem.

Málokdo ví, že předkové Jiřího Drahoše, současného kandidáta na prezidenta ČR, byli pevní a odhodlaní muži bojující za svobodu českého národa. Jeho otec Jiří se za druhé světové války účastnil protifašistického odboje. Patřil mezi nejužší přátele a spolupracovníky poštovního úředníka Jana Hartmanna, zapojeného do odboje. V sobotu 18. listopadu 1944 bylo těchto několik lidí zatčeno protektorátními četníky a převezeno na místní četnickou stanici. Stalo se tak na rozkaz služebny gestapa v Pardubicích. Na stanici pak probíhaly tvrdé výslechy, například lámání prstů ve svěráku, a stačilo málo, aby Jiří Drahoš starší prozradil něco nepatřičného, a koncentrační tábor by jej i jeho blízké jistě neminul.

Jiří Drahoš mladší se k této události vyjádřil na Facebooku následovně:
“Můj otec Jiří, povoláním učitel, pocházel z Proseče u Skutče. Během druhé světové války spolupracoval s partyzány na Vysočině. Jeho výslech na gestapu skončil naštěstí ‚jen‘ zmrzačením několika prstů.” 

[[img:chrn_fullwidth:15213:Proseč u Skutče v době války. Foto: internet]]

Strýc Josef Drahoš se stejně jako jeho bratr věnoval kantorskému povolání a byl řídícím učitelem v nedalekém Perálci. Za protektorátu se zapojil do odbojového hnutí hasičské župy Vysoké Mýto a v říjnu 1944 přechovával ve škole odbojáře generála Josefa Svatoně. Na konci října se smyčka stahuje a gestapo zasahuje proti ilegálním organizacím hasičů, které byly součástí legálního svazu. 27. října 1944 zatýká odborného učitele Václava Hegera, člena Svatoňovy odbojové skupiny R3, který velel hasičskému odboji. Gestapo jej odváží do Pardubic, kde, podroben krutému výslechu, Heger vypovídá. Vše je vyzrazeno a gestapo začíná pronásledovat členy skupiny. 1. listopadu 1944 jsou velitelé skupiny, generál Josef Svatoň a kapitán Eduard Soška, na Pasekách u Proseče obklíčeni gestapem a po nerovném boji umírají hrdinskou smrtí. Ještě téhož dne je Josef Drahoš v perálecké škole před zraky svých žáků zatčen gestapem.

„Po příchodu gestapa přímo do vyučování, paradoxně na právě probíhající hodinu němčiny, byly všechny děti nevybíravě a pod hlavněmi samopalů vyhnány ze školy. Vyděšené se potom ukrývaly na několika místech po Perálci, na zahradách, na hřbitovech a v křoví,“ řekla pamětnice a současná starostka Perálce Milada Drahošová. Jiří Drahoš starší v době dopadení podplukovníka Svatoně a kapitána Sošky a po zatčení svého bratra převedl rodinu dalšího ohroženého odbojáře do bezpečí na Vysočinu.
Po výsleších byl Josef Drahoš uvězněn v koncentračním táboře Terezín, kde se sice dočkal osvobození, ale na následky otravy tyfem 20. května 1945 v lounské nemocnici zemřel.

[[img:chrn_fullwidth:15212:Jiří Drahoš se svými rodiči a mladším bratrem]]

Jméno rodiny Drahošovy figuruje ve všech čtyřech publikacích, které město Proseč vydalo na téma odboje za druhé světové války. „Za okupace se podílela na druhém odboji, a významně tak pomohla řadě občanů, a to nejen z Proseče, ale i z okolí,” sdělil iDnes prosečský starosta Jan Macháček.

[[img:chrn_fullwidth:15214:Pamětní deska v Perálci.]]

Komunistický stát se však rodině Jiřího Drahoše za zásluhy v odboji zrovna neodvděčil. Otci obou hrdinů Josefu Drahošovi staršímu, který jako dýmkař proslul výrobou špiček ze slonové kosti, byla při pronásledování živnostníků v 50. letech během domovní prohlídky podstrčena zbraň a na základě toho byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, které si odseděl ve slovenské Ilavě.

Václav Pokorný, Extrastory

Chrudim – Volební rok probudil z letargického „spánku“ neuvolněného“ místostarostu Romana Málka (Koalice pro Chrudim). Ten prakticky celé tři roky svého dosavadního funkčního období v průběhu jednání zastupitelstva mlčel, výstupy z „jeho“ komise pro zahraniční vztahy jsou tajné. Nyní však chrlí jednu tiskovou zprávu za druhou. V té poslední sděluje, že Chrudim plánuje zviditelnění pro turisty.

Esem v rukávu má být pro Chrudim půvabná památková zóna a prestižní ocenění, které se jí a příkladné péči o ni dostalo: titul Historické město roku. S takovou výbavou se prý město může směle účastnit nejrůznějších cestovatelských a turistických veletrhů a změřit síly s těmi nejatraktivnějšími turistickými destinacemi. Zda do této „unikátní výbavy“ patří i trvale poškozený chodník ve Filištínské ulici, který jako lakmusový papírek ukazuje impotenci místní radnice dohnat pachatele a následně ho i donutit uvést dlažbu do původního stavu, místostarosta pochopitelně neřeší. Otázkou rovněž zůstává, jak by turisté hleděli na pravidelné tahanice o dotace na rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, nejvýznamnější zdejší historické památky, v průběhu jednání městského zastupitelstva. Zde se demagogiím komunisty Jaroslav Moučky dokáže postavit pouze zastupitel Tomáš Židek (SNK – ED), zatímco místostarosta zodpovědný za turismus Roman Málek schlíple mlčí.

[[img:chrn_fullwidth:14718:Přijeďte do Chrudimě! Města památek a reklamních cedulí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zástupci města Chrudim se přesto v minulých dnech jako pozorovatelé zúčastnili ve Vídni největšího a nejdůležitějšího cestovatelského veletrhu Rakouska s názvem Ferien-Messe 2018, kde cestovatelsky nadšenému rakouskému publiku představila partnerská Jihočeská centrála cestovního ruchu nový přeshraniční projekt Památky žijí. S Chrudimí jako pozorovatelem se také neváhala o své zkušenosti s rakouským trhem podělit. „Město Chrudim zvažuje v budoucnu účast i na dalších veletrzích, proto je potřeba zmapovat si ty nejúspěšnější a vyhodnotit jejich návštěvnost, atraktivitu a především zacílení,“ říká místostarosta Roman Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15178:Jen pár krůčků za starou radnicí čeká na turisty skutečný poklad.  Foto: Chrudimské noviny]]

V celé řadě článků, jež Chrudimské noviny věnovaly historickému centru města a lidem, kteří v něm podnikají, lze najít jednu jedinou červenou nit – okolí Resselova náměstí nežije. Turisté si prý sice často centrum města projdou, ale to bývá program maximálně na sobotní dopoledne. Co naložit s časem, který následuje? Většina z nich nasedne do auta a opět odjíždí, jelikož tu absentují kavárničky, stylové cukrárny, jakékoliv jiné vyžití. Bídné ubytovací kapacity raději ani nezmiňovat.

[[img:chrn_fullwidth:14563:Historické město roku...  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedení města by tak mělo svou pozornost zaměřit spíše na rozhovory s lidmi, kteří na Resselově náměstí mají své provozovny a podniky, kteří zde žijí. Turistické veletrhy možná turisty přilákají, ale rozhodně nepřipraví na trapnou realitu nejkrásnějšího města Pardubického kraje.  

Chrudim/Medlešice – Místní část Medlešice sice dlouhá léta fungovala jako samostatná obec. Fungovat v rámci většího města, jako jedna z místních částí, se zdálo být výhodnější, proto se Medlešice ocitly pod „křídly“ sousední Chrudimě. Věnuje však město péči místním budovám ve stejné kvalitě, jako v okolí Resselova náměstí?

Odpověď je nasnadě – věnuje. Městské domy v samotném centru Chrudimě totiž svým stavem zcela korespondují se situací, v níž lze najít zámek v Medlešicích, místní hasičskou zbrojnici, nebo donedávna také městský domek, jenž pomalu ale jistě padal k zemi. Než ho zachránil kupec.

[[gal:15210]]

„Těch budov ve vlastnictví města, které zde stojí silou vůle, je vícero. Stačí se podívat na hasičskou zbrojnici v Medlešicích. Člověk se jen diví jak „příkladnou“ péči město tomuto objektu věnuje. A rozdělaná rekonstrukce medlešického zámku, to je taky kapitola sama pro sebe,“ říká David Hambálek.

[[img:chrn_fullwidth:15211:]]

Například park, který lemuje zdejší zámek, po celý čtvrtrek nechávalo město na pospas rozmarům počasí, takže klienti zdejšího stacionáře nemohli ani vkročit na cestičky. Válelo se zde listí a ořezané větve. Dnes již tu listí neleží, ale pracovníci technických služeb při úklidu dojeli svými vozy až do parku a některé jeho části proměnili v bažinu. Používat kolečka a hrábě nejspíše není v této městské firmě "in". 

Chrudim – Radnice sice často a ráda operuje údajnými úspěchy při prodeji pozemků v místních průmyslových zónách, realita však zas až tak „růžová“ nebude. Po „velkých očích“ firmy pewag nyní o prodloužení blokace části pozemků v průmyslové zóně žádá i SIAG.

Pod výše odkazovaným článkem jedna z městských úřednic informovala o nejnovějším vývoji týkajícím se rozvoje peformu Chrudim. Podle těchto nepotvrzených zpráv si kováři z pewagu větší rozvoj své výroby v druhém největším městě Pardubického kraje prozatím rozmysleli. Dojde pouze k přístavbě stávajících výrobních prostor pro další buchar.

[[img:chrn_fullwidth:13739:]]

Městské zastupitelstvo dostane v pondělí 29. ledna na stůl žádost dalšího obyvatele zdejší průmyslové zóny a sice výrobce tubusů k větrným elektrárnám, firmy SIAG. Ten v minulosti zažádal o blokaci zhruba čtyř a půl hektarů pozemků pro případnou expanzi. Blokace měla skončit 31. prosince loňského roku. Nyní však žádá o její prodloužení. Město chce SIAGu vyjít vstříc, takže jeho žádost o natáhnutí blokace do 30. června letošního roku doporučuje zastupitelům schválit. Důvodem, který firma pro delší termín předkládá, je nejasnost všech okolností s její celkovou koncepcí v chrudimské průmyslové zóně. Pokud by však o zamluvené pozemky projevil zájem jiný investor, je SIAG ochotný do 10 dnů sdělit radnici své jasné stanovisko. 

Chrudim – Občas musí staré ustoupit novému. Platí to nejen v běžném životě a politice, ale také v případě starých domů a bortících se staveb. Městští zastupitelé v pondělí 29. ledna budou rozhodovat o demolici dvou budov ve vlastnictví města. Obě jsou svým způsobem spjaty se životem místních.

K zemi by v případě souhlasu politických špiček měl jít dům číslo popisné 88 v Lázeňské ulici. Tato budova sloužila dlouhá léta jako útočiště slavné chrudimské bezdomovkyni „Kometě“. Linul se odsud nasládlý zápach zapáleného „jointa“ s konopím, na zdech domečku jeho obyvatelka nechávala procházejícím netradiční vzkazy, bydlela zde smečka koček. „Kometa“ však v domku dávno nebydlí, jeho stav však opravu vylučuje. Radnice ho proto nechá zbourat.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Kometa tu už dávno nebydlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Druhou stavbou, která by měla ustoupit případné budoucí cyklostezce a nových parkovacím stáním, je klubovna vodáckého spolku Kačeři v ulici Na Ostrově. Zbytková cena klubovny má být 55 tisíc korun proto ani tato nemovitost nestojí městu za opravu. Kačeři se navíc budou scházet v čísle popisném 29 ve stejné ulici. Děti tak změnu jistě neopláčou.