Chrudim – Domy za obchodním domem Tesco dávno stojí, vznikly zde dokonce i nové ulice. Co nevidět se sem přestěhuje i skatepark, znovu se objevily i úvahy o zakopání horkovodu a prodloužení cyklostezky. Co však v této lokalitě stále chybí, je vlaková zastávka.

Chrudimské noviny téma otevřely již několikrát. Poprvé se vlakové zastávce věnovaly v roce 2013, kdy tehdejší i současný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) vybudování zastávky považoval za věc vysoké důležitosti. Od té doby se na webovkách města objevila studie stavby a úředníci i politici svorně tvrdili, že mezi „pohřbené projekty“ rozhodně nepatří. Dobře informované zdroje z nejužšího vedení místní radnice však pro změnu upozorňovaly na „hru o čas“, kterou prý zmiňovaní představitelé místní samosprávy zkouší na občany.

V roce 2016 starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) na dotaz redakce odpovídal, že „...na akci vybudování vlakové zastávky U Stadionu bylo vydáno územní rozhodnutí, které je pravomocné...“. Začátkem roku 2018 s dotazem na osud zastávky přišel i Ondřej Dobruský. Tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová reagovala neočekávaně. „Projekt zastávky má v současné době pravomocné územní rozhodnutí. Konkrétní termín realizace zatím není znám, projekt bude realizován v návaznosti na další potřebné nebo plánované investice v této lokalitě,“ říká Drašnarová. Jinými slovy úřednice tvrdí, že město za dva roky neudělalo vůbec nic.

Chrudim – Po skončené rekonstrukci „Bronxu“ pod nádražím mnozí jen nevěřícně hleděli. V ulici Čs. armády zmizelo několik parkovacích míst, objevily se retardéry. Místa, kam lze odstavit auta, měla ubýt také v ulici Přemysla Otakara. Právě této údajné nouze místních má využívat neznámý udavač za oknem.

Pravidelně proto informuje strážníky o „hříšnících“, kteří svůj vůz odstaví i jinde, než na plochách k tomu určených. Strážníci si svůj zdroj střeží a místním vzkazují: „míst je tu dost, mnohá přes noc zůstávají neobsazená“.

Zkušenosti s udavačem popisuje také Karel, který v ulici Přemysla Otakara bydlí. „Udavač v této ulici, kde je značka obytné zóny, udává řidiče parkující mimo namalovaná parkovací stání, kterých zde po zpackané revitalizaci značně ubylo. Nevyužívané betonové plochy se zvětšily a zeleně je tu minimálně. Udavače městští strážníci na slovo poslouchají a pokutují pracující občany, kteří se po práci s nákupy a s dětmi utahaní vrací do svých obydlí a nemají kde zaparkovat. Okolní ulice jsou taktéž plné,“ píše svou stížnost vedení města zdejší obyvatel. „Pokud se takto chtějí městští strážníci chovat i nadále, tak musí pokutovat všechny řidiče v celém městě na všech sídlištích parkující mimo namalovaná parkovací stání. Všem se musí měřit stejným metrem! Pak bude mít třetina všech řidičů za stěračem lísteček. A vedení města si pak koleduje o nepokoje. Snad si ze svých daní neplatíme městské strážníky, aby poslouchali žalobníčky trudné mysli a ducha mdlého. V ulici Přemysla Otakara by například stačilo na nevyužívané betonové plochy namalovat několik parkovacích stání a ihned by se situace pro místní občany zlepšila,“ říká Karel.

Vrchní strážník Lukáš Dvořák však se stěžovatelem zcela nesouhlasí. „V tomto případě se jedná skutečně o obytnou zónu, kde mohou vozidla parkovat pouze na místech označených jako parkoviště. Nemohu souhlasit s tvrzením, že občané této ulice nemají kde zaparkovat. V týdnu od 29. ledna do 4. února prováděli strážníci v rámci hlídkové služby sčítání volných parkovacích míst v ulici ČSA, a to v úseku od kruhové křižovatky u ČSOB po křižovatku s ulicí Rooseveltova a dále od této křižovatky až po ulici Škroupova. Toto sčítání bylo prováděno v podvečerních hodinách a dále mezi devátou a desátou hodinou večerní. V prvém úseku, tedy v ulici, která je vzdálena několik desítek metrů od ulice Přemysla Otakara, bylo každý den napočítáno více jak deset volných parkovacích míst. V druhém úseku to bylo více jak dvacet volných parkovacích míst každý den. Pokud si občan bydlící v ulici Přemysla Otakara potřebuje vyložit nákup či nějaký objemný náklad, je takovéto stání na nezbytně nutnou dobu tolerováno. Pak však musí vozidlo přeparkovat,“ tvrdí Dvořák.

Lidé, bydlící v ulici Přemysla Otakara tak podle strážníka v blízkosti svého domu skutečně místo nenajdou. Parkovat musí „za rohem“, v ulici, která je pro mnohé z nich zbytečně daleko. Sami strážníci své vozy na Resselově náměstí  však také parkují jen pár kroků od služebny. Rozhodně nepostávají až ve Filištínské ulici. „Z praxe víme, že toto bývá dosti často zneužíváno a vozidla na místě vykládky zůstávají třeba i přes noc. Přes výše uvedené došlo na základě podnětu vedení městské policie v tomto týdnu k pracovní schůzce přímo v ulicích Přemysla Otakara a Revoluční. Zde byly za přítomnosti místostarosty Jaroslava Trávníčka, zástupců městské policie, odboru dopravy a odboru investic zvažovány možnosti úpravy těchto ulic, které by vedly ke zvýšení počtu parkovacích míst. Zjištěné poznatky a možnosti budou nyní podrobně analyzovány a zpracovány, s jakým výsledkem však nedokážu zatím říci. Vše do určité míry komplikuje skutečnost, že realizace stavebních úprav uličního prostoru byly hrazeny z dotací, což znamená, že ještě nějakou dobu - do doby skončení udržitelnosti projektu, nebude pravděpodobně možné jiné stavební úpravy realizovat,“ uzavírá vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Chrudim – Ve středu 21. února po roce opět zasednou úředníci a také část veřejnosti ke stolkům ve velkém sále Muzea. Konat se bude další setkání v rámci Desatera problémů města Chrudim. Začátek akce je stanoven na půl pátou a zájemci se tu také dozvědí, proč se stále nedaří dotahovat jednotlivé problémy ke zdárným koncům.

Ještě před tím, než rokování započne, tak mohou zájemci zkontrolovat, jak město plní, co mu veřejnost v minulosti uložila. Část z loňského Desatera je samozřejmě na webu, přičemž jednotlivé jeho body po rozkliknutí ukazují, jak se k nim radnice postavila. Například urychlení rekonstrukce škol znamená, že v letech 2017 a 2018 proběhne třeba celá řada prací v budově ZŠ Dr. Malíka, ZŠ Dr. V. Peška a též zpracování projektové dokumentace na vytápění Domu dětí a mládeže.

[[gal:14129]]

S restartem letního kina to už tak „růžové“ není. Pro úplnost je však třeba zmínit, že vina tu není ani tak na vedení radnice, jako spíše ukřičené skupince shromážděné kolem šéfa MaChru Richard Herbsta. Cyklostezka na Podhůru také ještě mezi poli nevede, třídění bioodpadu se však za pomoci kompostérů rozdávaných zdarma pomalu rozbíhá. Revitalizace části náhonu u plovárny je však na míle daleko. Nejprve chce totiž město řešit odbahnění ramene řeky v parku Střelnice.

[[img:chrn_fullwidth:1026:Kruhový objezd by byl řešením.  Foto: Chrudimské noviny]]

Inspirací, pro případné diskutéry s úředníky může teď být třeba série článků Chrudimských novin, která byla věnována „pohřbeným“ projektům. Patří sem třeba revitalizace sídliště U Stadionu, křižovatka U Václava, parkoviště v Pardubické ulici a také úpravy bývalého kapucínského konventu.  

Chrudim – Keře před domy číslo popisné 790 a 791 na Palackého třídě zmizely. Tohoto smutného faktu však hbitě využili někteří řidiči a uvolněný prostor zabrali pro svá auta. Na místě bývalé zeleně často stojí i rodiče vozící děti do ZŠ Bohemia. Když zaprší, bahnem se tu dá brodit.

Není proto divu, že to místní, kteří ve výše zmiňovaných domech bydlí, patřičně naštvalo. Obrátili se proto jak na redakci Chrudimských novin, tak na město samotné, aby zjistili, proč vlastně musely keře zmizet. Tato strana silnici byla totiž ušetřena zásahu v průběhu nedávné rekonstrukce kanalizace pod vozovkou a k likvidaci keřů tedy nebyl důvod. „Zajímalo by nás, proč byla na podzim odřezána řada keřů podél ulice Palackého v úseku od prodejny O2 k Hotelu Bohemia. Vypadá to na pochybení při rekonstrukci kanalizace na Palackého třídě. Na této straně ulice se žádná rekonstrukce neprováděla a tudíž byla řada keřů odstraněna zbytečně,“ tvrdí jedna z obyvatelek bytových domů.

[[img:chrn_fullwidth:255:Před šesti lety...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je nutné připomenout, že obytné bloky domů mají byty postaveny pouze na jižní stranu, a proto v horkých letních dnech bez zeleně bude bydlení pro místní utrpením. S odstraněním keřů souvisí i problém před domem číslo popisné 790. Nezodpovědní řidiči zde využili likvidace keřů a rozjezdili kdysi travnatou plochu. Nyní je před domem bahnitý úsek, připomínající rejdění divokých prasat,“ zlobí se obyvatelé domů na Palackého třídě.

[[gal:15255]]

K odpovědi na tuto otázku není kompetentní nikdo jiný, než technik úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim Kateřina Jánská. „Živé ploty podél Palackého třídy od hotelu Bohemia byly odstraněny, protože byly přestárlé, na zmlazovací řez by špatně reagovaly a původně byly vysazeny příliš blízko komunikace. V jarních měsících letošního roku bude opraven rozježděný trávník, novou výsadbu má správa městské zeleně v plánu hned po rekonstrukci povrchů na komunikaci Palackého třídy,“ říká úřednice. Nové povrchy by tu Ředitelství silnic a dálnic mělo pokládat zhruba za rok od skončení rekonstrukce kanalizace. Letos v létě si tu tak lidé z bytových domů „užijí“ výfukových plynů do sytosti.

Chrudim – Dětských hřišť nikdy nebude takový počet, jaký by maminky s dětmi uvítaly a zároveň jich bude vždy víc, než si přejí někteří senioři. Společnost Lidl teď znovu spustila soutěž o výstavbu takzvaných „Rákosníčkových hřišť“. V případě výhry Chrudimě, by zde mohla nová hrací plocha vyrůst v místech, která Lidl vybere. Proč ale další hřiště nevybuduje město samo?

Svého času byla hodně „v kurzu“ třeba stavba nového hřišťátka v „Jedličkách“ u parku Střelnice. Přes veliká očekávání, nakonec z jeho výstavby v tichosti zase sešlo. „Hřiště na Jedličkách bohužel realizováno nebylo. Státní podnik Povodí Labe z důvodu aktivního záplavového území nakonec nevystavil souhlas s instalací pevných prvků,“ říká tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[gal:11003]]

Negativní stanovisko státních institucí však není jediným důvodem, proč mnohde radnice z budování plácku pro děti raději „vycouvá“. „Nerealizováno bylo také hřiště v sídlišti Leguma. Zde si to lidé bohužel výslovně nepřáli kvůli obavám z hluku. Podobný názor vyslovili i obyvatelé v Husově ulici, kde původně plánované dětské hřiště také odmítli. V rámci revitalizace tohoto sídliště se ovšem hřiště objeví na jiném místě, kde by mělo vyhovovat. Na žádost tamních obyvatel bylo naopak zrušeno hřiště u řeky na rozhraní Palackého třídy a ulice Obce Ležáků, přemístili jsme ho na sídliště Víta Nejedlého,“ uvádí mluvčí.

Přesto se občas nějaké to nové místo k vyžití nejmenších najít podaří. „V letech 2012–13 bylo instalováno hřiště ve vnitrobloku v Revoluční ulici, v roce 2014 vzniklo hřiště v sídlišti U Stadionu. K 1. červnu 2015 došlo ke zpřístupnění obnoveného hřiště na Podhůře, na jaře roku 2016 se objevil veliký herní prvek v Městském parku, koncem téhož roku byly v tomtéž parku poblíž dopravního hřiště instalovány nové herní prvky. V červnu 2016 jsme instalovali víceúčelovou herní sestavu včetně přístupového chodníku a laviček ve Vlčnově. K tomuto hřišti později přibylo i víceúčelové hřiště pro míčové hry. Letos přijde dokončit hřiště v Markovicích. Zapomínat určitě nesmíme na množství hřišť u mateřských školek,“ uzavírá výčet hřišť tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec.

Chrudim – Radostná zpráva o připravované revitalizaci smrdutého náhonu v parku Střelnice se po městě roznesla rychle. Začít by měla již letos v říjnu, skončit příští rok. Za více než patnáct milionů korun tu po letech dojde k odstranění jednoho starého „restu“. Sociální sítě a média však zaplnily i stesky po osudu studánky u zdejší Červené kapličky.

Nejvíce její osud zajímá malíře Ivana Baboráka. Není divu, protože sám Baborák má k místu velmi blízký, až intimní vztah. V roce 2012 tu došlo ke slavnostnímu požehnání stavbičky, která dříve souvisela s již neexistujícími lázněmi a byl to právě chrudimský malíř žijící v Přestavlkách, kdo sakrální prostor vyzdobil svými představami o podobě 14 svatých pomocníků, jimž je kaple zasvěcena.

Baborák i další osobnosti veřejného života proto chtějí vědět, zda radnice v rámci revitalizace náhonu, obnoví i studánku s údajně léčivou silou. V současnosti pramen vytéká do skruže a následně míří k zahnívající vodě říčního ramene. Ivanu Baborákovi tak nezbývá, než osvěžit svou paměť připomínkou slovy tiskového mluvčího chrudimské radnice Aleše Prokopce, kterými po dotazu redakce Chrudimských novin ochotně okomentoval osud studánky u Červené kapličky. „Z důvodu zaměření dotačního titulu není možné čerpat finanční prostředky zároveň na regeneraci studánky; ta bude řešena samostatně po odbahnění vodního toku,“ říkal v roce 2016 tiskový mluvčí.

Město tedy na studánku, na rozdíl od kapličky, jejíž údržba již tradičně poněkud drhne, rozhodně nezapomnělo. Vše má však svůj čas.  

Chrudim – O stěhování skateparku, který v současné době leží za budovou krytého kluziště v Klobásově, uvažuje vedení města již nějaký čas. Požadavek po přemístění hřiště pro všechny „skejťáky“ a koloběžkáře se také pravidelně objevuje v rámci Desatera problémů města. Radnice výstavbu nového skateparku nyní slibuje dokonce již na příští rok.

Po dohodě s uživateli bylo vybráno nové místo, které je na volných pozemcích vedle cyklostezky podél řeky Chrudimky v blízkosti obchodního domu Tesco. Souhlasné stanovisko se stavbou již vydalo jak Povodí Labe, tak Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim.

Podoba nového skateparku by měla být úplně jiná. Jeho rozloha může být zhruba 1.500 m2, rampy a pojezdné plochy jsou navrženy betonové a skatepark obsahuje všechny aktuální a používané překážky uspořádané do vzájemně propojených sekcí. Také obtížnost překážek je stupňována od těch nejjednodušších po ty obtížnější. Zpracovatelé studie návrh nového skateparku od začátku konzultovali se zástupci současných uživatelů skateparku.

[[img:chrn_fullwidth:15235:]]

„Po získání potřebných souhlasů chceme nyní nechat zpracovat projektovou dokumentaci a získat stavební povolení. Jsem přesvědčen, že příští rok může nový skatepark stát a sloužit,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:15236:]]

Místo stávajícího skateparku by mělo být následně využito v rámci dalšího rozvoje sportovních areálů. Částečně se ho dotkne komunikace přímého napojení sportovišť, zbývající část plochy plánuje město využít k parkování.

Chrudim - V sobotu 10. února se můžete přidat k průvodu maškar, který bude vyrážet v devět hodin od budovy Regionálního muzea. S několika příjemnými zastaveními dojde masopustní rej až na Resselovo náměstí, kde se představí na tematicky zaměřeném jarmarku. 

Nejen čerstvě napadaný sníh vás může vylákat ven z vyhřátého domova, ale i každoročně pořádaná zajímavá akce dokáže zlákat k vycházce. Tato sobotní je přímo vycházkou povinně veselou, kdy v doprovodu dechové hudby a masopustních maškar ochutnáte trochu z tradiční zábavy našich předků. Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy, kterou začíná postní období před Velikonocemi.

Fotografie Chrudimských novin připomínají vystoupení národopisného souboru Kohoutek v minulých letech. Masopust je oblíbenou akcí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Přináší oživení po krátkých zimních dnech a vytváří prostor pro setkání se u dobrého jídla a zábavy. 

Chrudim – Zakopání horkovodu, který lemuje Chrudimku v lokalitě sídliště „U Stadionu“, opět získává na své popularitě. Diskuzi na toto témat oživilo samo město, které po zbourání klubovny „Kačerům“, chce v těchto místech vybudovat parkovací místa a cyklostezku. Ve vyjádřeních o možném zakopání trubek pod zem jsou však politici opatrní, přesto s nimi část veřejnosti logicky přišla.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) sedí již několik let v dozorčí radě elektrárny a město Chrudim patří mezi věrné zákazníky tohoto dodavatele elektřiny a tepla, ale politik je na jakékoliv konkrétní sliby skoupý. Rovněž tisková mluvčí města Sylva Drašnarová odkazuje případné dotazy směřující k umístění trubek pod povrch přímo k tiskovým mluvčím elektrárny. Město tak podle všeho není dostatečně silným hráčem a jeho představitelům chybí patřičná energie, aby kauzu horkovodu dotáhli do konce.

[[img:chrn_fullwidth:14340:Břeh řeky je trestuhodně nevyužit.  Foto: Město Chrudim]]

Známý místní architekt a kritik prakticky všech kroků radniční koalice na poli výstavby a urbanistického rozvoje Vlasta Koupal také nehýří nadšením z potenciálního stavění dalších parkovišť a vylívání říčního břehu asfaltem pro cyklisty. Jako primární vidí řešit nejprve vzhled břehu Chrudimky, který je „odříznut“ od zbytku města silnicí v ulici Na Ostrově a poté až horkovodem. Teprve potom by měla být plánována parkovací stání a cesta pro jízdní kola. „Není na elektrárně, aby diktovala, jak bude ve městě vypadat hnusná trubka horkovodu hyzdící město ani to, jestli ji po tolika letech dá konečně do země. Je na představitelích města, aby s tím něco dělali. A to mohli už dávno! Chrudimští politici si dlouhodobě s českými politickými trafikanty dědičně hřejí zadky v Opatovicích, aby jen a pouze pobírali peníze? Na co chrudimský politik čeká? To do roku 2008 spal a po roce 2008, kdy se o zahloubení vážněji jednalo, spí zase? Podnikatelům a bafuňářům z Elektrárny Opatovice, a.s. je ukradené, jak to v Chrudimi vypadá, hlavně, že táhnou komíny. Jedno by to být nemělo některým chrudimským politikům, kteří jsou dlouhodobě mezi nimi,“ kritizuje Vlasta Koupal údajnou nečinnost politických špiček.

Ať už předvolební dráždění voličů dopadne jakkoli, jedno je jisté – horkovod přijde zakopat pouze ve směru od lávky k mostu ulice Dr. Milady Horákové. V opačném směru, tedy k ČSAD, se o jeho umístění pod zem prozatím neuvažuje.  

Chrudim – Pořídit si nemovitost v samotném centru města, není právě snadné. V podstatě k tomu vlastně není ani příliš důvodů. Služby pro případné obyvatele tu nejsou, parkovací plochy rovněž chybí. Přesto čas od času některý z historických domů změní majitele. V Široké ulici je právě teď jeden takový k mání.

Bílý dům se zelenými vzory těsně sousedí s rodným domem nejslavnějšího místního rodáka – Josefa Ressela. Jeho polovinu vlastní majitelka a provozovatelka obchodu s oděvy, jenž leží naproti avizované nemovitosti. Budova sice zvnějšku vypadá udržovaně, interiéry však potřebují ne právě malé investice do „rodinného domu“, který však v přízemí disponuje malými prostory pro případný krámek a také maličkou zahradou. Zájemce si musí připravit bez 120 tisíc 10 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:13880: Nesměle vykukuje za sloupem, přesto i na něj městská policie dohlédne. Široká ulice patří k oblíbenému rajonu strážníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

V nedávné minulosti změnil majitele třeba dům ve Filištínské ulici, kde nyní Ital Gianfranco Zanoni prodává sýry a další speciality, nové majitele má i proslavený hostinec „U Slejšků“ ve vyústění Rybičkovy ulice na Resselovo náměstí. Smutnou ukázkou zanedbané údržby je v této lokalitě třeba dům ve Filištínské ulici, který leží naproti moderní budovyě archivu. Nachází se ve vlastnictví firmy L.E.D.O.P. s.r.o. jednatelů Jiřího Plačka a Martina Tichého. Několik desítek let jen chátrá a jakákoliv změna je v nedohlednu, protože k prodeji se nenabízí.