Chrudimsko – Do obce Kočí se z Chrudimi přímou trasou po silnici I/37 směrem na Hrochův Týnec sice momentálně nedostanete. Na horizontu směrem na Chrudim je vidět, že stavební práce už začaly. Po opravě ale bude cesta, která byla často dějištěm mnoha zbytečných dopravních nehod, bezpečnější.

[[gal:26789]] Foto: Chrudimské noviny

V pondělí 4. srpna začaly u obce Kočí práce na narovnání nepříjemné zatáčky ve tvaru půlkilometrového směrového oblouku, kde docházelo k častým dopravním nehodám. Za posledních dvacet let se tu stalo přes třicet nehod s následky na životě nebo zdraví, z toho šest s těžkým zraněním. Dvě smrtelné nehody na konci srpna 2009 a na začátku září 2016. Práce za 18,1 milionů korun uzavřou silnici až do pátého září. ŘSD vydalo přehlednou mapku s vyznačenou objízdnou trasou, která se pro osobní i nákladní vozidla liší.

[[img:chrn_fullwidth:26787:Foto: Chrudimské noviny]]

„Směrový oblouk rozšíříme, upravíme, obnovíme i část komunikace třetí třídy a doplníme náhradní výsadbu. Díky úpravě bude v místě doprava plynulejší a bezpečnější, denně tudy projede na 9 100 aut,“ informovalo Ředitelství silnic a dálnic pro Pardubický kraj.

[[img:chrn_fullwidth:26784:Zdroj: ŘSD]]

Chrudim – Zatímco jiní obyvatelé okolních obcí povzneseně sledovali, jak se ženou temná mračna pryč, přímo nad Chrudimí se v sobotu odpoledne znovu vytvořil jev, kterému říkají hydrometeorologové odborně supercela. Hasiči kvůli tomu měli o víkendu co dělat s odklízením popadaných stromů i čerpáním vody ze zatopených sklepů. Následky pomáhali odklízet i o víkendu také pracovníci Technických služeb Chrudim, kteří úklid dokončují i v pondělí.

Bouřka začala tak rychle, že Michal Teplý z Medlešic ani nestihl sklidit z grilu pečínku a jen se bezmocně díval, jak kolem létají blesky. „Kroupy byly strašný (...) Kanály nestíhaly brát vodu, (...) stačilo půl hodiny a to vzduchem lítalo i prádlo, zřejmě někdo ze sídliště bude hledat kalhoty," komentovala pro změnu Kateřina K. „Cesta ze Škroupovy ulice ke hřbitovu je posetá polámanými větvemi, ostatně jako silnice v centru," popsala spoušť Marie Jirková. „Já byla v tescu, to byl rámus. Jsem zvyklá mluvit a musela jsem ukazovat," sdílela svoje pocity Veronika Šlagrová.

Na Janderově, kde probíhal festival, museli bránit stany dokonce vlastními těly, aby neulétly. Celá terasa Pizzerie pod Myší dírou plavala pod vodou. Vlivem silného větru se lámaly stromy a nevyhnulo se to ani Městskému parku. U letiště dokonce odnesl vítr trampolínu až k sousedům za plot. Voda zatopila i podzemní garáže ve Škroupově ulici.

[[gal:26773]]

„Bouřka vzala střechu na budově Technických služeb Chrudim a hasiči jeli do Hradištní kvůli tekoucí vodě a spadlým větvím,“ popisoval starosta František Pilný (ANO 2011) už během bouřky. „Městská policie zajistila páskou prostor části Masarykova náměstí, kde došlo k uvolnění sítě na rekonstruovaném domě,“ pokračoval. „Domluvil jsem se s ředitelem Technických služeb Chrudim, že ještě dnes pošle své lidi do města na úklid, dnes a zítra uklidí to nejhorší a od pondělí dočista,“ informoval starosta po bouřce.

[[gal:26774]]

Český hydrometeorologický ústav v sobotu před velkými bouřkami a vydatným deštěm s úhrny až 60 mm a nárazy větru 70 kilometrů za hodinu varoval. Z mračen, která se na Chrudimsku a Pardubicku v sobotu náhle vytvořila, se stala izolovanější pravotočivá supercela. Supercely jsou nebezpečné nejen kvůli větru a dešti, ale i kvůli možnosti vzniku tornáda. Naštěstí v tomto případě nebyl žádný tornádový výskyt hlášen.

Zdroj: Kumpic Kumpera

Chrudim – Pokud patříte k těm, kteří mají cestu na nádraží naplánovanou na minuty, pak zbystřete, ať vás nezaskočí nečekaná překážka. Aktuálně je uzavřený úsek před budovou, která patří České poště, a z ulice Československé armády se po dobu oprav stala ze směru od vlakového nádraží slepá ulice.

[[img:chrn_fullwidth:26751:V tomto směru je ulice Čs. armády neprůjezdná.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kromě jiných uzavírek ve městě právě probíhá až do 10. srpna oprava vyvýšeného příčného prahu s přechodem pro chodce v blízkosti chrudimského vlakového nádraží, a proto je ulice Československé armády směrem ke štěrkovému parkovišti neprůjezdná.

[[img:chrn_fullwidth:26749:Druh retardéru s přechodem pro chodce opravuje Eurovia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po dobu opravy platí objízdná trasa, po které se k parkovišti dostanete od hotelové školy. Naproti dopravnímu terminálu je navíc na parkovacích místech zakázáno parkovat kvůli vytáčení autobusů. 

[[img:chrn_fullwidth:26748:Naproti terminálu by se momentálně parkovat nemělo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastávka Škroupova se vynechává, zastavuje se na Borzně a taky linka číslo 3 neodjíždí ze svého obvyklého stanoviště A, ale C. Dobrou zprávou je, že po dobu oprav všechny autobusy končí až na Dopravním terminálu u nádraží.

Příloha: 

Situační plánek

Doplňující informace z úřadu

Chrudim – Známé věžáky Na Větrníku se chystají zateplovat. Protože jde o dominantu Chrudimi, na kterou je vidět z širokého okolí, nejen z rozhledny Bára, ale dokonce až ze sídliště v Polabinách nebo z Kunětické hory, je podle názoru městského architekta Martina Nedvěda velice důležité přistupovat k výběru materiálu a barevnosti s maximální citlivostí, aby výsledná změna nepůsobila rušivě.

Městský architekt Martin Nedvěd usiluje o to, aby dominanta Chrudimi, všechny tři vežáky Na Větrníku, působily i po zateplení vizuálně jednotně. Zástupcům společenství vlastníků jednotek byly proto na svolaném jednání před časem nabídnuty dvě možné varianty, ze kterých si vybrali druhou možnost, jak uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:26725:Paneláky Na Větrníku z rozhledny Bára.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Domluvil jsem se s panem zastupitelem Závodným, že zástupce vlastníků všech tří věžáků pozveme na Komisi rozvoje a výstavby města, abychom s nimi vše konzultovali: Buďto, že já vypracuji generel barevného a materiálového řešení, nebo někdo jiný, ale následně se toho budou pro všechny tři objekty držet,“ vysvětlil. 

Jak dodal, zástupci všech tří domů jsou si vědomi důležitosti vizuální jednoty pro celkový obraz města a architekt nyní čeká, až mu bude návrh předložen ke konzultaci, protože jeden z domů už si právě před jednáním návrh u jiného architekta objednal.

Chrudim – Vedoucí odboru dopravy Martin Klimek nechal po veřejné diskuzi s občany zpracovat studii parkování v hustě obydlené lokalitě ohraničené ulicemi Čáslavská, Dvořákova a Smetanova. Jaké požadavky město vzneslo, kdy budou zpracované informace k dispozici a kolik za to zaplatí?

[[img:chrn_fullwidth:26730:Pohled do Čáslavské ulice směrem k viadkuktu od křižovatky u hotelu Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po stížnostech občanů na nedostatek parkovacích míst se město nejprve rozhodlo vyhovět rezidentům. Rada města Chrudim se na tom usnesla 11. března 2024. O půl roku později následovalo oznámení o parkovacích kartách, které začaly fungovat 1. ledna 2025. K veřejnému projednání celé věci s občany město přistoupilo 17. června 2025 a následně si nechalo zpracovat studii parkování. Za studii město zaplatí více než 235 tisíc korun. Kolik by stála jednotlivá řešení, se Chrudim dozví nejpozději na konci září.

[[img:chrn_fullwidth:26724:Ulice Čs. armády vedoucí k nádraží navazuje na řešenou oblast.  Foto: Chrudimské noviny]]

Studie má konečně zjistit, kolik volného místa pro parkování zbývá ve dne i v noci, včetně počtu legálních a nelegálních stání, aby se město mohlo co nejlépe rozhodnout o dalším postupu. Nejprve může následovat úprava svislého a vodorovného dopravního značení. V dalším kroku se na základě zjištěné kalkulace a dostupných financí bude řešit, zda město vybuduje další parkovací místa na povrchu, nebo zvolí variantu podzemních garáží.

[[img:chrn_fullwidth:26723:Řešená oblast.  Zdroj: Odbor dopravy, MěÚ Chrudim]]

Chrudim – Kdysi ji smrt děsila, ale dnes ji bere jako součást života. Lenka Nevečeřalová vypravuje pohřby, kope hroby a pomáhá pozůstalým rozloučit se s jejich blízkými zesnulými důstojně – s úctou, klidem a pochopením. Svoji práci bere jako poslání. Pomáhá živým i mrtvým – s respektem, pokorou a pietou. Když v devadesátkách letěla písnička Hrobař od Premieru, bourala tabu kolem smrti. Lenka Nevečeřalová tehdy ještě nebyla na světě, ale dnes je to právě ona, kdo boří předsudky – jako žena, která se rozhodla stát hrobařkou.

[[img:chrn_fullwidth:26704:Lenka Nevečeřalová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Když se jí ptali, čím chce být, říkala, že soudní lékařkou. Už jako malá si ráda listovala matčinými odbornými knihami. Kromě právničky v rodině měla i jiné vzory, které mohla následovat, a klidně by se mohla stát soudkyní nebo političkou, ale nakonec se rozhodla jít svou vlastní cestou. A rodina ji v tom podpořila. Říkali, dělej, co tě baví, hlavně, když budeš šťastná. 

Smrt ji fascinovala, ale zároveň děsila. Na školním výletě v Kutné Hoře dokonce utekla z kostnice s jekotem, když uviděla lidské lebky. Až později zjistila, že to zřejmě nebyl strach z lebek, ale vyděšení ze způsobu zacházení s lidskými ostatky. Dnes se na ně dívá denně – a s klidem. Ke všemu totiž přistupuje s pokorou a patřičnou pietou. A každý krok nejdříve dobře zváží. Řídí se intuicí. Svoji práci si vybrala také proto, aby pomáhala mrtvým odejít důstojně a skutečně jim dopřála odpočívat v pokoji.

Osudové setkání

V osmnácti, když už studovala obchodní akademii, potkala člověka, který se živil hrobařinou a téma volby povolání se znovu otevřelo. Když ji trochu zasvětil do řemesla, Lenka zjistila, že právě tohle je to, co chce v životě dělat. Ale školy nenechala a tak má dnes kromě certifikátu a kurzů v oboru z pragmatických důvodů i maturitu. Hrobařina pro ni není jen práce – ale poslání. Nejde jen o kopání hrobů, ale je to hlavně o lidech. O těch, kteří odešli, i o těch, co zůstávají.

Těžké začátky

Když vzala poprvé do ruky lopatu, nemohla za chvíli popadnout dech, ale nevzdala se. Aby si postupně udržovala fyzičku, začala běhat a místo činek doma zvedala cihly. Jen fyzická síla by ale nestačila. Člověk musí umět také naslouchat, a aby mohl plnit přání pozůstalých, i jednat s úředníky. A není to jen o kopaní hrobů a lopatě, někdy přijde na řadu i sbíječka. „Když se daří, tak se daří, jako v každé práci,“ říká Lenka a s úsměvem.

A u všeho se musí dodržovat pravidla a normy, nejen rozměry, ale třeba i tlecí doby. Jen pro zajímavsot, u kopaných hrobů je nejmenší hloubka 150 centimetrů a nejvíce dva metry a tlecí doba deset až patnáct let. U hrobek není stanovena. V případě hrobů mají vliv třeba i jílovité vrstvy, které procesy zpomalují, ale někdy i spodní voda, která může uzavřít pohřebiště i na třicet let, jak říká.

[[img:chrn_fullwidth:26712:Foto: Chrudimské noviny]]

V lodičkách na hřbitově

Lenka má všechny potřebné certifikáty, takže může provádět i exhumace s povolením hygieny, a to i pro potřeby vyšetřování policie. Jednou měla přijet na exhumaci a kriminálka ji nechtěla pustit na hřbitov – čekali totiž na příjezd zaprášeného hrobníka s placatkou a lopatou a místo toho dorazila hezká plavovláska v zelených šatech a v lodičkách.

Zvědavci se často neudrží: „Jak se mohla na něco takového dát? Nepije, nefetuje, nedělá veřejně prospěšné práce…,“ popisuje. Jeden zvědavec jí prý dokonce řekl, že asi musí být lesba, když nemá chlapa. Ale pravda je, že muži často  vezmou rychle do zaječích, jakmile zjistí, čím se živí, a tak z prvního rande bývá někdy rovnou poslední, ale i v tomhle ohledu hrobařka Lenka věří, že všechno má svůj čas.

Vlastní cestou

Po několika letech usilovné práce u různých pohřebních služeb se rozhodla Lenka Nevečeřalová osamostatnit a založila si Angelethos, kde nabízí své služby. Díky nasbíraným zkušenostem už může doporučit ty, kteří svoji práci dělají opravdu dobře. A varovat před těmi, kteří přijedou v riflích a košili s krátkým rukávem. Nenápadný detail, ale podle Lenky vypovídá o přístupu hodně.

Workoholismus nezapře

Lenka věří na posmrtný život a podle toho přistupuje ke své práci. Ví, že na smrt se nedá připravit. Proto je na telefonu ve dne v noci. Když jí zavoláte, přijede profesionálka, které můžete důvěřovat.

Za posledních pět let si nevzala jedinou dovolenou. Vzpomíná, jak během covidu byly pohřby smutné, tiché, bez otevřených rakví. Ale i tehdy byla k dispozici, když ji druzí potřebovali.

Jde to i jinak

Když váš blízký odejde, není nutné hned volat pohřební službu. Můžete si dopřát čas. Klid. Rozloučit se doma, v rodinném kruhu. Bez spěchu. Tak, jak to cítíte. A samotný pohřeb? Nemusí probíhat v krematoriu. Poslední rozloučení se může odehrát v přírodě. U rybníka. V lese. Na louce. Tam, kde to měl zesnulý rád. Všechno se dá zařídit.

Po práci dokáže vypnout

Má kolem sebe lidi, kteří její práci neřeší – berou ji takovou, jaká je. S přáteli se ráda sejde na grilovačce, což považuje za dokonalý relax. Stejně jako plavání v bazénu nebo běhání za tmy, se sluchátky v uších. „A rozhodně si nepouštím Čechy krásné, Čechy mé,“ směje se.

Proč právě hrobničina?

„Beru to jako poslání, s pietou, úctou, s pochopením,“ říká. „Je to poslední služba člověku.“

Pardubický kraj – Správa a údržba silnic i letos zaznamenala první oficiální žádosti o sběr plodů ze stromů rostoucích na jejich pozemcích. V létě si můžete natrhat třešně a na podzim je velký zájem o jablka nebo ořechy. Při kontrole hlídkou policie ale musíte předložit platné povolení, abyste měli sklizeň zadarmo.

V Pardubickém kraji vám stačí pouhé vyžádání si o formální souhlas a můžete sklízet zadarmo. Jak uvedla tisková mluvčí Správy a údržby silnic, i letos je možné se se žádostmi o sběr a česání ovoce obracet na jednotlivá cestmistrovství. Zatím jich prý ale evidují jen jednotky.

„Lokalit s ovocnými stromy není tolik jako v minulosti. Dle metodických pokynů se ovocné dřeviny již nesází u frekventovaných silnic, a to kvůli bezpečnosti provozu. Ovoce láká zvěř a zvyšuje se riziko střetu, proto se obnova provádí jen na méně zatížených silnicích,“ vysvětlila tisková mluvčí Zuzana Zlinská.

[[img:chrn_fullwidth:26685:Na Třech Bubnech.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Zároveň bychom rádi apelovali na ohleduplnost: pokud už někdo sklízí, měl by brát skutečně jen plody – nikoli lámat větve nebo jinak poškozovat strom. Nutné je také dbát na celkovou bezpečnost,“ dodala.

V opačném případě vám hrozí od policie pokuta za přestupek a v případě, že toho sklidíte hodně a nepředložíte povolení, můžete zaplatit až deset tisíc korun.

Chrudim – Potenciálně extrémně nebezpečný požár, který se rozhořel v areálu bývalé Transporty včera odpoledne, způsobilo podle vyjádření tiskové mluvčí hasičů Venduly Horákové zahoření hořčíkových spon na trafostanici. Hořící hořčík není radno hasit vodou,  což hasiči samozřejmě věděli, protože by došlo k výbuchu.

[[img:chrn_fullwidth:26652:Hala objektu bývalé Transporty.  Zdroj: Hasiči Chrudim]]

Když hoří hořčík, reakci doprovází oslňující bílý plamen, na který není bezpečné se dívat dlouho bez ochranného tmavého skla. Produktem hoření je oxid hořečnatý v podobě bílého prášku, který brzy zahltil celou halu, a bylo potřeba ji co nejrychleji odvětrat, aby koncentrace nezpůsobovala dýchací problémy. „Hořely spony s hořčíkem. Požár je beze škody,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková.

[[gal:26653]]

Hořící hořčík se obecně hasí práčkovým hasicím přístrojem typu D nebo suchým pískem. I tak byl zásah náročný. Krajské operační a informační středisko obdrželo informaci o požáru včera ve 13:27 hodin. Na místě zasahovaly čtyři jednotky požární ochrany: profesionální a dobrovolní hasiči z Chrudimi, Topole a Slatiňan.

Chrudim – Obě sportovní komise Rady města Chrudim se vypravily podívat, jak to po skoro roce od prvních připomínek Jiřího Hradce (Chrudimáci) funguje, nebo spíše nefunguje ve sportovní hale. A věřte-nevěřte, opět se bohužel našlo spoustu věcí, které vyžadují řešení, jako by se na ně po celý rok nesáhlo a výtky návštěvníků se jenom potvrdily.

[[img:chrn_fullwidth:26595:Sportovní hala Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sportování v hale není bez problémů ani po roce

Jak se řeklo, tak se zatím nestalo: Když se po téměř roce přišly obě komise pro sportovní záležitosti a dotace podívat do haly, aby zkontrolovaly, že vše funguje, jak má, s hrůzou zjistily, že přibyly i další problémy: Mimo jiné například se není možné normálně osprchovat, protože byste se museli doslova nalepit až ke zdi, aby na vás voda ze sprchové hlavice dosáhla. Pokud byste si potřebovali natočit vodu k pití, teče z umyvadel jenom teplá. A z důvodu špatně vyřešených šaten a jejich malé kapacity se mnozí musí převlékat na chodbách nebo čekat ve frontách.

O nedostatcích se vědělo už při otevření

Sportovní hala se velkolepě otevřela veřejnosti už 7. září, ale hned na prvním zářijovém jednání zastupitelstva zazněly k jejímu provozu první připomínky. Téma nedořešených nedostatků sportovní haly otevřel jako první zastupitel Jiří Hradec (Chrudimáci), deset minut před koncem schůze už 16. září 2024, ale od té doby jako by se nic nezměnilo.

Sportovní areály města Chrudim a odbor investic nyní mají od komisí lhůtu na vysvětlení do konce září 2025.

Co tvrdil Jiří Hradec už před rokem?

„Při běžném pohledu je to bezvadné, při používání je to trošku horší, protože nefungovala klimatizace, není zatím jasné, jak se mají pohybovat lidi, kde se mají přezouvat, a tak. Čili organizačně to chce ještě trošičku dotáhnout. Není jasné, kde se co vypíná, zapíná. Zapnete klimatizaci a zhasne tělocvična a podobně. Takže tyhle věci tam trošičku ještě haprují. Nevím, to je věc asi provozu, to nebudeme řešit my, od toho jsou tady jiní, ale jen podotýkám, že by se to mělo vyřešit.“

A jak tehdy reagoval starosta?

„Slyším prvně, že by tam něco nefungovalo. Spíš to přikládám nějaké neznalosti obsluhy, možná nezaškolení. Takže věřím, že tyto bolesti v krátké době vychytáme,“ a po krátké odmlce dodal: „Je to v záruce když tak, takže kdyby to nešlo dál, tak se to holt musí opravit a zhotovitel odstranit na své náklady,“ uvedl starosta před rokem.

Návštěvníci haly se ale uvedení do pořádku dle zpráv z kontrolní prohlídky zatím ani po téměř roce nedočkali.

Příloha: 

Zápis z kontrolní prohlídky sportovní haly