ČR/Pardubický kraj – Kraje možná nedostanou příští rok od státu ani korunu na opravy silnic II. a III. třídy. Co to reálně znamená pro Pardubický kraj, který patří už dvacet let mezi šest znevýhodněných krajů kvůli nespravedlivému systému rozpočtového určení daní? Bude mít kraj příští rok odkud chybějící peníze brát? Odpověděl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Ladislav Valtr (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:25636:Náměstek zodpovědný za dopravu Ladislav Valtr.  Zdroj: Ladislav Valtr]]

Krajům by v příštím roce mohly chybět peníze na opravy silnic ze Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu kolem 4 miliard korun. Nově by se měly získávat na základě novelizovaného navyšovaného rozpočtového určení daní (RUD), které ale zůstává i nadále pro Pardubický kraj nevýhodné. Nový náměstek hejtmana Ladislav Valtr (ODS), zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost, objasnil, že jednání o tom, jak vše dopadne, ještě stále probíhají, takže nic není definitivní.

„Osobně očekávám, že do krajů peníze na opravy nakonec opět půjdou, byť třeba s mírným časovým skluzem. Bylo tomu tak i v některých předchozích letech,“ uvedl a obavy o opravy silnic v Pardubickém kraji v příštím roce rozmetal: „Jsme na situaci připraveni a projekty pro příští stavební sezonu máme nachystané. S opravami a rekonstrukcemi Pardubický kraj samozřejmě počítá i ve svém rozpočtu,“ dodal. Pardubický kraj letos investoval do rekonstrukcí a modernizace komunikací rekordní částku, téměř 3 miliardy korun.

Chrudim – Od letošního roku funguje v Markovicích už sedmý měsíc radar, ale bezpečnost chodců se tím vůbec nezvýšila. Chrudimský odbor dopravy považuje stávající úpravy pro přecházení přes silnici bez přechodu u prodejny v blízkosti obou autobusových zastávek překvapivě za dostačující. Za měsíc to přitom bude půl roku od červnové autonehody, při které právě u této autobusové zastávky za prodejnou v Markovicích srazilo auto přebíhajícího školáka (14). A na konci srpna se na zastávce, která funguje téměř bez přestání jako parkoviště na nejnutnější dobu, než osoba z auta přeběhne na druhou stranu silnice, srazil autobus s náklaďákem. Kam se poděla starost o bezpečnost chodců v Markovicích?

Jak můžete vidět na přiložených videích, zastávka ve směru na Chrudim je v pravidelných intervalech obsazena zaparkovaným autem, které buď někoho vyzvedává, nebo přiváží cestující k nastoupení na protilehlou zastávku. Přesně 24. června na této zastávce u prodejny v Markovicích projíždějící auto srazilo školáka (14), kterého musela ošetřit rychlá záchranná služba! Ještě předtím stihl 31. května náhodou zaslat občan podnět na chrudimský odbor dopravy, zda by nebylo vhodné zvýšit jakýmkoliv způsobem bezpečnost chodců při přecházení této silnice, i vzhledem k hojnému počtu dětí vracejících se tudy ze školy.

Na konci srpna už se tu ovšem opět udála nehoda, když bulharský řidič autobusu (65) narazil do odstavené zaparkované tatry s řidičem (43) a jeho dvěma spolucestujícími muži (25 a 32). Všichni vyvázli bez zranění, ale nehoda způsobila škodu 15 tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:25538:Důležitá úprava, která by zvýšila bezpečnost, v Markovicích stále chybí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Z odboru dopravy přišla na podnět občana překvapivá odpověď

„Především děti mají strach vcházet do vozovky, jelikož řidiči je v tomto místě ignorují. Ulice Čáslavská je především v odpoledních hodinách, kdy se vracejí děti ze škol, značně frekventovaná,“ uvedl občan, což můžeme z našeho pozorování přímo na místě jenom potvrdit. Z odboru dopravy ale přišla 3. července zcela jiná než očekávaná reakce. Žádné vysvětlení či doporučení, jak si může občan v této věci poradit sám a jak požádat o nový přechod nebo jinou bezpečnostní úpravu. Přišlo pouze konstatování, že se na silnici netvoří takové kolony, aby to neumožňovalo přejít z jedné strany silnice na druhou, i bez přechodu, a že současnou úpravu považují na chrudimském odboru dopravy za dostatečnou.

Bezpečnost chodců by se měla opravdu včas vyřešit vhodnou úpravou

Občanům naštěstí nic nebrání, aby podali sami, pokud si myslí, že je tady bezpečnostní úprava zapotřebí, oficiální žádost o změnu na příslušný správní úřad, kterým je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje. A jestli je opravdu současná úprava pro bezpečnost chodců dostatečná už posoudí přímo na dopravním inspektorátu Policie ČR. Oficiální přechody jsou sice na Čáslavské označené dobře, v celém úseku měření radaru v Markovicích mezi autobusovými zastávkami ale často houfně přebíhají lidé, aniž by tu byl přechod, a chybí jakákoliv značka, je tu totiž vybudované jen místo pro přecházení. Podle dostupných informací by v místě Policie ČR přechod nedoporučila, existují ale i jiné možnosti, které by zvýšily bezpečnost! Zvláštní upozornění alespoň na děti vracející se domů ze školy nebo ještě lépe červená úprava asfaltu, jakou mají u autobusových zastávek například v Zaječicích. Ta by se tu opravdu i z psychologického hlediska jako prevence hodila, i ostatní chodci a řidiči by si včas uvědomili, že je to místo, kde už se něco stalo, a dali si větší pozor.

Chrudim – Tmavá fortna neboli Myší díra nabízí turistům stejně jako třeba oblíbené schodiště Bono Publico v Hradci Králové nezapomenutelný zážitek. S tím rozdílem, že v Chrudimi jako kdyby si vzali příklad v údržbě na Potěmkinově vesnici, což není pro město nejlepší vizitka. Jenže je to poměrně složitější, než se na první pohled zdá. Jak navíc uvedla investiční technička Adéla Marková, problémy s posprejovanými zdmi se začínají po celém městě rozmáhat.

[[img:chrn_fullwidth:25533:Město bojuje se sprejery, jak se jen dá. Chtělo by to ale zaměřit se na prevenci, říká Adéla Marková. Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco v Hradci Králové se dostanete na Velké náměstí po krytém empírové schodišti čistě bílou udržovanou chodbou za doprovodu libozvučné hudby, v Chrudimi se na Resselovo náměstí můžete projít Tmavou fortnou, přezdívanou Myší díra, která opravdu dostává svého názvu.

Málokdo si možná uvědomuje, že je Myší díra součástí kulturní památky – chráněného gotického měšťanského domu ze 2. poloviny 14. století, který je dnes v soukromých rukou. Údržbu fortny má jako vlastník ovšem na starosti město. Místní už jsou otrlí, ale jako turista si tady chvílemi možná budete připadat jako v domě hrůzy. Na komplexnějším řešení už je prý zpracovaná i projektová dokumentace, jak uvedla Adéla Marková. Záležet bude však i na domluvě s vlastníky objektu, kterých je fortna součástí.

[[img:chrn_fullwidth:25521:V centru je oblíbeným místem sprejerů opakovaně Myší díra. Foto: Chrudimské noviny]]

„Město Chrudim vlastní pouze průchod Myší dírou a problematika je poměrně složitá a rozsáhlá. Dochází k problému s osvětlením i se zdivem kvůli vysoké vlhkosti. Probíhalo období pozorování, jak se bude vlhkost vyvíjet, v některých místech opadává omítka, ale už jsme kvůli tomu měli jednání s vlastníky sousedních nemovistostí a také rozsáhlá výmalba celého průchodu se připravuje. Snažíme se, aby byl průchod bezpečný, ale z hlediska vlastnických práv máme omezené možnosti,“ uvedla Adéla Marková.

[[img:chrn_fullwidth:25526:V průchodu se musí vyřešit vzlínání vlhkosti do zdiva v součinnosti s okolními vlastníky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hned jak k tomu prý budou vhodné klimatické podmínky, nápisy nechají zamalovat. V Chrudimi je momentálně problém s nelegálním graffiti a nevzhlednými nápisy obecně. Jeden den například vyčistí podchod v Olbrachtově ulici a do týdne jsou tam malůvky prý znova. Vandalové nenechali bez poskvrnky ani tarasní zdi na Kopanici, kde se právě dokončilo restaurování sloupu se sochou svatého Jana Nepomuckého.

„Odstraňování nelegálního graffiti a nápisů na zdech ve městě se věnujeme pravidelně. Bohužel je to velký problém, který by se měl řešit účinnou prevencí. Opravdu je poslední dobou různých znaků po městě nespočet a jenom jejich odstraňování nepomáhá," dodala Adéla Marková.

Chrudim – Každý den je ve městě Chrudim o něco vánočnější atmosféra. V neděli ve 14 hodin začnou adventní trhy a v 17 hodin se rozsvítí už i vánoční strom. Na Resselově náměstí už se staví také velké pódium, které se stalo loni terčem kritiky dokonce i starosty Františka Pilného (ANO 2011) směrem ke Chrudimské besedě, protože zůstalo po většinu času nevyužité. Poprvé proto letos dostala možnost na pódiu vystoupit i široká veřejnost.

[[img:chrn_fullwidth:25515:Foto: Chrudimské noviny]]

Je třeba poznamenat, že zčásti bylo minulý rok pódium prázdné i kvůli zrušení oficiálního programu jako vyjádření smutku za oběti střelby na filozofické fakultě v Praze. Letos ale Chrudimská beseda chce udělat maximum pro změnu a poprvé pódium nabídla k vystoupení i široké veřejnosti. Jen bylo třeba se do 25. října zaregistrovat, takže žádná náhodná vzplanutí ani bezprostřední vystoupení nečekejte.

[[img:chrn_fullwidth:25514:Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli projevila o možnost využít podium veřejnost zájem, to se Chrudimská beseda rozhodla opět nesdílet, ale můžeme si tedy alespoň připomenout, jak kriticky komentoval loni prázdné pódium hlavně starosta František Pilný (ANO 2011). „Mně se to prázdné pódium na náměstí celý prosinec vůbec nelíbilo. Kdyby tam dali dataprojektor a promítali všechna videa z Chrudimi, bylo by to lepší než nic!“ lamentoval starosta a pokračoval: „Kdyby řekli ZUŠce, ... nebo proč pan ředitel nevyužil pódium pro svoji taneční školu?“ kroutil hlavou po minulých svátcích. „I kdyby přišli jen rodiče a příbuzní, začali by se stahovat další lidi a stánky budou mít hned větší tržbu,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:25518:Foto: Chrudimské noviny]]

A právě z toho si vzala Chrudimská beseda příklad, takže nejen vyzvala veřejnost, aby se zapojila do programu osobně, ale pokud se nepodaří podium vždy od pondělí do středy ani tak zaplnit, prázdné nezůstane: Během adventních trhů totiž bude probíhat promítání vtipných vánočních přání všech, kteří je v maximální délce jedné minuty zašlou do 15. prosince na email vanoce@chrudimskabeseda.cz.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) trvá na prodloužení nájmu výdusků a ještě lépe se přiklání přímo k jejich koupi. Ale proč? Má chrudimská radnice lidi za blbce? Vedení města Chrudim lidem neříká o výduscích soch v Klášterních zahradách opakovaně celou pravdu. 

Vedení chtělo vzbudit senzaci a hra na baroko pokračuje

Mělo by Muzeum barokních soch podporovat snobismus a blahořečit betonové výdusky podle polorozpadlých torz neznámých soch? Tyto výdusky by se skutečně vyjímaly daleko lépe třeba na starostově zahradě než v muzeu. Minimálně do té doby, dokud vedení nepřizná celou pravdu o jejich původu, protože muzeum má především vzdělávat a ne zamlčovat, že sochy nemají s Braunem ani s Chrudimí nic společného! Jenom jsou taky z barokního období a náhodou se ve správný čas octly v jedné profesionální restaurátorské dílně na Chrastecku, a to současnému vedení města Chrudim stačilo k tomu, aby se dostaly jejich výdusky až do Klášterních zahrad Muzea barokních soch. Posláním každého muzea ale není balamutit veřejnost polopravdami.  Vedení města Chrudim se ale vědomě či nevědomě vydalo právě tímto směrem a opakovaně uvádí laickou veřejnost i hlasující zastupitele v omyl. 

Výdusky vznikly zřejmě z torz barokních soch od Františka Adámka

„Ty sochy jsou trochu marné... V zámeckém parku v Lysé nad Labem jsou podobné sochy ze stejné doby, u kterých se uvažuje, jestli k nim Braun nedodal malé modely (tzv. modelletta). Ale netesal je, to dělal ‚místní‘ sochař František Adámek z Benátek nad Jizerou. A patrně dělal i tyto sochy z Bezna, je to nedaleko. Ale Braun s tím nemá nic společného,“ vysvětlil  Martin Pavlíček, skutečně jediný nezávislý odborník na barokní sochařství, autor mnoha knih a docent přednášející o barokním umění na vysokých školách.

[[img:chrn_fullwidth:25221:Jeden z výdusků soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitelé už jsou ale na pozoru!

K zastupitelům, kteří už se v minulosti k výduskům vyjadřovali, patří také Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který měl strach, aby sochy neohrozily konání akcí v Klášterních zahradách. Jan Čechlovský (ODS) věc posuzoval z hlediska zásahu do autorského architektonického konceptu Klášterních zahrad. Petr Řezníček (SNK-ED) jako jediný upozorňoval na jejich cizorodost, a proto nevhodnost, jestliže se neshodují s konceptem Muzea barokních soch, které je s Klášterními zahradami úzce spjato. Richard Herbst (ANO 2011) jakožto místní bohém se vyjádřil jasně, do zahrad by raději než tyto výdusky umístil pro kontrast rovnou moderní sochy, a proto se zdrží hlasování.

Přirovnání starosty Františka Pilného o koupi jinak dnes nedostupných věcí z bazaru, jak utrousil na minulém jednání zastupitelstva, posledně nezafungovalo. Zastupitelé 16. září vedení města koupi výdusků zatrhli a materiál neodhlasovali. O týden později se ale znovu domluvila Rada města Chrudim na dalším prodloužení nájemní smlouvy výdusků, než půjde materiál do prosincového jednání zastupitelstva opět k hlasování o jejich odkoupení.

[[img:chrn_fullwidth:25220:Pozvánka na minulé jednání zastupitelstva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Letošní jarní výsadbu barevných letniček okolo barokní sochy svatého Václava na křižovatce u katastrálního úřadu vystřídá skupina keřů. Což by samo o sobě ještě nemuselo znamenat nic zvláštního. Chvályhodné a překvapivé je ale vysvětlení, proč se to děje – prý aby se okolí přizpůsobilo významu kulturní památky! Což je obrovský posun v myšlení o údržbě městské zeleně a dotváření celého města Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:25509:Foto: Chrudimské noviny]]

Jistě byste si vzpomněli na různé pokusy o úpravy zeleně ve městě v minulosti, které vzbuzovaly přinejmenším povytažené obočí. To se ale začíná měnit. Ještě si budeme muset sice chvíli na to překvapení počkat, s úpravou na ploše 240 metrů čtverečních se už ale začalo a na jaře se nová zeleň za 122 760 korun i s DPH rozroste v plné síle. Plzeňskou květnici vystřídá skupina různých druhů květinových keříků.

[[img:chrn_fullwidth:25512:Foto: Chrudimské noviny]]

Ke změně dochází údajně proto, aby nové keře vhodně doplňovaly a vyzdvihovaly významnost sochy, která je zároveň chráněnou kulturní památkou. A to už je obrovský posun v přemýšlení o městské zeleni. Necháme se tedy překvapit, jaké keříky byly nakonec zvoleny.

Socha patrona českého národa, svatého Václava, pochází z roku 1702, sloup je ovšem ještě starší, z roku 1641. Jedná se o vzácný a hodnotný příklad vinařského sloupu, který tak odkazuje na starou chrudimskou tradici pěstování vína. 

[[img:chrn_fullwidth:25513:Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Řada občanů si o víkendu postěžovala, že jak je mrzí, že se na Kateřinské posvícení nemohli z časových důvodů dostavit, protože dopoledne jednou rukou míchali v hrnci knedlíky a v druhé drželi prachovku, zbýval jim jen naštvaný pohled zkrz webové kamery. A stačilo přitom tak málo, aby se toho nakoupilo více a akce se konala v lepším čase.

Týden před rozsvícením vánočního stromku ožilo náměstí v Chrudimi opět tradičně Kateřinským posvícením. Všechny akce na Resselově náměstí pořádané Chrudimskou besedou probíhají v podobném duchu a vypadá to, že se v blízké době ani nic nezmění. Zkušenější se už hned při příchodu rozdělují a posílají rodinné příslušníky do každé fronty zvlášť, aby na ně na konci nezbyla místo jitrnice už jen špejle anebo prázdný kelímek od svařáku.

[[img:chrn_fullwidth:25498:Pohled během příprav den předem z webkamery. Zdroj: Omega Plus]]

Přestože je ale opakovaně po nabízených produktech na jarmarcích taková poptávka, Chrudimská beseda nadále dobu konání neupravila, což některé občany opět zamrzelo.  Ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt dnes nebral telefony a nereagoval ani na sms.

[[img:chrn_fullwidth:25497:Pohled během příprav den předem z webkamery. Zdroj: Omega Plus]]

„Ocenila bych, kdyby se posvícení konalo příště i odpoledne, jako v mnoha jiných městech. Čas od 9 do 12 mi připadne opravdu šibeniční,“ zaznělo od nejedné z žen, které neměly to štěstí se dostavit osobně. Ve skrytu duše touží po změně i starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:25500:Momentka z okna starostovy kanceláře v 9:50.  Zdroj: František Pilný]]

„Spoustě lidem se v sobotu nechce vstávat. Protože to je první den, kdy se vyspí. Spousta lidí v sobotu i vaří. Protože nemají na to koupit si oběd. Tak jsem si říkal, jestli by nestálo za to, posunout jarmarky na poobědovou dobu,“ uvedl na jaře starosta pro Chrudimské noviny, ale letos zůstalo spíše jen u rčení „slibem nezarmoutíš“.

[[img:chrn_fullwidth:25499:Momentka ze 13:49 po Kateřinském posvícení, které skončilo v sobotu ve 12:00.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Za jedinečný projekt jako tehdejší nejvyšší představitel města převzal bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED) v zahraničí i světové ocenění LivCom Awards. V listopadu ale ze své funkce člena pracovní skupiny vzácného Muzea barokních soch ze záhadných důvodů odstoupil, i když byl jedním z jejích nejdůležitějších členů, což o něčem svědčí.

[[img:chrn_fullwidth:25490:Petr Řezníček rezignoval. Cizorodé výdusky soch pochybného původu k chrudimskému muzeu ani podle něj nepatří.   Foto: Chrudimské noviny]]

K dobru muzea rezignace Petra Řezníčka jistě nepřispěje, protože ukazuje, jak se pracovní skupina k Muzeu barokních soch staví. Bez citu pro umění a bez pochopení jeho koncepce. Pracovní skupina, která měla mít za cíl rozvoj městského muzea, vede jedinečné muzeum spíše k záhubě, jak se ukazuje, protože narušuje svými nápady celou jeho koncepci, na které je postaveno: Vyzdvihovat chrudimské kulturní dědictví odkazem na slavnou éru barokního sochařství v Chrudimi. Chrudim totiž byla hned po Praze proslulá dílnami talentovaných sochařů po celých Čechách. A zastupitelé to moc dobře vědí, pokud četli městskou koncepci rozvoje kultury. I tam se tento fakt už uvádí. 

[[img:chrn_fullwidth:25489:]]

„Odstoupil jsem proto, že jsem se cítil osamocen v názoru, jak k celému procesu v pracovní skupině přistupovat,“ uvedl. „Měl jsem za to, že měli být přizvání původní autoři celého projektu Muzea barokních soch,“ vysvětlil. A jak činnost pracovní skupiny shrnul? „První debaty ve skupině vůbec nebyly o MUBASU, ale o zahradách. A já mám problém s nekvalitními výdusky soch, které tam byly proti původnímu konceptu umístěny, včetně betonového kapucína,“ naznačil Petr Řezníček, co přesně ho k jeho rezignaci nakonec vedlo. Kdo ho na jeho místě nahradí, netuší.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se stal 11. října předsedou Výboru pro zdravotnictví Pardubického kraje, získal tedy konečně pravomoci, které mu dříve pro realizaci jeho slibů chyběly. Na otevření porodnice, kde chybí potřebný personál, se podle jeho slov prý intenzivně pracuje a snaží se, aby se otevřela co nejdříve. Jaká je realita?

[[img:chrn_fullwidth:25484:]]

Dětské oddělení Chrudimské nemocnice už se otevřelo, ale porodnice zůstává dál uzavřena. V případě zastavení příjmu rodiček do porodnice se podle některých ukázalo, jak je nenahraditelný primář David Kasal (ANO 2011). Podle jiných je to jen důkazem, že si v nemocnici kolem sebe nevytvořil pracovní tým, který by ho v případě potřeby, jako byla jeho nečekaná operace srdce a následná rehabilitace, zastoupil. David Kasal už je ale aktuálně od 18. listopadu zpět alespoň na dětském oddělení místní nemocnice a do ordinace své fungující soukromé pediatrické praxe se dle informací na svých webových stránkách plánuje vrátit nejpozději začátkem prosince. Kdy se však otevře příjem chrudimské porodnice, zůstává otázkou.

[[img:chrn_fullwidth:25483:]]

A jak jsou na tom ostatní oddělení nemocnice? Na interním oddělení se po dvou letech od uzavření z důvodu nedostatku personálu podařilo dosáhnout alespoň obnovení 18 lůžek z původní lůžkové kapacity. Přitom podle vyjádření primáře Lukáše Dostala by dobře fungující okresní interna měla mít 40 lůžek a velkou slabinou je i chybějící ambulance dostupná 7 dnů v týdnu 24 hodin denně. Interna navíc sdílí lůžkový fond s neurologickým oddělením. Za posledního půl roku se sem ale podařilo přijmout alespoň čtyři nové lékaře, kteří tu absolvují praxi, a další prý má nastoupit v novém roce. V nemocnici by jich ale bylo potřeba daleko více.

Devět lékařů na ARO, internu, LDN, dětské, rehabilitační, neurologické i chirurgické a porodnicko-gynekologické a urologické oddělení se ale stále hledá. A chybí i všeobecná zdravotní sestra na internu, praktická i všeobecná sestra na LDN a chirurgické oddělení, všeobecná sestra na centrální operační sál a všeobecná sestra a zdravotnický záchranář na ARO.

Chrudim – Město Chrudim už dlouho slibuje prodloužit novou cyklostezkou trasu z Medlešic přes Masarykovo náměstí a podél řeky Chrudimky ulicí Na Ostrově až do Slatiňan. Důležitá dopravní informace ale cyklisty nepotěší. Povede sice co nejdříve po zpevněném terénu od nové lávky z ulice Na Ostrově až do Slatiňan. To, kvůli čemu si ale občané cyklostezku přáli, se městu pod novým mostem uskutečnit nepodařilo a v tomto úseku budou muset sesednout z kola, stejně jako dnes v úrovni mostu na přechodu pro chodce.

[[img:chrn_fullwidth:25482:Zatímco podoba cysklostezky v tomto úseku je nejistá...  Foto: Chrudimské noviny]]

Další rozšíření cyklostezky bude znamenat nutné jednání s vlastníky okolních pozemků, a jak starosta potvrdil, ne všichni na návrh odkupu od města ihned kývli. Není to ale jediný problém. Podoba úseku cyklostezky za paneláky vedle Penny Marketu u ČSAD je nejistá a silnice by se musela buď zjednosměrnit, nebo jinak zpomalovacími prvky zklidnit. Starosta František Pilný (ANO 2011) mluví sice o luxusní cyklostezce široké čtyři metry, ale všude tak široká nebude a to s sebou ponese pro cyklisty neočekávané nepříjemnosti.

[[img:chrn_fullwidth:25403:Pod mostem sice cyklostezka povede, ale cyklisté budou muset sesednout z kola.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pod novým mostem by měl totiž platit zákaz projíždět na kole kvůli o metr kratší šířce cyklostezky. Proto tam bude značka přikazující, aby cyklisté sesedli z kola. A tím pádem se vůbec nevyřeší přání lidí, aby tudy mohli projíždět plynule a ne jako doposud, kdy musí s kolem po svém boku přecházet v úrovni mostu pěšky po přechodu pro chodce.