Chrudim - Den otevřených dveří v budově Senior rezidence Chrudim Na Kopečku přilákal zástupy zvědavců. Nejednalo se však překvapivě pouze o seniory, kteří zaslechli dobré zprávy o vysoké úrovni zdejších služeb. Cestu si do budovy bývalého zemědělského výzkumného ústavu našla i celá řada mladších návštěvníků, jimž učarovala citlivě opravená rondokubistická stavba.

Prakticky od samotného zahájení Dne otevřených dveří ve čtvrtek 28. ledna od 11 hodin do konce prohlídek v 19 hodin večer proudily do Senior rezidence davy lidí. Celkem pořadatelé napočítali více než tři tisíce zájemců o nejmodernější trendy v oblasti péče o seniory. Velká část těch, jimž je zařízení určeno, doslova zářila nadšením. Lidé neskrývali údiv, protože řada z nich si pamatovala pouze zanedbaný a rozpadající se dům, s nímž si Pardubický kraj nevěděl rady. Teprve zájem a investice zdejšího podnikatele Milana Kušty proměnily chátrající skvost v jedinečné místo určené těm, kdo péči vyškoleného personálu nejvíce potřebují.

[[gal:12542]]

Ředitel Senior rezidence Chrudim Marek Bíško musel překvapeně konstatovat, že zájem veřejnosti zaměstnance mile překvapil. Počtu návštěvníků nechtěli věřit ani provozovatelé rezidence z Rakouska, bylo proto nutné je přesvědčit fotografiemi a videem. Dobrou náladu nezkazil přítomným ani starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž si vstupní chodbu vybral pro místo svého improvizovaného projevu, při němž přítomné začal seznamovat se sociálními službami, jež město poskytuje. Už dnes je zřejmé, že o naplnění kapacit nemusí mít v Senior rezidenci Chrudim velký strach. Zájem bude převyšovat nabídku a nabízí proto zajímavou inspiraci pro případné další investory, kteří by se chtěli zaměřit na péči o stále se rozrůstající počet seniorů. 

Foto: Jindřich Balous

Hned na začátku chci upozornit, že si novinář musí svoje zdroje chránit, protože z nich budu chvíli čerpat. Pojďme ale k věci. Některým lidem v tomto městě začalo vrtat hlavou, proč Chrudimské noviny přinesly po čtyřech letech neúprosné kritiky najednou vstřícný, místy až žoviální rozhovor se starostou města Petrem Řezníčkem o uplynulém čtvrtstoletí, které strávil na radnici. Zarazila je rovněž "tykačka" mezi starostou a redaktorem, který rozhovor vedl, neboť něco takového nebývá ve zpravodajství zvykem. A přirozeně spolu s těmito otázkami ke mně začaly proudit i některé informace a spekulace. Ať už od občanů nebo politiků.

[[img:chrn_fullwidth:1632:Čtvrtstoletí novodobé historie je za námi. Co přinesou našemu městu dny příští?  Foto: Chrudimské noviny]]

Každopádně mi z toho vylezla na povrch nádherná konspirace, která je názornou ukázkou toho, co se lidem honí v hlavě, když se stane něco nečekaného. Natož na malém městě jako je Chrudim, kde si vidíme takřka všichni do talíře. Tedy až na zákulisí zdejší mocenské sféry. A právě tohoto tématu se ony informace týkají. Podle nich tu někdo rozehrál svoji hru, v které se snaží tyto hlasy co nejrychleji zorientovat. A za studijní materiál jim k tomu slouží i naše noviny. Spouštěčem všeho byl onen zmíněný pozitivně laděný rozhovor s naším starostou a následná tvrdá kritika jeho prvního zástupce. "Co to znamená?" ptají se a hned dedukují. Blíží se krajské volby a za dveřmi jsou v podstatě už i ty komunální. Je tedy jasné, že už se předjednávají budoucí pozice a připravuje se pro to vhodná půda.

[[img:chrn_fullwidth:12358:Petr Řezníček se po volbách v roce 1990 stal místostarostou a vrcholné funkce ve městě nikdy neopustil.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Starosta Řezníček je starý lišák a nelze ho podceňovat. Je schopen se spojit s tím, koho právě potřebuje, a hodit přes palubu toho, koho už nepotřebuje," zněla jedna z informací. Nakolik je pravdivá nebo lživá, nedokážu posoudit. Politiku jsem se s ním nikdy nedělal. Mohu a musím k němu přistupovat pouze nestranně jako novinář. Ostatně, to jsem mu loni u kafe i slíbil. Už jen třeba proto, že dělám novinářinu stejně dlouho jako on politiku. "Půjde po Trávníčkovi, protože hlasoval pro odvolání Málka, kterého teď potřebuje," byla druhá informace. A třetí? "Určitě to zkusí ve volbách na starostu ještě jednou, i když tvrdí, že má ze sebe kvalitní náhradu. Koho? Trunečkovou? Vápeníka? To asi ne. Lörincz s ním už do toho nepůjde. Ten má politiky až po krk." Nestačil jsem se divit. Jenže skutečné perly ke mně měly teprve přijít. "Pane šéfredaktore, čteme články Chrudimských novin a analyzujeme si je. Vychází nám z toho, že až nápadně chválíte Petra Kopeckého. Stane se snad příštím lídrem Chrudimské volby? A proč najednou ta vstřícnost ke starostovi? Dohodl se s Lubošem Jelínkem na smíru? Nebo dokonce na budoucí možné spolupráci? Jsou toho oba klidně schopni. Vždyť se podívejte na Řezníčka s Málkem, jak si potom všem, co mezi nimi bylo, padli kolem krku." Hmm, tak to mne vážně nikdy nenapadlo.

[[img:chrn_fullwidth:10297:Starosta Řezníček vychází v dobrém i s republikovou policií.  Foto: Facebook]]

Co na to říct? Novinařina bývá občas ošemetné řemeslo. Někdy vás tlačí zleva, jindy zprava nebo ze shora, vychvalují do nebes anebo proklínají. V tomto případě stál ale na začátku jen úmysl přinést s počátkem roku rozhovor se starostou města, jehož smyslem bylo bilancovat. A to, že starosta vidí svoji misi na radnici pozitivně, není nic překvapivého. Dostal příležitost se vyjádřit a on ji jako správný profík využil k vlastní sebeprezentaci. Budiž mu ke cti, že bez zbytečných výčitek toho, co jsme o něm kdy napsali. A že si s Jakubem Valentou tyká? Proč ne? Vždyť je to starostův synovec, který si jen plnil svoje pracovní zadání. A pokud jde o další aktéry chrudimské konspirace, je to možná jen souhra náhod, že se dostali do řečí. Každopádně informací bylo víc a ne všechny jsou teď ke zveřejnění, alespoň prozatím. A tak zatímco se v Chrudimi vesele konspiruje, já zůstávám klidný, a doufám, že mi ten klid ještě nějaký čas vydrží :-).

Chrudim/Medlešice - Jak už Chrudimské noviny informovaly, obyvatelé místní části Medlešice, kteří si během minulých let zvykli na klid a venkovskou pohodu, nemají z absentujícího sjezdu z obchvatu města velkou radost. Doprava v obci houstne a bezohlednost řidičů roste.

Na vedení města se proto teď obrátil i Aleš Rotrekl, který popisuje, s čím se musí Medlešáci potýkat. „To co způsobil obchvat v Medlešicích, je opravdu trestuhodné. Pan Trávníček pořád mluví o sjezdu v Medlešicích, ale proč se nerealizoval nájezd na obchvat u Medlešic přímo při jeho stavbě? K čemu pak obchvat slouží? Vždyť sami Chrudimáci tvrdí, proč by jezdili na obchvat, když přes obce jsou v Pardubicích dříve. A je to i podstatně kratší. Podle toho to zde vypadá. Překračování rychlosti, troubení na chodce přecházející po jediném přechodu v obci a tak bych mohl pokračovat. Bydlím přímo u silnice a tak počet aut vidím každý den a hlavně ve směru od Chrudimi je situace katastrofální. Nejedná se pouze o osobní automobily, ale počet nákladních aut projíždějící obcí je výrazně větší. V ranních hodinách nelze ani vyjet z pozemku mimo komunikaci na silnici II/324. Zajímalo by mne, jak to chce město řešit a kdy bude sjezd vybudován,“ říká Rotrekl.

[[gal:12536]]

Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček, jenž výtky obyvatel Medlešic v nedávné minulosti odbýval, nyní reaguje smířlivěji. A dává místním i naději na lepší budoucnost. „Dnes uzavřený sjezd na Chrudim od Pardubic má být otevřen po vybudování okružní křižovatky v místě nynější stykové křižovatky do června letošního roku. Okružní křižovatka je zvolena z důvodu bezpečnosti a z téhož důvodu nebyl otevřen sjezd současně s obchvatem. Nájezd od Chrudimě na Pardubice je součástí mimoúrovňového křížení ze silnice na Ostřešany, které je zatím ve studii. Podle Ředitelství silnic a dálnic termín výstavby je rok 2017. Do výstavby obchvatu tento nájezd zabudovat nešlo pro nemožnost změny vysoutěžené stavby. Je pravda, že cesta přímo do Pardubic může být jednodušší přes Medlešice, Mikulovice a Dražkovice a záleží tedy na nás, jak hlídat dopravu v Medlešicích. Měřit rychlost, stacionární radar a další. Budeme hledat možnosti, jakou pomoc najít, aby dopravní situace byla bezpečnější a bezkonfliktní. Trasa přes Medlešice však bude i v pozdější době možná a často využívaná,“ mírní emoce místostarosta Trávníček.  

Chrudim - Dočkají se neukáznění majitelé popelnic ve městě dnů, kdy jim je popeláři nevyvezou? I to se může stát. Pro by byla jak část opozičních městských zastupitelů, tak i část vládnoucí koalice. Diskuse o „odpadové policii“ byla součástí pondělního jednání městského zastupitelstva.

Přestože plán odpadového hospodářství byl po delší diskusi schválen a přítomní pracovníci zpracovatelské firmy si mohli oddechnout, zcela bez komplikací se toto jednání neobešlo. Zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) přinesl do pléna poznatek, jenž získal pečlivým studiem grafů a tabulek zmiňovaného plánu. Některé ze značek, jež zde firma uvádí, jsou prý zastaralé. "Zpracovatelská firma má údaje správně, neboť pan Moučka sice správně tvrdií že od 1. ledna je změna ve značení, ale zmiňovaná tabulka byla za období 2010 – 2014, čili se uváděl odpad dle daných čísel," uvádí k Moučkovým námitkám předkladatel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). 

Za svůj přijala problém odpadu i nejhlasitější opoziční strana, a sice ANO 2011. Městský zastupitel Ondřej Kudráč tak přítomným sdělil, že podle jeho názoru je nejlepším přístupem, jak s neukázněnými majiteli popelnic jednat, nevyvážet jejich popelnice.

Samozřejmě jde jen o ty případy, kdy se v popelnicích objeví odpad, jenž by měl končit ve specializovaných kontejnerech na sklo, papír a třeba plasty. Kontrolovat kázeň by pak měli popeláři. Co s nevyvezenou popelnicí udělá její majitel? Na to hledal odpověď předkladatel materiálu, neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Podle Málka reálně hrozí, že takový nevyvezený nepořádek se objeví tu v příkopě, onde pod keři městské zeleně. A dohledat potom, kdo má nově vznikající černou skládku na svědomí, je prý velmi obtížné.

Městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) své kolegy seznámil se šokujícím zážitkem, jenž sledoval před časem v televizi. V Jihlavě prý existuje „odpadová policie“, která se zabývá právě kontrolou popelnic a kontejnerů, což suverénně nejvousatějšímu městskému zastupiteli přijde šílené. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK-ED) však kontroval, že něco takového nemá město v plánu. Do budoucna se tak Chrudimáci nedočkají šéfa Odboru regionálního rozvoje Petra Kopeckého s bílými rukavicemi, jak kontroluje popelnice a závodí s bezdomovci v soutěži „Kdo dřív najde pečené stehno“. Tuto repliku ocenili přítomní neskrývaným veselím. Bod byl nakonec schválen v nezměněné podobě a kontrola odpadů nejspíše zůstane zcela v gesci popelářů.

Průmyslová zóna Sever v Chrudimi je vyprodaná, z té druhé, větší, pojmenované Západ, ubylo nyní dalšího dva a půl hektaru, které si tady od města za 15,5 milionu korun koupil rakouský výrobce řetězů pewag. Vše tedy běží jak na drátku a investice vložené do obou průmyslových zón jsou zpátky v městské kase. V této souvislosti nezbývá, než připomenout, že na začátku všeho bylo politické rozhodnutí dřívější reprezentace města investovat do obou zcelených ploch. Nutno zároveň podotknout, že ne u všech se tehdy setkal tento záměr s pochopením a byl dokonce realizován i přes značný odpor veřejnosti. Dokonce byl spojen i s mediální kauzou, kterou vyvolali politici, kteří se s tímto záměrem neztotožnili a ochotně poskytovali vybraným novinářům a médiím nejrůznější informace, jejichž cílem bylo jediné - diskreditovat představitele radnice a podnikatele, kteří zcelenou půdu městu prodali. Světe, div se, prý se ziskem! Jako by to byl v tržním hospodářství zločin... A on se z toho málem zločin také stal, protože celá záležitost skončila u soudu. Váhy spravedlnosti se ale nakonec přehouply na stranu obviněného podnikatele Milana Kušty, který byl všech obvinění zbaven a z jehož iniciativy velká průmyslová zóna Západ v Chrudimi vznikla.

[[img:chrn_fullwidth:3604:Pozemek společnosti KYB v Chrudimi.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

A nyní? Emoce odvál čas, jen tu a tam někdo nezapomene škodolibě připomenout, že má Kušta z dřívějška "škraloup" (zejména jeden současný rudolící místostarosta), který na tom svého času založil svoji předvolební kampaň, ačkoliv zamlčel, že to, co říká, není vlastně pravda. To ale není na existenci zdejších průmyslových zón to nejhlavnější a teprve až čas prověří skutečnou hodnotu činů onoho nepřejícího politika. Podstatné je, že se nyní v plné nahotě ukazuje správnost a užitečnost dlouhodobého záměru s průmyslovými zónami, z kterých Chrudim a její občané už jen těží a dokonce se mohou těšit i na další investice a nová pracovní místa. Tím nejhlavnějším zjištěním pak je, jak důležití jsou pro naše město politici, kteří dokáží vidět na roky dopředu a předvídat a netěží jen z momentálních škobrtnutí svých soupeřů. Stejně tak se nebojí názoru veřejnosti a dokáží prosadit i přes její odpor to, co jí jednou přinese prospěch. A právě fungující průmyslové zóny v Chrudimi jsou pádným argumentem toho, jak se běh na dlouhou trať vyplácí a jak ošidné bývá někdy naslouchat těm, kteří žonglují s pojmy a skutečná práce za nimi není téměř vidět.

Chrudim - Po záplavě vody a bahna, která loni v červenci vtrhla dvakrát po sobě do sídlíště Na Šancích a znehodnotila některé zdejší domy a desítky aut, jsou patrné stopy ještě dnes. Jde o neodklizenou zeminu a štěrk na jednom z okrajů částečně zpevněného svahu, tedy o pozůstatek zásahu hasičů, kteří zde bojovali s vodním živlem a museli si takto pomoci. Je však už více než půlrok od této mimořádné události a nikdo odsud nestabilní materiál zatím neodklidil, ani jej nezabezpečil.

Na situaci proto upozornil vedení radnice zastupitel František Pilný (ANO 2011) při poslední veřejné schůzi městského zastupitelstva. Pozastavuje se především nad tím, že město po mnoha příslibech, že zmírní riziko záplav v sídlišti, znovu riskuje zaplavení bytových domů, které jsou vodě z polí nejblíže na ráně. "Jde opravdu o velmi nestabilní materiál, který se nikdo z města nenamáhal odstranit, ačkoliv může způsobit nemalé potíže i škody," míní městský zastupitel, který na místě pořídil i poměrně rozsáhlou fotodokumentaci (viz níže), aby dodal svým argumentům na důvěryhodnosti. "Nacházíme se právě v ročním období, kdy jsou zde potíže s vodou splavenou z okolních polí nejčastější a nikoho z odpovědných lidí nevzrušuje, že se může uvedený materiál snadno utrhnout a ucpat kanalizaci. Co bude následovat potom, už všichni víme," pokračuje František Pilný.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zastupitele po této interpelaci upozornil na to, že je v místě nyní připravována výstavba protipovodňového poldru a další opatření, která mají záplavám v sídlišti zabránit. To ale Pilného neuspokojilo. "Na jedné straně se neumíme postarat o rychlé odstranění rizika, na druhé dokážeme mluvit o poldru za dvacet milionů půl dne," kroutí hlavou zastupitel nad odpovědí starosty. "Neměl jsem na mysli dlouhodobé plány radnice v sídlišti, protože ty teď opravdu nic nevyřeší, nýbrž konkrétní problém, který se dá rychle a snadno odstranit například s pomocí geotextilie, aby se zemina a štěrk nedaly do pohybu. Všechny ostatní záměry s poldrem, zkapacitněním kanalizace i další opatření jsou samozřejmě správná, jen se na ně nemuselo čekat dlouhých osm let a zdejší lidé nemuseli za tuto nečinnost radnice zaplatit tak vysokou cenu svým majetkem, který je teď znovu ohrožen. Starosta mi totiž žádnou nápravu nepřislíbil," podtrhuje městský zastupitel.

Foto: František Pilný

[[gal:12497]]

Chrudim - Plesová sezóna je stále v plném proudu, proto nezbývá, než se přizpůsobit a naleštit lakýrky, zašít volánky a povolit kalhoty. Tento víkend bude v chrudimském Muzeu patřit místní zemědělce a nebojte, i budoucí agronomové, zootechnici a jejich učitelé umí valčík.

Ještě než se vydáme na taneční parkety městské i venkovské, podíváme se na něco zcela jiného, co však k době „předpostní“ (ano, blíží se půst a s ním i Velikonoce) neodmyslitelně patří. Jde o masopust. V sobotu 30. ledna začne masopustní obchůzka v Hamrech povolením u starosty obce o půl osmé ráno. Průvod bude ukončen porážením kobyly zhruba v 16.30 hodin. Občerstvení je zajištěno. Tato tradiční masopustní obchůzka byla přijata v roce 2010 na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Masopustní procházka s maškarami, veselicí a spoustou jídla i pití se však uskuteční od deseti hodin dopoledne také na Veselém Kopci. Představí se při ní obyvatelé Studnice. Staročeská maškara se v sobotu objeví i ve Včelákově. Přesnou hodinu se mi však zjistit nepodařilo.

A jdeme na plesy. Pátek 29. ledna patří v Hospodě U Dušků v Mrákotíně hasičům stejně jako Pohostinství ve Vyhnánově u Včelákova. Maturitní ples skutečského gymplu obsadí malý i velký sál místního kulturního klubu od půl osmé večer.

V sobotu 30. ledna od sedmi večer v Muzeu tančí studenti a učitelé mé „alma mater“, zmiňované zemědělky. O hodinu později začíná ve slatiňanské sokolovně již pátý Městský ples. V osm večer přiletí také sokolové do krounské sokolovny a sejdou se myslivci k tanečku v hlineckém Multifunkčním centru. Zcela nejubilejní ples se pak koná v Horním Bradle a sice 13. Společenský ples ve zdejší sokolovně.

A to je tentokráte vše. Děkuji všem, kdo mi posílají své tipy na víkend, abych je následně mohl zpracovat, moc si toho vážím. Příjemný a klidný víkend, milí čtenáři.  

Chrudim/Medlešice - Riziko svobodné volby. I tak se dá označit přístup některých majitelů novostaveb, kteří si místo absentující vodovodní přípojky nechají raději vyhloubit studnu. A právě vysychající studny v letních parnech přiměly některé majitele domů v Medlešicích k žádosti, jíž se zabývalo městské zastupitelstvo.

V této městské části, dříve samostatné obci, totiž rostou novostavby jako houby po dešti a mnozí jejich majitelé si spolu s domem nechali vybudovat také studnu. Nikdo ale nečekal, že loňské léto bude jedním z nejsušších vůbec a studny začnou svou kapacitou nedostačovat potřebám rodinných domů. Místním tak nezbylo, než se obrátit na chrudimskou radnici a nechat si přivézt pitnou vodu v cisternách. Radnice se následně rozhodla vybudovat zde vodovodní přípojku, která by měla podobným situacím předcházet. Napojeny na ní budou celkem čtyři domy.

[[img:chrn_fullwidth:819:Chrudimský zámek v Medlešicích čeká na rekonstrukci už několik let. Dočkají se místní?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ne všichni zastupitelé však byli z budování přípojky, kterou má mít ve své gesci město a následně ji předá Vodovodům a kanalizacím (VaK) Chrudim, respektive Vodárenské společnosti (VS) Chrudim, nadšeni. Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček na materiál předložený jeho stranickým kolegou a též neuvolněným místostarostou Miroslavem Tejklem (oba ČSSD) reagoval sarkastickou poznámkou, z níž plyne, že si prý majitelé domů využívající studny mohou za svou situaci sami. V minulosti totiž prý přípojku odmítli. Podle Trávníčka není také jisté, kolik vody budou vlastně z veřejného vodovodu odebírat, protože studny si samozřejmě ponechají. Samotné budování vodovodu by mělo začít už letos.

Chrudim - Výstavba cyklostezek se městu příliš nedaří. Ať už jde o stezku pro cyklisty „odnikud nikam“ v ulici Čs. armády nebo cyklostezku na Podhůru. Dalším takovým „mrzáčkem“ je cyklostezka v Dašické ulici, o níž Chrudimské noviny už informovaly.

Přestože stezka pro cyklisty a chodce v této ulici měla spojovat město s jeho místní částí Vestec, vše je nyní jinak. Na vině je chybějící spojení cyklostezky s městem, protože tato končí u železničního přejezdu a dál ke kruhovému objezdu u čerpací stanice Shell už nepokračuje. Toho si všimli i opoziční zastupitelé a ústy Františka Pilného (ANO 2011) atakovali starostu města Petr Řezníčka (SNK-ED) dotazy.

[[gal:12483]]

Pilného především zajímalo, proč chybí přejezd cyklostezky přes koleje a kdy dojde k jejímu prodloužení až do města. Městský zastupitel se domnívá, že někdo z vedení města nebo zodpovědných úředníků doslova „zaspal“ a nepřipravil projektovou dokumentaci. Podle starosty Řezníčka jde o komplikace, které souvisí s železničním přejezdem. Každé koleje mají kolem sebe ochranné pásmo a toto je třeba prý brát na zřetel při výstavbě přechodů a přejezdů pro cyklisty. Na projektové dokumentaci k tomuto prodloužení stezky do města se však prý usilovně pracuje a hotova by měla být už letos. Starosta během pondělního jednání městských zastupitelů připustil, že mělo být postupováno s větší důsledností a zmiňovaná dokumentace tak mohla být hotova i dříve.

Foto: František Pilný

Chrudim/Medlešice - Diskuse kolem nově vybudované první části obchvatu nekončí. Poté, co se dostala na veřejnost informace o jménech viníků zrušeného sjezdu u místní části Medlešice, žijí právě obyvatelé této bývalé obce problémem, který je opět po letech trápí. Doprava na zdejší komunikaci první třídy se opět zahušťuje.

Několik hlasů z Medlešic v nedávné době požadovalo třeba vybudování protihlukových bariér, protože intenzivní doprava na obchvatu způsobuje hluk, na který nebyli místní zvyklí. Z radnice se však dočkali pouze konstatování, že podobné bariéry nejsou v plánu. Požadovat by je prý mohli i další lidé, kteří bydlí například v místní části Vestec a projekt obchvatu s tímto řešení nepočítal. Po likvidaci sjezdu u Medlešic a několika přechodů pro pěší a zvěř v místech, kde silnice obchvatu protíná pole za sídlištěm Na Větrníku, jde o další výsměch lidem, jimž za okny sviští auta.

V současné době však začíná být obyvatelům Medlešic jasné, že jakkoli obchvat ulehčil samotnému městu, jim do ulic vrátil zapomenutý hluk a hustou dopravu. Ve špičce se prý zdejší silnice nedá ani přejít a spousta aut obchvat zkrátka nevyužívá. Jakou radu pro Medlešáky má vedení města? Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) slibuje, že se městská policie na řidiče v Medlešicích zaměří a bude zde intenzivněji kontrolovat dodržování maximální povolené rychlosti. Nákladních aut se však zbavit nedá, protože je zdejší komunikace silnicí první třídy, a tak ji není možné doplnit o tabulku, která by vjezd náklaďáků zakazovala. Trávníček tak nepřímo sděluje, že podobnou omezující tabulku bude město jen těžko umisťovat do Pardubické ulice v době, kdy má být sjezd u Medlešic vybudován. Ředitelství silnic a dálnic ho slibuje už na červen letošního roku.