Chrudim - Dobrou zprávu posílá v těchto dnech obyvatelům města představenstvo Vodárenské společnosti Chrudim. Přestože patří ceny vodného a stočného ve městě k nejvyšším v rámci celé České republiky a v minulých letech dokonce ještě rostly, v příštím roce tomu bude jinak. Ceny za vodu se nezmění.

V roce 2016 tak odběratelé zaplatí 79,48 korun za metr krychlový v pohyblivé složce a 1541 korun ve složce pevné za nejmenší vodoměr. Radnici se totiž podařilo prostřednictvím Vodovodů a kanalizací (VaK) prosadit nezvýšení nájemného za infrastrukturu. Provozovatelem, který si trubky a vodárenská zařízení pronajímá, je právě zmiňovaná Vodárenská společnost Chrudim.

Samotné představenstvo VaKu chce další léta využít k hledání úspor a zabránit tak růstu cen vody. Nájemce, tedy Vodárenská společnost Chrudim, se snaží rovněž šetřit a v minulém roce se jí to skutečně i dařilo. Náklady u vodného snížila společnost o téměř jeden a půl milionu korun a u stočného dokonce o čtyři miliony a tři sta tisíc korun. V dalších letech však náklady spíše porostou, protože stát se snaží prosadit zavádění poplatků, které vodárenské společnosti budou muset odvádět buď do státní kasy nebo státním podnikům. Ministerstvo financí, které řídí Andrej Babiš (ANO 2011), plánuje zvýšení poplatků za odběry podzemních vod. Ty by měly vzrůst až čtyřikrát. Samotná Babišova mlékárna v Hlinsku proto přešla na vlastní podzemní zdroje vody.

Chrudim - V sídlišti Na Větrníku začal v pondělí 23. listopadu vznikat větrolam, který radnice zdejším občanům slíbila už v roce 2012. Najatá firma zde přitom stihla první den zasadit celkem sedmnáct listnatých stromů, další ale přijdou ještě doplnit. Má jít podle projektu o stromořadí složené z dubů a platanů, které mají odolat častým nárazům větru a ochránit tak sídliště od severozápadu.

Právě odsud bičují nejčastěji déšť a vítr nejvýše položené sídliště v Chrudimi a způsobují značné škody jak na obytných domech, tak i na zaparkovaných vozidlech a dalším majetku místních obyvatel. Než ale začnou nově vysazené stromy sídliště skutečně chránit, uběhne s ohledem na jejich současný vzrůst ještě několik dalších let. Právě mezi tímto stromořadím, které bude vedeno ve dvou souběžných řadách, má přitom ještě vzniknout nová mlatová cesta, a to v místech, kudy nyní vede vyšlapaná pěšina, kterou využívají především zdejší chovatelé psů k venčení svých čtyřnohých miláčků. Větrolam bude zároveň lemovat podélné parkoviště, které i přes svou poměrně velkou kapacitu v současnosti už potřebám sídliště nedostačuje.

[[gal:12117]]

A kdy k dokončení celého záměru dojde? Podle šéfa Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého by chtělo město v příštím roce požádat o dotaci na revitalizace zdejšího sídliště. Pokud radnice požadované peníze získá, chtěla by za ně dokončit nejen uvedený větrolam, ale pustit se i do nového parkoviště mezi domy čp. 1208 a 1209, které by mělo situaci s parkováním Na Větrníku ulehčit. Záměr revitalizace přitom počítá i s větrolamem na východní straně, kde je sídliště též nechráněné a sousedí zde s polnostmi, které obhospodařuje společnost Oseva Agri Chrudim. Navíc zde bude v druhé polovině prosince spuštěna do provozu první část obchvatu města, která Větrník lemuje právě z východní strany.

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Úsměvy politiků a městských úředníků, trémou zpocené ruce a nůžky střihající pásku. Tak vypadalo slavnostní předání zrekonstruované ulice Čs. armády veřejnosti a dokončení projektu „IPRM“, neboli „Integrovaného plánu rozvoje města“. Na slavnostním aktu chyběly snad jen pionýři s rudými šátky. Má ale radnice důvod k pýše a radosti?

Podle všeho si ani vedení města není příliš jisté svým pochybným úspěchem, protože fotografie a s nimi i zpráva o dokončení zmiňovaného projektu záhy z webu města zmizela a je dohledatelná pouze v internetovém archivu. Poněkud prapodivný přístup k akci, která měla být dalším úspěšným „zářezem“ na pažbě současného vedení města. „Jedná se o největší investici v novodobé historii města. Město na své stavby vynaložilo více než 172 milionů korun, s náklady soukromých vlastníků bytových domů pak celkový účet projektu IPRM činí zhruba 230 milionů korun,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

[[img:chrn_fullwidth:12106:Systém stání se změnil a objevila se tu cyklostezka.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době prochází projekt IPRM poslední fází, a to administrací. Po jejím ukončení bude známa konečná výše nákladů na celý projekt, objem vyplacené dotace a další údaje. Dotace na rozsáhlou akci byla vyplácena v poměru 85 procent na způsobilé náklady revitalizace veřejných prostranství a 40 procent na způsobilé náklady rekonstrukce bytových domů. Z těchto 40 procent tvoří podíl Evropské unie 34 procent a šest procent potom plynulo ze státního rozpočtu.

Místní však nadšení politiků a úředníků příliš nesdílejí a vlna jejich kritiky se postupně stále více zintenzivňovala, až nakonec dospěla k bombardování radnice dotazy. Obyvatelé lokality pod nádražím chtěli především vědět, zda myslí politici vážně redukci parkovacích míst a také vybudování údajně nesmyslně umístěné cyklostezky, která postrádá jakoukoliv koncepci. Pomyslnou korunu zmatkům a mlžení pak nasadilo vedení města stažením projektové dokumentace z webu, protože prý autoři s jejím zveřejněním nesouhlasili. U projektu, který je z části financován i z prostředků radnice, jež zase tvoří většinou právě příjmy z daní obyvatel města, jde o přístup nadmíru nestandardní.

[[img:chrn_fullwidth:12104:Stačí začít parkovat na cyklostezce. Nic tomu totiž nebrání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Problémů v nově zrekonstruované lokalitě je hned několik. Jedním z hlavních kritiků postupu města je i místní podnikatel Milan Kušta. Kuštova firma Omegaplus sídlí hned za rohem rekonstruované lokality a podnikatel má tak místo jako na dlani. „Dříve bylo v těchto místech kolem sedmdesáti parkovacích míst, ale po rekonstrukci byl jejich počet významně snížen. Pokud by se však celý projekt vypracoval jinak, mohlo jich zde v současnosti být zhruba 110,“ podivuje se Kušta nad přístupem radnice. „Důvodem významné redukce je především vybudování cyklostezky ´odnikud nikam´ a z toho plynoucí změny části automobilového stání z příčného na podélné. Místu také nepřidal nesmyslně umístěný pás zeleně a široké chodníky,“ doplňuje Kušta. Radnice se sice snaží místním naslibovat vybudování nového parkoviště na pozemku zakoupeném od Českých drah, ale kdy k této akci dojde, zůstává zatím záhadou. Rovněž počet nových míst, jež zde mají vznikout, je diskutabilní.

Nově se v ulici Čs. armády objevily také retardéry vytvořené z dlažebních kostek, přestože se zde nejedná o obytnou zónu. Řidiči se však už naučili tyto zábrany překonat tak, že především u vozů typu SUV se celý retardér pohodlně vejde pod auto a jeho šofér nemusí prakticky vůbec zpomalit. Kam se poděla parkovací místa pro autobusy, jichž tu dříve stávalo kolem desítky a v současnosti se sem vměstnají sotva dva, ví nejspíše jen zadavatel projektu.

[[gal:12110]]

Vzhledem k absenci obrubníků, které by oddělovaly některá z nových parkovacích míst od zeleně a cyklostezky, je otázkou času, kdy řidiči začnou své vozy stavět i na dlažbu stezky pro cyklisty a také chodníky. Tato dlažba je však dimenzována pouze pro jízdní kola a pěší. Uvedené řešení lokality - tedy nejasné oddělení zbytečné cyklostezky od parkovacích míst, pásy zeleně a retardéry, se tak podle odborníků hodí spíše do centra města s historickou zónou, než do těsného sousedství nádraží, kde denně projedou stovky aut. Město navíc stále postrádá jasnou koncepci v budování cyklostezek a „střílí“ je tak na slepo tam i onam. Příkladem je právě ulice Čs. armády a také Dašická ulice, kde napojení cyklostezky na její pokračování za železničním přejezdem rovněž chybí.

„Práce na projektu byla dlouhá a náročná, ale o to více mě těší skvělý výsledek. Tato lokalita navazuje na samotné centrum města a rekonstrukci už skutečně vyžadovala. Pro mnohé je navíc díky oběma nádražím hlavním vstupem do města,” říká hlavní manažerka projektu Věra Poučová. Její názor sdílí pouze vedení města a zodpovědní úředníci. Zkušenosti místních obvyvatel však hovoří o něčem úplně jiném. 

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jehož služeb nově pravidelně využívá také zdejší městská policie, protože politik se rozhodl vypomoci strážníkům s pronásledováním chybně parkujících řidičů, musí čelit také útokům od svých bývalých spojenců. Na „paškál“ si ho totiž vzala dvojka mediálně nejaktivnějších místních politiků, a sice zastupitelé Petr Lichtenberg a Josef Káles mladší, oba ze strany Svobodných.

Podle obou zastupitelů Málek své dřívější aktivity podstatně zredukoval a na funkci místostarosty 24tisícového města prostě nestačí. „Dříve stačil jeden místostarosta, v minulém volebním období už byli tři a po lednovém ustanovení nové koalice SNK-ED, ČSSD, ODS a Koalice pro Chrudim (lidovci) už máme v Chrudimi čtyři místostarosty,“ podotýká k situaci na chrudimské radnici zastupitel Petr Lichtenberg. Svobodní se totiž domnívají, že Málka „uplatil“ funkcí čtvrtého místostarosty současný starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Tedy funkcí hrazenou z veřejných prostředků. Málek tak může spokojeně mlčet a případné kritiky své údajné nečinnosti odkazovat na vlastní aktivity v komisích a samotném vedení města. Svobodní by proto byli pro, aby se funkce čtvrtého místostarosty zrušila a Málek se stal pouhým radním.

Před regionálními volbami přitom „Málkovci“ a Svobodní tvořili koalici, která toužila po změně ve vedení města. Roman Málek se ale nakonec od svých dávných přátel z opozice „trhnul“ a nechal je v opozici, zatímco on sám zasednul na teplé místečko neuvolněného místostarosty, které pro něj hbitě vytvořily zbylé strany současné vládnoucí koalice. Tuto změnu smýšlení Svobodní chápou jako „podraz“ a když mohou, nenechají na neuvolněném místostarostovi nit suchou. Zbylí opoziční politici se pak řídí heslem „když se dva perou, třetí se směje“. Neustálé přestřelky postrádající konstruktivní argumenty tak v důsledku škodí jen zúčastněným.

Chrudim - Po skandálu s projektovou dokumentací k rekonstrukci ulice Čs. armády, který měli na svědomí nepozorní městští úředníci, se vedení města rozhodlo podobným situacím předejít. Nově se tak na radničním webu objevila projektová dokumentace k chystané rekonstrukci ulic Příčná, Česká a Slezská.

Výtky ke zveřejňování dokumentace, která byla často terčem kritiky především těch, kdo nebyli zcela spokojeni s řešením situace v ulici Čs. armády, měli i sami její autoři. Podle jejich interpretace autorského zákona by totiž jejím zveřejněním došlo k porušení právních předpisů České republiky. Radnice později odmítla na žádost Chrudimských novin poskytnout projektovou dokumentaci k připravované sérii článků a nakonec ji i stáhla z webu, kam ji některý z aktivních úředníků bez svolení autorů vyvěsil. Redakce Chrudimských novin však originální dokumentaci vlastní a bude z ní vycházet i při vytváření článku, jenž si vezme „na paškál“ právě prapodivný stav rekonstruované lokality pod nádražím.

Rekonstrukce ulic Příčná, Slezská a ulice České je naplánována na příští rok, protože letos už radnici nezbyly peníze na jejich slibovanou opravu. Někteří z místních obyvatel se však pozastavují na údajným faktem, že před domem neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), jenž na Novém městě také bydlí, k opravám došlo a na jiných, prý důležitějších místech, nikoliv.

Chrudim - Zatímco v dobách ne tak zcela dávných byla spolupráce mezi Chrudimí a partnerským městem Ede na úrovni „tvrdých“ projektů, v současné době je radnice vděčná alespoň za uspořádání společné večeře a loutkového představení. Slavné časy jsou pryč a šéf komise pro zahraniční vztahy Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se podle všeho se stavem chudého příbuzného smířil.

Jak už Chrudimské noviny informovaly, členové zmiňované komise jsou v podstatě bezradní, co se skomírajícím vztahem ke stotisícovému Ede. Holanďané se totiž rozhodli, údajně je uprosilo bývalé vedení města, že spolupráce klesne na úroveň nadace na straně Holanďanů a komise na straně Čechů. Navíc odmítli dál nalévat do Chrudimi své peníze, jejichž návratnost byla mizivá. Ani "diplomatický um" neuvolněného místostarosty Málka nic nezměnil na odhodlání Nizozemců postupně z problematického partnerství vycouvat a poohlédnout se po významnějším spojenci. Původní "tvrdé" projekty, z nichž nejviditelnějším je v současné době revitalizovaný bývalý mlýnský náhon, postupně nahradily ty "měkké". Jde především o vzájemné návštěvy delegací, řemeslníků a účast na festivalech. Výměnné pobyty žáků a zkušeností jsou nyní už jen hudbou dávné minulosti.

Do holandského Ede proto počátkem listopadu vyrazili chrudimští loutkáři, kteří měli na programu šest představení ve čtyřech tamních školách. Na závěr turné se uskutečnilo více než 90 minut trvající představení dětským pacientům ve zdejší nemocnici. S jazykovou bariérou si vyslanci Chrudimě poradili bez problému; již dříve si totiž zajistili překlady textů pohádek do holandštiny. Na místě navíc s vyprávěním pomáhali členové partnerské Nadace Stedenband Ede­ChrudimBerto van den Born a Hetty Joosten.

„Podle reakcí dětí, ale i vyjádření učitelek, sklidilo loutkové představení velký úspěch. Všichni zúčastnění byli nadšeni,” říká Jitka Čermáková. Už dříve se však v Chrudimi prezentovali nizozemští partneři. Prostory bývalé vinárny v chrudimském Muzeu byly koncem října obsazeny více než osmdesáti vyvolenými, kteří měli možnost ochutnat holandskou národní kuchyni. S narážkou na barvy holandské královské rodiny a potažmo symbolické vyjádření holandské státní příslušnosti se tu konala Orang(ž)ová večeře. Jaké pohoštění si tedy holandští kuchaři a jejich pomocníci nachystali?

Předkrm zastal krémový bavarois z uzeného úhoře z jezera IJsselmeer s křenem a salátem z jablek, jako hlavní chod byla podávána pečená treska na másle se slaninou a holandskou omáčkou. Dezertem byl zákusek hangop s lívanečky a karamelová vafle. Po celý večer pak bylo možno okusit rybí chuťovky, jako je například nasolený sleď herynek, makrela nebo smažené kousky mořských ryb. K příjemnému večeru přispěl i hudební doprovod nizozemské skupiny Jazz Combo of Triple B (Big Band Bennekom). Hosté večera kromě zmíněných pokrmů také ochutnali tradiční holandský alkohol jenever. Šlo tedy o exkluzivní kulinářský zážitek, při němž se však dostalo jen na některé. Podobnost se vztahem Chrudimě s chorvatským Motovunem, kam si rovněž vrcholní představitelé města jezdí pochutnávat na víně a lanýžích, je prý i v tomto případě čistě náhodná.

Chrudim - První neděle adventní se nezadržitelně blíží a ve městě se již stalo tradicí, že právě toto datum je určeno k rozsvícení vánočního stromu na Resselově náměstí. Poté, co v loňském roce město získalo stromek z Úhřetic, letos se konečně zadařilo a smrk nabídli radnici opět Chrudimáci.

Jako v několika předchozích letech, i tentokrát, půjde o stříbrný smrk. Manželé Fialovi z Čavisovské ulice se rozhodli využít poptávky, kterou Technické služby Chrudim zveřejnily a zbavit se patnáctimetrového stromu. S jeho rostoucí výškou totiž rostly i obavy, aby strom pod náporem silného větru nespadl a nepoškodil jejich dům. Na pozemku Fialových rostl dlouhých 35 let.

Rozsvícení vánočního stromu se uskuteční 29. listopadu o půl šesté večer na Resselově náměstí. Pravidelně se tato událost těší velké pozornosti veřejnosti stejně jako samotná výzdoba stromu. V loňském roce tak třeba vzbudily nechtěnou pozornost nové vánoční ozdoby, které využívaly technologii LED světel. Ty prý svítí příliš chladně a stromek navíc působil „přeplácaně“. K jaké výzdobě sáhne město letos, zůstává překvapením pro první adventní neděli.

Chrudim - Město kruhových objezdů získalo další kruhovou křižovatku do své výbavy a řidiči už stačili zaplavit sociální sítě kritikou. „Kruháky“ prý dopravu jen komplikují a zahušťují, proto ani ten nejnovější za nemocnicí podle nich nic nevyřeší a s otevřením první části ochvatu města spíše zkomplikuje.

Přestože republikové prvenství v počtu kruhových objezdů na jednoho obyvatele Chrudim nedrží, svými devíti kruhovými objezdy se drží na prvních místech této pomyslné hitparády. Kruhový objezd za nemocnicí zde vzniknul proto, že jakmile dojde k otevření první části obchvatu města a jeho napojení na silnici z Chrudimi do Vysokého Mýta, řidiči směřující od Vlčnova do města nebo naopak z města Vlčnovskou ulicí do Vlčnova, by jen těžko hledali skulinku, jíž by se touto křižovatkou prosmýkli. V době dopravní špičky bylo totiž její projetí takřka nemožné.

[[img:chrn_fullwidth:12085:Křižovatka za nemocnicí byla pravidelně ve špičce ucpaná.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nový kruhový objezd je tvořen přenosnými, plastovými dílci a jakmile bude dokončena druhá část městského ochvatu, zmizí i on. Většina dopravy by se totiž měla přesunout mimo město a počet aut se tak celkově snížit.

[[img:chrn_fullwidth:12086:Nový kruhový objezd dopravě významně pomohl.  Foto: Jinřich Balous]]

Přestože většina šoférů na nový kruhový objezd nadává a nepřímo tím dokazuje, že na něm neumí správně jezdit, najdou se i hlasy, které vyjadřují touhu po dalších takových křižovatkách. „Osobně si myslím, že je v Chrudimi dost křižovatek, kterým by slušel kruháč. Například na Dukle, U Motoslužeb a na křížení ulic Olbrachtova, Čáslavská a Průmyslová. Ovšem myslím co největší kruháky. Bohužel nechápu, proč je ten provizorní u nemocnice tak mrňavej,“ říká třeba Daniel Siefert. V současné době je patrná menší hustota dopravy nejen u nemocnice, ale v celém městě. Zda na tom má svůj podíl i nový kruhový objezd, ukáže až čas.

Chrudim - Centrum města, konkrétně Resselovo náměstí, prochází v posledních týdnech celou řadou oprav a rekonstrukcí. Nového ciferníku se tak dočkaly hodiny na Staré radnici, opravy se dočkala i zlikvidovaná dlažba. Na jednu věc se ale přeci jen zapomnělo.

Tím, kdo prozatím marně čeká na opravu, je jeden z informačních kiosků. Těch se na Resselově náměstí nachází několik a dá se v jejich případě hovořit o diskutabilní funkci. Kiosek umístěný na rohu Resselova náměstí a Široké ulice má funkční nejspíše jen některá tlačítka, zmáčknutí jiných ale ignoruje.

[[img:chrn_halfwidth:12082:Kdypak spadne?  Foto: Chrudimské noviny]]

Minikiosek před budovou České pošty připomíná svým postojem strom nahnutý větrem. Pravidelně kolem něj chodí městští úředníci i politici mířící do budovy radnice, přesto nikoho z nich nenapadne, že je kácející se informační nástroj především vizitkou jejich laxnosti a nevšímavosti.

Chrudim - Všem čtenářům, kterým vichřice v posledních dnech nic neodnesla, nabízím opět svůj pohled a tipy na víkendové akce v Chrudimi a okolí. Většinou tedy v okolí, protože samotné město se po setmění obvykle promění v některou z lokalit Divokého Západu, kde už chybí jen pobíhající kojoti a poletující křoví. Zkrátka, moc to tady nežije...

Pokud se vaše milá, drazí pánové, jmenuje Nikola, nezapomeňte jí v pátek koupit květinu a vzít třeba na benefiční koncert pro Terezku, kde zazpívá Andrea Tógel Kalivodová. Začátek je v Muzeu barokních soch stanoven na sedmou večer a moderátorské role se zhostí Jana Trojanová. Rovněž v pátek, avšak o hodinu později, se v chrudimském R-klubu na Rozhledně koná koncert legendární pop rockové skupiny Mňága a Žďorp z Valašska, které předskakují kapely Rogers a John Hayllor.

Tatran Ctětín pořádá v sobotu 21, listopadu na hřišti na Ctětínku staročeskou zabijačku. Od 12 hodin bude ke koupi teplý ovar a od 16. hodiny se bude prodávat prdelačka, jitrnice a maso do přinesených nádob. V neděli 22. listopadu od 10 dopoledne bude pak k mání tlačenka, prdelačka, jitrnice a maso. Přijďte se podívat na akci, kterou nám úředníci z Bruselu, spolu se špatně zahnutými banány a pomázánkovým máslem, zakázali.

V sobotu 21. listopadu se ve slatiňanské sokolovně uskuteční 11. ročník hudebního festivalu Slatiňanský vrabčák. Hlavní hvězdou zajímavého programu je Robert Křesťan a Druhá Tráva. Jste srdečně zváni!

Akcí číslo jedna je však samozřejmě sobotní Kateřinské posvícení na chrudimském Resselově náměstí. Od devíti ráno se tady můžete najíst všeho možného, převážně z vepřového masa. Nejobtížnější období roku pro všechny, kdo se snaží držet štíhlou linii, právě začíná.

Příjemný víkend, milí čtenáři.