Chrudim - Zapalujeme třetí svíčku na adventním věnci a kněží si v neděli oblečou výjimečně růžovou barvu. Mohou tak učinit jen dvakrát do roka a tento okamžik nastává právě na třetí neděli adventní. Víkend však bude patřit především koncertům.

V pátek můžete vzít děti na pohádku O lakomém Šnofousovi aneb Prachy v prachu, která začíná začíná v 17 hodin ve Spolkovém domu v Chrudimi. Pečené speciality včetně kolínka a žebírek si pro vás připravila Restaurace Pod Lipou v Nasavrkách v pátek i v sobotu. V hlineckém Multifunkčním centru budou od 19 hodin tančit absolventi tanečních při tradičním věnečku. Ve stejný čas i den se představí v kulturním klubu ve Skutči Orchestr Václava Hybše, který si letos připomíná 55 let své existence. Přijíždí s dalším z dlouhé řady svých vánočních koncertů. Hlavním hostem večera bude Jitka Zelenková, spolu s ní pak vystoupí pod taktovkou slavného dirigenta a hudebníka i další výborní sólisté.

V sobotu 12. prosince vystoupí od 16 hodin při vánočním pořadu v Ležákách folklorní soubor Lipka Pardubice. Benefiční koncert v Heřmanově Městci bude zahájen o půl šesté večer ve zdejší synagoze. Trochu vánoční by měl být i pořad v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi od 18 hodin. Půjde o večer plný folkloru, humoru, vánočního cukroví a vůně svařeného vína. Letos přijala pozvání absolutní sólová špička valašského odzemku a slováckého verbuňku. Doprovázet bude Hradecká cimbálová muzika.

Adventní koncerty se pak konají na celé řadě míst. Ode dvou odpoledne v sobotu v kostele svatého Michaela Archanděla v Licibořicích, ve tři odpoledne v hlineckém Centru Jana XXIII. a ve stejný čas i v bítovanském kostele svatého Bartoloměje.

Sobota patří také oblíbené „nacpávačce“ ve vinárně Muzea. Tentokráte si tu můžete dopřát speciality z kuchně bratrů Poláků, s nimiž má město Chrudim uzavřeno partnerství. Od 19 hodin pak okusíte sladké plody této mezinárodní spolupráce, protože žádné jiné momentálně k dispozici nejsou. Víkend pak uzavírá tvořivá neděle v budově Muzea v místech, kde fungovalo Kafe v galerii. Od desíti dopoledne do čtyř odpoledne.

Prožívejme advent v poklidu, milí čtenáři. Protože právě o klidu a pohodě blížící se Vánoce mají být a jsou.

Na mnoha místech po celé naší republice se v neděli v podvečer rozzářily vánoční stromky. Tu velké a krásné, onde zase maličké a lehce kýčovité. Lidé se sešli, aby společně oslavili...co vlastně? Vysloví-li se „advent“, většina z nás si představí spíše předvánoční gruntování, shon a stres, který tato doba přináší. Přesto se zdá, jako by zrovna letos byl advent i o něčem jiném, než o shánění dárků a honbou za ještě průhlednějšími okny.

Evropa čelí tlaku, jaký tu už několik desetiletí nebyl. Možná jsme mu proto tolik odvykli. Mnohý by asi čekal, že zmíním uprchlíky, ale ten tlak nepřichází od nešťastníků, jimž Západ svým vývozem demokracie zlikvidoval domovy. Tlak přichází ze Západu a uprchlická krize je pouhým katalyzátorem, jenž ho stupňuje. „Musíte, nesmíte, přijímejte, zavírejte, odmítejte, regulujte,“ tato a podobná slova proudí z centrály Evropské unie více, než kdy předtím. Pokud se nepodřídíme, dostaneme na zadek. Přiškrtí nám penězovody dotací, na něž si už naše společnost zvkyla jako malé srnče na cumel. Když jsem dnes ráno poslouchal Český rozhlas a principál jednoho z pražských divadel si stěžoval, že jim město omezilo dotace a on proto neví, jak přežijí, vzpomněl jsem si na několik scén ze seriálu F. L. Věk. Ano, jde o známé znázornění nelehkého života kočovných divadeníků, kteří žili jen z toho, co si vydělali. Protože právě tak má společnost fungovat. A pokud chce někdo druhému pomoci, musí to být dobrovolné. Vynucené milosrdenství není milosrdenstvím.

Advent znamená příchod. Primárně samozřejmě dvojí příchod Spasitelův. Ten první, kdy se narodil v chudičkém chlévě judského Betléma, ale i ten druhý na konci všech časů. Křesťané tak mají oproti nevěřící většině v naší společnosti velkou výhodu. Moc dobře vědí, že i kdyby Evropa tak, jak ji známe dnes, zanikla, nic katastrofálního se vlastně neděje. Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy vyspělejší společnost převálcuje ta primitivnější, ale životnější.

Čí příchod očekáváme my? Čekáme na Krista nebo hordy uprchlíků, kteří mají oproti zbytku zpohanštělých Evropanů jednu nespornou výhodu? Mají víru a ta víra je sjednocuje, posiluje a dává jim odpovědi na otázky. Je lhostejno, jaká ta víra je. Člověk bez víry je jen „pleva unášená větrem“. Záleží teď pouze na nás, jak svůj advent prožijeme a koho po jeho skončení uvítáme.  

Chrudim - Oblast, v níž se současnému vedení města dařilo plnit závazky dané programovým prohlášením městské rady, je s „odřenýma ušima“ problematika školství, mládeže a sportu. Ale ani zde není vše tak růžové, jak by si politické špičky přály.

Prvním bodem je totiž závazek následujícího znění: „Připravíme podmínky pro kvalitní rekonstrukci stávající sportovní haly s variantou výstavby haly nové.“ Nejen, že se radnici nepodařilo provést slibovanou rekonstrukci, ale i samotná výstavba nové sportovní haly je v současnosti doslova z říše sci-fi. Peníze na halu nejsou a jen tak nebudou, proto celý projekt uložilo město k ledu a doufá, že tam ještě nějaký čas vydrží. Trn z paty by mohly radnici vytrhnout slibované evropské dotace, ale zde se opět naráží na její nepřipravenost. Jak už Chrudimské noviny informovaly, dlouho v celém projektu chyběly třeba haly pro trénování stolního tenisu, které do něj zadavatel, jímž je radnice, opomenul vložit. Rovněž následný vítězný návrh, z něhož postupně mizela třeba podzemní parkovací místa, vzbudil u veřejnosti spíše vlnu nevole než nadšení.

[[gal:7127]]

Dokončení rekonstrukce tribun letních stadionů se postupně daří. V Novoměstské ulici vznikla tribuna zcela nová a ta v ulici v Průhonech také prochází omlazovací kúrou. Slib vybudovat další tři dětská hřiště prozatím stojí. Radnice však počítala s dětským koutkem třeba v části parku Střelnice, který se nazývá Jedličky. Průběžná rekonstrukce městských sportovišť sice probíhá, ale o jejich využívání a následné efektivnosti svedli dlouhé hádky i městští zastupitelé. Zaběhat si na okruhu třeba právě zmiňovaného „Emiláku“ je pro běžného obyvatele města stále jen těžko proveditelné. Oprava škol a školek je však v běhu a třeba Základní škola U Stadionu se tak dočkala nového zateplení většiny svých budov. Stejné úpravy provedlo město i na školce v místní části Topol.

[[img:chrn_fullwidth:11819:Ciferník na Staré radnici nikoho z politiků moc netrápil. A to mají kanceláře jen pár kroků od historické památky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Péče o památky, což je další z bodů programového prohlášení rady města, vykazuje též značné nedostatky. Probíhá sice oprava severní hradby a radnice dál poskytuje dotace místní katolické farnosti na opravu střechy kostela, avšak zkušený hospodář ví, že tato péče není jen o penězích. Navíc, část z peněz určených na rekonstrukci sochy Kalliopé v Městském parku museli úředníci „nalít“ do rekonstrukce tribuny letního stadionu. Pravidelné kontroly a opravy Morového sloupu politiky také příliš nepálí a oprava nefunkčních hodin na Staré radnici byla provedena až poté, co na jejich ostudný stav upozornily Chrudimské noviny. V centru města se objevil rovněž zrekonstruovaný dům omítnutý brizolitem a poškozená dlažba ve Filištínské ulici stále není očištěna. Také využívání Muzea barokních soch povážlivě kulhá a na veřejnost se pomalu dostávají informace, že po skončení pronájmu soch, jež jsou v něm umístěny, nemá radnice připravenou novou koncepci dalšího rozvoje. Skandální odvolání bývalé ředitelky Regionálního muzea Martiny Vítkové také nesvědčí o přílišné snaze vrcholných politiků vymoci si na vedení kraje odborníky ve vedení této prestižní instituce. 

[[gal:11858]]

V oblasti dopravy se radnici podařilo dotáhnout do konce výstavbu první části obchvatu města, přestože třeba související uzavírky „pily krev“ šoférům celé léto. Slibovaná vlaková zastávka u obchodního domu Tesco je také stále v nedohlednu a rovněž rozšiřování parkovacích míst na všech místních sídlištích je spíše kosmetickými změnami, než skutečným koncepčním řešením palčivého problému místních obyvatel. Budování cyklostezky na Podhůru prozatím také stojí, a ta, jež vede do místní části Vestec, pro změnu postrádá napojení na pokračování stezky pro cyklisty ve městě. Koncepci cyklostezek však město pilně zpracovává. Už několik let. Slibované bezplatné jízdné pro seniory starší 70 let v městské hromadné dopravě se však koaliční ČSSD prosadit podařilo a začne platit od 1. ledna 2016.

[[gal:12174]]

Poslední oblastí, v níž politici nešetřili sliby, je problematika bezpečnosti. Městská policie pod vedením neuvolněného místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) se tak dočkala nových zbraní a vozidel. Postupně by se měl objevit i samostatný web, který bude o úspěších strážníků lépe informovat veřejnost. Obnova kamerového systému, jehož funkčnost byla v minulosti už několikrát terčem kritiky, je vinou nedostatku finančních prostředků odsunuta a důslednější postihování vandalismu se strážníkům daří jen tak tak. Většinu času je totiž zaměstnávají neukáznění řidiči, parkující všude tam, kde se jim zachce. Nic jiného jim totiž mnohdy nezbývá, protože parkování, jež by mělo být jednou z priorit vládnoucí koalice, stále nikdo z radních účinně neřeší.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011) podal starostovi města Petru Řezníčkovi (SNK-ED) písemný návrh, aby pravomoc při poskytování všech dotací přešla z rady města na zastupitelstvo a všechny tyto peněžní dary byly projednávány veřejně. Pilný tím sleduje větší transparentnost finančních toků na radnici a zamezení klientelismu ve prospěch vybraných skupin lidí a organizací, k němuž podle zastupitele v Chrudimi evidentně dochází. Doposud přitom zákon umožňuje radním rozhodovat o darech do 20 tisíc korun a o dotacích do výše 50 tisíc Kč bez souhlasu zastupitelstva.

"Je to moje odpověď na sdělení člena sportovní komise Zdeňka Kubaly (Piráti), který vyjádřil marnost nad fungováním tohoto poradního orgánu rady města. A jelikož je tento poradní orgán bez jakýchkoli pravomocí, bude pro město i jeho občany prospěšné, když se začne o svěřených financích rozhodovat za přítomnosti veřejnosti," říká zastupitel Pilný. Naráží tím především na nedávnou kauzu prioritních sportů, která dokonce otřásla základy současné radniční koalice, když zastupitel SNK-ED Jozef Lörincz poukázal na údajnou manipulaci s městskými penězi ve prospěch některých sportů ve městě. Informaci nepřímo potvrdil i šéf sportovní komise Tomáš Vondráček (ČSSD). "To je druhý důvod, proč návrh podávám," dodává František Pilný.

Znamená tedy podání tohoto návrhu, že opozice už upustila od snahy svolat mimořádné zastupitelstvo na téma prioritních sportů? "Pan starosta nás o tuto možnost minule připravil, když nás o ní informoval se zpožděním, takže už nebylo možné k tomuto kroku přistoupit. Nicméně otevřeme uvedené téma na příštím řádném zastupitelstvu, protože je zapotřebí některé věci rozkrýt. Jsem přesvědčen, že když se nám pro začátek podaří přenést pravomoc schvalování veškerých dotací z rady na zastupitelstvo a umožníme tím lidem více kontrolovat, na co jdou jejich peníze, změní se spousta věcí k lepšímu. Pak už se nebude moci například stát, že do prioritních sportů bude narychlo zařazen fotbal a hokej, přestože už předtím obdržely v průběhu roku oba sporty poměrně velké dotace, zatímco futsal ani korunu. V zastupitelstvu by mělo být na všechny tyto finanční toky vidět a podle toho by měly být veškeré žádosti o dotace i posuzovány. Mám za to, že by si všechny sporty a další občanské aktivity ve městě zasloužily spravedlivé financování," uzavírá městský zastupitel.

Chrudim - Programové prohlášení městské rady je plné slibů a často i jen obtížně realizovatelných snů. Občas se sice podaří některý z bodů splnit, obvykle jde ale pouze o již rozjetý projekt, který by se dokončil tak jako tak. Jak si tedy vládnoucí koalice vedla v oblastech týkajících se parkování, podnikání a třeba zdravotnictví?

Radní ve svém prohlášení tvrdí, že touží po podpoře malého a středního podnikání. Nejspíše se jim z mysli vytratila vzpomínka na známé „Kafe v Galerii“, které po určitý čas provozovala organizace, kterou zřizuje právě radnice. Nejen že šlo podle některých kritiků o vytváření nezdravé konkurence místním podnikatelům, ale dokonce byla celá akce výrazně ztrátová. Popularitě pak nové kavárně nepřidala ani informace o nákupu kávovaru za desítky tisíc z prostředků daňových poplatníků. Na veřejnost rovněž prosákly zkazky o odměně řediteli Chrudimské besedy Jiřímu Kadeřávkovi. Vedení města později muselo ustoupit tlaku veřejnosti a radniční opozice a neslavný projekt se ztrátou „odtroubit“.

[[img:chrn_fullwidth:7186:Kafe v galerii je už jen hořkou vzpomínkou na neúspěšný podnikatelský pokus vedení města.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Činnost Místní akční skupiny, jíž se i nadále rozhodly politické špičky podporovat, je pro veřejnost jednou velkou neznámou. Podobně tajemná je i příprava projektů „ITI“, jejichž prostřednictvím by měly do aglomerace Pardubicko - Královehradecko přitéci miliardy korun. Zatímco sousední Pardubice pilně připravují „tvrdé“ projekty, Chrudim se prozatím nezmohla ani na dotažení projektu rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí a alespoň nástinu řešení parkovacích domů ve městě. Rovněž rozvíjení spolupráce s podnikatelskými subjekty je minimálně problematické, protože jednoho z nejvlivnějších místních podnikatelů a zároveň i městských zastupitelů Jozefa Lörincze (SNK-ED) stačil naštvat sám jeho stranický kolega, starosta města Petr Řezníček natolik, že podnikatel přešel spíše k Řezníčkovým názorovým oponentům.

[[img:chrn_fullwidth:11859:Prapodivná podpora prioritních sportů nadzvedla podnikatele Josefa Loerincze natolik, že přešel spíše do opozice.  Reprofoto: Chrudmské noviny]]

V oblasti zdravotnictví a sociálních služeb stačila radnice jen nečinně přihlížet obvinění a následnému nepravomocnému odsouzení podnikatele Milana Jirušky, jenž se pokoušel v areálu bývalého pivovaru vybudovat dům pro seniory. Státní zástupce dával Jiruškovi za vinu, že zneužil peníze z evropských dotací. Pikantní na celé věci je, že ve vrcholných orgánech Jiruškova projektu zasedaly dvě členky městského zastupitelstva, které shodou okolností kandidovaly rovněž za Evropské demokraty, tedy stranu současného starosty. V současné době už obě dámy politicky činné nejsou, jedna z nich ale, konkrétně Ivana Bohatá, několik let vedla „za ručičku“ současnou šéfku Centra sociálních služeb a pomoci Hanu Pilnou. Pilná ve vedení této městské organizace nahradila Jana Slezáka, jenž se městu znelíbil. Podle zlých jazyků proto, že nechtěl „jít na ruku“ radničním vládcům. Slezák byl na místo vybrán po dlouholeté ředitelce Bohaté. Poučeni z předchozích nezdarů se politici z radniční koalice rozhodli podpořit projekt vybudování Senior rezidence místního podnikatele Milana Kušty pouhým poklepáním základního kamene.

[[img:chrn_fullwidth:11958:Senior rezidence vznikla v bývalé LDN Na Kopečku v budově, kterou chtělo vedení Pardubického kraje zbourat.  Foto: Chrudimské noviny]]

V oblasti sociální a zdravotní si tak obyvatelé města mohou nechat zdát též o veřejném využívání obou stadionů místního MFK, což rovněž kritizuje část radniční opozice. Dál však běží projekt Zdravého města, který má pro změnu být teplým místečkem pro Řezníčkovu stranickou kolegyni Šárku Trunečkovou. V další části rozboru programového prohlášení rady města přijde na řadu oblast školství, kultury, dopravy a bezpečnosti.

Chrudim - Místní organizace Strany svobodných občanů, která je v městském zastupitelstvu zastoupena dvěma zastupiteli, podala ve středu starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) písemný návrh na zrušení funkce čtvrtého místostarosty a odvolání Romana Málka (Koalice pro Chrudim) z této funkce. "Chrudim si vystačí s třemi místostarosty, nebráníme se ale jakékoliv diskusi o změně modelu fungování vedení města," říká zastupitel Svobodných Petr Lichtenberg.

Osobně si však myslí, že i počet tří místostarostů je na město, jako je Chrudim, zbytečný luxus."Post čtvrtého místostarosty byl vytvořen jen díky politickým dohodám a ústupkům, aby mohly být naplněny ambice Romana Málka," pokračuje Lichtenberg. K dotazu, zda nejde o mstu Svobodných za Málkovu loňskou zradu při povolebních vyjednáváních, kdy nečekaně přeběhl ke stranám radniční koalice, aniž o tom věděli jeho bývalí spojenci či dokonce lidé z jeho vlastního sdružení, za které Málek kandidoval, pak zastupitel říká: "Tohle je příliš vážné téma, než abychom ho mohli posuzovat v osobní rovině." Jak dodává, Málek je podle něj během tohoto volebního období hodně pasivní, což zastupitel dokládá tím, že Málek nebyl za celou dobu v zastupitelstvu předkladatelem žádného bodu jednání a veškerá zasedání takřka promlčel. "Už to není ten aktivní politik jako dříve. Teď je spokojený, že nic nedělá, a to se mu líbí. Proto je třeba jeho práci rozdělit mezi ostatní," navrhuje Lichtenberg.

Svobodní se chtějí svým návrhem zabývat i v zastupitelstvu a vyvolat hlasování o Málkovi a o zrušení funkce čtvrtého místostarosty. Podporu podle všeho najdou u zastupitelů ANO 2011 a také komunisté nejspíš Málkovi nezapomenou jeho protikomunistickou rétoriku, přestože za nimi posílal po volbách svého "emisara". Málek si však nemůže být jist ani stoprocentní podporou ČSSD, která už dala několikrát na srozuměnou, že nesouhlasí se způsobem, jakým Málek dosáhl spojenectví s radničními stranami. Roman Málek není dokonce po chuti ani některým zastupitelům z SNK-ED, kteří jej považují minimálně za podivína, odtrženého od reálného života. A tak jediný, kdo k Málkovi mlčí, je chrudimská ODS a paradoxně i dřívější Málkův největší rival, starosta Řezníček. Od nich především se dá před krajskými volbami očekávat podpora Málkovi a snaha zachovat současný model fungování vedení města. Je ale také dost možné s ohledem na dřívější signály z řad opozice, že se koalice na její návrhy s předstihem připravila a má už předjednanou podporu současného modelu vedení radnice, anebo sama iniciativně přijde s jiným, úspornějším modelem. "Chrudim si zcela jistě vystačí s personálně užším vedením města," je přesvědčen městský zastupitel Petr Lichtenberg.

Chrudim - Nejen parkování neukázněných řidičů, kteří odstavují svá auta na tom nejméně vhodném místě, trápí obyvatele Olbrachtovy ulice. Kolem zdejších kontejnerů na tříděný odpad se totiž začaly objevovat i jiné věci, než jen plasty a papír.

Černých skládek na území města bylo několik a do současné doby se podařilo většinu z nich zlikvidovat. Ať už se šlo o neustále vznikající skládku nedaleko Zlaté stezky vedoucí pod severní hradbou v těsném sousedství Klášterních zahrad, nebo nepořádek u známé „lavičky hříchu“ u kostela svaté Kateřiny. Na obě místa se však zaměřili městští strážníci a původci rozházených odpadků byli vykázáni.

[[img:chrn_fullwidth:12177:Dobrý skutek pro bezdomovce, nebo laxnost a tvorba černé skládky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Prostředí vychovává člověka a kde se jednou objeví nepořádek, kupí se na něj brzy další odpadky. V Olbrachtově ulici se tak vedle barevných kontejnerů nacházejí staré boty a oblečení v igelitových taškách, což je odpad, který do tříděného materiálu rozhodně nepatří. Ve městě jsou totiž pro tento účel instalovány bílé kontejnery na obnošené šatstvo a rovněž místní pobočka Červeného kříže sbírá obnošené oděvy pro své klienty.

Chrudim - Jak tomu bylo v minulosti už několikrát, je přicházející zima vyhrazena řešení areálu bývalého letního kina v lokalitě za budovou Muzea v Lázeňské ulici. Veřejná diskuse na toto téma má přitom už několik měsíců i veřejný výstup a jde o čtení podobné všem minulým výstupům.

Radnice se po letech bojů rozhodla ustoupit ze svých požadavků a v případě řešení „Co dál s letním kinem“ připustila restart celého projektu. V minulosti se tu například diskutovalo o vybudování parkoviště, multifunkčního prostoru nebo parku v místech, kde momentálně korozi podléhá obrovité betonové promítací plátno a socialismus pamatující sedačky pro diváky. Mezi kategorické odpůrce budování parkoviště patří jak Chrudimští patrioti - sdružení okolo architekta Josefa Kopečného, tak i spřízněný spolek pro Chrudim malebnou. Tito lidé zase vzývají pletenou čepičku městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011) a snaží se udržet bývalé letní kino při životě prostřednictvím promítání filmů, pořádáním bleších trhů a dalších kulturních akcí. Obě množiny příznivců letního kina se však v mnoha případech protínají.

Veřejná diskuse o budoucnosti přírodního amfiteátru proběhla v letošním roce. Koncem května se více než stovka zájemců sešla v jeho areálu a živě diskutovala o využití zelené plochy u jednoho z ramen řeky Chrudimky. Architekt Petr Klápště pak na základě závěrů z požadavků veřejnosti vytvořil výstup zveřejněný na webových stránkách města. Tento výstup si potom vzala za podklady i pracovní skupina a sestavila z něj podklady pro zadání nového projektu. Pracovní skupinu zastupovali na jedné straně příznivci spolku MaChr ve složení Richard Herbst (ANO 2011), Stanislav Novotný, Jan Axmann a městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), a na straně druhé zástupci města - architekt města Marek Janatka a vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje Petr Kopecký. Nezávislým koordinátorem byl při pracovních schůzkách opět Petr Klápště.

Pracovní skupina ve vzájemné shodě vypracovala materiál, z něhož by teď měl vycházet starý známý, architekt Václav Škarda. Ten nyní vypracuje dvě varianty budoucího řešení areálu bývalého letního kina.

Příloha: 

ns_lk_chrudim_participace_vyhodnoceni_analyticke_casti_2015-08-23.pdf

s20c-415113008320.pdf

Tyršovo náměstí, chrudimská sídliště, centrum města a teď i okolí Vaňkovy vily. Všude tam se nedá normálně zaparkovat a pokud se někdo naštve a vytočí linku 156, musejí sem strážníci. Mají totiž ze zákona povinnost prověřit každé oznámení nebo stížnost a vyvodit z nich nějaký závěr či smysluplné řešení. Jenže ta nejsou mnohdy k dispozici, protože boj s větrnými mlýny nelze vyhrát. Chrudim má i s místními částmi něco přes 24 tisíc obyvatel. Před pětadvaceti lety přitom ve městě připadalo necelé jedno auto na jednu rodinu a nyní tu domácnosti vlastní běžně dvě až tři auta. Patří to k běžném standardu současného života, avšak Chrudim není na něco takového vůbec připravena.

Tento trend vedení města nedokázalo totiž včas podchytit, přestože trvá minimálně už od počátku tohoto tisíciletí. Nevyužilo přitom veškerá vytipovaná místa k parkování, anebo o nich zdlouhavě vyjednává, ba co hůř, současnými rekonstrukcemi ulic je dokonce ubírá, takže to ve městě občas vypadá jak v papiňáku, který co chvíli hrozí výbuchem emocí. Lidé jsou zkrátka naštvaní. Soused udává souseda a ten potom nadává na strážníky, když musí sáhnout do šrajtofle a zaplatit pokutu. Jenže tohle je všechno špatně. Postižený soused nemůže za to, že nemá večer po práci kde zaparkovat, stejně tak za to nemohou návštěvníci centra města nebo sportovních akcí na Tyršově náměstí, pro jejichž auta tu není dostatečný počet parkovacích stání. A už vůbec za to nemohou strážníci, kteří mají naštěstí tolik rozumu, že takové přestupky tolerují a jezdí k nim jen na oznámení.

Recept je jednoduchý. Nekritizujme spoluobčany ani strážníky, nýbrž vlastní pohodlnost, že si něco takového necháme od města líbit. Už teď bijí hodiny doslova za minutu dvanáct a pokud bude tato agónie pokračovat, potom bouchne onen papiňák naplno. Jenže po hlavě dostaneme nakonec my a nikoliv ti, které jsme poslali za naše peníze na radnici problémy, jako s parkováním, řešit.

Chrudim - Po roce, který utekl od komunálních voleb a nekončícího jednání o podobě budoucí vládnoucí koalice, je na místě provést bilanci a zhodnotit, co vše se vedení města povedlo. Přes jisté „porodní bolesti“ nakonec městská rada vytvořila i programové prohlášení. Jak se tedy daří politikům plnit své sliby?

Hned na úvod programového prohlášení slibují členové rady větší transparentnost v rozhodování a otevřenější komunikaci s občany. Na tomto místě je třeba zmínit, že oba návrhy, z nichž plyne právě větší průhlednost rozhodnutí vedení města, mají „na svědomí“ nikoliv koaliční partněři, ale právě opozice zastoupená jednak Stranou svobodných občanů a dále třeba Českou pirátskou stranou. Byli to právě Svobodní, kdo dotlačil radnici ke zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva a dále chtějí prosadit i „rozklikávací rozpočet“. Piráti pro změnu přinášejí pravidelné on line přenosy z jednání městského zastupitelstva. Tuto možnost však zastupitelé nejprve zavrhli a teprve po upozornění Pirátů, že tím byl porušen zákon, došlo k opětovnému povolení. Otevřenost města i nadále skřípe například v tajnostech okolo výplat některých úředníků, přestože jde v i v jejich případě o osoby placené z veřejných zdrojů, tedy odvodů z daní všech obyvatel České republiky. Z dalších slibů také marně čeká na uvedení v život nový web města, který rada též slibovala. Prozatím se pouze množí další a další internetové adresy, v nichž se uživatel pomalu ztrácí.

[[img:chrn_fullwidth:12176:Petr Lichetnberg a Josef Káles motivovali radnici k větší transparentnosti.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V rozvoji města a životního prostředí politici slibovali schválení strategického plánu rozvoje města a regulačního plánu městské památkové zóny. Snaha zřídit nový separační dvůr a zaměřit se na likvidaci bioodpadů postupně začíná nabývat jasné kontury. Zde tedy politické špičky nezaspaly. Naprosté selhání však vybujelo na povrch v případě podpory takzvaných brownfieldů. Jedním z nich měl být i areál Evony u vlakového nádraží, kde však místo budování bytů a prodejen dochází k demolici historicky cenných budov. Vyjednat s majitelem lepší využití staré továrny se tedy radnici nepodařilo. Rovněž zakopání horkovdu v ulici Na Ostrově a podél sídliště U Stadionu či revitalizace náhonu v Parku Střelnice je prozatím hudbou budoucnosti. Smuteční síň, jejíž rekonstrukci město slibovalo, také na svou rekonstrukci ještě čeká.

[[gal:11655]]

Hospodaření města, které je další oblastí slibů a plánů současné vládnoucí koalice, dostalo v letošním roce povážlivě na frak, když státní kasa zaznamenala výrazný propad ve výběru daní, což se promítlo i do rozpočtu Chrudimě. Radnice tak byla nucena výrazně „přiškrtit“ některé plánované projekty a tajně se modlit, aby příští rok byl pro ministra financí Andreje Babiše (ANO 2011) úspěšnější. V oblasti bydlení se však podařilo dotáhnout do konce projekt Integrovaného plánu rozvoje města v lokalitě chrudimského Bronxu.

[[img:chrn_fullwidth:12106:IPRM je u konce. Výsledek však budí rozpaky.  Foto: Chrudimské noviny]]

V dalších materiálech se Chrudimské noviny podívají na plnění slibů v oblasti školství, dopravy a kultury. Za zmínku však stojí, že jedním z mála plusových bodů je zde restart využití areálu bývalého letního kina za Muzeem.