Chrudim – Přesně před týdnem uvedla Galerie Art Chrudim za účasti autorky její novou výstavu se symbolickým mnohoznačným názvem Limbo. Malířka Bára Myslikovjanová připouští všechny významy.  Během osmi let od chvíle, kdy úspěšně absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, může jako jedna z mála říct, že se svým uměním dokáže úspěšně uživit. Stala se známou a vyhledávanou malířkou a po jejím díle je sháňka i mezi zahraničními sběrateli. Co o svých obrazech prozradila umělkyně sama?

Limbo, jak se výstava symbolicky jmenuje, může být nejen předpeklí, ale je to i známá taneční hra, ve které se snižuje tyč, pod kterou se musí protancovat, dokud nespadne. Limbo je i kritiky oceňovaná videohra z roku 2010, kde se v temném lese pohybuje malý chlapec a snaží se rozluštit nejrůznější hádanky, aby našel  svoji ztracenou sestru. Limbo je stav nejistoty, co bude dál, jako by se zastavil čas.

Barbora Myslikovjanová na otázku galeristy, proč se před začátkem příchodu lidí na vernisáž neusmívá, odpověděla, že si šetří úsměvy pro návštěvníky. Nevadilo by jí prý ale vůbec, kdyby žádní nepřišli. A na otázky, jak se staví k výběru fotografií, odpověděla: „Ano, tam vypadám vcelku míromilovně, tak tu můžete použít,“ komentovala s humorem sobě vlastním a zároveň dodala: „Co nadělám? Jsem, jaká jsem, to neovlivním, vyber sama, jako by ses dívala na sebe.“ A to je i klíč ke vnímání jejích obrazů. Je to stejné jako u poezie.

[[img:chrn_fullwidth:25712:Barbora Myslikovjanová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bára maluje odjakživa, jak říká, ale svoje umělecká studia začala na střední uměleckoprůmyslové škole ve Valašském Meziříčí. „První rok jsem byla na výtvarném zpracování skla, kde byla i malba, ale další rok otevřeli užitou malbu, takže jsem přestoupila a absolvovala kvůli tomu dvakrát prvák,“ zavzpomínala. Nenechala se ničím odradit a šla si už tehdy za svým cílem stát se malířkou. Leszek Wojaczek jí v tomto ohledu prý hodně pomohl a tato škola jí  dala daleko nejvíc. „Zpětně lituji, že jsem se trochu více neponořila do tajů sklářského řemesla,“ uvedla. Později na AVU u Michaela Rittsteina, kde začínala také malbou, už to bylo jinak: „To ve mně paradoxně už nic moc nezanechalo,“ uvedla.

[[img:chrn_fullwidth:25714:Výloha s obrazem z výstavy Báry Myslikovjanové.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak vzpomíná na první setkání se svéraznou malířkou, která se nebojí přiznat, že je solitér, galerista Luboš Jelínek? „Když jsem Báru poznal, chválil jsem její kresbu, ale snažil jsem se ji přesvědčit, aby se více zaměřila na malbu,“ prozradil svoje známé postupy. „Jenomže Bára mě okamžitě poslala někam,“ vylíčil s úctou a obdivem a s přátelským tónem směrem k malířce, aby dal najevo, jak vypadá i jejich další spolupráce, protože Bára si opravdu vždy stojí za svým a dobře ví proč.

„Jejím poznávacím znakem jsou kresby malých formátů na papíru,“ dodal galerista Luboš Jelínek. „Dalším poznávacím znakem je, že jsou papíry vždy z druhé strany silně podmalovány několika vrstvami akrylových barev, což bylo pro mě velmi zajímavé a osobité zjištění,“ dodal. Malířka se ke svým kresbám okrajově také vyjádřila, i když o smyslu svých obrazů obyčejně záměrně mlčí. „Kresba na papír je pro mě symbolická, nejintimnější záležitost, něco jako deníček,“ uvedla a zároveň dodala: „Zatím nemám potřebu dělat velká obří plátna, ale až ji budu mít, tak je namaluju,“ nenechala se zaškatulkovat.

[[img:chrn_fullwidth:25717:Foto: Chrudimské noviny]]

Zajímáš se, jak Tvoje obrazy působí na lidi?

„Ano, zajímám se o to. Někteří mi dávají zpětnou vazbu ihned po vernisážích, nebo mi od nich chodí dopisy, jak jim moje obrazy pomohly. Většinou v tom zrcadlí sami sebe a já se tak dozvím jejich příběhy a traumata a jim se tím uleví. Mám z toho dobrý pocit. Moje umění má mít i terapeutické poslání, pro mě i pro lidi, a často tomu tak je."

Jak ses na dnešek těšila?

„Na svoje vernisáže výstav se nikdy netěším, považuji to za nutné zlo, kdybych měla ty prostředky a peníze, že bych věděla, že dožiju do nevím jakého věku, protože moc dlouho tady nechci být, tak bych se odstěhovala někde za město a tam bych si malovala a nepotřebovala bych mít výstavy, instagram, nic. Ale – kdo ví, třeba by mě to po roce přestalo bavit a chyběla by mi ta zpětná vazba, těžko říct.“

Co bys řekla o Galerií Art Chrudim?

„Galerie Art Chrudim je férová, vstřícná a přátelská. Cením si galerií, které si zachovávají lidských přístup, váží si umělců a je vidět, že svoji práci dělají s láskou a ne jenom pro byznys.“

Kromě malování i píšeš poezii a v Galerii Art si můžou zájemci zakoupit také tvoji unikátní sběratelskou sbírku básní s  kresbami Deset slov, o čem je?

„Ke každému slovu se váže jedna báseň a jedna kresba. Reprodukce jsou možné ke zhlédnutí i na mém webu. Tématy, která symbolizuje oněch deset slov, se zabývám celkově i ve své tvorbě. Součástí je i záložka, kterou jsem vlastnoručně poskládala. Kromě běžných výtisků vyšlo i speciálních deset, kde je navíc jeden originál.“

Jak se žije v dnešní době v ČR umělcům?

„Je to různé a nebudu jmenovat, ale existují galerie, kde se obecně k malířům a jejich obrazům nechovají s úctou, ale přímo, jak to říct, sprostě. Někde nedostanete honorář ani za vernisáž, což je podle mě velmi smutné. Není to u nás jako v Německu, kde umělci sice třeba podepíší smlouvu s galerií, ale ta jim následně během měsíců výstavy posílá stálý plat. Nic z toho u nás neexistuje.“

A jak se s tím vyrovnáváš Ty?

„Mám hlavně svoje sběratele, kteří se ke mně naučili chodit. Plus spolupracuji s pár galeriemi, ale jen s těmi, které jsou férové. Platím daně jako OSVČ a uživím se, přitom život v Praze není úplně levný.“

[[img:chrn_fullwidth:25711:Foto: Chrudimské noviny]]

Chceš se vyjádřit ke kauze okolo stále aktuálního dění na AVU? Co bys k tomu řekla?

„Už jsem osm let ze školy, takže tam mám spíše už známé než přátele, ale většinou jsou to lidé, kteří se tam cítí být trošku na okraji a moc rovněž nesouzní s tím, jak to tam v poslední době fungovalo, a ani mně se to nelíbilo. Možná jsem moc staromódní, ale připadá mi, aby se  člověk nakonec za pár let ještě nestyděl, že tam vůbec studoval. Tak to vnímám já. Přijde mi to už moc za hranou, třeba spolky, které tam vznikají, mi připomínají tak trošku novodobý komunismus. Přitom paradoxně chtějí svobodu."

Mohla bys pro čtenáře Chrudimských novin udělat výjimku a vybrat si a okomentovat jeden ze svých obrazů na této výstavě?

„Tak třeba můj autoportrét, i když je na pozadí v podstatě krev, tak nedošlo k žádné vraždě nebo úrazu, obrazně to je moje bolestnost, uvnitř mé hlavy, co prosakuje ven. Záměrem nebylo ukázat nějakou brutalitu. Všechny postavy z mých obrazů na této výstavě jsou jakoby zaseknuté v nějakém druhu limbu. Něco řeší a nemůžou se posunout dál, nejsou tady, ani někde jinde na věčnosti. Názvy u obrazů si dávám vždy sama, stejně jako si určuji, jak se bude jmenovat výstava. Tuto jsem pojmenovala po konkrétním obraze, Limbo."

[[img:chrn_fullwidth:25691:Barbora Myslikovjanová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Peníze z chrudimského Re-Use centra se využijí na další rozšíření služeb pro zlepšení životních podmínek psů z chrudimského útulku. U zahrádkářské kolonie mezi letištěm a smuteční síni je totiž v plánu vybudovat psí park.

[[img:chrn_fullwidth:25684:]]

Po zlepšení podmínek pro kočky, kterým letos přibyly vytápěné venkovní kotce, vybudují i oplocený areál pro psy u letiště, kde se budou smět psi proběhnout na volno od 8 až do 12 hodin. Po zbytek času až do 21. hodiny bude areál přístupný i veřejnosti. Součástí psího parku o rozloze téměř dvou tisíc metrů čtverečních (přesně 1944) bude deset různých překážek, altánek k posezení i pítko a samozřejmě odpadkové koše.

Dříve tu na travnaté ploše bylo v územním plánu vyznačené ochranné pásmo, kde nesmí nic stát, časy a potřeby obyvatel města se ale mění a konečně vznikne oplocený areál pro psy, kde se budou prohánět na volno a v bezpečí za plotem. Novinku má město v plánu realizovat z částky 300 tisíc korun z chrudimského Re-Use centra, odkud jdou peníze na podporu útulku běžně.

[[img:chrn_fullwidth:25546:Psí útulek můžete letos podpořit i nákupem u stánku na adventních trzích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Technické služby Chrudim budou areál provozovat a odemykání branek bude mít na starosti Městská policie Chrudim. Jak uvedl ředitel Technických služeb a Sociálního podniku Chrudim Martin Netolický, přesný termín realizace se zatím neví. „Momentálně je celá věc v řešení Sociálního podniku města Chrudim,“ uvedla vedoucí chrudimského útulku Anežka Formanová. „Zatím s vedením města stále jednáme, ale můžu potvrdit, že realizace je v plánu příští rok,“ uvedl ředitel Martin Netolický.

Chrudim – V dubnu začal v Markovicích fungovat radar. Kolik se do konce listopadu stačilo vybrat za pokuty peněz, sdělil vedoucí odboru dopravy Martin Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:25677:Radar začal měřit v dubnu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedni si od radaru slibují větší bezpečí na silnici, což se zatím moc nepotvrdilo, druzí v něm vidí jen jednoduchý způsob radnice, jak ždímat z cizích řidičů peníze do městské kasy a případné turisty bezpečně odradit od příští návštěvy. Kolik tedy ve skutečnosti za dobu svého dosavadního fungování radar vybral peněz? Celková částka, která se vybrala za přestupky naměřené radarem v Markovicích za posledních osm měsíců, činí 1 032 307 Kč, z toho se na zabezpečení chodu dopravy zatím vyčlenilo přesně 257 003 Kč.

Počet překročení rychlosti oznámených na oddělení přestupků v dopravě pro podezření ze spáchání přestupku neznámého pachatele bylo 2062, ale úřad 1424 z nich odložil. V přestupkovém řízení se zatím řešilo 48 pokut, se kterými řidiči nesouhlasili.

[[img:chrn_fullwidth:25675:Do konce listopadu se vybralo na pokutách za překročení rychlosti přes milion korun. Na provoz radaru je do konce roku vyčleněno z rozpočtu 800 tisíc a příští rok se očekává částka půl milionu. Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Město už má konečně zeleň zase pod kontrolou a může se věnovat její správě a údržbě naplno a systematicky. Za inventarizaci současného stavu a zaznamenání do přehledné mapové aplikace se všemi potřebnými údaji zaplatilo okolo jednoho milionu korun. Přístup do databáze mají nejen úředníci, ale i veřejnost.

V minulosti nemělo město kvůli chybějící „pasportizaci“ zeleně úplně přehled o tom, co kde roste a kde je potřeba rychle zasáhnout, aby  zůstal strom v kondici. Díky novince za milion by se to mělo změnit, pokud budou úředníci stromy pravidelně sledovat a údaje o nich pečlivě zaznamenávat a doplňovat.

[[img:chrn_fullwidth:25642:Na území města roste 9 438 stromů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mapová aplikace obsahuje aktuální data o současném stavu a počtu všech zelených ploch ve městě i v přilehlých městských částech a kromě toho mnohdy už i historické fotky. Zjistilo se, že na území města roste v současnosti 9 438 kusů stromů.

Například na Školním náměstí podle aplikace roste aktuálně 18 stromů, v Klášterních zahradách 71, v Michalském parku 57 stromů a v Městském parku 636. Oproti tomu v Markovicích je to jen 137 stromů, ve Vestci 27, ale v Medlešicích 523. V Topoli 114, ve Vlčnově 29 a na Podhůře 131.

[[img:chrn_fullwidth:25641: Zdroj: checktrees.com]]Vše je ověřitelné na portále Stromy pod kontrolou. 

Chrudim – Odpadové hospodářství města Chrudim je opakovaně dlouhodobě ve ztrátě. Jednou z příčin vidí město v překračování zákonných limitů pro skládkování směsného a objemného odpadu. Rozhodlo se proto lidem poskytnou nádoby na třídění zdarma a na oplátku tím získat pomocí čipů kompletní přehled o tom, jak kdo s odpadem zachází, a vyvodit z toho patřičné důsledky.

[[img:chrn_fullwidth:25639:Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé žijící v Chrudimi v rodinných domcích už nemusí chodit s papírem ani plastem daleko. V listopadu probíhala distribuce nádob na separovaný odpad do každé domácnosti a svoz začnou Technické služby Chrudim provádět už 10. prosince. Kdo si ještě nádoby nevyzvedl, může tak učinit ve sběrném dvoře.

Město získalo na popelnice na plast a papír dotaci z Operačního fondu Životního prostředí, a protože byly díky tomu zdarma, byl zájem občanů o nádoby velký. Jenom do 21. listopadu se jich podařilo vydat celkem 3133 z celkového počtu šesti tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:25638:Foto: Chrudimské noviny]]

Ale jak se říká, ve skutečnosti není nikdy nic zadarmo. Všechny nádoby na odpad, i ty nové, mají totiž v sobě zabudovaný čip, díky kterému město získá kompletní přehled o každé domácnosti, jak třídí odpad a kolik toho vyhazuje.

Jaký další krok bude následovat, si není těžké domyslet. Město to obchází slovy:  Získáme přehled o množství vytříděného odpadu a lépe nastavíme odpadové hospodářství našeho města. Minulý rok totiž město za každého občana doplácelo za odpad 592 korun, což je celkem bezmála 14 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:25637:Foto: Chrudimské noviny]]

ČR/Pardubický kraj – Kraje možná nedostanou příští rok od státu ani korunu na opravy silnic II. a III. třídy. Co to reálně znamená pro Pardubický kraj, který patří už dvacet let mezi šest znevýhodněných krajů kvůli nespravedlivému systému rozpočtového určení daní? Bude mít kraj příští rok odkud chybějící peníze brát? Odpověděl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Ladislav Valtr (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:25636:Náměstek zodpovědný za dopravu Ladislav Valtr.  Zdroj: Ladislav Valtr]]

Krajům by v příštím roce mohly chybět peníze na opravy silnic ze Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu kolem 4 miliard korun. Nově by se měly získávat na základě novelizovaného navyšovaného rozpočtového určení daní (RUD), které ale zůstává i nadále pro Pardubický kraj nevýhodné. Nový náměstek hejtmana Ladislav Valtr (ODS), zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost, objasnil, že jednání o tom, jak vše dopadne, ještě stále probíhají, takže nic není definitivní.

„Osobně očekávám, že do krajů peníze na opravy nakonec opět půjdou, byť třeba s mírným časovým skluzem. Bylo tomu tak i v některých předchozích letech,“ uvedl a obavy o opravy silnic v Pardubickém kraji v příštím roce rozmetal: „Jsme na situaci připraveni a projekty pro příští stavební sezonu máme nachystané. S opravami a rekonstrukcemi Pardubický kraj samozřejmě počítá i ve svém rozpočtu,“ dodal. Pardubický kraj letos investoval do rekonstrukcí a modernizace komunikací rekordní částku, téměř 3 miliardy korun.

Chrudim – Od letošního roku funguje v Markovicích už sedmý měsíc radar, ale bezpečnost chodců se tím vůbec nezvýšila. Chrudimský odbor dopravy považuje stávající úpravy pro přecházení přes silnici bez přechodu u prodejny v blízkosti obou autobusových zastávek překvapivě za dostačující. Za měsíc to přitom bude půl roku od červnové autonehody, při které právě u této autobusové zastávky za prodejnou v Markovicích srazilo auto přebíhajícího školáka (14). A na konci srpna se na zastávce, která funguje téměř bez přestání jako parkoviště na nejnutnější dobu, než osoba z auta přeběhne na druhou stranu silnice, srazil autobus s náklaďákem. Kam se poděla starost o bezpečnost chodců v Markovicích?

Jak můžete vidět na přiložených videích, zastávka ve směru na Chrudim je v pravidelných intervalech obsazena zaparkovaným autem, které buď někoho vyzvedává, nebo přiváží cestující k nastoupení na protilehlou zastávku. Přesně 24. června na této zastávce u prodejny v Markovicích projíždějící auto srazilo školáka (14), kterého musela ošetřit rychlá záchranná služba! Ještě předtím stihl 31. května náhodou zaslat občan podnět na chrudimský odbor dopravy, zda by nebylo vhodné zvýšit jakýmkoliv způsobem bezpečnost chodců při přecházení této silnice, i vzhledem k hojnému počtu dětí vracejících se tudy ze školy.

Na konci srpna už se tu ovšem opět udála nehoda, když bulharský řidič autobusu (65) narazil do odstavené zaparkované tatry s řidičem (43) a jeho dvěma spolucestujícími muži (25 a 32). Všichni vyvázli bez zranění, ale nehoda způsobila škodu 15 tisíc.

[[img:chrn_fullwidth:25538:Důležitá úprava, která by zvýšila bezpečnost, v Markovicích stále chybí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Z odboru dopravy přišla na podnět občana překvapivá odpověď

„Především děti mají strach vcházet do vozovky, jelikož řidiči je v tomto místě ignorují. Ulice Čáslavská je především v odpoledních hodinách, kdy se vracejí děti ze škol, značně frekventovaná,“ uvedl občan, což můžeme z našeho pozorování přímo na místě jenom potvrdit. Z odboru dopravy ale přišla 3. července zcela jiná než očekávaná reakce. Žádné vysvětlení či doporučení, jak si může občan v této věci poradit sám a jak požádat o nový přechod nebo jinou bezpečnostní úpravu. Přišlo pouze konstatování, že se na silnici netvoří takové kolony, aby to neumožňovalo přejít z jedné strany silnice na druhou, i bez přechodu, a že současnou úpravu považují na chrudimském odboru dopravy za dostatečnou.

Bezpečnost chodců by se měla opravdu včas vyřešit vhodnou úpravou

Občanům naštěstí nic nebrání, aby podali sami, pokud si myslí, že je tady bezpečnostní úprava zapotřebí, oficiální žádost o změnu na příslušný správní úřad, kterým je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje. A jestli je opravdu současná úprava pro bezpečnost chodců dostatečná už posoudí přímo na dopravním inspektorátu Policie ČR. Oficiální přechody jsou sice na Čáslavské označené dobře, v celém úseku měření radaru v Markovicích mezi autobusovými zastávkami ale často houfně přebíhají lidé, aniž by tu byl přechod, a chybí jakákoliv značka, je tu totiž vybudované jen místo pro přecházení. Podle dostupných informací by v místě Policie ČR přechod nedoporučila, existují ale i jiné možnosti, které by zvýšily bezpečnost! Zvláštní upozornění alespoň na děti vracející se domů ze školy nebo ještě lépe červená úprava asfaltu, jakou mají u autobusových zastávek například v Zaječicích. Ta by se tu opravdu i z psychologického hlediska jako prevence hodila, i ostatní chodci a řidiči by si včas uvědomili, že je to místo, kde už se něco stalo, a dali si větší pozor.

Chrudim – Tmavá fortna neboli Myší díra nabízí turistům stejně jako třeba oblíbené schodiště Bono Publico v Hradci Králové nezapomenutelný zážitek. S tím rozdílem, že v Chrudimi jako kdyby si vzali příklad v údržbě na Potěmkinově vesnici, což není pro město nejlepší vizitka. Jenže je to poměrně složitější, než se na první pohled zdá. Jak navíc uvedla investiční technička Adéla Marková, problémy s posprejovanými zdmi se začínají po celém městě rozmáhat.

[[img:chrn_fullwidth:25533:Město bojuje se sprejery, jak se jen dá. Chtělo by to ale zaměřit se na prevenci, říká Adéla Marková. Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco v Hradci Králové se dostanete na Velké náměstí po krytém empírové schodišti čistě bílou udržovanou chodbou za doprovodu libozvučné hudby, v Chrudimi se na Resselovo náměstí můžete projít Tmavou fortnou, přezdívanou Myší díra, která opravdu dostává svého názvu.

Málokdo si možná uvědomuje, že je Myší díra součástí kulturní památky – chráněného gotického měšťanského domu ze 2. poloviny 14. století, který je dnes v soukromých rukou. Údržbu fortny má jako vlastník ovšem na starosti město. Místní už jsou otrlí, ale jako turista si tady chvílemi možná budete připadat jako v domě hrůzy. Na komplexnějším řešení už je prý zpracovaná i projektová dokumentace, jak uvedla Adéla Marková. Záležet bude však i na domluvě s vlastníky objektu, kterých je fortna součástí.

[[img:chrn_fullwidth:25521:V centru je oblíbeným místem sprejerů opakovaně Myší díra. Foto: Chrudimské noviny]]

„Město Chrudim vlastní pouze průchod Myší dírou a problematika je poměrně složitá a rozsáhlá. Dochází k problému s osvětlením i se zdivem kvůli vysoké vlhkosti. Probíhalo období pozorování, jak se bude vlhkost vyvíjet, v některých místech opadává omítka, ale už jsme kvůli tomu měli jednání s vlastníky sousedních nemovistostí a také rozsáhlá výmalba celého průchodu se připravuje. Snažíme se, aby byl průchod bezpečný, ale z hlediska vlastnických práv máme omezené možnosti,“ uvedla Adéla Marková.

[[img:chrn_fullwidth:25526:V průchodu se musí vyřešit vzlínání vlhkosti do zdiva v součinnosti s okolními vlastníky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hned jak k tomu prý budou vhodné klimatické podmínky, nápisy nechají zamalovat. V Chrudimi je momentálně problém s nelegálním graffiti a nevzhlednými nápisy obecně. Jeden den například vyčistí podchod v Olbrachtově ulici a do týdne jsou tam malůvky prý znova. Vandalové nenechali bez poskvrnky ani tarasní zdi na Kopanici, kde se právě dokončilo restaurování sloupu se sochou svatého Jana Nepomuckého.

„Odstraňování nelegálního graffiti a nápisů na zdech ve městě se věnujeme pravidelně. Bohužel je to velký problém, který by se měl řešit účinnou prevencí. Opravdu je poslední dobou různých znaků po městě nespočet a jenom jejich odstraňování nepomáhá," dodala Adéla Marková.

Chrudim – Každý den je ve městě Chrudim o něco vánočnější atmosféra. V neděli ve 14 hodin začnou adventní trhy a v 17 hodin se rozsvítí už i vánoční strom. Na Resselově náměstí už se staví také velké pódium, které se stalo loni terčem kritiky dokonce i starosty Františka Pilného (ANO 2011) směrem ke Chrudimské besedě, protože zůstalo po většinu času nevyužité. Poprvé proto letos dostala možnost na pódiu vystoupit i široká veřejnost.

[[img:chrn_fullwidth:25515:Foto: Chrudimské noviny]]

Je třeba poznamenat, že zčásti bylo minulý rok pódium prázdné i kvůli zrušení oficiálního programu jako vyjádření smutku za oběti střelby na filozofické fakultě v Praze. Letos ale Chrudimská beseda chce udělat maximum pro změnu a poprvé pódium nabídla k vystoupení i široké veřejnosti. Jen bylo třeba se do 25. října zaregistrovat, takže žádná náhodná vzplanutí ani bezprostřední vystoupení nečekejte.

[[img:chrn_fullwidth:25514:Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli projevila o možnost využít podium veřejnost zájem, to se Chrudimská beseda rozhodla opět nesdílet, ale můžeme si tedy alespoň připomenout, jak kriticky komentoval loni prázdné pódium hlavně starosta František Pilný (ANO 2011). „Mně se to prázdné pódium na náměstí celý prosinec vůbec nelíbilo. Kdyby tam dali dataprojektor a promítali všechna videa z Chrudimi, bylo by to lepší než nic!“ lamentoval starosta a pokračoval: „Kdyby řekli ZUŠce, ... nebo proč pan ředitel nevyužil pódium pro svoji taneční školu?“ kroutil hlavou po minulých svátcích. „I kdyby přišli jen rodiče a příbuzní, začali by se stahovat další lidi a stánky budou mít hned větší tržbu,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:25518:Foto: Chrudimské noviny]]

A právě z toho si vzala Chrudimská beseda příklad, takže nejen vyzvala veřejnost, aby se zapojila do programu osobně, ale pokud se nepodaří podium vždy od pondělí do středy ani tak zaplnit, prázdné nezůstane: Během adventních trhů totiž bude probíhat promítání vtipných vánočních přání všech, kteří je v maximální délce jedné minuty zašlou do 15. prosince na email vanoce@chrudimskabeseda.cz.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) trvá na prodloužení nájmu výdusků a ještě lépe se přiklání přímo k jejich koupi. Ale proč? Má chrudimská radnice lidi za blbce? Vedení města Chrudim lidem neříká o výduscích soch v Klášterních zahradách opakovaně celou pravdu. 

Vedení chtělo vzbudit senzaci a hra na baroko pokračuje

Mělo by Muzeum barokních soch podporovat snobismus a blahořečit betonové výdusky podle polorozpadlých torz neznámých soch? Tyto výdusky by se skutečně vyjímaly daleko lépe třeba na starostově zahradě než v muzeu. Minimálně do té doby, dokud vedení nepřizná celou pravdu o jejich původu, protože muzeum má především vzdělávat a ne zamlčovat, že sochy nemají s Braunem ani s Chrudimí nic společného! Jenom jsou taky z barokního období a náhodou se ve správný čas octly v jedné profesionální restaurátorské dílně na Chrastecku, a to současnému vedení města Chrudim stačilo k tomu, aby se dostaly jejich výdusky až do Klášterních zahrad Muzea barokních soch. Posláním každého muzea ale není balamutit veřejnost polopravdami.  Vedení města Chrudim se ale vědomě či nevědomě vydalo právě tímto směrem a opakovaně uvádí laickou veřejnost i hlasující zastupitele v omyl. 

Výdusky vznikly zřejmě z torz barokních soch od Františka Adámka

„Ty sochy jsou trochu marné... V zámeckém parku v Lysé nad Labem jsou podobné sochy ze stejné doby, u kterých se uvažuje, jestli k nim Braun nedodal malé modely (tzv. modelletta). Ale netesal je, to dělal ‚místní‘ sochař František Adámek z Benátek nad Jizerou. A patrně dělal i tyto sochy z Bezna, je to nedaleko. Ale Braun s tím nemá nic společného,“ vysvětlil  Martin Pavlíček, skutečně jediný nezávislý odborník na barokní sochařství, autor mnoha knih a docent přednášející o barokním umění na vysokých školách.

[[img:chrn_fullwidth:25221:Jeden z výdusků soch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitelé už jsou ale na pozoru!

K zastupitelům, kteří už se v minulosti k výduskům vyjadřovali, patří také Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který měl strach, aby sochy neohrozily konání akcí v Klášterních zahradách. Jan Čechlovský (ODS) věc posuzoval z hlediska zásahu do autorského architektonického konceptu Klášterních zahrad. Petr Řezníček (SNK-ED) jako jediný upozorňoval na jejich cizorodost, a proto nevhodnost, jestliže se neshodují s konceptem Muzea barokních soch, které je s Klášterními zahradami úzce spjato. Richard Herbst (ANO 2011) jakožto místní bohém se vyjádřil jasně, do zahrad by raději než tyto výdusky umístil pro kontrast rovnou moderní sochy, a proto se zdrží hlasování.

Přirovnání starosty Františka Pilného o koupi jinak dnes nedostupných věcí z bazaru, jak utrousil na minulém jednání zastupitelstva, posledně nezafungovalo. Zastupitelé 16. září vedení města koupi výdusků zatrhli a materiál neodhlasovali. O týden později se ale znovu domluvila Rada města Chrudim na dalším prodloužení nájemní smlouvy výdusků, než půjde materiál do prosincového jednání zastupitelstva opět k hlasování o jejich odkoupení.

[[img:chrn_fullwidth:25220:Pozvánka na minulé jednání zastupitelstva.  Foto: Chrudimské noviny]]