Chrudim - Výhoda a vstřícný krok směrem k seniorům se městu začíná pořádně vracet. Místo vděčnosti, která by měla na hlavy politických špiček směřovat za to, že mohou lidé starší 70 let jezdit MHD zdarma, nešetří důchodci kritikou.

Co konkrétně se seniorům a seniorkám nelíbí? Především fakt, na nějž Chrudimské noviny již upozorňovaly – důchodci musí prokazovat svůj věk občanským průkazem. Cestující se však obávají jeho ztráty, případně faktu, že bez „občanky“ zkrátka na slevu nárok nemají.

Uvítali by proto nějakou formu průkazky, kterou by město jen pro ně vydalo. To má však celou řadu svízelných bodů. Slovo má šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Od začátku letošního roku je umožněno občanům ve věku 70 let a více jezdit městskou autobusovou dopravou v Chrudimi zdarma. Z našeho pohledu se jedná o nabídku takovému občanu, nejedná se o jeho povinnost. Pokud však bude cestující chtít uplatnit jízdu zdarma, musí prokázat svůj věk, a to formou občanského průkazu. Prověřovali jsme možnost vydávání průkazek - občan by musel uhradit náklady s tím spojené a musel by se dostavit do kanceláře dopravce kvůli jejímu vyhotovení. Pro připomenutí - ještě v minulém roce byl v městské autobusové dopravě Chrudim zaveden senior kupon za 450 korun na rok. Ze strany cestujících se vyskytovaly připomínky, že musí hradit poplatek a musí si někam dojít nechat průkazku vyrobit. Z tohoto důvodu se přistoupilo ke změně. Zavedením dokladu bychom rovněž neumožnili využití slevy dalším občanům, kteří nebudou mít vydaný doklad. To rovněž nebylo záměrem, proto v tuto chvíli neuvažujeme o vydávání průkazky,“ říká Martin Klimek. Senioři se tak musí smířit s tím, že občanský průkaz s sebou nosit musí a řidiči jej i nadále budou vyžadovat. Samozřejmě jen za předpokladu, že důchodce chce jet zdarma.  

Chrudim - Jak již Chrudimské noviny v minulosti informovaly, na hřbitově u svatého Kříže se připravovala instalace nových informačních desek. Ve středu prvního června došlo k jejich odhalení a návštěvníci tak konečně mají možnost zjistit, kde která významná osobnost leží.

Vznik desky iniciovala historická a letopisecká komise města, jíž byly inspirací obdobné desky na pražských Olšanských hřbitovech. Úvodního slova se ujal předseda komise a městský zastupitel Pavel Kobetič (ODS). Připomněl historii hřbitova a promluvil o několika osobnostech, které jsou zde pochovány. Jedním z nich je i.Karel Pippich, významný představitel regionálního kulturního, sportovního a politického života.

[[img:chrn_fullwidth:13313:Nové informační tabule na hřbitově u svatého Kříže.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na deskách poblíž kostela Povýšení sv. Kříže je možné nalézt kromě informací o zajímavých autorských uměleckých dílech (mimo jiné Wiesnerova hrobka od Františka Schmoranze mladšího) také informace o dalších chrudimských hřbitovech, včetně těch zaniklých.

[[gal:13312]]

„Většina návštěvníků hřbitova nemá představu, kolik osobností je tady pochováno – čestní občané města, starostové, poslanci, ministři, představitelé kulturního života,“ řekl starosta Petr Řezníček (SNK - ED) a dodal: „Určitě budeme usilovat o vznik podobné desky i na hřbitově U Václava“. Právě hřbitov u svatého Václava je poněkud ve stínu svého většího a slavnějšího „bratra“, což se podepisuje i na neutěšeném stavu náhrobků a zeleně na hřbitově.

Město Chrudim od roku 2007 pečuje o několik hrobů prostřednictvím technických služeb. Kromě již zmíněného doktora Pippicha jsou to hroby koncertní pěvkyně Marie Musilové, skladatele Aloise Hniličky, malíře Františka Müllera, starosty Františka Wagnera a dalších.

Chrudim - Jezdí řidiči ulicí Na Ostrově jako blázni, nebo mají místní pouze „velké oči“? Faktem je, že v této ulici se často překračuje nejen přikázaná třicítka, ale také padesátka. Mnozí přitom vůbec netuší, že ve směru k supermarketu Tesco platí právě zmiňovaná třicítka.

„Chodit a jezdit ulicí Na Ostrově a dále po ulici U Stadionu, je opravdu velké riziko.Bylo by dobré, přistoupit zde k omezení rychlosti. Také by se zde mohla častěji měřit rychlost. Jít s dětmi po chodníku ulicí Na Ostrově, je riziko, protože je ulice  úzká, chodník také a auta jezdí velmi rychle a navíc blízko chodníku,“ stěžuje si na dopravní situaci Vlaďka. Město zde přitom nechalo v minulosti vybudovat příčný práh, který měl umožnit chodcům snazší přecházení v místech, kde lávka přes Chrudimku ústí na zmiňovanou ulici Na Ostrově. Často tudy přecházejí především děti směřující do Základní školy U Stadionu. V okolí prahu je rychlost omezena na třicet kilometrů za hodinu. Třicítka by však místním vyhovovala až k areálu ČSAD a to především ve směru od křižovatky ulice Vrchlického a Na Ostrově.

[[gal:13306]]

Vedoucí Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek připomíná málo známý fakt, na němž vydělává především městská kasa. Od příčného prahu k domu číslo popisné 730 až 734 platí maximální povolená rychlost třicet kilometrů v hodině. Opačně tomu tak není. „Omezení rychlosti je nyní platné od snížené rychlosti 30 km/h pro příčný práh ve směru od prahu k podélnému bytovému domu číslo popisné 730-734. Je sice umístěno jednosměrně, ale právě na straně, kde to nejvíce je potřeba, to je na straně, kde se parkuje. Další případné omezení bude vyžadovat provedení stavebních opatření, neboť je zřejmé, že rychlost je potřeba regulovat i pomocí stavebních opatření. K tomu však již bude potřeba vypracovat projekt dopravního značení a stavebních opatření. Nyní výsledek nedokážu upřesnit,“ říká Klimek, jehož slova doplňuje vrchní strážník chrudimské městské policie Lukáš Dvořák: „Za městskou policii můžu uvést, že v této ulici letos proběhlo několik měření, při kterých bylo zjištěno více jak třicet přestupků v podobě překročení nejvyšší povolené rychlosti. Měření rychlosti jsou zde plánovaná i v následujících měsících,“ uvádí Dvořák. Strážníci přitom nejčastěji kontrolují rychlost radarem před místní pobočkou pošty. Právě ve směru, kde je třicítka.   

Chrudim - Usměvavý Ital prodávající sýry a další speciality nejprve v Široké ulici a nyní ve Filištínské, není obyvatelům města neznámý. I čtenáři Chrudimských novin měli šanci se s ním před lety krátce seznámit v rubrice „Tvář týdne“. Kdo je Gianfranco Zanoni a proč si za svůj domov vybral právě Chrudimsko?

Máte tady připravený starý štít z obchodu, který se tu nacházel dříve. Co s ním?

Přijde samozřejmě opravit a chtěl bych ho dál využívat. Je to hezký kus staré, poctivé práce. Stačí jen trošku přebrousit, natřít a napsat nový nápis.

[[img:chrn_fullwidth:13272:Stále dobře naladěn. Gianfranco Zanoni.  Foto: Chrudimské noviny]]

U vás doma se staré věci asi automaticky nevyhazují..

To v žádném případě. Pokud slouží, proč ho ničit?

Kdy jste se vlastně ocitl v České republice?

To je dlouhá historie. Jsem vystudovaný elektrotechnik, absolvent slavné Padovské univerzity. V roce 1995 se naskytla možnost vycestovat do Zlína a věnovat se tam opravám speciálních technických zařízení. Tehdy se mi u vás zalíbilo.

Dříve to nešlo?

Pro nás Italy bylo Československo hodně nedostupné. Za minulého režimu moc nepřicházelo v úvahu přijet a poznávat krásy vaší země.

Proč Chrudim?

Chrudim je strategické město ležící v srdci nejen České republiky, ale také Evropy. Navíc, Chrudim svou povahou připomíná celou řadu italských měst. Klasicky například Feltre. Velký kostel na ostrohu nad řekou, historické domy, náměstí, středověké uličky. Ten potenciál a duch města je úžasný. Divím se, že si toho již dříve někdo nevšiml. V ulicích mohou být stolečky kaváren, korzo pro lidi, stovky turistů.

Odkud přímo pocházíte? U nás si lidé pro pojmem „Itálie“ představí většinou jen moře, víno, těstoviny a olivový olej.

Přišel jsem do Chrudimi z malého města jménem Rovereto. Má jen o několik tisíc obyvatel více, než východočeské Athény. Rovereto se nachází v provincii Trentino, jejímž centrem je stotisícový Trident, u nás říkáme Trento. Trident leží na samém severu Itálie.

Vaše sýry jsou také z této oblasti?

Ano, u nás je to se sýry podobné, jako třeba u vás s pivem. Každý kraj, vlastně každé město má svůj vlastní sýr, který chutná naprosto jinak, než sýry z jiných měst a vesniček. Jednotlivé sýry jsou nositeli krajových názvů, jež se nesmí používat nikde jinde.

[[img:chrn_fullwidth:13270:Nejen sýry, ale i těstoviny, olivový olej, kávu a další speciality nabízí Gianfranco ve svém obchodě ve Filištínské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vlastně sýry vybíráte?

Je to jednoduché. Jednak dovážím sýry, které chutnají mně osobně, jednak vozím i sýry, které si zákazníci žádají. Spousta lidí totiž v Itálii ochutnala nějaký sýr a pak se ptá konkrétně po něm. Snažím se zákazníkům vycházet maximálně vstříc.

Každého určitě napadne, že takové sýry budou pěkně drahé...

To asi záleží, jak se na to kdo dívá. Já prodávám sýry v rozmezí 29 až 60 korun za sto gramů. Někomu to může přijít dražší, ale já se pak ptám – ve srovnání s čím?

Chutnají vám sýry z našich obchodů?

Jsou jiné, než ty, které prodávám.

I to je odpověď :) Další otázka by měla tedy směřovat na ostatní typicky italské potraviny. Chutná vám třeba česká káva?

Je také jiná. Neříkám, že horší. Nedávno jsme s jedním z mých přátel byli v cukrárně v Široké ulici a kávu, kterou jsme tam ochutali, lze označit za skvělou. Chodím i do jiných kaváren a káva mi chutná. Nic se ale nevyrovná kávě udělané doma. A tak se to má třeba i s těstovinami, olivovým olejem vyráběným malými firmami a samozřejmě sýry z jednotlivých měst a městeček naší krásné země.

V čem se tak zásadně liší?

Především v chuti a vůni. Je ohromný rozdíl mezi tím, když se sýr vyrábí z mléka sbíraného v létě, nebo zimě. Liší se sýry z různých měst a vesnic, protože krávy, které dávají mléko na výrobu sýrů, se pasou v odlišných podmínkách. To spousta lidí neví. Ale u nás v Itálii jíme sýry opravdu hodně. Prakticky každé jídlo musí zakončit kousek sýra.

Prodáváte i jiné potraviny. Co u vás zákazník najde?

Vozím z Itálie třeba salámy, zmiňované těstoviny, olivový olej a kávu. Dokonce se mohu pochlubit, že jedna z káv, kterou prodávám, má patřit k těm, které se u nás doma vyrábí od roku 1790. Olej mám od jedné malé sicilské firmy. Je na každém ze zákazníků, aby vyzkoušel chuti a vůně, které tyto potraviny nabízejí. Osobně věřím, že kdo vyzkouší, jiné chtít již nebude.

[[img:chrn_fullwidth:13271:Ochutnejte a už nikdy nebudete chtít jiné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Otázka na tělo: Dá se tím uživit?

Uživit se tím dá, ale velký „byznys“ to není. Dělám to vlastně jako koníčka, hobby. Přemýšlel jsem i o určité samoobsluze, kde bude v nabídce více regionálních potravin, ale to by znamenalo podnikat ve velkém a to mi nepřijde optimální. Dělám tu práci pro radost, chci lidem ukázat, že sýry mohou být i nejrůznějších chutí a vůní, pokaždé jiné.

Vy sám máte manželku z USA, bydlíte spolu ve městě?

Kdepak. Vlastníme dům v nedaleké Orli. V době, kdy jsme uvažovali o přesídlení do České republiky, nebyla totiž ve městě samotném k mání žádná vhodná nemovitost. Několik domů jsme koupili, ale to byla spíše investice.

Vrátila se vám tato investice?

Nevrátila. Očekávali jsme rozvoj a rozkvět města tak, jak by tomu bylo v každém jiném městě na západě, ale nic takového se nekonalo. Spíše se dá hovořit o jakési formě regrese. Centrum města se vyprazdňuje, jako by umíralo. To u nás neexistuje.

Jak to myslíte?

Klasickým příkladem jsou třeba slavnosti. U nás se slaví od rána do noci, celý den je město plné lidí. Tady se ráno začne, v poledne obvykle skončí a odpoledne je okolí náměstí jako po vymření. Nejvíc vidět je to právě o víkendu. Město má žít, být plné lidí, kteří korzují, procházející se, kupují zmrzlinu, sedí u stolečků s kávou a baví se.

Čím si tento neutěšený stav vysvětlujete?

Nedokážu to přesně pojmenovat. Nevím, opravdu nevím, proč se to děje. Je to snad náturou lidí, nebo faktem, že většina obchodů je o víkendu uzavřená? Navíc se zdá, jako by turisté spíše ubývali. Ale ono se není co divit. Prohlédnou si muzeum a co potom? Cukrárny, kavárny, vše je zavřené. Není kam si sednout, a proto nasednou do auta a zase odjedou. Problémem je také ubytování, které ve městě citelně chybí.

Existuje řešení?

To nevím. Možná by sami podnikatelé mohli něco zorganizovat. Vymyslet akce, které přilákají lidi do centra města, aby nebylo tak mrtvé a smutné.

Neznechutí vás to tak, že byste Chrudim opustil?

To určitě ne. Mám krásný dům v Orli, na němž musím ještě udělat mnoho práce, malou zahrádku. Líbí se mi tu, považuji Chrudim za svůj druhý domov.

Děkuji za rozhovor

Chrudim - Ulice Na Kopanici byla opět otevřena. Poté, co se A-Z Prezip v bleskovém termínu realizoval výstavbou zábran, došlo i na odstranění plotů a zákazových značek. Kameny prozatím ze zdi nad ulicí také nepadají.

Na místě se teď objevily zábrany z kulatiny, jež vězí v lůžkách z železných traverz. Nad těmito zábranami se ještě nachází ocelové rošty používané k armování betonu. Celá akce spolkla 311 tisíc korun. Kameny se začaly odlupovat od chátrající zdi soukromého vlastníka zhruba před měsícem.

[[gal:13299]]

Přímo na místě se přitom zdá, že opěrná zeď, nad níž leží zahrada a domy v Novoměstské ulici, je součástí chrudimských hradeb, které jen pár kroků od inkriminovaného místa radnice nechala před lety opravit. Na zeď důchodkyně E.K. se však nedostalo a vzhledem k vysokému věku žena neměla příliš sil, věnovat se této běžné údržbě svého majetku. Radnice z počátku chtěla pohledávku po seniorce vymáhat, ale nyní se zdá, že převáží sociální cítění a peníze zůstanou ve formě nevymahatelné pohledávky v červených číslech městské kasy.  

Chrudim - Ze slovenského Svidníku se v pondělí 30. května vrátila dvacítka městských zastupitelů. Přetože některým z nich se na cestu do partnerského města příliš nechtělo, nakonec přijeli spokojení a bohatší o zážitky i nová přátelství. Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) si dokonce přivezl další cenu do sbírky.

Městští zastupitelé do Svidníku vyrazili na pozvání tamějšího primátora Jána Holodňáka, který politiky nalákal především na zdejší proslavený Rusínský festival. Zástupci Chrudimě si však mohli prohlédnout i muzea a také unikátní architekturu. Starosta Řezníček pak obdržel od primátora Holodňáka cenu, která symbolizuje vděčnost slovenských partnerů za roky spolupráce. Radost z ceny však poněkud kazí neochota chrudimských úředníků pochlubit se údajnými úspěchy, jichž si svidníčtí tolik cení. Oživení partnerství navíc nastalo až v době, kdy se předsedou komise pro zahraniční vztahy v Chrudimi stal neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jenž začal pro občany města organizovat zájezdy do partnerských měst a také nejrůznější akce v Chrudimi samotné. Do Svidníku se Chrudimáci opět vypraví v září a tentokráte půjde o zájezd určený každému, kdo se přihlásí.

[[img:chrn_fullwidth:13283:Na Slovensku si starosty Chrudimě velmi považují.  Foto: Facebook]]

Primátor Svidníku Ján Holodňák adresoval svému protějšku z Chrudimi tento vřelý vzkaz: „Peter, úprimne z celého srdca si ťa vážim. Pred dvadsiatimi rokmi si bol to práve ty, ktorý rozbehol vynikajúcu spoluprácu medzi mestami Svidník a Chrudim. Dvadsať rokov ťa vnímam ako človeka, ktorý dosiahol vynikajúce výsledky a celý sa oddal práci v samospráve. Svoju prácu berieš ako poslanie a hlavne ako službu občanom nádherného mesta Chrudim. Pre mesto Svidník je veľká česť mať po boku takého silného partnera ako je mesto Chrudim na čele s vynikajúcim starostom Petrom Reznickom. Ďakujeme Peter a z celého srdca prajeme všetko dobré,“ píše starostovi Řezníčkovi primátor Holodňák. Po usnínající spolupráci s holandským Ede se zdá, že Chrudim alespoň na Slovensku „zabodovala“.  

Na konci května roku 2016 oslavil místní futsalový klub zisk dvanáctého titulu mistra CHANCE Futsal ligy a je suverénně nejúspěšnějším a dlouho nepřekonaným týmem na českém území. V žádném sportu v České republice nikdo nic podobného, vyjma bratří Pospíšilů v kolové, nedokázal a dle mého názoru ještě dlouho nedokáže. Deset titulů v řadě je totiž velkou raritou. Futsalová práce v téměř třiadvacetitisícové Chrudimi je uznávána odborníky po celé Evropě, propagace města v národním, ale i mezinárodním měřítku, je značná. A i přesto se najdou tací, kteří přínos městu Chrudim ve futsalovém prostředí nevidí...

Letos v březnu uběhlo pětadvacet let od události, kdy současný prezident klubu František Tichý založil mužstvo FC Rváčov. Tým, který za 25 let své existence ušel dlouhou cestu, při které vyhrál dvanáctkrát titul mistra republiky, úspěšně reprezentoval mužstvo na evropské futsalové scéně a po sezóně 2014/2015 dokonce obsadil páté místo v žebříčku UEFA, evropské fotbalové asociace. Z okresního týmu, který v prvních šesti letech sbíral zkušenosti v nižších českých soutěžích, se stal velký pojem. Pojem respektovaný napříč starým kontinentem, pro svoji práci, v rámci které se ve východních Čechách mohou objevit kvalitní hráči z Brazílie v současné době vedeni jedním z nejlepších trenérů na světě – Cacauem.

Cesta na vrchol v podání Rváčova, který následně v roce 2000 ve druhé nejvyšší soutěži změnil název na FK ERA-PACK Chrudim, nebyla jednoduchá, o to ale krásnější. Nyní skončila třináctá sezóna v nejvyšší lize, která připíchla dvanáctý primát na konto chrudimského klubu. Pouze jednou se Chrudimští ze zisku trofeje neradovali, v sezóně 2005/2006 je v semifinále vyřadila Mikeska Ostrava. Parta okolo prezidenta Tichého ale vytrvala a pokračuje ve sbírání zlatých medailí. Chrudimští nemají v české lize konkurenci a z toho pohledu je jim Česká republika malá.

[[img:chrn_fullwidth:13254:Slavící Tomáš Koudelka vítá v Chrudimi další trofej mistra republiky]]

Každým rokem se Chrudim účastní futsalové Ligy mistrů, kde se snaží vylepšit své maximum a splnit si jeden velký cíl – postup mezi čtyři nejlepší týmy Evropy. Brána do Final Four je zatím pro tým zamknutá, dosavadní úspěchy jsou u tak malého města, vzhledem ke konkurenci týmů z Moskvy, Barcelony, Madridu či Lisabonu, neobvyklé. Díky letošnímu titulu dostane Chrudim další šanci opět v následující sezóně.

Ač se zdá, že cesta za úspěchem je bezproblémová, ne vždy tomu tak i je. Již v roce 2011 se v médiích objevila zmínka o případném odchodu futsalového klubu z města, které si dostatečně nevážilo propagace Chrudimi v evropském měřítku. Slíbená rekonstrukce sportovní haly ve formě velké přestavby nepřišla, drobných úprav zázemí či stavbou televizní plošiny se Chrudimští dočkali až před letošní sezónou. A proto se ptám, je podpora města vzhledem ke sportu v Chrudimi dostačující?

V dnešní době jsou hlavní sportovní odvětví v České republice velmi sledována, s jistotou se k nim začíná přidávat právě futsal. A co je český futsal především? Přece Chrudim... Ve sportovní novinařině se pohybuji již sedm let a vždy je to stejné. Když se mě někdo z jakéhokoliv koutu republiky, kdo má alespoň minimální sportovní přehled, zeptá, odkud jsem, reakce na odpověď Chrudim je vždy podobná: „Tam se hraje dobrý futsal, že?“ „Ten nejlepší,“ odvětím s úsměvem.

[[img:chrn_fullwidth:13253:Sport se dělá pro lidi. V Chrudimi tomu není jinak!]]

A o tom to přesně je. Nepochybuji, že je Chrudim známá v řadě dalších směrů, rozhodně ale mezi ně musíme řadit i sportovní stránku. Mezi lety 2008 – 2011 se v Chrudimi hrála 1. liga v ledním hokeji, následně mužstvo pro nedostatek financí zkrachovalo. Byla by velká škoda, kdyby podobným způsobem jednou skončil i nejlepší futsalový tým na českém území. Tým, který Chrudimi přináší významný prostor na obrazovkách České televize. Tým, jehož práce je respektována po celé Evropě. Tým, který nemá konkurenci. Tým z Chrudimi.

Chrudim - Devětadvacátý květen roku 2016 byl v Chrudimi velmi dlouhý. Právě v tento den celek ERA-PACKu Chrudim potřetí porazil ve finálové sérii Benago Zruč nad Sázavou a před zaplněnou sportovní halou zvedl nad hlavu svůj dvanáctý titul v pětadvacetileté historii klubu! Zároveň se jednalo o desátý titul v řadě! Pro formalitu doplníme, že důležitý, poslední, krok udělala Chrudim po výhře poměrem 7:5.

Brazilec Rodrigo v rozhovoru po druhém finálovém zápase varoval před špatným začátkem ze strany Chrudimi, který se ale opět opakoval. Již v první minutě se skóre naklonilo na stranu Benaga, kdy přihrávka Marcela Rodka našla Azema Brahimiho, jenž i ve třetím zápase poslal hosty do vedení. Chrudimská mašina se ale tentokrát na vyrovnání příliš nenadřela. Vynikající brankový kolotoč, který přiblížil ERA-PACK k dalšímu titulu, odstartoval výstavní střelou Maxe z konce sedmé minuty utkání.

[[gal:13265]]

Na gólovou radost chrudimského hráče následně navázala řada jeho spoluhráčů. Nejprve Rodrigo neomylně našel nohu Romana Mareše, chvíli na to uplatnil v předbrankovém prostoru důraz Lukáš Rešetár! O výrazné formě chrudimského kapitána napověděla i další trefa při power-play Benaga, která navýšila vedení domácího celku již na tři góly. Benago na chvíli vrátil do hry šestý akumulovaný faul svěřenců trenérů Cacaua a Mellera a proměněná desítka v podání Michala Beleje, vzápětí ale vrátil nadupanou chrudimskou sportovní halu do varu neomylnou ranou Brazilec Sidnei! Na konci prvního poločasu ještě neproměnil Michal Kovács nabídnutý desetimetrový kop, za stavu 5:2 to ale Chrudimské příliš tížit nemuselo.

Po přestávce nastoupilo Benago okamžitě v pěti hráčích v poli a po celý poločas mělo pochopitelně balon více na svých sálovkách. Dlouhé obléhání chrudimské klece přineslo nejprve trefu Michala Beleje, v polovině druhé půle snížil z totožného místa na rozdíl dvou gólů v Chrudimi velmi „oblíbený“ Marcelo. Hosté se i nadále snažili o smazání chrudimského náskoku, zkušení domácí ale nervy nepovolili. Na pojišťující gól Tomáše Koudelky sice včas zareagoval elegantní patičkou Azem Brahimi, více však již hráči ze Zruče nad Sázavou nestihli. Chrudim v celkovém součtu zvítězila 7:5 a zapsala do svých statistik dvanáctý titul v historii!

[[gal:13266]]

FK ERA-PACK Chrudim – FC Benago Zruč nad Sázavou 7:5 (5:2)

Branky: 7. Max (R. Mareš), 10. R. Mareš (Rodrigo), 11. Rešetár, 14. Rešetár, 19. Sidnei (Rešetár), 23. Dentinho (Rešetár), 33. Koudelka – 1. Brahimi (Rodek), 18. Belej (10 m kop), 25. Belej (Diego), 30. Marcelo (Diego), 34. Brahimi (André Galvao).

FK ERA-PACK Chrudim: Ton – Záruba, R. Mareš, M. Mareš, Max, Koudelka, Dentinho, Sidnei, Kovács, Marcinho, Rodrigo, Rešetár (C), Slováček

FC Benago Zruč nad Sázavou: Cristiano (19. Bezstarosti) – A. Simitči, Rodek, Brahimi, André Galvao, Marcelo, Diego, Hochman, Belej

Individuální statistiky:

Nejužitečnější hráč sezóny: Václav Kubíček (Tango Brno)

Nejlepší zahraniční hráč: Marcelo (Benago Zruč nad Sázavou)

Nejlepší hráč play-off: Lukáš Rešetár (ERA-PACK Chrudim)

Nejlepší střelec play-off: Michal Belej (Benago Zruč nad Sázavou)

Nejproduktivnější hráč play-off: Michal Belej (Benago Zruč nad Sázavou)

Chrudim - Posledním parkem, který však rozhodně není posledním v řadě, jemuž se věnuje krátký exkurz Chrudimských novin, je park městský. Dříve Leninovy sady Patřily dlouhá léta spíše k otloukánkům. Na vině je blízká Pardubická ulice, vytížená dopravní tepna spojující Chrudim s krajskou metropolí.

[[img:chrn_fullwidth:435:I zde se vandalové vyřádí do sytosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po otevření první části městského obchvatu však již neplatí, že dostat se do Městského parku, představuje téměř nepřekonatelný problém. Provoz zde patřičně prořídl a v samotné zelené oáze se objevily nové hrací prvky pro teenagery. V budoucnu zde snad také vyroste plnohodnotné hřiště na pétanque. Potenciál parku pochopili také někteří developeři, a proto byl v jeho těsném sousedství vystavěn obytný dům.

[[img:chrn_fullwidth:433:Dříve býval před tímto altánkem ještě jeden s voliérou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jakým způsobem se radnice věnuje parku oblíbenému i pro jeho jezírko plné života, přibližuje opět mluvčí městského úřadu Aleš Prokopec. „Park prošel v roce 2007 revitalizací, v letošním roce zde byl instalován herní prvek finančně podpořený dotací z Programu švýcarsko-české spolupráce. Město obdrželo finanční prostředky v rámci Programu podpory sídelní zeleně na ošetření vybraných stromů v parku. V současné době se zpracovává studie dětského hřiště. Každoročně zde probíhají údržbové práce nejen zeleně, ale i vybavení parku,“ říká Prokopec. Park totiž trpí nájezdy vandalů, kterým slouží za místo k realizaci potlačovaných uměleckých pudů převážně jeden z altánků. Nedaleko druhého, dřevěného, v minulosti stával ještě jeden a sloužil jako voliéra pro ptáky. Jeho obnovu město neplánuje, sám Aleš Prokopec pak o této možnosti nejspíše ani neví. „Ptáci v parku volně hnízdí a žijí,“ reaguje mluvčí na dotaz po opětovném zřízení voliéry

[[img:chrn_fullwidth:437:Na Sklepích si pivo nedáte.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedaleko parku se také nachází objekt bývalé oblíbené hospody Na Sklepích. Ta je však dlouhé roky uzavřená. Město jejím majitelem není a po letmém nahlédnutí do obchodního rejstříku je zřejmé, komu dříve vyhlášená pivnice patří. Jde o společnost Cytiline, jejímiž jednateli jsou pánové Hassan Baker a Haider Muhsin. Kdo skutečně se za firmou, jež hostinec zakonzervovala a dál nevyužívá, skrývá, zůstává záhadou.

[[img:chrn_fullwidth:431:V jezírku se prohánějí celá hejna rybek. Své místo zde našly i divoké kachny a celá řada vážek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice však prostřednictvím Sportovních areálů provozuje i nedaleké dopravní hřiště. Novinkou jsou zde čtyřkolky, na nichž si děti mohou vyzkoušet své první řidičské schopnosti. Městský park zkrátka žije.  

Chrudim - Velký zájem vyvolala informace o havarijním stavu ulice Na Kopanici. Chrudimské noviny toto téma otevřely jako první a po jejich upozornění na padající kameny, došlo také k jejímu uzavření. Radnice se pustila do zabezpečení svahu a na veřejnost také „prosákla“ informace o finančních nákladech.

Již během zasedání městského zastupitelstva informovala vedoucí Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová přítomné o tom, že částku převyšující tři sta tisíc korun, bude radnice vymáhat od majitele zdi, z níž se kameny na Kopanici řítí. Vránová doslova řekla: „Město, jako řádný hospodář, ty peníze bude chtít zpátky." Slovním spojením „dobrý hospodář“ se však „oháněl“ i městský zastupitel, komunista Jaroslav Moučka v souvislosti s udáním místní katolické farnosti Ministerstvu kultury České republiky.

[[gal:13007]]

Město tak ústy jedné z vysokých úřednic tvrdí, že devadesátiletá důchodkyně E.K. bude muset ze svého skromného důchodu splácet částku, která by i pro většinu pracujících byla likvidační. Nabízí se zde srovnání s množstvím finančních prostředků, jimiž se „látá“ diletantství pracovníků Chrudimské besedy, kteří dlouhé roky neřešili nevyhovující protipožární systém v Divadle Karla Pippicha. Zde město za půl roku bez mrknutí okna vydá ze svého téměř půl milionu korun, které samozřejmě nikdo do rozpočtu nevrátí, protože osobní odpovědnost za toto pochybení nikdo nenese.

[[gal:13230]]

V současné době se však zdá, že radnice otočila. Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) se měl vyjádřit v tom smyslu, že vymáhat peníze z důchodkyně za každou cenu, město nejspíše nebude. Nevkusné teorie jednoho z místních souputníků neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) Michala Staňka tak podle všeho zůstanou jen u teorií. Za tento přístup si vedení města zaslouží jednoznačně palec nahoru.