Chrudim - Kdo vlastně chodí na představení konající se v rámci festivalu Loutkářská Chrudim? Vzhledem k tomu, že celý festival je určen amatérským loutkářům a část místní veřejnosti proto celý festival ignoruje a považuje ho za akci určenou primárně loutkářům, rozhodly se Chrudimské noviny nafotit účastníky několika představení.

[[img:chrn_fullwidth:13597:Dávno pryč jsou doby, kdy byly loutkářky skryty za černou látkou. A dle návštěvnosti to loutkářskému světu prospívá. Foto: Chrudimské noviny]]

Součástí festivalu jsou i odborné semináře a diskuse, v nichž lektoři loutkářům přibližují techniky divadelních představení a samozřejmě také výrobu loutek. Právě tyto akce mohou řadě zájemců o divadlo potvrzovat teorii o zdánlivém odosobnění celého „podniku“. Město se sice snaží zachraňovat přízeň veřejnosti koncerty, ale prý se mu to moc nedaří. Fotogalerie vložená níže však dokazuje, jak dalece se tito kritici mýlí. Děti a jejich rodiče si na Loutkářskou Chrudim svou cestu bez problémů najdou.

[[gal:13592]]

Chrudim - Místní prapor výsadkářů opouští jejich velitel. Nejedná se o žádné „zběhnutí“ do civilu, ale povýšení a změnu působiště. Podplukovník Robert Dziak je k prvnímu srpnu povýšen na plukovníka a odebere se na mezinárodní velitelství v americkém Norfolku.

Paragáni si pro svého velitele připravili rozloučení, kdy ani sám podplukovník Dziak netušil, co všechno ho vlastně čeká. Až k domu pro něj přijeli v historickém terénním autě, aby ho následně centrem Pardubic odvezli na tamější letiště. Zde už na Roberta Dziaka čekalo letadlo, z nejž později nad chrudimským letištěm vyskočil a předvedl, že ani vysoká důstojnická hodnost z něj neudělala kancelářskou myš. Na místě z rukou Zdeňka Koláře, jenž chrudimským výsadkářům také svého času velel, převzal pamětní medaili. Jméno Dziakova nástupce prozatím armáda nezveřejnila.

Výsadkový prapor Chrudim je lehký výsadkový prapor typu komando, přičemž v Armádě České republiky je jedinou jednotkou tohoto typu. Prapor představuje hlavní expediční sílu Armády České republiky s vysokou mobilitou. Je předurčen k plnění taktických úkolů na území ČR i mimo něj a to samostatně nebo v rámci národního i aliančního uskupení sil. V boji je určen k eliminaci schopností protivníka zejména rychlým manévrem a vedením pohyblivé a rozhodné činnosti při různých druzích operací, za každého počasí a v jakémkoliv terénu a k vedení boje v hloubce sestavy nepřítele.  

Chrudim - Pokud jste ještě nenavštívili Atrium café na Resselově náměstí 12, máte jedinečnou možnost navštívit tuto kavárnu ve středu 29. června v 18 hodin při příležitosti vernisáže výstavy Lucie Ernestové Cesta k sobě životem. Při pohledu na tvorbu této autorky si mnozí z nás uvědomí, že její inspirační obrázky pro malé i velké obdivují již léta. Hudební doprovod - Kiesse Nzamba.

Tvorba Lucie Ernestové odráží důležitá životní témata jako Naděje, Přijetí, Vnitřní svoboda, Strach a důvěra, Odvaha, Vyvážení, Soucit, Usmíření. Nabízí prostor k přemýšlení, sdílení zkušeností a důvěrnému rozhovoru. Vede nás k porozumění sobě a ke světu kolem nás. Poskytuje příležitost k mýšlení a nutí nás odpovídat na vlastní nevyslovené otázky. Obrázky jsou srozumitelné, laskavé a poetické, vlídné a inspirující.

Lucie Ernestová:

„Celý život se snažíme porozumět sobě a světu kolem nás. Často ale nemůžeme vystoupit z vlastních vzorců chování. Mnohdy si myslíme, že příčinou našeho neštěstí je okolní svět. Ale skutečnou příčinou nespokojenosti je to, jak ho vnímáme. Naše vztahy k lidem, věcem a hodnotám jsou základními principy určujícími naše štěstí.

Obrázky nám poskytují příležitost nastavit zrcadlo vlastním pocitům lépe než slova. Vnímání zrakem je přece o pár desítek miliónů let vyvinutější než porozumění textu. Smyslem obrázků je otevírat důležitá životní témata ve skupině, v rodině a především pro nás samotné.“

„Jsem nadšená, překvapená a šťastná, když slyším, jak mé obrázky pomáhají v životě různým lidem. Dává to doopravdový smysl  tomu, co dělám. Nej… nej… motto mého života považuji větu jeho svátosti Dalajlámy „Smyslem, života je být šťastný a užitečný.“

Inspirační obrázky na důležitá životní témata oslovují malé i velké. Jsou bezpochyby vhodným pomocníkem pro všechny moudré rodiče a učitele. Součástí výstavy jsou akvarelové vymalovánky, které vám uspíší cestu k vlastní tvořivosti.

Chrudim - Daň ze psů, jinými slovy „poplatky za psy“ patří ve městě k jedněm z nejvyšších v rámci celé České republiky. Radnice ročně vybere více než sedm set čtyřicet tisíc korun a „pejskaři“ se oprávněně ptají, co za své peníze odvedené do městské kasy dostanou zpět. Několik igelitových sáčků jim nestačí.

Chrudimské noviny již téma plateb za psy ve městě otevřely několikrát. Jako první také upozorňovaly na možnost vybudovat psí hřiště, kde by se čtyřnozí přátelé mohli proběhnout, vyvenčit a společně si pohrát. Radnice však na tyto návrhy podle všeho nikdy nereflektovala. Lidem však dochází trpělivost. Na volno pustit psa ve městě nesmí, protože to městská vyhláška zakazuje. Podobný zákaz platí i mimo město, kde volné pobíhání psů upravuje pro změnu zákon o myslivosti. Proč se tedy platí poplatky za psy, když za ně vlastně nic neputuje zpět k majitelům domestikovaných vlků? „Pokud město zavedlo místní poplatek ze psů, pak bych ráda věděla, na co jsou poplatky určeny a kde máme psy nechat vyběhat. Za psa řádně platím, psí exkrementy sbírám, tak bych chtěla něco za své peníze vidět. Proč se poplatky, a že to není jistě málo, nevyužijí na vybudování oploceného parku pro psy, jako jsou v zahraničí,“ ptá se Markéta Melínová.

V minulosti se přitom hovořilo třeba o ploše v Parku Střelnice, kde se již několik „prolézaček“ pro psy nachází. Vzhledem k zákazu, který prosazuje Povodí Labe, však v těsné blízkosti vodního toku lze jen těžko budovat nějaké oplocení, nebo hřiště. Další variantou bylo hřiště v Janderově, které však má hned šest vlastníků a známá neschopnost úředníků vyjednat odkup pozemků, ani zde stavbu psího hřiště neumožní.

[[img:chrn_fullwidth:12681:Rozdávat zákazy venčení jde městu dobře. Ty ale za své peníze pejskaři nechtějí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Co se týká poplatků - v roce 2015 bylo na poplatcích za psy vybráno celkem 741946 korun. Z této částky se útulku pro psy poskytlo 687903 korun, čištění města stálo 240 tisíc, náklady za sáčky na psí exkrementy činily 7652 korun, odchyty psů, ochranné pomůcky a vybavení pro městskou policii přišly na 36484 korun. Výdaje byly tedy v celkové výši 972039 korun,“ uvádí šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová. Z čísel je tedy jasné, že místo největšího „konzumenta“ peněz ze „psích daní“ obsadil městský útulek.

[[img:chrn_fullwidth:3926:Tady to asi nepůjde, co takhle Plochá dráha?  Foto: Chrudimské noviny]]

Potíže při budování psího hřiště uvádí manažerka programu Zdravé město Šárka Trunečková. „Před časem se uskutečnilo veřejné jednání s majiteli psů, kde se kromě diskuse týkající se používání sáčků na sběr psích exkrementů, mluvilo také o vytvoření plochy pro volný pohyb psů. Bohužel na tomto setkání – kde bylo navrženo několik míst - nedošlo k jednotnému závěru mezi samotnými majiteli psů, kde by bylo nejlepší tuto plochu vybudovat a za jakých podmínek. Uvítáme proto návrhy lokalit, kde plochu vybudovat a také, jak na společné setkání pozvat co nejvíce majitelů psů. Jsme připraveni najít společné řešení,“ říká Trunečková, která podle všeho zapomněla, proč na svých místech politici a úředníci sedí. Je na nich, aby ve sporných případech rozhodli, když se lidé nedokáží mezi sebou dohodnout. V jiných případech jim to jde docela dobře. Kontaktovat Šárku Trunečkovou se svými nápady mohou zájemci zde. Úřednici lze proto doporučit využití facebooku města, nebo dokonce Chrudimského zpravodaje, který každý měsíc radostně očekávají obyvatelé východočeských Athén ve svých schránkách. 

Chrudim - Přestože horlivý verbální bojovník proti sjezdu z obchvatu města u Medlešic Michal Staněk (Koalice pro Chrudim) chyběl na posledním zasedání Dopravní komise Rady Města Chrudim, zbývající členové překvapivě projednali několik zajímavých bodů. Jedním z nich byla úprava parkování na Tyršově náměstí.

Členové komise se sešli již ve čtvrtek 9. června a patří tak suverénně menšině těch, kdo na svou službu veřejnosti nerezignovali a berou ji vážně. Předseda komise Alexandr Němec přítomné upozornil na často živelné parkování v lokalitě Tyršova náměstí, kde stojící auta zasahují nezřídka do Opletalovy ulice a na místě tak musí zasahovat městská police, která „horko těžko“ zjednává nápravu. Sotva strážníci zmizí z dohledu, řidiči opět odstaví své vozy, kam se jim zlíbí. Parkovací dům zde zkrátka citelně chybí.

 [[gal:13485]]

Němec proto navrhl, aby se zde objevilo vodorovné dopravní značení – známé čáry na silnici. To by mělo vymezovat průjezd před sportovní halou a plochu pro parkování. Předseda komise dále předložil ke zvážení, aby provoz na Tyršově náměstí byl upraven jako jednosměrný a podélné stání se změnilo na šikmé. Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek přítomné informoval o přípravě projektu, jenž se právě neutěšenou situací na „Tyršáku“ zabývá. Uveden v život by měl být ve druhém pololetí letošního roku.  

Relativně malebnou a poklidnou náves v nedalekém Škrovádě zaplavily nedávno nové dopravní značky. A to v takovém množství, že by se za to nemusela snad stydět ani nechvalně známá severojižní magistrála v Praze, nebo ještě „slavnější“ úsek mezinárodní silnice E55.

Bdělé oči úředníků, střežících veškeré bezpečí a blaho obecného lidu, dohlédly už tedy až sem, do samého srdce Škrovádu. Ti, kdo tuto náves zaplevelili těmito značkami, si už snad ani neuvědomují, že i v dnešní době se dokáže spousta lidí řídit ještě pořád selským rozumem a obyčejným pravidlem pravé ruky. A nepotřebují k tomu ochranou ruku ze „shora“. Oni si to uvědomit snad ani nemohou, protože oni dál, než ke dveřím svých kanceláři ani nedohlédnou. A mnohdy přes všechny ty nové zákony, vyhlášky a předpisy, už ani dohlédnout nemohou. Jinak by snad tušili, co taková smršť  dopravních značek udělá s takovou, vcelku malebnou návsí, která je jednou nohou skoro v lese, která je obklopena pěkným stavením staré hospody, je na ní umístěná socha Jana Nepomuckého a stojí na ní i pomník obětem první světové války.

[[gal:13434]]

To, že by se veřejné finanční prostředky mohly investovat jinak a daleko lépe a efektivněji, jako například na chybějící přechod pro chodce na frekventované silnici I/37, kde při cestě ze Škrovádu k železniční stanici paradoxně žádný takový přechod není,  nebo že by se prostředky využily na odstranění nevzhledných a okolí hyzdících nádob na tříděný odpad a jejich následné umístění pod zem, nebo na takové veřejné osvětlení, které by nehyzdilo i takovou kolonádu, jaká je v Karlových Varech, natož pak takovou ves jakou Škrovád je, o tom je asi zbytečné mluvit. 

Tímto směrem úředníci  dohlédnout  asi nemohou. Už jen z toho důvodu, že tyto všechny erární peníze s kterými „hospodaří“ nejsou jejich a také možná i proto, že oni sami, tam ani nebydlí.

K celkové dokonalosti této absurdity tam schází snad už jen nalajnovat pod letitou lípou přechod pro chodce a postavit k němu ve všední dny nějakého četníka.  Nejlépe takového, jakým byl i strážmistr Tomáš Topinka, v seriálu Doktor Martin. Ten tam pak bude také následně vše pečlivě a bedlivě usměrňovat a hlídat. A občas okřikne i školáky, jak mají správně přecházet po přechodu pro chodce a vyzve je, aby si to zopakovali a vrátili se zpět pod lípu. Protože to nebylo to správné a bezpečné přecházení.

S koncem minulého týdne se začali chlubit houbaři. V našich lesech v podstatě rostly všechny houby a s prvním letním dnem začaly růst hlavně růžovky.

Její správný název je muchomůrka růžovka, nebo jak říkaly naše maminky a babičky - masák.

Chtěl bych oprášit jeden z babičkovských receptů na jejich úpravu, ale ještě předtím bych se rád vrátil k samotné houbě. Nejčastěji ji nacházíte v jehličnatých lesích, nebo na jejich okraji kde se mísí s osamostatni dřevinami. Když máte štěstí a narazíte na rodinku, máte za chviličku plný košík. Někdy se derou ze země mající na hlavě kus  jehličí nebo mechu. Našel jsem jednu, která zdvihala i malý kámen.

[[img:chrn_fullwidth:13486:Muchomůrka růžovka. Kresba: Jaroslav Koreček]]

Růžovky mají svou typickou barvu, světlou sienu pálenou. Na hlavě je zdobí bílé skvrny, jakoby bílé bradavičky, které se místy slévají do takřka bílého plesnivého povrchu. Noha je mohutná, zdobená v její horní části bílým závojem, který ji obepíná. Dolní část je rozšířená a zde je růžová, až dohněda. Po rozříznutí je růžová.

Muchomůrka růžovka je houbaři hodně vyhledávána. Po ochutnání je bez chuti - na rozdíl od muchomůrky tygrovité, která má chuť po syrových bramborách a její dužina je čistě bílá.

[[img:chrn_fullwidth:13487:Muchomůrka tygrovitá. Kresba: Jaroslav Koreček]]

Barva je dohněda a její vzrůst je menší a štíhlejší. Má raději listnaté lesy. Pozor je jedovatá a po muchomůrce zelené bývá nejčastější příčinou otrav houbami.

Růžovka se nechá upravovat snad všemi způsoby. Nejlepší, a to mě potvrdí všichni gurmáni, je ten nejednoduší. Očištěnou a nakrájenou houbu osmažíte na rozpáleném sádle a kmínu. Tak totiž vynikne její jemná lahodná chuť. Někdo předtím osmahne a zesklovatí jarní cibulku a přidá trošku pohankové krupice. Babičky ji však osmahly na sádle nebo másle samotnou. Zkuste to jak uznáte za vhodné a vychutnejte si jemnou a jedinečnou chuť růžovky.

Jaroslav Koreček

Chrudim - Radnice rekonstruovala ulice a chodníky v lokalitě Nového města. Kromě zkrášlení ulic místní obyvatele potěší zase o něco snazší parkování. V Heydukově, Švermově a ulici Na Valech totiž vznikly téměř tři tucty nových parkovacích míst.

„Věřím, že zvýšení počtu parkovacích míst zdejší obyvatelé jedině přivítají. V tomto konkrétním případě navíc došlo k ideální konstelaci; rekonstrukce síťařů jsme sladili s vlastními investičními akcemi,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED). Město navázalo na dokončené rekonstrukce plynařů a dalších síťařů spoluprací na obnově povrchu krytů chodníků a komunikací. Někde došlo k využití rekonstrukcí ke změně šířkového uspořádání ulic, především ve prospěch parkovacích míst. Těch vzniklo v lokalitě Nového Města 34, nejvíce v ulici Na Valech – rovnou dvě desítky. Ve Švermově ulici teď bude možné díky parkovacím zálivům zaparkovat dalších 11 vozů, v Heydukově ulici tři. Zde se obyvatelé můžou navíc těšit ze zrekonstruovaného veřejného osvětlení. Ve Švermově ulici pak na podzim přibude linie stromořadí, stromy budou vysazeny do již připravených záhonů s litinovými mřížemi. Nové chodníky s parkovacími zálivy jsou opět vytvořeny ze šedé zámkové dlažby.

[[gal:13466]]

„Stále se držíme zásady, že v celé lokalitě budou nově řešené povrchy provedeny jednotně ze stejného materiálu,“ říká architekt města Marek Janatka. Opomenuty nebyly ani vjezdy k rodinným domům vyvedené v černé barvě a nechybí také varovné pásy z betonové dlažby pro nevidomé odlišené červenou barvou. Na bezpečnost se myslelo loni při rekonstrukci prostranství před mateřskou školou v ulici Na Valech, na níž nyní dokončené akce navázaly. Výrazné zlepšení bezpečnosti chodců přinesl zpomalovací práh na přechodu před mateřskou školou a krom bezpečnějšího přechodu pro chodce, došlo i na úpravu přilehlých chodníků. Před vchody do školky byly rozšířeny chodníkové plochy tak, aby vznikly mnohem větší rozptylové plochy, jež v místě umožní plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl chodců. Menší investice si na Novém Městě vyžádaly i drobnější opravy chodníků a silnic v Opletalově a Družstevní ulici či revitalizace veřejného osvětlení. Na Novém městě investovala radnice v posledních dvou letech celkem téměř sedm milionů korun.  

Chrudim - Loňské letní prázdniny byly ve znamení uzavírek železničních přejezdů. Letos čeká obyvatele města daleko lepší „zábava“, která jim zaručeně zahraje na nervy. V souvislosti s dopravními omezeními křižovatky v Pardubicích U Trojice, bude velká část tamější dopravy svedena právě do Chrudimi.

Od 1. července by měla být v Pardubicích uzavřena nájezdová rampa mezi komunikací I/37 (Chrudim – Hradec Králové) a silnicí I/2 (Pardubice, Dukla – Přelouč). Po dobu uzavírky rampy mezi silnicemi I/2 a I/37 bude nákladní doprava ve směru od Hradce Králové na Přelouč vedena po silnici I/37 do Chrudimi, kde bude přes Pardubickou a Čáslavskou ulici odkloněna ve směru na Heřmanův Městec a dále zpět na silnici I/2.

[[img:chrn_fullwidth:13411:Fronty, fronty a zase fronty. Chrudim bude přes léto pravděpodobně neprůjezdná.  Foto: Chrudimské noviny]]

V opačném směru přijde doprava od Přelouče na Hradec Králové vést přes Heřmanův Městec do Chrudimi, kde bude Čáslavskou a Dašickou ulicí vedena zpět na silnici I/37.Tato dopravní opatření potrvají až do konce prázdnin a je zřejmé, že ani potenciálně dokončený obchvat města, nebo uzavřený sjezd u Medlešic by městu nepomohl. Řidičům nezbude, než se přetíženým silnicím pokusit vyhnout.

Příloha: 

objizd.pdf

Chrudim - Pondělí 20. června patřilo místní politické smetánce a pravidelnému zasedání městského zastupitelstva. Až na dva „záškoláky“, byla skvadra v lavicích velkého zasedacího sálu na Pardubické ulici kompletní.

Jednání zahájila opět šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová s bodem, jenž se týkal rozpočtového opatření. Hovořilo se i o vestecké kapličce a Příčné ulici. Tedy tématech, o nichž Chrudimské noviny již obšírněji informovaly.

„Dítě“ městské zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK – ED), Desatero problémů města, si vysloužilo nelichotivý komentář opozičního zastupitele Josefa Kálese (Svobodní). Podle něj je výsledek ankety žalostný a pět set odeslaných dotazníků rozhodně není reprezentativním vzorkem obyvatel města. „Když jsem byl já a Strana svobodných občanů zvolen do městského zastupitelstva, dostali jsme víc hlasů, než kolik jich získalo desatero,“ komentoval Káles prý zbytečný projekt Zdravého města. Spolu s kolegou Petrem Lichtenbergem (Svobodní) hlasoval samozřejmě proti tomuto bodu. Hlasování se zdrželi rovněž opoziční členové hnutí ANO 2011. Přesto byly výsledky Desatera schváleny.

Diskuse se očekávala v okamžiku, kdy na „přetřes“přišel poldr v lokalitě Na Šancích. Rozhodnutí vodoprávního úřadu, o němž Chrudimské noviny také jako první již informovaly, kvitovali s povděkem především opoziční zastupitelé. František Pilný (ANO 2011) opět přítomné informoval o své touze zabývat se územím komplexněji. Rozhodnutí kraje přivítal i rudý zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM). Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) pak předvedl krátkou slovní přestřelku s Františkem Pilným, v níž šlo především o to, zda souputník nejslavnějšího majitele čapího hnízda v České republice, na problematiku velké vody Na Šancích změnil názor. Materiál předložený neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), jenž měl povahu pouze informativní zprávy, byl později schválen.

Došlo i na schválení prodeje pozemků v lokalitě U Kostelíčka v Markovicích, nebo neschválení „Danajského daru“ ve formě slavné zdi nad Kopanicí. Po necelých třech čtvrtích hodiny zastupitelstvo ukončilo své jednání a předsedající starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) popřál všem pohodové letní měsíce plné dovolených a vodních radovánek.