Chrudim - Dlouho odkládaná a ještě delší čas slibovaná revitalizace sídliště Na Větrníku se letos opět neuskuteční. Na vině však podle všeho není nepřipravenost městských úředníků, ale neférovost úředníků ministerských, kteří „za pochodu“ změnili podmínky pro získávání dotací.

V listopadu 2015 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky výzvu k předkládání žádostí o dotace v roce 2016 z programu „Podpora bydlení“, který obsahuje i podprogram „Regenerace sídlišť pro rok 2016“. „Bohužel došlo ze strany ministerstva k zásadním změnám programu, kdy je možné, kromě dalších podmínek, žádat o dotaci pouze na ucelenou část území, zastavěnou bytovými domy postavenými v období od roku 1945 do roku 1990. Tuto podmínku domy v sídlišti Na Větrníku nesplňují, a proto Město Chrudim nemůže žádost o dotaci v roce 2016 podat,“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký.

[[img:chrn_fullwidth:12729:Větrník má opět smůlu. Najde radnice ve své kase finance na rekonstrukci?  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice se však rozhodla nehodit „flintu do žita“ a dál bude pracovat na projektové dokumentaci. Později, po jejím dokončení, požádá město i o stavební povolení. Projekt by tak měl být do budoucna připraven k okamžitému uvedení v život. Financovat však přijde z městské kasy. „Rozpočet města pro rok 2017 se bude sestavovat na podzim roku 2016. Nelze dopředu říci, zda městští zastupitelé revitalizaci sídliště Na Větrníku schválí a do rozpočtu ji zařadí,“ uzavírá Petr Kopecký.  

Chrudim - V neděli 13. března v 19 hodin uvede Šaldovo divadlo Liberec v Divadle Karla Pippicha operu Giuseppe Verdiho La Traviata a s ní i příběh osudové lásky Violetty a Alfréda. V dubnu 1852 přijal Verdi objednávku na novou operu pro příští benátskou karnevalovou sezónu. Opera vznikla v neuvěřitelně krátkém čase zhruba dvou měsíců.

Příběh La Traviaty je příběh o vášnivé lásce. Violetta je krásná a obletovaná žena, která nehledá lásku. Stačí jí méně emotivní přátelství. Svého půvabu ovšem využívá a nechává se vydržovat movitým baronem. Potkává mladého šlechtice Alfréda, který jí vyznává lásku a Violetta se pro něho vzdává dosavadního blahobytného způsobu života.

Verdi chtěl, aby byla opera z tehdejší doby, o tehdejších lidech a hrála se v současných kostýmech. Ale tento požadavek však u benátských cenzorů neprošel a příběh tragické lásky pařížské kurtizány a mladého šlechtice musel být posunut zpět na začátek 18. století.

Premiéra se konala 6. března 1853 v Teatro La Fenice a proběhla bez většího úspěchu - snad i díky nekvalitnímu obsazení. Verdi se zdráhal povolit další uvedení, dokud nenajde lepší zpěváky. Nakonec došlo později k druhému uvedení v benátském Teatro San Benedetto a tentokrát šlo o jednoznačný úspěch,Traviata se stala nejslavnější Verdiho operou. Hlavní role patří k nejobávanějším sopránovým partům vůbec.

Hrají: Jana Šrejma Kačírková / Lívia Obručník Vénosová, Dana Šťastná / Gabriela Kopperová / Věra Polachová, Blanka Černá, Juraj Nociar / Richard Samek / Aleš Briscein, Jiří Kubík / Anatolij Orel, Jiří Kubík / Jan Morávek. Režie: Martin Otava

Chrudim - S dobrým nápadem teď přišli členové historické komise. Na hřbitově U Kříže by měly vzniknout nové informační tabule, které budou návštěvníky informovat nejen o jeho historii, ale také významných osobnostech zde pohřbených.

Podobné tabule a především plánky hřbitova zde citelně chybí a najít místo posledního odpočinku známých osobností zde pohřebných je často velmi náročné. Tabulky se jmény a krátkým představením se sice nacházejí přímo u hrobu, ale ten je obtížné na velkém hřbitově nalézt. Tento problém se však týká i menšího hřbitova v Novoměstské ulici a také hřbitova židovského.

[[gal:9167]]

Nové tabule by se na hřbitově U Kříže měly objevit do začátku turistické sezóny, nejpozději však do Dne památek, který se slaví 18. dubna.

Chrudim - Jaro se nezadržitelně blíží. Přestože ještě před několika hodinami to za okny vypadalo jako v době nejhlubší arktické zimy, už tento víkend se na Veselém Kopci vynese Morana a tím dáme nejchladnějšímu období v roce konečně vale.

Páteční hasičský ples v kulturním domě v Rané otevírá víkendový nával tancovaček, plesů a tanečních zábav. Jako by ani postu nebylo. Následuje ples firmy Dvořák od 20 hodin v kulturním domě v Třemošnici, Květinkový ples s kulturním domě v Prachovicích a páteční dupanda v R-klubu v Chrudimi. Zde se začne v devět večer.

Následuje sobota 12. března, kterou otevírá trnkový ples v Restauraci Na Sále v Holetíně. V sedm večer se také otevřou brány Multifunkčního centra v Hlinsku, kde si můžete skočit při čtvrtém benefičním plesu. Hostinec U Půhoných ve Slatiňanech přivítá v sobotu v osm večer rybáře a ve stejnou dobu se konají i dva obecní plesy. Jeden v kulturním domě v Pohledu, druhý v Hospodě Na Křižovatce v Lukavici. Myslivci si zatančí v sobotu 12. března od osmi večer v Penzionu Zlatá Studna v Hlinsku a tento druh zábavy uzavírají pivní slavnosti konané v proslavené diskotéce v Předhradí. Zde se začíná až o půl deváté večer.

A teď již zmiňovaná akce číslo jedna. Vynášení Smrtky je tradicí, která symbolizuje konec vlády zimy a nástup nového jara, příchod nového života. Jedná se bezpochyby o jeden z nejstarších zvyků u nás, jehož původ najdeme v pohanských obřadech. Na Smrtnou neděli (14 dní před Velikonocemi) děvčata zhotovila figurínu Smrtky. Základem byla vymlácená sláma – bez života, oblečená do obnošených šatů, ozdobená náhrdelníky z vaječných skořápek a prázdnými hlemýždími ulitami – mrtvými pozůstatky dřívějšího života. Se Smrtkou obcházela děvčata vesnici, koledovala, zpívala, a na závěr ji vynesla za ves, někde ji upálila, nejčastěji vhodila do tekoucí vody, která ji odnesla, jako symbol překonání zimy. V druhé části obřadu se na Smrtnou neděli do vsi přinášelo nové léto – líto, které představoval živý ozdobený stromek. V kontrastu se Smrtkou byl ozdobený barevnými papírky, vajíčky, holubičkami a malou panenkou na vršku, která symbolizovala plodnost. Připojit se k této tradici můžete na Veselém Kopci v neděli 13. března ve tři hodiny odpoledne.

Příjemný a klidný víkend, milí čtenáři.  

Chrudim - Neutěšená situace obyvatel sídliště Na Šancích, které ohrožuje voda způsobující lokální záplavy, se opět dostane do jednání městského zastupitelstva. Radnice překvapivě nezaspala, jak se snažil naznačit opoziční městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), ale stihla nechat zpracovat projektovou dokumentaci k případné stavbě poldru.

Výstavbu protipovodňového poldru nyní označuje město za svoji prioritu, protože protipovodňová zeď se ukázala stejně nevyhovující, jako jiná navržená řešení. Někteří místní politici se sice vyjádřili v tom smyslu, že budování poldru je nesmyslné, jelikož náklady na jeho stavbu výrazně přesahují hodnotu potenciálně chráněného majetku zdejších obyvatel, ale většina vládnoucí koalice tento názor nesdílí. Již v prosinci loňského roku tak vznikla projektová dokumentace, která se řešením zdejší situace podrobně zabývá. Již teď je jasné, že bude třeba zvýšit kapacitu kanalizace v Malecké ulici. Ta současná nestíhá množství vody stékající z polí pobírat. Obdobně je třeba řešit také výkup pozemků, na nichž by se měl poldr rozkládat. Část z nich však podle všeho vykoupit buď nebude třeba, nebo nepůjde. Radnice proto počítá pouze se zřízením věcných břemen.

[[gal:11539]]

Pozemky, na nichž by se měl poldr budovat, byly navíc rozděleny do tří částí. První část tvoří ty, jež se rozkládají pod budoucí hrází poldru a jejich majitelům bude nabídnuta cena v místě obvyklá povýšená o dvacet procent. Celkově chce vedení města nabídnout v rámci případného odkupu 120 korun za metr čtvereční. Nemovitosti před hrází poldru jsou druhou částí, jež se nachází před samotnou stavbou. Jde tedy o území, kde bude jednak řešeno napojení na kanalizaci Malecké ulice a dále se jedná o plochu, která tvoří pás mezi poldrem a komunikací. Tyto pozemky nebude možné intenzivně obhospodařovat a měly by tvořit pás podél stavby poldru. Zde majitelům město nabídne 100 korun za metr čtvereční. Poslední částí je rozlivové území. Jde tedy o pozemky, které jsou za stavbou poldru a vytváří místo, kam se rozlije stoletá voda. Část z nich přijde vykoupit za 100 korun za metr čtvereční a na části vznikne věcné břemeno v hodnotě 25 korun za metr čtvereční. Všechny tyto částky stanovil odborný znalec a konečná cena za všechny pozemky převyšuje deset milionů tři sta tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:11555:Odjet s auty mimo záplavovou oblast není někdy snadné.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současnosti je již schváleno městskými radními, že vlastníci dotčených pozemků budou písemně osloveni s nabídkou radnice na odkup jejich pozemků. Schvalovat tento postup teď budou i městští zastupitelé během své schůze v pondělí 14. března.

Chrudim - Dům v Poděbradově ulici, který původně chtěl od města koupit slatiňanský podnikatel Martin Málek, bude v brzké době prodán novému majiteli. Nejvyšší částku za něj ve výběrovém řízení nabídla firma K2 invest chrudimského podnikatele Milana Kušty.

Martin Málek je provozovatelem prodejny potravin a smíšeného zboží v nedalekých Slatiňanech a právě prodejnu potravin plánoval i v Poděbradově ulici v Chrudimi. Po roce, co se z něj radnice snažila „vymámit“ projekt rekonstrukce, svůj záměr vzdal a městu nezbylo, než dům nabídnout k opětovnému prodeji. Do dalšího výběrového řízení se přihlásili jen dva zájemci a K2 invest s nabídkou tři miliony dvacet tisíc korun ho vyhrál. Schvalovat prodej teď budou také městští zastupitelé, kteří se k jednání sejdou už v pondělí 14. března. 

[[gal:8676]]

„Dům bude nejprve posouzen, abychom zjistili, v jakém je vlastně stavebně technickém stavu. Teprve potom se rozhodneme, zda přijde opravit, nebo kompletně zdemolovat. V každém případě by zde měly vzniknout multifunkční prostory. V přízemí obchody, v prvním patře kanceláře a v podkroví byty,“ říká majitel K2 invest Milan Kušta. Ten v poslední době proslul především jako citlivý restaurátor unikátního objektu Na Kopečku, z nějž vznikla Senior rezidence Chrudim. 

Chrudim - Mimořádná sněhová nadílka pořádně zkomplikovala dopravu ve městě, když nepojízdná auta ucpala některé větší dopravní tepny. Výrazným omezením v dopravě se také ukázal být uzavřený železniční přejezd v Presích a "stopky" u přejezdu v ulici Obce Ležáků. 

Důvodem uzavírky přejezdu, který leží na jedné z hlavních přístupových cest do nedalekých Slatiňan, je instalace nového signalizačního zařízení. Ten chrudimský sice uzavřený není, ale vzhledem k hustému sněžení, řidiči často tápou a nevědí, kudy se vlastně do města dostat. V ranních hodinách tak kolona aut stála prakticky až k odbočce z hlavní silnice na Píšťovy. Právě přes tuto část města si pak někteří „filutové“ krátili cestu a vyhýbali se zdržení v ulici Obce Ležáků. Dopravní omezení by měla skončit v pátek 11. března. 

[[gal:12723]]

V dopoledních hodinách také kolabovala doprava na známém "Nemocničním kopci" v ulici Dr. Milady Horákové. Právě zde se objevilo několik kamionů, které se nemohly po zledovatelé vozovce rozjet a čekaly na vyproštění. Kolem jedenácté hodiny se sice situace poněkud zlepšila, ale například strážníky městské policie, kteří by dopravu řídili, aby šoféři hledali lupou. Poradit si tak nakonec museli sami a část z nich proto svůj vůz v půlce kopce otočila a zvolila některou z objízdných tras přes město. 

Chrudim - Desatero problémů města, které každoročně přiláká do velkého sálu Muzea desítky převážně seniorů, je minulostí. Také letos veřejnost úředníkům předložila celou řadu palčivých problémů, které tito mohou po celý nadcházející rok statečně ignorovat, nebo naopak jejich vyřešením získat pár plusových bodů.

Je to právě často ignorance, případně absolutní bezmoc, co zodpovědným osobám brání v uvádění v život připomínek a námětů, které jim lidé během diskusí v Muzeu předkládají. Marně tak cyklisté vyhlížejí cyklostezku na Podhůru, která se již stala evergreenem většiny těchto jednání. A podobných problémů jsou desítky. Co však z hlav veřejnosti a zaměstnanců Městského úřadu Chrudim vypadlo letos?

Na první místě se umístil skatepark a jeho neutěšená situace. Vzhledem k absenci patřičné údržby, z „palubovky“ ční prkna a vruty, které ohrožují bezpečnost těch, kdo by snad své prkýnko chtěli po ploše určené speciálně „skejťákům“ ještě prohnat. Lidé se shodli na tom, že skatepark je třeba přesunout a vybudovat zcela nově. Nehodil by se třeba na plochu, kterou dříve zabíraly sběrné suroviny u Parku Střelnice?

Na druhém místě pak skončily potíže s takřka pravidelnými záplavami v lokalitě „Stromovka“. Neuvolněný místostarosta města Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se sice nedávno v médiích vyjádřil v tom smyslu, že několik aut a sklepů si investice v řádu desítek milionů do záchytného poldru nezaslouží, ale místní jsou jiného názoru. Málkův názor, který však působil spíše jako uvědomělé informování patřičných úředníků rozhodujících o případné dotaci, smetli rozzlobení obyvatelé sídliště Na Šancích na sociálních sítích výzvou, v níž Málkovi doporučují změnit bydliště a do míst trápených velkou vodou se přestěhovat.

Třetí místo „okupuje“ přání „čistokrevných“ Chrudimáků, kteří touží po osvěžení centra města během léta živou hudbou. Projde-li tento návrh, nadšení obyvatel Resselova náměstí a okolí nebude mít konce. Spát s otevřeným oknem, pod nímž vyhrává „kutálka“, je snem, který nenechá nikoho chladným. Další příčku obsadil požadavek omezit maximální povolenou rychlost v ulici Na Ostrově, protože retardér u základní školy místním přestává stačit. Zajistit více míst pro veřejně prospěšné práce, by se prý také diskutujícím v sále Muzea zamlouvalo více, než revitalizovat náhon v Parku Střelnice. Obě témata se totiž v Desateru problémů města drží v těsném závěsu.

Spát lidem nedá ani drahá voda ve městě, proto úředníky a politiky pověřili úkolem, z nějž plyne, že nejlepší by bylo odstavit zahraničního partnera Vodárenské společnosti Chrudim. Právě zahraniční vlastník má „šroubovat“ ceny vody nahoru a místním se pak při platbě vodného a stočného protáčejí panenky podobně, jako drahé vodoměry.

Kooperace mezi Chrudimskou besedou a neziskovkami by prý mohla být lepší a sociálně slabší by se k bytům měli dostat snáze. Na obsazení osmého a devátého místa těmito problémy se shoduje valná většina těch, kdo 2. března od půl páté diskutovali v chrudimském Muzeu. Napojit silnici I/17 na silnici I/37 a vytvořit tak severní obchvat města je důležitější, než zrušit jezdecké schodiště v Široké ulici a vytváření koncepce podpory propojení ekologické výchovy a osvěty napříč generacemi a podpory vztahu k místnímu, kulturnímu a přírodnímu dědictví. Přes „čáru“, tedy za desítku problémů se pak také dostávají požadavky více využívat zelené plochy ve městě k aktivnímu odpočinku a napojení průmyslové zóny Západ na obchvat města.

Co se podaří městu splnit a co z Desatera problémů opět zůstane jen na papíře, dozví se obyvatelé města až za rok. Vzhledem k blížícím se volbám do krajského zastupitelstva, které obvykle politiky vybičují k vyšším výkonům, mohlo by se udát nejedno překvapení. 

Chrudim - Místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) má na svém kontě další úspěšný „zářez“. Jeho přínos pro společnost teď ocenil i vydavatel údajně prestižní Oxfordské encyklopedie, jenž místního politika zařadil do svého seznamu lidí, kteří se nějakým způsobem proslavili, nebo zasloužili o společnost.

Encyklopedie je to prazvláštní, protože v běžném knihkupectví je prakticky k nedostání. Dostat své jméno do svazku vázaného v kůži a pokrytého zaručeně pravým zlatem, není nikterak obtížné. Stačí buď čekat na doporučení od jiných a následně si v rozhovoru s redaktorem encyklopedie vymyslet, co má patřičné heslo obsahovat, nebo zkrátka doporučit sám sebe. Po letmém nahlédnutí do postřehů těch, kdo mají s redaktory Oxfordské encyklopedie zkušenost, je zřejmé, že se jedná o další z projektů, jehož cílem je tahat z ješitných lidí finance, protože za vytvoření patřičného článku se samozřejmě platí a to obvykle částkami, které se pohybují kolem desíti tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:3538:Potřebuje si místostarosta zvedat sebevědomí pochybnými projekty?  Foto: archiv Chrudimských novin]]

Sám neuvolněný místostarosta Málek se zařazením do encyklopedie chlubí i na svých oficiálních internetových stránkách. Asistent poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Pavla Bělobrádka (KDU – ČSL) přitom tvrdí, že za zapsání jeho jména a životopisu do Oxfordské encyklopedie nic neplatil a placený přístup do interní databáze rovněž nemá.

Najít jména konkrétních osob a odpovědných redaktorů, kteří encyklopedii tvoří a za její nedostupný obsah odpovídají, je nemožné. Internetové stránky obsahují vágní informace o „renomovaném lexikonu úspěšných lidí a moderní on-line síti, která odpovídá duchu dnešní doby“. Nic víc se neregistrovaný a především neplatící zájemce z vnějšku nemá šanci dozvědět. Jaká je tedy hodnota této „pocty“, zůstává otázkou. 

Chrudim - V budově místního „berňáku“ padaly hlavy. Stínání úředníků sice proběhlo pouze obrazně, ale i tak si každý, kdo rok co rok nerad platí daně, může škodolibě mnout ruce. O místo přišel dokonce i sám zdejší ředitel Zbyněk Klem.

Úředníků, které dnes již bývalý zastupující generální ředitel Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka vyházel, jsou prý desítky. V jejich čele je pak zmiňovaný chrudimský boss Zbyněk Klem, jenž ve vedení místní pobočky působil dlouhých 15 let. Podle části propuštěných úředníků však Žežulka k takovému kroku neměl patřičnou pravomoc a úředníci se proto s finančním ředitelstvím soudí o ušlou mzdu. Návrh na Klemovo odvolání podal jeho přímý nadřízený z Pardubic, kterým byl Ondřej Vašátko. Také na něj část propuštěných zaměstnanců "berňáku" podala stížnost.

Samotný Zbyněk Klem teď tvrdí, že ho propuštění dostalo do obtížné životní situace a musel dokonce prodat svůj byt, aby měl prostředky na soudní spory a prosté živobytí. Muže těsně před důchodem totiž jen tak někdo nezaměstná. Další potíží je pak samotný fakt, že část zaměstnanců zkrátka souhlasila s přeřazením na nižší pracovní pozice a tak unikla přímému „vyhazovu“ z práce. Zbyněk Klem však takové štěstí neměl a doufá, že se za něj v jeho věci postaví jak vnitřní šetření „finančáku“, tak případný soud.