Člověk někdy nestačí koukat, jak nekulturní mohou být lidé zodpovědní za kulturu ve městě. Dá se ještě pochopit, když se vánoční strom na Resselově náměstí rozsvěcuje ještě v adventu a z ampliónů zní vánoční koledy v době, kdy se narození Spasitele teprve chystá. Je to taková nehezká, konzumní ateistická tradice. Samotný strom zmizí v době, kdy paradoxně doba vánoční vrcholí.

Co však člověk chápe jen těžko, je pořádání masopustu v době postní. Tradičně se na „fašank“, „vostatke“ a masopustní obchůzky chodí zhruba týden, čtrnáct dní před začátkem postu, který, překvapivě nezačíná první neděli postní, jak by se mohlo zdát, ale Popeleční středou. Tedy dnem, kdy jsou katolíkům v kostele značena čela popelem a připomínána pomíjivost života jejich i jiných. Letos připadá Popeleční středa na 10. února, půst tak začíná brzy a i následující Velikonoce jsou letos velmi brzy. Může za to úplněk.

Co se však po letech v Chrudimi opět nestalo? Masopustní veselice na Resselově náměstí se koná, ano, žlutobílí již tuší, v sobotu 13. února. Tedy v době, kdy na obchůzky, veselice a jiné kratochvíle má člověk zapomenout a věnovat se něčemu smysluplnějšímu.

Je mi jasné, že nevěřící většině, která už jen parazituje na přežívajících tradicích, při nichž jednou stranou trdluje v průvodu masek a druhou stranou nadává na církevní restituce, může být liturgický kalendář Katolické církve, podle nějž se datum Velikonoc řídí, zcela ukradeným. Nabízí se tedy otázka, proč se účastnit něčeho, co přinesla zlá církev, která zotročuje mysl a tělo svých věřících. Možná to souvisí s všeobecně převládající nevzdělaností a hloupostí. Tedy nectnostmi, které se zabydlely nejspíše i v Chrudimské besedě a na místní radnici.

Chrudim - Spory točící se kolem dopravy v místní části Medlešice nejen že nekončí, ale podle všeho se dokonce ještě stupňují. Argumenty jak obyvatel Medlešic, tak většiny lidí bydlících v samotné Chrudimi jsou pochopitelné a jasné. Přesto je zřejmé, že Medlešákům nezbyde, než se se situací smířit.

Neoficiální mluvčí lidí bydlících v Medlešicích na sociálních sítích a v diskusích neustále zmiňují, že si Chrudim něco schválila a oni se s tímto stavem musí potýkat. Neuvědomují si, že už několik let jsou Medlešice součástí města a z tohoto svazku profitují. Ať už jde o úpravu zeleně a investice chrudimské radnice do místní infrastruktury nebo o možnost posílat děti do chrudimských škol. Být součástí většího města však v sobě nese i výraznou finanční úsporu. Medlešicím „nevelí“ neuvolněný starosta, který by za svou funkci také pobíral plat a místní nemusí „živit“ rovněž ekonomku, účetní, obecní radu a zastupitelstvo. Veškerý tento servis jim obstarává blízká Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:12534:V Medlešicích se rozhodně netvoří fronty aut a místní tak podle všeho spíše rádi přehánějí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Byli to přitom právě obyvatelé Medlešic, kdo z obchvatu těžil jako první. Nejprve totiž byla vybudována část, která většinu dopravy svedla mimo obec a umožnila tak zdejším obyvatelům volně se nadechnout. V současné době uplynulo od otevření další části obchvatu města čtvrt roku a spousta šoférů si na něj teprve zvyká. Další část zkrátka chce využívat sice pomalejší, ale klidnější trasu do Pardubic přes Medlešice, Mikulovice a Dražkovice. Vybudování sjezdu u Medlešic proto dopravě v těchto obcích příliš nepomůže.

[[img:chrn_fullwidth:816:Obec s pěti sty obyvateli by zámek v buducnu jen těžko opravila.  Foto: Chrudimské noviny]]

Medlešáci si dlouhé roky užívali komfortu, který většina vesnic a obcí nezná. Současný provoz, který místní rádi nafukují do nereálných rozměrů, pak pouze vrátil místní část do reality. Pokud budou zdejší obyvatelé během schůzky s vedením města ve středu 17. února požadovat odtržení obce, měli by vzít v potaz všechny nesporné výhody, které jim ze svazku s větší Chrudimí plynou. Samotné město jejich potenciálním odtržením mnoho neztratí, zatímco Medlešáci by přišli o hodně.

Chrudim - Když se místní obyvatelé nemohou domluvit, nastupuje úředník se svými příkazy a zákazy. Právě formou příkazové značky by někteří lidé bydlící v Gorkého ulici nejraději řešili parkování, protože současný stav je prý nevyhovující.

V Gorkého ulici na chrudimské Rozhledně je nepsaným zvykem, který zde vládne už dlouhé roky, že auta se odstavují u levé strany vozovky. Samotná ulice je pak z větší části jednosměrná a není proto velkým problémem udržet na projetí jeden pruh široký tři metry. Přesto se ozývají hlasy, že by radnice prostřednictvím Odboru dopravy MěÚ Chrudim měla formu parkování regulovat a auta spíše přemístit na pravou stranu ulice. Důvodem má být vysoký počet vjezdů a výjezdů u levé krajnice a tím i redukce parkovacích míst.

[[gal:12560]]

Vedoucí odboru dopravy Martin Klimek vysvětluje, že zde záleží především na konsensu místních. Jinými slovy stačí, aby se většina dohodla a město pak umístí značku. „Ulice Gorkého je v části mezi ulicemi Strojařů a Krocínova jednosměrná. Parkování v ulici není v současné době upraveno dopravním značením, které by zakazovalo stání po jedné nebo druhé straně. Současný způsob stání vlevo ve směru jízdy je podle nás dán zvykem obyvatel takto parkovat. Možná je důvodem to, že za současného stavu stojí vozidla odstavená u zeleného pruhu mezi chodníkem a vozovkou, na druhé straně by stála hned u chodníku a před okny, což je někdy předmětem negativních připomínek. Za současného stavu mohou řidiči vozidlo odstavit na obou stranách, podmínkou je zachování minimálně tří metrů šířky volné vozovky vedle stojícího vozidla. Pokud by byl vysloven požadavek na vynucení změny parkování na druhou stranu vozovky pomocí dopravního značení, je potřeba, aby se obyvatelé ulice domluvili mezi sebou, že takové řešení je pro ně přijatelnější, a pak podali žádost. Jestliže nebude v ulici shoda na řešení, nebudeme schopni se na něčem domluvit a změnu realizovat. Základem je tedy dohoda obyvatel ulice na změně. Poté bude potřeba dořešit při výjezdu z ulice Gorkého do ulice Krocínova zákaz stání vozidel v Krocínově ulici vpravo před křižovatkou s ulicí Gorkého, neboť tato vozidla jsou pak ve výhledu řidiče vlevo,“ nebrání se Klimek změně, kterou však podmiňuje zmiňovanou domluvou. 

Chrudim - Sotva skončila rekonstrukce tribuny letního stadionu a ta byla předána sportovcům i veřejnosti, chce se město pustit do dalších oprav v areálu „Emiláku“. Nepůjde o běžeckou dráhu, ale o vržiště a doskočiště. Na svém posledním zasedání jednali o tomto projektu i městští zastupitelé.

Diskuse na téma plánované rekonstrukce byla během jednání lokálních politiků opět vyhrocená, protože část opozice jen těžko chápala, proč se opětovně investují nemalé prostředky do areálu, který dlouhá léta sportovci prakticky jen udržovali. Město by však i v tomto případě rádo dosáhlo na některou z dotací, která by náklady mohla snížit. V současnosti projektanti vypočítali celkovou cenu na bezmála tři miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:12555:Vržiště a doskočiště potřebuje rekonstrukci stejně jako prakticky celý zbytek rozsáhlého areálu.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Jedná se o sportovní plochu, jejíž stav je v současné době nevyhovující, a která je velmi složitě využitelná," říká ke stavu vržiště neuvolněný místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). V současné době slouží plocha pro tréninky vrhačů (kladivo, disk, oštěp) a zároveň k dalším tréninkovým účelům včetně školní tělovýchovy. Zamýšlenou rekonstrukcí by měla vzniknout sportovní plocha s novými povrchy i novými ochrannými sítěmi. "Rádi bychom v tomto případě podobně jako u tribuny získali dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je připravený a zastupitelstvo města na svém lednovém jednání vyslovilo souhlas s podáním žádosti o dotaci," doplňuje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Chrudim - Už třetí den hledají majitelé zaběhlého československého vlčáka Tina. Autem projíždějí lesy v okolí města a marně pátrají po ztraceném kamarádovi. Naposledy prý byl viděn v okolí místní části Topol.

Československý vlčák je pes větší než střední velikosti, vzhledem a pohybem připomíná vlka. Feny měří v kohoutku minimálně 60 a psi minimálně 65 centimetrů, běžně však feny dorůstají 65 i více centimetrů, psi až 75 cm. Důležitým plemenným znakem je bílá vlčí maska okolo tlamy, na bradě a spodní části krku, úzké, šikmo uložené světle jantarové oko, vlkošedá barva srsti ve všech odstínech od stříbrošedé až po tmavošedou, rovná uzavřená a velmi hustá srst, krátké ucho, ocas dosahující k hleznu a úzký postoj předních končetin s vybočenými tlapami. Linie hřbetu a zádě je rovná, končetiny dlouhé s dlouhými běhovými kostmi. Typickým pohybem je nízký prostorný klus. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 kilometrů průměrnou rychlostí 11 až 13 km/h.

„Dne 3. února v 15,30 hodin se zaběhl na procházce v lese československý vlčák slyšící na jméno Tino v okolí Slavické obory, Práčov - Křižanovice, okres Chrudim. Zvláštní znamení - na čumáku má bílou jizvičku. Prosím, kdybyste ho zahlédli, věděli o něm, měli informace dejte, prosím, vědět majitelům. Volat na: 603 148 553, 603 206 859 nebo 728021497. Volat kdykoli,“ uvádějí v oznamu majitelé Tina.

[[img:chrn_fullwidth:12561:]]

Včera 4. února v 17 hodin byl viděn u obce Topol. Straní se lidí, nepřijde na zavolání, může se pohybovat mezi Chrudimí, Slatiňany, Hrochovým Týncem a Dašicemi. Spíše po polích a lukách. Pomozte v pátrání. Nálezce a informátora čeká odměna.

Byl to šrumec, jaký Chrudim už dlouho nepamatuje. Od rána až do večera proudily totiž na chrudimský Kopeček davy lidí, aby se přesvědčily, za co ten Kušta utratil v bývalé eldéence přes sto milionů. A stálo to prý za to. Alespoň podle reakcí návštěvníků, kteří kvitovali nejen to, že z jejich pohledu kdysi strašidelná budova omládla a prokoukla, ale především jakému účelu bude nyní sloužit. Dalším příjemným zjištěním pro ně bylo, že se jim věnoval mladý a ochotný personál, který se choval naprosto jinak, než jaký znají třeba z okolních nemocnic a zdravotnických zařízení. Byl totiž vstřícný a nic mu nečinilo problém. "Hned bych se sem nastěhoval," povzdechl si starší chlapík z nedaleké vísky, který si přijel Senior rezidenci okouknout, aby měl jednou snazší rozhodování, až ta chvíle přijde a on bude možná někdy potřebovat trvalou péči. To víte, stáří má svou krásu, ale jen když je člověk spokojený po všech stránkách. Vedle zdraví tedy i se svým zázemím, v němž žije, a s rodinou, která ho obklopuje. A v prostředí Na Kopečku by si to člověk uměl docela dobře představit.

[[img:chrn_fullwidth:11944:Brány Senior rezidence Chrudim se otevřely prvním klientům.  Foto: Chrudimské noviny]]

"A na kolik to tady přijde?" ptala se jedna zvídavá důchodkyně. "Ženský v kadeřnictví říkaly, že na třicet tisíc měsíčně," dodala nejistě. Ředitel Senior rezidence Marek Bíško se jen pousmál. "Správná otázka. Měsíční úhrada za pobyt u nás činí jedenáct a půl tisíce korun. Je ale třeba také počítat s tím, aby měl člověk k dispozici i nějaké peníze pro vlastní potřebu a třeba na léky, které užívá," vysvětloval trpělivě ředitel Bíško. "To je o patnáct stovek míň, než chtějí u konkurence v bývalém pivovaru," špitla k davu, který ředitel právě provázel, jiná návštěvnice. Poté už se mohlo nerušeně pokračovat v prohlídce i v občerstvení, které bylo pro hosty přichystáno v hojném množství. "Jestli mohu doporučit, ochutnejte náš výtečný pudink," pobízel ředitel seniory. Ti se ale nijak neupejpali a jídlo jim rychle mizelo v ústech. Někteří se dokonce tlačili k pokrmům natolik vehementně, až ty před sebou nemilosrdčně odstrčili. Podával se totiž gulášek a další pochutiny, nad kterými se člověku sbíhaly sliny. A takhle se to opakovalo po celý den stále do kola s každou další příchozí partou, která měla vždy zvědavé otázky, velký hlad a nakonec slova chvály a uznání.

[[gal:12542]]

Přirozeně se dostavila i generalita města vedená starostou Petrem Řezníčkem, který si při této příležitosti nezapomněl přihřát vlastní polívčičku, když zmínil sociální služby, které město seniorům poskytuje. Věřím ale, že si při pohledu na masy lidí, kteří zapříčinili chvílemi v této lokalitě dopravní kolaps, který pak museli usměrňovat strážníci spolu s personálem Senior rezidence, uvědomil, že se řady penzistů neúprosně rozrůstají a že je třeba na sociální politice města neustále pracovat a neuspokojovat se tím, čeho bylo doposud v Chrudimi dosaženo. Městu chybí například citelně domov důchodců a mám takové podezření, že v tomto kdysi proklamovaném úsilí město nyní značně polevilo. Možná pod dojmem jiného soukromého projektu, od kterého si politici slibovali, že by mohl tuto díru na "trhu" zacelit. Stejně jako na to spoléhají a hřeší i v bytové politice. Jenže, nestalo se tak. Projekt se zmítá v problémech a zájem o Senior rezidenci odhalil hlad po těchto kapacitách. Ukázalo se tedy, že je to pro město hozená rukavice do ringu, kterou by mělo zvednout a nespoléhat se, že to za něj zase vyřeší někdo jiný.

Chrudim - Není žádným překvapením, že první polovina měsíce února, nejkratšího měsíce v roce, je opět zcela a kompletně v moci plesů a tanečních zábav. Pokud se vám ještě tancování nezajedlo, najdete zde opět několik doporučení, kam se vydat.

Než se ale pustím do plesů, pozvu vás na masopustní obchůzky. Jejich tradice je na Vysočině velmi silná a Chrudim má být bránou do Železných hor, nejznámější části českých „Highlands“. V sobotu 6. února v osm ráno začne masopustní obchůzka ve Vortové, stejný den se maškary projdou také po Radčicích a chybět nebudou ani ve Studnicích. Sobota v kulturním domě ve Skutči od jedné hodiny patří dětem a dětskému karnevalu. Stejný program je v plánu i v kulturním domě v Pohledu - Mladoňovicích od půl třetí a v sokolovně ve Svratouchu od půl druhé odpoledne.

A nyní již slibované plesy, taneční zábavy a vesnické dupárny - ty jsou obecně asi nejlepší volbou, protože zde člověk nahlédne do hluboké a moudré duše českého národa. Především po dvou pivech a třech zelených. Country večer si na pátek 5. února od sedmi večer připravila Galerka v Ochozi a hudební večer se koná také od osmi v Agoře. Upřímnou soustrast okolo bydlícím. Skautský ples přivítá kulturní dům ve Skutči rovněž od osmi. Událostí číslo jedna je nepochybně posádkový ples v chrudimském Muzeu v pátek v osm večer. Stavařský ples ve stejný den i hodinu plánují i v třemošnickém kulturním domě.

Sobota v Holetíně náleží hasičům. Hodinu se mi najít nepodařilo, ale příchodem na osmou jistě nic nezkazíte. Hasičský bál se koná také v Lipovci v Hospodě U Sýkorů. Divadelní bál zaplní v sobotu 6. února chrudimský velký sál Muzea a další krotitelé ohně si zatančí v sokolovně ve Svratouchu od osmi večer. Restaurace v Panské zahradě vsadila v sobotu v osm rovněž na maškarní, takže škrabošky nasadit a hurá do kola!

V neděli se pak můžete uklidnit hezkou procházkou v okolí Křižanovické přehrady, která rozhodně nezklame v žádnou roční dobu.

Příjemný a klidný víkend, milí čtenáři.  

Chrudim - Jako pověstní tažní ptáci se čas od času vrací dotazy, které připomínají místním politiků a úředníkům, že ne všichni voliči disponují krátkou pamětí. Po roce je zde opět tedy kauza vlakové zastávky v blízkosti sídliště U Stadionu.

Již v roce 2013 se přitom dnes neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) dušoval, že výstavba této zastávky má vysokou důležitost a město udělá vše pro to, aby se mohla postavit už v loňském roce. V letních měsících, kdy došlo k opravě železničního svršku na trati spojující Chrudim a Slatiňany, se sice zastávka objevila znovu, ale podle vedení radnice o její výstavbě nechtěla Správa železniční dopravní cesty ani slyšet. Ani v červnu 2015 však nebylo zřejmé, zda se úředníci a politici probrali z letargie po dotazu veřejnosti, nebo železničáři tuto možnost odmítli jen tak „ze sportu“. V roce 2013, kdy o zastávce jednalo městské zastupitelstvo, se náklady na její výstavbu pohybovaly zhruba okolo pěti milionů korun. Jde částku, která zdaleka nedosahuje výše částky, jíž se radnice podílela na opravě tribuny „Emiláku“. Sportovci se tak ukázali být opět důležitějšími než obyvatelé největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Právě obyvatelům sídliště by zastávka měla výrazně usnadnit cestování vlakem.

[[img:chrn_fullwidth:12538:Zastávka U Stadionu je sice prioritou, ale stále na ni nezbývají peníze.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak je na tom projekt výstavby zastávky nyní, po třech letech od doby, kdy mu radnice přiřadila „vysokou důležitost“? „Máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017,“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký. Letos se tedy stavět jistě nezačne a co bude za další rok, kdy budou za dveřmi další komunální volby, neví nikdo. Slibem se však již tradičně nezarmoutí.

Chrudim - Zakončení první části obchvatu města údajně přitahuje dopravní nehody a stane se v brzké době další pověstnou křižovatkou v okolí města, jíž je radno se vyhýbat. Jako svého času „křižovatce smrti“ u Medlešic. Poslední nehoda se zde stala v pondělí.

Sociální sítě okamžitě zaplavily nenávistné výlevy, jež směřovaly na adresu stavitelů a především projektantů obchvatu. Ti prý podcenili jeho prozatímní zakončení a mají hlavní vinu na již druhé dopravní nehodě, která se tady stala. „Bohužel jich bude více. Nevím, jestli za to může ten, co to projektoval, nebo ten, co to platil a chtěl ušetřit. Jistě ale vím, že to byl idiot. To řešení je nešťastné. Vůbec netuším, jak to mohlo někoho dneska napadnout. Když tam vidím každý den ty fronty od Pardubic, jak nervózně řidiči vjíždějí do křižovatky na poslední chvíli,“ sděluje své pocity z křižovatky za Chrudimí Vladimír Koutský a nepřímo tak dokazuje, jak snadná je manipulace veřejnosti, která už předem zastává negativní stanovisko.

Dalším takovým případem jsou obyvatelé Medlešic, kteří si snadno zvykli na klid v obci poté, co hlavní tah na Pardubice svedla silnice mimo její centrum. Výstavba obchvatu a především absence sjezdu u místní části Medlešice část aut do bývalé vesnice zase vrátila, což způsobilo velkou nelibost a také kritiku vedení města. Místním přitom vůbec nedochází, že v demokratické společnosti se menšina, kterou v tomto případě tvoří obyvatelé Medlešic, musí přizpůsobit většině. Většinou jsou přitom obyvatelé města, kteří si oddechli, protože provoz na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků významně prořídl. A nejen tam.

[[gal:12548]]

Dopravní nehoda za supermarketem Kaufland, v krátké době již druhá na stejném místě, se ale nestala na výjezdu z obchvatu. Jejím dějištěm byla odbočka na Tři Bubny, kudy si nyní řidiči často krátí jak cestu z Pardubic do Slatiňan, tak v opačném směru. Nechce se jim totiž najíždět do města a z něj poté pokračovat na obchvat přes místní část Presy, ulicí Slovenského národního povstání ke kruhovému objezdu a dále silnicí vedoucí do Hrochova Týnce. Veřejnost nespokojená s první částí dobudovaného obchvatu, který má své „mouchy“, však svůj závěr už má a fakta ji příliš nezajímají.  

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Den otevřených dveří v budově Senior rezidence Chrudim Na Kopečku přilákal zástupy zvědavců. Nejednalo se však překvapivě pouze o seniory, kteří zaslechli dobré zprávy o vysoké úrovni zdejších služeb. Cestu si do budovy bývalého zemědělského výzkumného ústavu našla i celá řada mladších návštěvníků, jimž učarovala citlivě opravená rondokubistická stavba.

Prakticky od samotného zahájení Dne otevřených dveří ve čtvrtek 28. ledna od 11 hodin do konce prohlídek v 19 hodin večer proudily do Senior rezidence davy lidí. Celkem pořadatelé napočítali více než tři tisíce zájemců o nejmodernější trendy v oblasti péče o seniory. Velká část těch, jimž je zařízení určeno, doslova zářila nadšením. Lidé neskrývali údiv, protože řada z nich si pamatovala pouze zanedbaný a rozpadající se dům, s nímž si Pardubický kraj nevěděl rady. Teprve zájem a investice zdejšího podnikatele Milana Kušty proměnily chátrající skvost v jedinečné místo určené těm, kdo péči vyškoleného personálu nejvíce potřebují.

[[gal:12542]]

Ředitel Senior rezidence Chrudim Marek Bíško musel překvapeně konstatovat, že zájem veřejnosti zaměstnance mile překvapil. Počtu návštěvníků nechtěli věřit ani provozovatelé rezidence z Rakouska, bylo proto nutné je přesvědčit fotografiemi a videem. Dobrou náladu nezkazil přítomným ani starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž si vstupní chodbu vybral pro místo svého improvizovaného projevu, při němž přítomné začal seznamovat se sociálními službami, jež město poskytuje. Už dnes je zřejmé, že o naplnění kapacit nemusí mít v Senior rezidenci Chrudim velký strach. Zájem bude převyšovat nabídku a nabízí proto zajímavou inspiraci pro případné další investory, kteří by se chtěli zaměřit na péči o stále se rozrůstající počet seniorů. 

Foto: Jindřich Balous