Chrudim – Centrum J. J. Pestalozziho každoročně žádá město o peníze ve formě dotace a každým rokem je také získá. Ani letošek není výjimkou. Již vloni v rámci jednání o městském rozpočtu tak politické špičky kývly na milion čtyři sta tisíc korun, jejichž darování nyní potvrdí smlouva. Zároveň však azylovému domu skončila udržitelnost, Muzeu barokních soch ji dovrší co nevidět.

Azylový dům provozovaným Centrem J. J. Pestalozziho s rozpočtem 5 461 944 korun bude v roce 2018 financován z Individuálního projektu Pardubického kraje (jeho prostřednictví přijdou rozdělit finanční prostředky z EU ve výši 3 095 151 korun), ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím Pardubického kraje (zákonné navýšení mezd ve výši 266 000 korun), z části klienty (420 tisíc korun), dále příspěvkem města Chrudim ve výši 1 400 000 korun a spoluúčastí obcí, ze kterých klienti pochází. Z dotace poskytnuté městem pokryje Centrum J. J. Pestalozziho provozní a mzdové náklady azylového domu.

Začátkem letošního roku také skončila takzvaná „udržitelnost“ projektu azylového domu. Jedná se o období, v němž musí dům sloužit účelu, pro nějž byla původní dotace poskytnuta. Azylový dům tak musí poskytovat služby azylového domu, muzeum barokních soch nemůže být změněno na muzeum hlavolamů nebo vesmírné středisko Hurikán.

[[img:chrn_fullwidth:15049:]]

Protože udržitelnost „azyláku“ se završila a „MUBASO“ čeká její konec v druhé polovině letošního roku, nabízí se logicky otázka, co s budovami dál. Vedení města však jakékoliv spekulace o změně využití odmítá. U azylového domu však může opětovně dojít na problémy s financováním, protože Pardubický kraj finance posílané Centru J. J. Pestalozziho v minulosti již několikrát citelně pokrátil.

Chrudim – Michalský park se jako přízrak vynoří vždy, když jsou na obzoru volby. Radnice toto vděčné téma použije k navnadění voličů, aby poté část ze svých slibů uvedla v život, část ponechala na další volební období. Nyní je tedy v plánu převod parku z majetku církve do majetku města.

Takřka na den přesně před třemi lety pořádalo vedení města plánovací setkání, z nějž měly vzejít priority týkající se úprav a budoucnosti Michalského parku. Rok na to došlo k prořezání tisů a tím prozatím jakékoliv snahy skončily. V březnu 2018 však městští zastupitelé mají jednat o možnosti získat bývalý hřbitov do majetku města.

[[img:chrn_fullwidth:12852:]]

Město Chrudim má na základě smlouvy ze dne 01. října 2010 ve výpůjčce celý park, krom kostela svatého Michaela Archanděla. Účelem je provádění běžné údržby komunikace pro pěší a zeleně. Smlouva byla uzavřena na dobu 50 let. Dle uvedené smlouvy může vypůjčitel v parku stavět stavby, provádět stavební a terénní úpravy, měnit jeho kulturu a vysazovat na něm trvalé porosty jen po předchozím písemném souhlasu místní farnosti, a to na své náklady.

[[gal:15279]]

V roce 2019 tu má dojít na rekonstrukci chodníků, vybudování kanalizace, vodovodní a elektrické přípojky, město tedy logicky chce investovat do svého majetku. Katolická farnost není proti, záležet teď bude ještě na názoru nadřízeného orgánu, kterým je hradecké biskupství.

Farnost by tak mohla městu darovat pozemek v hodnotě tři miliony dvě stě tisíc korun.

Chrudim - Galerie Art představí na sobotní vernisáži 10. března v 15 hodin umělecké dílo Jana Gemrota. Tvorba Jana Gemrota je většinou psychologickou exkurzí do problémů současné společnosti, přistupuje k tématům s hyperrealistickým projevem, někdy s velmi expresivním rukopisem. 

Mladý autor na sebe upozornil už u přijímacího řízení na Akademii výtvarných umění v Praze. Díky jeho mimořádnému talentu mu byla udělena výjimka, a nastoupil tak na Akademii do ateliéru klasické malby Zdeňka Berana již po ukončení třetího ročníku střední Výtvarné školy Václava Hollara. Jeho diplomová práce – cyklus ,,Únos” byla zakoupena do sbírky současného umění soukromé galerie a od roku 2011 je zastoupen i ve sbírkách Národní galerie v Praze a dalších státních i soukromých sbírkách.

Pro Jana Gemrota je typická naléhavost jeho umělecké výpovědi. Propojení mistrovské malířské preciznosti s intenzivním, někdy až  šokujícím obsahem staví Jana Gemrota na jednu z předních pozic současné mladé umělecké scény.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.

Chrudim – Městské zastupitelstvo se má sejít v pondělí 19. března a na svém programu má celou řadu zajímavých bodů. Jedním z posledních je i návrh na výpověď nájemní smlouvy, kterou město uzavřelo se společností Homa holding. Smlouva řeší pozemky, na nichž zeje díra, mělo však stát parkoviště. Hotel Bohemia je opět "na stole".

„Město Chrudim obdrželo dne 29.08.2017 žádost společnosti HOMA holding s.r.o. o projednání jejího návrhu v Zastupitelstvu města Chrudim konaném dne 18.09.2017 s tím, že společnost deklaruje záměr dokončení rekonstrukce hotelu a zachování jeho funkce v případě, kdy bude schválena změna smluvního vztahu ve smyslu umožnění výstavby povrchového parkoviště,“ stojí v důvodové zprávě, kterou dostali městští zastupitelé do své elektronické pošty. Její celé znění pak obsahuje příloha pod textem.

[[img:chrn_fullwidth:14604:]]

Předkladatel návrhu vypovězení nájemní smlouvy, starosta města Petr Řezníček (SNK – ED), dále uvádí, že se s jednatelem firmy Homa holding, Jiřím Mařasem, sešel. Na adresu společnosti odešlo i několik dopisů s návrhy, jak patovou situaci s parkovištěm před Hotelem Bohemia řešit. Mařas však ani jeden z nich – zde šlo především o možnost vybudovat podzemní parking v režii města a následně hotelu pronajímat – nebyl ochoten akceptovat a dále trval na svém. Homa totiž již nechce stavět parkovací místa pod zemí, ale nad zemí. Touto změnou, pokud by na ni město přistoupilo, by však došlo jednak k výraznému poklesu parkovacích míst a samozřejmě též k porušení uzavřené smlouvy. Jednou z jejích podmínek je závazek vybudovat podzemní parking.

[[img:chrn_fullwidth:14846:Firma by ráda před hotelem vybudovala podobné nadzemní parkoviště.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Za této situace je navrhováno ukončit smluvní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 23.03.2011, a to výpovědí smlouvy dle čl. V. odst. 6 pro porušení povinnosti nájemce stanovené v čl. IV odst. 1 smlouvy, dle níž mají být pronajaté pozemky využity výhradně k výstavbě a provozování parkovacího domu. Tento postup rovněž odpovídá povinnosti města využívat svůj majetek účelně a hospodárně a pečovat o zachování a rozvoj svého majetku dle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a byl konzultován s advokáty Mgr. Janou Malou a Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou,“ uvádí dále v důvodové zprávě radnice.

[[img:chrn_fullwidth:14600:]]

Město však i nadále má zájem na řešení situace týkající se nedokončené rekonstrukce Hotelu Bohemia, parkoviště a souvisejícího. Nabízí se tedy otázka, zda si touto výpovědí nechce jeho vedení pouze uvolnit ruce ke smlouvě nové, která podmínku postavit podzemní parkoviště obsahovat nebude.

Příloha: 

parkoviste_bohemka.pdf

Chrudim – Pro někoho příjemná zkratka do Topole, pro jiného místo, kde si může otestovat své auto, pro dalšího zase příjemná procházka do Habrova. Nové silničky v polích mezi Chrudimí a místní částí Topol mají mnohé využití. Především chodci se tu však necítí v bezpečí.

Plnohodnotná cyklostezka do Habrova prozatím chybí. Jisté snahy ze strany místních ochránců přírody tu sice byly, ale vše ztroskotalo na nedořešených majetkových poměrech a následné neochotě radnice do takového projektu investovat. Naštěstí tu je ale obchvat a s ním související přeložky komunikací.

[[img:chrn_fullwidth:15273:]]

Právě v rámci těchto přeložek na poli za Větrníkem vznikly nové asfaltky. Rodinky z paneláků je okamžitě využily k nedělním procházkám. „Zajímalo by mne, o jaký typ komunikace se jedná ze sídliště Větrník do Topole pod hřbitov. Není upravena dopravními značkami a mezi korzujícími rodinami projíždí nemalou rychlostí automobily,“ popisuje svou zkušenost s provozem na těchto komunikacích jedna z jejich uživatelek.

[[img:chrn_fullwidth:15272:]]

Vedoucí Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl odpovídá vcelku jasně: „Jedná se o stavbu polní cesty, která má sloužit k zajištění přístupu na přilehlé pozemky a k jejich obhospodařování po výstavbě obchvatu města - přeložky silnice I/37. Její výstavbu zajišťoval Státní pozemkový úřad, v lednu byla zkolaudována a v současné době probíhají jednání o jejím předání do vlastnictví města Chrudim. V současné době na této pozemní komunikaci obecně platí ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích,“ říká Šikl. Není proto divu, že některý ze zemědělců využívající silničku pro její primární účel, vyřešil problém s neukázněnými šoféry po svém a na její začátek umístil obrovská kola i s pneumatikami. Tudy auto neprojede.

Chrudim – Rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou je dávno skončena, přesto by nyní měli řidiči a také chodci zbystřit svou pozornost. Až do května tu teď budou kopat „plynaři“, kteří chtějí rekonstruovat právě plynovod. Nešlo obě akce spojit?

„V pondělí 12. března budou zahájeny práce na rekonstrukci plynovodu v ulicích Vrchlického (u křižovatky s Palackého třídou) a Palackého třída (pod chodníkem v úseku od křižovatky s ulicí Vrchlického po křižovatku s Havlíčkovou ulicí). Rekonstrukce plynovodu stavaři rozdělí na dvě etapy,“ uvádí městská úřednice Kateřina Brandová.

[[gal:15271]]

Po dobu rekonstrukce dojde také k omezení parkování na parkovištích před domy číslo popisné 75 – 77 a před číslem popisným 70. Řidiči by proto měli respektovat zákazy stání i omezení rychlosti. Celá akce má skončit v polovině května letošního roku.

Chrudim – Budova v Pardubické ulici, která dříve nesla název „Restaurace Na Sklepích“, má s původní hospodou pramálo společného. Stojí sice na místě, kde dříve točili pivo a prodávali výborné sýry, vzhled a dokonce ani vnitřní vybavení původní účel příliš nepřipomíná. Vše se však může změnit, pokud potenciální kupec najde inspiraci ve starých časech.

Zahradní restaurace Na Sklepích byla postavena v roce 1864. Název podniku má spojitost s ležáckými sklepy. Později ve zdejších sklepích údajně dozrávaly i sýry z nedaleké mlékárny. V roce 2002 došlo na přestavbu bývalé vyhlášené hospody a od té doby je objekt uzavřený. Nejde přitom o jedinou dříve prosperující a později uzavřenou restauraci. 

[[img:chrn_fullwidth:437:]]

V padesátých letech vyhořela třeba proslavená restaurace s tanečním parketem v parku Střelnice. Po ničivém požáru v polovině prosince 1955 nebyl objekt obnoven, čekala ho pouze demolice. Podobně zanikl i Hostinec Na Bumbálce v Topolské ulici, jenž musel ustoupit stavbě průtahu městem. 

[[img:chrn_fullwidth:15267:]]

V případě "Restaurace Na Sklepích" zdánlivě není nic ztraceno, protože nemovitost již několik měsíců nabízí realitní kanceláře k prodeji. Je jasné, že majitel – firma Cityline, chce prodejem získat zpět vynaložené prostředky na rekonstrukci, takže cena není právě nízká. K mání je za 15 a půl milionu korun.

V Chrudimi 3.3. 2018

Otevřený dopis členům chrudimského hnutí ANO, i jeho příznivcům.

S potěšením jsme do této doby hleděli na činnost a vliv volebního uskupení ANO v Chrudimi. Dobře tyto lidi známe a fandíme jim. Ovšem nyní, když se zděšením sledujeme, jak díky (i) hlasům poslanců za ANO, byl do čela komise GIPS zvolen komunista Zdeněk Ondráček, obracíme se na vás tímto otevřeným dopisem. Žádáme vás, a prosíme, abyste veřejně vyjádřili svůj odpor, proti tomuto hanebnému aktu. Vždyť si jistě dobře všichni pamatujeme na dobu, kdy jsme společně s vámi stáli u chrudimské kašny, kdy jsme s opovržením hleděli na stejné Ondráčky, kteří na Národní tak zuřivě mlátili naše děti.

Na zvolení tohoto člověka čela tak důležité komise a otevření stavidel vlivu komunistů se díváme, jako na akt zlovůle a zapomnění, akt prominutí za něco, co se nikdy prominout nesmí, aby se to již nikdy neopakovalo. Nechce se věřit, že více než polovině poslanecké sněmovny je právě tato minulost lhostejná.

Ivan Baborák

Pod Kostelíčkem 87

538 62 Přestavlky

Pavel Pavlíček

Gorkého 886

537 01 Chrudim

Chrudim – Přesunutí skateparku na pozemky za obchodním domem Tesco vzbudilo velký zájem. V těchto dnech představitelé města podepsali smlouvu s firmou Mystic Constructions v objemu 171 215 korun. Firma by měla vytvořit projektovou dokumentaci k novému skateparku. V této souvislosti však „vyplaval“ na povrch dávný problém se „psím hřištěm“.

Chrudimské noviny o tomto tématu jako první informovaly již v roce 2012 a poté v nepravidelných intervalech také v následujících letech. Ze strany vedení města však tento nápad nikdy nenašel příliš pozitivní odezvu. Paradoxně, protože „pejskaři“ tvoří ne právě malou skupinu obyvatel města, která navíc jeho provoz dotuje každoroční platbou „daně ze psa“. Ta činí za psa chovaného v rodinném domě 600 korun a majitelé psů chovaných v bytě zaplatí městu hned 13 stovek. Za tuto částku však nedostanou prakticky nic jiného, než několik igelitových sáčků v hodnotě pár korun.

 [[img:chrn_fullwidth:12681:Stačí odstranit tabulku a kousek oplotit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vášnivou diskusi na toto téma zprostředkoval facebookový profil samotné radnice. „Psí louka někde v intravilánu vyřešila exkrementy. Chápu, že některým lidem venčení psů na sídlištích kolem domů vadí. Občurané rohy a tak podobně Ale lidi tam se psy prostě chodí jen proto, že v docházkové vzdálenosti nemají kam jinam jít. Pořád si myslím, že v tomhle by se mělo angažovat město. U projektů pro menší skupinu lidí - třeba skatepark, je třeba iniciativy zainteresovaných. Ale psů a pejskařů je v každém městě tolik, že by to mělo město řešit i bez doprošování. Nebo město je jen od toho, aby čekalo kdo ho o co poprosí? Třeba aby maminky chodily prosit o dětská hřiště, cyklisté o stojany na kola, důchodci o lavičky v parcích? Můj názor je ten, že pokud se jedná o projekty, které bude potenciálně využívat více jak 1/3 obyvatel města, tak by se o ně nemělo prosit,“ shrnuje argumenty ve prospěch psího hřiště Veronika Raiserová.

Při projednávání Desatera problémů města Chrudim došlo i na diskusi týkající se psů a jejich venčení. Díky aktivitě Marka Točoně pak projekt „vyhledání prostoru pro oplocenou louku pro psy“ skončil na hezkém šestém místě. Nyní záleží na radnici a úřednících, zda hozenou rukavici také zvednou.

Chrudim – Ve třídění odpadu, textil nevyjímaje, Chrudimáci excelují. Také letos místní technické služby zveřejnily statistiku, z níž plyne, že do bílých kontejnerů určených ke sběru šatstva, odevzdali vloni obyvatelé města více materiálu, než v předloňském roce.

V roce 2016 bylo firmou Textileco a.s. vybráno 75 555 kilogramů starého textilu. Vloni sbírka činila 92 928 kilogramů. Počet sběrných boxů zůstává stále stejný, po celém městě jich je rozmístěných 19. Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (23,6 tun) a dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (6,5 t) a Dr. Peška (5,6 t). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky jsou květen (9,9 t) a červen (9,3 t).

[[img:chrn_fullwidth:15258:Část oděvů prodá firma ve svých second handech.  Foto: Textileco]]

Firma, s níž město na sběru textilu spolupracuje, drobně pozměnila využití vybraného materiálu. Nejprve vše protřídí a rozdělí do tří skupin. Oděvy z první skupiny putují ke svým dalším nositelům a to jak u nás, tak v zahraničí. Textil z druhé skupiny je nemožné použít k původnímu účelu, přijde tedy rozcupovat a následně využít třeba jako příměs při výrobě kartonů. Posledním druhem vybraného materiálu jsou velmi znečištěné nebo dokonce plesnivé oděvy. Ty skončí jako palivo v elektrárnách. Jedno kilo takového topiva má mít stejnou výhřevnost, jako kilogram hnědého uhlí.