Chrudim - Už více než týden dochází v Michalském parku k úpravě zeleně. Specializovaná firma zde ořezává stromy a keře, větve se povalují všude po zemi a mnohé kupy začínají být vyšší než dospělý člověk. Úklid zde ale poněkud vázne.

Přestože je Michalský park dlouhodobě lokalitou, která se může pyšnit stromy s nejzanedbanější zelení ve městě, současný stav, kdy je park uzavřený a Novým městem zní motorové pily, není o mnoho lepší. Mnohé hromady větví a listí totiž začínají už ve vlhkém počasí zahnívat a k hluku se přidává nepříjemný zápach.

[[gal:8644]]

Využila radnice varovných SMS? Informovat své občany, že v dopoledních hodinách, kdy v parku řádí dřevorubci, bude tento pro chodce uzavřen, se podle všeho město nenamáhalo. Lidé tak musí park obcházet, protože o uzavírce oblíbené zkratky se dozvídají až z papírku umístěného na provizorní mříži. Rovněž web a facebook města mlčí, tudíž není jasné, kdy práce skončí a park bude uveden do původního stavu.

Chrudim - Množství kulturních památek, kterými se Chrudim pyšní, není právě malé, protože město patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější místa bývalé Země koruny české. Každý si proto v této souvislosti nejčastěji vybaví takové dominanty, jakými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční Mydlářovský dům s unikátním minaretem. I přes tato pozitiva se ale řada chrudimských pamětihodností nenachází v současnosti zrovna v nejlepší kondici a svým stavem tak často žalují na nedůslednost svých majitelů.

Není přitom těžké chátrající či poničené pamětihodnosti objevit. Například na Kopanici míjejí chodci jednu ze zanedbaných soch. Jde o svatého Jana Nepomuckého, který původně stál v Palackého ulici a po přesunu na Kopanici mu někdo neznámý strhl z hlavy svatozář a připojil na podstavec této sochy nelichotivý obrázek. Destička s nápisem „kulturní památka“ byla sice po její krádeži před nedávnem doplněna, ale samotná socha se v takto nedůstojném stavu nachází už několik let.

[[img:chrn_fullwidth:4980:Svatý Jan je bez svatozáře, na zadní část sloupu je lépe se raději nedívat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem zanedbané péče je kostel svaté Kateřiny na bývalém chrudimském předměstí. Nejenže jej před rokem 1989 zohyzdila okolní panelová zástavba a v těsném sousedství nákupní středisko s ještě odpudivějším názvem Borzna, ale momentálně se tato tradiční městská pamětihodnost potýká s odlupující se omítkou, ba co ještě hůře - s opadáváním některých ozdobných prvků. Římsko-katolická farnost tvrdí, že na opravu tohoto kostela nemá žádné peníze a prý jen horko těžko shání finance na postupné opravy hlavního arciděkanského chrámu na Resselově náměstí. Sv. Kateřina tak musí počkat.

[[img:chrn_fullwidth:4981:Fasáda kostela sv. Kateřiny nutně vyžaduje opravu. Pokud se s ní včas nezačne, změní se svatostánek katolické církve za pár let k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jen pár kroků od kostela sv. Kateřiny se nachází před mostem přes řeku Chrudimku dvě ukázkově udržované barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, které město nechalo v minulých volebních obdobích restaurovat spolu s rekonstrukcí již zmíněného mostu. Netřeba připomínat, že takovou péči vyžadují všechny místní pamětihodnosti, na které se zpravidla najdou v rozpočtu finance až tehdy, když se jejich stav nachází doslova v katastrofálním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:4972:Takhle mají historické sochy vypadat!  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem soch v dobré kondici jsou postavy českých panovníků Karla IV. a knížete Břetislava I. na Žižkově náměstí. Je to nejspíš proto, že se nacházejí na poměrně frekventovaném místě a jsou tak veřejnosti na očích. Svůj díl na tom sehrává i skutečnost, že jsou umístěny ve výklencích objektu, který je přisuzován zbytkům chrudimského hradu a který bývá turisty často navštěvován. Trochu diskutabilně pak v sousedství těchto skvostů vyznívá novotou zářící učňovská práce v podobě pískovcové sochy sv. Anežky České v opačném koutu náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:4974:Sochy obou českých panovníků na Žižkově náměstí vypadají zachovale.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie prochází opravami postupně. V současnosti se mění část jeho střešní krytiny a ruku restaurátorů by měl časem poznat i vnější plášť. Vzhledem k tomu, že je hlavní kostel z jedné části v Komenského ulici takřka mimo dohled veřejnosti a městského kamerového systému, proměnil se místy v oblíbené zákoutí záškoláků a kuřáků, kteří nezřídka využívají výklenky kostela k vykonání potřeb namísto nedalekých veřejných záchodků.

[[img:chrn_fullwidth:4976:"Lidský neřád," řekl by klasik při pohledu na zakálená zákoutí hlavního arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve velmi neutěšeném stavu je rovněž dům naproti arciděkanskému kostelu v Komenského ulici, který paradoxně patří mezi další z kulturních památek, avšak svým vzhledem se řadí spíše mezi obydlí sociálně slabších spoluobčanů než mezi cenné objekty chrudimského centra. Svým dílem tomu přispívá i skutečnost, že je opět z dohledu větší části veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:4975:Zub času pracuje rychleji, než si člověk myslí. Jinak by se v takovém stavu nemohl nacházet objekt označený za kulturní památku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Novoměstská kašna prošla v minulém volebním období poměrně rozsáhlou zásadní rekonstrukcí a je to na ní naštěstí ještě znát. Bohužel, ani tady se městu nepodařilo uhlídat ji před nenechavci, kteří zde zatoužili zpeněžit měděnou tabulku, označující kašnu za kulturní památku, na což turista nestačí koukat stejně jako zdejší jelen se stále obrácenými parohy.

[[img:chrn_fullwidth:4977:Na Novoměstské kašně někdo ukradl měděnou destičku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samostatnou kapitolou je pak kostel sv. Michaela v bývalých Zieglerových sadech. Patří opět katolické církvi, která se snaží s použitím skromných prostředků a darů alespoň o dílčí opravy. Za tyto peníze se například v minulém roce objevily na střeše kostela nové okapy, aby už proudy vody nezatékaly přímo k základům tohoto svatostánku a neničily vzácné renesanční náhrobky významných chrudimských osobností. Když už se je konečně podařilo ochránit před zkázou vody, dorazily je grafiti a čmáranice, které tu i přes několik výzev Chrudimských novin k ochraně této kulturní památky "utěšeně" přibývají. Pro město je tak kostel sv. Michaela spíše než kulturní památkou odstrašující ostudou, kterou se nelze nikde chlubit, což je s ohledem na význam tohoto objektu nesmírná škoda.

[[img:chrn_fullwidth:4978:Městu se nedaří kostel sv. Michaela ochránit před vandaly a tak je objekt se vzácnými renesančními náhrobky dlouhodobě pro ostudu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Závěrem je nutno připomenout, že pokud to vyžaduje důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníkovi kulturní památky za povinnost s ní odpovídajícím způsobem nakládat, případně mu též nařídit, aby ji na nezbytně nutnou dobu bezplatně svěřil do úschovy odborné organizace, kterou zároveň určí. Dlouhodobě zanedbávaná kulturní památka pak může být v krajním případě státem i vyvlastněna. Je-li ale památka už bezprostředně ohrožena, má obec za povinnost provést urychleně nezbytná opatření k její ochraně. Nakolik jsou tyto předpisy v Chrudimi plněny, která upřednostňuje spíše politiku tzv. měkkých projektů (viz Zdravé město, Zdraví 21 a další) před skutečnou péčí o kulturní památky na svém území, nechť si každý udělá obrázek sám.

Chrudim - Bouře, které pustošily naše město, neměly podle všeho jen negativní dopad, ale minimálně v jednom případě se na jeho vzhledu podepsaly i pozitivně. Pokácené stromy totiž radnice pohotově využila tam, kde by to nejspíš nikdo nečekal.

Polorozpadlé kmeny stromů, které tvoří kulisu náhonu u Divadla Karla Pippicha a pamatují první roky kultivace tohoto prostoru, byly totiž nahrazeny několika čerstvými jasanovými kmeny. Ty přitom pocházejí z parku Střelnice, kde vichřice pokácela asi nejvíce vzrostlých dřevin a poničila i ocelovou lávku spojující park s Pumberky. Oblíbená zkratka mnoha chodců pod hradbami je tak opět jako nová a náhon lze s trochou šikovnosti překonat suchou nohou.

[[img:chrn_fullwidth:4934:Nové kmeny klenoucí se nad náhonem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další oprava, která neunikla pozornému oku redakce Chrudimských novin, se týká sloupu v Michalském parku, který nedávno srazilo vozidlo Technických služeb Chrudim. Dlouhé roky totiž tento sloup postrádal krycí sokl. Protilehlé „dvojče“ však kryje stále původní prvek. Ten nyní posloužil jako vzor a o zbytek se postarala šikovná ruka kameníka. Palec nahoru za dotažení této záležitosti až do zdárného do konce.

[[img:chrn_fullwidth:4933:Sokl je po letech opět na místě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - V minulém týdnu se podařilo osádce nákladního vozidla Technických služeb Chrudim zničit část brány Michalského parku. Při neopatrném vyjíždění zde řidič zachytil o pískovcový sloupek a ten se následně sesul k zemi. Zjišťovali jsme proto, nakolik je poničená brána opravená.

Bezmála týden se nic nedělo. Sloupek pouze někdo odstranil z chodníku, aby nepřekážel chodcům a zdálo se, že se jen tak na původní místo nevrátí. Někteří Chrudimáci proto glosovali prostřednictvím nejrůznějších vtipů rychlost Technických služeb při nápravě škody, kterou způsobili zaměstnanci této společnosti. „Kdyby sloupek nebyl z pískovce, ale ze železa, už by tam dávno neležel,“ vtipkoval jeden z diskutérů na facebookovém profilu Chrudimských novin. Narážel přitom na obdivuhodnou bohorovnost, v níž viníci demolice části brány ponechali pokácený sloup na místě bez jakéhokoliv zajištění proti odcizení.

[[img:chrn_fullwidth:4700:Brána je kompletní zatím jen zdánlivě...  Foto: Chrudimské noviny]]

Před víkendem se sice pískovec překvapivě vrátil na své místo, avšak jeho otlučené hrany jsou vyspraveny diletantským způsobem a sloup je zároveň v porovnání se svým protějším "bratrem" nekompletní. Ze zašlého povrchu vrcholku sloupu je totiž zřejmé, že z něho kdysi dávno někdo ukradl konzoli, která ho, stejně jako vedlejší sloup, kryla. Je tedy škoda, že "restaurátoři" opravu povaleného sloupu nedokončili tak, jak by si zasloužil. Dočkáme se toho někdy? 

Chrudim - První směna po prodlouženém víkendu nezačala dobře pro posádku vozu Technických služeb, který vyváží odpadkové koše na Novém městě. V Michalském parku se multikáře podařilo zbourat jeden ze sloupků tvořících vstupní bránu do této oázy zeleně.

Těsně před tři čtvrtě na osm ráno se v Michalském parku pohybovalo jen několik pejskařů venčících své miláčky na bývalém hřbitově, nebo chodců mířících za svými pracovními povinnostmi. Po klikatících se cestičkách však uhánělo i malé nákladní auto Technických služeb. Dva muži, sedící uvnitř, chvíli, co chvíli zastavovali a vysypávali koše do korby.

[[img:chrn_fullwidth:4583:Nezbývá, než nevěřícně hledět.  Foto: Chrudimské noviny]]

Když se však mladší z nich, který zápasil s volantem, snažil vyjet úzkou bránou do Sladkovského ulice, rohem kontejneru, do nějž míří obsahy košů, zachytil o jeden z pískovcových sloupků. Všiml si toho a zacouval. Následně přidal plyn a při pohybu vpřed už se sloupek poroučel k zemi. Jen shodou šťastných náhod neskončil rozlomený na dva kusy.

[[img:chrn_fullwidth:4584:Naštěstí se nezlomil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po chvilce nešťastného postávání a telefonátu nadřízeným, se pracovníci chrudimských Technických služeb vydali znovu na trasu. Podaří se zničenou bránu opravit dřív, než někomu padne úhledný pískovec do oka a zmizí v nenávratnu?