Chrudimské noviny Michalský park

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Michalský park

Klenbu kostela musí vyčistit od ptačího trusu

Chrudim – Pardubický kraj dotuje opravy památek. V letošním roce se rozděluje 20 milionů korun. I do Chrudimi, kde se za obdržené peníze dá částečně do pořádku kostel v Michalském parku. Kuriózní ale je, že kromě okapů se musí vyčistit i klenba od ptačího trusu. Počmárané náhrobky zůstanou netknuté.

„Z posledních schválených dotací je to například 200 tisíc korun pro výměnu okapového systému kostela sv. archanděla Michaela v Chrudimi,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek. Současně bude vyčištěna i klenba kostela od ptačího trusu.“ 

[[img:chrn_fullwidth:22597:Kostel v Michalském parku se dočká částečné opravy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mnozí možná namítnou, že by bylo ještě potřeba také vyčistit sepulkrální architekturu od vandalských nápisů, ale s tím už zřejmě nikdo nic nenadělá. A tak památky umělecké hodnoty, které byly přemístěny na fasádu kostela z popudu stavitele Schmoranze, pomalu ale jistě nevhodnými zásahy i vlivem povětrnostních vlivů a vody tiše mizí před očima.

Michalský park je opět v kurzu

Chrudim – Město si objednalo projektovou dokumentaci u ATELIÉRU a57 Jany Mudrové kvůli plánovanému návrhu na ozelenění Michalského parku, jehož součástí bude i proměna zdejších asfaltových cestiček.

[[img:chrn_fullwidth:21331:Michalský kostel v parku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nový návrh úprav bude vycházet z projektové dokumentace vypracované v květnu 2018 Jaroslavem Jelínkem, která se týkala zpevnění ploch a veřejného osvětlení. Právě asfaltové cesty mají nyní projít přeměnou na pěšiny s propustným povrchem. Do 10. prosince by měla být jednostupňová projektová dokumentace za 118 580 korun hotová a po té už bude záležet jen na tom, kdy se vybere vhodný zhotovitel.

Od roku 2019 přešel prostor z vlastnictví Římskokatolické farnosti do vlastnictví města Chrudim. Do roku 1881 tu fungoval hřbitov i s márnicí, který se roku 1894 přeměnil na Zieglerovy sady. 

[[img:chrn_fullwidth:21330:Michalský park s kostelem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kam by město chtělo investovat peníze z ITI Hradecko-pardubické aglomerace?

Chrudim – Tímto způsobem by se měly financovat takové projekty, které by bez prostředků z Evropské unie nebylo jinak možné zrealizovat. Které to podle mínění chrudimských radních jsou? O tomto materiálu bude v prosinci ještě diskutovat zastupitelstvo, ale starosta František Pilný (ANO 2011) už dopředu prozradil, o kterých šest dlouhodobých projektů se jedná. Jaké projektové záměry by město Chrudim chtělo financovat z prostředků ITI (integrovaná územní investice) Hradecko-pardubické aglomerace? 

„Řídící výbor ITI po nás chce, abychom schválili, o jaké projekty se budeme ucházet. Zařadili jsme šest projektů,“ vysvětloval na tiskové konferenci starosta František Pilný (ANO 2011), který sám do řídícího výboru patří. „Očekávám celkem velkou diskusi na zastupitelstvu, osobně mám taky výhrady k projektu ITI, tak uvidíme, kam se to pohne,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:19367:Ilustrační obrázek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za největší investici ze šesti předkládaných projektů k diskusi na prosincovém jednání zastupitelstva označil separační dvůr, pro který už je zpracována veškerá projektová dokumentace. K dalším takovým patří vybudování odborných učeben v ZŠ Husova. K výstavbě knihovny v Topolské ulici stejně jako pro protipovodňové opatření ve Stromovce se na projektovou dokumentaci teprve čeká. To na regeneraci Michalského parku už je  projekt historicky hotový a k tomu by starosta rád přiřadil i některé další zelené plochy v Chrudimi. Posledním zvažovaným projektem financovaným z dotaci ITI je rekonstrukce ubytovny v Tovární ulici, včetně její přístavby a nástavby, kde teprve probíhá výběr projektanta.

 

Když vyvolení zkázu přehlížejí, ozvou se občané? Podle faráře se dobrovolnosti meze nekladou

Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.

Výstava připomene půl tisíciletí existence kostela svatého Michaela archanděla

Chrudim – Kostel svatého Michaela archanděla v Zieglerových sadech, známějších spíše pod názvem Michalský park, je pro většinu obyvatel města spíše jen stavbičkou věčně zavřenou a proslulou znectěnými a neopravenými renesančními náhrobky. Kostel patří církvi, park dnes již městu.

Kostel byl zřízen jako hřbitovní, protože v místech, kde dnes vesele kadí své bobky bezpočtu psů, měly svůj věčný spánek tisíce Chrudimáků. I Josef Liboslav Ziegler, chrudimský děkan, jehož jméno parčík nesl.

[[img:chrn_fullwidth:18154:]]

V pokladně regionálního muzea je od 10. června připravena malá výstava připomínající 500. výročí vysvěcení kostela sv. Michaela a vzniku druhé chrudimské čtvrti Nové Město. Kostel byl postaven v roce 1521 a vysvěcen pravděpodobně 29. září na svátek sv. Michaela archanděla. Nově založený hřbitov u tohoto kostela pak určen pro obyvatele Nového Města. Hřbitov byl zrušen na konci 19. století. Kostel sv. Michaela prošel jen drobnými stavebními úpravami a je nejlépe zachovanou pozdně gotickou památkou v Chrudimi. Výstava připomene jak kostel, tak místní čtvrť Nové Město.

Lípa zdemolovala zaparkovaný automobil

Chrudim – Péče o městskou zeleň je oblíbeným a vděčným námětem na nekončící diskuse. Podobně, jako parkování. Někomu se nelíbí, jak město rok co rok zastřihuje stromy na Resselově náměstí, jiný želí kácení vzrostlých dřevin jen proto, že anonymnímu úředníku přišly přestárlé. Co v této problematice ukázaly poslední bouře?

Silný vítr a déšť se totiž nevyhnuly ani druhému největšímu městu Pardubického kraje. Asi nejvýraznějším následkem je strom spadlý v Husově ulici na zaparkované auto. Zdemolovaná Škoda Felicia sice měla evidentně nejlepší léta už za sebou, ale někomu ještě dobře sloužila. Hodnota zničeného vozu tak není velká a nikomu se naštěstí nic nestalo.

[[img:chrn_fullwidth:16148:]]

Lípa, která vozidlo slisovala, však byla evidentně dutá a vyvrátila se i s kořeny. Tento strom, který stál nad zaparkovanými vozy celé roky, však unikl pozornému, nebo spíše nepozornému oku zodpovědných úředníků a strážníků městské policie. Nejspíše by totiž spadl i v případě, že by nefoukalo.

[[img:chrn_fullwidth:16149:]]

Podobným zhroucením hrozí i uschlý strom v Michalském parku. Stojí u známé zídky, na níž posedává a popíjí mládež. I tady se čeká, až zafouká?

Kdo uklidí nepořádek na parkovišti za halou?

Chrudim – Řešení parkování v centru města, které zvolila současná radniční koalice, není z nejlepších. Na jedné straně jedná s majiteli pozemků, na nichž by měl teoreticky vyrůst parkovací dům, na straně druhé promění asfaltové hřiště za sportovní halou na parkoviště. Přespolní návštěvník však z této plochy příliš nadšený nebude.

Nedaleký Michalský park je známým cílem mládeže, která tu tak ráda popíjí a vykuřuje. Svá dostaveníčka omladina „realizuje“ nejen v těsném sousedství kostela svatého Michaela Archanděla, ale také na vrcholu opěrné zdi, jež těsně sousedí se zmiňovaným hřištěm-parkovištěm.

[[img:chrn_fullwidth:16145:]]

Ať si mladí popíjejí, kde je napadne. Problém však vzniká v okamžiku, kdy podroušení teenageři prázdné lahve a další „bordýlek“ začnou odhazovat směrem k asfaltové ploše, na níž běžně parkují auta. Především pod opěrnou zdí už se lahve v různém stádiu destrukce vrší a nezdá se, že by je chtěl někdo uklidit.

[[img:chrn_fullwidth:16144:]]

Vizitka, jakou tento koutek plný nepořádku dělá městu, může být ještě horší. Stačí počkat na první propíchnuté pneumatiky.

Přemnožené straky prý likvidují populaci kosů černých

Chrudim – Město je známé svou velkou populací havranů. Někteří místní obyvatelé však těmto opeřencům nemohou přijít na jméno, protože jim svým krákáním ruší klidný spánek, trusem znečišťují zahradu a nenechavým zobákem vybírají odpadkové koše i popelnice. Havrani však nejsou jediní krkavcovití pěvci, s nimiž si někteří Chrudimáci neví rady.

Obdobně jako radnice reguluje počty havraních hnízd pravidelným shozem na těch nejvíce exponovaných místech, „zasloužila“ by si podle všeho regulaci i narůstající populace strak. Tyto ptáky je vidět v ulicích stále častěji, přeslechnout nelze ani jejich skřehotavý hlas. Málokdo ale tuší, že vzrůstající počet strak vede k poklesu počtu jiných pěvců – kosů černých.

Ráda bych věděla, co kdo udělal pro záchranu kosů. Přemnožené straky ničí kosí hnízda, zabíjejí i mláďata. Již po čtyři roky sleduji straky na našich zahradách ve vilové čtvrti za Michalským parkem. Je to velmi smutné, když vidím kosinku jak třikrátčtyřikrát staví hnízdo, vyvede mladé. Buď jsou vejce sežraná, anebo straky zabijí již vylíhlá mláďata. Na hřbitově u Václava jsem napočítala 24 strak. Je to škodná. Kdo se postará a pomůže kosům přežít jejich nálety,“ ptá se na sociálních sítích Jitka Mošnerová.

Ježčí hotel v Michalském parku

Chrudim – Michalský park je primárně bývalým hřbitovem. Tento prostý fakt nejspíše uniká všem „pejskařům“, kteří zde nechávají pobíhat, močit a kálet své čtyřnohé miláčky. Co jim však zbývá, když psí hřiště prozatím existuje pouze ve slibech politiků? Chrudimáci jsou však velmi citliví na to, jak park v centru města vypadá. A nejde zdaleka jen o počmáraný kostel.

Michalský park, na rozdíl od zdejšího kostela svatého Michaela Archanděla, nepatří církvi, ale městu. To ho získalo do svého vlastnictví předloni. Výraznější zásahy do jeho vzhledu však prozatím nejsou na pořadu dne – nevzhledné a především zbytečné asfaltové chodníky jsou tu stále, výsadba dřevin vázne. Jednu pozitivní zprávu však úsek údržby zeleně přináší. Lidem se totiž nepozdává hromada listí, která tu po podzimním „hrabání“ zůstala.

[[img:chrn_fullwidth:16002:]]

Hromada nahrabaného listí zůstává v Michalském parku ze zcela praktického důvodu – v minulých letech se nám při její likvidaci stalo, že jsme narazili na zazimované ježky. V centru města nemají, bohužel, moc příležitostí na zimní hibernaci, proto jsme se rozhodli jim hromadu listí ponechat a zlikvidovat ji až v březnu,“ uvádí úřednice Kateřina Jánská. A na ochranu zvířátek Chrudimáci slyší.

Město hřbitovy od církve nechce

Chrudim – Hřbitovy na území města obecně nejsou v nejlepším stavu. Od doby, kdy Chrudimské noviny ve fotkách představily mnohdy zanedbaná zákoutí zdejších nekropolí, mnoho se nezměnilo. Tato místa posledních odpočinků obyčejných Chrudimáků i významných osobností jsou v majetku Katolické církve , která by se jich ráda zbavila.

Důvod asi nikoho nepřekvapí. Náklady na rekonstrukci rozpadajících se zdí a dalších nemovitostí jsou nemalé, přestože o samotnou údržbu zeleně, cestiček a dalšího se dle zákona o pohřebnictví stará město (v rozpočtu technických služeb na letošní rok je na správu hřbitovů určena částka 3 268 000 korun). Církev proto hledá cestu, jak hřbitovy kompletně přenechat obci, jejíž prostředky jsou méně omezené. V Chrudimi ale narazila.

Zatímco v jiných městech a obcích bývá situace mnohdy opačná – církev nechce pohřebiště ze svého majetku „pustit“, ve druhém největším městě Pardubického kraje, které jen horko těžko hledá finance na nutné projekty, radnice o další „černou díru“ do rozpočtu nestojí. Podle Pirátů, kteří tvoří součást vládnoucí koalice, by výdaje na opravy dosáhly až deseti milionů korun. Není proto divu, že svým kolegům zastupitelům, kteří budou mít v této otázce definitivní slovo, radní posílají materiál s nedoporučujícím stanoviskem.