Nasavrky - Místní spolek Boii si ve své pracovní náplni dal na první místo  zachování a obnovu keltského dědictví, jakožto jednoho z pilířů vzdělávání dětí i dospělých a rozvoje celého regionu. V letošním roce by chtěl spolek dokončit ojedinělý projekt na zbudování skanzenu. Projděte se Keltskou stezkou a seznamte se s dokončovacími pracemi na keltském sídlišti.

Naučnou Keltskou stezku Železnými horami tvoří celkem dvacet zastavení doplněných naučnými tabulemi. Příjemnou zimní vycházku můžete začít ve městě před místním zámkem, odkud je značena modrou turistickou značkou. Pokud budete mít štěstí a zima se bude prezentovat sněhem, nadchne vás hned první přírodní památka - zasněžená Kaštanka. I cesta do údolí řeky Chrudimky, kterému se lidově říká Peklo, přináší plno klidných přírodních zákoutí.

Po zelené turistické značce projdete rezervací Krkanka do obce Hradiště. Nejvýznamnější součástí stezky je prostor bývalého oppida, kde je umístěno šest naučných tabulí zaměřených konkrétně na poznatky získané při archeologickém průzkumu tohoto místa. Ve druhém a prvním století před naším letopočtem se nacházelo oppidum nad řekou Chrudimkou. Z větší části bylo přirozeně chráněné strmými svahy a řekou, na zbývající straně postavili tehdejší obyvatelé dvojitý a někde i trojitý val, dodnes dobře patrný.

Na dokončování keltského skanzenu se můžete podílet i svojí prací, stačí se přihlásit na stránkách spolku Boii. Foto: Archív spolku Boii

Po silnici na České Lhotice, nebo v lepším případě na běžkách po zasněžených polích, nasměrujte své putování na rozhlednu Boika. I další nedaleké místo ze zastavení Keltské stezky s nově vytvořeným kamenným kruhem vám poskytne daleký výhled do kraje.

Než se vrátíte zpět do Nasavrk, vydejte se kousek za město směrem na Horní rybník a po Lesní se dostanete ke Keltskému archeoparku. Ten se po strastiplné cestě byrokratických překážek blíží k letošnímu definitivnímu dokončení.

Chrudim - V Městském kině uvidíte ve čtvrtek 14. ledna americký western Osm hrozných. Podle vlastního scénáře snímek natočil dvouoskarový scénárista a režisér Quentin Tarantino. Filmovou hudbu skladatel Ennio Morricone společně s autorem filmu nahráli v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem.

Sněhová bouře svede dohromady osudy osmi hlavních hrdinů. Několik let po občanské válce se zasněženými kopci Wyomingu řítí dostavník. Veze se v něm John Ruth (Kurt Russell), lovec lidí, známý také jako „Kat", a Daisy Domergueová (Jennifer Jason Leigh). Jeho čeká odměna, vypsaná na její hlavu, Daisy ale soud a oprátka. Po cestě potkávají dva muže, majora Marquise Warrena (Samuel L. Jackson), bývalého vojáka, ze kterého se také stal obávaný lovec lidí a Chrise Mannixe (Walton Goggins), jižanského odpadlíka, který o sobě tvrdí, že je novým šerifem ve městě, kam mají všichni namířeno. Když jim silná vichřice zabrání pokračovat v cestě, rozhodnou se hledat útočiště v dřevěnici, kde je však vítá několik cizinců, kteří se rozhodně netváří přívětivě.

Quentin Tarantino, autor proslulých snímků Pulp Fiction - Historky z podsvětí, Kill Bill či Nespoutaný Django, točil Osm hrozných v americkém státě Colorado. Drsný vypravěč svým černým humorem dává vlastním filmům neotřelý a krvavý podpis.

Chrudim - V úterý 19. ledna v 18 hodin se můžete virtuálně vypravit do Albánie. Průvodcem vám bude chrudimský cestovatel Oldřich Černý. Přednáška se koná na Malé scéně Divadla Karla Pippicha.

Albánie byla dlouho zapomenutým koutem Evropy. Dnes ji znovu objevují turisté toužící po dobrodružství. Nechte se seznámit s její pohnutou historií, divokou přírodou i zvyky místních obyvatel. V přednášce známého cestovatele poznáte středověká města Krujë, Gjirokastër a Berat stejně tak jako současný život země v hlavním městě Tiranë a v centru severní části země Shkodëru.

Seznámíte se s historickými památkami, navštívíte světoznámé antické vykopávky u Butrintu, asi největší albánskou turistickou atrakci, vypravíte se k zříceninám chrámu v Apollónii. Budete obdivovat přírodu kolem skalního města v národním parku Bredhi Drenovë, poznáte křišťálovou vyvěračku Modré oči, nedaleko Sarandy.

Vstupné na cestovatelskou přednášku, které zakoupíte v předprodejích, je 60 Kč.

Třemošnice - Kulturní komise města zahájí výstavní rok 2016 výstavou Přírodní zajímavosti Třemošnice a okolí. Vernisáž výstavy se koná 13. ledna v 16 hodin v Městské galerii. Expozice potrvá do konce ledna. 

Město Třemošnice leží v malebném kraji lesů pod skalnatým návrším se zříceninou hradu Lichnice. Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory je jednou ze tří národních přírodních rezervací nacházejících se v Pardubickém kraji. Její území se rozkládá na části hlavního Železnohorského hřbetu, který tvoří při pohledu z Čáslavska a Kutnohorska výraznou krajinnou dominantu severního až východního obzoru.

Nesmírná hodnota rezervace spočívá v pestrosti rostlinných a živočišných druhů, které se v rezervaci vyskytují. Zajímavá je i svými geologickými útvary. Právě tato druhová rozmanitost v rostlinné i živočišné říši byla spolu se zachovalostí lesních porostů důvodem zřízení národní přírodní rezervace. Území navazuje na přírodní park Údolí Doubravy.

Chrudim - Fotoklub Chrudim tradičně pořádá výstavu fotografií Chrudim a lidé. Pro výstavu můžete přinést fotografie v sobotu 9. ledna ve 12 hodin do Divadla Karla Pippicha. Fotografie mohou být barevné i černobílé, minimálního formátu 13x18 cm, musí být označené na zadní straně jménem, adresou autora a názvem snímku. Vernisáž výstavy se pak uskuteční ve čtvrtek 10. března v 17 hodin ve vestibulu Divadla Karla Pippicha. Výstava potrvá do úterý 29. března. 

Autor ucházející se o udělení grantu musí navíc splnit tyto parametry: předat soubor minimálně 5 kusů snímků, každý o formátu minimálně 20 x 30 cm (případně odvozenin při zachování minimálního rozměru kratší strany). Seriál s maximálně 5 kusy fotografií se posuzuje jako jeden snímek. Pořadatel si vyhrazuje právo vyjmout z výstavního formátu fotografie, které překračují etické a estetické hranice.

Nezávislá komise vybere z vystavujících zájemců autora, který obdrží pro rok 2016 od města finanční grant 10 000 Kč. Tento autor do konce roku 2016 dodá městu 20 svých fotografií s libovolnou tematikou o formátu minimálně 20x30 cm. Je opět zavedena kategorie pro autory do 21 let (včetně). Velikost nejméně 5 kusů snímků je požadována minimálně 13x18 cm. Vybraný autor obdrží cenu města ve výši 2 100 Kč.

Fotografie kategorie do 21 let budou na zadní straně označeny shodně s výše uvedenými požadavky a doplněny číslem „21“ za jménem autora. Město si vyhrazuje právo použít snímky oceněných autorů pro případnou propagaci města.

Své snímky mohou zájemci zaslat i osobně předat do pondělí 7. března na adresu Chrudimská beseda, Široká 85, 537 01 Chrudim. 

Kontakt - telefon: 774 812 876, 777 020 937, fotoklub.chrudim@tiscali.cz

Chrudim - Ve čtvrtek 7. ledna v 18 hodin se koná v kavárně Atrium při Resselově náměstí vernisáž fotografií Marka Chalupníka. I letos si totiž můžete ke své oblíbené kávě přidat několik zážitků z kulturních akcí. Profesionální i amatérské práce představí ty, které možná znáte, ale netušíte nic o jejich zájmech.

Scénář kavárny Atrium obsahuje kulturní akce z oblasti literární, výtvarné i hudební. Stěny příjemného prostředí se již v minulém roce staly výstavní plochou pro fotografie, obrazy nebo pro užité umění. V oblasti literární zaujalo první místo autorské čtení ze  sbírek básní, a to již vydaných anebo jen tak na chvíli vytažených ze šuplíků méně odvážných autorů.

Koncem roku se kavárna naplnila do posledního místečka při čtení z knihy Jana Stejskala Tajemství chrudimských domů, kterou nepochybně našly stovky z nás pod vánočním stromečkem. Foto: Chrudimské noviny

Loňský rok uzavřel program z hudební produkce. Duo Resonans si v předvánočním čase přišli poslechnout jedinci prahnoucí po poklidné adventní náladě.

Chrudim - V Městském kině uvidíte ve čtvrtek 7. ledna ve 20 hodin snímek severské kinematografie Kříž cti. Film o válečných letcích, kteří ztroskotali v norských horách, natočil Petter Naesse.

Severská kinematografie v posledních rocích stoupá, norská kinematografie přichází se snímky, na nichž je znát ambice oslovit širší mezinárodní publikum, což se do jisté míry i daří. Kříž cti je film realizačně méně náročný, natočený je ale v angličtině a svou první velkou roli po skončení ságy o Harrym Potterovi v něm dostal představitel Rona Weasleyho Rupert Grint.

Příběh údajně vychází ze skutečných událostí. Opakuje se zde už víckrát využité schéma, ve kterém vojáci znepřátelených armád jsou okolnostmi donuceni spojit síly a díky tomu prohlédnou, že v uniformách protivníka jsou lidské bytosti, zrovna jako oni sami, a uvědomí si tak nesmyslnost války. 

Pardubice - Pardubická Gampa startuje nový rok 2016 ve středu 13. ledna v 17 hodin vernisáží výstavy Persona nejslavnějšího českého fotografa současnosti - Antonína Kratochvíla.

Kratochvíl se narodil v roce 1947 v Lovosicích, ale dětství prožil v pražském Karlíně. Komunisté znárodnili jeho otci fotografický ateliér a tak se Antonín musel rozloučit s myšlenkou na studia. Vyučil se zámečníkem a pracoval různých dělnických profesích. V roce 1967 emigroval přes Jugoslávii do Rakouska. Doma zanechal těhotnou ženu.

V nepřítomnosti byl poté odsouzen k sedmi letům za protirežimní činnost a nezákonné opuštění republiky. Z rakouského uprchlického tábora odjel do Švédska, kde se živil například jako plavčík, ale kde byl také odsouzen k půlročnímu vězení za pašování hašiše. Po propuštění se nechal naverbovat do francouzské cizinecké legie. Při bojích proti povstalcům v Čadu byl těžce zraněn. Ještě v rekonvalescenci uprchl z marseilleské pevnosti cizinecké legie do Nizozemska. Tam na půjčený fotoaparát nafotografoval sérii snímků na základě kterých byl přijat na katedru fotografie výtvarné akademie v Utrechtu.

V roce 1972 odjel do USA a takřka ihned se prosadil jako fotograf Los Angeles Times. Poté odešel z Kalifornie do New Yorku, kde zakotvil a rozběhl svou jedinečnou kariéru válečného fotografa-zpravodaje a autora světového významu.

[[img:chrn_fullwidth:12315:Antonín Kratochvíl. Foto: archiv Chrudimských novin]]

Patří mezi zakládající členy fotografické agentury VII (Sedm). Za svou dokumentární fotografii byl několikrát mezinárodně oceněn – Cena World Press Photo – Reportáž, Cena World Press Photo – Portréty, Cena World Press Photo – Příroda. Jeho fotografie můžeme nalézt v nejprestižnějších novinách a časopisech po celém světě, jeho práce je vystavena ve sbírce Bibliotheque Nationale v Paříži a v Muzeu moderního umění v San Franciscu. Za svou práci byl mimo jiné oceněn “fotografickým Oscarem” – Cenou Novinář roku udělovanou Mezinárodním střediskem fotografie v New Yorku a cenou Leica Medal of Excellence Award za vynikající úspěch v reportážní fotografii. V roce 1999 ho časopis American Photo zařadil mezi sto nejvýznamnějších osobností světové fotografie. V současnosti žije se svou čtvrtou ženou v Praze.

Z rozhovoru nad potréty z cyklu Persona, který vedl Vladimír Ševela:

Fotografoval jste Dylana, Bowieho, Richardse. Je těžší při focení navázat kontakt s celebritami, nebo přesvědčit afghánského vojáka, aby vás nezastřelil?

Většina z těch, co jsem fotil, chtěla být focená mnou, protože znali moji práci. Věděli, že to nebude zkrášlování nebo public relations. Takže bylo snadnější dostat se přes tu jejich fasádu. Ta spadne za třicet čtyřicet minut.

U koho to trvalo nejdéle?

Bob Dylan byl těžkej. Byla to první photo session po osmi letech, kterou dovolil. Dělal jsem s ním takový bláznivý fotky. Ten mi dával! Věděl jsem, že to jeho management nepustí. Musel jsem podepsat kontrakt. Já ty fotky mám, ale nemůžu je nikde ukázat. Fotku, co mám v knize Incognito, mi nikdy nevodklep.

[[img:chrn_fullwidth:12314:Bob Dylan na fotografii Antonína Kratochvíla. Foto: archiv Chrudimských novin]]

Proč Dylan chtěl, abyste ho fotografoval právě vy?

Víš, proč chtěl, abych ho fotil? Za prvý, že to bylo žurnalistický, a to on měl rád. A za druhý, že jsem fotil Keitha Richardse. Pořád se mě ptal, jaký to bylo fotit Keitha Richardse. A taky mi nechal v autě rukavice. (Na manželku:) Máme ještě ty Dylanovy rukavice? (Manželka: "No, někde jsou.") Musíš je najít - můžeme je střelit v aukci v Sotheby! Ještě jsem měl děkovný dopis od Toma Cruise a ten ona vyhodila.

A jak vlastně probíhalo to focení?

To je dobrá story. Nejdřív ke mně přijel jeho manažer a říká: "Máš asistenta?" Říkám jo. - "Tak toho nech doma, Dylan se bojí, moc se bojí." Našli jsme ho na hřbitově. Tam jsem k němu přišel a on mi takhle podal ruku (AK mi opatrně podává pouze konečky prstů). V ten moment jsem věděl, že je všechno v prdeli, že tohle bude teda velice difficult. (směje se) Ten hřbitov se mi ale líbil: bylo tam pošmourno. Říkám: "Mr. Dylan, tady by to bylo dobrý, ne?" A on: "Ne, oni by to nedovolili." Já se rozhlídl, a nikdo tam nebyl. Pak jsem pochopil: Duchové! Šli jsme přes ulici a tam byl opuštěnej motel s takovou skluzavkou. On tam stojí a najednou skočil do bahna na břicho! Nekecám. To bylo dokonalý. Jdu do kolen a říkám: "Mr. Dylan, mohl byste drobet zvednout hlavu, já vás vyfotím." Načež za sebou slyším šepot manažera. "Don't tell Bob what to do. Bob will tell you what to do."

Nepovolil pak ani jednu fotku?

Před koncertem jsem ho pak ještě fotil na takový temný ulici. Bez blesku. A tuhle fotku povolil. Byla to obálka Los Angeles Times Magazine. Tu fotku si pak vyžádal a používal ji asi tři roky jako promotion. Dal jsem mu ji zadarmo, protože fotit Boba Dylana, to se jen tak někomu nepodaří.

S Richardsem to bylo jednodušší?

To bylo dobrý. Vrátil jsem se zrovna z Afghánistánu. On měl rád "Afghani red". Tak jsme povídali o tom hašiši z Afghánistánu, kterej já taky dobře znal. Byl jsem u něj doma celej den. Tak jsem ho navnadil a udělal s ním dobrý fotky.

                              Pavel Šmíd

Chrudim - Na neděli 27. prosince přichystali provozovatelé letního kina promítání rodinného animovaného filmu. Počasí sice zimu nepřipomíná, ale do letního kina si vezměte hodně teplé oblečení. Začátek promítání je od 17 hodin, vstupné je zdarma.