Chrudim - Z důvodu komplikované závady na vodoinstalaci v muzejním objektu č. p. 75 a následných sanačních prací bylo Muzeum loutkářských kultur pro návštěvníky ve dnech 8. a 9. září 2019 uzavřeno!

Od 10. září až do odvolání muzeum funguje v omezeném provozu. Uzavřena je herna, obchod i přístup na terasu. Dochází také k výraznému omezení bezbariérovosti muzea, neboť výtah je možné používat až z prvního patra. Nástupní plošina v přízemí je z důvodu staveních prací uzavřena.

Historie muzea se datuje do šedesátých let minulého století. Krátce po svém otevření se Muzeum loutkářských kultur rozšířilo o sousední dům č. p. 73, kde se v současnosti nachází zázemí pracovníků muzea. V roce 1990 přibyl MLK druhý sousedící dům, č. p. 75, který byl podle archivních dokumentů postaven na konci 16. století. Kromě sálů pro sezónní výstavy se v tomto domě se nachází také muzejní obchod, ateliér a loutkářská herna. V roce 2012 získalo muzeum dům č. p. 62 v Břetislavově ulici, který po rekonstrukci slouží jako centrum pro badatelskou, dokumentační a publikační činnost MLK.

Chrudim – Další Kameny zmizelých byly položeny v chrudimských ulicích, další osudy polozapomenutých obyvatel města byly připomenuty. Židovští obyvatelé totiž ve městě nenašli jen své místo posledního odpočinku v Novoměstské ulici, ale přispěli také k jeho rozvoji a různorodosti.

Kameny zmizelých se objevily nově na:

▪️Zastávce č. 1: parčík u okružní křižovatky na Bídě

▪️Zastávce č. 2: Široká ul. před čp. 129

▪️Zastávce č. 3: Hniličkova před čp. 372

▪️Zastávce č. 4: V Tejnecku před čp. 535

První rodina, které byly letos Kameny zmizelých položeny, jsou STRASSOVI. Jméno této rodiny není jistě milovníkům chrudimské historie neznámé. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších židovských rodin, které v Chrudimi žily. Strassovi se zde usadili mezi prvními již v polovině 19. století, je však pravděpodobné, že již před jejich trvalým usídlením zde v Chrudimi působili jako obchodníci na zdejších trzích, nejstarší známý zakladatel rodiny Filip Strass obchodoval s koňmi. Strassovi žili v domě čp. 82/IV v dnešní Poděbradově ulici. Dům stál na nároží naproti hotelu Bída. Na konci 60. let 20. století byl v značně zchátralém stavu zbourán, na jeho místě je dnes malý parčík mezi křižovatkou, řekou a mostem. Rodině Strassově patřil dům až do jejich nuceného vystěhování nacisty. 

[[img:chrn_fullwidth:15885:]]

Zakladatel chrudimské větve rodu Karel Strass přišel do Chrudimi s manželkou Karoline, rozenou Humburgerovou a založil zde obchod s kořalkou. Jejich rodina byla velmi početná, narodilo se jim 10 dětí, i když dospělosti se dožilo pouze 8 z nich.

Významnou osobností chrudimského veřejného života se stal jejich nejstarší syn Edvard Strass (*1865). Vystudoval chrudimské reálné gymnázium, poté práva v Praze. Doktorský titul získal v roce 1893 a stal se advokátem. Působil jako praktikant u C. K. krajského soudu v Chrudimi, jako advokátní koncipient pak v Litomyšli, Praze, Telči a v Chrudimi u JUDr. V. Bureše. Vlastní advokátní kancelář si zřídil v roce 1897. JUDr. Strass byl velmi aktivní ve veřejném životě – byl předsedou Spolku akademiků chrudimských, dlouholetým jednatelem Masarykovy ligy proti tuberkulóze, působil ve výboru a památkovém odboru Vlastivědného muzea pro Východní Čechy v Chrudimi  a je autorem publikace Studentské merendy v Chrudimi. V době první světové války byl představitelem Spolku israelitů ku pěstování bohoslužby, který založily zdejší židovské rodiny pro svou náboženskou potřebu. Edvard jeho jménem organizoval pomoc židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny, kteří opustili své domovy z nařízení vojenských úřadů, přicházeli do Chrudimi a byli zcela bez prostředků. Přestože zdejší komunita Židů nebyla příliš početná, dokázali se o uprchlíky v době války postarat.

Edvard s manželkou  Martou (*1881), rozenou Stránskou ze Slatiňan, měli 3 děti. Pouze dvě se však dožily dospělosti,  dcerka Vlasta zemřela v 5 týdnech a byla pochována na zdejším židovském hřbitově v roce 1907. Dospělosti se dožila dcera Milada (*1908) a syn Jiří (*1912).

Milada se provdala za prominentního pařížského právníka Jeana Camille-Carré, který byl dle nacistické terminologie árijského původu, a podařilo se mu v době války židovský původ své manželky – cizinky utajit. Milada tak přežila válku ve Francii. 

Její bratr Jiří vystudoval chrudimské reálné gymnázium a odešel studovat práva. Dosáhl titulu JUC. (kandidát práv), když přišla okupace. Jiří byl v prosinci 1942 zařazen s rodiči do transportu s chrudimskými Židy a odvezen do Terezína. Již jako student se Jiří aktivně zajímal o kulturu, účastnil se ochotnických představení i v Chrudimi. V Terezíně se zapojil do kulturního života v Schorschově divadelním souboru jako herec i režisér.

V Chrudimi žil a obchodoval také třetí syn Karla Strasse Leo (*1871 – †3. 10. 1944 Osvětim). V domě rodičů si zřídil galanterní obchod, v němž mu jako příručí z počátku vypomáhal jeho bratr Emil, který od něj obchod později odkoupil. Leo se s manželkou Zdeňkou z Chrudimi kolem roku 1905 odstěhoval do Náchoda, kde si otevřel textilní obchod. Rodina Strassů se i v Náchodě nesmazatelně zapsala do historie města, jejich literární postavy najdeme i ve Škvoreckého Zbabělcích, jejich letní vilu mohou milovníci architektury obdivovat v blízkém Vršově u Horního Bradla.

Leův obchod i byt v Chrudimi v domě čp. 82/IV odkoupil nejmladší bratr Emil (*1880), který zde žil s manželkou Eugenií a dvěma dětmi: Karlem (*1907) a Annou (*1908). Také Emilův  syn Karel (dědic jména po dědovi –   zakladateli rodu) byl všestranně nadaný muž. Stal se advokátem stejně jako jeho strýc Edvard, ale praxi provozoval v Teplicích. Nezajímal se však pouze o právo, měl i umělecké zájmy v oblasti filmu a literatury. Do historie se zapsal také jako filmový teoretik a kritik, v letech 1927–1928 byl členem klubu „Za nový film“.  Ve středu jeho zájmu byl především francouzský avantgardní film na konci 20. let. Po Mnichovu musel coby Žid Teplice opustit a vrátil se k rodičům do Chrudimi. Zde se zapojil do kulturního života, přátelil se s Helenou Šmahelovou, která ho přivedla do Slatiňan k Jaromíru Johnovi, u něhož získal místo sekretáře. John mu diktoval celý svůj román Moudrý Engelbert (1940).  Karel Strass měl i své literární ambice. V letech 1940-1941 převyprávěl 12 afrických pohádek. Ty vyšly s Johnovou předmluvou pod pseudonymem Jan Alexandr s názvem „Pohádky z celé Afriky“. Jejich psaní se mu stalo útěchou v době protižidovských perzekucí, kdy byl již spolu s bratrancem Jiřím nasazen pracovně na stavbě vlečky v Bílku u Chotěboře.

Nakonec ho stejně jako ostatní členy rodiny čekal transport do Terezína a odtud do Osvětimi.

Z deseti dětí, které se zakladateli rodiny v Chrudimi Karlu Strassovi narodily, se jich šest dožilo druhé světové války a všechny s jejich rodinami zavraždili nacisté. Dr. Edvard Strass zemřel již v Terezíně, ostatní v Osvětimi, osud Emilovy dcery Anny není znám, s největší pravděpodobností též zahynula (nefiguruje mezi dědici). Válku přežilo pouze několik Karlových vnoučat. Chrudimský majetek zdědila Edvardova dcera Milada Carré, která se pak s městem ještě v 50. letech neúspěšně soudila o nuceně prodané majetky, do Chrudimi se již nevrátila, a zemřela ve Francii v roce 1967 bezdětná. 

Rodině Strassově bylo v místech, kde stával jejich dům, položeno celkem 6 kamenů: Edvardovi, jeho ženě Martě a synovi Jiřímu, a pak Emilovi, jeho ženě Eugenii a synovi Karlovi. Všichni tito obyvatelé v prosinci 1942 tento dům opustili a zahynuli v nacistických lágrech.

[[img:chrn_fullwidth:15887:]]

Další kameny byly položeny v Široké ulici u domu čp. 129 rodině HERRMANNOVĚ.

Herrmannova rodina také patřila k prvním, které se v Chrudimi usadily po uvolnění poměrů v polovině 19. století. Na rozdíl od Strassových se jejich pobyt ve městě neváže tak výrazně k jednomu domu. Nejprve žili v  čp. 125/I, poté zakoupili dům čp. 25 ve Filištínské ulici (dnešní knihkupectví) a poslední roky před transportem žili v  čp. 129/I v Široké ulici, jak dokládá poslední soupis židovských bytů z roku 1941. V Chrudimi se první z rodiny usadil Vilém Herrmann s manželkou Kateřinou, kteří měli syna Samuela. Samuel pak zde založil rodinu s manželkou Rosou a narodilo se jim celkem 11 dětí. Šest z nich však zemřelo v dětském věku na různé choroby, jak bylo tehdy bohužel časté. V dospělosti známe osudy pouze 3 ze zbývajích dětí, a všechny končí v Osvětimi.

V Chrudimi žili před válkou dva Herrmanovi synové -  syn Karel (*1884) s manželkou Štěpánkou (*1885) a dcerou Hanou (*1923), a syn Gustav (*1896). Provozovali obchod s šatstvem, obuví, konfekcí i vetešnictví. Gustav s manželkou Vilmou (*1894) a syny Ottou (*1926) a Ervínem (*1928) se v roce 1939 odstěhovali do Slatiňan. (Gustavově rodině byly loni ve Slatiňanech položeny Kameny zmizelých.) Rodiny bratrů se bohužel sešly v prosincovém transportu do Terezína a všichni zahynuli v Osvětimi v plynu v lednu 1943.

Na závěr byly položeny ještě dva kameny pro jednotlivce – tedy osoby, které byly transportovány bez svých nejbližších. První z nich je Ida Pochobradská, rozená Salusová. Ida se narodila jako šesté dítě ve známé rodině Salusových (kterým byly Kameny zmizelých položeny v loňské roce). Ida byla dle svědectví dcery Alexandry první ze Salusových dětí, které si našlo partnera bez toho, aby se jednalo o rodiči předem domluvený sňatek. A nejenže se provdala z lásky, ale také si vzala nežidovského partnera – Ferdinanda Pochobradského, později uznávaného středoškolského učitele, malíře a muzejního pracovníka. Manželství bylo zprvu šťastné, narodily se jim dvě děti – syn Petr a dcera Alexandra, rodinu však postihlo velké neštěstí. Syn Petr jako čtrnáctiletý tragicky zahynul, posléze zemřel v mladém věku též Ferdinand Pochobradský (v roce 1940).  Ida tím ztratila nejen milovaného manžela, ale také ji přestalo před nacisty chránit „smíšené“ manželství s árijcem, a byla proto spolu s rodinou svého bratra Viktora transportována do Terezína a odtud do Osvětimi, kde zahynula. Dcera Alexandra naštěstí jako židovská míšenka do transportu nemusela, rodinná tragédie a ztráta všech členů rodiny ji však velmi poznamenala. Žije v Německu, kam s manželem v roce 1968 emigrovala, a letos v září oslaví 95. narozeniny! Kámen Idě Pochodradské byl položen před bývalým domovem Pochobradských ve Hniličkově ulici čp. 372, kde do svého nuceného odchodu žila.

[[img:chrn_fullwidth:15889:]]

Poslední kámen byl položen v ulici V Tejnecku před dům čp. 535, který si nechal ve 30. letech postavit pro svou rodinu Josef Ornstein – Orský. Rodina Ornsteinova pocházela ze Zájezdce, podnikala v Hrochově Týnci a v roce 1937 se manželé Ornsteinovi přistěhovali do nového domu spolu s dětmi Romanem a Ilonou. Josefova manželka Karolína byla nežidovského původu, a tak s příchodem nacistů a protižidovských zákonů si Josef silně uvědomoval stigma, které na rodinu jeho židovský původ vrhá. Rodina si nejprve počeštila jméno na Orský, později však přistoupil Josef k dalšímu kroku, a s manželkou se formálně rozvedl, aby ji a děti chránil. Dál spolu v tajnosti žili, veškeré rodinné podnikání však převedl na ni. Tento krok se mu bohužel stal osudným, ještě před transportem byl za údajné držení zbraní uvězněn (měl před válkou vlastní honitbu) a z vězení v Pardubicích zařazen rovnou do terezínského transportu v prosinci 1942. Josef díky dobré fyzické kondici v lágrech procházel selekcí a byl přiřazován k různým pracovním četám. Poslední jeho stopa je z března 1945 z Kauferingu, odkud byl se spoluvězni hnán na pochod smrti a na něm neznámo kde zahynul.

[[img:chrn_fullwidth:15888:]]

Stolpersteine, neboli Kameny zmizelých, přijel jako v předchozích letech umístit osobně umělec a tvůrce tohoto projektu Gunter Demnig s chotí. Chrudim je desátou zastávkou na jeho cestě po Evropě, při níž tentokrát během 19 dnů navštíví 5 zemí (Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko a Slovinsko) a položí kameny v 33 městech, městečkách a vesnicích. V Chrudimi začal s pokládáním 9. září kolem 15 hodiny v místě bývalého Strassova domu na křižovatce na Bídě. Pokládání kamenů se jako zástupce židovské obce zúčastnil kantor ŽO v Praze Daniel Vaněk, který na všech místech pronesl modlitbu za zemřelé.

Tím je letošních 11 kamenů položeno a připomínka dalších 11 osudů ve městě pevně ukotvena.

Chrudim - Výstava v regionálním muzeu představí houby našich lesů a hájů na historických vyobrazeních. Ke zhlédnutí budou i sádrové modely hub, pocházející ze starých sbírkových fondů. Expozice bude otevřena od čtvrtka 12. září až do 3. listopadu.

Ve výstavních prostorách Regionálního muzea s jistotou houby najdete bez ohledu na to, jestli právě rostou či nerostou.  Košík ale zůstane prázdný, odnášeli byste si pouze dřevěné nebo sádrové modely.

Z návštěvy výstavy si však můžete odnést spoustu zajímavých a užitečných rad. Ve dnech od 11. do 13. října bude ještě doplněna o živé exempláře hub z okolních lesů.

Jedna expozice začíná, jíná se blíží ke konci. Méďa, kam se podíváš je ta končící, tak vy ji ale stihnete.

Ještě do 15. září trvá výstava hemžící se medvídkama, najdete ji až v posledním patře. Sbírka obsahuje medvídkové postavičky ze všech koutů světa a také ze všech období, jelikož medvídci jsou tu s námi již pár let. Určitě, tak jako já, tam najdete právě toho, co máte či měli jste doma.

Hlinsko - V divadelním sále Multifunkčního centra uvidíte ve středu 11. září v 19 hodin představení v režii Jakuba Nvoty - Chvála bláznovství. Příběh dvou přátel Ellinga a Kjella Bjarna, jež spolu sdíleli pokoj v ústavu pro duševně nemocné, a kteří stojí před velkou výzvou začít společný život mimo stěny léčebny. 

Pardubice – Slavnostní zahájení 109. výstavy - Josef Werner – Grafika se uskuteční v úterý 10. září v 17 hodin v prostorách Galerie Univerzity Pardubice (budova Univerzitní knihovny, Studentská 519, Pardubice Polabiny). Výstava potrvá do 7. listopadu.

Na výstavě diváci uvidí malé skulptury a výběr grafických listů zpracovaných technikou barevného leptu. Mimořádná schopnost autorova zachycuje s dokonalou zručností nejsložitější děje, které se na obraze objevují.

Akademický malíř Josef Werner se narodil v roce 1945 v Kraslicích, studoval v Praze a v Mnichově, dnes žije v Bavorsku, jeho dílo je vystavováno po celém světě.

Chrudim – Září nám začalo, léto nejspíše pomalu končí. Díky Bohu za déšť, který přináší tolik potřebnou vláhu do naší přírody. O víkendu nás čeká celá řada zajímavých akcí, protože, jak říká Miroslav Donutil „zemědělci sklidili a ve městě se všichni opili“. Krom toho otevírají své brány památky. 

V sobotu od devíti hodin v Českých Lhoticích však můžete chytat ryby na udici před obecním úřadem. Od 9 do 12 hodin chytání ryb, od 14 hodin divadlo Kvítek, po celé dopoledne dětské soutěže. Občerstvení zajištěno, k obědu vepřík na rožni.

M klub Medlešice pro vás v sobotu připraví na hřišti v Medlešicích posvícenské soutěžení pro děti a dospělé: soutěž o nejlepší koláč, stínání posvícenského kohouta a součástí programu je tradiční fotbalový turnaj "Posvícenská kachna".

Posvícení oslavíte v sobotu i na Veselém Kopci. Na programu jsou ochutnávky tradičního pečiva, pečení v chlebové peci, malý posvícenský jarmark, ukázka tradičního obyčeje - stínání kohouta. V kulturním programu vystoupí Folklorní soubor Formani ze Slatiňan v 10:30 a 13:30.

Chrudimské obžínky mají bohatý program, který se započne již v pátek. Najdete ho zde.

Pátý koncert VI. ročníku letního festivalu „Bojanovské muzicírování“ začíná v pátek v sedm. Hudebním zastavením provedou Josef Sadílek (trubka), Věra Sadílková (viola), Martin a Jakub Sadílkovi (harfa), Zuzana Sadílková (housle) a Martin Beran (varhany). V kostele svatého Víta.

V sobotu od desíti do čtyř v Pasíčkách zažijete již šestý „Tatínkův úžasný dětský den“. Záchranná stanice letos navíc oslaví dvacet let své činnosti. Od 10.00hodin začínají soutěže pro děti ve kterých dostávají body a za ně si mohou vybrat různé odměny. Otevřena je expozice zvířat a geopark, kde je zcela nová „Opičí dráha“. Ve 12 hodin přivezou pracovníci záchranné stanice vyléčené dravce a sovy k vypuštění do volné přírody. Svobody se tito jedinci dočkají z rukou veřejnosti. Od této chvíle začnou na place probíhat dynamické ukázky od celní správy, policistů, hasičů, psovodů a další. Uvidíte např. vyproštění z havarovaného vozidla, uhašení domu a automobilu, výcvik služebního psa a samozřejmě i přestřelku teroristů. Svést se můžete v obrněném vozidle, V3S či v motorovém člunu. Pití a jídla z vojenské polní kuchyně bude také dost.

Hezké dny volna, milí čtenáři.

Chrudim - Nenechte si v sobotu 7. září ujít současné chrudimské výstavy i stálé expozice. V rámci Dne otevřených dveří budou k zhlédnutí bezplatně.

Nejvíce prohlídek nabízí Regionální muzeum, kde kromě stálé nabídky historických artefaktů v mozaice z dějin regionu naleznete například i expozici lidového nábytku, moderně uspořádanou část muzea věnovanou Alfonsi Muchovi a současnou výstavu Méďa, kam se podíváš.

Muzeum loutkářských kultur přiláká svými expozicemi především rodiny s dětmi, které si v budově mohu najít i příležitost ke hrám, zaujme i návštěva teras či věže s vyhlídkou na Chrudim a blízké okolí.

V Galerii Art na Resselově náměstí jsou dvě výstavy věnované tématu Starého zákona. V grafickém kabinetu zhlédnete výstavu kreseb a maleb Jana Knapa, v gotickém sklepení pak sochařské plastiky Miroslava Olivy.

Jan Knap Bez názvu, olej

V Muzeu barokních soch si prohlédnete obměňovanou expozici dřevěných plastik, novodobé pojetí oltáře, původní ukázku výzdoby a v přízemních prostorách svoje díla představují Ivan Baborák, Štěpán Málek a Tomáš Pilař. Každý svým originálním pohledem výtvarníka vzdávají - Hold dílu Antonína Dvořáka.

Výstavní síň Vodních zdrojů na náměstí U Vodárny č. p. 138 pod Širokými schody bude v sobotu 7. září také otevřena a vy zde můžete nahlédnout do vzdálených krajů Indočíny prostřednictvím fotografií Milana pilného.

Dobrou náladu navodí i výstavka v prodejně Mlsného pecivála na Resselově náměstí. I zde si můžete prohlédnout gotické sklepení, které se využívá nejen v horkých dnech k ochlazení, ale hlavně k výtvarné prezentaci.

Déšť nás nemůže zaskočit, protože i tak je co k vidění. Vlastně výstavy se každoročně mění, jinak asi otevřených dveří nových památek se nedočkáme. Na rozdíl od minulých let se v tomto roce nekoná tolik oblíbená přednáška pana Pavlíka přímo u Morového sloupu. Protože se na Resselově náměstí tančí, budou návštěvníci absolvovat historické přednášky uvnitř kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Tak hodně nových zážitků!

Choltice - Přijďte si v sobotu 7. září od 13 hodin poslechnout a zhodnotit vystupující na dobročinné akci Choltický deštník, který se koná na podporu, vznik a rozvoj Centra denních služeb Další cesta v Cholticích.

Společnost DALŠÍ CESTA z.s. byla založena z iniciativy rodičů a přátel zdravotně znevýhodněných mladých a dospělých lidí z Choltic a blízkého okolí s cílem pomoci jim zapojit se do běžného života. 

Chrudim - V sobotu 7. září se můžete nejenom poveselit na Chrudimských obžínkách, ale také se vydat za návštěvou chrudimských památek. Oblíbený den otevřených dveří se koná v době od 9 do 17 hodin.

Každoročně vítaný Den památek navštěvují nejen místní obyvatelé, ale čím dál víc přijíždějí lidé i z dalekého okolí. Ti si totiž každý rok do svých turistických návštěv naplánují jiné město a postupně poznávají památky v celé naší republice.

V loňském roce se obě velké sobotní akce na Resselově náměstí překrývaly. Přednost ve zvolenou hodinu dostala vyhledávaná přednáška pana Pavlíka a po chívíli zápasení s technikou se milovníci památek mohli seznámit s historií a významem soch na morovém sloupu. Časová proluka v tancování však předznamenala pokles zájmu o sledování vystoupení souborů.

Přejme tomuto prvnímu zářijovému víkendu hlavně dobré počasí a všem návštěvníkům nové a příjemné zážitky. 

Chrudim - Středem víkendového dění budou tentokrát Chrudimské obžínky, folklorní lidový festival, který začne již v pátek 6. září v podvečer v Michalském parku vystoupeními tanečních souborů a koncertem skupiny Nezmaři. Až do neděle bude pro návštěvníky připraven tradiční program.

Ze starých zápisů:

…k obřadům patřily radovánky na oslavu ukončení žatvy, při nichž čeleď na útraty hospodářovy se veselila. Mladá žnečka s věncem na hlavě podává hospodáři věnec z obilí a kvítí polního, přeje mu jménem všech ženců štěstí, zdraví. Hospodář je pak vyčastuje.“

Hospodáři připravili v Chrudimi tento program:

Pátek:

20 hodin Nezmaři

21 hodin Folklorní noc

Sobota:

9 hodin jarmark na Resselově náměstí

9. 30 hodin pozvánky souborů

11 hodin pohádka před obědem

14 hodin průvod městem

14. 30 hodin to nejlepší z úrody

19.30 hodin merenda ve Velkém sále muzea

Neděle:

8. 30 hodin Zpíváme spolu, zpíváme bohu - bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie