Chrudimské noviny Z redakční pošty

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Z redakční pošty

Starosta Pilný: Jak to bylo s prasklým potrubím v Široké ulici?

Poškozené vodovodní potrubí v Široké ulici, jak to celé bylo? A co bude dál?

V pátek 16. 7. 2021 v 17:37 mi volala městská policie, že je porucha na vodovodu v Široké ulici u Muzea, že bude nutné uzavřít silnici. Během pár minut jsem byl na místě a pohled nebyl vůbec příjemný – z ulice i chodníku na několika místech vyvěrala voda (je to vidět na videích). Ještě cestou jsem volal technickému řediteli VS Chrudim,m panu Ing. Václavu Kloboučníkovi, zda by se nemohl dostavit na místo, což se také stalo.

Na místě jsem zjistil, že firma, která dělá zkoušky na mostě přes náhon v Široké ulici vedle Muzea, při vrtání poslední sondy provrtala trubku DN 225 mm (průměr 22,5 centimetru) s pitnou vodou. Následkem toho začal klesat tlak v síti, takže ulice kolem Resslova a Tyršova náměstí začínaly být bez vody.

Bylo nutné obratem zajistit opravu. Pan ředitel začal shánět lidi, které různě stahoval z domovů a dovolených, a dále zajistil vytýčení dalších sítí – situace v místě vůbec nebyla jednoduchá, vede tam plyn, vysoké napětí, optická sít, telefonní síť, napájení veřejného osvětlení. Původně se totiž počítalo s opravou až dnes během dne nebo v pondělí, což jsem nechtěl. Po vytýčení sítí začali provádět výkopy.

Cca kolem 23. hodiny situaci zkomplikovala betonová deska, která byla pod kostkami a nad trubkou – bylo třeba ji rozbít –, pan ředitel opět bryskně zajistil půjčení správného bagru s kladivem. Ve 2 hodiny ráno byla obnažena správná trubka, kterou narušil vrták, zároveň tím praskla v délce cca 6 metrů. Před 5. hodinou ranní byla trubka vyměněna a voda začala téci. Kolem 8. hodiny ráno jsem byl ještě ve spojení s dispečinkem VS Chrudim, protože v Pobřežní voda netekla – technik přijel, odpustil vzduch a rezatou vodu a i tato poslední závada v dodávce vody byla vyřešena. Mimochodem, technik byl ten samý, který tam do 5 hodin do rána pracoval, ptal jsem se ho, zda nemá spát po noční, ale říkal, že ho vzbudili, když jsem volal, že je problém.

Tolik asi k dodávce vody.

Silnice je na tom v tuto chvíli hůře. Jak se velký tlak vody tlačil na povrch, došlo k vymletí podkladních vrstev pod dlažbou, různě se silnice propadla a zvlnila, ale hlavně není jisté, zda se dále nepropadne a neudělá se velká díra. Proto, prosím, to nikdo nezkoušejte projet, mohli byste se i s autem propadnout. Chodník podél Muzea byl opraven štěrkem. V tomto duchu bude co nejdříve opraveno dopravní značení, toto je provizorní!

V pondělí by měla přijít firma, která posoudí stav křižovatky, a rozhodne se, co dál. Křižovatku bude nutné minimálně celou předláždit, pokud nebude nutný zásah i do podkladních vrstev.

Viník – firma, co vrtala sondy – se k celé záležitosti staví čelem a uznává to jako svou vinu, jsem s nimi v kontaktu.

Kdyz to dobře půjde, tak se ulice otevře za týden – 29. 7. 2021. Dnes betonují, přes víkend se nechá beton zatuhnout a pondělí až středa dláždit. Info zatím předběžně.

 František Pilný, starosta města Chrudim

Jak vnímají opravu silnice v Řestokách? Ohlédnutí Martina Diana za tříbubenskou magistrálou

Před 25 lety jsme tuto propojku mezi poli použili k cestě do Řestok. Důvodem byla obhlídka domečku, který se nám po důkladné renovaci stal pro následujících 10 let domovem. Nechci ale popisovat strasti rekonstrukce vesnického domku, vraťme se na onu „tříbubenskou“ silničku.

[[img:chrn_fullwidth:18258:Bouřka na opravené silnici na Tři Bubny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jízda byla tenkrát vcelku milým dobroružstvím. Jednak z hlediska kvality vozovky a za druhé, došlo-li náhodou k defektu čí případné lehčí nehodě, nastala poměrně dlouhá čekací doba na projíždějícího spřízněného motoristu. Cyklovýlet s celou rodinou byl bezpečnou selankou, neb silnička „tříbubenská, toť ideální cesta do Slatiňan, na zmrzku, zámek, Monaco.

Parťáky byli zajíci, srnky, bažanti a dokonce i zběhlé ovce, které se bezstarostně proháněly po vozovce. My řestočtí jsme u piva řešili a snili, jak krásná by byla asfaltová „strada“ směr Chrudim. Co gratulací a díků bychom slyšeli od tlumičů, poloos, stabilizátorů a ráfků od našich miláčků!

[[img:chrn_fullwidth:18260:Silnice na Tři Bubny po prvních opravách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dvacet pět let uteklo, vozovka dostala úpravu silnice kategorie I. třídy, vysněné napojení na chrudimský obchvat je skutečností. Avšak z opuštěné „tříbubenské“ se stala dopravní tepna regionu. Pro místní faunu je sebevražednou výzvou, rodinný cyklovýlet je hororovým zážitkem nezodpovědných rodičů a frekvence aut v obou směrech v jednom dnu hravě pokořila rekordní čtvrtletní průjezd vozidel před zmíněnými pětadvaceti lety.

[[img:chrn_fullwidth:18255:Vjezd do Řestok před most po opravě silnice. Foto: Chrudimské noviny]]

Co s tím? My v Řestokách nevíme. Rádi bychom dosáhli zpřísnění a dohledu nad průjezdem enormního počtu vozidel. Chceme a požadujeme bezpečnost!

 

Martin Dian, místostarosta obce Řestoky

 

Pozn. red.: Více o problematice se dočtete v článku V Řestokách sepsali petici kvůli bezohledné jízdě řidičů.

Nejlepší ředitel české malotřídky je ze Zaječic na Chrudimsku

Praha – V Parlamentu České republiky dnes byly vyhlášeny výsledky ankety Ředitel roku, v níž odborná porota na základě nominací veřejnosti vybírala nejlepšího ředitele/ředitelku školy za školní rok 2020/21. Vítězem v kategorii malotřídek se stal Radek Machatý, ředitel Základní školy Zaječice na Chrudimsku. Anketu Ředitel roku uspořádala společnost Tutor a vzdělávací skupina Edua Group. Celý projekt se koná pod záštitou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

U Radka Machatého nominující i porota oceňovali mimo jiné to, že za dva roky jeho působení se škola proměnila v prostor, kam mnozí žáci dochází nejen kvůli tomu, že Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, ale protože je to tam pro ně zajímavé a zábavné. Žáci mají možnost se zapojit do nesčetného množství aktivit, ve kterých není opomenuta ani společenská odpovědnost a charita. Například jde o spolupráci s místními spolky či neziskovými organizacemi.

[[img:chrn_fullwidth:18234:]]

Zkušenosti získané na veliké základní škole dokázal Radek Machatý přetavit a využít ve specifickém prostředí málotřídní školy. Svým kolegyním ordinuje kromě povinností i humor. Motivace a chuť pana Machatého rozvíjet děti je podle vyjádření porotců i lidí ze Zaječic naprosto nakažlivá.

Ředitel Machatý dále rozšířil nabídku volnočasových kroužků, zapojuje žáky do různých akcí sportovního charakteru a osobně je na sportovní turnaje doprovází. Škola se také účastní různorodých projektů a soutěží celostátního charakteru (např. K.R.E.A.T.I.V., Pangea, Brontosaurus), ale i motivačních soutěží. Výsledkem práce Radka Machatého je nrovněž například novotou zářící a účelně vybavená cvičná kuchyňka, učebna rukodělných dílen a multimediální sál pro výuku jazyků a přírodovědy s multidotykovou obrazovkou. Tímto zázemím může vesnická škola v Zaječicích směle konkurovat mnoha školám ve velkých městech.

 

Další informace k vyhlašování Ředitele roku:

„V rámci letošního třetího ročníku ankety Ředitel roku jsme obdrželi přes sto nominací z celé republiky, tedy zatím rekordní počet. Odborná porota, v níž figurovali akademici, lidé ze škol i z byznysu, pak na základě nominací, odborných podkladů a on-line setkání s deseti finalisty vybrala vítěze v jednotlivých kategoriích a vítěze absolutního," řekla Jana Pácalová, akademická ředitelka společnosti Tutor.

Absolutní vítězkou se stala Marie Gottfriedová, ředitelka Základní školy Trmice v Ústeckém kraji. Ta zároveň vyhrála i v samostatné kategorii základních škol. V kategorii středních škol pak zvítězil Miroslav Kudrna, ředitel Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant, která se nachází v Libereckém kraji.

Vítězní ředitelé získávají řadu cen od partnerů ankety Ředitel roku, jimiž jsou vedle Senátu PČR vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, společnost Top Vision zaměřená na manažerské a firemní vzdělávání, jazyková škola Jipka, Ředitelská akademie a Amos vision. Mediálním partnerem je odborný titul Řízení školy.

Na vyhlašování Ředitele roku vystoupil mimo jiné předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, předseda senátního Výboru pro vzdělávání Jiří Drahoš či loňský absolutní vítěz Ředitele roku a od podzimu 2020 i senátor Jan Grulich.

 

Jan Šimral, mediální zástupce ankety Ředitel roku

Další informace o anketě Ředitel roku najdete i na webových stránkách.

Tisková zpráva: Jak se dívá Roman Málek na nekonečnou kauzu Hotelu Bohemia?

Chrudim – Před sedmi lety se řešil nález mikve v prostranství před Hotelem Bohemia, kde mělo vzniknout parkoviště pro hotel. Nález přibrzdil stavbu, ale nyní se zdá, že celá věc je u konce. Skutečným problémem je ale přístup majitele hotelu.

Ministerstvo kultury po dlouhodobě opakovaných urgencích, kterými žádalo Archeologický ústav AV ČR i přímo Akademii věd o stanovisko ve věci případného přemístění mikve a stanovení nezbytných podmínek, získalo nedoporučující stanovisko od Archeologického ústavu AV ČR poslední květnový den. Ministerstvo kultury bude nyní na základě tohoto stanoviska rozhodovat.

Probémem je ale nyní velmi laxní přístup vedení města, které zatím nedořešilo úpravy smlouvy s majitelem hotelu. Komplikaci může kromě toho představovat i volební subjekt Chrudimáci, které ve vedení města reprezentuje místostarosta zodpovědný za správu majetku Petr Lichtenberg. Pokud totiž bude držet slovo, tak posun ve věci hotelu nepřijde minimálně do komunálních voleb v roce 2023, nebo Chrudimáci musí upravit svoje stanovisko: „Nebudeme uzavírat smlouvy s osobami pravomocně odsouzenými za korupční jednání, hospodářské a vybrané majetkové trestné činy (např. dotační podvod) a s daňovými dlužníky.“ Právě majitel hotelu byl odsouzen a je tak na „černé“ listině členů vedení města. Jak v minulosti přiznal sám starosta, jednou volal majiteli hotelu, ale ten mu telefon nezvedl.

Na téma hotelu několikrát interpeloval bývalý místostarosta a dnešní zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který předkládal i řešení na jednání zastupitelstva města.

Je to ostuda města a mrzí mě, že vedení města je laxní a nemá velký zájem problém řešit. Osobně bych byl rád, kdyby vedení města přistoupilo ke své práci zodpovědně. Již jsem navrhoval postupné kroky, které měly vést k činnosti město i majitele hotelu. Vedení je ale zamítlo a zatím celý proces oddaluje. Navíc si najalo advokátku za 150 tisíc, a ani po dvou letech nebylo předloženo zastupitelům řešení. Osobně si myslím, že vedení města nemá ve skutečnosti zájem tuto věc řešit, starosta města spíše jen symbolicky občas připomene činnost nad smlouvou,“ říká Roman Málek

Uplynulo 50 let od poklepání na základní kámen OD Prior

Pardubice  V prostoru bývalého obchodního domu Prior v Pardubicích byla po roce a půl ukončena demolice a může se tak začít s výstavbou. K poklepání na základní stavební kámen došlo 4. června 2021 v 10:30, symbolicky přesně 50 let od chvíle, kdy se tak stalo poprvé.

Ke slavnostnímu poklepání na základní kámen se sešli zástupci investora, kterým je Atrium Palác Pardubice, spolu s generálním dodavatelem stavby Metrostavem a společností Chládek a Tintěra. Událost proběhla 4. 6. v 10:30, a výstavba tak byla svátečně započata.

[[img:chrn_fullwidth:18161:]]

Prostory bývalého obchodního domu nyní vlastní skupina Atrium. Budova má za sebou velmi bohatou historii. Projekt původního Prioru navrhla architektka Anděla Drašarová, ale její návrh byl následně pozměněn a realizace zadání připadla na architektku Růženu Žertovou, která se specializovala na výstavbu obchodních domů. Stavba probíhala v letech 1971–1974 a nový OD Prior byl otevřen v září roku 1974. Zajímavostí je, že nabídka zboží byla rozdělena podle sortimentu, nikoli podle značek. V přízemí tak vedle potravin mohli zákazníci najít i papírnictví, ve druhém patře si pak mohli pořídit třeba televizi nebo oděvy. V posledním, třetím nadzemním podlaží sídlilo administrativní oddělení a nacházela se zde zaměstnanecká jídelna a šatny. Součástí celé budovy již tehdy byly technické vymoženosti jako eskalátory či samootevírací dveře. 

Od roku 2007 sloužil objekt OD Prior jako hypermarket britského řetězce – v přízemí se nacházela prodejna potravin, ve druhém patře textil a ve třetím podlaží dětské oddělení a služby. V roce 2018 došlo ke koupi obchodního domu Prior sousedním OC Palác Pardubice, které objekt již od podzimu 2019 modernizuje. Rekonstrukce se kvůli špatnému technickému stavu budovy oproti původním předpokladům protáhla, měla by však být hotova ve druhé polovině roku 2022. Budova bude odpovídat nejmodernějším požadavkům, ale zachová si svůj jedinečný původní exteriér. Třípodlažní budovu s plochou střechou tak zvenku bude i nadále zdobit ocelová fasáda v kombinaci s cihlovým zdivem. Nově bude Prior přímo propojen s Palácem Pardubice nejenom v přízemí, ale i v garážích a také ve druhém nadzemním podlaží.

Veškeré aktuální informace naleznete na www.palacpardubice.cz v sekci Tiskové centrum.

Maxijedlík se podělil o svoje zážitky z Burgerfestu

Slatiňany/Škrovád – Víkendový Burgerfestival v areálu výletní restaurace Monaco byl v sobotu obohacen o soutěže určené pro silné žaludky. První byl závod v nejrychlejším snězení hamburgeru v domácí bulce, který i s oblohou vážil jeden kilogram, ve druhém závodu se soutěžilo v pojídání hamburgeru se smradlavými rybami Surströming.

Původně jsem se nechtěl zúčastnit, ale majitel restaurace Lukáš Zeman mě přemluvil. Čistý talíř jsem měl  jako první ze všech a nechal jsem za sebou i loňkého vítěze.

Soutěž v pojídání ryb Surströmming v burgeru se přesunula na vedlejší terasu, aby zápach a případné zvratky soutěžících neznechutily hosty pojídající hamburgery v hlavním prostoru před restaurací. Jako „dezert“ mohli účastníci ochutnat sušené moučné červy s příchutí chilli nebo skořice, kterých jsem pozřel v březnu v Brně celkem 9 158 ks za třicet minut.

Odhodlaní soutěžící se posadili za stůl a úkolem bylo pozřít hamburgerovou housku se zeleninou a s dvěma kousky sleďů. Kdo ji snědl a zapil odporně slaným lákem z ryb, vyhrál. Jako jediný na světě jsem snědl celou konzervu i s kostmi a nálevem, opět se nenašel konkurent a s přehledem jsem vyhrál.

foto: Lukáš Zeman

[[gal:18090]]

Originální výrobky školáků v soutěži TECHNOhrátek Řemeslo doma II

PARDUBICE – Ačkoliv se už do lavic vrátili všichni žáci, projekt TECHNOhrátky, který je motivuje ke studiu technických a odborných profesí, do škol v Pardubickém kraji zavítá až v září. Organizátoři však pro školáky před měsícem vyhlásili stejně jako loni kreativní soutěž Řemeslo doma II, v níž musejí vytvořit vlastními silami v domácích podmínkách zajímavé výrobky z jakéhokoliv použitelného materiálu. Už první desítky přihlášených příspěvků napověděly, že ani letos nebude nouze o originální a hodnotná díla technického či uměleckého charakteru. Zatím největší kutilský talent znovu projevují žáci základních i středních odborných škol z Orlickoústecka, kteří dominovali už v minulém roce.

„V porovnání s loňským rokem, kdy jsme tuto soutěž vyhlásili poprvé, nepochybně vzrostla kvalita i provedení jednotlivých artefaktů. Nejsou to přitom vůbec jednoduché práce, ale skutečně pozoruhodná a časově i manuálně náročná díla. Platí to zejména u technických výrobků. Žáci základních škol dokáží sestavit třeba funkční motor malého motocyklu, zatímco středoškoláci jsou schopni zkonstruovat motokolo nebo speciální malý traktor!“ hodnotil dosavadní soutěžní sortiment Vladimír Zemánek, manažer projektu TECHNOhrátky.

[[img:chrn_fullwidth:18066:]]

Ptačí krmítko s bazénkem

V loňské premiéře soutěže „Řemeslo doma I“ se stalo absolutním vítězem funkční motokolo Marka Kašpara, studenta Střední školy technické Vysoké Mýto. Jeho nápadem se tentokrát inspiroval žák třetího ročníku SOU zemědělského Chvaletice Michal Marek, jenž sestavil dokonce dvoupatrové motokolo s motorem z křovinořezu a navíc opatřené fanfárou.

Na chvaletickou výzvu v podobě dvoupatrového motorového kola odpověděla Střední škola technická Vysoké Mýto nejprve luxusním ptačím krmítkem s pítkem, které může současně posloužit jako bazének. Tento výrobek sestavil žák druhého ročníku oboru automechanik Vladimír Bula. „Střecha je z přírodní kůry, pod kterou je lepenka. Zespodu jsou háčky pro zavěšení špeku, lojových koulí a dalších pochutin. Krmítko je ošetřeno speciálním nátěrem, který je ochrání před povětrnostními vlivy. Ptáčkům navíc umožní výhled do malebné krajiny plexisklo, které tvoří téměř celou jednu stěnu,“ uvedl autor.

[[img:chrn_fullwidth:18067:]]

Krátce poté však dorazil z Vysokého Mýta další trumf. Jiří Stuna, žák třetího ročníku oboru opravář zemědělských strojů, totiž finišuje s přestavbou malotraktoru, z něhož se stane tank na airsoft, ale současně bude použitelný i pro lesní práce. „Doufám, že do uzávěrky soutěže se všemi vylepšeními ještě ‚pohne´. Nicméně žáka čekají v červnu závěrečné zkoušky, tak to musí všechno nějak skloubit,“ připomněla ředitelka školy Jitka Jiskrová.

[[img:chrn_fullwidth:18069:]]

U sedmi smrků

Zdatně se však činí i žáci základních škol. „Deváťák“ ze Základní školy Letohrad Tomáš Felgr prokázal, že klukům nejsou cizí netypické manuální aktivity. Pochlubil se svým prvním, vlastnoručně upleteným košíkem z proutí, který natřel nabílo. Žákyni šestí třídy Petru Tobiškovou ze ZŠ Jiráskova ve Vysokém Mýtě, která vyrábí krásné květiny z korálků, přihlásila maminka. „Hodně ji to nadchlo a dělá i náušnice. Jejím koníčkem je i hospodaření na zahradě a také se stará o králíky,“ pochválila při tom svou dceru.

„Deváťáka“ Sašu Fišera upoutaly motory, a tak sestrojil funkční model motoru motocyklu Simson 50 ccm. „Je vyroben z kartonu a lepidla, špejlí, elektrického motorku a z dalších elektronických součástek. S elektrotechnikou si ve volném čase něco zkouším, například opravuji různé věci nebo spojuji různé světelné obvody. Na střední školu se zaměřením na elektrotechniku se nehlásím, ale určitě s tím budu pokračovat a objevovat nové věci,“ svěřil se talentovaný patnáctiletý kutil. Asi není třeba dodávat, že je žákem ZŠ Jindřicha Pravečka Výprachtice, která loni v soutěži nasbírala hned několik prestižních ocenění.

Bez rozpaků a s velkým odhodláním se do souboje se soupeři v kategorii šestá a sedmá třída pustili dokonce o rok mladší „páťáci“ Jakub a Jan Veselí ze Základní školy Vincence Junka z Dolní Čermné. A nejen to! Přihlásili společně skutečně impozantní dílo – plastický model vyhlášené restaurace U sedmi smrků i s jejím krásným okolím, jezírkem, parkovištěm a železniční zastávkou. „Použili k tomu spoustu lepidla, polystyrén, malířské barvy, piliny, mech, štěrk ve třech hrubostech, jehličí, sprej na vlasy, dřevo, papír, párátka, trávu, toaletní papír, drát, provázek a další potřeby. Výroba přitom probíhala systémem pokus–omyl, a to doslovně,“ popsala vznik unikátního artefaktu jejich maminka Kateřina Veselá.

Uzávěrka letošního ročníku soutěže Řemeslo doma II je 15. června.

 

Více informací o projektu TECHNOhrátky na www.klickevzdelani.cz/technohratky.

 

Kontakt pro bližší informace:
Vladimír Zemánek
manažer projektu TECHNOhrátky

777 771 080
zemanek@klickevzdelani.cz

[[img:chrn_fullwidth:18068:]]

Možná padne rekord v pojídání nejsmradlavějšího burgeru

Slatiňany/Škrovád – Milovníci jídla, rekordů a kariozit se sejdou u výletní restaurace Monaco a Jaroslav Němec se tu pokusí překonat rekord v pojídání nejsmradlavějšího burgeru na světě. 

Ve čtvrtek a v pátek od 12 do 20 hodin a v sobotu a neděli od 11 do 20 hodin probíhá Burgerfest. Jak potvrdil samozvaný „Maxijedlík“ Jaroslav Němec: „Uskuteční se pokus o rekord v pojídání nejsmradlavějšího jídla světa Surströmming v Burgeru. Akce bude venku u restaurace Monaco.“

Samotný pokus o rekord proběhne v sobotu od 16. hodin. Případní soutěžící, kteří by se chtěli do akce sami zapojit a ochutnat burger s touto rybou, se musí předem telefonicky zaregistrovat. Akce se bude konat za každého počasí.

[[img:chrn_fullwidth:18055:]]

Běh pro Paměť národa je letos poprvé i v Chrudimi

Chrudim – Od čtvrtka 20. do neděle 23. května 2021 se uskuteční šestý ročník benefičního Běhu pro Paměť národa. Letos se účastníci budou muset kvůli Covidu-19 obejít bez slavnostního hromadného startu, na vyznačené trasy v parcích a lesích po celém Česku se tentokrát vydají jednotlivě nebo s rodinou. Poprvé je letos vyznačený 5 km a 1,5 km okruh i v rekreačních lesích Podhůra na Chrudimsku. Závodníci mohou svůj běh opět symbolicky věnovat osobnosti, která je inspiruje. Lidé nejčastěji běhají za Miladu Horákovou, letce RAF nebo babičku či dědu. Startovné je stanoveno na 300,- Kč a putuje na podporu dalšího natáčení vzpomínek pamětníků. Loňský ročník přinesl 741 000 Kč a zúčastnilo se ho více než 2100 závodníků. V tuto chvíli je již registrováno více než čtyři sta běžců a přes sto firemních a školních týmů.

[[img:chrn_fullwidth:18015:Letos běží každý individuálně.  Zdroj: Post Bellum]]

„Udělejte si díky Běhu výjimečný den s rozhlasovými Příběhy 20. století. Trochu protáhnete tělo, můžete se třeba zaposlouchat do našeho podcastu a třeba popřemýšlíte o nějaké vlastní starosti. Určitě, zvolíte-li rozumné tempo, bude vám po běhu dobře na těle i na duši. A navíc nám pomůžete. Díky vám se podaří uchovat pro naše děti další příběh Paměti národa. Moc si této pomoci vážím. Sám do toho jdu! Jako každý ročník, tak i letos, a těším se na svých pomalých deset kilometrů v pražské Hvězdě, i když zvažuji, že bych vyrazil do Brna nebo Plzně," říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa.

„Je nesmírně důležité připomínat si příběhy našich předků a krutost minulých režimů, abychom zvráceným ideologiím, jako byl nacismus nebo komunismus, už nikdy nedali šanci. Abychom nenechali naše a příští generace uvrhnout do totalitních nebo polodiktátorských režimů, které stále vidíme v mnoha zemích světa a které vznikají i tam, kde už se dříve probudila demokracie. Nesmíme nechat demokracii v Česku usnout. Proto jsem se rozhodl přinést benefiční Běh pro Paměť národa i do Chrudimi a už se s mou ženou na závod připravujeme. Akci podpoří i skromná výstava vybraných příběhů z Paměti národa, umístěná na Resselově náměstí," říká k této akci Pavel Štěpánek, organizátor z Chrudimi.

Běh pro Paměť národa se koná v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Chrudimi, Kroměříži, Zlíně, Plzni, Třebíči a na dalších deseti místech. Od čtvrtka 20. května do neděle 23. května jsou pro běžce připraveny vyznačené trasy o délce 5 km, 10 km, pro děti a fyzicky méně zdatní běžci symbolický 1 km, mohou se připojit i chodci. Zúčastnit se může opravdu každý a sportování pro dobrou věc jistě půjde snadno spojit třeba s rodinným výletem nebo s procházkou se psím parťákem.

[[img:chrn_fullwidth:18016:Zdroj: Post Bellum]]

Běžet pro Paměť národa lze během května také kdekoliv. Připojit se tak mohou i ti, kteří to na konkrétní místo mají daleko, žijí v zahraničí nebo raději běhají po svých oblíbených trasách. Důležité je běžet pro dobrou věc a za všechny, kteří to nevzdali — za válečné veterány, politické vězně, skauty nebo zavražděné novináře. Na startovní číslo si ale lze jako v předchozích ročnících napsat třeba příbuzného, který si prošel komunistickým lágrem, nebo babičku, která přežila holocaust, kohokoliv, kdo je inspirací pro ostatní a na jehož osud by se nemělo zapomenout.

Zaplacením startovného všichni zúčastnění přispějí na rozšíření sbírky Paměti národa. Registrovaní závodníci dostanou startovní číslo a svůj výkon si budou moci poměřit s ostatními alespoň on-line. Stačí si jen změřit výsledný čas pomocí aplikace nebo stopek a zaslat jej organizátorům. Méně soutěživým typům pak postačí odhodlání, nadšení pro věc a touha vykonat něco dobrého.

 

Registrace je možná už teď na www.behpropametnaroda.cz, kde je více informací o jednotlivých kategoriích i vyznačených trasách v jednotlivých městech.  

 

Obrazem: Třicet rybářů a dalších deset dobrovolníků vyčistilo Sečskou přehradu

Seč – V neděli 9. května se odehrála nebývalá akce na březích Sečské přehrady: Na 40 dobrovolníků z řad rybářů a jejich rodin ve spolupráci s Městem Seč vyčistilo přehradu od odpadků po celém jejím obvodu. V několika stovkách kilogramů sesbíraného odpadu se vedle nejběžněji nalézaných plastových flašek nacházely i silniční patníky, pneumatiky, propanbutanová láhev, plastová vana nebo velká, částečně polystyrenová pohovka či jiný nábytek. Objemově se břehy Sečské přehrady vyčistily o přibližně 15 000 litrů nejrůznějšího odpadu.

[[img:chrn_fullwidth:17989:Vyhlídka na Sečskou přehradu. Foto: Petr Horálek]]

„Sbírali jsme od časných hodin až do oběda, a to po rozdělených úsecích po celém obvodu Sečské přehrady. Jedinečná byla akce hlavně v tom, že jsme vyrazili i do turisticky méně známých, ale i přesto odpadem velice zaneřáděných končin. Především pak na přítok na jihu přehrady u trdliště, kde se rozšiřuje řeka Chrudimka a nejvíce se tam třou ryby,“ popisuje rybář Zdeněk Gerstner, spoluiniciátor akce. Dodává, že nejnáročnější byl sběr v tom, že mnoho odpadků bylo často pohozeno v těžce dostupných křovinách prorostlých trnitým plevelem a brigádníci si tak často odnášeli ošklivá tržná poranění na rukách i nohách. Přesto se ale snažili posbírat opravdu všechen odpad, zejména přírodě škodlivé plasty. V nejnedostupnějších místech pomáhaly děti.

 

„Na úseku cca 500 metrů jsme sesbírali odpad o objemu až 800–1000 litrů. Nejčastěji to byly PET lahve, konzervy, plechovky, obaly od sušenek, ale i obaly od sprejů, zbytky obuvi či oděvu, dámské vložky a pneumatiky. Z vody jsme tahali také plynovou bombu. Všechen odpad jsme vynášeli a vyváželi k nejbližším kontejnerům, které pro nás dopředu připravily Technické služby Seč. Tam, kde to nešlo, jsme si museli poradit sami a pytle s odpadem vynášet stovky metrů i kilometr daleko,“ popisuje organizaci akce Petr Horálek, další spoluiniciátor akce. Horálek ještě v brigádě pokračoval v odpoledních hodinách, kdy se vydal na úklid hlavních turistických tras vedoucích k populární zřícenině Oheb, kde posbíral ještě dalších 150 litrů odpadu, a to přímo před zraky turistů. Někteří z nich jeho snažení ignorovali, jiní se ale ochotně zapojili.

[[img:chrn_fullwidth:17988:Z okolí Jachtklubu. Foto: Bohumil Šulc]]

„Jsme rádi, že i komunita rybářů se letos přidala k aktivitám, které v rámci úklidu kolem Sečské přehrady a jejím okolí již několik let probíhají. Bohužel ze stran turistů z celé republiky dochází k čím dál častějšímu porušování zákonů: parkování u vody, nerespektování dopravního značení, nedovolené táboření – nejedná se o obyvatele a rybáře, kteří mají místní znalost. Díky tomu je tu i výrazně více odpadu a v pravomoci města bohužel není toto řešit,“ vysvětluje Petra Říhová z Městského úřadu Seč. Každoroční úklid provádějí i další dobrovolníci v rámci jednotlivých spolků, např. Sečská lilie, Základní škola v Seči, okolí Čáslavské zátoky si uklízí tamní chataři. „Hlavní turistické trasy uklízejí zaměstnanci Technických služeb města Seč a zaměstnanci Autokempu Seč Pláž. Někteří občané Seče pravidelně na svých procházkách sbírají odpadky. Svoz a likvidaci takto sesbíraného odpadu zajišťují Technické služby, jež plně financuje města Seč,“ doplňuje Říhová.

[[img:chrn_fullwidth:17990:Foto: Z. Gerstner]]

Všichni organizátoři akce doufají, že svým konáním nejen pomohli místnímu ekosystému, ale rovněž vyslali jasný prosebný signál všem návštěvníkům přírody (nejen u Sečské přehrady), aby se chovali na svých výletech zodpovědněji a své odpadky v přírodě neponechávali. Ostatně, celorepublikově se do podobných aktivit mohou lidé zapojit v rámci iniciativy UklidmeCesko.cz.