Chrudim – V květnu už to bude rok, co starou budovu knihovny na okraji sídliště Stromovka navštívili poslední čtenáři. Jak se vyvíjí plány na budoucí výstavbu v této městské části? Město Chrudim by mělo v Topolské ulici do budoucna postavit byty v majetku města a taky velkokapacitní parkovací dům pro celé sídliště. Jak ale přiznal sám starosra, plány ještě nejsou ani na papíře.

[[img:chrn_fullwidth:26279:]]

Podle informací od starosty Františka Pilného (ANO 2011) by měl na místě vyrůst v budoucnu nejen nový bytový dům, ale i velkokapacitní parkovací dům, který by obsloužil všechny, a rovněž dětské hřiště. „Nechceme prodat pozemek developerovi. Chceme, aby město na tom spolupracovalo a vznikly tam jak parkovací místa, tak i byty v majetku města,“ zařekl se starosta veřejně na sociální síti. 

O tom, kolik prostoru bude celkem zastavěno, se ale bude teprve rozhodovat, stejně jako které obchody by mohly vzniknout v přízemí domu. Ještě totiž chybí architektonický návrh.

Chrudim – Fasádu bytového domu vedle pardubské fortny zahalil červený závoj. K čemu se město Chrudim totiž nemělo léta, do toho se soukromý vlastník neohroženě pustil za méně než dva roky od výhodné koupě. Dům ve Fortenské 44, který od poloviny roku 2023 vlastní soukromá společnost, se tak konečně dočká zasloužené opravy.

Zanedbaná budova s odpadávající omítkou, která dlouho usvědčovala město z nedostatečné péče o svůj majetek, se pod rukama soukromého vlastníka dočkala ani ne po dvou letech rozsáhlé rekonstrukce. Město Chrudim do oprav bytového domu dlouhodobě neinvestovalo, a tak postupně chátral, až se nakonec rozhodlo prodat svůj 4/5 podíl v roce 2021.  Rada města odsouhlasila nejnižší možnou nabídkovou cenu ve výši 10 milionů korun. Jen pro zajímavost a srovnání se v současné době jiný bytový dům vedle staré radnice prodává za 16,6 milionů.

[[img:chrn_fullwidth:26183:Foto: Chrudimské noviny]]

Ale sehnat zájemce o koupi trvalo dva roky. Zastupitelstvo nakonec ještě nejnižší možnou cenu navýšilo na 10,5 milionu za zahradu. Od srpna 2023 celý objekt i se zahradou vlastní noví majitelé, kteří za tímto účelem založili společnost F44, a postupně chátrající objekt se konečně dočkal obnovy, která se do historie města zapíše jako další počin soukromého investora ve zvelebování veřejného prostoru v centru města. 

Chrudim – Dům ve Fortenské ulici s nájemníky, kteří si dosud „užívali“ bydlení v městských bytech, bude znovu na prodej, jak jsme již před časem informovali. Zastupitelé ale odsouhlasili, aby se cena zvýšila. Podrobnosti vysvětlil místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:22053:Zdroj: mapy.cz]]

„Kupující měl nějaké problémy s financováním, od srpna přestal komunikovat, v listopadu dostal poslední výzvu, aby byla smlouva podepsána do konce roku, ale na to nereagoval,“ uvedl místostarosta Zdeněk Kolář. Zastupitelstvo odsouhlasilo, že aby nedošlo k podobné situaci, jako v loňském roce, bude nově podmínkou účasti ve výběrovém řízení i vratná kauce ve výši 500 tisíc korun, s tím, že se případnému vítěznému zájemci započítá do kupní ceny.

O stejnou částku se po upozornění zastupitele Petra Řezníčka (SNK-ED) navýšila i prodejní cena, tedy na 10,5 milionu korun, za 303 metrů čtverečních velkou zahradu.

Chrudim – Společnost, která loni vyhrála výběrové řízení, protože nabídla za dům ve Fortenské ulici číslo 44 nejvyšší cenu, s městem ve stanoveném termínu neuzavřela kupní smlouvu. Dům tak půjde do prodeje znovu.

Zastupitelstvo prodej domu ve Fortenské 44 schválilo i přes obavy nájemníků o jejich další osud minulý rok v únoru. A na nejbližším letošním březnovém zasedání se bude jednat o prodeji znova, protože kupec z prodeje vycouval. Na opakované výzvy města, aby došlo k podpisu smlouvy z jeho strany, prý nepřišla žádná reakce.

Rada města Chrudim si prodej nerozmyslela a stanovila nejnižší prodejní cenu na 10 milionů korun. Součástí prodeje je i zahrada za domem o velikosti 303 metrů čtverečních. Zájemce o dům musí složit kauci ve výší půl milionu korun dopředu a k přihlášce do výběrového řízení přidat čestné prohlášení, že se zavazuje uzavřít kupní smlouvu do 15 dnů od schválení prodeje v jeho prospěch, jinak kauce městu propadne.

Chrudim – Nehospodárný a neopodstatněný je podle místostarosty Petra Lichtenberga (Svobodní) doplněk k prodeji městských bytových domů, který by jeho nájemníkům zajistil přednostně náhradní bydlení. Po schválení, podle některých zastupitelů nehospodárného bodu o směně pozemků v Sobětuchách, se Petr Lichtenberg vzápětí u tohoto bodu hájil proti doplňku Petra Řezníčka právě konstatováním o nehospodárnosti a starosta František Pilný konstatoval, že pak by se muselo jednat o jiné, vyšší ceně prodeje a nyní už je na to pozdě. Tento materiál na zastupitelstvu představila za nepřítomného Petra Řezníčka (SNK-ED) Šárka Trunečková (SNK-ED), která uvedla, že se na zastupitele obrátili nájemníci bytového domu  ve Fortenské 44 s prosbou, aby jim pomohl s řešením jejich bytové situace.

Petr Lichtenberg necítí povinnost náhradní bydlení zajistit

Šárka Trunečková (SNK-ED) odkázala zastupitele na důvodovou zprávu. „Odvolávají se na rozporuplnou, či žádnou komunikaci s vedením města. V předkládaném materiálu jde o to, aby došlo k naplnění závazku vedení, které dali nájemníkům,“ uvedla a dodala, že materiál byl konzultován i se starostou Františkem Pilným (ANO 2011). Petr Lichtenberg (Svobodní) se však proti materiálu ohradil a kromě toho, že dle něj obsahuje nepřesnosti, uvedl, že neexistuje žádný výraz „bytové náhrady“, kterou by on měl zajistit, a odkázal se na občanský zákoník platný od roku 2014. „Není povinností nikoho, ani města, někomu zajišťovat bydlení,“ pokračoval. „Každý vlastník má právo prodávat svůj majetek dle vlastního uvážení. Schválením materiálu, který říká, abychom dali přednostně náhradní byty oněm nájemníkům, je dle mého chybné, protože tím bychom velice, velice, usnadňovali pozici novému majiteli, který má tyto věci řešit po vlastní linii.“

Když slova ničí životy

Místostarosta Petr Lichtenberg sice na jednu stranu tvrdil: „Nájemníci mají žádost na městě z hlediska přidělení městských bytů a můj názor je, že to jsou obyvatelé Chrudimě, které nikdy nenecháme ve štychu, ale jejich žádosti musí být posuzovány podle stávajících zásad a pravidel,“ a hned vyjmenoval zásady pro hospodaření s byty, kde v bodě "D" je zmínka, že „bytové náhrady“ náleží nájemcům domů ve vlastnictví Chrudimi, určených k prodeji, k demolici, rekonstruovaných či opravovaných, pokud je nájemce nucen byty vyklidit. „Oni však nejsou nuceni dům vyklidit," uvedl. „Materiál, který zpracoval a předložil pan Řezníček, nemá opodstatnění,“ uvedl Lichtenberg. „To není podle mě správné, v rámci správného hospodáře, že dáme všem okamžitě byty,“ a dodal: „Určitě ti, kteří jsou v sociální tísni, ve zdravotních problémech, tak určitě je město ve štychu nenechá a ty byty se jim budeme snažit zajistit.“

[[img:chrn_fullwidth:19438:Před domem s nájemními byty ve Fortenské 44.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kde je vůle, tam je cesta, opáčil Jan Čechlovský

Načež v diskusi vše rozkryl Jan Čechlovský (ODS): „To, co je předloženo, je úplná blbost: my chceme postupovat hospodárně a smysluplně, proto jsme před chvílí prodali těch 14 tisíc metrů?“ Pronesl a ozřejmil, že zásady nejsou zákon, ale tvoří je rada města, která plní usnesení, která po ní chce zastupitelstvo, a ohánět se jimi je v tom případě podle něj pokrytecké.  „Jestliže je vůle něco udělat, tak odvolávat se na něco, co doteď platí, je špatně. Jestliže to zastupitelstvo chce řešit, tak se změní zásady a nebude se tu jimi mávat, že je to v rozporu.“

Pavel Štěpánek připomenul zavedený úzus

Místostarosta Pavel Štěpánek uvedl, že nájemci už žádost o náhradní byty poslali. „Bytová komise, na jejíž návrhy rozhoduje rada města, se tou hromadnou žádostí už zabývala a v plném rozsahu ji zamítla,“ uvedl. „Nejsem si vědom, že by naše koalice jejich rozhodnutí někdy měnila,“ zmínil těsně před hlasováním, co chtěl, aby zaznělo. A dodal, že pokud budou městské byty k dispozici a nájemci budou splňovat ony zásady, tak jim budou byty jistě přiděleny.

Na řešení už prý bylo podle starosty pozdě

Starosta František Pilný na závěr dodal, že na předložení tohoto materiálu už je s ohledem na postupující výběrové řízení stejně pozdě a je třeba příště plánovat více dopředu. V následném hlasování zastupitelstvo rozhodlo takto: Deset zastupitelů hlasovalo pro, proti pět a devět zastupitelů se zdrželo. Usnesení o doplňku, který by zajistil nájemníkům městských bytů náhradní bydlení přednostně v navrhované formě, tak nebylo přijato.

Chrudim – Někomu město nájemné odpustí, jinému ho nejen neodpustí, ale dokonce zvedne. Divadelní spolek Jana Nepomuka Štěpánka tak za využívání prostor v Divadle Karla Pippicha platit nemusí. Celkově jde o částku převyšující 70 tisíc korun. Časy jsou totiž zlé.

Divadelníci toho ostatně v loňském i letošním roce příliš nenahráli. Je tedy zbytečné, aby za prostory poskytnuté městem platili. Docela jinak se to ale má s nájemci městských bytů. Ti sice neplatí úplně tržní nájemné, ale přesto by třeba volič Pirátů čekal, že ti budou spíše pro snižování nájmů sociálně slabším, kteří levné byty od města využívají. Chyba lávky. Oba politici se však prý nechali slyšet, že v budoucnu se i na sociálně slabší dostane. Snad po příštích volbách, protože za tři roky od těch posledních nebyli schopni vybudovat strategii k omílanému „sociálnímu bydlení“.

[[img:chrn_fullwidth:15090:]]

Městští radní na svém jednání, které se konalo začátkem května, schválili zvýšení nájemného v městských bytech hned o dvacet procent. Oba pirátští místostarostové – Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek byli pro. Pro, samozřejmě, hlasoval i místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci). Současné ceny nájmů jsou totiž hluboko pod cenami tržními a město by tak nejspíše mělo své nájemníky pořádně „podojit“. Dávno pryč jsou plačky Svobodných – Lichtebergovy domovské strany –, kteří „fňukali“ nad městem vydělávajícím v „Kafe v galerii“.

Chrudim – Podpořit živnostníky bojující v tomto roce už podruhé o existenci lze nejrůznějším způsobem. Město se snaží třeba vytvářet seznamy hospod, které i v této nelehké době prodávají přes okénko a organizují rozvoz jídla. Co ale může radnice udělat pro ty, kdo využívají městský majetek a momentálně nemají na zaplacení nájmu?

Odpověď je nasnadě – odložit jim platbu nájemného. A právě tento bod měli na svém pondělním jednání městští radní. Z důvodů vyhlášených mimořádných opatření v souvislosti s druhou vlnou rozšíření onemocnění COVID-19 schvalovala rada města možnost odložit nájemníkům v městských bytech, kteří se dostanou do dočasné platební neschopnosti, splatnost nájemného, které je splatné počínaje dnem 14. října, a to do 31. prosince 2020, na základě podané písemné žádosti.

[[img:chrn_fullwidth:15090:]]

Stejně tak město odloží povinnost platit nájemné těm nájemníkům nebytových prostor, kteří si o tuto možnost včas požádají. Podobně radnice odložila platbu nájmu postiženým podnikatelům i obyvatelům městských bytů po „první“ vlně vládních restrikcí na jaře letošního roku.

Chrudim - Pravidelné setkávání představenstva společnosti Nemocnice Pardubického kraje a prvního náměstka hejtmana pro zdravotnictví Romana Línka (KDU - ČSL) s představiteli sídelních měst nemocnic pokračovalo tento týden také v Chrudimi. Místní nemocnici naštěstí už netíží existenční problémy. Stejně jako v Pardubicích řeší problémy s parkování a dopravou. Nejvíce vytíženým oddělením je zde v posledních letech interna.

„Seznámili jsme pana starostu Petra Řezníčka s ekonomickými výsledky Nemocnice Pardubického kraje a konkrétně Chrudimské nemocnice v loňském roce. Ta po většinu roku hospodařila v černých číslech, nakonec skončila s malou ztrátou, menší, než předpokládal plán.  Podobně to je nastaveno i v letošním roce,“ uvedl Roman Línek. „Celkově to byl rekordní rok, kdy vrcholily investice často spolufinancované evropskými fondy. Kromě zateplení většiny budov a nových přístrojů byla nemocnice kompletně vybavena moderními postelemi. Letošní rok bude skromnější. Chystá se zateplení posledního křídla a z programu IROP bude možné financovat přístroje pro následnou péči, která je v této nemocnici významná. Dostane se i na úpravu parkoviště a rekonstrukci dvou výtahů,“ dodal Línek.

„Změny k lepšímu jsou viditelné v naší nemocnici na první pohled, ale důležité je, že nový systém spravování nemocnic v celém kraji prospěl jejich ekonomice a umožnil jejich další rozvoj,“ řekl starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

Potřebným lékařům město nabídne byt

Chrudimská nemocnice poskytuje péči v celém svém spektru výkonů. „Navyšuje se chirurgická operativa, na porodnici máme nárůst 20 procent, ale nejsložitější situace je na interně, kde nám vzhledem k mnoha sociálním pobytovým službám pro seniory na Chrudimsku přibývá starších pacientů a pacientů s dlouhodobými obtížemi a dlouhodobou hospitalizací. Personál je zde přetížený,“ informoval ředitel nemocnice Vladimír Kučera. Nedostatek lékařů řeší nemocnice zatím ze svých zdrojů, ale ředitel ocenil i stále platnou iniciativu města a jeho starosty nabídnout lékařům, které nemocnice potřebuje do Chrudimi dostat, městský byt.

Dopravu u nemocnice zklidní až dokončení obchvatu

Pouze částečné otevření obchvatu Chrudimi zkomplikovalo dopravní situaci v okolí nemocnice. Václavská ulice, tedy silnice třetí třídy, se stala spojnicí na Slatiňany a Vysočinu. Správa a údržba silnic zde chystá vybudování bezpečnějšího přechodu pro chodce a měl by tu platit zákaz vjezdu těžkých vozidel. Návštěvníkům nemocnice se uleví ale až po definitivním dokončení obchvatu, což nebude dříve než za dva roky.

Nemocnice chce být přátelská a lidská

České zdravotnictví se podle mezinárodního žebříčku EHCI začíná dotahovat na absolutní evropskou špičku, z 35 hodnocených států obsadilo 13. příčku. Problémem ve větších nemocnicích ale bývají vztahy pacientů s personálem a leckdy i přepracovanost lékařů a sester. Právě proto přišel Pardubický kraj s návrhem projektu Přátelská nemocnice, který začíná společnost uskutečňovat, aby lidé mohli být na svoji nemocnici hrdí nejen po odborné, ale také po lidské stránce. Výrazem úspěšnosti takového zaměření se stávají mimo jiné i nadace, které vyjadřují vztah měst, obcí, podnikatelů, ale i běžných občanů ze spádového území k „jejich“ nemocnici. „Velmi dobře to už několik let funguje na Orlickoústecku v nadaci S námi je tu lépe, a bylo by prospěšné, kdyby na podobném principu vznikla podobná iniciativa i v dalších oblastech včetně Chrudimska. Výsledkem sbírky je vždy konkrétní přístroj nebo vybavení nemocnice, ale především také fakt, že obyvatelé regionu a velcí zaměstnavatelé berou nemocnici za svou,“ nabídl zkušenosti od sousedů i Chrudimi Roman Línek. Zatím město přispívalo nemocnici na určité projekty nemocnici přímo.

Chrudim - Městská rada se rozhodla přidělovat byty lidem, kteří se ocitli na úplném společenské dně. Využívat by je měli především mladí lidé nebo matky s dětmi z azylových domů. Narozdíl od jiných radnic se ale ta chrudimská nechce o nové nájemníky starat přímo, nýbrž hodlá předat městské byty do správy nějaké neziskové organizaci, která bude obyvatelům tzv. tréninkových bytů pomáhat se zařazením do běžného života.

Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) městská rada zatím žádný počet takových bytů neurčila, protože bude přidělovat pouze ty, které jsou momentálně volné. V praxi to tedy bude znamenat, že radnice žádné nové byty jako v jiných městech za tímto účelem stavět nebude a bude využívat stávajícího bytového fondu, který má k dispozici. "Pokud ale tito lidé bydlení v městském bytě nezvládnou, vrátí se odsud zpět do ubytovny," dodává první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Šanci prý ale dostanou jen ti nejschopnější, kteří nemají vlastní rodinné zázemí.

Pardubice - Město od příštího roku změní pravidla pro přidělování městských bytů. Část jich totiž bude sloužit jako byty sociální, tedy dosažitelné pro lidi s nižšími příjmy, případně rodiny, kterým soukromí vlastníci kvůli jejich odlišnosti byty pronajímají jen neradi. 

Město nyní disponuje pouze byty zvláštního určení, tedy bezbariérovými, nebo v domech, kde mají nájemníci možnost využívat pečovatelské služby. Byty, jež by mohlo poskytnout lidem v tíživé sociální situaci, však nemá. O nových nájemnících v uvolněných městských bytech rozhoduje pouze výše nájemného, které zájemce nabídne v dražbě.

 „Stále častěji se ale setkáváme s lidmi, kteří byt potřebují, jsou ochotni za něj platit, ale ne tak vysoké nájemné, jaké nabídnou jiní v dražbě. A stále častěji se také setkáváme s tím, že někdo nabídne ve výběrovém řízení nájemné tak vysoké, že jej během krátké doby není schopen platit. Stává se dlužníkem města, ale odmítá byt opustit,“ shrnuje pardubická primátorka Štěpánka Fraňková (Koalice pro Pardubice) důvody připravovaných změn.

Stávající legislativa městu přitom neumožňuje rychlé ukončení takového nájemního vztahu. Není výjimkou, že bydlí v bytě i dva roky, aniž by platili nájem a úhrady spojené s užíváním bytu. Město navíc zatěžují náklady na řízení vedoucí k jeho vystěhování. V mnoha případech je přitom vzniklý dluh nevymahatelný.

Radnice chce nyní byty zpřístupnit zejména lidem, jejichž příjmy nejsou takové, aby jim umožnily pronajmout si byt od soukromého vlastníka, nebo platit vydražené nájemné v městských bytech. „Aby se předešlo zneužívání tohoto způsobu poskytování bytů do nájmu, bude odbor sociálních věcí podrobně prověřovat sociální, rodinné, příjmové a majetkové poměry žadatele a osob s ním žijících. Na základě tohoto šetření potom doporučí či nedoporučí přidělení bytu,“ popisuje mechanismus pronájmů podle nových pravidel Vanda Majerová z odboru majetku a investic pardubického magistrátu. Noví nájemníci tak získají nájemní smlouvu na jeden rok, kterou bude možno prodloužit.

Nová koncepce přidělování městských bytů zpřísňuje rovněž podmínky pro dražby nájemného. Tímto způsobem budou pronajímány byty, o něž nebudou mít lidé v tíživé situaci zájem. Nájem bude moci „dražit“ pouze osoba žijící na území města, která bude muset mimo jiné doložit, že může nabízené nájemné platit a také složit poplatek za podání žádosti.

„Naši pracovníci se setkávají s tím, že se do výběrového řízení spekulativně hlásí několik členů jedné rodiny. Téměř v každém výběrovém řízení se objevují zájemci, nabízející nájemné ve výši deset až 13 tisíc korun. A ve většině případů jde o osoby, které nepracují, pobírají sociální dávky a takto vysoké nájemné nejsou schopny ze svých měsíčních příjmů hradit. Z těch se pak stávají neplatiči,“ vysvětluje primátorka.