Chrudim – Chrudimská beseda společně s kurátorkou Martinou Vítkovou připravila výstavu obrazů pardubického malíře Jaroslava Jebavého, autora barevných ploch, v níž se divákovo vědomí dokáže ztratit, rozplynout a zase nalézt. Konečně přístupná vernisáž se koná v úterý 18. května v 17 hodin ve Výstavní síni Divadla Karla Pippicha.

Jaroslav Jebavý se narodil 30. července 1952 v Jilemnici, od roku 1975 žije v Pardubicích. Za svůj život pracoval také jako mědikovec, kapitán říční plavby nebo výtvarník v galerii. Vystavoval na víc jak třicítce samostatných výstav, zastoupen je i v Galerii Art na Resselově náměstí.

Malíř pracuje s kruhem systémem kroužením třemi štětci najednou v mnoha vrstvách. Soustředěnou činností získalo plátno vlastnosti obrazovky či displeje. Obrazy vyvolávají dojem vodní hladiny, v níž tvary vznikají a zanikají, vyplouvají a zase se noří do hlubin struktury. V prostoru se plátna nechovají jen jako obrazy, ale také vyzařují energii barev, času a práce, kterou do nich autor vložil.

ČR/Pardubice – Divadelnící z různých koutů celé republiky se spojili ve výjimečném projektu Vitamin D aneb Divadla spolu a měli 72 hodin na to, aby vymysleli, napsali, zahráli, natočili a sestříhali plnohodnotné představení, se kterým nyní soutěží také Východočeské divadlo a bojuje také o vaše hlasy!

[[img:chrn_fullwidth:18018:Ze hry Roberta Bellana, Prostřeno – Příběh krve. Zdroj: Východočeské divadlo]]

Každé z třinácti zapojených divadel poslalo tři přísloví a vylosováno bylo tahem z lucerny pouze jedno z nich, kterým je: „Nestačí, když umíš jezdit, musíš také umět padat!“

Všechny inscenace se musely vejít do stanoveného času 10 až 15 minut, jinak každé divadlo pojalo vše originálním způsobem po svém. Živý přenos probíhal z Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Třináct různých mini inscenací je možné zhlédnout zpětně online na youtube.

Východočeské divadlo sehrálo inscenaci s názvem Prostřeno – Příběh krve od Roberta Bellana, který vyjádřil radost nad tím, že se mohl prostřednictvím Východočeského divadla na projektu podílet a divadelníci vzkazují: „Můžete nám přímo na YouTube nebo později i na facebooku dát lajk a hlasovat tak pro své oblíbené divadlo – tedy nás.“

My jenom dodáme, že hlasovat lze až do středy 19. května pod každým záznamem mini inscenace dostupným buď na youtube, nebo na facebook tím, že svému favoritovi dáte „palec nahoru“.

Chrudim – Už v neděli  nadcházející sezónu koncertů na chrudimské půdě roku 2021 zdá se zahájila část z 61 členného symfonické orchestru z Police nad Metují, který vyhrává zdravotníkům napříč krajem a dopoledne stihli koncert v Ústí nad Orlicí. Kapely jinak mohou začít koncertovat oficiálně až pro 700 lidí od 17. května, podmínkou účasti ale bude negativní test na coronavirus.

[[img:chrn_fullwidth:18017:]]

„To je vám taková nádhera, Honzo, chtěl bych ti říct, že máš evidentně ozdravné účinky, protože k nám normálně dolů přijeli pacienti, a támhle je paní, která veze vozíček, který je prázdný a vypadá to, že z něj právě vyskočil ten pán, co sedí vedle!“ zaznělo bezprostředně po první písničce od člena Police Symphony Orchestra a následoval radostný smích a jásot s potleskem.

Z okna přihlížející usměvavá sestra z chirurgie, moderátorem pojmenovaná jako "Míra z chíry" informovala o aktuální situaci: „My se staráme o kovidové, teď je to dobré, moc jich tu není, jinak bych tu ani nemohla být s vámi," přiznala. Vystoupení všem zpříjemnilo den, za okny bylo vidět "trsající personál" a Martin z nejmenovaného oddělení ve srandě hrozil dvěma neodbytným hudebníkům, kteří toužili po nějakém autentickém vyjádření z nemocničního prostředí. Předposlední písičku uvedli: „Míra z chíry už si prohrabuje vlasy, Martin se svojí kolegyní z okna vyhazují pleny a přichází Jan Sklenář s písní Don't stop me!"

Lidem se vystoupení moc líbilo a na závěr hudebníci všem poděkovali: „Víme, že jste to opravdu neměli jednoduché a moc dobře si uvědomujeme, kdo to tu celé ty měsíce opravdu držel na svých bedrech. Moc vám děkujeme, že se o nás tak staráte a jestli jsme vám mohli udělat alespoň trochu pěkné odpoledne, tak jsme za to moc rádi a věříme, že se s Mírou z chíry i s ostatními z vás zase potkáme."

Chrudim – Často se problém s návštěvností muzea prezentuje ve smyslu, že sochařské umění netáhne, přitom chybu bychom měli hledat spíš jinde. Třeba v nedostatečné prezentaci toho, co návštěva kolemjdoucím přinese. Východní Čechy jsou svým barokním sochařstvím pověstné a byla by škoda muzeum rušit. Další malé změny už jsou na obzoru.

Jak si můžete všimnout, město na vloženém videu vydaném 19. března, které dodnes mělo sedm zhlédnutí, představuje Muzeum barokních soch několika záběry. Čím se snaží během 13 vteřin a čtyř záběrů nalákat občany k návštěvě Muzea barokních soch? Na Kalvárii od Brokoffa zapomeňte. Na prvním záběru vidíme do muzea vcházet ženu s kočárkem, uvnitř poloprázdného prostoru sedí rozpačitě jako na čekané tři ženy na židlích, následuje jeden detailní záběr na skupinu soch z pašijového cyklu a prezentace muzea končí záběrem na ženu s dítětem před barokní malbou. 

Prohlídka depozitářem soch nebo živoucí muzeum?

Muzeum zatím alespoň chrání barokní sochy před zloději a vandaly. Druhý cíl, kterým je zvýšit povědomí o kulturním dědictví barokního sochařství ve Východních Čechách je snad na dohled a mělo by probíhat zábavnou formou.

Které muzeum by prosperovalo bez kvalifikovaného, stálého personálu, který by se vzdělávání veřejnosti soustavně věnoval? Jedině tak je možné veřejnosti předávat pravé kouzlo vystavených exponátů a proměnit tichý svatostánek v opravdové muzeum plné radosti života.

[[img:chrn_fullwidth:17954:]]

Co se chystá udělat město, aby muzeum prosperovalo

V muzeu se nachází úzce profilovaný soubor exponátů. Město má ale pocit, že k jeho fungování postačí dva v jednom: průvodce a pokladní, jako někde na hradě, ve stylu příběhu o bezhlavém kapucínovi. Každý pedagog ale ví, že při pasivním výkladu si dítě zapamatuje jen minimum a pracovní listy nejsou pro každého zábava.

Spásnou myšlenkou má být novinka v podobě seznamování dětí s historií Chrudimi v bývalé kryptě kostela. Město rovněž na konci dubna investovalo do suvenýrů a objednalo do muzea spirálový automat Zanussi EP2000 včetně mincovníku MARS. Investice vyjde skoro na 77 tisíc korun i s dopravou.

[[img:chrn_fullwidth:17953:Zdroj: Facebook/Město Chrudim]]

Chrudim – Regionální muzeum zve všechny své příznivce na výstavu „Muzeum v ulicích“, která se kvůli současné pandemické situaci a zavřeným výstavním sálům uskuteční pod širým nebem, a to v chrudimských ulicích. Zájemci mohou na výlepových plochách nalézt cyklus deseti plakátů označených heslem Muzeum v ulicích, na nichž kurátoři chrudimského muzea představují nejzajímavější a nejvzácnější exponáty svých sbírek.

Součástí plakátové výstavy „Muzeum v ulicích“ je i doprovodná soutěž. Soutěžící má za úkol nalézt minimálně osm předmětů z deseti, napsat jejich seznam a spolu s kratičkým příspěvkem, v němž popíší své zážitky z putování po Chrudimi a hledání plakátů či povídání o exponátu, který je nejvíc zaujal, vše zaslat na mailovou adresu knihovnik@muzeumcr.cz do 31. 5. 2021.

Pět nejzajímavějších příspěvků bude odměněno dárkovým balíčkem a celoroční volnou vstupenkou do Regionálního muzea v Chrudimi.

Podrobná pravidla k soutěži najdete zde.

Chrudim – Ve vícero městech se dlouhodobě „usiluje“ o to, aby se stala takovou „malou Kodaní“ plnou kol. Děti jinak navštěvující základní umělecké školy ve Slatiňanech a v Chrudimi dostaly jako první příležitost, aby se během svojí distanční výuky zapojily do výzdoby jedné z dalších regionálních cyklomap.

[[img:chrn_fullwidth:17858:]]

Budoucností v pohybu nejen po městě prý jsou kola. Chrudimská beseda a Místní akční plán vzdělávání a rozvoje II v ORP Chrudim podpořily vznik ručně malovaných cyklomap chrudimského regionu a připomněly tím někdejší nápad vytvořit z Chrudimi malou Kodaň.

Výsledky několikaměsíční tvůrčí domácí práce dětí jsou ke zhlédnutí pod záštitou Výstavní sítě Divadla Karla Pipicha online do 9. května. Mapu, která je tištěná na papíře šetrném k přírodě s certifikátem SFC, si můžete už týden objednávat na webových stránkách nakladatelství CBS a po otevření informačních center budou mapy dostupné také tam.

[[img:chrn_fullwidth:17859:]]

Kunětická hora – Na hradě Kunětická hora se připravuje nový prohlídkový okruh v dlouho nepřístupné západní Jurkovičově části hradu, která byla padesát let zavřená kvůli havarijnímu stavu.

Podle projektu Dušana Jurkoviče jsou hotové interiéry šesté brány i repliky dřevěného nábytku a dalšího zařízení. Do západní části paláce byla vestavěna samonosná oceloskleněná konstrukce. V ní pak bude umístěna expozice věnovaná Jurkovičovi a jeho dílům i rekonstrukci hradu na počátku 20. století. V této části hradu budou probíhat běžné prohlídky s průvodcem.

V loňském roce byla obnovena prvorepubliková dřevěná veranda. Tento upravený Jurkovičův projekt je určen k posezení a občerstvení. Návštěvníky zaujme i nová hradní pokladna v Jurkovičově duchu. Repasovaná jsou také dřevěná vrata v obou hradních bránách u vstupu.

Rekonstrukce hradu pokračuje v hlavním hradním paláci, který proto zůstane uzavřený. Návštěvníci by se měli dočkat venkovních akcí, hlavně oblíbených divadelních produkcí i tradičních festivalů.

Dašice – Závěry archeologického průzkumu budou možná překvapivé. Archeologové Východočeského muzea při výzkumu na obchvatu v Dašicích odkrývají neznámé pohřebiště, které se využívalo kontinuálně více než 3 600 let. Archeologický průzkum probíhá jižně od Dašic od začátku března. Přesný plošný rozsah nekropole určí geofyzikální průzkum. V budoucnu tudy povede napojení silnice II/322 na dálnici D35. První nález kostrového hrobu vzbuzuje mnohé otázky.

[[gal:17848]] Zdroj: Východočeské muzeum

Ze zahloubených linií zemních žlabů se vyklubalo jádro mohylového pohřebiště pravděpodobně ze 7. nebo 8. století: „Postupně jsme narazili na podstatně starší žárové pohřby v nádobách a jamkách, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ vypověděl archeolog Tomáš Zavoral. V zalesněných terénech ve 4 kilometry vzdálených Dvakačovicích na Chrudimsku bychom našly obdobný unikát, ale na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela jedinečná, protože díky intenzivní zemědělské činnosti veškeré nadzemní památky zanikly:  „Chrudimsko je v tomto opravdu unikátní, do Dvakačovic se proto půjdeme podívat i kvůli zaměření a způsobu archeologizace mohyly," vysvětlil Tomáš Zavoral.

Hrob princezny bojovnice?

„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Podle způsobu uložení pravděpodobně patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, z období 2800 až 2500 před naším letopočtem, ale nenacházejí se v něm žádné další artefakty, kromě kamenné čepele,“ zmínil Tomáš Zavoral.

Zemřelý, u kterého archeologové zatím definitivně neurčili pohlaví, v ruce svíral nůž s kamennou čepelí s nedochovanou dřevěnou střenkou. Muži se sice u této kultury pohřbívali striktně na levém boku s hlavou k západu, ale v nedávné době museli archeologové vzít na vědomí i výjimky potvrzující pravidlo.

Výjimky se najdou poměrně často

Je znám totiž i konkrétní případ naleziště kostrového hrobu kultury se šňůrovou keramikou, odhaleného před deseti lety v Praze, kdy byla mužská kostra pohřbena na pravém boku jako žena, s ženskou výbavou, tudíž si archeologové zatím nechávají možná otevřená zadní vrátka. A fanoušci seriálu Xena už jistě sní o tom, jak se z nálezu stane další senzace, tentokrát v podobě ženy pohřbené jako válečnice. Na závěry si zatím budeme muset počkat.

Změny v určování pohlaví kosterních hrobů potvrzuje i Jan Musil

„Díky genetice se u řady pravěkých hrobů ukazuje, že původní antropologický posudek byl špatně, když se po moderních genetických testech zjistilo, že místo muže se z genetického hlediska jednalo o ženu. Máte i v dnešní populaci ženy s gracielními, robustními rysy, ženy, které jsou hrubší, a muži, kteří jsou jemnější," vysvětlil k určování pohlaví koster Jan Musil dnešní badatelské postupy a dodal: „Opravdu existují hroby, které byly původně interpretovány jako mužské, a když se udělala genetika, zjistilo se, že šlo o ženy."

Podle moderních výzkumů posledních desetiletí víme, že genetika nemusí nutně souviset s genderovou rolí ve společnosti ani se vzhledem, protože na vývoji sekundárních pohlavních znaků se podílejí hormony: „Samozřejmě známe hroby z raného středověku nebo doby římské, ženské hroby, ve kterých jsou zbraně. Jednou z hypotéz jsou ženy bojovnice a druhá hypotéza, známá z etnoarcheologie, říká, že to mohly být svobodné dívky, které neměly děti, tak aby dostaly do vínku, aby se jim třeba na tom onom světě narodil chlapec," zmínil námi oslovený archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi různé pohledy na věc.

Tomáš Zavoral možnost nevyvrátil a potvrdil existenci hrobů žen bojovnic

Tomáš Zavoral z Východočeského muzea v Pardubicích, které se výzkumem v Dašicích zabývá, odhaduje, že výsledky genetického testu budou známy příští rok, pokud se podaří odebrat vhodný vzorek: „Ano, mohla by to být žena, která byla pohřbena na způsob pohřbu muže, s dnešním světem by to rezonovalo, proč ne, i muži byli pohřbíváni jako ženy, stává se to docela často," nevyvrátil spekulace. „Samozřejmě existují hroby, kde má žena v hrobu artefakty spojované s mužem, nátepní destičky, lukostřeleckou výbavu a tak dále. A tyto informace právě potvrzují, že v minulosti opravdu existovaly ženy bojovnice, nacházejí se i jejich pohřebiště."

Chrudim – Galerie Art připravila výstavu pastelů z nefigurativních děl malíře Dimitrije Kadrnožky. Autor se věnuje i malbě a grafice. Od šedesátých let vytvořil přes 150 filmových a divadelních plakátů. Navrhoval jevištní výpravy, výtvarně spolupracoval na dvaceti celovečerních filmech režisérů Steklého, Blumenfelda, Strnada nebo Kleina.

Dimitrij Kadrnožka se narodil 29. října 1923 v Kroměříži. Studoval na VŠUP (1945–1950 u A. Strnadela) a AVU obor scénografie (1951–1954 u F. Tröstera). Poprvé vystavoval v roce 1945, v roce 1947 uskutečnil studijní cestu do jižní Francie. Od roku 1965 byl asistentem profesora Tröstera na AVU.

V letech 1967–1974 působil jako profesor a děkan na Escuela Superior Nacionál del Arte na Kubě. Tam také založil další školu – Institut de Artes Plástika. Na přelomu 80. a 90. let žil a pracoval ve Vídni, v současné době žije v Praze.

V Galerii Art nevystavuje Dimitrij Kadrnožka poprvé, v minulých letech jsme mohli zhlédnout autorovy kresby, obrazy a grafické listy. Na ty nejnovější se můžete podívat sem.

Heřmanův Městec – Akce původně plánovaná na 27. ledna dostala náhradní termín na středu 28. dubna. Hostem 24. pokračování cyklu Večery pod lampou se stane oblíbený a originální investigativní novinář, televizní reportér, spisovatel a scénárista Josef Klíma. Začátek programu je v 18 hodin v kině Mír.

Josef Klíma do Heřmanova Městce dorazí poprvé a slíbil, že kromě odpovědí na zvídavé otázky moderátora Františka Mifka zazpívá i několik svých vlastních písní a doprovodí se na klávesy. Součástí večera zůstává prostor pro dotazy posluchačů. Na místě budou k prodeji autorovy knihy.

Plné vstupné je 120 Kč, snížené pak 90 Kč. Zakoupené vstupenky z ledna letošního roku jsou samozřejmě platné.