Chrudim – Galerie Art představuje díla jednoho z hlavních představitelů evropského konstruktivismu a pardubického rodáka žijícího převážnou část života v německém Düsseldorfu. Prozatím najdete výstavu na stránkách galerie, později i v reálu. 

Vystavené kresby vytvářel František Kyncl v posledních letech života, kdy mu nemoc již nedovolovala rozměrnější formáty výtvarných děl. Sestavil 39 působivých "tabulí", kde kombinoval kresby pastelem, olejovým pastelem, anilinovými i akvarelovými barvami, doplněné reliéfním tiskem, asamblážemi, kolážemi a dalšími prostředky. Na malé ploše zde soustředil veškerý um a vyjadřovací prostředky, které po celý život vynalézal a jimiž vytvořil svá nejvýznamnější díla.

František Kyncl se už v 60. letech stal ústřední osobností obrozujícího se výtvarného života v Pardubicích. Po nechtěné emigraci v roce 1968 studoval na Akademii umění v Düsseldorfu a zde se také natrvalo usadil. Už během studia se stává součástí düsseldorfské umělecké scény, která v té době patří k nejradikálnějším uměleckým hnutím nejenom v Německu. Vystavuje ve významných institucích, jako je düsseldorfský Kunstverein nebo dnes již legendární galerie Hanse Mayera.

Autor usiloval o vyjádření zákonitostí přírodních struktur a konstrukcí. Ovlivněn konstruktivismem a německou skupinou Zero, začíná Kyncl v sedmdesátých letech sestavovat ze špejlí, později bambusových tyčinek, trojrozměrné objekty řídící se jak geometrickými formami, jako jsou trojúhelník, čtverec a kruh, tak organickým růstem do všech stran.

Od konce osmdesátých let se věnuje převážně kresbě, jež opouští geometrické formy, stává se expresivnější a objevují se v ní i figurativní elementy. Několik posledních let se potýkal s těžkou nemocí, přesto však až do konce života nepřestal tvořit. Zemřel v Düsseldorfu 14. července 2011.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.

Chrudim – Jak včera probíhalo na posledním dolaďování před dokončením připravované expozice a kdy bude výstava slavnostně otevřena, jsme se zeptali Roberta Otáhala. Nové Posádkové muzeum v Chrudimi se zaměřuje na historii a vznik posádkových jednotek s důrazem na dějiny výsadkářů v posádce Chrudim. Vzniklo pod záštitou Vojenského historického ústavu (VHÚ Praha).

Robert Otáhal celý projekt realizuje, vše koordinuje a byl to právě on, kdo s myšlenkou Posádkového muzea v Chrudimi oslovil VHÚ, ten následně přišel s grafickým návrhem podoby expozice, zbytek činností už byl v chrudimských rukou. Budoucí expozice se nachází v přízemí kuchyňského bloku vojenského areálu a bude přístupná po předchozím ohlášení a dle možností útvaru i pro organizované školní skupiny.

[[img:chrn_fullwidth:17392:Fotografie ze včerejšího setkání. Vlevo strůjce myšlenky Robert Otáhal a autor grafického návrhu Pavel Holý.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„My jsme tu dříve měli stálou expozici vybudovanou mými kolegy, ale už byla ve stavu, kdy byla životu nebezpečná a dělaná svépomocí. Během své služby jsem viděl různá posádková muzea vzniklá ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, tak mě napadlo je také oslovit,“ vysvětluje vrchni praporčík 43. výsadkového pluku nprap. Robert Otáhal. Sbírkové artefakty jsou zčásti ze soukromých sbírek a některá jsou zápůjčena z VHÚ.

[[img:chrn_fullwidth:17393:Budoucí připravovaná část expozice připomínající padlé příslušníky chrudimského pluku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Slavnostní otevření expozice by mělo proběhnout na den vzniku výsadkových jednotek,“ říká Robert Otáhal a dodává: „Po otevření plánujeme přes školský výbor oslovit i školy, součástí expozice bude také projekce, a pokud vše vyjde podle plánu, expozice bude otevřena 1. října.“

[[img:chrn_fullwidth:17394:Ukázky informačních panelů. Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Pod záštitou Vojenského historického ústavu v Praze (VHU Praha) vzniklo další Posádkové muzeum, zaměřené tentokrát na 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Dnes se po druhé hodině odpolední sejdou v Chrudimi nadpraporčík Leoš Krejča, akademický malíř Pavel Holý a vrchní praporčík Robert Otáhal, aby společně doladili poslední detaily připravované expozice věnované 43. výsadkovému pluku.

[[img:chrn_fullwidth:17362:Stála expozice 43. výsadkového pluku Chrudim.  Zdroj: VHU Praha]]

Posádková muzea vznikají po republice pod záštitou VHU Praha. Ve stálé expozici 43. výsadkového pluku Chrudim, jež navazuje na výstavu Pod vrchlíkem z roku 2017, kterou připravovali: „V minulých dnech jsme dotiskli poslední materiály a teď nastává samotná instalace artefaktů a sbírkových předmětů, kvůli čemu se dnes v Chrudimi sejdeme,“ říká Leoš Krejča.

Podle slov Leoše Krejči bude stálá expozice otevřena a páska nejvyššími představiteli slavnostně přestřižena, až se situace zlepší: Byla by totiž velká škoda otevírat tak pěkné muzeum jen pro povolený počet lidí. Expozice už je ale připravená: „Jednou z místností bude salonek generála Jaroslava Klemeše, což je patron chrudimských parašutistů,“ vysvětluje Leoš Krejča. Jaroslav Klemeš byl radiotelegrafista skupiny Platinum – Pewter.

[[img:chrn_fullwidth:17361:Návrh rozmístění ves tálé expozici.  Zdroj: VHU Praha]] 

Leoš Krejča k výstavě dodává: „Bude laděna do černo rudých barev. Protože paragáni mají vínové barety a černá symbolizuje noční seskoky parašutistů. Začíná se rokem 1918, od úderných praporů, expozice zahrnuje obecné dějiny československé branné moci, armády, ale s důrazem na parašutistickou, paragánskou historii.“

Pardubice – Východočeské muzeum v Pardubicích slaví dvě kulatá výročí, 140 let od svého vzniku a 100 let od chvíle, kdy Muzejní spolek zakoupil místní zámek, do jehož prostor umístil své expozice.

Se založením instituce, která by mapovala historii a schraňovala poklady, ve městě perníku dlouho otáleli. Impulsem se stala až úspěšná přednáška dr. Emila Holuba o cestě do Afriky, ze které v roce 1883 vznikl základ muzejních sbírek.

Postupně přibývaly další předměty, věci obyčejné, vzácné i kuriózní. Vystaveny jsou Zlaté přilby, motocykly, vzácné zbraně, liturgické předměty z 12 století, šperky, sklo, nábytek, hodiny, dobové oblečení i kolekce zlatých dukátů. Na každý předmět z této sbírky se váže zajímavý příběh z historie, o kterém se můžete i dočíst v připraveném katalogu.

Exponáty budou na zámku v Pardubicích k vidění, jen co se muzea otevřou. Výstava potrvá do začátku měsíce září.

Pardubice – Východočeská galerie v Pardubicích se může pyšnit mimořádnou sbírkou grafických listů Bohuslava Reynka (1892–1971). Život básníka, grafika a překladatele z francouzštiny a němčiny byl spjatý především se statkem Petrkov u Havlíčkova Brodu, který nedávno od jeho dědiců odkoupilo ministerstvo kultury. Východočeská galerie i přes nepříznivou epidemickou situaci připravila ve svých prostorách na Zámku Pardubice novou Reynkovu výstavu nazvanou podle jedné z grafik Ruka v rouně.

„S kulturou to nesmíme vzdávat, naše kulturní instituce pracují dál. Reynkovu výstavu budeme zatím propagovat pomocí krátkého dokumentu na webu a sociálních sítích, a jakmile to bude možné, pozveme i milovníky umění,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL), který je patronem této výstavy. „Myslím, že Bohuslav Reynek se se svou niternou tvorbou uzavřenou v krajině jeho zahrady, koček na kamnech, výhledu z okna a biblických témat, stává čím dál populárnější u široké veřejnosti. Konečně jeho výstava v roce 2014 ve Valdštejnské jízdárně byla druhou nejnavštěvovanější výstavní akcí roku a přišlo na ni asi 56 tisíc návštěvníků,“ dodal Línek.

A čím je pardubická výstava jiná?

Ve sbírkách Východočeské galerie v Pardubicích se nachází soubor 113 grafických listů vytvořených v letech 1948–1971. Naposledy byl vystaven v létě 2005 v Domě U Jonáše. Kromě obsáhlého výběru z těchto sbírek představuje nynější výstava kurátorky Lenky Dolanové též materiály odkazující k pardubickému kontextu. Jedná se o tiskoviny k pardubickým výstavám v letech 1929 a 1987, knihy z Vokolkovy tiskárny, na nichž Bohuslav Reynek spolupracoval, rukopis Reynkova překladu, výběr z básní či pohledy a dopisy Vlastimila Vokolka. Prostředí Petrkova připomenou také fotografie pardubického fotografa Štěpána Bartoše.

Chrudim – Zastávka na Podhůře, která z pohledu památkové péče dokumentuje slavnou éru československé architektury druhé čtvrtiny 20. století, je podle vyjádření památkářů z územního odborného pracoviště v Pardubicích zatím v relativně dobrém technickém stavu. Co se ale neudržuje, to pomalu chátrá. Máte dobové fotografie zastávky? Pomůžete tím památku zachránit!

[[img:chrn_fullwidth:17323:Záběr dokumentující stav zastávky v roce 2011.  Zdroj: Google Mapy]] 

Zastávka sama o sobě bohužel, ač nepochopitelně, není kulturní památkou, leží ale v památkové zóně Slatiňansko-Slavicko, která je od 1. července 1996 pod plošnou památkovou ochranou. Podle stanoviska z Národního památkového ústavu je na vině vlastník: „Územní odborné pracoviště v Pardubicích nemá žádnou informaci, že by vlastník požádal Ministerstvo kultury ČR o prohlášení zastávky Chrudim-Podhůra za nemovitou kulturní památku.“

Unikátnost této drobné stavby potvrdilo i Metodické centrum moderní architektury v Brně

Jedna z posledních zachovaných zastávek v celém Pardubickém kraji postavených ve stylu funkcionalismu tak pomalu a jistě chátrá. Zadní zděná stěna zastávky je zajímavě zaoblená a v kombinaci s kamennou podlahou, ocelovými sloupy a tenkou betonovou stropní deskou vytváří ojedinělý příklad funkcionalistické zastávky zachovalé do dnešních dnů. Přesto se o ní nikdo nezajímá. Pro památkáře je zajímavá i charakteristickou převislou odrůdou břízy bělokoré dotvářející její prostředí, a jak uvedla Šárka Poskočilová: „Unikátnost této drobné stavby potvrdilo i Metodické centrum moderní architektury v Brně, které se specializuje na moderní architekturu 20. století.“ 

[[img:chrn_fullwidth:17324:Záběr dokumentující stav zastávky v roce 2019.  Zdroj: Google Mapy]]

Jak se měnil vzhled této zastávky za posledních deset let si můžete sami ověřit z pohodlí a tepla domova na zde vložené pohyblivé mapě na konci článku. Mluvčí odborného pracoviště v Pardubicích Šárka Poskočilová k otázce obnovy uvedla: „Oprava či úprava musí být provedena se souhlasem orgánu státní památkové péče. V této souvislosti doplňujeme, že naše pracoviště neeviduje k dnešnímu dni žádnou žádost od orgánu státní památkové péče o vyjádření ohledně opravy či úpravy výše uvedené zastávky.“

Výzva pro naše čtenáře

Máte tušení, kdo by mohl být autorem zastávky nebo znáte jiné historické souvislosti? Ozvěte se nám! Památkáři oslovují naše čtenáře s prosbou: „Jakákoli pohlednice či fotografie této stavby, případně jiné obdobné stavby, je pro památkáře cenným zdrojem informací, proto bychom ocenili, pokud nás o výše uvedeném budou čtenáři Chrudimských novin informovat," uvedla Šárka Poskočilová. Informace o zastávce, včetně dobových fotografií, můžete zasílat také přímo na email Šárce Poskočilové. Máme informace, že jeden čtenář už první dobovou fotografii zastávky poskytl! Budeme rádi, když se nám také ozvete.

Veselý Kopec – Muzeum v přírodě Vysočina sice zůstává vzhledem k situaci stále zavřené, ale tradiční masopustní obchůzku v podání vesnické skupiny z Vortové u Hlinska můžete alespoň prožít online. Ochůzky a masky jsou zapsané do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Z Veselého Kopce se akce přesune na instagramový a faceboookový profil Muzea v přírodě Vysočina, který naleznete na webových stránkách až do 16. února.

Pomocí kreseb, fotografií a krátkých textů jsou zde představeny jednotlivé masky typické pro masopustní obchůzku ve Vortové, a to proto, že obyvatelé právě této vesnice měli letos masopustní obchůzku na Veselém Kopci předvádět.

https://www.nmvp.cz/vysocina/kulturni-program/masopust-s-muzeem-v-prirode-vysocina-na-facebooku

Chrudim – Severovýchodním směrem podél řeky Chrudimky se můžeme vydat na kratší výlet do přírodní rezervace Habrov, která se mění v každém ročním období a přináší nejeden nový pohled na toto prastaré území.

Nedaleká přírodní rezervace Habrov, kde se louky střídají s habrovými či dubovými lesy, nabízí v blízkosti Chrudimě i taková sportovní vyžití, která jsou odkázaná na sněhovou pokrývku. Takže můžeme říci, že nabízí velmi vzácné okamžiky naší čím dál teplejší zimy. Přírodní modelace zatím neporušeného terénu nabídne místa nejen k sáňkování, ale poskytne poměrně vydařený prostor na běžkování.

Vyvýšená místa zaručují pohled až ke Kunětické hoře a k Železným horám. Již v neolitické době se zde výhodně usídlili naši předkové, protože ideální výhled do krajiny zabraňoval nepřátelům, aby se nepozorovaně přiblížili.

Otisky zvířecích stop dokazují přítomnost zajíců, bažantů, drobných hlodavců, zahlédnout můžete  i stádo srnčího klidně se popásajícího na zemědělských plochách. Na široko nesoucí se hluk z nedalekého obchvatu si už asi zvířata zvykla.

Chrudim – Na webových stránkách Regionálního muzea v Chrudimi najdete výstavu VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD A CHRUDIM. Výstava, na které se nachází informační panely a doprovodné ilustrace, je ke zhlédnutí pouze on-line.

Viktorin Kornel ze Všehrd byl významnou osobností humanistické společnosti přelomu 15. a 16. století. Ač byl chrudimským rodákem, většinu svého života prožil v Praze. Stal se profesorem na zdejší univerzitě a později dokonce děkanem artistické fakulty. Působil jako úředník u zemských desk. Jeho nejznámějším dílem je spis O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery, který je dnes součástí středoškolského přehledu literatury.

Viktorin se narodil okolo roku 1460 do rodiny majetného chrudimského řezníka Januška a jeho manželky Barbory. Dětství prožil v rodném městě, kde absolvoval prvotní vzdělání na věhlasné chrudimské škole.

Výstava je  ke shlédnutí pouze on-line. Zde najdete výstavní panely a doprovodné ilustrace.

Pardubický kraj – Národní památkový ústav včera informoval o seznamu nových kulturních památek v našem kraji. Jak již Chrudimské noviny informovaly, v chrudimském okrese byly za nové památky prohlášeny hrobka v Hrochově Týnci a venkovská usedlost v Mravíně. Přinášíme seznam dalších nově chráněných objektů.

Po Chrudimi blízkých a již památkově chráněných usedlostí v Orli a Řestokách se památkáři rozhodli prohlásit za památkově chráněnou také venkovskou usedlost v Jenišovicích-Mravíně a nově i další objekty.

Jako doklad religiozity tehdejší německé společnosti se nově chráněnými staly i vzdálenější památky Pardubického kraje: v Červené Vodě sousoší svatého Jana Nepomuckého a sousoší Nejsvětější Trojice.

[[gal:17180]] Foto: NPÚ, ÚOP v Pardubicích

Jak uvedla Šárka Poskočilová z odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích: „Svým umístěním, velikostí a provedením je významným hmotným dokladem o zaniklém židovském osídlení v Litomyšli a okolí také nově chráněný areál židovského hřbitova v Lánech.“

V okolí je takových chráněných židovských památek více: chráněné židovské hřbitovy už jsou například v Hroubovicích, Zájezdci, ale i v Chrudimi, Pardubicích, Heřmanově Městci nebo v Dřevíkově a v Hoješíně.

Dále byly nově prohlášeny za kulturní památku i sochy ze zámku Zdechovice v okrese Pardubice: alegorie Léta a alegorie Zimy pravděpodobně z 30. let 18. století z autorského okruhu Matyáše Bernarda Brauna.