Pardubice – Brány opraveného fotbalového Stadionu Arnošta Košťála (CFIG Arena) se tuto sobotu konečně otevřou prvním fanouškům. Na tento prvoligový zápas přijede i šéf Slávie Jaroslav Tvrdík, který zamíří schválně rovnou za mříže. Právě ty se totiž vyskytují v sektoru pro hosty a to vzbudilo u některých docela vášně.

[[img:chrn_fullwidth:21807:Budoucí podoba po dokončení opravy Brány borců.  Zdroj: SMP]]

Město už za obnovu starého stadionu z roku 1931 dalo 335,5 milionu bez DPH. Ale dušuje se, jak ještě ušetřilo, když si najalo firmu, která staví stadiony jak na běžícím pásu. Stadion zatím není definitivně dokončený, ale už je vidět z kteréhokoliv vyššího místa, což působí trochu nezvykle. Vejde se na něj 4 616 diváků a ještě je možné počet míst zvýšit. Pro celkový dojem ještě chybí opravit zchátralou Bránu borců za dalších 32 milionů bez DPH.

Jako vždy, až je po všem, někteří už teď vědí nejlíp, co se mělo udělat jinak. Kritiku lidí sklidily například šatny, hrůzu vzbudila představa o pouhých dvou žíznivých oknech a největší odpor způsobil již zmíněný zamřížovaný sektor pro hosty. Nejspokojenější jsou zatím podle prezentací na internetu pardubičtí politici. Ani pořadatelé, Fortuna liga – vracející se do Pardubic po 54 letech –, o policii nemluvě, s mřížemi problém nemají. 

[[gal:21805]]
Účast na prvním zápase, kdy se proti sobě postaví Pardubice a Slavie, už jako gesto – mřížím navzdory – potvrdil Jaroslav Tvrdík, který zamíří právě tam. Někteří by s nadsázkou za ty mříže raději zavřeli představitele města. V Pardubicích totiž právě po krátkých 21 měsících dostavěli stadion, pro změnu se ale zatím nedostalo na chátrající most Kpt. Bartoše do Polabin, který je na spadnutí. Kvůli bezpečnosti se most uzavírá a bude se čekat na opravu.

Pardubický kraj – V poličském Tylově domě včera získala ocenění Gustava Habrmana učitelka z mateřské školky v Řestokách a do Síně slávy byla uvedena chrudimská učitelka z MŠ Svatopluka Čecha!

[[img:chrn_fullwidth:21762:Dagmar Krčilová z MŠ Řestoky je Učitelka roku 2022! Zdroj: Pardubický kraj]]

Učitelkou roku 2022, která přímo získala ocenění Gustava Habrmana, se v kategorii mateřských škol stala Dagmar Krčilová z široko daleko vyhlášené školky v Řestokách! Starosta František Pilný poznamenal po vyhlášení výsledků ankety Pardubického kraje, který ocenění uděluje, že je velmi potěšen z toho, že mezi oceněnými byli nejvíce pedagogové právě z ORP Chrudim: ze Seče, Stolan, z Třemošnice, Řestok i z Proseče.

[[img:chrn_fullwidth:21765:Do Síně slávy krajského školství vstoupila Jaroslava Ptáčková.  Zdroj: FB]]

Jaroslava Ptáčková z MŠ Svatopluka Čecha v Chrudimi byla uvedena do Síně slávy krajského školství. Petra Burešová ze SŠ zdravotnická a sociální Chrudim se zase umístila mezi nejlepšími třemi finalisty v kategorii středních škol.

Přestože šlo teprve o druhý ročník udílení cen, nárůst nominací byl prý značný. Radní pro školství Pardubického kraje, Josef Kozel, doufá, že se akce stane zaběhnutou tradicí.

[[img:chrn_fullwidth:21766:Finalistka v kategorii středních škol, Petra Burešová.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Ocenění pedagogové Cenou Gustava Habrmana za rok 2022

Mateřské školy

· Bc. Dagmar Krčilová – Mateřská škola Řestoky

Základní školy

· Mgr. Miroslav Smolej – Základní škola Svitavy, Felberova 2

Střední školy

· Mgr. Martina Kunderová – Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl

Mimoškolní vzdělávání

· Tomáš Jandl, DiS. – Základní umělecká škola Bohuslava Martinů Polička

Síň slávy

· Jaroslava Ptáčková – Mateřská škola, Chrudim 3, Sv. Čecha 345

· Mgr. Alena Chaloupková – Základní škola Seč; Základní škola Třemošnice

· Mgr. Marie Hladíková – Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice

Cena radního pro školství

· Mgr. Zdeněk Pecina – Základní škola a mateřská škola Proseč

Chrudimsko/Řestoky – Po více než roce od podání podnětu místních občanů i formou petice a také více než šest let po tragické dopravní nehodě oznámil chrudimský odbor dopravy chystanou úpravu dopravního značení v obci. Ani rok po dokončení obchvatu se totiž provoz na tříbubenské silnici pokračující dál přes obec Řestoky nesnížil.

[[gal:21705]]

Přes Tři Bubny a Řestoky jezdí i přes zákaz dál kaminony a někdy dokonce i autobusy. Opravou silnice 3587 se nechtěně propojil chrudimský obchvat s rychlodráhou do Pardubic. Obec Řestoky se před dokončením obchvatu a rekonstrukcí silnice prakticky přes noc ocitla na hlavním tahu ve směru Polička-Pardubice, což citelně narušuje její poklidný chod. Kraj sice opravil tříbubenskou silnici, ale už se neinvestovalo do chodníků nebo opravy zúženého mostu. Iniciátorem petice za vyřešení dopravní situace byl Jiří Sedláček z Řestok. Místostarosta Martin Dian potvrdil, že situace je pro zdejší obyvatele stále tíživá. Už se ale blýská na lepší časy.

[[img:chrn_fullwidth:21638:V Řestokách je už přes rok nebývale zvýšený provoz. Foto: Chrudimské noviny]]

Aktuální návrh úpravy značení se týká silnice třetí třídy číslo 3587, která vede z Chrudimi do Řestok přes Tři Bubny a silnice číslo 35821 vedoucí z Trojovic přes Řestoky až do Horky. Jestli opatření přinese obyvatelům potřebný klid, snížení dopravní nehodovosti a větší bezpečnost a plynulost provozu, se teprve ukáže. V případě, že to bude prý vyžadovat veřejný zájem, nebo naléhavá situace, chrudimský odbor dopravy si vyhrazuje právo vydané opatření kdykoliv změnit nebo doplnit. Běží třicetidenní lhůta pro písemné připomínky.

[[img:chrn_fullwidth:21683:Značky začátku a konce obce se posunou dál od zástavby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pardubický kraj – Sestry a laborantky z pardubické nemocnice podaly v polovině prosince hromadné výpovědi, aby se domohly důstojného ohodnocení za vynaložené úsilí během přesčasů kvůli krizi v chrudimské nemocnici, po náporu pacientů z lůžkového oddělení chrudimské interny, které bylo uzavřeno v červenci 2022. Nelékařský personál za svoje nasazení ale odměny stále nedostal. Iniciativa Nemocnic Pardubického kraje (Iniciativa NPK) o tom informovala i v nejnovějším oběžníku. 

[[img:chrn_fullwidth:21631:Pardubická nemocnice. Foto: Chrudimské noviny]]

Od července se snažili zdravotníci udržet chod za dvě nemocnice. V polovině prosince podaly sestry z ambulancí kardiologie, interny a plicního a hematologických a biochemických laboratoří hromadné výpovědi z ústavní pohotovostní služby (ÚPS) a více než 60 kolegyň z lůžkových oddělení je v tom podpořilo, když podepsaly prohlášení, že za ně nebudou zaskakovat. Směny ale převzaly staniční a vrchní sestry, takže se tento krok minul účinkem. Nakonec většina pracovišť sice svoji výpověď vzala zpět, jen jedno pracoviště stále stávkuje a pohotovosti neslouží. Personální oddělení podle výpovědí sester zareagovalo odpovědí, že nejsou na zvyšování mezd peníze. Management odkázal na odbory. Bez výsledku.

[[img:chrn_fullwidth:21627:Chrudimská nemocnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak vnímají celou situaci samotné sestry? „To, co u nás po výpovědích a našich vyjádřeních následovalo, mně připomnělo totalitu,“ je jeden z názorů. „Jsme zklamané z toho, jak nemocnice jedná s lidmi, kteří vždy spolehlivě a ochotně pracovali. Jsme znechucené lidsky,“ potvrzuje další. „Už to trvá dlouho, co to táhneme za Chrudim. A sestry už jsou z toho tak unavené, že přemýšlí, že skončí. I za covidu to bylo lepší. Teď se stává, že nám přijedou i tři záchranky najednou a je tam jen jedna sestra,“ shrnuje vše výpověď z iniciativní korespondence, kterou sestry zveřejnily.

Pardubice – Na budově pardubické obchodní akademie, kde bývalo seřadiště k mrazivým ranním transportům do Terezína, odhalili včera pamětní desku k uctění všech nevinných obětí. Dnes uplynulo 80 let od posledního transportu.

[[img:chrn_fullwidth:21543:Obchodní akademie před odhalením pamětní desky.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Součástí vzpomínkové akce bylo promítání dokumentárního filmu o přeživším Vladimírovi Munkovi (97). Před Východočeským divadlem připomínají tragické výročí pardubických transportů informační panely. Transporty z Pardubic byly vypraveny celkem tři, 24. června a 5. a 9. prosince 1942.

[[img:chrn_fullwidth:21542:Jeden z přeživších, Vladimír Munch.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Židé z Chrudimska, Pardubicka, Vysokomýtska a Litomyšlska čekali na odbavení do Terezína s maximálně 50kilovými zavazadly právě před pardubickou obchodní akademíí. Čekala je cesta vlakem, 3 kilometry pěšky a později vyhlazovací tábory. Ze 1258 lidí, kteří nuceně odjeli do Terezína, nakonec přežilo jen 92.

[[img:chrn_fullwidth:21541:Pamětní deska.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Chrast – Kolem chrudimského starosty se zamotává nejasná kauza. Kdo bude platit tři čtvrtě milionu? Oprava jihovýchodní zdi zámeckého parku v Chrasti nebo fasáda základní umělecké školy v Chrasti. Obojí prováděly firmy s podobným názvem, ale jen u jedné z nich je prokazatelně starosta František Pilný (ANO 2011) jednatelem. Druhá z firem se ještě v létě kupodivu stihla přejmenovat a změnila majitele. Chrast soudní spor o peníze vyhrála a chtěla by za ně vybudovat dětské hřiště, pokud je vymůže.

[[img:chrn_fullwidth:21533:Jihovýchodní zeď okolo zámeckého parku v Chrasti, o kterou se vedl také spor.  Foto: Chrudimské noviny]]

Spor se datuje do roku 2020, kdy jsme čtenáře informovali o tom, že firmy Zahrady LKN s. r. o. a LKN s. r. o., které je starosta František Pilný prokazatelně jednatelem, provedly v Chrasti zakázky v jiné kvalitě, než bylo zadáno. Mezitím došlo k přeprodeji jedné z prováděcích firem, takže někteří, včetně starosty Chrasti Vojtěcha Krňanského, mají obavy, jestli peníze město dostane. Vedení ale rozhodně koná tak, aby se částka vymohla, protože to není málo peněz. 

„Pokračujeme ve vymáhání, předali jsme to exekuční kanceláři a exekuce už měla být zahájena,“ potvrdil Vojtěch Krňanský (Naše Chrast). „Rozhodně se ukázalo, že pravda je na naší straně. Rozsudky byly potvrzeny odvolacím soudem,“ uvedl. „Přál bych si, abychom peníze opravdu vymohli, protože za ně chceme postavit dětské hřiště. Takovou už máme v uvozovkách interní dohodu,“ prozradil. „Je to tři čtvrtě milionu, které městu do rozpočtu chybí, co si budeme povídat. Taková je bohužel doba,“ dodal Vojtěch Krňanský.

Starosta František Pilný, angažovaný podle databáze Hlídač státu v 11 firmách, se k záležitosti převedení firmy Zahrady LKN nevyjádřil a odpověděl pouze, že jejím jednatelem nikdy nebyl. Zahrady LKN se od 1. září přejmenovaly na Zahrady Vojtíšek a jednatelkou už není ani Marie Pilná, ale firma Capitalia, se společníkem sídlícím až v San Diegu.

Chrudimsko – Někteří Chrudimáci mohou být bledí závistí. Po více než roce od schválení názvu nové zastávky Orel drážním úřadem přichází na řadu konečně příjem nabídek na její výstavbu. Správa železnic včera po dotazech posunula uzávěrku z 24. listopadu do 1. prosince. 

[[img:chrn_fullwidth:21482:]]

Nebylo to nic jednoduchého. Vedení obce se v minulosti vypořádávalo s námitkami obyvatel, kteří v místě plánované zastávky byli zvyklí zahradničit. Nelze se ale zavděčit všem. Například obyvatelé Chrudimi by naopak rádi zastávku u sídliště U Stadionu, ale věc se od roku 2013 nikam neposunula a zůstalo jen u studie. Nezanedbatelnou roli v tom, že zastávka právě v obci Orel opravdu vznikne, hraje i podle oficiálních dokumentů fakt, že tu sídlí významný regionální zaměstnavatel – Alukov.

Správa železnic naposledy informovala, že se železniční zastávka v Orli postaví za 16,5 milionu. Nyní se předpokládaná cena u veřejné zakázky snížila na 9,5 milionu bez DPH. Jako obvykle nezvítězí ten nejlepší, ale nejlevnější a otevírání obálek proběhne bez dohledu veřejnosti.

Pardubický kraj – V pondělí 14. listopadu od 15 hodin se bude konat v pardubickém Ideonu veřejné projednání kvůli obnovení provozu a navýšení kapacity spalovny nebezpečných průmyslových odpadů v Rybitví společností AVE CZ. Jen díky aktivitě občanů v roce 2009 dosud obnovení spalovny neprošlo.

Město Pardubice i Rybitví, stejně jako Pardubický kraj a dalších 50 tisíc občanů, kteří vyslovili nesouhlas v petici, nadále odmítají modernizaci spalovny. V lednu 2022 vyjádřil nesouhlas s obnovením spalovny za chrudimský odbor životního prostředí i nynější uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti). Jestli bude mít svoje oficiální zástupce na veřejném projednání i Chrudim, zatím není známo. Předseda stavebního výboru obce Rybitví, Darek Horník, upozornil, že není důležité stihnout začátek nebo vydržet do konce, ale zúčastnit se. Poslední již legendární veřejné projednání, kterého se v roce 2009 účastnilo osobně skoro pět tisíc rozvášněných lidí, trvalo do rannich dvou hodin. Online projednání letos v únoru trvalo přes deset hodin, do půl druhé ráno.

[[img:chrn_fullwidth:21441:]]

Nejzajímavější názory a postřehy přibývaly do pozdních nočních hodin, kdy se ke slovu dostali občané. Padla nakonec i  myšlenka, že by bylo nejlepší, kdyby se uspořádala sbírka jak na Národní divadlo. „Vykoupili bychom tu ruinu a měli bychom klid a žili bychom ve zdravém ovzduší a bez problémů," uvedla jedna žena. V současné době ale žádná nabídka ani zájem o výkup ze strany AVE CZ není na stole. Situace se mohla vyřešit v roce 2017, ale zastupitelé se tenkrát neshodli a neodhlasovali potřebnou částku. „Musíme stále v rámci zákonem daných možností udělat maximum pro to, aby nám v budoucnu spalovna neznepříjemňovala život," uvedl nový primátor Jan Nadrchal, který se online projednání také účastnil. Pokud by se provoz spalovny obnovil, nově by obyvatelé Pardubic a okolí museli k již stávajícímu průmyslovému zatížení a z toho vyplývajícím zdravotním rizikům a jejich dopadům snášet ročně navíc až 20 tisíc tun spáleného nebezpečného odpadu z celé republiky.

Více souhrnných informací ke spalovně nabízí webové stránky Arnika nebo Proti spalovně Rybitví.

[[img:chrn_fullwidth:21442:]]

Luže – Nedělní požár v Luži odhalil strach z planého poplachu a placení za výjezd. Bylo to ale zbytečné a  škody možná mohly být menší. Požár bývalého mlýna využívaného k bydlení se musel hasit celou noc. Lidé, kteří oheň zpozorovali, nevytočili rovnou tísňovou linku 150, ale kontaktovali raději členy výjezdové jednotky.

Místo toho aby lidé hašení požáru urychlili, dostavil se opačný účinek. Když konečně přijela první jednotka na místo, už se propadala střecha i strop. Osobě, která byla uvnitř, se podařilo zavčas utéct. Jedna část historického objektu v hodnotě 4 milionů sice neshořela, ale celková škoda se i tak vyšplhala na 6 milionů korun. Požár likvidovalo 9 okolních hasičských jednotek, včetně těch dobrovolných. Na pomoc přijeli i hasiči z Chrudimi, Hlinska, i Vysokého Mýta a hasilo se až do osmé ráno. Požár způsobila podle vyšetřovatele závada na komínu.

[[img:chrn_fullwidth:21290:Požár bývalého mlýna v Luži.  Zdroj: HZS PA]]

Hasiči z Luže i Proseče dnes večer po zásahu apelovali na občany, aby příště opravdu volali přímo linku 150. „Pro připomenutí, včerejší požár v Luži ukázal, že někteří lidé se stále ještě bojí zavolat tísňovou linku. Není čeho se bát, pokud se opravdu nejedná o úmyslné zneužívání linky, nic volajícímu nehrozí,“ uvedli například dobrovolní hasiči z Proseče. A hasiči z Luže vysvětlili, že jednotky stejně musí vyčkat na svolání požárního poplachu a nemohou vyjet bez ohlášení. Dispečer tísňové linky také ví nejlépe, kolik poslat na místo jednotek a jakou techniku.  „Ještě než vy slyšíte sirénu, hasiči jsou už o výjezdu informováni přes telefon SMS zprávou nebo telefonátem,“ dodali.

Pardubický kraj – Produkce Actressfilm jednala se zástupci Pardubického kraje o možném natáčení připravovaného filmu od režiséra Jana Hřebejka a scénáristy Petra Jarchovského s názvem Dceruška.

[[img:chrn_fullwidth:21287:]]

„Nyní jsme, společně se zastupiteli Pardubického kraje, ve fázi výběru vhodných lokací,“ uvedla pro Chrudimské noviny Adéla Gregorová z produkce Actressfilm. S výběrem vhodných lokalit pro film pomůže filmařům nezisková regionální filmová kancelář East Bohemia Film Office.

Kde všude se bude točit, zatím ještě není jisté a obhlídky teprve začnou, ale jak Adéla Gregorová dodala: „Vzhledem k ději filmu se bude, mimo jiné, jednat o hokejový stadion a letiště v Pardubicích.“