Slatiňany - Svátek svatého Martina si ve čtvrtek připomněli ve Slatiňanech originálním způsobem. Na oslavu Dne veteránů navázali příjezdem svatého Martina. Průvod dětí a dalších zájemců ho doprovodil od místního hřebčína až před stejnojmenný kostel. Do role oblíbeného světce se vtělil jezdec z hřebčína Samuel Sluka. 

„Dostali tady výborný nápad spojit tradici hřebčína a místního kostela. Ten je totiž zasvěcen svatému Martinovi, který je na hlavním oltáři vyobrazen nikoliv na bílém, ale na černém koni. Právě takové koně tu chovají ve slatiňanské  pobočce Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Ale aby bylo legendě učiněno zadost, svatý Martin přijel před kostel na černém, ale zpátky odjel už na bílém koni,“ glosoval novou tradici náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL). Zatím to však vypadá, že žádný sníh do těchto končin se svatým Martinem ještě nemíří.

Přítomní se tu dozvěděli jak o martinské tradici, tak i o tom, jak to bylo s husami, které se ke svatému Martinovi pojí. A prohlédnout si mohli také černé i bílé starokladrubské koně. V příštích letech by se měl průvod opakovat.

Slatiňany/Orel - O tom, jak ničí stavba obchvatu nervy mnoha obyvatel, jsme vás už před nedávnem informovali. Potvrzuje to i případ, kdy někdo soustavně pracoval na ničení strojů, které jsou pro stavbu obchvatu potřeba. Na jeho včasné zprovoznění to prý ale nebude mít vliv.

[[img:chrn_fullwidth:19248:]]

Škodu už za téměř 150 tisíc prý způsobil neznámý vandal, který se zaměřoval od dubna do září na bagry, válce, i nákladní automobily, které na obchvatu pracují. Policie se zatím k současnému stavu vyšetřování blíže nevyjádřila. Jak ale potvrdil starosta města Chrudim František Pilný, letošní zprovoznění obchvatu tyto "sabotáže" neohrozily.

„Stavba obchvatu se nám blíží ke konci. Už vím předběžné datum zprovoznění, bude to letos! Chrudim a Slatiňany si oddechnou od tranzitní dopravy. Dnes spousta vozidel sjede u Medlešic a jede stále přes Masarykovo náměstí, Palackého třídu a tak dále, to zprovozněním tohoto úseku odpadne," uvedl starosta.

Chrudimsko/Rabštejn – Hrad Rabštejnek, protože zříceninou už se po probíhající obnově až tak úplně nazvat nedá, už je připraven na zimu. Na obnově střechy se podílelo několik skupin nadšenců z různých koutů republiky. Opravy ale ještě nejsou u konce a na jaře se bude zase pokračovat. Současnými majiteli Rabštejnku jsou Aleš Sýkora a Vít Novák.

[[img:chrn_fullwidth:19184:Vít Novák.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do obnovy zříceniny se kromě Pardubického kraje, Ministerstva kultury a zájmového sdružení Valesco zapojil i kastelán zámku Slatiňany, který některé věci projednával s památkáři, ale jak říká, jeho role je pouze stínová. „Za sebe jsem ale velmi rád, že se podařilo obnovení střechy vůbec provést. Je to opravdu skvělý počin, který není v našich zemích rozhodně obvyklý a zaslouží si obdiv především k majitelům Rabštejnku, kteří svou pílí a entuziasmem jdou za svým cílem, tedy velmi citlivou obnovou hradu, a to za spolupráce a ve shodě s pracovníky památkové péče,“ vyjádřil svůj obdiv Jaroslav Bušta.

[[img:chrn_fullwidth:19178:Rabštejnek už je pod střechou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pracovníci památkové péče se na kastelána Jaroslava Buštu obraceli, když potřebovali ověřit, zda neexistují nějaké doklady či materiály, které  by prokazovaly přítomnost daného stavebního prvku či postupu. Výkonnou moc měl ale Městský úřad v Chrudimi, který rozhodoval na základě závazných doporučení pardubických památkářů.

[[img:chrn_fullwidth:19228:Aleš Sýkora a Víťa Novák při práci na Rabštejnku. Zdroj: Vít Novák]]

S Vítem Novákem jsme se potkali před týdnem přímo na místě, když na hradě pracovali Petr a Helena Křemenákovi (Škrovád), Zdeněk Ješina (Pardubice), Miroslav Kubeš (Slatiňany), František Tuček (Pohled), Jiří Bleha (Mýtka), Martin Valenčík (Praha), David Rojko (Praha), Josef Štěňha (Stolany), ale o tom se více dočtete v naší další revue.

[[img:chrn_fullwidth:19227:Aleš Sýkora.  Zdroj: Vít Novák]]

„Brigáda dopadla na výtečnou. Všichni pracovali do posledních sil a končili jsme až potmě.  Aleš ukončil v pondělí neschopenku a je již ve formě zúčastnit se poslední letošní brigády,“ informoval Vít Novák. Zazimování hradu proběhlo symbolicky včera, kdy se mohl účastnit i Aleš Sýkora. Na hrad proudí davy lidí, někteří přiložili i ruku k dílu. „Pokaždé se jednalo o jinou partu lidí a pokaždé byli skvělí. A co děvčata, která krov a bednění dvakrát natírala a brousila?  Celkem na střeše pracovalo 34 osob a odpracovali celkem 756 hodin,“ uvedl Víťa Novák.

[[gal:19231]]Zdroj: Vít Novák

Chrudimsko – Mají nový název, ale pořád jsou to ty samé vyhlášené ručně malované a foukané tradiční vánoční ozdoby, dřívě vyráběné v Horním Bradle. Manželé Šrámkovi začali od září budovat s týmem 15 zkušených lidí novou značku Koulier. Výrobna v Horním Bradle skončila před rokem, kvůli dopadům z koronavirových restrikcí.

Zkušený tým foukačů a kreslířů dříve zaměstnaných v Horním Bradle fouká a kreslí vánoční ozdoby od září pod novou značkou Koulier. V nabídce budou kromě tradičních ozdob, rampouchů a dalších originálních tvarů i baňky poplatné dnešní době, takže nebude chybět ani koronavirus. Můžete se těšit i na kolekce Bílé zlato, Zvonky štěstí, nebo Vlastenecké perníčky.

[[img:chrn_fullwidth:19209:Zdroj: Koulier]]

Základní verze webu už je nastartovaná a už za pár dnů bude v provozu i eshop. V nejbližších listopadových dnech se také otevře prodejna v Mrákotíně, kde dříve provozovali manželé truhlárnu Oflenda a další prodejna bude na Zámku Loučeň u Nymburka, odkud pochází spolumajitelka Kateřina Šrámková.

Během listopadu plánuje obnovená výrobna českých vánočních ozdob s novým názvem Koulier den otevřených dveří.

 

 

 

View this post on Instagram

Příspěvek sdílený Koulier (@kouliercz)

Slatiňany – Pohled, který se jen tak nepoštěstí. Kdo jel v sobotu přes Slatiňany, nemohl si zvláštní atmosféry nevšimnout. V ulicích okolo zámku se združovali a korzovali nadšení komparzisté v dobových kostýmech. Do svých rolí se svými výrazy ve tváři tak vžili, že to vypadalo, že jste se opravdu ocitli v sobotu o víc jak sto let zpátky, a jako by místní občané některým návštěvníkům z minulosti nabídli zimní bundy, aby jim nebylo zima.

Až zežloutlo listí, dotáčení posledních scén filmu Služka mohlo po roce začít. „Tí ľudia nie sú iba komparz, sú to veľkolepé figúry. Sú ozajstní. Premieňajú filmové kulisy na rýdzu pravdu,“ vyjádřila se režisérka filmu Mariana Čengel Solčanská.

Jak potvrdil kastelán zámku Jaroslav Bušta, ve čtvrtek se kvůli silné vichřici přesunulo natáčení do suterénu zámku a v zahradě se točilo místo neděle v sobotu. Naše fotografie zachycují několik momentek před začátkem sobotního natáčení, když se chystaly poslední úpravy pro záběr na koňské spřežení projíždějící kolem kostela. Ve vzduchu poletovala zvláštní slavnostní atmoféra plná nadšeného očekávání, co vše se bude dít.

[[gal:19145]] 

Natáčelo se v bezprostřední blízkosti zámku, kolem kostela, v zahradách a v interiérech tentokrát už jen částečně a například scéna s odbíjením z 500 let starého zvonu se natáčela v Holicích. Filmový štáb byl ubytovaný během natáčení v Chrudimi a ve Slatiňanech.

Nasavrky – Pokud se chcete ještě než spadne listí pokochat pohledem na krásný zářivě žlutý kaštanový sad, vyražte už tuto sobotu na farmářské trhy a jarmark do Nasavrk, který se shoduje se zdejším Kaštanobraním! A pokud jste se ještě nenabažili od minulého víkendu ryb, od 8 hodin v Loučkách u Podlíšťan, což je po cestě, se koná výlov rybníka i s jejich prodejem.

[[img:chrn_fullwidth:19143:Před Kaštanobraním je do sadu vstup zakázán.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na nasavrckém Kaštanobraní na vás budou čekat kaštanové palačinky, kaštanový Gilles Burger a mnoho dalšího, včetně třeba ručně šitých doplňků a oblečení. A také vystrojení Keltové zvoucí k návštěvě blízkého skanzenu.

Sad založil v roce 1776 kníže Auersperg. Akce v Kaštance probíhá od 12 do 17 hodin a keltský skanzen bude otevřený od 10 do 16 hodin. 

Lázně Bohdaneč/Jevíčko – K neznámé látce z lahvičky si za zatím za nezjištěných okolností přičichla pracovnice nejmenované banky v Jevíčku, která má pobočku i v Chrudimi. Na místo musela být povolaná speciální jednotka hasičů a budovu evakuovat. Analýzu odebraného vzorku provede specializovaná laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Jestli policie věc prošetřuje jako cílený útok na banku, zjišťujeme.

[[gal:19066]] Zdroj: HZS PK

„Tři jednotky hasičů zasahovaly ve středu 13. října pozdě odpoledne v Jevíčku, kde došlo k otevření lahvičky s neznámou látkou v pobočce bankovního úřadu. Zaměstnankyně si přičichla k lahvičce, a poté si stěžovala na silné pálení dýchacích cest,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková.

[[gal:19062]] Zdroj:Institut ochrany obvytelstva Lázně Bohdaneč

Ženu převezla záchranka do nemocnice a ostatních pět osob evakuovali z budovy hasiči, kteří také provedli odvětrání a dekontaminaci místnosti. Průzkumná skupina v jednorázových oblecích s dýchacími přístroji umístila lahvičku s neznámou kapalinou nažloutlé barvy do přepravního boxu, který byl hermeticky uzavřen a poputuje k analýze v Institutu ochrany obyvatelstva HZS ČR do Lázní Bohdaneč.

Chrudimsko – Stinná stránka dlouho očekávané dostavby obchvatu už nabývá na rozměrech. Zatímco někomu znehodnotila jeho výstavba bydlení tak, že na tom nezmění nic ani protihluková stěna, dalším lidem praská v domech omítka, nebo se dokonce nadzvedává dlažba. Je to kvůli bezohledným řidičům nedodržujícím předpisy. Odškodnění se obyvatelé těžko dočkají a ani přejetým domácím mazlíčkům život nikdo nevrátí. Náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu, Michal Kortyš (ODS), na krajském jednání zastupitelstva v rámci bodu týkajícího se záležitostí v oblasti dopravy a silničního hospodářství pouze 21. září zmínil, že se bude opravovat most v obci Přestavlky. A dlouho potlačovaná frustrace obyvatel stoupá, jak se ukázalo i 8. října na volebním plakátu v jedné obci.

[[img:chrn_fullwidth:19025:Silnice vede z Chrasti doleva na Chrudim, doprava na Hrochův Týnec.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle reakcí i informací od občanů z dříve jinak poklidné obce Řestoky je toho už příliš. Na svízelnou situaci se pokusili nedávno upozornit i peticí. Žádali například alespoň snížení rychlosti a posunutí značek označujících vjezd do obce. Od té doby se tu ale nic nezměnilo a provoz ani bezohlednost některých řidičů mířících směrem z Chrasti na Chrudim nebo Hrochův Týnec, nebo na opačnou stranu, neustaly.

[[img:chrn_fullwidth:19030:Odpoledne v Řestokách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důležité osoby se ale o těchto problémech ani nedozvěděly. Na programu jednání krajského zastupitelstva bylo pouze konstatování, že kraj přispěje obci Přestavlky na obnovu mostu přes řeku Ležák ve výši jednoho milionu korun. Jak uvedl Michal Kortyš (ODS): „Po dlouhých debatách jsme došli k závěru, že asi bychom jim měli přispět, protože ten most je jejich a protože i to, že naše doprava jezdí přes tento most, pokud by se zavřel, najela by se kupa kilometrů a byli bychom na tom ještě hůř než ten milion korun, který jim nabízíme.“

[[img:chrn_fullwidth:19024:Truchlící kočky kousek od značky POZOR DĚTI v Řestokách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kvůli kyvadlově řízenému provozu a časovému presu mezi obcí Orel a Slatiňany šlapou řidiči na plyn skoro až na doraz a svojí bezohlednou jízdou neustále projíždějící nákladní automobily zkracující si cestu přes Tři Bubny směrem přes Přestavlky na Hrochův Týnec ničí domy, kterým pod tíhou jejich kol praskají fasády i dlažby uvnitř. Bezohlednost některých řidičů bohužel odnášejí i domácí mazlíčci, kterým život nikdo nevrátí. K smutnému incidentu zachycenému na fotografii došlo 4. září, za zatáčkou na hlavní silnici, kousek od značky POZOR DĚTI, kde řestočtí žádali o snížení rychlosti. [[gal:19029]]

Chrudim/Hrochův Týnec – Došlo ke zrušení veřejné zakázky na software ke zpracování agendy přestupků zachycených radarem, protože se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil. V Hrochově Týnci si podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zatím záznamy z radaru, který zde stojí od 7. července, zpracovávají strážníci sami. Jak se ale ukázalo, není to tak. Vše brzdí právě nákup softwaru.

[[img:chrn_fullwidth:19009:Radar v Hrochově Týnci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„První stacionární radar už funguje v Hrochově Týnci. Už dokonce měří, ale jaksi nemá tady u nás kdo zpracovat přestupky. Čili zatím ty informace z toho radaru jsou zpracovány tak, že Městská policie Hrochův Týnec si je vyzvedává a sama si to řeší,“ tvrdil starosta František Pilný (ANO 2011). Po zrušení výběrového řízení byli přímo odborem dopravy osloveni tři dodavatelé a ve finále se prý ukázala jako nejvýhodnější nabídka INIT Technology ze Sehradic. Zakázka bude předběžně podle slov starosty stát bez DPH 292 tisíc. 

[[img:chrn_fullwidth:18977:Hrochův Týnec.  Foto: Chrudimské noviny]] 

[[img:chrn_fullwidth:19010:]]

Sám starosta František Pilný přičetl rychlost v osazení radaru v Hrochově Týnci skutečnosti, že už měla obec na místě kabeláž z dob, kdy tam stál zpomalovací semafor, čili nic nebrzdil ani souhlas s policií, na který například zatím čekají Zaječice.  „A pak samozřejmě u těch obcí to brzdí peníze," vysvětlil starosta. Ale to zrovna není případ radaru v Hrochově Týnci, odkud příliv peněz do chrudimské městské kasy z pokut zatím brzdí chybějící software. K vyřešení komplikací by mohlo dojít snad maximálně do jednoho až dvou měsíců od obostranného podpisu smlouvy s vybranou firmou.

Třemošnice – Průmyslová zóna se změní na pozemky pro výstavbu rodinných domů? Občanská iniciativa části zastupitelů Třemošnice dokázala prosadit spolu s aktivními občany trvale udržitelný rozvoj města v krásné přírodě Železných hor oproti představě ocelového města přizpůsobujícího se požadavkům úspěšného Kovolisu Hedvikov. V místním referendu občané rozhodli, co je pro ně na prvním místě.

„Můj děda se narodil na konci 19.století a byl to menší sedlák. Kdysi mi ukazoval svoje ruce a říkal: 'Tyto ruce a moje pole mě uživí, ale vy se svých aut nenajíte!' A měl pravdu! Je dobré si tato slova dnes připomenout!" psal týden před referendem Karel Kuželkář pod starším příspěvkem města Třemošnice. Příspěvek města vysvětloval, že Kovolis Hedvikov dopředu neinvestoval miliony do projektu k pozemkům, ke kterým by měl nějaký právní nárok a nebyla podepsána ani žádná smlouva o smlouvě budoucí. V původní verzi z roku 2005 se navíc měly stavět jen skladové prostory bez slévárny. Objevily se ale i dezinformace, které měly vyvolat dojem, že město už se k něčemu zavázalo a muselo by v případném právním sporu platit odškodné.

[[img:chrn_fullwidth:19007:Třemošnice. Výstavba nových rodinných domů dostala zelenou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Referenda se zúčastnilo 99,6 procent osob oprávněných k hlasování. Ze 1450 platně odevzdaných hlasů se 954 hlasujících vyslovilo, že si nepřejí, aby město podporovalo záměr výstavby dalšího závodu Kovolisu Hedvikov. Jak totiž vysvětlil jeden z bývalých členů stavební komise, průmyslová zóna byla původně zamýšlena spíše pro lehký průmysl typu autoservisu a tomu už zamýšlený záměr investora neodpovídal.  Místo toho podpořilo 988 hlasujících občanů možnost změny územního plánu tak, aby se na pozemcích určených původně pro průmyslovou zónu mohly stavět raději rodinné domy a ukončil se tak stávající trend odlivu obyvatel za bydlením jinam a příliv další levné pracovní síly do města na úkor celkového dojmu z okolní malebné přírody Železných hor.

[[img:chrn_fullwidth:19006:Výsledky referenda.  Zdroj: Město Třemošnice]]