Chrudimsko – Osud, který potkal obyvatele osady Ležáky v roce 1942, se příští rok konečně dočká svého nového zpracování. Natáčení historického filmu Ležáky ještě neskončilo a začala stavba filmových kulis. Filmaři stále uvítají každou finanční i materiální pomoc od všech, kteří by chtěli jakkoliv přispět.

[[img:chrn_fullwidth:26053:]]

Nový historický film Ležáky se dočkal symbolické první klapky 24. června 2022, od začátku února 2025 už se ale pracuje i na kulisách, což Miloš Pilař okomentoval slovy „po pěti letech konečně dobrá zpráva“. Žádný dodatečný casting už sice neproběhne, filmaři ale stále usilovně shánějí všemožné dobové rekvizity nebo postřehy pamětníků. Jedinou dosud žijící pamětnicí přímo z Ležáků je totiž už jen Jarmila Šťulíková.

Natáčení bude pokračovat v červnu a na podzim tohoto roku na Chrudimsku a Pardubicku a další scény se budou dotáčet v roce 2026 v Praze a v Anglii. Premiéra filmu se chystá na podzim 2026. Přispět na jeho vznik a zapsat se tak v titulcích pod film může každý na transparentní účet číslo 308512555/0300.

[[img:chrn_fullwidth:26052:]]

Ke hlavním členům tvůrčího týmu patří mimo Tomáše Magnuska a Miloše Pilaře také herec a producent Miroslav Novotný, který stojí za námětem natočit film Ležáky znovu a chrudimskému publiku je známý například z divadelní hry Sladké plody reality nebo Bůh masakru.

Pardubice – Z nového ceníku, který začne platit ve statutárním městě Pardubice už od 1. května 2025, přechází zrak. Přináší totiž poměrně zásadní změny. V některých lokalitách, kde se dalo parkovat ještě za docela příjatelnou cenu, se cena parkování pěkně zdraží. Někde i o více než padesát procent. V článku přinášíme podrobnější analýzu.

[[img:chrn_fullwidth:26042:Záměrem je asi dotlačit lidi využívat více železniční spojení než automobilovou dopravu. Pohled na Pardubice od nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na nábřeží Václava Havla se od ulice U Stadionu po Hradeckou ulici, včetně parkoviště u bývalého hotelu Sport, nyní platí 5 korun za půl hodiny a za každou další hodinu 10 korun, navíc jen od pondělí do pátku od 7 do 19 hodin a v sobotu jen od 7 do 12. Ale od května tu zaplatíte v obou případech jednou tolik, tedy 10 korun za půl hodiny a za každou další hodinu 20 korun, navíc s tím, že platit se bude muset od pondělí až do neděle od 6 do 22 hodin!

K výraznému zvýšení cen od května dochází i na Nábřeží Václava Havla, kde se ceny zdvojnásobily, provozní doba se rozšířila na celý týden a delší intervaly, ulici U Stadionu také čeká výrazné zvýšení cen o více než dvojnásobek. Ceny za první hodinu a maximální denní sazba výrazně vzrostly U Mlýnů a na Tyršově nábřeží cena za každou další hodinu klesla, ale maximální denní sazba se téměř zdvojnásobila. Maximální sazby se týkají výrazného zvýšení v ulicích U Mlýnů (z 40 Kč na 100 Kč) a na Tyršově nábřeží (z 60 Kč na 100 Kč).

Beze změn zůstávají ceny parkování na Pernštýnském náměstí, na náměstí Republiky, náměstí Jana Pernera i na Zborovském náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:26041:Z parkoviště u Domu hudby.  Foto: Chrudimské noviny]]

POROVNÁNÍ SOUČASNÝCH A BUDOUCÍCH CEN 

1. Pernštýnské náměstí

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 25 Kč

  • První hodina: 50 Kč

  • Každá další hodina: 50 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 25 Kč

  • První hodina: 50 Kč

  • Každá další hodina: 50 Kč

• Závěr: Ceny se nemění.

2. Náměstí Republiky

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 20 Kč

  • První hodina: 40 Kč

  • Každá další hodina: 40 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 20 Kč

  • První hodina: 40 Kč

  • Každá další hodina: 40 Kč

• Závěr: Ceny se nemění.

3. Nábřeží Václava Havla

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 5 Kč

  • První hodina: 10 Kč

  • Každá další hodina: 10 Kč

  • Provozní doba: pondělí–pátek 07:00–19:00, sobota 07:00–12:00

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 10 Kč

  • První hodina: 20 Kč

  • Každá další hodina: 20 Kč

  • Provozní doba: pondělí–neděle 06:00–22:00

• Závěr: Ceny se zdvojnásobily, provozní doba se rozšířila na celý týden, delší intervaly.

4. Ulice U Stadionu

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 8 Kč

  • První hodina: 15 Kč

  • Každá další hodina: 15 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 20 Kč

  • První hodina: 40 Kč

  • Každá další hodina: 40 Kč

• Závěr: Výrazné zvýšení cen o více než dvojnásobek.

5. Náměstí Jana Pernera

• Od 2022 dosud:

  • 15 minut: zdarma

  • 30 minut: 40 Kč

  • První hodina: 80 Kč

  • Každá další hodina: 80 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 15 minut: zdarma

  • 30 minut: 40 Kč

  • První hodina: 80 Kč

  • Každá další hodina: 80 Kč

• Závěr: Ceny se nemění.

6. Zborovské náměstí

• Od 2022 dosud:

  • Osobní vozidlo: 5 Kč za celý den

  • Autobus: 50 Kč za celý den

• Od 1. 5. 2025:

  • Osobní vozidlo: 5 Kč za celý den

  • Autobus: 50 Kč za celý den

• Závěr: Ceny se nemění.

7. Ulice U Mlýnů

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 5 Kč

  • První hodina: 10 Kč

  • Každá další hodina: 20 Kč

  • Maximální denní sazba: 40 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 10 Kč

  • První hodina: 20 Kč

  • Každá další hodina: 20 Kč

  • Maximální denní sazba: 100 Kč

• Závěr: Ceny za první hodinu a maximální denní sazba výrazně vzrostly.

8. Tyršovo nábřeží

• Od 2022 dosud:

  • 30 minut: 10 Kč

  • První hodina: 20 Kč

  • Každá další hodina: 40 Kč

  • Maximální denní sazba: 60 Kč

• Od 1. 5. 2025:

  • 30 minut: 10 Kč

  • První hodina: 20 Kč

  • Každá další hodina: 20 Kč

  • Maximální denní sazba: 100 Kč

• Závěr: Cena za každou další hodinu klesla, ale maximální denní sazba se téměř zdvojnásobila.

Pardubice – Archeologové z Východočeského muzea v Pardubicích u opravované Zelené brány v souvislosti s budovanou novou kanalizací a záchranným výzkumem potvrdili směrem do Zelenobranské ulice ve vrstvě hluboké 1,5 metru pod dnešní dlažbou pozůstatky středověké ulice z období 14.–15.století. Tedy ještě před érou spojenou s Pernštejny, za Arnošta z Pardubic.

Jedná se o dosud nejstarší odhalenou vrstvu středověkého města. Díky tomuto objevu se dokázalo, že aby se ve 2. polovině 14. století tehdejší obyvatelé Pardubic nebrodili bahnem, jako v mnoha jiných středověkých městech té doby, si cesty zpevňovali hatí – smrkovou kulatinou a větvemi, které navíc prosypávali říčním štěrkem. 

[[img:chrn_fullwidth:26040:]]

„Nejspíše to byla cesta, ale kvůli malému rozsahu nelze vyloučit, že plocha takto zpevněná dřevy mohla být i větší. Bohužel kvůli pozdější stavební činnosti se nám více nedochovalo,“ vysvětlil archeolog Tomáš Zavoral. „Pod Zelenou bránou jsme tak našli další zajímavou situaci, která jasně prokazuje, že tehdejší městskou bránu stavitelé umístili do již vybudovaného obranného příkopu města,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:26039:]]

Výzkum stále pokračuje a přináší další nové střípky do mozaiky nejstarší pardubické historie. Na základě dřívějších nálezů a již v roce 2013 objeveného obranného příkopu archeologové nyní usuzují, že tento obranný příkop, který obepínal město, byl hluboký 4 metry a široký 13 metrů. 

Chrudimsko – Po téměř osmi letech usilovného zapojení místních obyvatel i neziskových organizací do boje proti překračování limitů vypouštěných organických látek do ovzduší z cementárny v Prachovicích nakonec rozhodl Krajský úřad Pardubického kraje na konci ledna 2025 o jejím snížení. Nový limit je dokonce osmkrát menší, což znamená výrazně čistší ovzduší nejen pro místní, ale i pro celé Česko. Tento úspěch je rovněž důsledkem aktivního zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů.

Lidé v okolí Prachovic si stěžovali na chemický zápach a zhoršenou kvalitu vzduchu z místní cementárny od roku 2017. Přestože místní i Spolek Herout Heřmanův Městec opakovaně upozorňovali úřady, problém se řešil nejrůznějšími výmluvami celé roky. Když cementárna chtěla v roce 2021 zvýšit vypouštěné množství škodlivin na 80 mg/m³, situace se mohla kvůli osminásobnému překročení doporučených limitů ještě zhoršit: Mezi vypouštěnými látkami byl i toxický benzen, který může přispívat k rozvoji rakoviny. V roce 2021 cementárna vypustila téměř osm tun těchto škodlivin a byla jedním z největších znečišťovatelů Česka.

Občanský tlak ale přinesl svoje výsledky: Krajský úřad Pardubického kraje nakonec v lednu 2025 z cementárnou v roce 2024 navrhovaných 20 /m³ snížil limit na polovinu, což už odpovídá evropským standardům. „Jsme rádi, že jsme dosáhli toho, abychom se v krásném koutu naší země nemuseli bát větrat naše obydlí a že v létě zase můžeme spát při otevřeném okně,“ uvedl Karel Marel ze Spolku Herout. Sarah Ožanová z Arniky zdůraznila význam občanské angažovanosti. „Jde o jasný důkaz, že účast veřejnosti v rozhodovacích procesech má smysl,“ uvedla.

Navzdory tomuto úspěchu ale ještě není vyhráno: Stále probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) týkající se zahloubení prachovického lomu. Aby se zajistilo dodržování evropských standardů ochrany zdraví a životního prostředí, Arnika a Spolek Herout se budou i nadále situací zabývat.

Pardubický kraj – Slyšeli jste v poslední době něco jako výbuch nebo jste si všimli někde prasklin v zemi nebo na zdech? Možná za to může zemětřesení. Přístroje měřící seismologickou aktivitu totiž zaznamenaly v únoru už tři slabá, ale významná zemětřesení, která pocítili i obyvatelé v Pardubickém kraji, a to dokonce i na Chrudimsku!

[[img:chrn_fullwidth:26005:]]

Slabá zemětřesení většinou nezpůsobují žádné škody na majetku a spíše než otřesy jsou vnímatelné zvukově. Lidé je mohou mylně vyhodnotit dokonce jako vzdálený výbuch. Prvního února zaznamenaly přístroje mikrozemětřesení v hloubce jednoho kilometru a síle 1,2 stupně Richterovy škály v 17:44 mezi Stradouní a Vraclaví na Chrudimsku a stejný den v 21:05 večer 0,9 stupně a hloubce 7 kilometrů mezi Ždírcem nad Doubravou a Velkým Dářkem.  Pro představu – při zvýšení o jeden stupeň se uvolněná energie násobí 32krát. 

O deset dnů později se 11. února země otřásla na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje: V blízkosti Kralického Sněžníku, v hloubce 11 kilometrů pod zemí silou 2,3 stupně Richterovy škály, což už je malé zemětřesení, které může způsobovat i drobné škody. Podle dosud sesbíraných informací zemětřesení z Kralického Sněžníku bylo znát až v Krouně. Pokud jste také něco zaznamenali, neváhejte se zapojit vyplněním makroseismického dotazníku. Jde o poměrně ojedinělý jev, aby se zemětřesení vyskytovalo právě zde a tak často, a vědci to chtějí prozkoumat. K aktivním oblastem patří v ČR jinak spíše západní Čechy a severní Morava.

Pardubice – Civilní lety z nejmladšího mezinárodního letiště v ČR, které je vojenským letištěm se statutem veřejného letiště, budou pro cestující kvůli potřebným stavebním úpravám a bezpečnostním opatřením na tři měsíce zrušeny. Informovala o tom tiskovou zprávou výkonná ředitelka East Bohemian Airport, Mária Luticová. 

[[img:chrn_fullwidth:25892: Civilní část letiště.  Zdroj: EBA]]

Cestující budou muset kvůli zrušeným nasmlouvaným letům z Pardubic oslovit letecké společnosti kvůli změnám v itineráři,  improvizovat a využít jiné možnosti cestování než z pardubického letiště. To se totiž od 17. února až do konce května před veřejností uzavře, protože ho čekají důležité opravy k zajištění kvality a bezpečnosti leteckého provozu.

Provoz civilní části se znovu obnoví v červnu, kdy budou dokonce nově směřovat lety i na kouzelnou Mallorcu. Pardubické letiště leží na jihozápadním okraji Pardubic u čtvrti Popkovice a minulý rok odbavilo na 200 205 cestujících.

Chrudimsko – Hasiči a záchranná služba dnes dopoledne vyjeli do Rosic u Chrasti kvůli výbuchu, při kterém se zranil člověk. Transportován musel být na specializované popáleninové centrum do Prahy, do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Muž si způsobil pracovní úraz při nutné bezpečnostní údržbě nákladního vozu, kterým cestoval. Při odvětrávání plynu ale mělo dojít k něčemu nečekanému a nastal výbuch. K nešťastné náhodě došlo ve středu před devátou hodinou ráno v Rosicích u Chrasti. Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleny Kisialy vyslali na místo dva výjezdové týmy, které ihned začali bojovat o pacientův život.

[[img:chrn_fullwidth:25830:Zdroj: ZZS PAK]]

Pacient byl transportován na vyhlášené popáleninové centrum do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, které v minulých dnech přijalo i zraněné po tragédii s plynovými lampami v Mostě. 

Odvětrávání plynové nádrže u vozidel na pohon CNG nebo LPG je klíčovou součástí údržby. Nádrž mohla být poškozena, nebo byl tlak uvolňován nekontrolovaně. K výbuchu mohlo dojít i z neopatrnosti. Příčiny a okolnosti nehody v Rosicích vyšetřuje policie. 

Pardubice – Do Pardubic přišla o víkendu sněhová vánice a co se nestalo. Lávka, která má umožňovat lidem, včetně těch na vozíku, dostat se bezpečně a pohodlně přes kolejiště vlaků na hlavním nádraží na druhou stranu města, se proměnila v běžkařskou dráhu.

Další fiasko po květnovém uvedení lávky do provozu na sebe nenechalo dlouho čekat. Například v listopadu se řešily problémy s neodtékající vodou z podlahy. A jak se ukázalo o víkendu, s prvním větším sněhem bylo také těžké se od nádraží na druhou stranu dostat. Vždy průchodná lávka ve formě důmyslného tubusu, který svoji funkci plní jen částečně, není žádnou samozřejmostí. Když zapadala sněhem, jako by se spíše proměnila v bežkařskou dráhu než bezpečný přechod.

[[gal:25824]]Lávka z nádraží na Duklu 31. 5. 2024.  Foto: Chrudimské noviny

Jako podle známého příkladu dobré praxe o chytré Horákyni je lávka krytá, ale ne tak úplně zastřešená. Spotřebovaly se sice  peníze za materiál navíc. Někdo by možná čekal, že projekt celkově za 300 milionů bude myslet na to, aby k tomuto jevu nedošlo. Provoz lávky stojí ročně nějakých 7,5 milionu korun.  Ale placením úklidové firmy se přece vlastně snižuje nezaměstnanost v kraji.

„Lávka je takto vymyšlená naprosto správně. Inspirací byla švýcarská Bellinzona,“ vysvětlil jeden z obhájců lávky zapadané sněhem, poslanec Martin Kolovratník (ANO 2011). „Krytá je pouze částečně. A to v prostřední horní části,“ uvedl s dodatkem: „Od začátku se počítalo s tím, že tam z boku bude pršet a v zimě občas sněžit,“ dodal v rozhořčené diskuzi občanů na facebooku.

[[img:chrn_fullwidth:25823:Komentář M. Kolovratníka i na sociální síti X. Zdroj: X]]

Pardubice – Jestli jste ještě nenávštívili stálou expozici veřejnosti v roce 2021 otevřeného Památníku Zámeček, máte výbornou příležitost se do Larishovy vily zajet podívat. Ve čtvrtek 9. ledna se koná vzpomínkový akt k připomenutí odbojové činnosti výsadku Silver A a připomenutí významného prvního zachycení signálu výsadkářů v Čechách v Anglii.

Zvána je široká veřejnost. Úvodní slovo pronese ve 13 hodin ředitel Památníku Zámeček Viktor Janák. Do 13:45 se budou pokládat květinové dary.  Expozice bude od 10 do 17 hodin otevřena všem zcela zdarma.

[[img:chrn_fullwidth:25808:Zdroj: Památník Zámeček]]

Pikantní je, že Pardubický kraj o tomto významném dnu na svých facebookových stránkách informoval poněkud jinak. Zmínil až navazující seetkání v Sezemicích, což ihned vytkl někdejší iniciátor celé myšlenky připomínat si 9. leden, Vojtěch Kyncl z Hlinska, vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR, slovy, že když tuto akci zakládal, měla být hlavně apolitická, což se pod záštitou kraje podle jeho slov neděje.

Devátý leden je významný tím, že v roce 1942 došlo k prvnímu zachycení signálu jednoho z výsadkářů Silver A Jiřího Potůčka v Anglii. V Památníku Zámeček se na vzpomínkovém aktu rozhoří 194 svíček za všech 194 popravených obětí, mezi nimiž byli i spolupracovníci Silver A, Alfréda Bartoše a Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka i nevinní obyvatelé nacisty vypálené osady Ležáky.

[[img:chrn_fullwidth:25807:Zdroj: Památník Zámeček]]

Máte-li doma jakékoliv dobové materiály nebo fotografie k odbojové činnosti Silver A včetně jejich spolupracovníků schované v šuplíku, neváhejte je zanést do chrudimského archivu, aby se díky vám uchovaly v bezpečí i pro další generace!

Pardubicko – V Trusnově u Holic zažili policisté spolu s pyrotechnikem krušné chvíle. Oznámení o možnosti nálezu nevybuchlé munice ze druhé světové války v blízkosti obydlené oblasti bylo totiž přijato až po setmění. Podobný nález před čtyřmi lety oznámila i šokovaná rodina z Chrudimska po procházce po vypuštěném rybníce v Budislavi.

[[img:chrn_fullwidth:25732:Nevybuchlá dělostřelecká mina v rybníce Lodrant.  Zdroj: PČR]]

Muž podle policie popisoval, že k nálezu předmětu podobnému zrezavělé kovové kuželce došlo v rybníce Lodrant u Trusnova už okolo třetí hodiny odpolední. „Protože nevěděl, zda by nemohlo jít o starou nevybuchlou munici, napsal nám e-mail,“ potvrdila policejní mluvčí Markéta Janovská s tím, že oznámení na e-podatelnu dorazilo až ve večerních hodinách, ale neupřesnila kdy.

 „Před půlnocí na místo vyjeli policisté z Holic, aby předmět dle popisu z mailu našli, a kolem jedné hodiny ráno na místo přijel policejní pyrotechnik, který po ohledání požádal, aby předmět hlídky pardubických policistů střežily do rána,“ a dodala, že by lidé měli takové nálezy hlásit policii obratem.

Ráno pyrotechnik rozhodl, že zajištěnou dělostřeleckou minu je nutné převést k odbornému zneškodnění na bezpečnější místo, jak se běžné postupuje při nálezu v obydlených oblastech. Před čtyřmi lety se něco podobného odehrálo v Budislavi, kde nález ze druhé světové války šokoval rodinu z Chrudimska.