Pardubice - Elektrárna Chvaletice nepomohla v červnu odvrátit rozsáhlý blackout, jak tvrdili její zástupci. Žádný blackout totiž vůbec nehrozil a oblast mohla být zásobována elektrickým proudem i bez elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z vyjádření společnosti ČEPS, která v Česku zajišťuje provoz elektroenergetické přenosové soustavy.

„Ohledně dotazu k informaci o údajně hrozícím blackoutu v souvislosti s ostrovním provozem elektrárny Chvaletice bych ráda uvedla, že z pohledu ČEPS se nejednalo o riziko vzniku blackoutu, jak bylo mylně uvedeno v některých médiích. (...) Vlivem poruchy na vedení V401 byla rozvodna Týnec oddělena od přenosové soustavy a elektrárna Chvaletice (B1 a B2) přešla do tzv. ostrovního provozu, kdy zajišťovala napájení uzlové oblasti Týnec cca 230MW. (...) Jako možné další řešení situace v případě výpadku elektrárny Chvaletice byly připraveny čtyři linky o napěťové úrovni 110 kV, které byly schopny celou oblast okamžitě zásobovat z jiných rozvoden,“ uvedla v reakci na dotaz Hana Klímová, vedoucí odboru Komunikace firmy ČEPS.

Provozovatelé elektrárny používají argument bezpečnosti sítě dlouhodobě jako jeden z důvodů, proč by měla být elektrárna provozována i v budoucnosti, případně proč by měla od krajského úřadu dostávat výjimky z platných zákonů. Ukazuje se ovšem, že v posledních několika letech nebyla elektrárna Chvaletice pro zajištění bezpečných dodávek elektrického proudu potřebná. V roce 2016 byla například celá elektrárna dlouhodobě mimo provoz kvůli požáru a stavebním úpravám a k blackoutu v té době nedošlo.

Provozovatelé elektrárny Chvaletice dostali na konci června od úředníků krajského úřadu Pardubického kraje výjimku z nových emisních limitů a po roce 2021 tedy mohou vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než povoluje evropská legislativa. Úředníci rozhodli na základě žádosti, která podle účastníků řízení z řad neziskových organizací a obcí obsahovala řadu chyb a ohýbala realitu podobným způsobem jako při nedávném informování o údajném blackoutu. V žádosti bylo například uvedeno, že elektrárna zásobuje teplem nemocnici, přestože teplo dodává jen do obcí Chvaletice a Trnávka, kde se žádná nemocnice nenachází. Během ústního jednání pak zástupci elektrárny přiznali, že nemocnicí rozumí „zdravotnické zařízení Chvaletice”, tedy zřejmě jen ordinaci praktického lékaře.

Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA se proti rozhodnutí úředníků povolit elektrárně Chvaletice znečišťovat nad rámec evropské legislativy minulý týden odvolaly. Provozovatel podle nich nesplňuje základní podmínky pro udělení výjimky. Udělení výjimky pro rtuť odporuje metodice ministerstva životního prostředí a hodnoty pro denní emisní limit ve výjimce pro oxidy dusíku jsou v rozporu s evropskou směrnicí o průmyslovém znečištění.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:

„K poruchám přenosové soustavy dochází a docházet bude i v budoucnu. Ale jak vyplývá z vyjádření ČEPS, žádný blackout v tomto případě nehrozil a i bez elektrárny by k němu nedošlo. Mnohé věci, které o elektrárně říkají její provozovatelé, jsou jen pohádkami a nezakládají se na pravdě. Úředníci Pardubického kraje bohužel naletěli a dali firmě výjimku na znečištění ovzduší. Doufejme, že lidé z ministerstva životního prostředí nebudou tak naivní a výjimku pro jednoho z největších znečišťovatelů v ČR v odvolacím procesu nepotvrdí.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Vedení Tykačovy elektrárny Chvaletice se neustále snaží přesvědčit veřejnost a politiky, že zastaralá elektrárna je nepostradatelná. Jednou zásobuje teplem neexistující nemocnici, podruhé zabrání blackoutu, který nehrozil. Přitom doopravdy slouží jako velmi plýtvavá výrobna elektřiny na vývoz do zahraničí. Pro majitele je to jistě velmi výhodné, ale státu a občany zůstává znečištění a těžbou zplundrovaná krajina. Neexistuje tedy důvod, proč by taková elektrárna měla dostat výjimky z limitů pro ochranu zdraví.”

Pardubice - Pražská ulice (silnice I/2) v Pardubicích bude po právě probíhající rekonstrukci povrchu vozovky nejen pohodlnější pro řidiče, ale také komfortnější pro cestující MHD a bezpečnější pro chodce. U letiště ve směru od centra města totiž v rámci stavebních prací vznikne nová autobusová zastávka a přechod vedoucí k hlavní bráně letiště bude opatřen veřejným osvětlením.

„Zastávka i nasvícení přechodu jsou součástí probíhající opravy. Na rozdíl od obnovy živičného povrchu vozovky, jejímž investorem je Ředitelství silnic a dálnic, ale zastávku a osvětlení přechodu financuje město. Takováto realizace v rámci jedné stavební akce je naprosto logická,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za dopravu Petr Kvaš.

Výstavba zastávky, včetně nástupní hrany, která v těchto místech zcela chybí, přijde město zhruba na 325 tisíc korun, osvětlení přechodu na 204 tisíce korun. Hotovo bude do 23. srpna, kdy má skončit oprava Pražské ulice v úseku od nadjezdu u Parama, až za čerpací stanici u letiště.

Pardubice - Město stojí před rozhodnutím, jakou cestou se vydat při opravě Zelené brány. Plášť věže, která je významnou renesanční památkou a dominantou města, chátrá, a je třeba jej opravit. Město nyní na webových stránkách spustilo anketu, jejímž prostřednictvím chce zjistit, jak obyvatelé města přijmou variantu doporučovanou odborníky, tedy navrácení věže do původní omítnuté podoby.

Pro všechny, kteří se chtějí ankety na webu města zúčastnit, i pro ty, kteří si „jen“ chtějí udělat vlastní názor na to, zda Zelená brána potřebuje důslednou opravu v podobě obnovy omítky, nebo by bylo lepší zvolit méně efektivní opravu, při níž by ale zůstal zachován stávající kamenný vzhled věže, jsou určeny následující řádky.

Jak šel čas?

„Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (cca rok 1542). Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. A je třeba říci, že i tehdy zásadní změna vzhledu Zelené brány vyvolala vlnu kritiky,“ řekl Ing. arch. Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu. Zásah byl tehdy označován za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. Po sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická a původní a návrh na omítnutí, bez znalosti problému, řadou lidí zatracován.

Jaký je skutečný stav věže Zelené brány?

Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolněním zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec. Posudek hovoří o jeho nízké pevnosti, způsobené jak použitými materiály, tak způsobem zdění. Mimo jiné konstrukce věže, zejména v místech oslabených okenními otvory, vykazuje vertikální trhliny, a projevují se na ní objemové změny v důsledku působení teplot. Především v horkých měsících je režné zdivo pláště věže vystaveno teplotnímu namáhání na rozdíl od chladného jádra zdiva. Odstranění omítek v roce 1912 urychlilo degradace povrchu zdiva nejen vlivem kyselých dešťů, ale právě také přímým teplotním namáháním.

Jak památku opravit?

Špatný technický stav památky, která musela být před několika lety staticky zajištěna, může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jedná se o tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy. Typ omítky bude samozřejmě pečlivě testován, jak z hlediska přídržnosti k podkladu, tak tradičního materiálového složení malty i způsobu jejího nanášení.  Musí respektovat nerovnost zdiva, u vystouplých solitérních kamenů má mírně překrývat jejich povrch. Architektonické články uměleckořemeslného charakteru, tj. obvodová kamenná římsa, ostění oken, pískovcový portál průjezdu a erby z umělého kamene mají být restaurátorsky ošetřeny a zachovány v původní podobě. To je metoda doporučená městu odborníky.

Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naší Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší zmíněné teplotní namáhání a tedy i postupnou degradaci zdiva.  Konzervaci kamenů je navíc třeba periodicky (maximálně po pěti letech) obnovovat. Tyto práce, mající charakter kvalifikované restaurátorské práce, by tedy byly pro město do budoucna pravidelnou finanční zátěží.

Taková jsou ve zkratce fakta. Lze pochopit nostalgii s níž se někteří z nás nechtějí rozloučit s představou Zelené brány, jak ji vídají od svého dětství. Na druhé straně, Zelená brána tu stojí již déle než půl tisíciletí a jistě bychom chtěli, aby se z jejího ochozu mohlo dívat na město ještě mnoho generací.  Anketa, v níž můžete vyjádřit svůj názor na jednu či druhou metodu opravy bude na www.pardubice.eu/zelenabrana  dostupná po dobu letních prázdnin.

Pardubice - Rada kraje na svém středečním jednání schválila investiční záměr na stavbu nové výjezdové základny pro Zdravotnickou záchrannou službu Pardubického kraje v Seči. Předpokládané náklady jsou 18,8 milionu korun. Nová budova záchranné služby by se mohla začít stavět v červenci příštího roku a hotová by měla být do konce září 2021. Kraj postupně buduje základny i jinde v regionu.

„Záležitosti spojené s vybudováním stanice Zdravotnické záchranné služby v Seči projednáváme již poměrně dlouho, protože jsme nejprve museli vyřešit lokalitu, a to i ve spolupráci s obcí a Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje. Jsem rád, že tato myšlenka konečně nabírá konkrétní obrysy a daří se nám tak pokračovat ve vyplňování bílých míst v plošném rozmístění výjezdových stanic tak, aby nemuselo docházet k vykrývání ze sousedních krajů. V minulosti jsme například vybudovali základnu ve Skutči a nyní máme v různé fázi stanice v Chrudimi, Starých Čívicích nedaleko Pardubic, ale také ve Vysokém Mýtě a Moravské Třebové,“ sdělil hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Nová budova bude jednopodlažní. Její součástí budou dvě garáže, veškeré zázemí pro záchranáře, lékaře a řidiče a sklad zdravotnického vybavení.

„Vybudováním nové výjezdové základny vyřešíme současné delší dojezdové vzdálenosti v této oblasti. Zároveň vytvoříme důstojné pracovní podmínky pro záchranáře a technické podmínky pro zajištění včasného zásahu. V letní sezóně je Seč místem s velkou hustotou rekreantů, pro které bude také pomoc blíže a rychleji,“ řekl radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

„Stavební část zahájíme po úplném zajištění finančních prostředků v rozpočtu kraje zřejmě v červenci příštího roku. Vše hotové by mohlo být o rok později. Předběžně počítáme s tím, že na stavbu uvolníme v roce 2020 zhruba 9 milionů a v roce 2021 9,7 milionu korun,“ doplnil první náměstek hejtmana Roman Línek (KDU - ČSL).

Pardubice - V minulém týdnu začala další etapa budování náhrdelníku Chrudimky (úsek 66), projektu, který má na nábřeží řeky vrátit veřejný život a řeku naopak více zapojit do života obyvatel Pardubic. Nové komunikace pro cyklisty i pěší povedou od lávky u Vinice až po lávku u Ideonu.

„Projekt Náhrdelník Chrudimky patří mezi akce, které financujeme z evropských fondů prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Na cyklostezku Vinice jsme před dvěma lety čerpali zhruba osm milionů korun. Nyní pokračujeme po obou březích směrem k soutoku,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát (ANO 2011). „Cyklostezka, mlatové cesty pro pěší, veřejné osvětlení a oprava lávky u Ideonu budou stát asi 15,5 milionů korun. Více než 5,6 milionu by měla pokrýt dotace z EU a zhruba 334 tisíc dotace ze státního rozpočtu,“ doplnila náměstkyně primátora pro investice Helena Dvořáčková.

Práce začínají na levém břehu, kde čekají úpravy mimo jiné na stávající cyklostezku, bude vybudována i mlatová cesta pro pěší a chybět nebude ani veřejné osvětlení. Na pravém břehu Chrudimky vznikne nová cyklostezka, cesta pro pěší a veřejné osvětlení. Práce potrvají, podle klimatických podmínek, sedm měsíců.

Projekt Náhrdelník Chrudimky sází na fenomén řek, jejichž nábřeží si uchovala přírodní charakter, přestože procházejí centrem města. Jeho cílem je vytvořit reprezentativní městské nábřeží právě při zachování tohoto přírodního charakteru. Nábřeží, které bude využíváno pro různé aktivity, ať již sportovní, turistické, nebo kulturní. Součástí projektu není pouze budování cyklostezek a cest, které by postupně měly vést z centra Pardubic až do Hostovic a dál do volné přírody, ale také například odbahnění Matičního jezera, které skončí v příštím roce. 

Pardubice – Kauza chlapce, který po operaci mandlí téměř vykrvácel na chodbách pardubické nemocnice, českou veřejností otřásla. Teprve po medializaci celého případu došlo k určitému posunu. Chrudimské noviny přináší vyjádření nemocnice k celé kauze.

Ihned po události, ke které došlo v noci 14. května 2017 v Pardubické nemocnici, bylo zadáno interní prošetření případu a v červnu roku 2017 také znaleckého posudku, jehož výsledek byl do Nemocnice Pardubického kraje doručen v prosinci téhož roku. Kontakt s rodinou byl však ze strany vedení nemocnice navázán neprodleně po této události. V červenci 2017 bylo nemocnicí požádáno o vypracování dalšího expertního posouzení, jehož výsledek byl k dispozici v červnu 2018. Následně bylo zahájeno jednání s pojišťovnami. Ty na konci listopadu 2018 schválily oficiální mandát k vyjednávání s rodinou a právními zástupci. Neoficiální kontakt týkající se smírného mimosoudního vyrovnání však probíhal už od září 2018. V březnu 2019 byla na osobním jednání předložena nabídka na finanční kompenzaci ve výši 15,5 milionu korun a neomezené čerpání nákladů na péči. Rodina ani právníci na tuto nabídku do dnešních dnů nereagovali. Všechna jednání a kroky v tomto případu učiněné lze jednoznačně doložit.

Nemocnice Pardubického kraje si je od počátku vědoma tragédie a tíživé situace, ve které se rodina nachází, a tak bude po dohodě s pojišťovnami rodině nabídnuto nestandardní řešení v podobě zálohy z finančního odškodnění. V tuto chvíli je pro rodinu připraveno k okamžité výplatě šest milionů korun. Nemocnice nadále upřednostňuje smírné řešení celé situace mimosoudní cestou.

Chrast - Pozůstatkem po úpadku textilního průmyslu v České republice je celá řada opuštěných a chátrajících areálů. Jeden takový se nachází téměř v centru města Chrast u Chrudimi. Celá situace je o to horší, že v areálu volně leží celá řada chemikálií či barviv. O možnosti řešení této situace jednal se starostou města Vojtěchem Krňanským hejtman Martin Netolický (ČSSD). Ten nabízí krajskou pomoc v rámci státní dotace, která byla vytvořena na základě obdobného problému ve Vitce Brněnec.

„Celá situaci mi připomíná areál bývalé Vitky v Brněnci, kde se nám za přispění státní dotace, která pro obdobné případy vznikla, podařilo odstranit volně ležící chemikálie a další nebezpečné látky. V případě Chrasti budeme chtít být znovu aktivní při jednáních se státem, ale také se samotnou obcí. Areál se nachází de facto v centru města a chátrá. Problémem je také jeho zabezpečení proti vniknutí,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

„Chrasti nabízíme v tuto chvíli především metodickou pomoc našich pracovníků při žádosti o státní dotaci na odstranění ekologických zátěží. V letošním roce je k dispozici 235 milionů korun s tím, že žádosti se podávají do 1. července. Díky této dotaci je možné relativně rychle vyřešit alespoň jeden z problémů. Tím druhým je další osud celého areálu,“ řekl hejtman Netolický.

Praha/Pardubice - Náměstci hejtmanů a radní pro sociální péči z jednotlivých krajů jsou letos v nezáviděníhodné situaci. Vláda, která navýšila platy a příplatky v sociálních službách tento rozdíl ve státním rozpočtu nepromítla a řešení, na kterém se dohodly minulý týden ministryně Schillerová a Maláčová, je podle zodpovědných radních pouze částečnou záplatou a nechává mnoho sociálních služeb v nejistotě. Včera se proto setkali v Praze a vydali společné prohlášení (v příloze).

„Návrh řešení na první pohled vypadá, že se potřebné dvě miliardy do krajů dostanou, ale ve skutečnosti tomu tak není,“ říká radní Pardubického kraje Pavel Šotola (KDU - ČSL) a vysvětluje: „Z rozpočtu přijde jedna miliarda a další prostředky v hodnotě 1,5 miliardy jsou z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Ten je rozložený na tři roky a tyto finance bude možné použít nejdříve od poloviny letošního roku, a to pouze pro některé preventivní služby. Na příkladu Pardubického kraje to znamená, že nám nyní na sociální služby chybí 110 milionů korun a z první miliardy dostaneme 53,7 milionu a z OPZ můžeme pro letošní rok získat maximálně 17 milionů korun. Stále nám tedy bude chybět téměř 40 milionů korun, a to především pro pobytové služby.“

Čerpání prostředků z Operačního programu Zaměstnanost je administrativně velmi složité. „Financování sociálních služeb z prostředků OPZ zpětně od 1. ledna 2019 považuji za naprosto nereálné. V tuto chvíli nemáme uzavřené smlouvy, ani nemáme k dispozici smluvní podmínky a nelze tedy garantovat, že splníme podmínky případného financování, jako jsou vykazování práce s klienty, povinná publicita, povinné indikátory. Jako nejbližší možný termín považuji začátek července 2019, a to za předpokladu znalosti podmínek jejich čerpání,“ uvádí Jiří Pitaš ředitel SKP Centra v Pardubicích.

Radost z tohoto řešení nemají ani provozovatelé pobytových sociálních služeb, kde je situace v letošním roce kritická. Například ředitel Domova pro seniory ve Sloupnici Miroslav Šteyer k tomu poznamenává: „Při tomto návrhu nám bude chybět přibližně 3,7 milionu korun, což jsou platy našich zaměstnanců na dva měsíce, a k tomu nesmí v zimě mrznout.“ Pokud by situaci měl řešit zřizovatel domova, což je v tomto případě obec, znamenalo by to pro ni věnovat na provoz 25 – 30 procent z rozpočtového určení daní."

Miřetice - Problematika rekonstrukcí silnic nižších tříd hrála hlavní roli při jednání hejtmana Martina Netolického (ČSSD) se zástupci obce Miřetice v čele se starostou Jaroslavem Chourem. Hejtman informoval o plánovaných opravách silnic II. a III. tříd.

„V celém širším okruhu Hlinecka se nám postupně daří dávat nejhorší úseky do pořádku. Jedná se na příklad o silnici třetí třídy 3437 v úseku Miřetice – Hlinsko přes Včelákov a Srní. V průběhu letošního roku bude za 19 milionů dokončen úsek ze Srní po křižovatku na Petrkov, před zahájením je návazný úsek po křižovatku ve Včelákově za 22 milionů korun. Na rok 2021 máme v plánu celý úsek dokončit poslední etapou ze Včelákova do Miřetic za předpokládané náklady 41 milionů korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také informoval o projektu na rekonstrukci silnice II/337 z Nasavrk přes Miřetice směrem na Skuteč. „Jedná se o jeden z projektů spolufinancovaných z Integrovaného regionálního operačního programu. Předpokládané náklady přesahují 150 milionů korun,“ řekl hejtman.

Řeč přišla také na zvelebení silnice, která prochází pietním územím v Ležákách. „Tato silnice není v tak špatném stavu, ale osobně považuji za velmi důležité, abychom svým dílem přispěli k tomu, aby byl celý prostor byl co nejdůstojnější vzpomínkou na smutné události druhé světové války. Pokud vše půjde dobře, bylo by možné pravděpodobně začít s opravou již v příštím roce,“ přislíbil hejtman.

Nasavrky - Přes 65 let je v Nasavrkách poskytováno vzdělání v oboru včelařství. Zdejší učiliště a vzdělávací centrum nedávno otevřelo novou zpracovatelskou linku pro včelařský velkoprovoz a prostory pro výuku za 18 milionů korun. V úterý odpoledne tuto organizaci založenou Ministerstvem zemědělství České republiky a Českým svazem včelařů navštívil hejtman Martin Netolický (ČSSD). S vedením hovořil nejen o samotné organizaci, ale také vlivu sucha na stav včelstev.

„Ačkoliv se nejedná o školu zřizovanou Pardubickým krajem, tak je velmi důležitá vzhledem ke svému přesahu do celé republiky. Investice spolufinancovaná z Integrovaného regionálního operačního programu dosahující 18 milionů korun dovršila technický rozvoj zařízení, které je nyní plně vybavené na svoji činnost,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který s vedením organizace hovořil také o stavu včelařství a krajské podpoře začínajícím včelařům. „Cílem této dotace, kterou rozdělujeme již deset let je rozšíření včelařské základny, zvýšení počtu včelstev na území našeho regionu a tím i zlepšení opylovací služby včelstev na kulturních či planě rostoucích rostlinách. Rozhodně budeme v podpoře včelařů pokračovat i nadále,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že v České republice je okolo 50 tisíc včelařů.

Ten si v rámci své návštěvy prošel také nové prostory školy, které pomohou nejen začínajícím včelařům, kteří mají možnost seznámení s moderním provozem, ale také zkušeným chovatelům včel. Nové technologie umožní studentům školy získat zkušenosti, které jim pomohou k lepšímu uplatnění na trhu práce. Nová hala slouží také k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků a včelařů z celé České republiky.

Střední odborné učiliště včelařské - Včelařské vzdělávací centrum, o. p. s. je obecně prospěšná společnost, založená Ministerstvem zemědělství České republiky a Českým svazem včelařů za účelem: vzdělávání dospělých, provozování a organizace mimoškolní činnosti dětí a mládeže v oboru včelařství, organizování a zajišťování vzdělávacích a kulturně výchovných činností a provozování středního odborného učiliště včelařského.